Slovensky: Brečtan popínavý
Čeleď: Araliaceae – aralkovité
POPIS:
Vytrvalý, plazivý nebo popínavý, až 20 m dlouhý liánovitý keř s přísavnými kořínky. Kmen ve spodní části dřevnatý, větvený.
Listy neopadavé, kožovité, lesklé, střídavé, řapíkaté, dlanitě laločnaté, na bázi srdčité, kolem žilek obvykle bělavé, v mládí chlupaté, později lysé, listy kvetoucích větví kosníkovité až kopinaté, na bázi klínovité, na vrcholu zašpičatělé, nelesklé.
Květy vyrůstají v polokulovitých okolících, jsou drobné, žlutozelené, 5četné, stopkaté, květní stopky chlupaté, korunní lístky masité, vně hnědé. Plodem je modročerná bobule. Kvete v IX až X. Vykvétá až přibližně v 8. až 10.
roce života a dožívá se až 500 let, podle některých autorů i 1000 let (velmi staří jedinci mohou mít kmen až o průmeru 1 m).Latinské rodové jméno je odvozeno od řeckého slova hedra, které znamená sedátko (břečťan přisedá na podklad) a druhové jméno je odvozeno z řeckého slova helissó, jež znamená vinout se.
STANOVIŠTĚ:
Listnaté a smíšené lesy, skály, sutě, zříceniny, zahrady, parky, křoviny, na půdách humózních, výživných, mírně kyselých až neutrálních.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR dosti hojně, místy však chybí, se stoupající nadmořskou výškou četnost výskytu klesá. Celkově roste v Evropě na severu po jih Skandinávie, na východě po Pobaltí a Ukrajinu, na jihu chybí v Řecku, na Krétě, v Moldávii a také v maďarských nížinách, dále roste v Malé Asii, na Kavkaze, v Arménii, na severu Íránu, v Libanonu, v Izraeli.
LÉČITELSTVÍ:
Sbírá se list (Folium hederae) a to nejlépe na jaře.Obsahuje zejména saponiny (nejvíce hederasaponin C), glykosid hederin (helixin), alkaloid emetin, inosit, flavonoidy, betakaroten, třísloviny, kyseliny chlorogenovou, hederikovou, mravenčí, kávovou a jablečnou, tuk, pektin, rutin, scopolin, cholesterin, tocoferol, hedera-peroxydasu, jód aj.
Břečťan podporuje vykašlávání (užívá se např.
při chronickém kataru, astmatu, nachlazení, zanícených sliznicích), podporuje činnost jater a žlučového systému, zevně se aplikuje na kožní vyrážky, sedací koupel dobře působí na vnější hemeroidy (hrst čerstvých břečťanových listů se nechá přes noc luhovat v 1 l studené vody, ráno se nechá projít krátkým varem a po vychladnutí na teplotu těla se do ní nemocný posadí), obklad z listů pomáhá při bolestech kloubů, na drobnější spáleniny se osvědčil obklad z asi 5 minut povařených listů.Břečťan se vnitřně podává buď formou nálevu (polovina čajové lžičky drogy na šálek vody, půl šálku se vypije ráno a zbylá půlka večer) nebo ve formě tinktury (např. při kataru horních cest dýchacích se bere přibližně 20 kapek tinktury 2x až 4x denně, děti polovic).
Vzhledem k tomu, že břečťan je ve větších dávkách drogou toxickou, není radno překračovat doporučené dávky ani jej brát dlouhodobě. Nejjedovatější částí rostliny jsou zřejmě bobule, údajně byla zaznamenána otrava dítěte po požití 5 bobulí.
Otrava se projevuje průjmem a zvracením, postiženému je třeba podat aktivní uhlí. Citliví jedinci navíc mohou reagovat podrážděním kůže po dotyku na mladé, ještě chlupaté břečťanové výhony – tito jedinci by neměli břečťanu užívat ani v terapii.
DALŠÍ UŽITÍ:
- Z bobulí břečťanu se získává růžové a šedivé barvivo pro barvení látek a vlny.
- Pryskyřice, kterou lze získat ze stonků břečťanu, se přidávala do nakuřovacích prášků nebo do zubních plomb.
- Z měkkého břečťanového dřeva se v minulosti vyráběly poháry na filtrování vína či cezení mléka, dřeva velmi starých jedinců lze použít namísto dřeva zimostrázového na rytí dřevorytin.
PĚSTOVÁNÍ:
Pěstuje se ve velkém množství kultivarů, jež se liší vzrůstem, tvarem či barvou listů nebo barvou bobulí. Pěstuje se v zahradách, parcích, na hřbitovech apod. jako trvale zelená rostlina vhodná ke krytí zdí, pomníků, náhrobních kamenů, loubí atd. nebo jako náhrada trávníku.
Růst břečťanu při zdech přináší vedle pěkného vzhledu i další výhody, neboť svými kořeny vysává vodu od základů a větvemi chrání omítku proti povětrnostním vlivům. Je rostlinou nenáročnou a odolnou vůči emisím, vyhovuje mu i stinné stanovitě. Množí se výhradně vrcholovými řízky, jež celkem ochotně zakořeňují.
Je třeba však počítat s tím, že zejména v prvních letech života roste celkem pomalu (vzhledem k výše zmíněné dlouhověkosti nemá břečťan opravdu kam spěchat). Některé kultivary se uplatňují i jako pokojové rostliny. Tyto kultivary vyžadují v zimním období chladné prostředí, ale nad bodem mrazu (avšak teploty nad 15 °C spíše škodí).
Umístěny by měly být na světlém místě, ale bez přímého slunce. Zálivka by měla býti poměrně častá, substrát by neměl nikdy vyschnout, při vyšší teplotě prospěje i občasné rosení. Množí se stejně jako zahradní břečťany, tj. vrcholovými řízky.
SYMBOLIKA:
- Břečťanové věnce, větévky či listy symbolizovaly od starověku manželskou věrnost, ale také družnost, přátelství a opilství (např. bůh úrody, plodnosti, vína a bujného veselí Dionýsos čili Bacchus bývá zobrazován s břečťanovým věncem).
- Pro první křesťany byl břečťan symbolem nesmrtelnosti a věčného života.
Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:
(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)
Jarda napsal(a) dne 5.5.2015:
Břečťan popínavý – pěstování, rozmnožování, ošetřování
Břečťan patří mezi popínavé rostliny a díky své popínavosti a jednoduché manipulaci dokáže velmi snadno zkrášlit jakékoliv prostředí podle vašich představ.
Estetické kreace břečťanů jsou dost široké, a proto si najdou svoje místo v interiérech i exteriérech. I když se jedná o relativně nenáročnou rostlinu, tak při jejím pěstování byste se stále měli přidržovat určitých pravidel.
Břečťan můžete klidně pěstovat venku, například na dvoře, kde vám pomůže překrýt a zkrášlit staré zdi nebo ploty. Tuto funkci může stejně tak plnit i uvnitř domu – tam se kromě jiného postará i o čištění vzduchu. Pojďme si však rozebrat body, které byste při pěstování této rostliny měli dodržovat.
Kolik světla byste břečťanu měli dopřát?
Pokud si chceme na tuto otázku odpovědět, tak musíme vycházet z toho, jaký druh břečťanu v domácnosti pěstujeme. Břečťany jsou sice rostliny, kterým se daří ve stínu, respektive polostínu, ale jejich konkrétní požadavky na světlo vyplývají z barevnosti listů.
Pokud má váš břečťan tmavé, převážně zelené, listy, tak jeho nároky na světlo nebudou vysoké a bohatě spokojí se stinnými a polostinnými místyi. Pokud jsou listy břečťanu světlejší a pestrobarevnější, tak pro svůj správný růst bude vyžadovat více světla.
Ať už jsou listy tmavé, nebo světlé, tak v obou případech platí pro množství světla jedno pravidlo – světlo nesmí být přímé, protože by rostlinu „vyšťavilo“ a časem spálilo. Nejvhodnější světlo pro břečťany je nerozptýlené, tedy nepřímé.
Jaká teplota je pro břečťany vhodná?
Břečťan jako pokojová rostlina je vhodný prakticky do jakékoliv místnosti v rámci bytu/domu, protože je dobře uzpůsobený běžné pokojové teplotě. Pokud však máte na výběr, tak určitě preferujte místnosti s trochu nižší teplotou – chodba, schodiště a tak dál.
Na internetu se dočtete o různých doporučených teplotách pro pěstování břečťanů, ale nejčastěji se tato čísla pohybují v intervalu přibližně od 12 do 22 °C podle konkrétního druhu. Vyšší teplota by mohla mít na růst rostliny negativní vliv, ale v případě nižší teploty se nemusíte bát, protože břečťany snesou teplotu i nižší než 12 °C.
Jako při množství svetla i tady závisí požadavky na barvě listů. Tmavší, zelenolisté druhy jsou odolnější vůči nižší teplotě. Nároky pestrobarevných typů jsou opět vyšší. Určitě je nepěstujte v blízkosti radiátorů a jiných vytápěcích míst. Vytopený prostor a suchý vzduch má na květ negativní vliv, který může zapříčinit například hnědnutí listů.
Zalévání
Břečťany pro svůj růst nepotřebují až tak mnoho vody, ale zato si potrpí na pravidelné zalévání. Substrát byste měli udržovat rovnoměrně vlhký, květinu zbytečně „nepřelévat“, ale zároveň dohlédnout na to, aby se zemina zbytečně nevysušovala.
Zalévejte v menších dávkách, ale častěji. Přílišné přelití by mohlo způsobit zčernání listů. V letních měsících je nutné zalévat častěji, v zimě je potřeba vláhy menší. Doporučujeme používat vodu pokojové teploty.
Přesazení a rozmnožování břečťanu
Rozmnožování je velmi jednoduché. Postačí nám k tomu vrcholové a stonkové odřezky nebo kořenové úponky.
Tyto části odřežeme, zasadíme do čerstvého substrátu a kromě zalévání se nemusíme starat prakticky o nic, protože „nová“ rostlina by se měla chytit velmi rychle a snadno.
Doporučuje se sázet po 3-4 kusech do jednoho květináče a udržovat teplotu 15 °C. Po asi dvou týdnech začne mít břečťan velké kořeny, a proto se doporučuje přesadit do větší nádoby.
Na přesazení břečťanu je nejvhodnější období jara.
Jelikož jde o popínavou, a proto relativně velkou rostlinu, tak manipulace s ní při přesazování může být trochu náročnější, ale to neznamená, že by se přesazovat neměla – stačí, když s ní budete manipulovat opatrně.
Pokud se břečťan rozhodnete přesadit do květináče, tak byste měli zvolit hlubší nádobu, v níž bude dostatek prostoru pro růst kořenového systému.
Během přesazení zbavte rostlinu vysušených a odumřelých listů a výhonků, čímž podpoříte její následný růst.
Půda a hnojení
Břečťany nepotřebují být udržované v extra kvalitních substrátech a na jejich udržování klidně postačí rašelinové nebo jílovité půdy střední kvality, do kterých můžete zamíchat písek. Kromě toho jim vyhovují i středně těžké zeminy, důležité je, aby byl zvolený substrát dobře propustný.
Během zalévání nelze zapomínat ani na pravidelné hnojení. Během teplých letních měsíců hnojte břečťany přibližně jednou za dva týdny klasickými tekutými hnojivy. Během zimy postačí, když budete přihnojovat jednou za měsíc.
Autor článku
Dětský pokoj v podkroví – vytvořte dítěti vhodný prostor na všechny aktivity
Toužili jste i vy jako dítě po pokoji v podkroví? Pokud máte šanci svému dítěti zařídit pokoj v podkroví, neváhejte. Inspirujte se v naší galerii.
Skříňky pod TV – praktické a poutavé zároveň
Máte už vybrán stolek pod TV? Není to tak jednoduché jak jste si na začátku mysleli? Možná vám pomohou se rozhodnout naše tipy. Nechte se inspirovat naší galerií.
Hnědo-bílé kuchyně – kombinace, která vás dostane
Barva dřeva v kombinaci s bílou je pro kuchyně typická. Pokud nevíte, jakou kuchyni si zvolit, nad touto kombinací byste měli pouvažovat.
Jak pěstovat pokojový břečťan
Naše babičky ho pěstovaly jednoduše proto, že se jim líbil a dokázal přežít i v chladné chodbě. Dnes víme, že navíc čistí vzduch a dokáže nám tak zajistit lepší prostředí nejenom pro spánek. A co dělat, aby se pokojovému břečťanu v našich domovech dařilo?
Největším nepřítelem jeho úspěšného pěstování je suchý, nehybný vzduch. V bytech s ústředním topením se mu proto příliš nedaří, ale umístíte-li ho do ložnice, kde teplota nepřekročí 20 °C, povede se mu vcelku dobře.
Stín nebo polostín U břečťanu rozhoduje barva listů
Všeobecně platí, že čím světlejší a barevnější odrůdu si pořídíte, tím více světla bude potřebovat. Panašované listy nejvíce vyniknou v mírném polostínu, ty tmavší uvítají spíše světlý stín. Žádný břečťan však nesnese přímé slunce, jeho listy se snadno spálí.
Přemoření ani přísušky nesnáší
Dalším kamenem úrazu bývá zálivka. Suchý vzduch způsobuje hnědnutí a stáčení listů a stejný vliv má i přesušení. Jakmile se listy břečťanu jednou zkroutí, už se nenarovnají. Přemokření má zase zhoubný vliv na kořenový systém. Ideálem je proto pravidelná mírná zálivka, kombinovaná se správným substrátem.
Ideální bude zemina pro pokojové rostliny, smíchaná se stejným dílem rašeliny a navrch ještě odlehčená perlitem. Květináč doporučujeme postavit na misku s kamínky, odkud se bude odpařovat voda a zvlhčovat vzduch v jeho okolí.
Jak je to s rosením a přesazováním?
Pravidelné rosení není nutné. Bohatě postačí asi jednou do měsíce rostliny osprchovat a zbavit jejich listy nánosů prachu.
K přesazování pak přistupujte na jaře, ale pouze v případě, že už kořeny břečťanu prorůstají odtokovými otvory v květináči.
Nezapomeňte na vhodnou oporu – tedy pokud nechcete, aby se vám tenhle krasavec jen volně plazil po skříních nebo visel ze závěsného květináče. Slušet mu ale budou všechny možnosti. Je tedy jen na vás, jaký tvar a podobu mu dáte.
5 zázračný rostlin, které vám jednoduše pomohou proti nespavosti. Mějte je v ložnici a budete spát jako miminko –
Kvůli rychlému životnímu stylu a velkému stresu i neustálé přítomnosti zářících displejů dnes mnozí trpí nespavostí. Podle Amerického centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) se jedná o globální a stále více akutní problém, který se dotýká velkého množství lidí. Utrácení za léky nebo relaxační metody obvykle nevede k příliš valnému zlepšení a tak pro vás mám úplně jednoduchý trik, který si může vyzkoušet každý. Pořízení té správné rostliny do prostorů ložnice je skvělým receptem, kterému byste určitě měli dát šanci. Květiny celkově zlepšují kvalitu vzduchu a mohou vám pomoci s řadou různých onemocnění.
Jedná o nenáročnou a velice snadno pěstovatelnou rostlinu, která je všeobecně považována za nejúčinnější pro naše snadné usínání a zároveň velice pomáhá při dýchacích potížích jako je například astma. Dokáže vychytat kontaminační látky ze vzduchu a spolehlivě čistí prostředí. Mezi další zdravotní benefity břečťanu patří, že snižuje koncentraci nebezpečných a škodlivých plísní až o 94%.
Levandule
Možná znáte esenciální levandulové oleje, které se hodí k řešení různorodých zdravotních problémů.
Věděli jste ale, že i pěstování této rostliny má na naše zdraví, zvláště pak spánkové poruchy, výborný vliv? Typicky jižní rostlina bude nejen velice příjemně ve vaší ložnici vonět, ale její aroma má značné relaxační a uklidňující účinky na naše tělo. Navíc dokáže zmírňovat stres i srdeční potíže a dokonce snižuje plačtivost u novorozenců a malých dětí.
Jasmín
Další vůní velice příjemnou rostlinou, která vám může s nespavostí pomoci, je jasmín. Jeho drobná bonsaj je vhodná i do ložnice a pěstování v interiéru. Zmírňuje stres nejen v době, kdy si k němu přivoníte, ale i celkově svou přítomností v místnosti. Také zlepšuje váš odpočinek a přitom zároveň paradoxně zvyšuje vaši produktivitu a soustředěnost během celého dne.
Výjimečná a málo známá květina, která má výborný vliv na váš klidný a ničím nerušený spánek i lepší denní produktivitu – to je hadí rostlina.
Její pěstování je velice snadné a vypadá jako dekorace opravdu velice hezky. Efektivně umí filtrovat vzduch a ve srovnání s jinými rostlinami produkuje znatelně více kyslíku.
Studie ukázaly, že pomáhá při respiračních onemocněních, bolestech hlavy i při podráždění očí.
Aloe vera
Další inspirací pro rostlinu, která se hodí do ložnice, je lehce pěstovatelná aloe vera. Během noci vytváří hodně kyslíku, čímž napomáhá dobrému dýchání a zlepšuje kvalitu spánku.
Velice dobře se jí daří ve více kusech a její rozmnožování pomocí řízků zvládne i každý z vás, kdo není zahradník.
Kromě spánku nám může přinést mnoho zdravotních benefitů, pokud ji budeme konzumovat – je výborná zejména pro přípravu limonád a dezertů.
Břečťan popínavý: posvátná rostlina konce roku, která může být léčivá i jedovatá
Břečťan popínavý (zdroj: Samphotostock.cz)
Břečťan popínavý je především okrasná rostlina, která se především dříve pojila s koncem roku. Ačkoli může působit léčivě, jsou s ní spojená některé rizika.
Výskyt: břečťan
popínavý je rostlinou, která se dokáže dobře adaptovat na dané prostředí. Proto
roste v podstatě na celé severní polokouli, a to až po šedesátou
rovnoběžku.
Popis a účinné látky:
jedná se o vytrvalou rostlinu, která je půdopokryvná a popínavá. Řazena je
do čeledi aralkovitých a její stonek může být dlouhý až 20 m.
Vyrůstají na něm
střídavé listy, které jsou níže u země laločnaté, zatímco výše rostoucí listy
bývají celokrajné. Květy, které se objevují od září do listopadu, bývají drobné
a většinou žlutavé a zelené barvy. Plody jsou černé či tmavě modré bobule.
Rostlina obsahuje některé účinné látky, mezi které patří saponiny, flavonoidy
anebo vitamíny A a E.
Užitečné části:
používány jsou především listy.
Léčivé účinky břečťanu popínavého
Břečťan popínavý je starobylou magickou rostlinou, kterou na
konci roku zdobily své domy Keltové
i Germáni, neboť ji mj. považovali
za symbol nesmrtelnosti.
Jak by také
ne, když se jedná o stálezelenou rostlinu, jež se může dožívat až 100 let. Už
v dávných dobách byla považována také za účinnou léčivku, kterou pro její
účinky používali i antičtí lékaři.
Břečťan popínavý byl především dříve používán vnitřně i
zevně. V prvním případě byly jeho listy využívány k podpoře činnosti
jater, čímž přispívaly k detoxikaci
organismu.
Pozitivní vliv jim byl připisován také na močové cesty, stejně jako na dýchací
soustavu. Zároveň byl vyhledáván pro protizánětlivé
účinky.
Zevně pak může působit při hojení
ran a zmiňovány jsou i fungicidní
účinky.
Především plody břečťanu jsou nebezpečné!
Listy břečťanu je vhodné sbírat na jaře a v létě. Jsou nicméně mírně jedovaté, takže není doporučováno je užívat ve větším množství a raději byste je měli použít až po konzultaci s odborníkem.
Navíc musíme upozornit na plody, které obsahují ještě více toxických látek.
Ty mohou po požití vyvolat řadu negativních účinků jako těžké průjmy a ve větším množství dokonce mohou vést k úmrtí.
Břečťan popínavý a pěstování
Břečťan popínavý je dnes považován především za okrasnou rostlinu, kterou mají někteří lidé stále spojenu s koncem roku, tedy s obdobím Vánoc.
Vypěstovat si jej přitom můžete jako popínavou rostlinu, která může zkrášlit zdi domů anebo ploty. Břečťanu nevyhovuje plné slunce, takže dává spíše přednost polostínu a stínu.
Dařit se mu bude také v humózní půdě, a to při dostatečná zálivce, neboť má vyšší nároky na vlhkost.
Břečťan popínavý
Břečťan popínavý – Hedera helix
Břečťan je rozšířený po celé Evropě, kromě severních oblastí. Jeho léčivé účinky byly známé už v Antice. Starověcí lékaři jej předepisovali na zmírnění průjmu, proti bolestem uší nebo hlavy. Věčně zelené listy břečťanu okouzlily svou melancholickou krásou nejenom romantické básníky. Plazivý popínavý keř je považován za okrasnou rostlinu.
Často jej můžeme spatřit na fasádách domů. Setkáme se s ním také v zahradách. Jeho listy ve volné přírodě zpravidla tvoří hustý přízemní porost, který se však může pnout ze stomu na strom až do ohromných výšek.
Rostlina kvete na podzim lehce nachovými kvítky. Plody dozrávají od zimy do jara. V tuto dobu mezi listy prosvítají černé bobule, které jsou jedovaté.
Jejich nepříjemně hořká chuť ale odrazuje od případné konzumace, takže otravy břečťanem nejsou četné.
Léčivé látky se nacházejí v listech rostliny, které se trhají na jaře nebo v létě. Břečťanové listy lze použít vnitřně i zevně. Obsahují vitamíny A, E. V lidovém léčitelství se břečťanové obklady používají u zánětů a parazitických onemocnění kůže.
Výroba domácích léčiv z břečťanu se nedoporučuje ze dvou důvodů:
Bobule jsou jedovaté, takže se v žádném případě nedoporučuje jejich konzumace. Požití způsobuje průjmy, ve větším množství může dojít k ohrožení života.
Šťáva z čerstvých listů může vyvolat alergickou až toxickou reakci. Citlivější jedinci mohou mít potíže, i když se ho jen dotknou.
Při užívání léků s obsahem břečťanu je třeba dbát na dodržení stanoveného dávkování. Podání vyššího množství může způsobit podráždění žaludeční a střevní sliznice a tím vyvolat zvracení či průjem.
Proč se doporučuje:
- díky příznivému vlivu na činnost jater přispívá k pročištění organismu
- podporuje funkci močové soustavy
- napomáhá správné činnosti cest dýchacích, vykašlávání, uklidnění
- působí protizánětlivě a anti- astmaticky
Říká se, že břečťan:
- ovlivňuje bakteriální, virové i houbové infekce
- posiluje činnost srdce
- napomáhá při revmatismu
Víte, že…
- Rostlina se dožívá až úctyhodných 200 let.
- Výtažek z břečťanu se přidává do kosmetických přípravků proti celulitidě.
- Břečťan je jediná popínavá liána, která roste na našem území.
- Stonek rostliny může mít délku až 20 metrů.
- Římský bůh vína Bacchus bývá často zobrazován s vínem a věncem břečťanu, který je protiváhou k alkoholu. Svařený odvar z břečťanu a vína totiž údajně zmírňuje opilost. Větvička břečťanu ve středověku obvykle zdobívala dveře hospod a výčepů. Věřilo se, že její zázračná moc ochrání návštěvníky před opilostí.
Osvědčený recept:
- Břečťanovo – rozmarýnový olej – masážní olej na celulitidu
- Suroviny:
Lístky břečťanu
Lístky rozmarýnu - Olivový olej
Postup:
Uzavíratelnou nádobu (zavařovací sklenici se šroubovacím víčkem apod.) naplníme lístky břečťanu a rozmarýnu. Až po okraj zalijeme olivovým olejem. Pečlivě uzavřeme a necháme stát na tmavém místě 14 dní. Jednou denně protřepeme. Poté scedíme, a můžeme začít používat. Skladujeme v uzavíratelné nádobě v chladu.
Břečťan popínavý chrání dům
Kvetoucí břečťan, foto med
Břečťan popínavý se chytá na fasádu malými úponky a rovnoměrně pokrývá celou plochu. Mezi porostem a pláštěm domu vzniká vzduchová mezera, která údajně stěnu tepelně izoluje stejně jako deseticentimetrové cihlové zdivo. Listy břečťanu se částečně překrývají a tato souvislá vrstva chrání povrch obvodového pláště před povětrnostním vlivem – dešťová voda po listech steče a omítka zůstává suchá. Porost je účinný v létě proti přehřátí konstrukce stavby a v zimě zase proti promrznutí.
Dům prostlý břečťanem, foto
Břečťan popínavý (Hedera helix) je naše jediná domácí stálezelená popínavá dřevina. Nejstarší nálezy pocházejí z doby křídové. Botanický rod zahrnuje pět druhů, u nás se pěstuje především břečťan popínavý, břečťan obecný.
Jedná se o původní evropskou stálezelenou dřevitou liánu, jejíž větve dorůstají až do 30 metrů. Výjimečně může vytvářet i malé keře. Celoroční ozdobou jsou kožovité střídavě postavené listy. Jejich vzhled se mění podle stanoviště a stáří.
Na slunných místech kvetou starší exempláře drobnými žlutozelenými květy na koncích větví. Z květů se vyvinou černé nebo modročerné bobule, které jsou jedovaté.
Odrůdy a kultivary
Břečťan , Golden Ingot, foto med
Břečťan byl po staletí šlechtěn a existuje velké množství kultivarů. Například: Arborescens je kvetoucí, keřovitě rostoucí kultivar; Arboricompact je zakrsle rostoucí keřovitá forma; zakrsle rostoucí Erecta je vzpřímená, ve stáří poléhavá; Arran má drobné listy; Conglomerata, Fluffy Ruffles a Ivalace zvlněné okraje a zkrácené články; Little Witch má listy úzké a hluboce trojlaločnaté; Manda´s Crested zdobí pětilaločnatý list s okraji mírně vlnitými, nazpět ohnutými; Leo Swicegood má listy úzké a drobné; Natashja zas kapkovitého tvaru a Ovata nepravidelně srdčitě oválné. Některé kultivary jsou bíle lemované, např. Adam, Glacier, Harald či Jubilee, jiné bíle skvrnité – Golden Ingot, Kolibri a Luzii, další se žlutými skvrnami nebo okraji – Buttercup, Eva, Cecilia, Marylin, Gold Child, Goldheart a Midas Touch, a další mají červené nebo stříbrné žilky – Atropurpurea, Little Diamond, Gracilis či Trikolor. Vzácněji se u nás pěstuje břečťan kavkazský (Hedera colchica), který pochází z Turecka. Má velké oválné listy srdčité listy. Kultivar Sulphur Heart se žlutým středem listu vysazujeme v teplejších oblastech na chráněná stanoviště.
Léčivé účinky a symbolika břečťanu
Břečťan, foto med
Břečťan patří k prastarým léčivým rostlinám, jejichž účinky zmiňuje již v roce 460 př. n. l. Hippokratés. Používal se při kašli a zevně proti vším, štěnicím a některým kožním chorobám. Pryskyřice břečťanu se přidávala do kadidlových směsí a hmoty k plombování zubů. Břečťan byl zasvěcen Dionýsovi a patřil ke starým posvátným rostlinám – pletly se z něj věnce, které symbolizovaly manželskou věrnost, přátelství slávu a družnost. První křesťané ho považovali za symbol nesmrtelnosti a věčného života.
Stanoviště
Břečťan je velmi nenáročný na stanoviště a nepotřebuje žádné speciální konstrukce. Libovolně se sám pne po opoře nebo zdi. Také může volně porůstat půdu jako spolehlivá půdopokryvná rostlinou. Břečťan roste v hlubokém stínu i na slunci, ale na slunečním žáru má nevzhledné žluté listy. Na stanovišti roste desítky, dokonce stovky let.
Pěstování
Plody břečťanu, foto med
Břečťan roste v každé půdě, ideální jsou pro něj pěstební podmínky připomínají lesní podrost. Vysazujeme ho nejlépe z kontejnerů po celou vegetaci, zpočátku roste pomalu, později se růst zrychlí. Po výsadbě řádně zaléváme – dobře zakořeněné rostliny snášejí i sucho. Má dlouhý a bohatě větvený kořenový systém. Liánovité větve se samy přichytávají hustými přísavnými (příčepivými) kořínky a kmínek může mít u nejstarších rostlin průměr až půl metru. Mladé rostliny hnojíme do konce června, pozdější hnojení narušuje vyzrávání výhonů a přezimování. Rostliny se dožívají 300 až 400 let. Tvar můžeme usměrnit řezem. Břečťan je otužilý, namrzá jen na exponovaných místech, ale dobře regeneruje.
Množení
Břečťan popínavý se množí nejsnadněji řízky z polovyzrálých vrcholových výhonů v srpnu a září, ale můžeme ho množit celoročně.
Použití a přínos
Brána porostlá břečťanem, foto med
Břečťan popínavý se využívá jako vertikální i horizontální architektonický prvek a stále častěji se pěstuje v nádobách nebo na střechách, vyžaduje pouze vhodný substrát a zálivku. Má vynikající krycí schopnost. Doplní zahradní stavby, poroste zahradní bránu nebo překryje nežádoucí zákoutí. Břečťanem zarostlé zídky dodávají místu starobylou, romantickou atmosféru. Zdivo by mělo být dobře vyspárované, protože jinak do něj může zakořenit, což ale u okrasných zídek nevadí. Břečťan pěkně působí i na stromech, nebo sloupech. Staré rostliny břečťanu, pokud obepnou kmen kolem dokola, brání jeho růstu a můžou ho „udusit“. Břečťan proto nevysazujeme k mladým stromkům. Pokryje půdu mezi keři, pod stromy nebo na volném zastíněném prostranství, kde špatně rostou jiné rostliny a trávník živoří. Je půvabným doplňkem kompozic v nádobách, drobné kultivary najdou také uplatnění ve větších skalkách.