Bylinky a koření ve stravě dětí: Které ano a které ne?

Jak je to s bylinkami pro děti? Které bylinky jsou pro děti vhodné a od kdy jim můžeme nějaké dávat?

V tomto článku si řekneme, jaké bylinky jim můžeme podávat dětem například pro zmírnění kašle, horečky nebo zažívacích potíží. A taky od jakého věku dítěte se může začít. Navíc rodiče často řeší i to, kdy přidávat bylinky dětem do stravy – tedy jestli mohou jídlo nějak oživit a vylepšit, aby bylo pro děti lákavější a chutnější.

Úplně na konci článku se budeme věnovat i bylinkám pro těhotné ženy.

Nejčastěji se může dětem přichucovat jídlo bylinkami od věku jednoho roku. Co se týká bylinkových směsí tak i dříve. Záleží však na koncentraci nálevu. Musí být nižší koncentrace než se podává dospělému. To si ještě upřesníme u receptů na bylinkové směsi pro děti dále v článku.

Jak to bylo u nás?

U dcery jsem právě začala cíleně používat bylinky až později, bylo jí zhruba 2,5 roku, kdy mě její velmi častá nemocnost podnítila začít s bylinkami. Máme ještě chlapečka, v době, kdy píšu tento článek, je mu 6 let a dceři už 10 let.

Když byl náš syn ještě miminko, tak často trpěl na průdušky. Dcerka přišla třeba jen ze školky s rýmou a jakmile se od ní nakazil, sedlo mu to na průdušky.

Takže jemu jsem už v 8 měsících dávala tymiánový nebo diviznový sirup – jen půlku čajové lžičky 3x denně. Na odkašlávání jitrocelový sirup. Pak byl dobrý ještě i čaj s podbělem.

U podbělu opatrně, děti by jej neměly užívat samostatně, ale ve směsi – většinou je ve směsi proti kašli nebo na posílení průdušek s dalšími bylinkami.

Průdušková směs pro děti

1 díl květu podbělu lékařského

1 díl květu divizny velkokvěté
1 díl nati rdesna ptačího (truskavce)
1 díl nati meduňky lékařské

Půl polévkové lžíce nadrcené směsi se zalije 250 ml vroucí vody. (Dospělí mají koncentraci vyšší – 1 polévkové lžíce na 250 ml vody). Dávkování je do 3 let věku 1/4 – 1/8 dávky pro dospěslého. Tedy když dospělý vypije denně čtvrt litru až půl litru čaje, tak dítě do 3 let 50 – 100 ml.

Bylinky jsem dětem ve formě nálevů a sirupů podávala vyloženě při zdravotních problémech. Jakmile problémy odezněly, ukončila jsem podávání. Samozřejmě to platí i u dospělých. Poud potíže odezní, kůra se ukončí.

Co jsem dětem dávala celkem často – hlavně přes zimní období je rakytníkový sirup. Je to král v obsahu vitamínu C, takový citron se s ním nemůže rovnat. Celkově zlepšuje obranyschopnost organismu.

Jak je to s dochucováním jídel pro děti?

Dětem můžeme začít dochucovat jídlo zhruba od jednoho roku. Právě do toho jednoho roku se děti teprve seznamují s chutí samotného jídla. Mají chuť velmi citlivou a jejich organismus přivyká na nové příkrmy.

Později, tedy od toho jednoho roku můžeme začít. Začneme vždy v jídle s jednou bylinkou, abychom mohli sledovat, jak na to dítě reaguje, zda mu to dělá dobře nebo ne. Většina z uvedených však mívá dobrý přínos.

Třeba tymián a majoránka podporuje trávení a působí proti plynatosti. Bazalka také podporuje trávení, má protizánětlivé účinky a podporuje vykašlávání.

Zároveň působí proti zánětu průdušek. Dobromysl působí také protizánětlivě, dokonce je označována jako přírodní antibiotikum.

Bobkový list – opět protizánětlivý, zlepšuje také soustředění a paměť.

Bylinky jako koření se chovají trochu jinak, než když je podáváme ve formě nálevu nebo sirupu. Mají velmi jemné působení, které přispívá k posílení zdraví.

Nemusíme se bát dětem dát třeba do brambor kmín, libeček nebo zelenou petrželku. Do jídel lze použít také kopr, pažitka – tyto bylinky nejen skvěle chutnají, ale podporují trávení a působí také protizánětlivě.

Nejvíce protizánětlivé účinky má z bylinek vhodných pro děti právě dobromysl, je to přírodní antibiotikum.

Další přírodní antibiotikum je lichořeřišnice. Tu doporučuji připravovat ji vždy jen čerstvou, jinak nemá po tepelné úpravě moc účinky. Chutná podobně jako pažitka nebo spíš ředkvičky. Mohou se jim do jídla nasekat třeba i květy, bude to krásně barevné. Do kaší nebo ovocných pyré se jim může dát trochu skořice.

Výborná z těch cizokrajných koření je také kurkuma , můžeme ji v malém množství přidávat k tepelně upravené zelenině.

Brutnák – další bylinka, která má velmi příznivé účinky proti alergiím a ekzémům. V lékařství se dokonce olej z brutnáku používá při atopickém ekzému. Ten je vhodné jíst opět spíše syrový, má dobrou chuť podobné okurce. Dětem se určitě zalíbí i jeho krásné modré květy, které jídlo krásně ozdobí a děti je mohou i sníst.

Brutnákové květy jsou jedlé a dětem se moc líbí. Navíc mladé listy brutnáku se konzumují.

Pokud jim nechcete moc solit jídlo, tak sůl dobře nahradí saturejka. Stačí jen trošička, je aromatičtější. Saturejka je doporučována spíše od 2 let věku.

A co čerstvé bylinky? Mohou je děti konzumovat také?

Ano, výše už jsem některé zmínila například brutnák a lichořeřišnici.

Čerstvé bylinky jsou pro malé děti lepší než ty sušené, protože nejsou tak aromatické a jsou pro děti i lépe stravitelné. Usušené velmi ztrácí objem, protože vypaří vodu, která je obsažena v rostlinách okolo 80%. Tím pádem máme tendenci těch sušených dávat do jídla více. Navíc jsou v sušených bylinkách látky ve vyšší koncentraci.

Můžeme si vybrat z těch, které si vypěstujeme na zahrádce nebo v truhlíčku a také doporučuji divoké bylinky. Z těch co si můžeme pěstovat je právě ta výše zmíněná lichořeřišnice, pažitka a petrželka, dále i polníček, špenát, koriandr, bazalka, majoránka, také výše zmíněný brutnák.

Z těch divokých bylinek je to ptačinec žabinec, merlík, sedmikrásky – listy i květy, bršlice. Ještě máme oblíbený i kořen pampelišky, ten přidávám do zeleninové pánve nebo do vývaru podobně jako kořenovou petržel.

Čerstvé bylinky můžeme tedy použít při vaření, přidáme je vždy až na konci vaření, protože tak neztratí tolik vitálních a prospěšných látek. Děti mohou jíst bylinky i syrové, pokud jim je na drobno nasekané zamícháme třeba do těstovin, zeleninového kuskusu nebo do brambor. Ale zase platí pravidlo, že v jídle pro děti by nemělo být více jak 2 druhy bylinek.

Jaké jsou výhody při konzumaci čerstvých bylinek?

Čerstvé bylinky mají velký přínos. Z čerstvých bylinek získává dítě vitamíny a mnoho dalších prospěšných látek – tělo dokáže vitamíny lépe využít z původního zdroje – z potravy než jako izolovaný preparát.

Je velmi vhodné bylinky zařadit do jídelníčku jako potravinu. Nemám na mysli zrovna ty aromatické, ale spíš například tu bršlici, špenát, brutnák, listy a kořen pampelišy, listy a květy sedmikrásek, kopřivu – mladou nať i kopřivová semínka.

Z těchto bylin sbíráme mladé listy a společně s ovocem (jablka, hrušky, banán) děláme zelené smoothie. Je to doslova vitamínová bomba. Nebo také můžeme podávat tepelně upravené bylinky – výborný je například špenát z listů česneku medvědího, kopřiv nebo z bršlice.

Pro minika jsou skvělé bylinkové koupele

Pro malá miminka i novorozeňátka, která špatně spinkají jsou vynikající bylinkové koupele z mateřídoušky a dobromysli.

Koupel se dělá tak, že se dá do vody 2x větší množství bylinek než při přípravě čaje pro dospělého a ještě se cca 5 minut povaří.

Vychladlé na teplotu těla a přecezené se to nalije do vaničky s vodou – klidně v poměru 1:1. Mateřídouška a dobromysl má uklidňující účinky a miminka mnohem lépe spí.

Které bylinky by děti konzumovat neměly?

Pelyněk – například známý je pelyněk estragon. Vůbec by se neměl dětem podávat do 15ti let.

Rozmarýn, šalvěj by se dětem neměla dávat do dvou let, pak je ale dobrá na kloktání, protože má desinfekční účinky, ale vnitřně pro děti moc vhodná není. Dále yzop, z koření je nevhodný muškátový oříšek – může způsobovat ospalost až halucinace.

Jak je to s bylinkami, které můžeme zakoupit v supermarketech v květináčích. Jsou stejně kvalitní, nebo pro malé děti jsou nevhodné?

Bylinky ze supermarketu by měly být v pořádku, známé jsou od firmy Bylinky s.r.o., které jsou pěstované ve sklenících v ČR a nepoužívají žádné pesticidy. To by neměli používat žádní výrobci bylinek určených ke konzumaci. Největší jstota je však v tom, co si vypěstujeme a nasbíráme sami.

Které bylinky jsou vhodné pro těhotné ženy?

Kterým bylinkám by se měly těhotné ženy vyhýbat? A naopak, které bylinky jsou pro těhotné ženy vhodné a proč?

Těhotné ženy by neměly užívat bylinky, které podporují činnost dělohy – například petržel, celer, šalvěj, ale také další bylinky, které mají zahřívací a prokrvující účinek – bazalka, tymián, majoránka, zázvor. U zázvoru jsou doporučovány jen slabé koncentrace (zázvorová lízátka proti nevolnosti) Ne však silný zázvorový čaj.

Jednou za čas si může udělat těhotná žena čaj z máty a meduňky nebo mateřídoušky. Pokud třeba onemocní, tak se nemusí zdráhat na podporu snížení horečky použít čaj z květu bezu a lípy. Pozor na ten bez, bývá alergenní, tak pokud s ním dotyčná nemá dosud zkušenosti nebo je alergik, tak opatrně.

Vhodné bylinky pro těhotné ženy je pažitka, koriandr, lichořeřišnice, polníček – konzumace této byliny podporuje dokonce správný vývoj miminka, protože obsahuje vysoký podíl kyseliny listové, která zabraňuje rozštěpům patra a páteře.

Dále je vhodná kurkuma, měsíček, rakytník.
Ve třetím trimestru už může těhotná žena popíjet čaj z maliníku pro lehčí porod.

1 díl listu ostružiníku

1 díl listu maliníku
1 díl listu jahodníku
1 díl květu bezu černého

Budete mít zájem: Rozhlédněte se, prosím! Díl první: Lovoš

Směs připravujeme klasickým způsobem (1 pol. lžíce sušené směsi zalijeme 250 ml horké vody). Popíjíme 1 šálek denně od 34. týdne těhotenství až do porodu.

TIP: Na změkčení tkání a zvýšení elasticity porodních cest pomáhá lněné semínko. Je potřeba jej namočit den dopředu do vody nebo do jogurtu. Uvolní slizy a celkově změkne. Semínko se jí i s tím slizem! Konzumujeme takto maximálně jednu zarovnanou polévkovou lžíci semínka denně.

Tajemství bylinných směsí na míru – ukážu vám, jak si sestavíte své vlastní směsi sami

PS: Online-kurz, který vás seznámí prakticky s tím, jak si bylinky sehnat, uchovat a namíchat tak, abyste efektivně posílili své zdraví.

Klikněte níže na odkaz a podívejte se co se všehno můžete dozvědět a naučit.

>>SÍLA BYLIN VE TVÉM ŠÁLKU

Které bylinky už smí jíst vaše dítě

Se zaváděním nových potravin je to u mnohých dětí složité. Většinou jim obecně déle trvá, než si na některé chutě zvyknou. Je proto vhodné jim dávat průběžně ochutnávat, případně je na nové potraviny učit postupně. Co jim ještě minulý týden nechutnalo, se jim dnes může v nové úpravě zalíbit. To platí u všech dětí, nejen těch nejmenších.

Také je dobré vědět, že děti přirozeně preferují sladké chutě. S tím nám však mohou pomoci některé přirozeně sladké byliny – fenykl, hluchavka, lípie, stévie, měsíček, řebříček, meduňka, fialky či květy růže šípkové.

Raději než bílý rohlík s něčím…

Rodiče jsou zvyklí dávat dětem do školy na svačinu pečivo „s něčím“. Měli bychom však správně volit i druh pečiva, který svému potomkovi na jídlo dáváme. Rozhodně nejsou vhodné neustále dokola bílé rohlíky nebo chléb typu Šumava. Mají vysoký glykemický index a nulovou výživovou hodnotu.

Snažte se proto naučit své dítě jíst celozrnné potraviny včetně pečiva, vždy s ohledem na věk. Obsahují spoustu vlákniny i další důležité živiny. Je jasné, že vyhnout se klasickému bílému pečivu je v dnešní době náročné.

Pokud po něm však už musíte sáhnout, čiňte tak jen občas a prokládejte jeho konzumaci vhodnějším druhem pekárenských výrobků – žitným, ječným či vícezrnným.

100 g ječné mouky
50 g špaldové mouky

3 vejce
80 g změklého másla
100 ml mléka

4 polévkové lžíce rozinek
2 zarovnané kávové lžičky prášku do pečiva bez fosfátů
2 polévkové lžíce světlého karobu

hrst čerstvých fialkových květů
špetka soli

Rozinky namočíme do mléka, kde je necháme minimálně půl hodiny. Poté je najemno rozmixujeme. Mouku smícháme s práškem do pečiva. Vejce rozdělíme na žloutky a bílky. Bílky vyšleháme se špetkou soli do tuhého sněhu. Žloutky jen lehce prošleháme s povoleným máslem.

Přidáme k nim mouku a promícháme. Rozinky s mlékem přidáme k těstu. Nakonec opatrně vmícháme vyšlehaný sníh. Těsto rozdělíme na dvě části. Do 2/3 vhodíme květy fialek, zbylou 1/3 obarvíme karobem. Poté už naléváme do formiček.

Pečeme cca 20 minut v troubě rozpálené na 180 °C.

Drtivou část svačiny by však měla tvořit zelenina a ovoce. Je i žádoucí zařazení například ořechů a různých semen, které dodají tělu ty správné tuky a nabijí dětské tělo dávkou energie. A také bílkovin, které jsou pro vyvíjející se tělo nutností. Zapomínat však nesmíme ani na správné sacharidy.

Místo soli byliny

Svačinu (a nejen ji) můžeme zpestřit a obohatit přidáním vhodných bylinek. „Bylinky jsou ideálními dochucovadly pokrmů. Právě díky přidání bylinek nemusíme přidávat sůl a to je u dětí velmi důležité,“ říká Alena Paldusová, manažerka projektu Zdravá 5.

Tento celostátní vzdělávací program pro děti vyhlásil soutěž zaměřenou aktuálně právě na bylinky. „Dětská jídla bychom neměli dosolovat vůbec. V dnešní době je do většiny potravin přidáváno velké množství soli a mnohokrát o tom ani nevíme nebo to na chuti nepoznáme.

Děti by měly přidané soli přijímat co nejméně a sodík získávat pouze v přirozené formě z potravin,“ doplňuje odbornice.

Další výhodou bylin přidaných do dětského jídelníčku je, že mohou řešit například únavu ve škole, prevenci před chřipkami či nachlazením nebo špatné večerní usínání. Které a kdy jsou vhodné?

Bylinky pro děti: postupně a s mírou

Zvlášť u malých dětí musíme se zařazováním bylin postupovat opatrně. Některé jsou sice vhodné pro nejmenší miminka od narození, jiné by ale neměly užívat děti do tří nebo šesti let věku (například mátu). Dále je nutno dbát na správné dávkování.

Zejména je dobré si pamatovat, že všeho moc škodí. Toto rčení totiž platí u bylin dvojnásob. Užívání bylinek u dětí má svá přísná pravidla stejně, jako užívání léků. Je také nutné vždy zvážit i případné alergeny.

Byliny pak zařazujeme do jídelníčku či pitného režimu vždy jednotlivě, abychom byli schopni rozpoznat případnou reakci.

„Bylinky začínáme zařazovat do jídelníčku dětí v období, kdy dítě přechází na pevnou stravu. Do té doby jsou vhodné pouze bylinkové čaje, například na bolavé bříško. Důležitou věcí, kterou bychom se měli řídit, je neexperimentovat s více druhy bylinek najednou. Bylinky bychom měli přidávat postupně a nejprve ‚otestovat‘, zda na ně dítě není alergické,“ říká Alena Paldusová.

Pažitku a spol. používejte bez obav

„Bylinky mohou obsahovat velké množství tělu prospěšných látek a to platí nejen pro dospělé, ale také pro děti.

Na některé bylinky si však musíme dávat pozor a do jídelníčku dětí je zařazovat pouze v malém množství a některým se musíme vyhnout zcela úplně,“ upozorňuje manažerka Zdravé 5.

Co se týče běžných „kuchyňských“ bylinek (pažitka, bazalka, petržel…) , ty můžeme od jednoho roku věku u dětí bez obav používat. Opatrní buďme pouze o výraznějších bylin, jako je šalvěj nebo tymián.

„Používejte převážně bylinky čerstvé, které mají větší množství prospěšných látek, vody a jsou pro děti lépe stravitelné oproti bylinkám sušeným,“ dává ještě radu Alena Paldusová. Kromě bylinek coby přídavku do svačiny, kde je lze kombinovat s mnoha dalšími surovinami, se nemusíte bát dětem připravit bylinkový čaj, šťávu nebo limonádu.

Na dochucení dětských jídel je vhodná pažitka, petrželka, tymián, oregano, bazalka, libeček nebo saturejka. Do pokrmů pro starší děti se nemusíme obávat použít také česnek (v malém množství) nebo česnek medvědí, který je výrazně méně aromatický a má jemnější chuť.

„Zcela úplně bychom se měli vyhnout pálivému koření. Lékořice, pelyněk a puškvorec jsou pro děti také nevhodné,“ doplňuje Alena Paldusová.

Léčebný efekt bylinek

Podle odbornice Zdravé 5 mezi vhodné bylinky pro děti patří fenykl, který pomáhá na dětské problémy s trávením. „Podobně působí také anýz nebo koriandr, ale s těmi buďte velmi opatrní, protože na ně mohou být děti alergické. Stejně jako z fenyklu, tak také z mateřídoušky, lípy nebo máty je ideální připravit čaj,“ upřesňuje.

Má-li dítě problémy s bolavým žaludkem, může jít i o následek stresu. Pak je dobré tuto situaci řešit. Zatímco pro nejmenší děti je vhodný na bolavé bříško fenykl, anýz, kopr či kmín, větší dítě ocení i mateřídoušku či meduňku. Školákovi už můžete přidat i mátu nebo saturejku.

Na nachlazení

Sáhněte po černém bezu, lipovém květu, jitroceli nebo mateřídoušce. Z jitrocele se dá vyrobit vynikající domácí pesto a mateřídouška zase může být chutným doplňkem polévky.

Proti kašli

Oregano a majoránka jsou přeborníky v boji se suchým kašlem. Jestliže váš potomek začíná kašlat, připravte mu s nimi třeba bramboráčky pečené v troubě.

Pro klidné spaní

Po večeři můžete dítěti připravit mléko s karobem a medem. Chutná velice podobně jako klasické kakao, avšak je zdravější.

Karob má na rozdíl od kakaa méně tuku a neobsahuje látku theobromin, která na organismus působí podobně jako kofein. Po karobovém nápoji se bude dítěti dobře spát.

Sáhnout však můžete i po levanduli, meduňce nebo kozlíku – připravte z nich čaj a dejte jej vypít dětem před spaním.

Tlumení hyperaktivity

Jestliže je dítě aktivní více, než je zdrávo, můžete mu do jídelníčku zařadit i heřmánek nebo jetel. Heřmánkové květy vypadají dobře v polévce a báječně chutnají i v salátu. Květy jetele se pak dají zakomponovat do nejrůznějších dezertů. Heřmánek navíc působí i proti virózám a nachlazení, jetel si zase hravě poradí se začínajícím kašlem.

„Mateřídouška zklidní bolesti z rostoucích zoubků a pomůže s usínáním. Lipový čaj zas podpoří imunitu v době nachlazení,“ nabízí další tipy pro zdraví Alena Paldusová.

Na závěr přidává recept na jemnou bylinkovou pomazánku, a pokud vás zajímají další bylinkové recepty ze soutěže Zdravé 5, najdete je na webu, kde také můžete od 15. do 22. dubna hlasovat a vybrat, které svačiny postoupí do celostátního finále soutěže Finále Zdravé 5.

„Tříčlenné dětské týmy připravovaly malé pohoštění – svačinku, která obsahuje libovolnou bylinku. Vymyslely, komu ve svém okolí tuto svačinu darují a udělají mu tak radost (může to být osamělá paní odvedle, staří lidé v domově důchodců, paní učitelky, paní kuchařky ze školní jídelny, dlouhodobě nemocný spolužák, rodiče apod.). Jídlo si pak společně snědli.

Přihlášky s recepty i příběhem o darování včetně fotografií nám zaslaly,“ popisuje manažerka projektu.

Autor: Zdravá 5

50 ml mléka

2 větvičky rozmarýnu
2 tradiční pomazánková másla
2 lžíce zakysané smetany

½ hrsti nasekané pažitky
½ hrsti nasekané petrželky
½ hrsti nasekané máty

případně špetka soli a pepře, pro starší děti můžete přidat i stroužek česneku

Na středním plameni rozehřejte v kastrůlku mléko. Přidejte rozmarýn a povařte pět minut. Pak mléko přeceďte přes sítko a dejte stranou. Do misky vložte pomazánkové máslo, zakysanou smetanu, bylinky a pomalu vmíchejte připravené mléko. Můžete dochutit špetkou soli a pepře, případně přidat česnek. Podávejte namazané na čerstvém kváskovém chlebu s ředkvičkou nebo jinou oblíbenou zeleninou.

Některé maminky jsou až přehnaně opatrné v používání bylinek a koření ve stravě malých dětí. Přitom mnohé z nich jim dokáží naopak pomoci. Stačí je používat v rozumném množství a dobře si prostudovat jednotlivá pozitiva.

Žádné experimenty

Jednoznačně není třeba experimentovat v období zavádění tuhé stravy.

Počkejte si, pokud si dítě zvykne na jednotlivé chutě a pak občas můžete přihodit někde lísteček bazalky a později i kousíček pepře. Ten se doporučuje používat až po třetím roce miminka.

Organismu prý škodí méně než sůl, používat jej však musíte pouze na malé ochucení a vždy čerstvě mleté kousky, které pouze projdou přes trávicí trakt a neusazují se v ledvinách tak, jak nejčastěji používaný mletý prášek.

TIP: Mrkněte na seznam nejzdravějšího koření

Pozor již v těhotenství

Stejně, jako dáváte pozor na to, co budete dávat jíst miminku, musíte být obezřetné již v těhotenství. Z jedné strany je to kvůli háklivosti některých bylinek na rostoucí děťátko a z druhé strany to může být negativní na samotný plod a občas dopomoci v prvních měsících k samovolnému potratu.

Které bylinky ne?

Vyhýbat byste se měli celerové nati, skořici nebo levanduli. Podobně byste měli postupovat i poté při kojení. Určitě není nutné opět připomínat důležitost vaší stravy a následného propojení s drobečkem prostřednictvím mléka.

Při vaření nepoužívejte hlavně výrazné koření a pálivé přísady. Takto byste neměli používat mátu peprnou, protože může zabránit tvorbě mléka. Chuť mléka může ovlivnit i hodně česneku. Aloe může mít na miminko projímavý účinek a bazalka se zázvorem jsou taktéž vhodné až pro větší děti.

Fenykl na větry

Čaj z této byliny je velmi známým pomocníkem při dětských problémech s trávením. Špetka sušené rostliny na masíčko pomůže dětem s větříky a taktéž je dobrý proti průjmům. Maminky si naopak mohou v začátcích pomoci s lepší tvorbou mléka.

Stejně pomohou i příbuzné – kmín, anýz nebo koriandr. Při zavádění těchto součástí stravy dávejte vždy pozor na alergické reakce. Vždy dávejte pouze jednu samostatnou bylinku, abyste uměli případně rozlišit z čeho vznikly kožní nebo žaludeční problémy.

Teprve když při dlouhodobém používání budete vědět, že na děťátko působí dobře, můžete vyzkoušet jinou pochutinu. Nikdy však nekombinujte několik bylin najednou. Všeho totiž moc škodí. Stejně by pro vás mělo být tabu používání levných bujónů, vegety a kořeněných směsí. Ty nepůsobí dobře na dospělého člověka, o to horší důsledky mají na malé děti.

Trošku sezam do pomazánky

Velmi dobrou součástí může být i sezam. Tyto nenápadné semínka jsou bohatým zdrojem železa, hořčíku, manganu a vápníku. Zároveň mají antioxidační účinky a snižují riziko rakoviny. Dobré jsou i na udržování hladiny cholesterolu.

Přimíchat je můžete do nějaké pomazánky. Trošku jejich podrťte, abyste zvýšili jejich účinek. Kupujte i pečivo s jejich přídavkem. A když si na ně děti zvyknou, posypte je jen tak na máslo a nakrájejte jim k tomu zeleninu.

Obávat se nemusíte u nás často používané petrželové nati. Tu můžete přidávat do jídel hned od začátku. Abyste využili její plnou sílu, k jídlu ji přidávejte buď těsně před dokončením, nebo až po něm. Dlouhým vařením přichází o mnoho účinných látek.

Široká paleta bylin

Zatímco některé bylinky a koření můžete používat již během kojení, jiné je dobré zavádět až po třetím roce. Řiďte se zejména heslem, že pokud jste něco konzumovali už během těhotenství a kojení, můžete to přidat do vaření v malé dávce i při zavádění tuhé stravy.

Používejte raději na zdejší poměry tradičnější rostliny jako zmiňovanou petrželku nebo kopr, který má močopudné účinky a je dobrý na větry.

Na dezinfekci střev je dobré občas použít tymián. Rozmarýn je velmi aromatický, dodejte jen špetku, aby nezměnil chuť jídla. Podporuje trávení a činnost jater.

Majoránka nebo příbuzné oregano se může přidávat do jídel až u větších dětech.

Když je to možné, používejte vždy čerstvé bylinky, které mají v sobě více uchovaných dobrých látek a nejsou tak agresivní v chuti jako sušené. Pokud uvažujete o tom, kdy dětem dovolit pálivé, tak nejvhodnější věk je až puberta, kdy žaludek dokáže takové věci lépe strávit.

Čtěte také: Konzumace bylinek a zdraví

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Bylinky v dětské stravě

Dětská strava se od té „dospělácké” značně liší. Některé maminky jsou však opatrné až příliš. Mnohé bylinky a koření jsou přitom pro děti vyloženě vhodné. Nejenže jim nijak neublíží, ale dokonce jim mohou pomoci. Při používání bylinek u dětí je důležité v žádném případě neexperimentovat a používat ověřené bylinky v rozumném množství.

Vhodná strava je důležitá již v těhotenství

Nad výběrem vhodných potravin, bylinek i koření by těhotné ženy měly přemýšlet již v době těhotenství, kdy se dítě teprve vyvíjí. Mnohé bylinky mají na dětský plod velmi negativní vliv a některé mohou v prvních měsících vyvolat samovolný potrat a později předčasný porod.

Mezi škodlivé byliny, které těhotným ženám a jejich dětem nesvědčí, patří zejména skořice, levandule a celerová nať. Ve velkém množství je škodlivý také zázvor a šalvěj. Veškeré jídlo, která žena přijme, zásadním způsobem ovlivňuje také zdraví jejího dítě. To platí také v době kojení, kdy je matka s miminkem propojená prostřednictvím mateřského mléka.

I chuť mateřského mléka závisí na jídelníčku. Maminky by rozhodně neměly používat výrazná a pálivá koření, velké množství česneku chuť mléka zcela změní a aloe vera může mít na malé dítě projímavé účinky. Pozor by si také čerstvé maminky měly dávat na mátu peprnou, která omezuje tvorbu mléka.

Koření a bylinky přidávejte postupně

Jakmile dítě přejde na tuhou stravu, nechte mu čas si zvyknout. S přidáváním koření a bylinek buďte opatrní. Ideálním věkem, kdy můžete začít dětskou stravu ochucovat je třetí rok. Pro malé dítě je vhodné začít s bazalkou či malým množstvím pepře.

Hojně používanou bylinkou, kterou používali již naši předci, je především fenykl. Je ideálním pomocníkem při dětských problémech s trávením. Špetka fenyklu pomůže proti nadýmání a průjmu. Matkám zase fenykl pomáhá s tvorbou mateřského mléka.

Podobně jako fenykl působí také anýz, kmín či koriandr. U těchto bylinek však sledujte reakce dítěte, zda není alergické. Bylinky nikdy nekombinujte a dítěti do jídla přidávejte pouze jednu bylinku. V případě křečí nebo žaludečních problémů bude hned jasné, která z bylinek dítěti nevyhovuje.

U malých dětí zapomeňte na glutamátové kořenící přípravky. Bujóny, vegety a jiné kořenící směsi nemají dobrý vliv na zdraví dospělého člověka, natož malého dítěte.

Tradiční rostliny jsou vhodnější

Na náš trh se stále častěji dostávají exotické potraviny, bylinky i koření. U dětí však raději používejte rostliny, které jsou pro Česko tradiční. Jedná se například o petrželku, kopr, tymián, rozmarýn, majoránku, oregano či sezam.

Petrželku lze do dětských jídel přidávat již od počátku a to nejlépe čerstvou a před dokončením jídla, aby si zachovala co nejvíce užitečných látek. Kopr je velmi podobný fenyklu. Pomáhá při nadýmání a zároveň má močopudné účinky. Tymián je zas dobrý na pročištění střev a trávení a činnost jater podpoří špetka rozmarýnu.

Větším dětem lze do jídla přidávat také majoránku či oregano. Sezamová semínka jsou bohatá na železo, hořčík, vápník a mangan. Mají také antioxidační účinky.

Vždy platí, že lepší jsou čerstvé bylinky než sušené. Pálivé koření není vhodné ani pro starší děti. Žaludek začne být schopen trávit ostrá jídla až v pubertálním věku. Do té doby se jim raději vyhýbejte.

Koření do dětských jídel – ano, či ne?

Tipy, nápady, soutěže a recepty pro chytré děti

Sůl, pepř, kmín, majoránka, mletá sladká paprika, bokový list, nové koření, jalovec… Koření, které má snad každá kuchařka vždy po ruce. Smí je ale malé dítě?

Horlivé diskuse o koření

„Jaké koření pro ročního prcka?“ „Víte někdo, jestli existuje nějaká kořenící směs pro malé děti?“ „Používáte koření pro děti a jaké?“ Podobných dotazů lze na různých internetových diskuzních fórech najít nespočet. Není divu, jakmile totiž dítě přejde na pevnou stravu, snad každá maminka přemýšlí nad tím, co jak vařit a jak jídlo připravit tak, aby bylo pro mrňouse co nejchutnější.

Jaká je tedy správná odpověď? Dětem do jednoho roku věku jídlo nesolíme ani jinak nedochucujeme. Proč? Protože jim nejvíc vyhovuje strava jednoduchá, jejich organismus na náročnější pokrmy ještě není připravený. Na jídla slaná, kyselejší či jinak ochucená si musejí postupným ochutnáváním teprve zvykat.

Děti mají více chuťových pohárků

Nemusíte se bát, že chuť pyré nebo polévky bez „ničeho“ bude pro dítě mdlá. Mějte na paměti, že oproti dětskému organismu mají dospělí vnímání chutí a vůní jídla už otupeno. Děti mají mnohem více chuťových pohárků.

Jak tedy vařit?

Miminka preferují chutě nasládlé, což vyplývá z chuti mateřského mléka. Sladkou chuť pokrmu dodává mrkev, brambory nebo sladší druhy ovoce. A pokud jim přeci jen chcete dopřát něco navíc, tak například špetka skořice přidaná do ovesné kaše ničemu neuškodí.

Nejlepší jsou natě zeleniny a bylinky

Po ukončeném roce až roce a půl věku už můžete některé druhy koření dětem bez obav dopřát. Jako první však volte čerstvé natě zeleniny a bylinky, které nejenže přirozenou chuť a vůni pokrmu nejlépe obmění, ale jsou navíc zdrojem mnoha vitamínů a minerálních látek.

Dětem je nadrobno nasekané do jídel přidávejte čerstvé, tak si cenné látky nejlépe zachovají. Varem se totiž vitamíny u bylinek rozkládají.

Jaké koření do dětských jídel nepatří?

Nevhodné pro děti je například muškátový oříšek, který u nich podle odborníků může vyvolat nespavost, dokonce i halucinace.

Nepřijatelné je pro malé strávníky také ostré koření. To bývá příčinou podrážděné sliznice zažívacího ústrojí, v krajním případě i zvracení. Takže na pálivou papriku, chilli nebo velkou dávku pepře při přípravě dětského jídla zapomeňte.

V batolecí stravě nemá kvůli své výraznosti co pohledávat ani kari. To navíc podporuje vyšší tvorbu slin.

S bujony a jinými dochucovadly opatrně

A v neposlední řadě je potřeba jako naprosto nevhodný pro děti zmínit glutaman sodný, který je základem mnoha kořenících směsí, rovněž se vyskytuje v instantních pokrmech. Mnozí odborníci přes výživu ho dokonce považují za karcinogenní. Není proto divu, že i zdravotníci ho zařadili mezi potraviny pro děti do tří let zakázané.

Pokud v kuchyni používáte různé kupované dochucovací směsi, naučte se pozorně číst jejich složení a informace uvedené na obalu. I některá přírodní dochucovadla totiž můžou obsahovat nadměrné množství soli, cukru či syntetických látek.

_tip_

Jídelníček: recepty na příkrmy od 6. do 12. měsíce

První příkrmy jsou významnou událostí v životě miminka, ale i maminky. Je neuvěřitelné, že děťátko během prvního půlroku života dokázalo zesílit a dosáhnout až na dvojnásobek své porodní váhy pouze díky vaší každodenní péči, lásce a výživě v podobě mléka.

Plně kojená miminka začínají s pevnou stravou zpravidla s ukončeným 6. měsícem. Miminka krmená umělou mléčnou výživou mají maličký náskok, začínají na konci 5., někdy 4. měsíce.

Při zavádění jiné než mléčné stravy se ale vždy nejdříve poraďte s vaším pediatrem, který odborně zhodnotí vývoj a připravenost děťátka na dobrodružství s novými dobrotami a současně doporučí, které potraviny jsou pro začátek vhodné.

Půlroční miminko začíná jíst teprve zeleninová a ovocná pyré. Roční batole už si může spokojeně pochutnávat na tom, co obědvá celá rodina. Pojďme se prokousat jídelníčkem miminka od kašiček po pevnou stravu. Ačkoliv většina dětí začíná s příkrmy od ukončeného 6. měsíce, mléko nadále zůstává hlavním zdrojem živin. Cílem je, aby se dítě seznámilo s vařenou a rozmixovanou zeleninou v rámci oběda.

Začátky nejsou snadné, protože miminko dosud zná pouze sání a chuť mléka. Teď po něm chceme, aby si nechalo do úst vložit cizí hmotu bez chuti a ještě ji posunulo pomocí jazyka směrem do krku.

Je to hodně úkolů najednou, proto buďte doma trpěliví. Každé dítě se nakonec rozjí, ale i když jste se s tou mrkví hodinu vařila a velmi si přejete, aby dítě snědlo aspoň lžičku, nikdy stravu nenuťte, ale nabízejte.

6měsíční miminko je velmi zvídavé a učí se nápodobou, tak zkuste jít příkladem a dejte si dýňové pyré k obědu spolu. Denní stravu rozdělte do 5 rovnoměrných dávek po cca 200 ml, ale nedržte se tabulek a sledujte jeho apetit.

Pokud kojíte, tak krmte, když si o to dítě řekne. Dá vám samo vědět, když bude mít hlad. Přijdou i dny, kdy vám dítě bude připadat velmi hladové. Může procházet růstovým spurtem.

Nejjednodušší recept na příkrmy od 6. měsíce

Vyberte si jeden z lokálních druhů zeleniny, oloupejte, uvařte v neosolené vodě a velmi najemno rozmixujte. Do hotového pyré můžete pro větší jemnost přidat vodu.

Vhodné druhy zeleniny

Mrkev,

brambora,

dýně,

hrášek,

cuketa,

batáta,

brokolice.

Náš tip

Příkrm připravujte čerstvý a v začátcích vždy pouze z jednoho druhu zeleniny, který podávejte po dobu dvou dnů. Tímto způsobem máte šanci rychle odhalit případné potravinové alergie. Až vyzkoušíte všechny druhy zeleniny, můžete je spolu kombinovat.

Jídelníček 7 a 8měsíčního miminka už nemusí obsahovat pouze mdlé kaše. Teď, když se mu rozvinuly chutě k jídlu, je na čase trochu víc uspokojit chuťové buňky. Novinkou jsou sýry, maso a ovoce.

Recepty na příkrmy pro kojence od 7. a 8. měsíce

Trochu slaného

Do jídla nikdy nepřidávejte sůl, můžete ale použít ingredience, které trochu soli obsahují, jako například měkké sýry. Přidejte drobek do bramborové kaše nebo připravte domácí sýrovou omáčku s těstovinami.

Schovaná zelenina

Podpořte chuť vašeho dítěte na zeleninu tím, že smícháte více ingrediencí dohromady, například jablko, mrkev a špenát. Sladká chuť ovoce vylepší chuť zeleniny. Přístroj 4 v 1 pro přípravu zdravé dětské stravy Philips AVENT vám pomůže jednoduše a rychle připravit zdravé jídlo bohaté na živiny a navíc je dodáván s inspirativními recepty zdarma.

Sušené ovoce

Aby jídla specifické chuti dětským jazýčkům více chutnala, zkuste je trochu osladit sušeným ovocem – rozinky, sušený ananas, mango nebo meruňky. Můžete tak zjemnit chuť například dušeného masa se zeleninou nebo polévky. Miminkům, která na své první zoubky ještě čekají, sušené ovoce namočte a rozmixujte.

Výborná ryba

Zdravotní přínos konzumace ryb je značný, proto čím dříve se je děti naučí jíst, tím lépe. Začněte s jemnou chutí mírně povařeného pstruha nebo tresky bez kostí a bez kůže. Až si vaše dítě zvykne na chuť a strukturu rybího masa, pak můžete zavést rybu s výraznější chutí, bohatou na omega-3 mastné kyseliny, jako je například losos nebo makrela.

Skvělé luštěniny

Čočka, hrášek nebo cizrna, to vše jsou bílkoviny a živiny prospěšné pro vaše dítě. Dobrou zprávou je, že je můžete připravovat na různé způsoby, aby si na nich děti pochutnaly, od čočkové polévky, přes hráškovou kaši, až po hummus.

Bylinky a koření

Sůl a cukr jsou mimo hru, ale to neznamená, že nemůžete jídelníček vašeho miminka ochutit jinak. Vaše dítě už je ve věku, kdy si může pochutnat na koření jako je kmín, kurkuma nebo pažitka.

Netradiční zelenina

Byla by škoda zůstat pouze u brambor. Čím více zeleniny vaše dítě v brzkém věku vyzkouší, tím lépe, proto se nebojte rozšířit jeho jídelníček o červenou řepu, lilek, papriky nebo kapustu.

Náš tip

Na sladké chutě se navyká velmi snadno, proto ovocná pyré zahrňte do jídelníčku až po tom, co dítě ochutná zeleninu a maso-zeleninové kombinace.

Jídelníček pro 9, 10 a 11 měsíců staré dítě stále prochází velkými změnami. Zavádějte je postupně a sledujte, jak se tělíčko vašeho drobečka s novými chutěmi popasuje.

V 10 měsících by si dítě mělo pochutnávat na třech jídlech denně. S tím, jak pevná strava postupně nahrazuje mléko, jako hlavního zdroje živin, bude schopné strávit i pestřejší jídla.

Níže můžete najít vzorový stravovací harmonogram včetně návrhů jídel, abyste měli představu, jak nutričně poskládat denní jídelníček svého dítěte. Použijte ho pouze jako příklad, kterým se můžete nechat inspirovat, není třeba ho striktně dodržovat.

Nepřipravujte stejné menu každý den, naopak je důležité vašemu miminku poskytnout širokou škálu jídel. Čím více jídel mu představíte v tomto věku, tím lépe a bez vybírání bude jíst, až vyroste. Kombinujte krmení lžičkou a krmení ručičkama.

Nechte své dítě, aby si určilo tempo jídla a nechte se vést.

Doporučení pro denní porce

3 – 4 porce jídla obsahující škroby jako jsou například brambory, pečivo nebo těstoviny,

3 – 4 porce zeleniny a ovoce,

2 porce bílkovin jako je maso, ryba, vejce nebo luštěniny.

Vzor režimu stravování

Po probuzení:

Mateřské nebo umělé mléko (150 – 200 ml).

Snídaně:

Obilná kaše nebo pečivo a poté ovoce.

Dopolední svačinka:

Mateřské nebo umělé mléko (150 – 200 ml) a drobná svačinka bohatá na sacharidy jako například kousek pečiva nebo rýžové křupky.

Oběd:

Boloňské špagety nebo podušená zelenina s rýží a poté čerstvě nakrájené ovoce.

Odpolední svačinka:

Čerstvý měkký sýr nebo hummus s křupkami nebo tyčinkami z vařené mrkve.

Večeře:

Houska se sýrem / kousky kuřete nebo karbanátky z lososa s bramborovou kaší a poté bílý jogurt s borůvkami (rozpůlenými).

Před spaním:

Mateřské nebo umělé mléko (150 – 200 ml).

Jídelníček ročního batolete už velmi připomíná stravu dospělého.

Stále však platí, že byste jídla dítěti neměli sladit rafinovaným cukrem, solit nebo podávat uzená, smažená či hodně kořeněná a pálivá.

Stravovací zvyklosti dítěte už dobře znáte, takže vy sami jako rodiče rozhodujete o tom, jak jídlo podáte. Jestli dítě baví zobat ho pokrájené na kostičky nebo preferuje hustá pyré s kousky a rádo se krmí lžičkou.