Bulimie a jak bojovat s přejídáním – vážná porucha příjmu potravy

Honba za štíhlou linií může způsobit vážné problémy. Co dělat, když vy nebo váš blízký přestanete mít k jídlu zdravý vztah?

Stejně jako například angína, ani poruchy potravy dnes nejsou ničím výjimečným, za co by se měl kdokoli stydět nebo brát na lehkou váhu.

Člověk najednou nemá hlad, jí málo, nepravidelně, přejídá se nebo trápí hladem. Důsledky takového chování na sebe nenechají dlouho čekat. Začne být unavený, má zácpy nebo průjmy – jeho tělo se zkrátka přestane chovat, jak by mělo.

Jak poznat, zda se jedná jen o přechodný stav, nebo poruchu, která může vážně uškodit? Jak z toho ven a mít jídlo zase zdravě rád?

Bulimie a jak bojovat s přejídáním – vážná porucha příjmu potravy

Definice poruch příjmu potravy

Pro poruchy příjmu potravy je typická obava z tloušťky, snaha o snížení tělesné hmotnosti, nenormální psychický vztah k jídlu a zkreslené vnímání vlastního těla.

Nemoc často doprovází ztráta zájmu o kontakt s vrstevníky i koníčky, nesoustředěnost, náladovost. Prioritou se stane jídlo a vlastní postava.

Od určitého stádia těchto psychických onemocnění člověk své chování přestane ovládat a bez pomoci druhých není schopný vyléčit se sám.

Zátěž, které onemocnění přináší do vztahu nebo rodiny je srovnatelná s jinými psychiatrickými onemocněními, jako je třeba schizofrenie. Právě postoj rodiny často ovlivní vyhledání nebo nevyhledání odborné pomoci, na které průběh onemocnění i úspěch léčby přímo závisí.

Poruchami příjmů potravy nejčastěji trpí dospělé ženy, ale také muži, děti, adolescenti nebo senioři

Podle nejnovějších dostupných informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky bylo u nás v roce 2016 léčeno přes 4 000 pacientů. Což rozhodně není zanedbatelné číslo. Kolik nemocných se k nemoci nikdy nepřizná mezi přáteli, natož u lékaře, těžko odhadovat. Onemocnění obvykle trvá déle než 5 let a úmrtnost je až 20 %.

Kolem poruch příjmu potravy panuje přesvědčení, že se týkají pouze modelek. Nemoc však trápí dospělé i děti napříč celou populací, nehledě na věk, sociální postavení či pohlaví. Pacientem je nejčastěji dospělá žena nad 20 let.

Největší pozor by si měli dát rodiče dětí ve věku od 8 do 14 let. V této věkové kategorii roste počet pacientů nejvýrazněji. Stejně tak mezi nemocnými přibývá i chlapců a mužů.

Příznaky se rozhodně nevyplatí podceňovat. Pokud si u sebe nebo svého dítěte všimnete neobvyklého chování ve vztahu k jídlu, doporučujeme okamžitě se poradit s lékařem.

POSLECHNĚTE SI: Rozhovor o poruchách příjmu potravy s profesorkou Hanou Papežovou. 

Poslední dobou se k poruchám příjmu potravy stále častěji hlásí i vrcholoví sportovci

Ve sportu může každé deka navíc negativně ovlivnit výsledek a sportovci proto svou váhu bedlivě hlídají.

Příkladem je třeba biatlonistka Gabriela Koukalová, která ve své nedávno vydané knize Jiná Gabriela Koukalová  píše o svém boji s anorexií a bulimií, který trval přes deset let.

Její onemocnění prý nastartoval trenér, který ji během dospívání označoval za „tlusté prase s velkým zadkem“.

https://www.youtube.com/watch?v=wp_u-n697Bc

Jak poruchu příjmu potravy poznat a k čemu může vést?

Podívejme se blíže na druhy, projevy, i koho tyto psychická onemocnění obvykle postihují. Zaměříme se také do jakých komplikací často vedou, jaké následky mohou způsobit a jak danou poruchu řešit.

Vyhledání odborné pomoci je na místě, i když se plně projevují jen některé z příznaků. Podobně jako u ostatních nemocí i zde platí – čím dříve, tím lépe.

Nejčastější poruchy příjmu potravy v Čechách

ANOREXIE

Pro ANOREXII (mentální anorexie a atypická mentální anorexie) je typické nechutenství a ztráta chuti k jídlu.

Jak se projevuje?

Intenzivní strach z tloustnutí. Pacient si myslí, že má nadváhu a odmítá potravu.

  • Omezuje příjem energie, úmyslně zhubnul a brání přibírání i při výrazné podváze
  • Vyhýbá se jídlům „po kterých se tloustne“, výběr potravin je omezený
  • Nadměrně cvičí
  • Vyvolává zvracení a průjem
  • Popírá závažnost aktuální nízké hmotnosti
  • Vlastní tělo vnímá zkresleně
  • Tvar jeho postavy a hmotnosti příliš ovlivňuje sebehodnocení
  • Nepřítomnost menstruace u žen

Koho nejčastěji postihuje?

Každá 100. mladá žena nebo dívka v Česku, nejvíce ženy nebo dívky ve středních a vyšších socioekonomických vrstvách.

Onemocnění je běžné i mezi dospívajícími chlapci a mladými muži, u dětí kolem puberty a starších žen až do menopauzy. Nejčastěji vzniká u adolescentů kolem 12 – 13 let.

Rizika anorexie:

I po vyléčení často přetrvává řada následků:

Léčba anorexie:

Zásadní je podpora rodiny a blízkých

  • Nejvyšší podíl pacientů v psychiatrických lůžkových zařízeních (v porovnání s ostatními poruchami příjmu potravy)
  • Léčba je obtížná, vyžaduje přítomnost interních specialistů, odborníky na výživu, psychologa i psychiatra
  • Průměrná ošetřovací doba se pohybuje mezi 35 – 42 dny

VIDEO: Mgr. Klaudia Trojanová a Mgr. Paula Smolcová vysvětlují příčiny a rizika anorexie a bulimie.

BULIMIE

Z mentální anorexie se často vyvine BULIMIE (mentální nebo atypická mentální bulimie).

Jak se projevuje?

Opakované záchvaty nezvladatelného přejídání a nadměrná kontrola váhy

  • Konzumaci obrovského množství jídla (nejčastěji během dvou hodin) doprovází pocit, že nemůžu přestat nebo kontrolovat, co a jakém množství jím, pocity viny a znechucení
  • Záchvaty přejídání střídá pacient s bráněním nárůstu hmotnosti (pravidelně zneužívá zvracení nebo projímadla, přísné diety, hladovky nebo příliš intenzivní, vyčerpávající fyzické cvičení)
  • Zvýšené pozorování tělesné hmotnosti a tvaru těla
  • Sebehodnocení je závislé na tělesném vzhledu
  • Pocit přílišné tloušťky, neodbytná obava z tloustnutí
  • Nemusí skutečně hubnout, většinou štíhlá postava nebo lehká nadváha
  • Vzhledem k normální hmotnosti ji pacient může utajovat delší dobu
  • Minimálně 1 až 2 přejídání týdně po dobu 3 měsíců
  • Nízké sebevědomí, perfekcionismus
  • Deprese, špatná nálada

Koho nejčastěji postihuje?

Studentky středních a vysokých škol

  • Obvykle začíná kolem 18 roku života
  • Často jí trpí i mladí dospělí
  • Muži tvoří asi 10 % případů

Rizika bulimie:

Chrup trpí erozemi od trávicích šťáv

  • Zvracení zvyšuje poruchy elektro tylové rovnováhy a somatické komplikace
  • Snížení objemu obíhající krve (hypovolémie) a rozvrat vnitřního prostředí
  • Bolesti krku a úst
  • Poškození zubů a dásní
  • Únava, dehydratace, problémy se střevy
  • Nepravidelný srdeční rytmus
  • Nepravidelná menstruace
  • Zničení přirozených vylučovacích pochodů
  • Předpokladem je často mentální anorexie
  • Sklony k depresím, úzkostem, sebepoškozování, drogám i alkoholu
  • Může vést k náhlému kardiovaskulárnímu selhání, i ke smrti

TIP PRO MÍRNĚJŠÍ A SNESITELNOU MENSTRUACI:

České bylinné tobolky Proerecta WOMEN.

Klikněte na tlačítko níže a čtěte o všech účincích WOMEN na menstruaci, menopauzu a syndrom PMS. Bulimie a jak bojovat s přejídáním – vážná porucha příjmu potravy

Léčba bulimie:

Je až nemožné vyléčit si bulimii svépomocně

  • Terapeutické sezení
  • Ambulantně v denním centru

PŘEJÍDÁNÍ

Psychogenní PŘEJÍDÁNÍ neboli záchvatovité přejídání, noční přejídání nebo také přejídání spojené s psychologickými poruchami.

Jak se projevuje?

Stydí se, snaží se přejídat tajně

  • Omezování se v jídle, hladovění či jednostranný jídelníček pravidelně střídá neodolatelná touha přejíst se
  • Záchvaty doprovází stud a výčitky
  • Chorobná žravost, bez pocitu sytosti, nevolnost může přijít až po záchvatu
  • 20 % záchvatů trvá celý den, je to však variabilní
  • Pacient nevyvolává zvracení ani neaplikuje projímadla
  • Může vyvolat stresující událost (smrt blízkého, nehoda, narození dítěte)
  • Alespoň 1 záchvat týdně během 3 měsíců
  • Příčinou bývá nevyvážené stravování, často způsobené redukční dietou

Koho nejčastěji postihuje?

Pacienti mívají nadváhu nebo jsou obézní

  • Onemocnění je běžné v jakémkoliv věku od dospívání

Rizika přejídání:

Hrozí smrt prasknutím přeplněného žaludku

  • Důsledkem bývá přibírání na váze nebo obezita
  • Deprese, nespokojenost se sebou
  • Zhoršuje fungování jedince
  • Sociální izolace, zúžení zájmů, intrapersonální problémy

Léčba:

Cesta k uzdravení je složitá

  • Problémy bývají utajovány a pacienti k lékaři přicházejí až kvůli somatickým nebo psychologickým komplikacím
  • Léčba není jednoduchá a závisí na příčině i závažnosti, poradí lékař nebo psycholog

Mezi další poruchy příjmu potravy spojené s jinými psychickými poruchami se řadí například:

  • Nedostatečný příjem potravy a vody v důsledku zanedbání sebe sama
  • Emoční porucha spojená se zanedbáváním jídla, která doprovází třeba deprese
  • Zvracení spojené s jinými psychologickými poruchami – například u asociativních nebo hypochondrických poruch
  • Psychogenní ztráta chuti k jídlu
  • Abnormální chutě u dospělých
  • Atypické a nespecifické poruchy příjmu potravy

EXTRÉMNÍ HLADOVĚNÍ

Jak se projevuje?

Omezení přísunu potravy

  • Organismus je nucen žít pouze z vlastních zásob

Koho nejčastěji postihuje?

  • Může doprovázet další poruchy příjmu potravy, redukční diety

Rizika: Může dojít až k úmrtí

  • Organismus vystavený dlouhodobému hladovění přizpůsobí metabolismus tak, aby šetřil vydávanou energii
  • Jo-jo efekt
  • Podvýživa
Budete mít zájem:  Slunce může psoriatikům pomáhat i škodit

Léčba: Poradí lékař

BIGOREXIE

Jak se projevuje?

Závislost na posilování a steroidech

  • Ničení těla nepřiměřeným cvičením
  • Nadužívání preparátů na bázi bílkovin, aminokyselin a anabolických steroidů
  • Pacient nosí takové oblečení, které dává na odiv jeho svaly
  • Nemocní přijímají ohromné množství potravy takže bývají často i přes neustálé cvičení obtloustlí

Koho nejčastěji postihuje?

Kulturisté a sportovci s potřebou nárůstu svalové hmoty

  • Bigorexií trpí až 20 % profesionálních kulturistů a kulturistek

Rizika bigorexie:

Předávkování steroidy ohrožuje životní funkce

Léčba:

Postižený si nemoc nepřiznává

  • Často pomůže návštěva psychologa, někdy je potřeba i psychiatr

ORTOREXIE

Jak se projevuje?

Prohřešky proti zdravé výživě doprovází silný pocit viny

  • Patologická závislost na zdravém stravování bez průmyslového a velkovýrobního zpracování, obsahu umělých barviv a aromat, látek upravujících trvanlivost, hnojiv a podobně
  • Plánování a příprava vhodných jídel se stane hlavní náplní života
  • Postižený není schopen účastnit se běžného života s lidmi, kteří se nestravují podobně
  • Nesnaží se primárně o štíhlost, ale o zdraví
  • Posedlost, strach nezdravého jídla

Koho nejčastěji postihuje?

  • Častěji se vyskytuje u žen

Rizika:

  • Podvýživa
  • Úzkosti, deprese
  • Osamění, izolace
  • Tělesné, psychické a sociální problémy

Léčba:

  • Lékař, psycholog nebo psychiatr

DRUNKOREXIE

Jak se projevuje?

Cílené zvyšování výdeje energie na párty kombinované s tvrdým alkoholem a energetickými nápoji

  • Drunkorexie označuje opakované redukování příjmu potravy s cílem snížit příjem kalorií a dovolit si tak pít více alkoholu
  • Nespokojenost se sebou samým, strach z přibírání

Koho nejčastěji postihuje?

Rizika:

  • Bez jídla se alkohol v žaludku vstřebá rychleji
  • Účinek alkoholu je tak silnější a nebezpečnější
  • Úzkosti, deprese
  • Podrážděnost, odcizení, osamělost

Léčba:

Některé poruchy nejčastěji hrozí menším dětem

Výjimkou pacientů s poruchami příjmu potravy nejsou ani děti. Onemocnění se týkají také dětí předškolního věku, dokonce i miminek a kojenců. Obyčejně se k nim řadí nechutenství nebo nadměrná vybíravost v jídle.

VIDEO: PhDr. František David Krch, Ph.D. mluví o poruchách příjmu potravy u dětí a mládeže.

RESTRIKTIVNÍ PORUCHA

  • Nejčastěji postihuje děti a dospívající, ale může se objevit v jakémkoliv věku
  • Pacient jí pouze omezenou škálu jídel (například jen určité barvy, vůně, chuti nebo konzistence) a nápojů
  • V 60 % se objevuje u mužů
  • Na nové jídlo pacienti reagují s odporem, nebo se jim z něj chce zvracet
  • Rizikem je razantní úbytek na váze, poškození zdraví
  • Řeší pediatr, dětský neuropsychiatr, nutriční poradce a psycholog
  • Léčba trvá tři až čtyři roky

Nechutenství u dětí

  • Pokud děti krátkodobě jí málo nebo vůbec, značí to podle Michaely Pugnerové a Jany Kvintové v knize Přehled poruch psychického vývoje často začínající nemoc
  • Ohrožené jsou ty děti, které se v jídle „nimrají“ dlouhodobě, hubnou a mívají bolesti bříška, jsou slabé a podrážděné
  • Příčiny bývají v psychických obtížích, chování vypěstovaném nevhodným přístupem rodičů nebo nápodobou
  • Nechutenství u dětí může být důsledkem přehnané péče rodičů o stravování a stolování, nucení do jídla nebo stresováním
  • Některé děti využívají nechutenství k manipulaci s rodiči nebo k upoutání pozornosti

DRUHÝ DÍL plný rad, jak se správně stravovat a testů, které odhalí poruchu příjmu stravy, vyjde už zítra. 

K zájmu o aktivní a zdravý styl života mě přivedl až alarmující stav mého zdraví. Na vlastní kůži jsem si prožila, jaká kouzla se začnou dít, když tělu a duši namísto zanedbávání a rozkazování začneme naslouchat. Vystudovala jsem žurnalistiku a spojila dva koníčky dohromady.

Na katedře Environmentálních studií Masarykovy univerzity v Brně jsem odevzdala balářskou práci na téma Webové platformy a databáze sdružující environmentální projekty v ČR. Teď předávám své zkušenosti s hledáním harmonie, spokojenosti a laskavého přístupu sama k sobě dál.

Poruchy příjmu potravy v dětství a dospívání

Autor/ka: Mgr. Jan Kulhánek Datum publikace: 13. 04. 2012, Aktualizováno: 05. 08. 2021

Jídlo je od útlého dětství zdrojem uspokojení jedné ze základních potřeb.

Také je to způsob, jak si navozovat příjemné pocity, a má i komunikační a společenský charakter. V neposlední řadě může být příčinou úzkosti.

Porucha příjmu potravy (porucha stravování) popisuje patologické zacházení s jídlem, ale také patologické přemýšlení o jídle a negativní pocity s jídlem spojené.

U všech forem této nemoci je společný strach z tloušťky, nerealistické vnímání vlastní postavy (porucha vnímání tělesného schématu) a samozřejmě patologické manipulování s jídlem.

Anorexie a bulimie

V praxi je nejznámější mentální anorexie (strach z jídla a odmítání jídla s cílem dosáhnout co největší štíhlosti), mentální bulimie (omezování se v jídle se střídá se záchvaty obrovského přejídání se s následným zvracením a výčitkami) a psychogenní přejídání (přejídání se při emočních podnětech a s tím související nadváha).

U malých dětí (kojenců, batolat) existuje takzvaná infantilní mentální anorexie, tedy odmítání jídla či extrémní vybíravost vedoucí k podvýživě a mnoha napjatým situacím v rodině, zejména ve vztahu rodiče a dítěte. Příčinou může být – po nutném vyloučení somatických poruch – deprese způsobená vážným narušením nejbližších vztahů dítěte.

Hranice vzniku mentální anorexie u dětí se dnes stále snižuje, rozhodně už nejde jen o nemoc nadprůměrně inteligentních, cílevědomých a perfekcionistických teenagerů z dobře situovaných rodin.

Porucha se může rozvíjet už na prvním stupni základní školy, častěji se tak děje u dívek z rodiny, kde matka sama trpí mentální anorexií, nebo v rodině, kde se vyskytuje jiná závažná duševní porucha.

Velký podíl mají také média – dětské časopisy, televize, internet.

Anorexie se nejčastěji objevuje u dívek (desetkrát častěji než u chlapců) od třináctého roku věku, bulimie pak o něco později (asi od patnáctého roku věku). Existují samozřejmě výjimky.

↑ nahoru

Co je to „pika“?

Další typickou formou poruchy příjmu potravy pro raný dětský věk je pika – pojídání nestravitelných předmětů, které nejsou určené k jídlu. Bývá to důsledek celkově opožděného vývoje s mentální retardací, někdy také extrémně špatného rodinného prostředí, vedoucího k deprivaci dítěte (dlouhodobému neuspokojování základních potřeb).

Neschopnost polykat

Další variantou poruchy příjmu potravy je neschopnost nebo ztráta schopnosti polykat pevná sousta potravy – dítě se drží kašovité stravy, běžného jídla se bojí, striktně ho odmítá.

Přejídání

Zvláštní kapitolou je psychogenní přejídání (přejídání ze stresu, po hádce, při pocitech osamělosti). To může v nenápadné formě existovat také od útlejšího dětství a projevuje se obezitou, epizodami „velké chuti“, později nočním pleněním ledničky.

Léčba poruch příjmu potravy

Poruchy příjmu potravy jsou psychosomatickým problémem patřícím do péče specializovaného klinického psychologa, psychiatra či psychoterapeuta (zaměřeného na léčbu těchto poruch).

Na uzdravování se ale často podílejí i další odborníci – pediatr pro první posouzení problému a indikaci dalších vyšetření; gynekolog zejména kvůli hormonální nerovnováze a ztrátě menstruace; internista; nutriční terapeut; dietolog či obezitolog kvůli podvýživě či obezitě ohrožující život.

Zejména nechutenství může být příznakem všeho možného. Před stanovením diagnózy poruch příjmu potravy a zahájením léčby je nutné dítě pořádně vyšetřit, pediatr tedy může navrhnout neurologické či gastroenterologické vyšetření.

Z výše popsaného vyplývá, že pokud mají rodiče podezření, že s jejich dítětem je ohledně jídla něco v nepořádku, měli by se bez zbytečného prodlení obrátit na pediatra, případně se objednat na konzultaci přímo k dětskému psychiatrovi či psychologovi, který se těmito problémy zabývá.

O poruchách příjmu potravy se dozvíte vše podstatné i v našem videorozhovoru s PhDr. Františkem Davidem Krchem, Ph.D.

↑ nahoru

Jak probíhá léčba

Způsob léčby závisí na míře spolupráce dítěte při léčbě, na jeho věku, na fázi nemoci a samozřejmě také na konkrétním odborníkovi, jeho profesi a stylu práce. Spolupráce (motivace k léčbě) bývá u poruch příjmu potravy problematická, a to hlavně proto, že nemocný se léčby bojí. Tedy bojí se toho, že bude muset „normálně“ jíst a přibírat na váze.

Faktem je, že pokud je dítě akutně podvyživené, trpí podváhou (orientačně lze zjistit výpočtem BMI – Body Mass Indexu zde) nebo každý den zvrací (i několikrát denně), pak se léčba v této akutní fázi nemoci opravdu zaměřuje na zmírnění podvýživy a podváhy, na snížení frekvence zvracení, čehož můžeme dosáhnout jen dodržováním pravidelného, dostatečného jídelníčku pod dohledem.

Je zde totiž obrovské riziko tělesných komplikací, které vedou až k selhání organismu s následným úmrtím. Tato fáze nemoci je nejtěžší také na spolupráci s dítětem.

Budete mít zájem:  Dnešní pšenice je přešlechtěná. Netradiční mouky nabízejí více

Jestliže se nedaří výraznější změny dosáhnout během několika málo týdnů (ve spolupráci rodiny a pediatra či přímo odborníka na poruchy příjmu potravy), je nutná hospitalizace na dětské psychiatrii.

Když máme tuto fázi úspěšně za sebou (dítě se i přes protesty, konflikty a scény začalo pravidelně a dostatečně stravovat, ačkoli zatím stále pod dohledem rodičů), může se léčba více věnovat psychice – změnám v náhledu dítěte na svůj stav, pochopení své nemoci, hledání souvislostí s životními událostmi, pomoc při lepším začlenění do kolektivu vrstevníků, pomoc při řešení rodinných problémů.

Jestliže se poruchy příjmu potravy u dětí a dospívajících neléčí, mají tendenci „chronifikovat“, tedy stávat se součástí života. Posléze je velmi těžké se jich zbavovat. Navíc je tu kromě ohrožení dítěte zdravotními komplikacemi také vyšší riziko sebevraždy.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

Bulimie a jak bojovat s přejídáním – vážná porucha příjmu potravy

Tipy na další související zdroje informací

Zaujalo vás toto téma? Máme pro vás tipy na další zdroje zajímavých informací z naší elektronické Odborné knihovny.

Kromě knižních titulů vám nabízíme související výzkumy, legislativní dokumenty nebo audio- a videozáznamy z českých rádií a televizí.

Jednoduše klikněte na knížku nebo záznam, který vás zaujal, a dozvíte se více. Další související literaturu najdete v naší Odborné knihovně pod hesly „anorexie“, „bulimie“ a „přejídání“.

Literatura

  • KRCH, F. D. Mentální anorexie. Praha: Portál, 2010.
  • KRCH, F. D.  Bulimie, jak bojovat s přejídáním. 3. dopl. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2008.
  • KRCH, F. D.  Poruchy příjmu potravy. 2. přeprac. vyd.Praha, Grada. 2005.
  • KRCH, F. D. Poruchy příjmu potravy – Rizikové faktory. Psychiatrie pro praxi, 2004.
  • KOCOURKOVÁ, J. a kol. Mentální anorexie a mentální bulimie v dětství a dospívání. Praha: Galén, 1997.
  • PAPEŽOVÁ, H. Anorexia nervosa. Praha: Psychiatrické centrum, 2000.
  • PAPEŽOVÁ, H. Bulimia nervosa. Praha: Psychiatrické centrum, 2003.
  • COOPER, P. J. Mentální bulimie a záchvatovité přejídání. Olomouc: Votobia, 1995.
  • HALL, L. Rozlučte se s bulimií. Praha: ERA, 2003.
  • KRCH, F. D. – MÁLKOVÁ, I. SOS nadváha. Praha: Portál, 2001.

Výzkumy

  • Krch, Franitšek David. Prevalence symptomů mentální anorexie u školní mládeže v České republice. Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, 2009.
  • KUSÁK, P.  Antropologický obraz populace moravských lokalit: psychosomatické studie. Svazek 6, Tělová katexie adolescentních dívek, její implikace s ohledem na poruchy příjmu potravy a některé osobnostní proměnné. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. (Obsah publikace zde.)
  • LASK, B., ed. a Bryant-Wauth, Rachel., ed. Anorexia nervosa and related eating disorders in childhood and adolescence. 2nd ed. Hove: Psychology Press, 2000.
  • HEPWORTH, J. The social construction of anorexia nervosa. 1st pub. London: SAGE Publications, 1999.
  • SCHLEIMER, K. Dieting in teenage schoolgirls: a longitudinal prospective study. Stockholm: Almqvist & Wiksell Periodical Company, 1983.
  • WOODMAN, M. The owl was a baker's daughter: obesity, anorexia nervosa, and the repressed feminine. Toronto: Inner City Books, ©1980.
  • FALTUS, F. Anorexia mentalis: anorektické syndromy, jejich diagnostika a léčba. Praha: Avicenum, 1979.

Audiozáznamy

  • Jak na mentální bulimii. Radio, ČRo Region – Hubněte zdravě, 2012.
  • Poruchy příjmu potravy: Netrápí se jídlem i vaše matka / dcera? Radio, ČRo Radio Wave – Diagnóza F, 2011.
  • Poruchy příjmu potravy – Jan Kulhánek a Jana (pacientka). Radio, ČRo 1 Radiožurnál – HandyCamping, 2009.
  • Nadváha, podváha a co s nimi? – MUDr. Jan Boženský. Radio, ČRo Ostrava – Lékárna, 2009.
  • Porucha příjmu potravy – František David Krch. Radio, Český rozhlas Regina – Karambol, 2005.

Videozáznamy

  • Poruchy příjmu potravy u dětí a dospívajících – František David Krch. Videzáznam – Nadace Sirius, 2013.
  • Nové typy poruch příjmu potravy – ortorexie, bigorexie – Kristina Čadeni a Lucie Mucalová. TV, Česká televize – Sama doma, 2012.
  • Život s mentální anorexií – Metabolický rozvrat těla – Internistka Miroslava Navrátilová. TV, Česká televize – Tep 24, 2012.
  • Anorexie. TV, Česká televize – Pološero, 2011.
  • Obezita – bulimie a anorexie – Lenka Horníková. TV, Česká televize – Sama doma, 2011.
  • Anorexie a bulimie – MUDr. Miroslava Navrátilová a vyléčená pacientka. TV, Česká televize – Sama doma, 2008.
  • Mentální anorexie a bulimie – MUDr. Miroslava Navrátilová a pacientka Veronika. TV, Česká televize – Sama doma, 2008.
  • Anorexie a bulimie – MUDr. Táťána Horká. TV, Česká televize – Sama doma, 2008.
  • Anorexie, bulimie – úvod – MUDr. Miroslava Navrátilová. TV, Česká televize – Sama doma, 2008.
  • Anorexie a bulimie. TV, Česká televize – Rodina, škola a já, 2007.
  • Další související zdroje internetových informací
  • Kde hledat pomoc

Pomohly vám informace v tomto článku?

Bulimie: příznaky, léčba (mentální bulimie)

Bulimia nervosa patří spolu s anorexií k poruchám příjmu
potravy
.

Je charakterizována záchvaty nadměrného přejídání se
velkým množstvím potravy s následnou volbou nevhodných metod k zábraně
tloustnutí. Nejčastěji jde o vyvolávání zvracení.

Velmi
často se také zneužívají laxativa (projímadla),
diuretika (odvodňující léky) nebo se nemocný snaží
předejít příbytku hmotnosti náruživým a vyčerpávajícím
cvičením
nebo hladověním.

Ačkoli jsou bulimie a anorexie dvě samostatné jednotky, může se bulimie
se zvracením vyskytnout také při anorexii. A také jako anorexie je
i bulimie psychickou poruchou, kdy se nemocní ve zvýšené míře zabývají
svou hmotností a tvarem těla a často se krutě odsuzují a trestají za
povšimnuté nedokonalosti.

Porucha se obvykle projevuje po sérii neúspěšných pokusů o diety a
cyklus neustálého přejídání se s následujícím zvracením může vést
ke vzniku posedlosti s rozvojem závislosti.

Bulimie se vyskytuje nejčastěji u žen do 30 let věku. Výskyt nemoci
v poslední době poměrně stoupá. Postižení jedinci jsou velmi
ambiciózní, obvykle pocházejí z rozvrácených rodin.

Příčiny vzniku bulimie

Jako u anorexie, ani u bulimie není známa přesná příčina vzniku
nemoci. Jde o kombinaci více faktorů. Tak například roli sehrává
pravděpodobně i genetika. Je pozorovaný vyšší výskyt
bulimie u dívek a žen, kterých matky nebo sestry trpěly některou z poruch
příjmu potravy. Avšak není přesně známo, na jakém principu by
k přenosu mělo docházet.

Existuje několik tvrzení o vlivu serotoninu a jiných
aminoneurotransmiterů na vznik bulimie. Serotonin je přirozeně se
vyskytující chemická látka v mozku, která přenáší informace mezi
buňkami a má na starosti mimo jiné také regulaci příjmu potravy.

Lidé s bulimií mají určité charakteristiky. Mají například
nízké sebevědomí a sebeúctu, jsou
perfekcionisti. Mívají problémy s impulzivním chováním,
zvládáním nálad a kontrolou vzteku. Často pocházejí z konfliktních
nepředvídatelných rodin a v minulosti se mohli stát obětí sexuálního
zneužívání.

Ačkoli je to diskutabilní, vzniku onemocnění mohou pomoci
trendy moderní kultury a společnosti, kde se atraktivita
spájí s uznáním a úspěchem. Přes tento tlak může působit touha po
hubenosti zejména mezi mladými děvčaty.

Rizikové faktory bulimie

I když konkrétní příčina vzniku bulimie není známá, výzkumy
ukázaly na některé faktory, které její vznik mohou vyvolat, nebo urychlit.
Zahrnují mimo jiné držení diet.

Lidé držící diety
s pozitivním efektem a viditelnými změnami, jsou potěšeni kladnými
reakcemi jejich okolí na jejich změnu a to je podněcuje k dalším držením
diet.

Následně dojde k epizodám hladovění, prolomení diety
s přejídáním se, a to pak vede k ještě větším snahám držet dietu a
tak dále dokola až se z toho může vyvinout začarovaný kruh.

Rizikovým obdobím života je puberta. Někteří
adolescenti mají problém vyrovnat se se změnou svého těla během puberty.
Mohou být zvýšeně citliví ke kritice či poznámkám na jejich adresu
ohledně jejich těla, hmotnosti. Všechno to může být startem k rozvoji
některé poruchy příjmu potravy.

Také důležité změny v životě, jako například
stěhování, změna zaměstnání nebo partnerský rozchod
vyvolávají stres.

Rizikovým faktorem je i povolání či kariéra.
Především sportovci, hlavně atleti, gymnasti, krasobruslaři, herci,
tanečníci a modelky jsou ve zvýšeném riziku. Někdy mohou samotní rodiče
či trenéři přispět k rozvoji poruchy tlakem na hubnutí v zájmu
zlepšení výsledku sportovce.

Vliv médií a společnosti na rozvoj poruch příjmu potravy je
diskutabilní. Mládež se ale může nechat inspirovat vzhledem hubených
krásek z televize a módních časopisů, což může k rozvoji onemocnění
přispět.

Budete mít zájem:  TOP 10 na intimní hygienu

Prevence bulimie

Ačkoli neexistuje jistá cesta jak zabránit vzniku bulimie, je zde několik
rad, které by mohly alespoň trochu pomoci.

Především by si rodiče neměli utahovat nebo dělat legraci z postavy a
vzhledu svých dětí. Měli by pěstovat a posilovat zdravý
náhled
svých dětí na svoje tělo, bez ohledu na jejich
hmotnost.

Pokud si všimnete, že člen vaší rodiny nebo přítel s nižším
sebevědomím začal držet přísnou dietu, změnil stravovací návyky a je
silně nespokojen se svým vzhledem, pokuste se s ním o těchto věcech
promluvit. I když možná nebudete schopni zabránit rozvinutí této nemoci,
vaše povzbuzení mu může pomoci uvědomit si a bude se snažit změnit
náhled, nebo se odhodlá vyhledat pomoc, než se situace ještě zhorší.

Příznaky a projevy bulimie

U bulimie se střídají záchvaty přejídání se s epizodami
“očisty“
. Záchvaty přejídání bývají nejmíň 2krát do
týdne a nemocní u nich popisují nekontrolovatelnou touhu po jídle. Není
možné přestat jíst. Jsou schopni spořádat obrovská kvanta stravy. Někdy
ani nevědí jak dlouho jedli a kolik toho snědli.

Po tomto záchvatu přejídání se, které obvykle ukončí až silná
bolest břicha z přejedení, následuje snaha ulevení si, snaha
očisty
a zbavení se kalorií, aby předešli přibírání.
Někteří nemocní mají pocit, že si musí ulevit dokonce i po snědení
malých nebo normálních soust.

Většinou pacienti s bulimií zvolí vyvolání zvracení.
Po nebo během jídla odbíhají na záchod. Někdy zneužívají laxativa či
diuretika. Záchvaty přejídání se kompenzují také hladověním, nebo
extrémním, někdy několikahodinovým cvičením či během.

Celkově jsou depresivní, mívají špatnou náladu. Jsou
úzkostliví a stále se zaobírají svou váhou či celkovým zjevem, jsou se
sebou nespokojeni a mají o sobě a svém vzhledu utvořený velmi
negativní obraz.

Většinou bývají na pohled štíhlé postavy, někdy s lehkou nadváhou.
Nebudí proto většinou podezření, že se něco děje.

Z častého zvracení bývají bolesti v krku a ústech. Jsou
poškozeny zuby a dásně. Může to vést až k ztrátě
chrupu. Na tvářích mohou být nateklé slinné žlázy.

Celkově jsou unavení, dehydratovaní,
mají suchou kůži. Na kůži bývají také odřeniny, mozoly a jizvy.
Bývají přítomné bolesti břicha, nadýmání a problémy se střevy.
Srdeční rytmus bývá nepravidelný.

U žen se objevují poruchy menstruačního cyklu. Je
nepravidelný, nebo není vůbec.

Léčba bulimie

Léčba není lehká. Pokud jde o akutní stav, je nevyhnutná
hospitalizace, kdy léčba vychází z nápravy vnitřního prostředí.
Podávají se infuzní roztoky.

Nejdůležitější součást léčby je psychoterapie.
Úspěch má individuální, skupinová či rodinná terapie.

V medikamentózní léčbě se uplatňují antidepresiva,
anitiepileptika a léky potlačující
zvracení
.

Jak si mohu pomoci sám

Obecně je velmi těžké až nemožné vyléčit si bulimii sám, bez
profesionální pomoci. Můžete ale pro sebe udělat několik věcí, které
pomohou vašemu terapeutickému plánu.

V první řadě byste ho měli poctivě dodržovat, neměli
byste odkládat nebo přesouvat terapeutická sezení, také byste se neměli
snažit měnit stravovací režim a plán stravování. Měli byste ho
dodržovat, i kdyby to pro vás bylo někdy míň pohodlné.

Důležité je také, abyste věděli, případně se naučili něco o své
nemoci.

Nevyhýbejte se starajícím a o vaše zdraví se obávajícím členům
vaší rodiny a přátelům. Uvědomte si, že jim na vás záleží. Proto se
nezavírejte doma, neodhánějte je od sebe. Jejích přátelství vám
pomůže.

Snažte se nekontrolovat si svou hmotnost a vyhýbejte se
častým pohledům do zrcadla. Nevede to k ničemu dobrému.

A nakonec buďte opatrní s cvičením. Raději se
poraďte se svým lékařem o druhu cvičení, které, když vůbec, by pro
vás bylo vhodné.

Komplikace bulimie

Bulimie může způsobit řadu závažných až život ohrožujících
komplikací.

Smrt může nastat v akutním stadiu onemocnění a to
hlavně selháním srdce a oběhu, následkem sebevraždy, nebo prasknutím
enormně přeplněného žaludku.

Časté zvracení může vyústit v četné komplikace nejen v ústní
dutině. Kyselý žaludečný obsah poškozuje zubní sklovinu a ničí dáseň.
Dochází k zvýšené kazivosti a vypadávání
zubů
. Také dochází k onemocněním slinných žláz. Jsou
nateklé.

Kyselý žaludeční obsah působí nedobře na výstelku trávicí soustavy.
Následkem tohoto chemického dráždění vznikají záněty. Mohou vzniknout
vředy, jizvy, nebo dojde k protrhnutí jícnu.

Onemocnění působí i na ženský menstruační cyklus. Je nepravidelný,
nebo chybí. Komplikací proto může být nemožnost otěhotnění
a/nebo donošení plodu
.

Následkem zneužívání diuretik je i tvorba otoků
(edémů). Je to abnormální nahromadění tekutiny v místech těla, kde za
normálních okolností být nemá.

Zneužívání laxativ spěje ke vzniku závislosti na nich
a zničení přirozených vylučovacích pochodů. Může trvat měsíce, než
se střevní funkce vrátí k normálu. Kromě toho kombinace diuretik a
laxativ hrozí úplným rozvratem elektrolytového vnitřního prostředí se
život ohrožujícími následky.

Také psychické problémy mohou narůstat. Prohlubují se
deprese a úzkosti. Objevují se závislosti na drogách a
alkoholu a sklony k sebepoškozovaní a páchání sebevražd.

Diskuse

  • Bulimie
  • Jak se
    léčí bulimie?

Další názvy: mentální bulimie, bulimia nervosa, porucha příjmu potravy

Bulimie – Wikipedie

BulímieKlasifikaceMKN-10F50.2Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bulimie (bulimia nervosa) je jedna z poruch příjmu potravy.

Spočívá v záchvatovitém přejídání a snaze tomuto čelit – úmyslným vyvrhováním potravy, ale také vyvoláváním průjmu, užíváním anorektik či jiných látek k hubnutí se snahou, aby postižený netloustl.

Projevuje se zejména u dívek (žen) ve věku 13–18 let, není však výjimkou ani ve vyšším věku a u mužů. Bulimie se léčí pomocí psychoterapie.

Zkoumání poruchy

Slovo bulimie pochází z latiny (būlīmia), což pochází z řeckého βουλιμία (boulīmia), což je složenina z βους (bous), býk + λιμός (līmos), hlad. Jako první ji takto pojmenoval Galén (2. století n.

l), ke specifikaci choroby jinak nazývané „vlčí hlad“. Okolo roku 1979 londýnský psychiatr Gerald Russell oddělil jistý počet pacientek trpících anorexií, které trpěly „zákeřnou obměnou“ této choroby.

Ta tkvěla v občasném záchvatovém přejídání a ztrátě kontroly nad množstvím zkonzumovaných potravin.

Důkladnější studie poté ukázaly, že cca 40 % anorektiček trpí občasnými záchvaty přejídání a existují osoby, které netrpí anorexií, ale přesto se také často přejídají (třeba i častěji než dvakrát týdně) a tato situace trvá déle než tři měsíce. Bylo tedy jasné, že tyto osoby trpí úplně jinou nemocí, která byla nazvána bulimií (žravostí) a později označena jako žravost psychická (mentální) – (bulimia nervosa).

Charakteristika

Bulimie je psychickým onemocněním, které se projevuje přejídáním a následným vyvrhováním. Bulimie může způsobit vypadání zubů či nehtů a někdy i úplnou slepotu.

Je nutné oddělit toto onemocnění od obžerství.

Postižení bulimií, ačkoli si uvědomují svou ztrátu kontroly nad vlastním stravováním, se přejídají velice často, kdy se snaží hned poté (s pocitem viny z toho, že opět zklamali sami sebe a podlehli žravosti) aplikovat nejrůznější nebezpečné drastické diety, přehnané cvičení, zvracení, hladovění, užívání různých projímadel, aby se co nejdříve zbavili zkonzumovaných potravin (kalorií). Proto je bulimie zdraví nebezpečná.

Příčiny

Navzdory úporné snaze o štíhlou postavu, při bulimii, podobně jako u mentální anorexii, tu jde především o snahu tímto způsobem řešit různé duševní a emocionální problémy.

Může jít například o rodinné problémy, nepřijetí vrstevníky, touha po ideální postavě, různé nepříjemné a traumatizující zážitky, např. šikana, zanedbávaní, úmrtí v rodině, sexuální zneužívání. Oběti sexuálního násilí mají často narušený vztah k vlastnímu tělu.

Porucha příjmu potravy tak může sloužit jako obrana před traumatem, ovšem neměli bychom z toho vyvozovat závěr, že každý, kdo trpí bulimií, byl sexuálně zneužitý.

Zejména na mladé lidi také mají vliv média, která určují jistý ideál krásy. Pak mnohé z těchto nejistých či labilních osob mají negativní vztah k vlastnímu tělu.

Odkazy

Literatura

  • Cooper, Peter: Bulimie a záchvatovité přejídání. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0706-1

Externí odkazy

  • Encyklopedické heslo Bulimie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
  • Téma Bulimie ve Wikicitátech
  • www.idealni.cz – Portál o poruchách příjmu potravy – informace, příběhy ze života, testy, diskuzní fórum, kontakty na odbornou pomoc, jídelníčky
Autoritní data

  • PSH: 12882
  • BNF: cb11931069p (data)
  • LCCN: sh85017926

Portály: Medicína

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bulimie&oldid=20253652“

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector