Bylinkový speciál: Kozlík lékařský

  • LEROS
  • Herbář
  • Kozlík lékařský

Bylinkový speciál: Kozlík lékařský

Droga se podává jako sedativum při nespavosti, stresech, bolestech hlavy a nervovém podráždění. Působí proti hlístům.

  • Latinský název Valeriana officinalis.
  • Lidové názvy Baldrián, Baldrán, Čertikus, Dřevenák, Kocůrník, Kočičí kořen, Kozilec, Kozelec, Kozlíček, Odolen, Odolan, Odolenový kořen, Paldrán, Valerián.
  • Sbíraná část Kořen (Valerianae radix)

Obsahové látky Valepotriáty, kys. valerová, alkaloidy, silice.

Doba sběru Říjen

Sušení, sesychací poměr Sušíme na sušárně teplotou do 40 °C. Správně usušené kořeny se musí s praskotem lámat. Sesychací poměr 4:1.

Každý měsíc tak dostanete do své e-mailové schránky zprávu z voňavého světa bylinkových čajů a léčivých rostlin a jako první se dozvíte o našich novinkách.

Bylinkový speciál: Kozlík lékařský Bylinkový speciál: Kozlík lékařský Bylinkový speciál: Kozlík lékařský Bylinkový speciál: Kozlík lékařský

Kozlík lékařský uklidní nervy a zlepší náladu

Ještě na podzim se dají sbírat některé bylinky, u kterých lidová medicína objevila léčivé účinky. Jednou z nich je kozlík lékařský (Valeriana officinalis), z něhož se využívá oddenek. Vyrývá se ze země po odkvětu rostliny a suší se pro čajové směsi a tinktury.

Kozlík lékařský vydává zvláštní vůni, která někomu voní, jiný ji považuje spíš za zápach. Každopádně je ale příjemná kočkám; ty jsou k záhonům či truhlíkům s kozlíkem magicky přitahovány a rády se v nich válejí. To my dělat nebudeme, zato si nasušíme oddenky a připravíme si uklidňující čaj, který prý pomáhá při nespavosti a zlepší náladu při podzimních splínech.

Bylinkový speciál: Kozlík lékařský

Autor: Pixabay

  • Pozor! Ačkoli kozlík není makovice a jeho účinky nejsou omamné, neměly by ho užívat malé děti ani těhotné a kojící ženy. Ostatním bylináři doporučují pít nálev jen tři dny a pak si dát tři dny pauzu. Pokud užíváte jakékoli léky, o konzumaci kozlíku se nejprve poraďte se svým lékařem či lékárníkem.

V lidové medicíně se kozlík osvědčil jako tišící prostředek při stresu a úzkostech, údajně ulevuje od bolestí hlavy, pomáhá při žaludeční neuróze a křečích různého druhu, včetně menstruačních.

Bylinkový speciál: Kozlík lékařský

Autor: Pixabay

Jak kozlík sušit:

Oddenky s kořínky po vyrytí ze země šetrně očistíme od hlíny a omyjeme pod tekoucí vodou. Pak je podélně rozřízneme a sušíme v suché a vzdušné místnosti nebo v sušičce při teplotě ne vyšší než 30 °C. Kvůli své silné vůni by se kozlík neměl sušit společně s jinými bylinami.

Bylinkový speciál: Kozlík lékařský

Autor: Shutterstock.com

Valeriánské kapky

Z kozlíku lékařského se připravují tzv. valeriánské kapky: čerstvý nebo sušený oddenek se pokrájí nadrobno a zalije 60% alkoholem nebo lékárenským lihem. Pak se nechá týden až dva louhovat a nakonec se scedí. Kapky se užívají buď třikrát denně nebo před spaním v dávce 15-20 kapek. Opět platí, že bychom je neměli užívat dlouhodobě.

Bylinkový speciál: Kozlík lékařský

Zlatobýl je tak trochu plevel. Rychle se šíří a jeho metlovité stonky působí nespoutaně a neupraveně. Ocení ho však léčitelé, …

Pěstování kozlíku

Kozlík lékařský můžeme pěstovat na zahradě i na balkoně, podmínkou je vlhčí půda a polostinné stanoviště. Jde o poměrně vysokou trvalku, které to bude slušet v pozadí květinových záhonů nebo u jezírka. Vysévá se během září do volné půdy, v případě období sucha je potřeba ho často zalévat.

Kozlík lékařský

Bylinkový speciál: Kozlík lékařský

Bylinkový speciál: Kozlík lékařský

Kozlík lékařskýValeriana officinalis L.

Lidové názvy:

Baldrián, baldrán, odolen, kočičí kořen, čertikus.

Výskyt:

Je rozšířen v celém mírném pásmu severní polokoule. Vyskytuje se od nížin do hor na vlhkých loukách, v příkopech, na prameništích, ve vlhkých křovinách s porosty olší a vrb a kolem vodních toků. Pěstuje se také v zahradách. K lékařským účelům se nejlépe hodí kozlíkový oddenek z půdy suché a kamenité.

Popis:

Kozlík je vytrvalá bylina s krátkým silným asi 5 cm dlouhým a až 3 cm tlustým oddenkem, z něhož vyrůstá velký počet dlouhých světle hnědých drátovitých až 2 cm tlustých kořenů. Na průřezu pod lupou je vidět široká dřeň, obklopená kroužkem cévních svazků. Úzká kůra je lesklá a hnědá.

Přímá a zpravidla nevětvená dutá lodyha je 70 až 150 cm vysoká nese několik párů vstřícných lichozpeřených listů, které jsou dole řapíkaté, nahoře přisedlé. Jednotlivé lístky jsou asi 1 cm široké, kopinaté a zejména na spodních listech hluboce pilovité.

Drobné a vonné pětičetné srostloplátečné květy jsou nesouměrné a skládají ploché koncové vidlanovité laty. Drobný zelený kalich je nezřetelně pětizubý, narůžovělá nebo zřídka bělavá nálevkovitá koruna je rozdělena na 5 nestejných zaoblených cípů, květní trubka je ve spodní části jednostranně vydutá.

V květu jsou tři tyčinky a spodní semeník. Plod je až 4 mm dlouhá nažka s pérovitým chmýrem. Kvete v červnu až v červenci.

Sbíraná část:

Kořen (Radix valeriane).

Sbíráme:

druhým rokem po výsadbě v září až říjnu. Někdy se doporučuje i sběr před rozkvětem, kdy je obsah účinných látek nejvyšší.

Sběr:

Oddenky s kořeny se očistí od země, krátce operou v chladné vodě a rychle suší. Při umělém sušení nesmí teplota přesáhnout 35 ° C. Silné oddenky se mohou rozkrojit.

Nesmí se sušit s jinými léčivými rostlinami, neboť droga nabývá při sušení silný a pronikavý aromatický zápach. Droga chutná nasládle kořenitě, později nahořkle. Pach drogy vábí a silně vzrušuje kočky, které se v ní válí a mohou ji znehodnotit.

Droga se musí skladovat v dobře uzavřených nádobách odděleně od ostatních drog.

Sesychací poměr

je 4 : 1.

Účinné látky:

Silice, mono a sekviterpeny a jejich deriváty, valepotriáty, deriváty kyseliny valerové, cukry, sliz, hořčinu, třísloviny, alkaloidy a flavonoidy, isovalerianový kyselý ester, alkaloidy valerin, chanitin, actinidin a valerianin, cholin, baldrinal a azulen, bornylformiat, bornylacetát, valeriánový kafr, alkoholy aj.

Celkové použití:

  • Uklidňuje,
  • zejména při srdečních neurózách (úzkost, bušení srdce),
  • při nervovém vyčerpání,
  • při migrénách,
  • při nespavosti způsobené přepracováním,
  • při žaludečních neurózách,
  • tiší bolesti,
  • uvolňuje křeče,
  • snižuje tonus hladkého svalstva,
  • rozšiřuje věnčité tepny,
  • působí proti nadýmánídávení,
  • tlumí sexuální aktivitu,
  • při poruchách štítné žlázy.

Pozor !

  • Malé dávky mají povzbuzující účinek na centrální nervovou soustavu, zejména na dýchací a vazomotorická centra,
  • zatímco větší dávky vyvolávají celkový útlum nervové soustavy.
  • Dlouhodobé používání působí zažívací potíže, nevolnost, bolesti hlavy a poruchy srdeční.

Čaj (odvar):

kromě celkového použití i při

  • ženských chorobách,
  • horečkách z nervových otřesů,
  • podrážděných nervech,
  • nevolnosti těhotných.

Tinktura

“Baldriánové kapky“

“Baldriánové kapky“ se užívají 3x denně 10 – 15 kapek na cukr nebo na lžíci vody:

  • proti dávení,
  • epilepsii,
  • křečím různého druhu,
  • při silné menstruaci,
  • srdeční a nervové slabosti,
  • přepracování,
  • bolestech hlavy,
  • nervovém rozrušení,
  • žaludeční neuróze
  • i proti revmatizmu
  • a hlístům.

Užívá se 3x denně 8 kapek:

  • kromě celkového použití
  • i při neurastenii
  • a hysterii,
  • pálení žáhy,
  • sexuálním podráždění,
  • škubání končetin,
  • malátnosti,
  • slabosti nohou,
  • “slabých kolenech„,
  • bolestech hlavy se závratěmi,
  • předrážděnosti,
  • nespavosti,
  • nepokoji,
  • pocitu horka
  • škrabání v krku,
  • pocitu sešněrovaného krku,
  • klimakterických potíží,
  • žaludečních křečích,
  • nervových poruchách srdce,
  • “houserovi„,
  • náhle vznikající bolesti nervů,
  • podráždění nervových center,
  • podráždění páteře (spinální iritaci),
  • sklonu ke křečím
  • sklonu ke bezvědomí
  • bolesti zubů.
Budete mít zájem:  Kandidóza V Ústech Léčba?

Upozornění

Je pochopitelné, že při závažných onemocněních je lékařská pomoc nevyhnutelná a omezit se v takových případech na léčení svépomocí může být životu nebezpečné. Rady a doporučení, se kterými se setkáte na těchto stránkách, tedy v žádném případě nemají nahradit lékaře.

Jejich cílem je spíše prevence různých onemocnění rozšíření všeobecných znalostí a informování o významu přírodních léčivých sil, aby si čtenář v případě potřeby mohl sám pomoci jednoduchými a přirozenými prostředky.

Autoři nemohou ručit za následky vyplývající ať už ze správného, či nesprávného použití metod a receptů, které jsou prezentovány.

Kozlík lékařský | Žena.cz

  • Valeriana officinalisLidové názvy: nard, baldrián, kočičí kořen, odolan, kocúrník, čertikus
  • Čeleď: kozlíkovité

Popis byliny

Kozlík lékařský je trvalou bylinou s výškou od 60 do 200 cm, kterou provází charakteristický pach.Z krátkého, ale silného válcovitého podzemního oddenku vyrůstají četné kulaté kořeny. Lodyha je dutá, zbrázděná, přímá, větví se až v horní části při květu.

Lodyha je vstřícně osázena dlouze řapíkatými peřenosečnými listy. Lichozpeřené listy jsou složené ze 7 – 9 párů kopinatých lístků se zubatým okrajem.Kozlík kvete od června do srpna. Květy se na rostlině objevují až od druhého či třetího roku.

Drobné nálevkovité květy v bílé nebo narůžovělé barvě se skládají do hustého květenství. Vytvářejí plochý latovitý vidlan.

Plodem jsou nažky kopinatého tvaru.

Výskyt a pěstování

Kozlík lékařský najdeme v celém mírném pásu severní polokoule. U nás roste zejména v nižších polohách. Svědčí mu vlhká stanoviště. Osídluje vlhké louky a pastviny, příkopy, lesní mýtiny, rašeliniště apod. Daří se mu na výživných půdách, zejména s obsahem dusíku.

Jako nenáročná léčivá bylina se kozlík také pěstuje. Prospívá v polostínu. Upřednostňuje hlinitě písčitou půdu s neutrálním pH. Vysévá se na podzim.

Léčitelství

Hlavní účinné látky kozlíku zastupují vonné silice s klíčovou složkou v podobě kyseliny valerové a isovalerové, obsahují i kampfen, pinen, seskviterpeny, azulen aj. Mezi další patří alkaloidy, třísloviny a tzv.

valepotriáty – estery organických kyselin jako je kyselina valerová a valerinová.V léčitelství se užívá oddenku pěstovaných rostlin. Sklízí se ideálně na podzim, a to druhým rokem života rostliny.

Vydobývá se ze země i s kořeny, omývá se ve vodě jen šetrně, protože nejvíce účinných látek je obsaženo těsně pod povrchem. Suší se na vzdušném místě, nejlépe uměle do teploty 40 °C.Sušením se ještě zintenzivňuje typický zápach kozlíku.

Droga se tak skladuje mimo ostatní byliny. Je také nutné ji chránit před kočkami. Pro kočky je totiž kozlíková vůně natolik přitažlivá, že by ji mohly znehodnotit.

Léčivé účinky kozlíku

  1. – má zklidňující a uvolňující účinky- pomáhá při nespavosti a nervových chorobách- ulevuje při nervozitě, depresích, pocitech strachu a úzkosti- povzbuzuje při nervovém vyčerpání- je prospěšný při žaludečních a střevních potížích- tlumí křečovité bolesti svalů, ale i křeče žaludku- jemně snižuje krevní tlak- mírní menstruační křeče
  2. – je prospěšný při menopauze

Podávání a užití

Kozlík v léčitelství nejčastěji nabývá podoby alkoholové tinktury (recept níže). Ta je známá také pod názvem kozlíkové kapky, baldriánské nebo valeriánské kapky. Droga se připravuje i jako čajový nálev nebo odvar (lžička sušeného oddenku na šálek vroucí vody, krátce se povaří a nechá se luhovat asi 10 min.).

Čaj však nese charakteristický pach. Chuť má kořenitou, nasládle hořkou.Kozlík lékařský nemá negativní vedlejší účinky. Při předávkování a u citlivých jedinců však může vést k ospalosti a malátnosti, nervozitě, bolestem hlavy poruchám svalového napětí, snížení tělesné teploty apod.

Maximální denní dávka drogy je 15 g. Kozlík se neužívá déle než 3 týdny, jako nálev se nepodává více než 3 dny.Kozlík by se neměl kombinovat s léky na spaní. Není vhodný ani pro těhotné a kojící ženy.Kozlík lékařský je snadno zaměnitelný s kozlíkem ukrajinským a kozlíkem výběžkatým.

Jde o blízké příbuzné, kteří také mají obdobné léčivé vlastnosti.

V bylinných směsích kozlík provází třezalka, meduňka, chmel, levandule, mučenka, máta aj. Je součástí zklidňujících, nervových, zažívacích nebo srdečních čajových směsí.

Kozlíkové kapky – recept

Na 1 díl kozlíkového kořene bude třeba 6 dílů 40 % lihu. Macerujeme po dobu 2 týdnů v uzavřené nádobě, na světle, při pokojové teplotě. Občas protřepeme.

Po vyluhování kapky přefiltrujeme, uchováváme v chladu a temnu.Užívá se po 20 kapkách 2 – 3x denně. Při nespavosti se podává až večer, před ulehnutím.

Kvůli lepší poživatelnosti se může podávat s cukrem nebo medem, příp. ředit s vodou. Kapky lze vmíchat i do vlažného mléka.

Upozornění

Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.

Šanta kočičí a kozlík lékařský: Dvě bylinky, po kterých jsou kočky jako divé

Šanta kočičí Většina koček šantu kočičí přímo miluje. Dokážou se v bylince, která voní podobně jako máta, válet, okusovat ji nebo se o ni donekonečna otírat. Pro jiné kočky je zase podobně přitažlivý kozlík lékařský. A pak jsou tu ještě kočky, které nerozparádí nic. Mají to prostě s drogami asi podobně jako my, lidé. Jsou mezi nimi jedinci náchylní k využívání omamných látek i jedinci, kteří si vystačí sami. Naštěstí tyto kočičí drogy nejsou nijak návykové a kočkám neškodí. Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Nenápadná trvalka dorůstající do výšky asi 60 cm. Roste v trsech a od července do září vykvétá malými bílými, růžovými nebo fialovými květy. Vůní připomíná mátu. Rostlině se dobře daří na suchých a slunných místech, ale můžete ji pěstovat i v květináči na balkoně.

Šanta kočičí (Nepeta cataria)

Šanta kočičí obsahuje malé množství halucinogenních látek, proto se její sušené listy dříve používaly jako kuřivo. Žvýkání kořene prý zase zvyšovalo sebevědomí. Na druhou stranu vůně šanty odpuzuje komáry, šváby, ale i myši.

Účinky šanty na kočky, to je však kapitola sama pro sebe. Asi na polovinu koček šanta neúčinkuje vůbec a nezajímá také koťata do stáří asi osmi týdnů. Pro tu druhou polovinu dospělých koček je však šanta drogou, která je umí pěkně rozparádit.

Kočky se v šantě válejí, otírají se o ni a okusují větvičky i listy.  Po chvíli, asi po deseti minutách, se stočí do klubíčka a v šantě spokojeně usnou. Toto chování je vyvoláno nepetalaktonem, který se při drcení rostliny uvolňuje do vzduchu.

Šanta kočičí není pro kočky nijak škodlivá ani návyková a nemá ani vedlejší účinky.

Budete mít zájem:  Podpořte klouby správným jídelníčkem

Šanta kočičí (Nepeta cataria)

Pokud vaše kočka na šantu kočičí reaguje, můžete listy nasušit a vyrobit z nich kočce hračku, která ji bude dokonale bavit.

Kozlík lékařský (Valeriana officinalis)

Vytrvalá bylina dorůstající do výšky asi 60–200 cm. Vykvétá většinou v červenci bílým až růžovým květenstvím ve tvaru vidlanu. Kozlík lékařský roste volně v přírodě, na trvale mokrých půdách v nižších polohách v celé střední a jižní Evropě.

Kozlík lékařský (Valeriana officinalis)

Kozlík lékařský se využívá jako léčivá bylina už od středověku. Používá se při nespavosti, křečích, nervozitě, při pocitech strachu i při nadýmání. Libé pocity navozuje kozlík lékařský i u některých koček, ale opět zdaleka ne u všech.

Některé kočky stimuluje a přináší jim vitalitu a pohodu. Sprej z kozlíku pomáhá tedy některým kočkám například překonat strach z cizího prostředí.

Nejvíce účinných látek obsahuje kozlík lékařský v kořenech, které se sbírají buď před rozkvětem v květnu, nebo až v září.

Kozlík lékařský (Valeriana officinalis), kořeny Text: Simona Bauer Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Bylinný tekutý na SPANÍ Kozlík a Meduňka 500 ml

Spánek je nedílnou součástí života a pocit jeho nedostatečnosti či zhoršené kvality trápí čtvrtinu až třetinu lidské populace. Nespavost se projevuje obtížným usínáním, častým nočním probouzením anebo příliš časným probuzením. Navíc spánek nepřináší tak potřebný odpočinek a osvěžení, naopak.

Může to být záležitost přechodná, občasná, krátce trvající, ale také může obtěžovat týdny, měsíce, roky. Má velký vliv na výkonnost a psychiku v denním životě pracovním i osobním. Za nespavost mohou různé příčiny, jako jsou onemocnění, stres a shon.

Pro ty, kteří již vědí, že za jejich nespavostí není žádná nemoc, ale třeba ten zmiňovaný stres, je nejpodstatnější takzvaná spánková hygiena. To je soubor opatření a doporučení, jak vytvořit svému organismu podmínky k navození usínání a kvalitnímu spánku.

K pravidelným návykům, kam patří například zklidnění před usínáním, ukládání k spánku denně ve stejnou hodinu, nebo i krátká večerní procházka, může patřit i rituál večerního užívání bylinkových čajů, tinktur anebo sirupů.

Bylinky vhodné k užívání před spaním jsou známy a používány velmi dlouho a dvě z nich můžete najít v doplňku stravy Bylinný tekutý na spaní, který má příjemně sladkou chuť po obsažených bylinkách, kdy mírnou hořkost kozlíku vhodně doplňuje příjemná aromatická chuť meduňky s citrónovým nádechem.

Složení: cukr, voda, kyselina: kyselina citrónová, extrakty kozlíku a meduňky, konzervační látky: sorban draselný a benzoan sodný.

Průměrné nutriční hodnoty ve 100 ml: energetická hodnota: 765 kJ/180 kcal, tuky 0g, sacharidy 45 g (z toho cukr 45 g), bílkoviny 0 g, sůl 0 g, kozlík lékařský extrakt (D 5:1) 670 mg, meduňka lékařská extrakt (D 5:1) 670 mg.

1 dávka (15 ml) obsahuje: energetická hodnota: 115 kJ/27 kcal, tuky 0g, sacharidy 6,8 g (z toho cukr 6,8 g), bílkoviny 0 g, sůl 0 g, kozlík lékařský extrakt (D 5:1) 100 mg, meduňka lékařská extrakt (D 5:1) 100 mg.

100 mg rostlinného extraktu D 5:1 odpovídá množství 500 mg sušené byliny.

Doporučené dávkování: jednou denně nejlépe hodinu před spaním 15 ml sirupu (jednu polévkovou lžíci nebo dle odměrky). Jedna dávka obsahuje průměrně 100 mg extraktu Kozlíku lékařského a 100 mg extraktu Meduňky lékařské.

Tip: Bylinný tekutý na spaní je možno přidat do nápoje (vody, čaje, šťávy).

Výrobek není určen pro děti, těhotné a kojící ženy. Ukládejte mimo dosah dětí.Výrobek není určen k používání jako náhrada pestré stravy.Nepřekračujte doporučené dávkování. Zákal nebo usazenina nejsou na závadu výrobku. Po otevření uchovávejte v chladu.

Balení: 500 ml obsahuje 30 denních dávek + 3 dávky navíc

Kozlík lékařský (Valeriana Officinalis) je vytrvalá vysoká bylina s typickou pronikavou vůní. Již od středověku je znám pod různými názvy – například baldryán, kočičí kořen, čertikus, odolen.

Užívá se oddenek pro řadu svých účinků, zejména při obtížích s usínáním a spánkem, kdy zklidňuje organismus před spánkem, usnadňuje usínání. Má také příznivé relaxační účinky a tak je vhodný k užívání při stresu.

Meduňka lékařská (Melissa Officinalis) je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovitých s aromatickou vůní po citrónu.

Od středověku je známa po různými názvy jako doubravnice, medovka, včelník, doušník, planá máta a využívány jsou nať a list, zejména jako nálev, který je velmi lahodné chuti. Nejznámější je její příznivý vliv na duševní pohodu, pozitivní náladu a navození pocitu relaxace. Příznivě působí na proces usínání a podporuje zdravý spánek.

Pokud již užíváte léky na nespavost, poraďte se o užívání Sirupu se svým lékařem anebo lékárníkem.

Kozlík lékařský (Valeriana officinalis)

Kozlík je vysoká vytrvalá bylina rostoucí v trsech především v nížinatých oblastech. Má holou, dutou lodyhu, která je ve spodní části pokryta chlupy. Řapíkaté listy jsou vstřícné a lichozpeřené a dlouhé přibližně 7 cm, jejich konce bývají skloněné a okraje zubaté.

Květy rostou v průběhu léta v hustých drobných bílých či lehce narůžovělých květenstvích. Celá rostlina je typická svou výraznou až odpudivou vůní. Kozlík pochází z Evropy, kde je hojně rozšířený dodnes, Českou republiku nevyjímaje. Dnes se pěstuje i v některých částech Severní Ameriky a Asie.

Jak již jeho název napovídá, používá se především v lékařství, částečně jej lze ale využít také v potravinářství či na výrobu kočičích hraček.

Popis kozlíku lékařského

Kozlík je vytrvalá léčivá bylina, která je typická svou charakteristickou a velmi aromatickou vůní. Jedná se o bylinu, která svůj užitek přináší až druhým rokem pěstování. Rostlina vyrůstá z krátkého, silného, podzemního oddenku do výšky 60 až 200 cm.

Četné kořínky jsou světle hnědé barvy. Má přímou, dutou, rýhovanou lodyhu, která je ve své spodní části chlupatá. Lodyžní listy jsou lichozpeřené, dlouze řapíkaté, složené z 9 až 21 kopinatých, hustě zubatých až celokrajných lístků.

Tyto lístky jsou obvykle 7-12 mm široké a často se sbíhají na vřeteno listu. Květenství tvoří hustý, větvený, latovitý, chocholíkatý hrozen vidlanovitého tvaru a jsou bílé nebo narůžovělé barvy. Jednotlivé kvítky jsou 3-6 mm dlouhé, oboupohlavní, nálevkovité a vonné.

Kvete v průběhu léta, nejčastěji v červenci. Plodem jsou kopinaté, lysé nažky dlouhé 2-3,5 mm.

Kozlík se vyskytuje v oblasti střední a jižní Evropy a dosahuje až po Ural. Dnes se vyskytuje také v některých částech Asie a Severní Ameriky.

Na území České republiky se vyskytuje v nížinatých oblastech, zejména na trvale vlhkých půdách, které jsou bohaté na živiny (hlavně dusík a vápník).

K nalezení je na březích vodních toků, v příkopech, na mýtinách, na vlhkých a vysokobylinných loukách, v listnatých a smíšených lesích, v údolních nivách, rašeliništích a mnohých dalších stanovištích. Roste v nadmořských výškách do 1000 metrů.

Budete mít zájem:  Léčba Ostruhy Patní Kosti?

Pěstování kozlíku lékařského

Vzhledem k tomu, že se jedná o rostlinu vcelku hojně rozšířenou v přírodě, není její pěstování nijak náročné. Důležité je zvolit správné stanoviště, kozlíku se nejlépe daří v polostínu s dostatečnou vláhou.

Nejraději má hlinitě-písčitou půdu s neutrálním pH, která je bohatá na živiny. Vzhledem k jeho oblibě ve vlhkém prostředí je nutná pravidelná a dostatečná zálivka, jakmile rostlina vyschne, už ji totiž nic nezachrání.

Hnojení není nutné.

Nejčastěji se pěstuje ze semínek, ale je možné jej množit také dělením trsů.

Pěstování ze semínka

Je možné si semínka předpěstovat na záhoně nebo v pařeništi a teprve potom je přesunout na stálé stanoviště. Předpěstování je nejvhodnější provádět během srpna až listopadu, ale je možné ho uskutečnit také během února a března. Podzimní předpěstování ale vede k mnohem kvalitnějším a vitálnějším rostlinkám, takže je vhodnější.

Mnohem jednodušší je vyset semínka přímo na záhon koncem srpna či začátkem září. Sází se tak, že se pouze zlehka zatlačí do půdy, protože ke svému klíčení potřebují světlo.

Už během 4 týdnů začnou semínka klíčit, vykvetou ale až po dvou letech. Po uplynutí této doby je vhodné kozlík přesadit, aby jednotlivé rostliny byly vzdáleny 30-40 cm.

Během růstu by se měly zaštipovat květy, aby sílil a rostl kořen, kvůli němuž se kozlík pěstuje.

Pěstování dělením trsů

Na podzim se může kozlík namnožit rozdělením trsu. To se provádí u zdravého jedince tak, že se rostlina vyjme z půdy i s kořeny a pak se rozdělí na dvě části. Každá část musí obsahovat dostatečné množství kořenového balu, aby byla schopná se v půdě uchytit a dále růst. Každá část se zasadí samostatně a z jedné rostliny tak vzniknou dvě.

Sklizeň kozlíku lékařského

Sklízí se kořen rostliny a to rok následující po výsevu. Sklízí se buď v květnu před rozkvětem nebo na podzim v říjnu a listopadu. Sběr se provádí tehdy, když je sucho, a to tak, že se jednoduše vykopne.

Uchování kozlíku lékařského

Kořen se uchovává sušením. Předtím se ale musí oddenky po sklizni umýt, zbaví se malých vláknitých kořínků, ty větší se zase rozříznou napůl a prosuší v suché utěrce. Pak následuje samotné sušení, které probíhá buď při pokojové teplotě, kdy je kořen zavěšen na drátech, nebo za použití umělého tepla.

Sušení při pokojové teplotě probíhá ve stínu, v dobře větrané místnosti a trvá několik dní. Při použití umělého tepla nesmí teplota překročit 40 °C. Usušený kořen má žlutošedou až světle hnědo-šedou barvu, silný charakteristický zápach a kořenitou, hořkou chuť. Lze jej uchovávat vcelku nebo se dá umlet v mlýnku na koření a skladovat pouze prášek.

Obojí se skladuje v dobře těsnící uzavíratelné nádobě v temnu nebo v papírových pytlících.

Recepty z kozlíku lékařského

V kuchyni nepatří mezi běžně používané koření, nicméně se jej zde použít přece jen dá. Hodí se například do polévek a k dušenému masu, často se z něj připravuje čaj. Protože ale tento čaj má výrazné, nepříjemné aroma, je vhodné jej smíchat s levandulí, meduňkou či třezalkou. Vařením se snižuje obsah účinných látek v bylině.

Čaj je vhodné připravit ze směsi meduňky lékařské, máty peprné, chmelových šištic, mařinky vonné a kozlíku. Tato směs se jednoduše přelije vroucí vodou a nechá asi 5 minut vylouhovat, poté se scedí.

Využití kozlíku lékařského

1. Potravinářství

Ačkoli se kozlík využívá především v lékařství, lze ho použít i v gastronomii, kde se používá k dochucení polévek a dušeného masa. Vařením se snižuje obsah účinných látek v něm.

2. Lékařství

V lékařství patří kozlík k jedné z nejstarších bylin používaných v homeopatické léčbě. Pomáhá zejména při nespavosti a stresu, také proti depresím, napětí a úzkosti.

Celkově totiž zklidňuje a podporuje kvalitu spánku.

Dále se používá při neurastenii, křečovitých bolestech spojených s mdlobami (mírní epileptické záchvaty), při neuralgii, slabosti nohou, nervozitě, žaludečních křečích, nadýmání a pocitům strachu. [1, 2]

3. Další

Díky svému složení vyvolává u koček velký zájem. Používá se proto při výrobě hraček pro kočky nebo k výrobě tinktur, které zpříjemní kočkám pobyt v cizím prostředí.

Nežádoucí účinky kozlíku lékařského

  • Kozlík užívaný v předepsaném množství nezpůsobuje žádné nežádoucí účinky. Při dávkách přesahujících cca 15 gramů denně ale může způsobit závratě, nevolnost, neklid či bolest hlavy. Neměl by se užívat dlouhodobě, je potřeba ho vždy na čas vysadit. Ve formě nálevu se může užívat po dobu 3 dnů, pak je potřeba si dát další 3 dny pauzu. Dále se nedoporučuje jeho užívání těhotným (může poškodit srdce dítěte) a kojícím ženám a také malým dětem. [3, 4]

Zajímavosti o kozlíku lékařském

  • Lidové názvy kozlíku jsou: baldrián, baldrán, odolen, kočičí kořen, čertikus, dřevenák, kozilec, paldrán, valeriána.
  • Latinský název valeriana znamená síla a zdraví.
  • První zmínky pochází už z dob Inků, kteří jej používali při magických obřadech a masážích. Řekové a Římané jej používali jako lék na podrážděné nervy a znal jej také praotec medicíny Hippokrates. V českých zemích se také používal na odhánění čarodějnic, které jej nazývaly kočičí prackou. Kozlík měl účinkovat tak, že jeho vůně čarodějnice odpudí od příbytků lidí, stejně jako měl česnek odpuzovat upíry. Kromě čarodějnic měl zahánět také duchy a samotného ďábla. Bylina také ochraňovala před uhranutím a od blesků. Američtí indiáni jej používali při léčbě paralyzovaných končetin a epilepsie. Jako sedativum se používal ve druhé světové válce na léčbu nervových otřesů, které způsobovaly výbuchy bomb.
  • Kozlík se v minulosti přidával také do lektvarů lásky. Stačilo usušený kořen rozdrtit na prášek, jednu lžičku přidat do vína, které pak vypije osoba, která se má zamilovat do toho, kdo lektvar připravil.
  • Pach kozlíku přitahuje krysy a také kočky. Na ty působí jako afrodiziakum, často je najdeme ležet mezi rostlinami kozlíku či přímo na něm.
  • V Číně se kozlíkem léčí také chřipka či revmatismus.
  • V České republice se vyskytuje celkem 6 druhů kozlíků. Kozlíku lékařskému jsou podobné dva: kozlík ukrajinský a výběžkatý. Kozlík výběžkatý má na rozdíl od lékařského nadzemní i podzemní výběžky a menší počet lístků v lodyžních listech. Kozlík ukrajinský kvete časněji a má lodyžní listy složené naopak z většího počtu lístků.
  • O kozlíku existuje také několik pověr. Například zavěšený svazek kozlíku nad dveřmi prozradí příchod osoby, která o obyvatelích nesmýšlí dobře, a to tak, že se při jejich průchodu pohne. Další praví, že kořen zabalený v šátku pod stolem přináší štěstí při karetních hrách.

Zdroje:

  1. Kozlík lékařský – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kozl%C3%ADk_l%C3%A9ka%C5%99sk%C3%BD

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector