Časté otázky a omyly kolem mateřské či rodičovské

Zároveň však chtějí zachovat svůj nárok na dávky, které při čerpání mateřské / rodičovské dovolené pobírají. 

V této souvislosti je nutné rozlišovat mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou, a tedy i peněžitou podporu v mateřství a rodičovským příspěvkem.

Jde totiž o odlišné překážky v práci na straně zaměstnance a odlišné druhy peněžitých dávek, pro které platí zároveň odlišná pravidla pro možnost výdělečné práce v průběhu jejich pobírání.

Stejně tak je nutné si uvědomit, že zaměstnankyně nemají vždy v průběhu trvání mateřské dovolené nárok na peněžitou podporu v mateřství, a také to, že ne vždy se pobírání rodičovského příspěvku kryje s obdobím, kdy zaměstnanci čerpají rodičovskou dovolenou.

Mateřská dovolená

Mateřská dovolená přísluší pouze zaměstnankyni, a to v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Délka mateřské dovolené je 28 týdnů, případně 37 týdnů v případě porodu dvou a více dětí.

Rodičovská dovolená

Na rodičovskou dovolenou k prohloubení péče o dítě pak mají nárok jak zaměstnankyně, tak zaměstnanec. Zaměstnankyni přísluší po skončení mateřské dovolené a zaměstnanci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, nejdéle však do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.

Peněžitá pomoc v mateřství

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) je dávkou nemocenského pojištění. Podmínky pro vznik nároku na PPM upravuje zákon o nemocenském pojištění. Nárok na PPM může mít jak zaměstnanec, tak zaměstnankyně.

Podmínkou je pak účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních 2 letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (do této doby se započítávají i např.

doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole a konzervatoři jako přípravy na budoucí povolání, pokud je studium úspěšně dokončeno); a u osob samostatně výdělečně činných navíc také účast na dobrovolném nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období 1 roku před porodem a zaplacené pojistné.

PPM se poskytuje po tzv. podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí 28 týdnů pro ženu, která porodila 1 dítě, a 37 týdnů pro ženu, která porodila dvojčata a vícerčata.

U převzetí dítěte do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, úmrtí nebo nemoci matky nebo na základě dohody s matkou dítěte, může podpůrčí doba činit maximálně 22 týdnů, resp. 31 týdnů.

Dohodu o péči o dítě lze uzavřít nejdříve po 6 týdnech po porodu dítěte.

PPM se poskytuje za kalendářní dny, a to ve výši 70 % denního vyměřovacího základu, který je redukován v rámci 3 redukčních hranic.

Pokud zaměstnankyni nevznikne nárok na PPM, bude jí již v době čerpání mateřské dovolené od porodu dítěte (nikoli před) vyplácena dávka státní sociální podpory – rodičovský příspěvek. Obdobně to platí i pro zaměstnance, který však vždy čerpá rovnou již rodičovskou dovolenou.

Práce při pobírání PPM

Pokud zaměstnanci pobírají PPM, tedy ve většině případů v době čerpání mateřské dovolené matky, resp. odpovídající rodičovské dovolené otce, a chtějí si pobírání této dávky zachovat, nesmí vykonávat práci, ze které jim dávka náleží.

V praxi to znamená, že nemůžou v době pobírání PPM vykonávat stejnou práci, ze které se odvádělo pojistné na nemocenské pojištění a ze kterého se také vypočítávala výše PPM. Osoby samostatně výdělečně činné pak nemohou po dobu pobírání PPM vykonávat samostatnou výdělečnou činnost osobně vůbec.

Zaměstnanci ale mohou v době pobírání PPM vykonávat práci na základě DPP nebo DPČ, případně mohou uzavřít se svým zaměstnavatelem další pracovní smlouvu na jiný druh práce, než mají sjednaný v platné pracovní smlouvě (ze které se odvádělo pojistné).

Stejně tak mohou uzavřít pracovní smlouvu s novým zaměstnavatelem.

Pokud však nedošlo předtím k rozvázání předchozího pracovního poměru, je nutné splnit zákoníkem práce stanovený zákaz vykonávání (vedle svého zaměstnání) výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele bez jeho předchozího písemného souhlasu.

Rodičovský příspěvek

Rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory. Tato dávka není závislá na žádné účasti na pojištění. Rodičovský příspěvek přísluší vždy jen jednomu z rodičů, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině.

Celková výše rodičovského příspěvku činí 220 000 Kč a musí být vyplacena nejdéle do 4 let věku dítěte. Výši rodičovského příspěvku si mohou rodiče v některých případech volit.

Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění.

Rodičovský příspěvek náleží po ukončení pobírání PPM, případně od narození dítěte v případě, že zaměstnankyně či zaměstnanec nemá na PPM nárok.

Podmínka osobní celodenní a řádné péče pro nárok na rodičovský příspěvek po celý kalendářní měsíc se považuje za splněnou, pokud rodič zajistí péčí o dítě jinou zletilou osobou (například prarodičem nebo „paní na hlídání“), případně pokud dítě mladší 2 let navštěvuje jesle nebo školku maximálně 46 hodin za kalendářní měsíc (v případech zdravotního postižení dítěte nebo rodiče až 6 hodin denně). Docházka dětí starších 2 let ve školkách se nesleduje.

Práce při pobírání rodičovského příspěvku

Na rozdíl od přivýdělku při pobírání PPM není práce při pobírání rodičovského příspěvku omezena. Pobírání rodičovského příspěvku není ani závislé na čerpání rodičovské dovolené.

Pokud zaměstnankyně či zaměstnanec splní výše uvedenou podmínku – osobní celodenní řádné péče o dítě (včetně zajištění péče jinou osobou či návštěv jeslí nebo školky v rozsahu výše uvedeném), má nárok na pobírání rodičovského příspěvku, i když se vrátí na plný (případně po dohodě se zaměstnavatelem na zkrácený) úvazek do práce podle původní pracovní smlouvy – tedy na stejný druh práce.

Zaměstnanci mohou při pobírání rodičovského příspěvku konat pro svého zaměstnavatele i jinou práci, a to na základě DPP nebo DPČ (v tomto případě musí jít o jiný druh práce), případně na základě (dočasné) změny nebo nově uzavřené pracovní smlouvy.

Stejně tak mohou uzavřít pracovněprávní vztah s jiným zaměstnavatelem – i v takovém případě platí výše zmíněný zákaz vykonávat vedle svého zaměstnání výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, bez jeho předchozího písemného souhlasu.

Také osoby samostatně výdělečně činné mohou při pobírání rodičovského příspěvku vykonávat svou samostatnou výdělečnou činnost bez omezení, tedy i osobně.

Více ohledně PPM a rodičovském příspěvku na webových stránkách ČSSZ a Integrovaném portálu MPSV:

http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/penezita-pomoc-v-materstvi.htm

https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/rodicovsky_prisp

Časté otázky a omyly kolem mateřské či rodičovské

Jak zvládnout návrat do práce po rodičovské dovolené

Manpower > Kariérní poradna > Kariérní poradenství > Jak zvládnout návrat do práce po rodičovské dovolené

Časté otázky a omyly kolem mateřské či rodičovské

Návrat do pracovního procesu může být pro maminky velkým strašákem. Přinášíme vám odpovědi na ožehavé otázky týkající se tohoto tématu – a to jak z pohledu personalistky, tak i maminky. Přečtěte si, na co se zaměřit a na co si dát pozor.

Jakou chybu dělají nejčastěji ženy, které se chtějí po rodičovské dovolené vrátit do zaměstnání?

Pohled personalistky:

Dámy, prodejte, co umíte. Těch několik let, které uběhly od vašeho odchodu na mateřskou, z pohledu firmy uteklo jako nic. Trochu se mohly změnily interní procesy, nebo je zavedený nový účetní systém, ale rádi vás vše opět naučíme. Sázíme na vaši organizovanost a spolehlivost.

Pohled matky:

Často se setkávám s tím, že se ženy po rodičovské dovolené obávají, zda jsou dostatečně schopné vrátit se zpět do pracovního procesu. Moje rada zní – nebojte se.

Po rodičovské jste organizované, efektivní, nemáte čas ztrácet čas. Mluvte se svým stávajícím či potenciálním zaměstnavatelem o svých schopnostech. Buďte flexibilní a připravené naučit se nové věci.

Ostatně – schopnost učit se se stává klíčovou kompetencí budoucnosti.

Je lepší vracet se na stejné místo, nebo si zkusit najít jiné?

Pohled personalistky:

Zaměstnavatelé často nemají přesné informace o vašem návratu. Mějte na paměti, abyste řádně a včas hlásily svůj předpokládaný návrat k zaměstnavateli. Firma plánuje počty lidí na následující kvartál, půlrok, rok… Komunikujte o vašich potřebách a možnostech.

Pohled matky:

Podle mě je lepší se vracet na místo, kde už vás znají a vy znáte prostředí i práci.

Nové zaměstnání většinou hledají ženy tehdy, pokud se během mateřské či rodičovské začaly aktivně věnovat jinému oboru, nebo pokud potřebují zkoordinovat svou pracovní dobu s otevírací dobou školky apod. Ženy také často začnou už během rodičovské podnikat.

Sladit rodinný a pracovní život není jednoduché. Volte pragmatickou variantu s ohledem na místo, kde žijete, na to, kolik potřebujete peněz do rodinného rozpočtu a také s ohledem na své zdraví a “work-life balance”.

Hraje délka mateřské, případně rodičovské dovolené roli př hledání práce? Platí, že čím delší, tím nižší šance nějakou získat?

Pohled personalistky:

Čím delší je doba, kdy je zaměstnankyně na mateřské, tím více může panovat určitá obava, zda a jak rychle může po svém návratu naskočit zpět do pracovního procesu. Zkušený personalista však nepředjímá a nepředpokládá a informace si zjišťuje a ověřuje.

Pohled matky:

Nemyslím si. Daleko důležitější je, jaké schopnosti a dovednosti máte a zda během své mateřské / rodičovské dovolené sledujete jen věci kolem miminek, nebo se průběžně vzděláváte, čtete, zajímáte se o další věci.

Mám 3 děti, proto mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že daleko více závisí na tom, jak čas s dětmi vyplníte. Zkuste se svého zaměstnavatele zeptat, zda pro vás nemá nějakou práci, která se dá dělat z domova.

Poohlédněte se ve svém okolí na spolky, mateřská centra, neziskové organizace.

Chovají se zaměstnavatelé k matkám fér?

Pohled personalistky:

Zaměstnavatelé se mají chovat tak, jak jim ukládá zákon. Pokud se tak nechovají, je potřeba se bránit.

Pohled matky:

Můj zaměstnavatel se ke mně zachoval naprosto férově. Během rodičovské jsem mohla občas vypomoci na projektech, po návratu neměl problém se zkráceným a flexibilním úvazkem. Moc si toho vážím, ale zároveň vím, že to zdaleka není běžná praxe všech zaměstnavatelů. Někde chybí osvícený šéf, jinde to není možné s ohledem na typ práce, např. ve výrobě.

Ptát se uchazečů o práci na to, jakou mají rodinu nebo jak si to zařídí s dětmi, se, pokud vím, zaměstnavatelé nesmí. Má jim to žena říci sama od sebe?

Pohled personalistky:

Budete mít zájem:  Dýně a její užitečné vlastnosti pro vaše zdraví + recepty

Zaměstnanců a uchazečů o práci se ptáme ne na nepracovní, ale na pracovní čas. Zajímá nás, jak a kdy si zaměstnanci fond pracovní doby odpracují. Informace o rodině vítáme, ale neptáme se.

Pohled matky:

O svém soukromí hovořit skutečně nemusíte. Sdělte jen to, co sdělit potřebujete a co je vám příjemné. Na druhou stranu, tyto informace mohou budovat důvěru mezi vámi a zaměstnavatelem.

Část matek by uvítala práci na částečný úvazek, ale do toho se firmám moc nechce, případně se ukáže, že to znamená objem práce skoro jak na plný úvazek za méně peněz. Čím to je a lepší se to?

Pohled personalistky:

Počet lidí ve firmě plánujete na tzv. FTE = plné pracovní úvazky. Pokud máte zkrácené úvazky, může to znamenat administrativu a náklady navíc – např. zařízení pracovního místa, které není využité po celou pracovní dobu, telefon, počítač, benefity apod.

Pohled matky:

Až do 15 let věku dítěte můžete žádat zaměstnavatele o zkrácený úvazek a on vám musí vyhovět. Tuto informaci maminky často nemají. Co však pak zaměstnavatel určuje, je pracovní doba.

To znamená, když máte například půlúvazek, může vám zaměstnavatel nařídit pracovní dobu od 15 do 19 – a nic s tím neuděláte.

A ano, na zkrácený úvazek zřejmě objemem práce odpracujete úvazek celý a máte krácenou výplatu, na druhou stranu jste více flexibilní a máte většinou nárok na všechny benefity.

Co může žena, která je doma na rodičovské, udělat pro to, aby pak snáze našla práci? Bez ohledu na obor.

Buďte aktivní, angažujte se, pracujte na sobě a buďte ochotné naučit se nové věci. Svět je plný úspěšných a spokojených maminek.

Lenka Vokáčová ManpowerGroup

Manpower > Kariérní poradna > Kariérní poradenství > Jak zvládnout návrat do práce po rodičovské dovolené

Peněžitá pomoc v mateřství – Česká správa sociálního zabezpečení

Peněžitá pomoc v mateřství je jednou z šesti dávek českého systému nemocenského pojištění (vedle nemocenského, ošetřovného, dlouhodobého ošetřovného, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství).

Peněžitá pomoc v mateřství náleží v zásadě v souvislosti s péčí o novorozené dítě matce nebo otci dítěte nebo pojištěnci (muž či žena), který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká pouze za splnění dvou daných podmínek. Žadatel o peněžitou pomoc v mateřství musí být v době nástupu na dávku nemocensky pojištěn (tj. z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení), nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění.

K tomu musí splňovat druhou, specifickou podmínku – být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba 9 měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let). Tato podmínka nemusí být splněna jen u jednoho zaměstnavatele.

V období dvou let lze sčítat dny z různých pojištění (zaměstnání).

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jen pokud si dobrovolně a po určitou dobu platí nemocenské pojištění.

OSVČ musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.

Současně musí účast na nemocenském pojištění (ze zaměstnání nebo z podnikání) trvat alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na dávku.

Aby občan nezůstal bez prostředků například v době, kdy jedno zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství činí u žen, které byly ke dni skončení zaměstnání těhotné 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění.

Pokud pojištění trvalo kratší dobu, bude ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo (pokud např. pojištění trvalo 3 měsíce, činí ochranná lhůta 3 měsíce). V ostatních případech je ochranná lhůta jen 7 kalendářních dnů.

Nástup na peněžitou pomoc v mateřství tak může nastat i z ochranné lhůty.

Otec dítěte/manžel

Kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila.

Musí ovšem splňovat stejné podmínky pojištění jako žena, která porodila (účast na pojištění v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, 270 dní účasti na pojištění v posledních dvou letech před nástupem na dávku). Navíc musí se ženou/matkou uzavřít písemnou dohodu, že bude o dítě pečovat.

V dohodě se uvede den, od něhož bude otec o dítě pečovat, den porodu a podpis matky, který je třeba úředně ověřit (lze přímo na OSSZ). K dohodě je třeba připojit ještě tiskopis Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče, který je k dispozici i na každé OSSZ.

Ochranná lhůta pro peněžitou pomoc v mateřství u mužů činí jen 7 kalendářních dnů po skončení zaměstnání, u OSVČ po zániku účasti na nemocenském pojištění.

Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství (lidově mateřskou) stanoví zákon o nemocenském pojištění (z. č. 187/2006 Sb.).

Na peněžitou pomoc v mateřství může maminka nastoupit 8–6 týdnů před očekávaným dnem porodu. Termín nástupu si v tomto rozmezí určí sama.

Žádost o dávku podává:

  • zaměstnankyně (zaměstnanec) před nástupem na čerpání dávky u svého zaměstnavatele (ten ji předá příslušné OSSZ),
  • OSVČ u příslušné OSSZ.

Žádost o dávku se předává na předepsaném tiskopisu Žádost o peněžitou pomoc v mateřství. Ten vydá ošetřující lékař-gynekolog, u něhož je žena v předporodní péči.

Lékař potvrdí v části A předpokládaný den porodu a žena vyplní požadované údaje v části B.

Tiskopis předá pojištěnec svému zaměstnavateli na základě žádosti o dávku zaměstnavatel poskytuje ženě mateřskou dovolenou dle zákoníku práce.

Pokud se ženě narodí 2 a více dětí, pak pro nárok na delší podpůrčí dobu tj. 37 týdnů, musí po uplynutí 28 týdnů doložit na OSSZ kopii rodných listů dětí.

Otec dítěte/manžel

V kompetenci příslušné OSSZ je rozhodnout o nároku na dávku a její výši. Ze zákona je lhůta pro zpracování (výplatu) dávky do jednoho měsíce od data, kdy OSSZ obdrží doklady potřebné k její výplatě. Délka vyřízení závisí na tom, zda jsou předané podklady kompletní a správně vyplněné.

Písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena, se zasílá současně s výplatou dávky.

Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce).

V případě, že oznámení bude delší než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle OSSZ písemné oznámení formou dopisu (jde o vydání oznámení v tzv. zkráceném řízení).

Pokud nebyly podmínky pro nárok na dávku splněny, je žadateli zasláno rozhodnutí o zamítnutí, v jehož odůvodnění jsou důvody zamítnutí specifikovány.

Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku. Průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic.

Orientační výši dávky spočítá příslušná kalkulačka MPSV

Dávka se poskytuje 28 týdnů (resp. 37 týdnů, pokud žena porodí dvojčata nebo více dětí). Na peněžitou pomoc v mateřství může maminka nastoupit 8–6 týdnů před očekávaným dnem porodu s tím, že termín nástupu si v tomto rozmezí určí sama. Pokud nenastoupí nebo si neurčí takový den nástupu, počítá se za něj první den 6.

týdne před očekávaným dnem porodu. V případě, že by žena chtěla pracovat až do dne porodu, měla by vědět, že může, ale podpůrčí doba se jí od 6. týdne před plánovaným porodem počítá, s tím, že za dny, kdy žena pracuje, nemá na dávku nárok. Po uplynutí doby poskytování peněžité pomoci v mateřství je vyplácení dávky ukončeno.

Při její poslední výplatě je na složence (pokud dávka chodí poštou) či ve zprávě pro příjemce (při bankovním převodu dávky) uvedena informace: zánik nároku na dávku dne xx.xx.yyyy. Je důležité vědět, že maminka/otec si pak musí požádat o navazující dávku státní sociální podpory, o rodičovský příspěvek.

Tu vyplácí a žádosti vyřizuje pouze ÚP ČR.

Otec dítěte/manžel

Nastoupit na peněžitou pomoc v mateřství místo ženy může muž nejdříve po šestinedělí ženy, která porodila, tj. od začátku 7. týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 dní po sobě jdoucích.

Dávka se muži poskytuje nejdéle 22 týdnů, popř. 31 týdnů u dvojčat a vícerčat.

Do nich se započítává doba, kdy případně pobírala peněžitou pomoc v mateřství matka, kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy dávka náleží výhradně matce

ČSSZ vyplácí dávky nemocenského pojištění zpětně. Způsob výplaty si určuje příjemce dávky. Výplata se provádí na bankovní účet nebo složenkou na adresu bydliště. V případě hotovostní výplaty hradí pojištěnec náklady za doručení.

Do zahraničí se dávky nemocenského pojištění vyplácejí pouze na účet příjemce u peněžního ústavu, a to na jeho náklady. Při změně čísla účtu, na který jsou dávky nemocenského pojištění vypláceny, je třeba změnu písemně nebo osobně oznámit příslušné OSSZ.

Také změnu adresy pro výplatu nemocenských dávek poštou je nutné OSSZ neprodleně oznámit.

Oprávněný příjemce dávky je povinen hlásit všechny skutečnosti rozhodné pro vznik, zánik, trvání nebo změnu nároku na dávku, a to bez zbytečného odkladu.

Při změně čísla účtu, na který jsou dávky nemocenského pojištění vypláceny, je třeba změnu písemně nebo osobně oznámit příslušné OSSZ. Také změnu adresy pro výplatu nemocenských dávek složenkou je nutné OSSZ neprodleně oznámit.

Při nesouhlasu se zaslaným oznámením, lze podat písemnou žádost příslušné OSSZ ve lhůtě do 30 dnů ode dne výplaty dávky nebo ode dne doručení písemného oznámení o ukončení výplaty dávky.

V žádosti je třeba uvést důvody nesouhlasu s výsledkem tohoto řízení a požádat o vydání rozhodnutí o dávce. Proti rozhodnutí lze podat v zákonné lhůtě (do 15 dnů po jeho doručení) odvolání, a to prostřednictvím OSSZ, která rozhodnutí vydala.

O odvolání následně rozhoduje regionální pracoviště ČSSZ.

Budete mít zájem:  Lupénku komplikují další nemoci. Odhalte je včas

Důležité je, neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním. Jejich účel je odlišný. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění v případě nemoci či mateřství v zásadě pracujícím lidem. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ.

Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.

Principy zdravotního pojištění jsou jiné než v sociálním pojištění, proto je nutné se na práva a povinnosti s ním související informovat vždy u zdravotní pojišťovny, u které je dotyčný registrován.

Místní příslušnost OSSZ k výplatě dávek nemocenského pojištění se určuje sídlem zaměstnavatele, pokud je toto sídlo shodné s místem mzdové účtárny (nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu).

Má-li zaměstnavatel mzdovou účtárnu v místě, které není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost OSSZ podle místa mzdové účtárny.

Zaměstnanci se při vyřízení žádosti o dávku obracejí na svého zaměstnavatele (a to i bývalého), který zajistí předání žádosti a dalších podkladů důležitých pro rozhodnutí o dávce příslušné OSSZ.

Studentky

Studium se nepovažuje za dobu pojištění. Studentce, pokud by nastupovala na peněžitou pomoc v mateřství v době studia, z tohoto důvodu nárok na dávku nevznikne. Ode dne porodu mají studentky nárok na rodičovský příspěvek, dávku státní sociální podpory, kterou vyplácí ÚP ČR.

Doba studia se může započítat do pojištění jen v případě, kdy studentka úspěšně školu ukončí a poté nastoupí do zaměstnání, které jí založí účast na pojištění, ale v tomto zaměstnání ještě nesplní podmínku pojištění celých 270 dnů.

Pak se pojištěnce do potřebných dnů započte i doba studia – pokud spadá do dvou let přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Žena dokládá tuto dobu studia ověřenou kopií dokladu o jeho ukončení (např. maturitním vysvědčením, diplomem).

Za těchto podmínek se studium dá započítat pro získání doby pojištění pro dávku i muži, který po úspěšně ukončeném studiu navazuje zaměstnáním. Dřívější dobu studia, na kterou nenavazuje zaměstnání, nelze započítat, byť by bylo úspěšně ukončeno.

Nezaměstnaní v evidenci ÚP ČR

Nezaměstnaní nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají, protože nejsou nemocensky pojištěni. Ode dne porodu ale mají nárok na rodičovský pří- spěvěk – dávku státní sociální podpory.

S žádostí o ni se musí obrátit na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR podle místa trvalého bydliště. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství by nezaměstnaným vznikl pouze v tzv.

ochranné lhůtě ze skončeného zaměstnání, po splnění zákonem stanovených podmínek.

Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce (DPP)

Tento typ pracovního vztahu nárok na čerpání peněžité pomoci v mateřství zakládá, pokud zúčtovaný měsíční příjem přesahuje částku 10 000 Kč a jsou splněny ostatní podmínky nároku na dávku. Z dohody o provedení práce ale neplyne ochranná lhůta.

Pokud je zúčtovaný měsíční příjem maximálně 10 000 Kč, nevznikne nemocenské pojištění a ode dne porodu ženě vzniká nárok na rodičovský příspěvek. S žádostí o něj se musí obrátit na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR podle místa trvalého bydliště.

Matka na rodičovské dovolené a nástup na peněžitou pomoc v mateřství s dalším dítětem

Pokud je matka na rodičovské dovolené s prvním dítětem do 4 let jeho věku a má platnou pracovní smlouvu, ze které jí vznikl nárok na první peněžitou pomoc v mateřství, vznikne jí nárok na tuto dávku i v souvislosti s dalším těhotenstvím. Nově se zjišťuje i denní vyměřovací základ (DVZ) pro výpočet dávky.

Pokud k nástupu na dávku dojde do 4 let věku předchozího dítěte u stejného zaměstnavatele, porovná se nově zjištěný DVZ s DVZ, který byl použit pro výpočet předchozí PPM. Pro stanovení nové peněžité pomoci v mateřství se použije vyšší denní vyměřovací základ.

V případě, že mamince pracovní poměr skončil během čerpání rodičovské dovolené (smlouva na dobu určitou) a nový pracovní poměr ještě nenavázala, není ani nemocensky pojištěna. Na peněžitou pomoc v mateřství tudíž nedosáhne, ale má nárok na rodičovský příspěvek ode dne porodu mladšího dítěte.

Pokud maminka získala nový pracovní poměr během rodičovské dovolené s prvním dítětem, musí se vzít v úvahu ještě skutečnost, že pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství kromě splnění obecné podmínky (tj.

účast na pojištění v době trvání zaměstnání nebo v ochranné lhůtě) je nutné splnit ještě specifickou podmínku, kterou je účast na nemocenském pojištění po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na dávku.

Možnost přivýdělku, brigády během čerpání peněžité pomoci v mateřství

Maminky-zaměstnankyně mohou pracovat a zároveň pobírat peněžitou pomoc v mateřství v případě, že jde o jiné zaměstnání, než ze kterého se jim tato dávka vyplácí.

Maminky-podnikatelky (OSVČ), které uplatňují nárok na PPM z nemocenského pojištění OSVČ, nemusí v době pobírání dávky přerušovat nebo ukončovat činnost. Samostatnou výdělečnou činnost sice nesmí vykonávat osobně, ale mohou ji vykonávat prostřednictvím svých zaměstnanců nebo spolupracujících osob. Např.

chod prodejny zajišťují pouze prodavačky apod.. Výkon samostatné výdělečné činnosti není nutno přerušovat ani v případě přivýdělku z titulu zaměstnance.

Odbornou pomoc a informace vztahující se ke konkrétní situaci občana poskytnou odborníci OSSZ v místě jeho bydliště a call centra na telefonním čísle 800 050 248.

Rodičovský příspěvek

Co se změní

Celková výše rodičovského příspěvku se zvýší od 1. 1. 2020 na 300 000 Kč, pro vícerčata na 450 000 Kč

Navýšení platí pro rodiče, kteří čerpají aktivně rodičovský příspěvek na dítě mladší 4 let k 1. 1. 2020 a pro rodiče, kteří začnou čerpat rodičovský příspěvek kdykoli od 1. 1. 2020

Měsíční limit čerpání rodičovské pro rodiny, které nedoložily příjem, se zvýší

Rodiny, které nedoložily příjem, budou mít od nového roku nárok na vyšší měsíční čerpání. Maximální hranice čerpání se zvýší ze 7 600 Kč na 10 000 Kč.

Měsíční limit pro umístění dětí do 2 let v předškolní péčí se zvýší od 1. 1. 2020 na 92 hodin

Máte-li dítě do 2 let, můžete ho umístit do jeslí/ dětské skupiny na 92 hodin měsíčně a nepřijdete o rodičovský příspěvek. Docházka dítěte staršího než dva roky se nesleduje.

Při úmrtí jednoho nebo více dětí z vícerčat budou mít rodiče větší zastání

Nově bude mít ministryně práce a sociálních věcí pravomoc rozhodnout o nepřepočítání výše rodičovského příspěvku při úmrtí jednoho nebo více dětí z vícerčat. Bude tak existovat možnost individuálně reagovat na citlivou situaci rodin a lépe jim pomoci.

Co zůstává stejné

Věk dítěte 4 roky

Nárok na příspěvek zaniká, pokud byly dítěti 4 roky, nebo v případě, že rodič vyčerpal celkovou částku 300 000 Kč.

Výpočet maximální měsíční částky, kterou můžete čerpat

Výši rodičovské si určí každý rodič sám dle svých potřeb. Odvíjí se ale od předchozích příjmů, tedy denního vyměřovacího základu.

Pokud rodič z nějakého důvodu nedoloží předchozí příjmy (platí zejména u studentů, OSVČ, nezaměstnaných, apod.), bude od nového roku maximální hranice čerpání stanovená na 10 000 Kč, u vícerčat na 15 000 Kč.

V opačném případě je maximální hranice srovnatelná s peněžitou pomocí v mateřství.

Možnost výši rodičovského příspěvku flexibilně měnit

Každé 3 měsíce je možné požádat na úřadu práce o změnu výše měsíční částky rodičovského příspěvku. Částka nesmí být samozřejmě vyšší než maximální měsíční částka, kterou můžete čerpat.

Možnost během pobírání rodičovského příspěvku pracovat

Pobírání rodičovského příspěvku se nevylučuje s návratem do práce.

Co teď rodiče čeká?

Navýšení celkové sumy rodičovského příspěvku pro všechny, kteří budou pobírat příspěvek i po 1. 1. 2020, nebudou doprovázet žádná složitá papírování.

Celková částka rodičovského příspěvku se z 220 tisíc Kč zvýší na 300 tisíc Kč (u vícerčat na 450 tisíc Kč) rodinám automaticky! Nikdo tak nebude muset na úřadech práce o zvýšení celkové částky žádat! Řešit budou muset jen případné úpravy čerpání měsíční částky. Všichni příjemci, kterých se tato úprava dotkne, budou o změnách informování dopisem.

I po přijetí novely bude v lednu 2020 rodičovský příspěvek vyplácen ve stejné výši, jaká rodiči náležela za prosinec 2019, pokud si rodič nezažádá o úpravu měsíční výše rodičovské. Měsíční částku si mohou rodiče upravit dle aktuální finanční situace v rodině, a to vždy nejdříve po 3 měsících. Žádat lze nejenom osobně, ale také elektronickým formulářem či zaslat žádost poštou.

Kam se můžou rodiče obrátit?

MPSV ve spolupráci s Úřadem práce zajistí maximální podporu a poradenství pro rodiče. Zaměstnanci ÚP ČR jsou připraveni poskytnout všem příjemcům rodičovského příspěvku potřebné informace tak, aby věděli, jak mají postupovat.

Na kontaktních pracovištích ÚP ČR se příchozí rodiče mohou obracet na informátory, kteří je nasměrují na příslušnou kancelář specializovanou na oblast rodičovského příspěvku. Rodičům je k dispozici také emailová adresa [email protected]

cz, kam se mohou se svými dotazy obracet.

Nejčastější dotazy

Budu mít na vyšší rodičovskou nárok?

Odpovězte si na otázku:

Mám nárok ještě na lednovou splátku rodičovské? Ano: mám nárok, Ne: nemám nárok. Pozn.: lednová splátka je vyplacena v únoru.

Co mám udělat pro to, abych dostala navýšení? Kde mám zažádat?

Není potřeba nikde žádat, celková částka rodičovského příspěvku se automaticky zvedne všem rodinám, kterých se navýšení týká. Tyto rodiny budou informovány dopisem, který budou úřady práce odesílat poté, co prezident novelu zákona o státní sociální podpoře podepíše.

Mému dítěti budou již brzy 4 roky, co mám teď dělat, abych navýšení vyčerpala?

Výši měsíční rodičovské lze každé 3 měsíce měnit, maximální hranici má každý svou vlastní – čerpat můžete až do výše své peněžité pomoci v mateřství, pokud jste mateřskou nepobírala, Váš limit bude od nového roku 10 000 Kč měsíčně (15 000 Kč u vícerčat). Tuto částku pak můžete pobírat až do vyčerpání celkové částky rodičovského příspěvku, anebo do 4. narozenin Vašeho dítěte.

Rodičovskou mám naplánovanou do března 2020, nechci ale prodlužovat, chci se vrátit do práce podle plánu, vyčerpám navýšení?

Výši měsíční rodičovské lze každé 3 měsíce měnit, maximální hranici má každý svou vlastní – čerpat můžete až do výše své peněžité podpory v mateřství. Pokud jste mateřskou nepobírala, Váš limit bude od nového roku 10 000 Kč měsíčně.

Budete mít zájem:  Zbavte se zápachu a pocení nohou

V případě, že si nemůžete o tolik zvýšit měsíční čerpání, automaticky se Vám pobírání rodičovské prodlouží až do vyčerpání celkové částky, anebo do 4. narozenin Vašeho dítěte.

Důležité ale je, že prodloužení čerpání rodičovského příspěvku Vám nezkomplikuje Vaše plány, do práce je možné se vrátit, jak jste chtěla, a souběžně pobírat rodičovský příspěvek.

Mám dvouleté dítě, kdy si mám zvýšení rodičovské zařídit, abych ji měla co nejdřív?

Celková částka rodičovského příspěvku se navýší automaticky všem rodičům, kterých se to týká. Nemusíte proto o navýšení žádat na úřadě. Rodičovskou stihnete vyčerpat včas.

Výši měsíční rodičovské lze každé 3 měsíce měnit, maximální hranici má každý svou vlastní – čerpat můžete až do výše své peněžité pomoci v mateřství, pokud jste mateřskou nepobírala, Váš limit bude od nového roku 10 000 Kč měsíčně.

Tuto částku pak můžete pobírat až do vyčerpání celkové částky rodičovského příspěvku, anebo do 4. narozenin Vašeho dítěte. Nemusíte tedy změnu čerpání řešit ihned po novém roce, ale kdykoli v průběhu roku a částku stihnete vyčerpat.

Mateřská a rodičovská dovolená dle zákoníku

Těšíte se na příchod Vašeho dlouho očekáváného miminka, ale vůbec si nedokážete představit, na co vše se máte po pracovněprávní stránce připravit a na co máte nárok? Kdy odejít na mateřskou dovolenou, kdy požádat o rodičovskou dovolenou. Jak dlouho dobu můžete vůbec s miminkem strávit doma?

Mění se nějak délky mateřské či rodičovské dovolené, když se Vám narodí dvojčata? A máte vůbec nárok na běžnou dovolenou, i když budete již doma na mateřské dovolené? Na tyto otázky a mnohé další Vám odpoví následující článek

Mateřská dovolená

Nárok na mateřskou dovolenou upravuje zákoník práce § 195. Podle tohoto zákoníku náleží ženě (zaměstnankyni) mateřská dovolená po dobu 28 týdnů, jestliže se jí narodilo jedno dítě. Pokud se však ženě narodí dvě nebo více dětí, náleží jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů.

Zaměstnankyně nastupuje na mateřskou dovolenou obvykle od začátku 6 týdne před očekávaným termínem porodu, avšak může na ni nastoupit i dříve a to od začátku 8 týdne před očekávaným termínem porodu.

Čerpání mateřské dovolené před porodem

Nastane-li situace, kdy zaměstnankyně vyčerpá méně než 6 týdnů z mateřské dovolené před porodem, z důvodu  dřívějšího porodu než stanovil lékař, náleží mateřská dovolená zaměstnankyni od dne jejího nástupu na ní až do uplynutí 28 týdnů či 37 týdnů (v případě, že žena porodí 2 či více dětí současně). Avšak nastane-li situace, že zaměstnankyně vyčerpá před samotným porodem méně než 6 týdnů mateřské dovolené z jiného důvodu, než dřívějšího porodu, připadá zaměstnankyni mateřská dovolené ode dne samotného porodu jen po dobu 22 týdnů či 31 týdnů (v případě, že žena porodí 2 či více dětí zároveň).

Bohužel může nastat i situace, kdy zaměstnankyně porodí mrtvé dítě, v tomto smutném případě jí náleží mateřská dovolené po dobu 14 týdnů.

Krácení mateřské dovolené

Dle § 195 odst. 5„Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena (§ 198 odst. 2) před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.“

Zaměstnankyni po celou dobu, v níž čerpá mateřskou dovolenou, přísluší volno.

  Během této doby má žena nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ovšem pokud splnila určité podmínky předchozího zaměstnání (peněžitá pomoc v mateřství se vypočítává z předchozí mzdy) nebo si žena dobrovolně platila nemocenské pojištění, ale také na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, jestliže na něj vznikne za určitých podmínek nárok. Zda ženě vznikne na tyto dávky nárok či nikoliv (dávky spadají pod nemocenské pojištění) určuje Státní správa sociálního zabezpečení a je o ně třeba zažádat na předepsaném formuláři.

Doba, kdy žena čerpá mateřskou dovolenou je stanovena jako pracovní výkon (jako kdyby byla v práci a pracovala), to znamená, že i za dny čerpání mateřské dovolené vzniká ženě nárok na řádnou dovolenou.

Žena, tak může svého zaměstnavatele požádat o poskytnutí dovolené (klasické dovolené, dříve také dovolená na zotavenou), tak aby bezprostředně navazovala na skončení mateřské dovolené a zaměstnavatel je povinen této žádosti vyhovět, přesnou definici naleznete v § 217 odst. 5 zákoníku práce.

V tomto případě se jedná o zákonnou výjimku z pravidla, že dobu čerpání určuje zaměstnavatel.

Kromě mateřské dovolené je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni či zaměstnanci na jejich vlastní žádost rodičovskou dovolenou, která slouží k zdokonalení a prohloubení péče o jejich dítě.

Rodičovská dovolená náleží matce (rodičce) dítěte ihned po skončení mateřské dovolené, která trvá obvykle 28 týdnů, či 37 týdnů – viz výše mateřská dovolená. Avšak o rodičovskou dovolenou může požádat i otec dítěte.

Rodičovská dovolená mu náleží ode dne narození dítěte v délce, o kterou zažádal, avšak pouze do doby, kdy dítě dosáhne 3 let věku. Délka rodičovské je variabilní (2, 3 nebo 4 roky). Délku je možné měnit (téměř libovolně) i v průběhu čerpání.

To znamená, že pokud se na začátku rozhodnete pro rychlejší čerpání, můžete si v průběhu rodičovské dovolené změnit na pomalejší variantu.

S rodičovskou dovolenou také souvisí i rodičovský příspěvek, který však neupravuje zákoník práce, ale zákon o státní sociální podpoře. V praxi dochází často k zaměňování obou pojmů.

Doba, po kterou zaměstnanec nebo zaměstnankyně čerpá rodičovskou dovolenou se nemusí plně krýt s obdobím, po které je pobírán rodičovský příspěvek.

O poskytnutí rodičovské dovolené se žádá zaměstnavatel, zatímco o rodičovský příspěvek se žádá na příslušném úřadu práce.

Aby vznikl nárok rodiči na rodičovský příspěvek, musí splnit určité podmínky, jako například po celý kalendářní měsíc musí osobně celodenně a řádně pečovat o nejmladší dítě v rodině.

Dítě se může umístit i na určitou dobu do jeslí, mateřské školy či jiného předškolního zařízení avšak pouze za určitých podmínek.

Další podmínkou vzniku nároku na rodičovský příspěvek pak je, že rodič dítěte (otec i matka, ale pouze jeden z nich), zažádá o příspěvek na nejmladší dítě v rodině (pokud má rodina více děti, dávka se čerpá jen na nejmladší dítě), maximálně však do 4 let věku tohoto dítěte.

Nárok na rodičovský příspěvek má také pouze ten žadatel, který má bydliště na území ČR. U dětí které jsou mladší než dva roky je pak ještě jedno omezení, a to že rodiče nesmí dávat dítě do školy na dobu delší než 46 hodin měsíčně.

Pokud ale ani jeden z rodičů neplatil nemocenské pojištění (například jsou oba nezaměstnaní, nebo oba pracují jako OSVČ a neplatí si dobrovolné zálohy na nemocenské pojištění), pak jim nevzniká nárok na mateřské dávky (peněžitá pomoc v mateřství). A následně mají automaticky nárok jen na čtyřletou variantu rodičovské dovolené. Nemohou si tedy zvolit rychlejší čerpání rodičovských dávek.

Výše rodičovského příspěvku

Výše rodičovského příspěvku je v roce 2014 jednotná pro všechny varianty jeho čerpání. Maximální výše této sociální dávky je 220 tisíc korun.

Žadatel nebo žadatelka o rodičovský příspěvek si pak může sám/sama zvolit, jestli se rozhodne pro rychlejší nebo pomalejší variantu vyčerpání dávky. Rodičovskou je možné pobírat dva, tři nebo čtyři roky.

U všech tří variant je ale v celkovém součtu vyplacena stejná částky, tj. 220 tisíc korun.

Důležité je si uvědomit, že se jedná o maximální částku. V mnoha případech může být vyplacena i menší částka.

Od roku 2012 totiž platí omezení, že rodičovský příspěvek je maximálně 70% předchozího výdělku (před nástupem na mateřskou / rodičovskou dovolenou). Rozhodující je tzv. vyměřovací základ.

Pokud měl žadatel příliš nízký vyměřovací základ, může být rodičovská vyplácena nižší.

Mateřská a rodičovská dovolená při převzetí dítěte

Zákonné právo na mateřskou a rodičovskou dovolenou dle § 197 odst. 1 zákoníku práce mají taktéž zaměstnankyně či zaměstnanec, kteří převezmou dítě do své péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (svěření dítěte do péče pro účely státní sociální podpory) nebo také dítě, jehož matka zemřela

Dle § 197 odst. 2 přísluší zaměstnankyni při převzetí dítěte mateřská dovolená ode dne jeho převzetí po dobu 22 týdnů, pokud však nastane situace, že zaměstnankyně převezme 2 nebo i více dětí náleží jí mateřská dovolená po dobu 31 týdnů, nejdéle však do doby, kdy dítě dosáhne věku 1 roku.

Rodičovskou dovolenou při převzetí dítěte přesně definuje § 197 odst.

3, jehož přesné znění je: „Rodičovská dovolená podle odstavce 1 přísluší ode dne převzetí dítěte až do dne, kdy dítě dosáhne věku 3 let; zaměstnankyni, která čerpala mateřskou dovolenou podle odstavce 2, rodičovská dovolená přísluší až po skončení této mateřské dovolené.

Bylo-li dítě převzato po dosažení věku 3 let, nejdéle však do 7 let jeho věku, přísluší rodičovská dovolená po dobu 22 týdnů. Při převzetí dítěte před dosažením věku 3 let tak, že by doba 22 týdnů uplynula po dosažení 3 let věku, rodičovská dovolená přísluší do uplynutí 22 týdnů ode dne převzetí dítěte.“

Další specifika mateřské a rodičovské dovolené

V § 198 zákoníku práce, který se nazývá společná ustanovení o mateřské a rodičovské dovolené,V se dozvíte například, že mateřskou a rodičovskou dovolenou mohou rodiče dítěte čerpat současně.

Jak se bude postupovat, když bude muset být dítě umístěno ze zdravotních důvodů do kojeneckého nebo jiného léčebného ústavu. Co nastane, pokud se rodiče o dítě přestanou starat a to bude z tohoto důvodu umístěno do rodinné anebo ústavní péče nahrazující péči rodičů.

A také na jak dlouhou mateřskou nebo rodičovskou dovolenou máte nárok, v případě že dítě během nich zemře.

Narození dítěte je snad to nejkrásnější období v životě každého z rodičů, tak proč si dělat zbytečné starosti s mateřskou či rodičovskou dovolenou. Než se Vám miminko narodí, zjistěte si veškeré Vaše povinnosti, ale také práva.

Málokterá maminka ví, že může čerpat i klasickou dovolenou, na kterou jí během mateřské dovolené vzniká nárok. I tatínkové jsou mnohdy ošizení o i rodičovskou dovolenou.

Jestliže po ní tatínkové touží a chtějí si se svým miminkem užít co nejvíce dní, proč jim tuto možnost nedopřát.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *