Dříve se borovice dříve používala na přípravu čaje, který ulevoval od kašle a rýmy, případně na výrobu mazání pro bolavé svaly a klouby. Dnes ji k témuž léčivému účelu používá aromaterapie. Silná a dřevitá vůně jehličí borovice zároveň přináší také úlevu mysli. Přivoňte si k borovici a zbavte se stresu, depresí i nespavosti. Borovice se jednoduše postará o vaše fyzické zdraví i psychickou pohodu.
Symbol Vánoc i důležitý stavební materiál
Vůni jehličí borovice má většina lidí spojenou s Vánocemi. Zároveň byla borovice spolu s jedlí také symbolem zimního slunovratu v keltské tradici. Obě byly oslavovány jako stromy nastávajícího světla a narození slunečního syna. Křesťané tuto tradici oslavy přírody převzali a borovice je jedním ze symbolů Vánoc, doby narození Ježíše.
Borovice měla samozřejmě i řadu praktických využití. A to jak její dřevo, tak i smůla, která hoří jasným plamenem a používala se pro výrobu loučí a pochodní. Zároveň sloužila borovicová smůla jako lepidlo pro utěsnění domů, sudů i lodí. Známá však byla i pro své léčivé schopnosti.
Borovice a její úžasné léčivé účinky
Borovice se používala jako účinný a také běžně dostupný lék zejména na kašel a rýmu. Stačilo natrhat pupeny, mladé jehličnaté výhonky nebo i mladé šišky a z nich připravit čaj.
Jehličí borovice i celý strom totiž obsahuje silice, které pomáhají rozpouštět hleny v plicích, průduškách i nosních dutinách. Zároveň má borovice dezinfekční účinky.
Tato kombinace tak spolehlivě zničí původce nemoci a pacientovi výrazně uleví při různých onemocněních dýchacích cest. Kromě silic čaj z borovice obsahuje i vitamíny a minerály, které nemocnému rovněž pomohly se rychleji vyléčit.
Léčivé síly borovice využívá aromaterapie
Léčivé účinky borovice známé již po staletí využívá dnes také aromaterapie. Stačí několik kapek vonného oleje s vůní borovice v aromalampě a hned se bude každému lépe dýchat.
Vonné silice obsažené v borovici totiž zlepšují prokrvení sliznic, pomáhají rozpouštět hleny a sekret v dýchacích cestách, takže usnadňují vykašlávání a při rýmě uvolňují nosní dutiny. Navíc je borovice hojivá, antiseptická a účinně dezinfikuje a čistí jak sliznice od různých původců nemocí, tak i vzduch.
Zároveň borovice tiší bolest a celkově harmonizuje organismus. Borovice zkrátka pomáhá při nachlazení a rýmě, borovicová aromaterapie má také preventivní účinky.
Vůně borovice celkově napomáhá dýchacímu systému, zpříjemňuje dýchání, a tím pádem také výrazně pomáhá lidem, kteří trpí astmatem. Je vhodná i pro alergiky.
Borovicová aromaterapie povzbudí mysl
Borovice se však v aromaterapii nevyužívá jen ke zlepšení dýchání a při léčení onemocnění dýchacích cest. Vůně borovice je silná, svěží a dřevitá, připomíná uklidňující vůni lesa. Borovicová aromaterapie tak pozitivně ovlivňuje kromě těla i mysl člověka.
Má dokonce takovou sílu, že dokáže zlepšit náladu. Vůně borovice je totiž velmi uklidňující, pomáhá odbourat stres, odstranit deprese a celkově přiměje člověka, aby přestat propadat panice.
Aromaterapie pomocí vůně borovice se tak doporučuje všem, kteří potřebují navodit vnitřní klid a pohodu.
Borovice také umí zatočit s nespavostí a je rovněž výborná na povzbuzení soustředění, celkově osvěží mysl. Využít sílu borovice mohou také všichni, kdo mají problémy s nízkým sebevědomím, mají pocit, že nejsou tak dobří jako ostatní nebo mají tendenci se obviňovat. Aromaterapie s vonnými silicemi borovice může těmto lidem pomoci přijmout sebe sama.
Znásobte účinky borovicové aromaterapie
Jak je patrné, aromaterapie dokáže zázraky. Nicméně účinky borovice lze ještě podpořit a zvýraznit. Stačí si z jehličí borovice nebo výtažku jejích silic připravit koupel.
Budete tak jednak vdechovat léčivou vůni borovice, ale zároveň koupel díky obsaženým léčivým látkám prokrví a dezinfikuje vaši kůži. Koupele s vůní borovice můžete použít také pokud vás nebo vaše děti přepadne nachlazení.
Borovice díky své protizánětlivé schopnosti uklidní dýchací cesty a pomůže nemoc zničit ještě dřív, než se stihne naplno projevit. Stejně tak jsou velmi účinné borovicové silice v saunových směsích a olejích.
Odvar z jehličí borovice a borovicové koupele navíc pomáhají při bolestech kloubů a svalů a celkově při jejich únavě po fyzické zátěži.
Silice z borovice prokrví a uvolní tkáň, navíc pomůžou k jejímu zásobení potřebnými látkami. Stejné účinky jako koupel mají také oleje, krémy a různá mazání z borovice.
Vyzkoušet je můžete třeba při masáži namožených a ztuhlých svalů nebo k promazávání bolavých a nemocných kloubů.
Pro nejlepší účinky hledejte přírodní produkty z borovice
Zatímco dříve si naši předkové všechny léčivé odvary z borovice, oleje a mastičky vyráběli sami, dnes stačí zajít do lékárny a produkty si jednoduše koupit. Nabídka je veliká a jistě najdete přesně to, co vám bude vyhovovat a pomáhat.
Kromě olejů do aromalamp jsou to i masážní krémy, oleje, pěny do koupele nebo nejrůznější kosmetické výrobky. Borovice totiž působí nejen na dýchací cesty a svaly, protizánětlivé účinky má i na pokožku. Poradí si s mastnou a zánětlivou pletí, povzbudí ji a prokrvuje.
Stejně tak se borovice využívá i v péči o vlasy.
Při nákupu si jen dejte pozor na to, aby přípravek skutečně obsahoval přírodní silice. Jedině tak si vychutnáte dokonalou vůni borovice se všemi jejími pozitivními účinky na tělo i mysl.
Borovice: jaké má tento strom zdravotní účinky na lidské tělo?
Borovice je skvělá, pokud máte zájem o čištění vzduchu. Málokdo ji pěstuje uvnitř (možná tak v období Vánoc), ale i v zahradě může absorbovat škodlivý prach ze vzduchu.
Vzhledem k této vlastnosti začali lidé borovici používat zejména na léčbu onemocnění dýchacích cest. Současné výzkumy ale podporují také léčbu jiných onemocnění, jako je revma, onemocnění močových cest, problémy s pokožkou.
Borovice se totiž může pochlubit antibakteriálními, protizánětlivými a dezinfekčními vlastnostmi.
Tato dřevina je známá již celá staletí. Spadá pod ni více než 100 různých druhů stromů a keřů. A každá odrůda se může pochlubit zázračnými vlastnostmi na lidské zdraví.
Lidé věří nejen v její léčivé účinky, ale také jí přisuzovali mnohé heroické vlastnosti: vitalita, odvaha a spravedlnost. Dříve se dokonce větve borovice házeli do hrobů zesnulých – díky tomu měla být duše zemřelých nesmrtelná.
Borovice byla uctívána ve slovanských, řeckých, římských i asijských kulturách.
Foto: Pixabay
Léčivé účinky borovice
Borovice obsahuje flavonoidy, což jsou antioxidanty. Pomáhají snižovat množství potenciálně škodlivých volných radikálů v lidském těle, čímž nám pomáhají v boji proti mnohým chorobám.
Kromě toho obsahuje také éterické oleje, minerální soli a třísloviny. Má protizánětlivé, diuretické i expektorační účinky. Pro léčebné účely se používají jak borovicové pupeny, tak mladé výhonky.
Borovice se vysazuje tam, kde je zapotřebí zlepšit ovzduší.
Z borovice se získává sirup, nálev nebo olej. Tyto přípravky by neměly užívat těhotné či kojící ženu, nebo lidé, kteří jsou na borovici alergičtí.
Produkty se používají na bronchitidu i na běžná nachlazení, na bolest v krku i k léčbě rýmy. Proto by mohly být součástí běžné lékárničky.
Borovicové pupeny a výhonky vykazují silný expektorační, antibakteriální a diastolický účinek. Oleje se používají k boji proti únavě, protože dodávají energii.
Zdroj: https://twojogrodek.pl/Sosna-jakie-ma-wlasciwosci-zdrowotne
Foto: Pixabay
www.USPZA.cz Domov pod hradem Žampach
♣ 2-jehlicové borovice:
Borovice lesní (Pinussylvestris), lidově sosna je domácí dřevinou, jejíž přirozený výskyt není podmíněný nadmořskou výškou. Vytváří vegetační stupeň bory. Dorůstá dle podmínek až 40 m.
Velmi působivá je její rezavá borka, zejména je-li osvícená sluncem, v kontrastu s tmavým okolím. Její jehlice jsou dosti zkroucené, namodralé nebo šedavě zelené. Šištice jsou vejčitě kuželovité, symetrické, do 7 cm délky.
Její dřevo je využíváno k výrobě železničních pražců a sloupů, či dokonce lodí a letadel.
Borovice horská – kleč, kosodřevina (Pinus mugo) v našich podmínkách přirozeně osídluje hory až do výše 2500 m. Vytváří většinou vícekmenný tvar s vystoupavými nebo plazivými kmínky. Dorůstá výšky 2 až 3 m. Jehlice má tupé, často srpovitě zakřivené, šištice do 5 cm dlouhé, vejčité. Je odolná vůči mrazu a suchu. Její pryskyřice je využívána v medicíně či kosmetice.
Borovice zobanitá (Pinus uncinata) roste v Pyrenejích a Alpách, je to 10 až 20 m vysoký strom s jedním kmenem a široce kuželovitou korunou. Jehlice má podobné kleči nebo blatce, avšak delší, šištice podobné opět blatce, asymetrické, s vypouklými plodními šupinami.
Podobně jako naše domácí borovice blatka – zaoblená (Pinus rotundata) se využívá zejména k ozeleňování devastovaných minerálních půd. Borovice blatka se přirozeně vyskytuje na Třeboňsku a na šumavských rašeliništích.
/ poznámka: borovice blatka bývá někdy označována jako poddruh borovice zobanité (Pinus uncinata), někteří autoři zase obě tyto borovice považují za poddruhy druhu borovice horské (Pinus mugo) /
Borovice černá (Pinus nigra) je nejtmavší borovicí, jejíž areál přirozeného výskytu sahá od Španělska, přes jižní Francii a Korsiku až po dolní Rakousy. Rozlišujeme u ní několik zeměpisných variet odlišných podle místa původu. Má přímý kmen a poměrně hustou korunu. Dorůstá výšky 30 m, na optimálním stanovišti v domovině až 50 m.
Její jehlice můžou být až 15 cm dlouhé, tmavozelené, šištice jsou až 10 cm dlouhé, s jemným brzy opadávajícím ostnem. Velkou předností této borovice je schopnost růst i na lokalitách s vysokým obsahem vápníku v půdě, zvládá též suchá stanoviště, proto je využívána i k ozeleňování devastovaných, suchých půd.
Korsická varieta této borovice je vyhledávanou surovinou pro stavbu lodí.
Borovice hustokvětá (Pinus densiflora) je strom pocházející z oblasti Japonska a Koree, dorůstající výšky 20 m, svým charakterem růstu a rezavým zbarvením borky připomíná naši domáci borovici lesní. Má jehlice o délce až přes 10 cm, avšak velmi měkké a rovné.
Šištice jsou drobné, 3 – 5 cm dlouhé. Pro svou podobu s borovicí lesní má u nás omezenější použití, svými nároky je však přizpůsobivá, zvládá jak suché tak částečně zamokřené půdy.
U nás si můžete prohlédnou také její zajímavý a velmi dekorativní okrasný kultivar ´Oculus draconic´ se žlutě „proužkovanými“ jehlicemi.
Borovice pokroucená (Pinus contorta) je severoamerická dřevina dorůstající na chudých stanovištích pouze 5 m výšky, na živnějších lokalitách až 15 m. Je charakteristická svou štíhlou řídkou korunou a pokroucenými větvemi.
Jehlice má rovněž pokroucené, tmavozelené do 5 cm. Její velmi pichlavé, asymetrické šištice vytrvávajína větvích několik let. Roste velmi dobře i na chudých kamenitých podkladech. Lze využít i její rychlý růst v prvních 20 letech života.
Patří mezi nenáročné dřeviny, po druhé světové válce se u nás často používala při rekultivaci.
Ze Severní Ameriky pocházejí Borovice pichlavá (Pinus pungens) -strom až 12 m vysoký s nápadně ostnitými šiškami a borovice smolná (Pinus resinosa) – dorůstající výšky 24 m, s jehlicemi o délce 10 – 16 cm, dožívající se v domovině stáří až 400 let. V našich podmínkách mají tyto borovice spíše sbírkový význam.
Borovice Thunbergova(Pinus thunbergiana) – ve volné přírodě nalezneme tuto borovici v Japonsku, na ostrově ostrov Kjúšú a v severní části ostrova Honšú, zde dorůstá výšky 30 m. V našich podmínkách se s tímto druhem můžeme setkat častěji v kultuře bonsai.
♣ 3-jehlicové borovice:
Borovice těžká (Pinus ponderosa) je pro naše podmínky hlavním zástupcem 3-jehlicových borovic. Pochází ze západní části Severní Ameriky.
Je to mohutný 30 – 40 m vysoký, štíhle kuželovitý strom s hustě zachvojenou korunou. Má silné větve, 12 až 25 cm dlouhé jehlice, v zimním období se barvící do žluta.
Její šištice, až 15 cm dlouhé, jsou opatřené pevným pichlavým ostnem. Vyžaduje hodně světla.
Borovice Jeffreyova (Pinus jeffreyi) je velmi podobná borovici těžké, jak svým původem, tak svými morfologickými znaky. Je až 30 m vysoká, avšak její koruna je řidší, jehlice jsou více šedozelené 12 až 20 cm dlouhé, šištice výrazně větší (25 cm), opět s pichlavým ostnem. Její výhony po doteku voní po pomerančích.
Zvládá i větší přistíněnínež borovice těžká. Tato borovice je pojmenována na počest J. Jeffreye, účastníka expedice na pobřeží Tichého oceánu okolo roku 1850. Šisky mohou mít hmotnost i více jak 500 g. Jako datum první introdukce do Evropy se uvádí rok 1853.
Do Čech se tato dřevina dostala roku 1865 a byla poprvé pěstována v Hluboké nad Vltavou.
♣ 5-jehlicové borovice:
Borovice vejmutovka, hedvábná (Pinus strobus) je nejběžnější severoamerickou borovicí vysazovanou na našem území. Tento rychle rostoucí druh dosahuje výšky až 50 m, má vzdušnou korunu a tenké větvičky. Její jehlice jsou velmi jemné, až 12 cm dlouhé, štětkovitě nahloučené na koncích větviček.
Válcovité úzké šištice velmi pryskyřičnaté, načervenalé, až 15 cm dlouhé, rozevřené zůstávají několik měsíců na stromě. Kromě většího sucha zvládá i různé extrémní podmínky. V živnějších půdách se může stát invazní dřevinou. Její nevýhodou je citlivost ke rzi vejmutovkové.
Její dřevo má podobnou kvalitu jako dřevo smrkové, proto má široké průmyslové uplatnění. České jméno vejmutovka obdržela podle lorda Weymutha, na jehož statcích v Severní Americe si jí poprvé důkladněji povšimli. Je to jedna z nejcennějších dřevin Spojených států a Kanady.
V Evropě se pěstuje jako okrasný strom od roku 1705, u nás se poprvé začala pěstovat roku 1812 v Hluboši. Poskytuje měkké, snadno štípatelné dřevo, používané především jako palivové, v sirkárnách a při výrobě beden.
Borovice pohorská (Pinus monticola) roste přirozeně v západní části Severní Ameriky, od své blízce příbuzné borovice vejmutovky je svým areálem přirozeného výskytu oddělena více jak 1000 mil. Lze ji přirozeně nalézt jak na úrovni mořské hladiny, tak ve vysokohorském prostředí.
Většinou dorůstá výšky do 20 m, zřídka však až 50 m. Její velmi jemné jehlice (jemnější než u borovice vejmutovky), porůstají na rozdíl od borovice vejmutovky celou větvičku. Její šištice, dlouhé 10 až 25 cm, jsou na rozdíl od borovice vejmutovky ve zralosti nažloutlé. Vyhovuje jí vlhčí stanoviště.
Borovice himálajská (Pinus wallichiana, griffithii) je pětijehlicová borovice vysoká 25 až 30 m, pocházející z oblasti Himálaje. Je podobná borovici vejmutovce, liší se však řidší korunou a nápadně delšími, tenkými, převislými namodralými jehlicemi, ještě více nahloučenými na koncích větviček.
Tyto její jehlice jsou 10 až 20 cm dlouhé. Její silně pryskyřičnaté až 30-ti cm šištice (zhruba dvojnásobek velikosti vejmutovky) visí na 3 až 5 cm stopce. Díky svému závojovitému charakteru je tato borovice někdy označována jako smuteční borovice.
Pro úspěšné pěstování v našich klimatických podmínkách vyžaduje chráněné stanoviště dobře zásobené vodou.
Předešlé podobná, 30 m vysoká borovice, se jmenuje Borovice mexická (Pinus ayacahuite) a roste od jižního Mexika přes Guatemalu až k Hondurasu. Je specifická svou kuželovitou, poměrně řídkou korunou závojovitého charakteru a vodorovnými větvemi v horní části vystoupavými.
Její jehlice podobně jako u borovice himálajské jsou tenké, jemné, převislé, až 20 cm dlouhé, avšak stříbřitě lesklé. Její šištice, 25 až 45 cm dlouhé, jsou opět silně pryskyřičnaté, stopkaté, válcovité, často zakřivené, k vrcholu zúžené.
Její pěstování u nás je náročné, avšak při dodržení požadavků podobných borovici himálajské, možné.
Borovice limba (Pinus cembra) je vysokohorským druhem rostoucím v Alpách a Karpatech, na Slovensku ve Vysokých Tatrách v nadmořské výšce 1400 až 1800 m n.m. kolem hranice lesa.
Jedná se o pomalu rostoucí druh s hustou kompaktní korunou dosahující výšky 35 až 43 m, který svůj růst ukončuje cca ve 400 letech. Dožívá se 500 až 700 let. Daleko rozprostřené postranní kořeny zajišťují dřevině výbornou stabilitu na stanovišti. Jehlice jsou husté, tenké, ale výrazně tuhé cca 10 cm dlouhé.
Šištice výrazně vejčité (obvykle cca 8 krát 5 cm), zralé se neotvírají. Obsahují velká olejnatá semena, tzv. limbové či cedrové oříšky, která jsou jedlá. Rozšiřování semen zajišťují drobní savci a zejména pak pták ořešník, jehož jsou tyto oříšky významným zdrojem potravy.
Borovice limba vyžaduje dostatek vlhkosti, více jí vyhovuje kontinentální klima, někdy bývá označována indikátorem znečištěného ovzduší. Její dřevo je velmi měkké, lehké a pevné a pro svou pěknou barvu (žlutá běl a jasně červené jádro) a kresbu je oblíbené na nábytek.
Je velmi trvanlivé, netrouchniví, používá se též k výrobě střešních tašek a šindelů, které jsou údajně tak pevné a trvanlivé jako železo. V nádobě z limbového dřeva se voda nekazí dlouhé týdny a mléko nekysne.
Též pomalu rostoucí a dekorativní Borovice korejská (Pinus koraiensis) pochází z hor Mandžuska, Koree a Japonska, dorůstá výšky 25 m, její vejčitá koruna je řidší než u podobné borovice limby.
Její jehlice stojí na větvičce řídce a výrazně od ní odstávají. Šištice 10 až 15 cm velké mají plodní šupiny protažené v dlouhou a ven vyhnutou špici. Svými nároky se velmi podobá borovice limbě.
Prohlédnout si u nás můžete také její kultivar ´Glauca´.
Borovice sibiřská (Pinus sibirica) roste v sibiřské oblasti až do severního Mongolska. Je velmi podobný borovici limbě, od které se v habitu odlišuje větvemi vystupujícími pod ostřejším úhlem.
Jedná se o druh pomalu rostoucí, ve 170-ti letech dosahuje 20 m výšky. Jeho jehlice se pohybují v rozmezí 5 až 12 cm délky, šištice má 12 cm, válcovité. Jeho semena jdou, snáze než u borovice limby, rozmáčknout.
Na mnoha místech Sibiře slouží jako jeden z hlavních zdrojů existence obyvatelstva. Významné je i jejich využití na výrobu olejů, jak potravinářských, tak technických. Borovici sibiřské vyhovují vlhčí, živné, bohaté půdy.
Lehké a pevné dřevo z této borovice se používá zejména k leteckým a rezonančním účelům. V domovině bývá nazývaná jako „sibiřská limba“ či „kedr sibiřský“.
Borovice drobnokvětá (Pinus parviflora) pochází z japonských hor, v našich podmínkách vytváří malý, většinou vícekmenný, řídce zavětvený, 6 až 10 m vysoký stromek se 3 až 6 cm dlouhými jehlicemi. Její 6 až 10 cm šištice jsou typické svými kolmo odstávajícími plodními šupinami, vytrvají na stromě 6 až 7 let. Jedná se o otužilý druh vyžadující více vláhy.
Borovice Armandova (Pinus armandii) roste v horách severní a střední Číny a v jihovýchodním Tibetu. Její habitus je široce kuželovitý, později rozložitý s dlouhými vodorovnými větvemi, dorůstá 15 – 20 m.
Její světle zelené jehlice, 8 – 15 cm dlouhé, jsou v porovnání s většinou 5-ti jehlicových borovic poměrně tužší. Sištice 8-15 x 4-6 cm mají tlustě dřevnaté plodní šupiny a na stromě vypadají velmi dekorativně.
U nás vyžaduje chráněné stanoviště.
Borovice rumelská (Pinus peuce) pochází z pohoří Balkánského poloostrova, Albánie, Makedonie a Bulharska, kde dorůstá výšky 20 m, má 7-10 cm dlouhé, šedozelené jehlice se světlými průduchy na vnitřní straně, na konci zašpičatělé.
Šišky visí na krátkých stopkách a jsou 8-13 cm velké. Tato borovice byla objevena Grisebachem v roce 1839. K nám se dostala roku 1879 na Sychrov.
Její druhové vědecké jméno je odvozeno od makedonského slova peuke, znamenajícího smrk nebo jehličnatou dřevinu.
Léčivé účinky stromů
Ještě, než začnete číst tuto stránku, musím se zmínit o velmi důležité skutečnosti. Stromy nejsou všelék, který nás zbaví na vždy našich problémů. Záleží na člověku a jeho ochotě se uzdravit. Dnes už i odvaze podívat se na své bolesti i strasti v pokoře a poznání zákonitostí života v souvyslostech.
Co zasejem to sklidíme, platí i zde a mohli bychom přidat, co a jak jíme, jak myslíme, jak mluvíme,… to vše ovlivňuje velmi naše zdraví. Stromy mohou vědomě čerpat z pravěčného zdroje života pro své vlivy a účinky na této zemi, ale člověk na to nějak zapoměl a znovu si musí k tomuto zdroji najít cestu.
V žádném případě se zde nejedná o magické síly, okultismus apod., ale o vše naplňující souznění člověka s přírodou a jejimi bytostmi v celém stvořením. Jsme součástí přírody a ne její vládci. Nelze ji zneužívat ani využívat.
I my se musíme znovu naučit poznávat všechny přírodní zákony s jejich souvislostmi na náš život, který může být i s pomocí stromů radostný, krásný a zdraví.
Akát – (Robinia acacia)
Naplňuje energií, posiluje optimismus a dobrou náladu, přináší úlevu od stresu.
Borovice – (Pinius sylvestris)
Matka moudrosti. Pomáhá najít sebe sama. Má velkou sílu žít a odolávat nepříznivým podmínkám. Posiluje vůli a odvahu žít vzpřímeně ve všech časech. Moudře čerpá ze svých zkušeností. Umí žít i tam, kde jiný strom nemůže a nabízí životní prostor všem dalším. Osvěžuje, uvolňuje, pomáhá dýchacím potížím, při kašli, rýmě, astmatu atd.
Bříza – (Betula pendula)
Nevěsta zahrad, strom naděje a nových začátků, strom zasvěcený světlu, štěstí, úspěchu a lásce. Přináší vděčnost celému stvoření kolem nás, radost a sílu do života.
Přináší naději, otvírá nové cesty, vrací život a lásku na všechna bolavá místa na zemi i v duši. Je ztělesněním nejmocnější síly vesmíru a stvoření – síly lásky a péče. Podporuje skromnost, věrnost, trpělivost, smysl pro širší společenství.
Schopnost rozdávat a pomáhat druhým, posiluje cit a smysl pro rodinu. Zahání chmury, působí dobrou náladu.
Buk – (Fagus sylvatica)
Strážce vědění, rytíř. Pouze deset druhů. Síla, vytrvalost, přísnost, dlouhověkost. Vyrovnává tvrdé a zatvrzelé lidi, kteří se potřebují otevřít lásce a soucitu.
Přináší čistotu mysli a inspiraci, dodává elán a dobrou náladu pro duševně pracující lidi, pro soustředění. Proti bolestem hlavy a migréně.
Potřebuje být prodchnut láskou! Kůra, dřevo, listy a plody se užívají v léčitelství. První knihy byly z bukových prkýnek.
Cedr – (Cedrus)
Cedr je považovaný za symbol zdraví i moci. Pomáhá nejen proti nachlazení a kašli, je osvědčeným pomocníkem i při léčbě chronické bronchitidy. Udržuje v dobré kondici naše srdce, zejména během fyzické námahy.
Používá se také jako podpůrný prostředek při léčbě revmatismu i artritidy. Dodává energii, zvyšuje schopnost koncentrace a dokáže navodit vnitřní klid a jistotu.
Posiluje optimismus a dobrou náladu, přináší úlevu od stresu.
Černý bez – (Sambucus nigra)
Omlazuje tělo i duši, dodává energii, sílu i chuť do života. Ukrývají se do něj dobré víly s velikou silou proti zlým mocnostem. Sázel se u domu pro šťastné manželství a dobrou úrodu. V léčivých schopnostech je výjimečný, říká se: „před heřmánkem smekni a před bezinko klekni. Děkujme za ni i za stromy..
Dub – (Quercus)
Životní síla, „jsem duchovní síla“. Přibližně 300 druhů. Posvátný strom. Odvážný strážce proti nepřátelům. Přináší tvořivou prasílu. Učí nás nacházet náš vnitřní zdroj síly a pomáhá stát se tím kým opravdu jsme.
Dub se nedá pokořit, podporuje odvahu, sílu odpovědnosti a radost ze života. Poskytuje ochranu malým, slabým i nemocným. Také při smutku, zoufalství a malomyslnosti. Podporuje dobré myšlení k rozhodování a dodává zdraví.
Užívá se v léčitelství..
Habr – (Carpinus)
Oddanost a věrnost vyšším cílům. Dnes už vzácné a velice tvrdé dřevo. Probouzí důvěru ve vlastní energii a schopnosti, dodává sílu vydržet a překonávat všechny nesnáze. Pomáhá v toleranci a vyrovnání rozdílů.
Má mnoho citu pro spravedlnost a chápání souvislostí, má smysl pro čest. Velkoryse odpouští, je proti absolutním soudům, proti každému fanatismu, raději přejímá vinu i nevýhody na sebe. Má schopnost zachovávat správnou míru.
Věrně slouží životu i člověku..
Hruška – (Pyrus)
Má moc očištění organizmu od jedu, kultivuje a obnovuje mužské energie, posiluje srdce. Pomáhá trávení (neutralizuje), harmonizovat tělo, duši i vztahy..
Jabloň – (Malus domestica)
„Posvátný strom poznání“, Strom lásky, poznání dobra a zla, symbol dokonalosti. Výrazem spojení člověka s přírodou, mezi životem a smrtí, mezi a oním světem. Pomáhá trpícím též při pocitech nečistoty a hanby. Stimuluje harmonii a vnitřní očištění. Ženský princip, plodnost, dlouhověkost, posiluje nervovou soustavu, srdce a trávení..
Javor – (Acer)
Andělský strom, spojuje s naším duchem. Posiluje otevřenost, poctivost, hledání věčných pravd na duchovní cestě člověka.
Dlouhověkost, mírní horečky, tiší emoce a rozbouřenou mysl, zklidňuje děti, léčí nespavost, uvolňuje, ochlazuje, přivádí rovnováhu a současně harmonizuje naše myšlení. Pomáhá nám získat jasnou hlavu.
Jsme-li připraveni, učí nás přijímat impulsy z vyšších sfér. Je velmi vhodný pro hudební nástroje, umí přenášet jemné zvuky přírody i melodií..
Jasan – (Fraximus excelsior)
Další posvátný strom – „Jsem životní síla“ – Slouží souhře světla a vody. Spojuje, propojuje mezi tímto a oním světem, mezi námi a vesmírem, mezi mužským a ženským principem,… Učí nás jaké důsledky mají naše myšlenky, slova a činy. Má blahodárný vliv na novorozence. Pomáhá svobodě, posiluje schopnost chápat posloupnost věcí i života.
Posiluje tělo, vůli, vnitřní připravenost, vytrvalost, regeneraci, nezávislost, mírní deprese i smutek. Má moc nad vodou (k přivolání deště i ke spoutání ničivé sily vody), ale též nad hospodařením těl s vodou. Aktivuje sílu vůle a podvědomí, proti depresím, rozptyluje obavy a starosti.
A opět se hojně užívá v léčitelství (dna, revma, očista krve, močového ústrojí, na játra, slezinu, řezné rány atd…).
Jalovec – (Juniperus)
Dárce života – Celkově posiluje a osvěžuje, zahání zlé duchy, podporuje nervy, psychiku, chuť k jídlu, ledviny,… Hojně užíván v aromaterapii a léčitelství za což mu patří velký dík.
Staré pořekadlo: „ Užívejte jalovec a bedrník, nebudete stonat, nebudete mřít.“ Jalovcový amulet či prut sloužil jako zbraň proti zlým duchům. Pomáhá vstoupit do vyšších oblastí vědomí.
Můžeme v jeho blízkosti zažít svou proměnu.
Jeřáb ptačí – Jeřabina – (Sorbus aucuparia)
„Strom touhy a probuzení“ – Přináší štěstí, chrání před zlými kouzly. Je skromný.
Posiluje imunitní i trávicí systém, čistí krev, čistí ledviny, udržují hlasivky pružné,… je toho více, tak hledejte a naleznete. Očišťuje tělo i duši. Otevírá naše smysly a vnímání pro vyšší záření.
Lidé jeřabiny rádi zkrášlují svět a zlepšují svět. Záleží jim na vztazích. Staví se do služeb svého okolí. Pozor na to komu a čemu sloužíme?!
Jilm – (Ulmus)
Velmi vzácný. Nejcitlivější strom na okolní vlivy. Podporuje velkorysost, dobré smýšlení, pilnost, spolehlivost, tvůrčí sílu, smysl pro spravedlivou míru a zodpovědnost.
Chce jít svou vlastní cestou, pomáhá překonat strach, únavu, vyčerpání a pochybnosti. Ochranný strom domu a dvora. Ozdravuje kůži, čistí krev. Pomáhá léčit horečky, vnitřní krvácení i žaludeční potíže.
Zprostředkovává spojení člověka s přírodou a jejími bytostmi..
Kaštan jedlý – (Castanea sativa)
Otevírá cestu k humoru, pomáhá nalézat pravdu, nesnáší faleš a lež. Napomáhá v hledání a uvědomění si harmonie mezi rozumem a citem. Vhodný na srdce a krevní oběh, ledviny a při špatném stavu vlasů..
Lípa – (Tilia)
Svaté dřevo božského vědění, pravdy, spravedlnosti, jasnosti a harmonie. Symbol Slovanů. Přináší úlevu a tiší bolesti. Velmi laskavá a láskyplná. Symbolizuje tvořivost, něžnost, jemnost a cit. Má schopnost porozumění a soucitu. Přináší štěstí, klid a mír do života.
Ochrana proti zlým mocnostem, pomáhá nalézt čistou pravdu, umí smířit rozhádané strany. Zvyšuje citlivost na vyšší duchovní úrovně a přijímání vyšších pravd. Léčí a posiluje srdce, horní cesty dýchací, žaludek i střeva atd. Má omlazující účinek a pomáhá při nespavosti.
Líska – (Corylus avellana)
Je zasvěcena bohyni plodnosti. Strom počátku, též moudrosti, inspirace, poezie a přijímání vizí. Rozjasňuje tělo, mysl i ducha. Pomáhá k odhodlání, zahání chmury. Spánek pod lískou přináší významné sny.
Modřín – (Laryx decidua)
Miluje světlo a slunce. Má výborné hojivé a dezinfekční účinky. Dále také uvolňuje hleny a povzbuzuje prokrvení. Modřínová mast pomáhá při revmatických bolestech, proti kašli a bronchitidě. Modřínová silice se používá také v aromaterapii.
Může se inhalovat, dávat do odpařovací lampy nebo jako přísada do koupele. Zahřívá, uklidňuje a uvolňuje hleny. V dřívějších dobách lidé věřili, že vykuřování modřínovým dřevem může odvracet zlé vlivy.
Modřín byl také považován za sídlo dobrých ženských duchů, a proto byl v Alpách vysazován poblíž stavení.
Olše – (Alnus)
Strom konce, jeden ze sedmi posvátných stromů. Pokud jsme připraveni, pomáhá zahojit rány srdce a citu. Obnovuje síly člověka včetně duchovních. Chrání před hádkami a spory. Je léčitelkou, která chápe. Pomáhá v nesnázích a od bolesti. Přípravky z kůry se užívají na kožní vyrážky. Na píšťalku z olše se přivolává vítr. Germáni věřili, že první muž pochází z jasanu a žena z olše..
Olivovník – Oliva (Olea)
Je symbolem štěstí a blahobytu. Pomáhá k harmonii, spravedlnosti a kráse kolem nás. Pro šťastné návraty z cest. Slouží společenství, bezzištná obětavost, odvaha, střídmost..
Ořech vlašský – (Juglans regia)
Je citliví na prostředí kde žije a roste. Má velkou chuť k životu a umí se vcítit do života druhých a dle možností pomoci či poradit. Vrhá se do boje za ideály a velké pravdy, které je ochoten bránit.
Pomáhá jít do věcí na plno s velkou trpělivostí. Podněcuje objektivitu a svobodný pohled na věc. Když miluje, tak až k smrti. Posiluje velkou sílu podvědomí, také léčení, mysl a spojení s vyšším já.
Pomáhá ženám v přechodovém období, při přecitlivělosti, obnovuje ženskou plodnost.
Smrk – (Picea abies)
„Strom zrození života“ – Bdí nad každým zrozením, dodává pocit síly a pevnosti. Upevňuje nervy, pomáhá při revmatismu, bolestech zad a páteře.
Škumpa – (Rhus typhina)
„Osvobozená minulost“, pro individualisty a pro lidi, kteří byli v minulosti týráni, či prožili křivdu a utrpení. Ztratili úctu k sobě, nenašli zastání.
Většinou si jí vybírají ženy, což naznačuje své. Přesto všechno má velkou chuť žít a nevzdávat se. Posiluje optimismus a dobrou náladu, přináší úlevu od stresu.
Užívá se v homeopatiti na psychické potíže též na klouby , záda a nehybnost.
Šeřík – (Syringa)
Naplňuje energií, posiluje optimismus a dobrou náladu, přináší úlevu od stresu. Užíván v aromaterapii.
Švestka – (Prunus domestica)
Pochází z orientu. Pomáhá léčit partnerské vztahy. Chrání srdce a dodává energii, výborná na žaludeční potíže i celkovou ochranu. A kdo by neznal účinky dobré slyvovice.
Topol – (Populus)
Existuje přes 30 druhů topolu. Pěstuje a opatruje své vztahy, nabízí spolehlivost těm, kdo jsou spolehliví a věrní. Skromnost, otevřenost, mnoho strannost. Pomáhá k navazování kontaktů a ke komunikaci. Učí nás překonávat tři nejistoty. 1.
nejistotou, že smíme měnit svůj život, 2. nejistotu existence a strachu ze zítřků, 3. nejistotu, že nic nezůstává tak jak je na věčnost – vše potřebuje růst a pohyb kupředu i vzhůru.
Také je užíván hojně v léčitelství ( močové cesty, ledviny, prostata, revma, dna, kožní vyrážky, hojení ran, hemeroidy,….
Tis – (Taxus)
Strom poznání věčnosti, smrti a života. Posvátný strom keltů, ale i jiných národů. Pomáhá překonávat strach z neznáma, ze smrti a pravdy o našem skutečném smyslu života. Chrání před zlými vlivy. Má velkou regenerační sílu.
Varuje nás před překračováním hranice pravého žití na této zemi. Má velmi tvrdé dřevo. Vyráběli se z něho velmi kvalitní luky. Každá část stromu je jedovatá, ale jedná se spíše o předávkování.
Avšak z tisu se úspěšně vyrábí extrakt na léčbu rakoviny vaječníků, prsou, plic a střev. Buďte vždy opatrní.
Třešeň – (Prunus avium)
Pomáhá při strachu, dodává odvahu, snižuje únavu, kultivuje a obrozuje energii ženy. Omlazuje tělo i obličej, dodává jarní sílu, svěžest a velkou naději do budouCTnosti.
S každým jarem kvete jako jedna z prvních a při pohledu na její rozkvetlé květy v nás vždy vyvolá radost i myšlenku v naději, že vše bude dobré.
A i když sám život někdy přináší “pecky” je třeba je pustit k vodě, rozpustit v radosti a v tvořivosti. Vždyť život je krásný a třešeň nám to vždy připomíná.
Vrba – (Salix)
Strom měsíčního božstva a ženské síly – „Jsem láska“ říká vrba. Má velkou schopnost porozumění, souznění a soucítění s lidmi. Vnímá život jaký je a jaký by mohl být, když pomůžeme naším dobrým chtěním a konáním. Napomáhá intuici, umí naslouchat. Zachovává svěžest těla, klid duše.
Je též symbolem moudrosti a inspirace. Stimuluje pocit odpovědnosti a odpuštění viny. Pomáhá k obnově víry ve vyšší pravdy a znovuzrození. Přináší schopnost na nazírání do budouCTnosti. Chrání před zlými vlivy.
Opět hojně užívaná v léčitelství (zmírnění bolestí, revma, snižuje horečky, střevní i ledvinové potíže, …)
Borovice léčí naše tělo i mysl
Stačí jen trochu nasát její pronikavé a uklidňující vůně, která v mysli mnohých z nás vyvolá obraz vánoc.. Borovice je symbolem keltského zimního slunovratu, křesťanských vánoc a lékem pro každého, bez rozdílu víry či nevíry, jak dobře věděli už staří mastičkáři..
Pro Kelty byla borovice spolu s jedlí symbolem zimního slunovratu. Zdobili tyto dva stromy pentlemi a oslavovali je jako stromy nastávajícího světla, doby, kdy Bohyně znovu porodí svého slunečního syna.. už na první pohled je podobnost se zrozením Ježíše ne čistě náhodná..
křesťanské tradice navázaly na staré pohanské a keltské tradice oslav přírody, a tak i dnes je borovice jedním ze symbolů vánoc.
Z praktického hlediska pro nás byla dříve významná nejen svým dřevem, ale i smolou.
Z pohádek a filmů známe ony pochodně a louče, které vyzařovaly výrazné jasné světlo – to borovicová smůla hoří tak výrazným plamenem. Měla řadu využití, byla důležitým lepidlem a používala se k utěsnění všeho možného, domů, lodí i sudů.
Jak dobře věděli už staří mastičkáři, je ale také léčivá, stejně, jako další části tohoto ztepilého stromu..
Borovice – účinný lék nejen na kašel a rýmu
V dobách minulých se borovice běžně používala jako lehce dostupný lék na kašel a rýmu. Z pupenů, mladých výhonků a někdy i z mladých šišek, se připravoval čaj, který se několikrát denně podával nemocnému. Silice obsažené v borovici totiž pomáhají rozpouštět usazený sekret jak v plících a průduškách, tak v nosních dutinách. Mají ale také dezinfekční účinky, dokáží tedy ničit původce nákazy, a to nejen při nemocech dýchacích cest, ale i například při zánětu ledvin nebo močového měchýře.
Tento léčivý čaj je chutnější po oslazení medem a celkově velmi povzbuzující, mimo silic obsahuje i cenné vitamíny a minerály. Je však třeba dbát na to, aby nebyl příliš koncentrovaný, protože by mohl podráždit sliznice našeho zažívacího traktu. Pokud byste ho chtěli vyzkoušet, určitě nepřekračujte uvedené dávkování.
Recept na čaj z borovice:
1 lžičku sušené drogy (pupeny nebo mladé výhonky) přelijeme 0,30l vroucí vody, přiklopíme a necháme 15 minut odstát, přecedíme
– čaj užíváme po lžících nebo doušcích, doporučuje se 2x denně a to jen po dobu nemoci.
Borovice v aromaterapii – aby se nám dobře dýchalo
Pro léčení výše zmíněných neduhů se borovice se používá i v aromaterapii. Několik kapek olejíčku v aromalampě někdy dokáže doslova zázraky. I touto cestou zlepšuje prokrvení sliznic, napomáhá rozpouštění sekretu a dezinfikuje naše dýchací cesty, čímž ničí původce nemocí. Doporučuje se i ke zlepšení dýchání v případě astma, je ale nutné dodržovat předepsanou dobu působení, která se nejčastěji pohybuje kolem 15ti minut. Esenciální oleje s výtažkem borovice nám zlepší náladu a navodí vnitřní klid, jejich aplikace je na místě také v případě stresu, deprese, nespavosti a podobně.
Pokud si z borovicového jehličí či výtažku silic připravíme koupel, účinek je dvojí – uvolněně silice na nás působí jejich vdechováním, ale i přímým stykem s kůží, kterou prokrvují a dezinfikují.
Bolí vás svaly nebo klouby? Dejte si koupel z borovicového jehličí!
Odvar z jehličí je úžasným lékem v případě bolestí svalů a při jejich celkově únavě po silné fyzické zátěži. Určitě ho ocení i ti z nás, kteří trpí bolestí kloubů spojených s revma a dnou. Látky obsažené v borovici stimulují prokrvení tkání, uvolňují je a zlepšují jejich zásobení potřebnými látkami.
Nejen koupele mají toto obdivuhodné působení, ale i alkoholová mazání, oleje a krémy s výtažkem borovicových silic. Ty se už od pradávna používají pro masáže namožených svalů a artrotických kloubů. Kdysi byl oblíbeným lékem olejový odvar z jehličí a výhonků borovic, který lze uchovat v lahvi po dlouhé měsíce a používat během celého roku, přesně tak to dělali naši předkové, hlavně ti těžce fyzicky pracující. My si dnes můžeme takový masážní krém nebo olej s borovicovým výtažkem jednoduše koupit v lékárně. Stejně tak zakoupíme i mnoho dalších kosmetických výrobků s borovicovou silicí, například šampóny a pěny do koupele.. nezapomeneme se podívat, jestli výrobek opravdu obsahuje výtažek přírodních silic, účinky a aroma jsou u takových produktů nesrovnatelně výraznější. Pokud je zrovna borovice tím stromkem, který na vánoce zdobíte pentlemi, nezapomeňte se zavřenýma očima opatrně zabořit nos do jejího jehličí.. uvidíte, jak vám její vůně zlepší náladu a osvěží vaší mysl.
- —
použité zdroje:
Magické rostliny/Volvox Globator, darius.cz - [2007-12-19]Autor článku Borovice léčí naše tělo i mysl: Michaela Vorlová