Bolestivost prsů neznamená hned rakovinu

Sledovat další díly na iDNES.tv

Obvykle největší obavy při samovyšetření nastávají při nahmatání tvrdé a často nebolestivé bulky v prsou či v podpaží.

Ačkoli jsou bulky v prsou poměrně velkým důvodem k obavám, hned nepanikařte. Někdy totiž nemusí jít o rakovinovou tkáň. Až přibližně v 90 procentech jde o cystu nebo benigní, tedy nezhoubný nádor.

V každém případě ale vždy  vyhledejte svého lékaře a nechte si prsy zkontrolovat.

2.Zčervenání a otok prsou

Zvětšení a bolesti prsou zažívají ženy poměrně často při reprodukčním období a obvykle se pojí s blížící se menstruací. Pokud se však bolest objevuje i mimo menstruační cyklus a je spojená s nepřirozeným začervenáním a otokem, není to dobré znamení. I když stoprocentně nemusí jít o rakovinu prsu, může jít o infekci, kterou je také důležité začít léčit okamžitě.

Bolestivost prsů neznamená hned rakovinuBolestivost prsů neznamená hned rakovinuBolestivost prsů neznamená hned rakovinuBolestivost prsů neznamená hned rakovinu

3.Výtok z bradavky

Kromě mateřského mléko by z bradavky neměla vytékat žádná jiná tekutina. Pokud se výtok z prsou objeví, aniž byste stlačili bradavku, zpozorněte. Mohlo by se jednat o jeden z nejčastějších příznaků rakoviny prsu.

4.Bolesti prsou

Náhlé, ostré až bodavé bolesti v prsou mohou být znepokojujícím znamením. Bolest většinou přechází z jednoho prsa na druhé. Často je bolest poměrně krátká, ale intenzivní. Bolest může být také jedním ze symptomům karcinomu prsu v počátečním stádiu. Často se ale také pojí s hormonálními změnami nebo třeba stresem. S identifikací příčiny vám opět nejlépe pomůže lékař.

5.Změna vzhledu a citlivosti bradavky

Zhoubný nádor prsu se nejčastěji nachází v okolí bradavek, většinou těsně pod nimi. Toto umístění může vést ke změně vzhledu, barvy a citlivosti bradavky.

6.Svědění prsou

Svědění prsou nebo jejich okolí není tak častým příznakem rakoviny. Když se ale objeví bez příčiny, trvá příliš dlouho či je nesnesitelné až bolestivé, může jít o příznaky rakoviny.

Pokud na svých prsou objevíte některou ze zmíněných změn, návštěvu lékaře určitě neodkládejte. A myslete na to, že když budete provádět každý měsíc samovyšetření a chodit na preventivní prohlídky, může vám to zachránit život. 

Sledovat další díly na iDNES.tv

Obnova prsu po rakovině

Bolestivost prsů neznamená hned rakovinuRakovina prsu postihuje ženy hned dvojitým způsobem. Za prvé se musí vypořádat s tím, že jsou s rakovinou prsu těžce nemocné. Za druhé může při léčení rakoviny prsu dojít k amputaci jednoho nebo obou prsů. Pro mnoho žen je ztráta jejich prsů spojena s domnělou ztrátou své ženskosti.

Cítí se méně atraktivní a trpí komplexy méněcennosti.

Díky lékařskému pokroku je však již v mnoha případech možné provést operaci při rakovině prsu tak, aby přitom neklesly šance na přežití.

Implantáty jako alternativa

Operace, která by zachovala prsa, není možná, ovšem plastická chirurgie nabízí možnosti rekonstrukce prsu pomocí implantátů nebo vlastní tkáně. Pacientky by se měly o této možnosti před operací informovat, zda takováto rekonstrukce pro ně připadá v úvahu či nikoliv.

Neboť ne pro každou ženu je takováto obnova jejich prsu po rakovině nutností. Některé se vědomě rozhodnou proti každé formě operativní rekonstrukce, protože nechtějí ženskost vyjádřit pouze prostřednictvím prsů.

Pro některé ženy naopak představuje taková obnova psychickou úlevu a pomoc při zvládnutí nemoci. Vedle individuální obliby je třeba dbát vždy na faktory, jako zdravotní vhodnost a snášenlivost implantátů.

Proto se doporučuje již před zákrokem při rakovině prsu se svým lékařem vyjasnit, zda a jak má být prs obnoven. Obsahem rozhovoru by měla být především technika operace a možná rizika a komplikace zásahu. 

Prsní protézy nebo implantáty

U optické rekonstrukce prsu se rozlišuje mezi vnější prsní protézou nebo prsními implantáty. Vnější prsní protéza se nosí v podprsence. Přitom se jedná o vatové nebo silikonové vložky, které košíček podprsenky zcela vyplní a jsou k mání ve zdravotních potřebách.

Jejich hmotnost a pohyblivost se podobají přirozené prsní tkáni. Silikon se navíc velmi dobře přizpůsobí kůži a zbývajícímu prsu, takže zvenčí nelze vidět, že se jedná o prsní protézu. Taková prsní protéza je vhodná pro období krátce po operaci a většina pacientek ji velmi dobře snáší.

Za teplého počasí může být za jistých okolností problémem nepříjemné pocení pod protézou. Pomocí vhodného prádla a speciální péče o pleť je však možné tento problém vyřešit. Kromě toho může dojít u většího obvodu přes prsa k svalovému napětí a k bolestem zad, pokud se hmotnost protézy a prsu neshodují.

Většinou však tyto potíže zmírní nové přizpůsobení protézy ve specializovaném obchodu.

Operativní obnova prsu

U operativní obnovy prsu se nabízí tři možnosti:  Obnova prsu pomocí umělých prsních implantátů je jedna možnost. Další možnosti jsou obnova prsu pomocí vlastní tělesné tkáně nebo kombinovaný proces pomocí umělých prsních implantátů a vlastní tělesné tkáně.

Obnova prsu díky prsním implantátům

Příprava na pozdější obnovu prsu se provádí již při amputaci prsu. Přitom se pod velké prsní svaly vloží nafukovací polštářek. Přes malý ventil, který se nachází v podpažní jamce, se dá do tohoto tak zvaného expandéru vstříknout solný roztok. Polštářek se roztáhne a natáhne tímto způsobem kůži.

V týdenních intervalech se procedura opakuje, až se dosáhne požadovaný objem prs. Aby kůže neztratila svůj stav natažení, mělo by se do výměny implantátu vyčkat půl roku. Přitom se během druhé operace vyjme polštářek naplněný solným roztokem a vsadí se konečný implantát.

U tohoto zásahu se pak navíc znovu vytvoří prsní bradavka.

Přednosti prsních implantátů

Tato forma rekonstrukce prsu je ze všech forem operace většinou nejméně zatěžující. Sice uplyne od amputace prsu do obnovy prsu asi devět měsíců, ovšem za to přináší tato operativní forma často dobré kosmetické výsledky.

Je vhodná především pro ženy s menším a středním poprsím, u kterých je prsní sval ještě intaktní. Pacientka by neměla být přecitlivělá proti implantovaným cizím materiálům. Mělo by se vycházet také z toho, zda se už nebudou provádět žádné ozářky.

Pokud by k ozářkám posléze přece jen došlo, mohlo by dojít ke zhoršení kosmetického výsledku. V ojedinělých případech se kolem implantátu může vytvořit jistý druh vazivového pouzdra (fibróza pouzdra), takže se implantát musí odstranit, respektive vyměnit.

Výměna implantátu by se měla provést po asi 15 letech. Na následné operace se musí pamatovat již při rozhodování o rekonstrukci prsu.

Obnova prsu pomocí vlastní tělesné tkáně

Tato forma operativní rekonstrukce prsu je podstatně náročnější a většinou riskantnější, než obnova prsu pomocí umělých prsních implantátů. Přitom se použije vlastní tělesná kožní, svalová a tuková tkáň z břicha, zadku nebo zad, aby se z této tkáně vytvořilo ňadro.

Kožní a svalový lalok se uvolní z odpovídajícího tělesného místa tak, aby s ním zásobující krevní cévy ještě byly spojeny. Tento se pak vkládá pod podpažní jamkou skrz kožní tunel na poprsí a tam se přišije. Tak se nové ňadro znovu prokrvuje.

Ztráta tkáně a svalového laloku na patřičném místě pro ženy neznamená většinou žádná omezení v jejich pohyblivosti. Také z kosmetického hlediska nepředstavuje ztráta kůže žádný problém. Tento proces má navíc tu přednost, že se nevkládá žádné cizí těleso. Nebezpečí přecitlivělosti proti nové tkáni tedy odpadá.

Především ženy, které po operaci čeká ještě ozařování, si tímto způsobem mohou nechat rekonstruovat své ňadro.

Rizika při obnově prsu

Musíte být ovšem v dobrém všeobecném zdravotním stavu, protože operace trvá se svými třemi až čtyřmi hodinami relativně dlouho, může také dojít k následnému krvácení a infekcím a občas se provádí druhá operace pro obnovu prsní bradavky, pokud to pacientka vyžaduje.

V ojedinělých případech může také dojít k tomu, že se laloky tkáně špatně prokrvují a musí se pomocí další operace opět odstranit. Dalším rizikem je, když se tkáň odebírala z břicha. Stabilita břišní stěny se může v ojedinělých případech podílet na tom, že občas dojde ke kýle břišní stěny. Proto není tato varianta vhodná pro ženy, které již prodělaly břišní operaci nebo kýlu břišní stěny.

Tato varianta se také rozmlouvá ženám, které mají nadváhu, cukrovku nebo kouří, stejně jako pacientkám s onemocněním cév.

Která možnost obnovy prsu je nejvhodnější a na která rizika je třeba dát si pozor, to by se mělo vyjasnit při osobním pohovoru s lékařem.

Aktualizováno: 22.07.2010 Autor/Zdroj: Astrid Zehbe

Bolí mamograf? Jak vypadá mamografické vyšetření?

Rakovina prsu je po kožních nádorech nejčastějším nádorovým onemocněním u žen, v České republice každoročně onemocní kolem sedmi tisíc žen a ročně jí přibližně 1 900 podlehne.

Přitom 90 procent žen, u nichž se nádor zjistil včas – tedy nejčastěji na mamografu, se zcela vyléčí.

Nejdůležitější tedy je, aby ženy na preventivní vyšetření přišly a podstupovaly jej pravidelně.

Kdy musíte na mamograf?

Mamografie je metoda vyšetřování prsů žen i mužů využívající měkké rentgenové záření. Na mamografii přicházejí ženy, které mají nebo měly nějaké problémy či onemocnění prsů.

Ne každý problém či hmatný nález hned znamená rakovinu. Většina nálezů má nezhoubný charakter.

Prostě jde o nějakou cystu, změnu ve tkáni, tukovou bulku – lékaři jim dávají názvy jako fibroadenom, cysta či lipom.

Mamografie se vedle ultrazvuku používá z velké části jako preventivní takzvané screeningové vyšetření zdravých, které nemají žádné problémy.

„Cílem mamografického screeningu je odhalit onemocnění prsů v co nejranějším stádiu. Čím menší nález, tím lepší prognóza a šance na úplné uzdravení,“ uvádí MUDr.

Jozef Prattinger, primář akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Liberec.

Vyšetření prsů pomocí mamografu se používá u žen starších 40 let. Předtím se vyšetřuje zejména ultrazvukem, protože jsou zde mladší mléčné žlázy lépe vidět. V České republice je ze zdravotního pojištění v rámci preventivního vyšetření hrazena mamografie každé ženě po dovršení 45 let věku jednou za dva roky.

Jak probíhá vyšetření mamografem?

Na samotné vyšetření není nutná žádná speciální příprava. Každá žena si může vybrat mamografické centrum, které má nejblíže svému bydlišti nebo je jí z jakýchkoliv důvodů příjemné.

Ovšem je velmi důležité, aby žena docházela, pokud je to jen trochu možné, pouze na jedno pracoviště,” dodává Jaroslava Luciová z EUC Kliniky Liberec.

Principem screeningu je porovnávání všech předchozích vyšetření a odhalování i těch nejmenších rozdílů a odchylek. Proto je tak důležité, aby lékaři měli k dispozici staré snímky.

Není to pravda, díky moderním technologiím, zvláště technice přímé digitalizace, jsou přístroje stále dokonalejší a snahou výrobců je dávky záření snižovat.

Budete mít zájem:  Léky Na Bolest Při Artroze?

“V tomto ohledu existuje vhodný příměr. Efektivní dávce záření 0,1 mSv, kterou obdrží pacientka při screeningové mamografii, odpovídá záření, které žena obdrží z přírodních zdrojů za dobu 15 dní.

Co se týče souvislosti mamografického vyšetření s rakovinou štítné žlázy, tak zde je třeba říci jasné a hlasité ne. Při mamografickém vyšetření může na oblast štítné žlázy dopadat jen takzvané sekundární záření, které je zanedbatelné.

Pro větší názornost odpovídá ozáření z přírodních zdrojů za pouhé tři dny,” vysvětluje MUDr. Petr Váša z EUC Kliniky Ústí nad Labem.

Mýtus: Mamografické vyšetření je zbytečné, stačí ultrazvuk

Zkušenost lékařů ukazuje, že do 40. roku je obvykle lepší vyšetřit ženu ultrazvukem, později vyhrává mamograf. Souvisí to s tím, jak se žláza vyvíjí, u žen v plodném věku je jiná než u starších. Některé změny je například možné najít jen na mamografu.

“Je pravda, že ultrazvukové vyšetření je třeba někdy po provedené mamografii doplnit, ale rozhodně to ale neznamená, že může mamografické vyšetření nahradit,“ vysvětluje MUDr.

Jana Vymětalová, primářka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, MephaCentrum Ostrava.

Pouze mamograf totiž pozná takzvanou mikrokalcifikaci, která může znamenat počínající formu nádorového onemocnění.

Mýtus: Vyšetření velmi bolí, zejména ženy s malými prsy

Vyšetření může být nepříjemné až bolestivé u žen, které mají před menstruací nebo podstupují hormonální substituční terapii.

Bolestivost způsobuje prosáknutí prsní žlázy, které je spojeno s výkyvy hladiny hormonů v krvi,” vysvětluje MUDr. Helena Bartoňková, lékařka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Brno.

Velikost ňader velký vliv nemá, nepříjemné může být jak při velikosti jedna, tak klidně i u velikosti pět.

Každá žena, která má citlivější mléčnou žlázu, však může na tento fakt upozornit obsluhu mamografu, aby stlačování prsu bylo ohleduplné. Pokud je stlačení prsu provedeno pomalu, případně s malými přestávkami, tak je vyšetření bez jakékoliv bolesti a zvládne ho každá žena.

Mýtus: Existují šetrnější mamografické přístroje

Stejně jako v ostatních oborech se i mamografické přístroje vyvíjí. „Od původních přístrojů jsou v současné době mamografy nejmodernějšího typu, s minimální nutnou dávkou záření s výrazně menší potřebou stlačení prsu při snímkování. Tím se zlepšil komfort pacientky a výrazně se zlepšila kvalita obrazu.

Obavy z rentgenového záření jsou naprosto zbytečné. V mamografii se používá takzvané měkké záření a dávky při mamografii patří skutečně k nejnižším v diagnostické radiologii,“ vysvětluje MUDr. Halka Bitmanová, lékařka akreditovaného screeningového pracoviště, EUC Klinika České Budějovice.

Na akreditovaných screeningových mamografických pracovištích v České republice se používají digitální mamografické přístroje. Mezi hlavní výhody těchto přístrojů patří lepší zobrazení prsů zvláště u žen s bohatší žlázou a nízká dávka záření.

Autor: Alžběta Javorková

Bolest prsou – kdy a proč prsa bolí?

  • Bolest prsou bývá spolu s vynechanou menstruací první známkou těhotenství.
  • Bolest prsou se u spousty žen objevuje pravidelně, a to hlavně ve spojitosti s premenstruačním syndromem.
  • Od bolesti prsou ulevuje kojení. Mohou se ale objevit komplikace. Často se u kojících matek vyskytuje třeba zánět prsní žlázy.
  • Bolest prsou může způsobit i špatná velikost spodního prádla. To by nemělo být příliš těsné, ale ani volné.
  • Prsa mohou bolet i v důsledku užívání nevhodné hormonální antikoncepce. Správně zvolená od bolesti naopak ulevuje.
  • Pokud trpíte bolestí prsou, doporučuje se omezit příjem kofeinu.

Bolest prsou je obvykle spojena s premenstruačním syndromem či těhotenstvím, kdy se v těle hromadí hormon estrogen. Na vině však může být i špatná velikost podprsenky či nadměrná konzumace kávy.

V krajním případě může být bolest v prsu také příznakem nádorového onemocnění.

Bolest prsou trápí značnou část ženské populace nejčastěji ve spojitosti s hormony. Nemusí se však vždy jednat o příznak těhotenství nebo nadcházející menstruace. Za bolestí v prsou může být i samostatná nemoc.

Ženy si nejčastěji stěžují na:

  • Bolest prsou pod levým prsem
  • Bolest prsou pod pravým prsem
  • Bolest prsou na dotek
  • Bolest prsou po stranách
  • Bolest jednoho prsu

Bolest prsou v důsledku hormonů

Jak už zaznělo výše, bolest prsou může mít hned několik příčin. Nejčastěji se však jedná o důsledek zvýšené hladiny estrogenu. Kdy je tedy bolest prsou naprosto přirozená?

Bolest prsou v těhotenství

Zvýšená citlivost prsou bývá jedním z prvních příznaků raného těhotenství. Mnoho žen ji začne vnímat zároveň s vynecháním menstruace. A zatímco některé mluví o nepříjemném pnutí, jiné hovoří spíše o bolesti.

Projevy se u každé nastávající matky trochu liší, jejich příčina je však vždy stejná – bouřlivé hormonální změny. Tělo totiž začne produkovat hormony už v okamžiku, kdy dojde k uhnízdění embrya.

Bolest samovolně odezní po porodu a při pravidelném kojení.

Bolest prsou před menstruací

Bolesti prsou se u mnoha žen objevují pravidelně každý měsíc. Konkrétně se tak děje zhruba týden před menstruací. Bolest je u některých žen dokonce tak intenzivní, že je omezuje v každodenních činnostech. Problém mají hlavně při sportu, ale také během milování.

Pacientky často trápí také na citlivé bradavky nebo výrazně nateklá prsa. Ta velmi často bolí pouze na dotek, přičemž nepříjemný pocit někdy vystřeluje i na další místa a pacientky si tak stěžují na bolest prsu a podpaží.

Nejvíce jsou této nepříjemnosti náchylné mladé ženy. Že by bolest trvala až do konce života, se ale určitě bát nemusí. Podle lékařů s přibývajícími léty samovolně odezní. Častokrát se tak ale stane až s přicházející menopauzou.

Jestliže pociťujete bolest prsou 14 dní před menstruací, může tento nepříjemný pocit souviset s ovulací. Kromě toho se může dostavit také pálení bradavek či bolest bradavek na dotek, což souvisí s hladinou hormonů, která v průběhu menstruačního cyklu kolísá.

Pociťujete bolest prsou před menstruací?

Bolest prsou při kojení

Bolesti prsou se mohou dostavit také při kojení. Kromě hormonů jsou v tomto případě na vině různé komplikace, které se u žen po porodu vyskytují. Jaké mají bolesti prsou při kojení a citlivost bradavek příčiny? Jedná se například o:

  • Ragády (popraskané bradavky)
  • Bolestivé nalití prsou
  • Ucpaný mlékovod
  • Zánět prsní žlázy
  • Infekce plísněmi
  • Nalití přídatné žlázy
  • Syndrom bělavé bradavky

Nemoci spojené s bolestí prsou

Pociťujete bolest prsou, kterou doprovází také bolest bradavek a další nepříjemné zdravotní komplikace v podobě bolestí hlavy nebo třeba horečky? Nebo vás trápí bolest prsu na konkrétním místě? Za rozvojem těchto obtíží mohou kromě hormonálních změn stát také různé nemoci.

Mastitida

Mastitida nebo také zánět prsu se často objevuje u kojících žen, výjimečně jí však mohou onemocnět i muži.

Projevuje se napětím kůže nad postiženým místem, jeho zarudnutím a citlivostí na dotek. Zpravidla se vyskytuje i bolest v prsu, horečka, únava a bolest hlavy.

Zánět může způsobit i zatvrdnutí a horkost prsa. Důležitou prevencí je v tomto případě správná technika kojení.

Rakovina prsou

Ačkoli se nejedná o její obvyklý příznak, může být bolest předzvěstí i rakoviny prsu.

Ta se kromě hmatatelné bulky projevuje také rozdílnou velikostí prsů, nepravidelností bradavek, pomerančovou kůží na prsu, výtokem z bradavky, vtažením prsní tkáně a důlkovatěním. V případě hnisavého nádoru se objevuje také zarudlá kůže a bolest v jednom prsu nebo píchání v prsu.

Ostatní nemoci

Prsům některé ženy často nesprávně přisuzují také ostrou bolest hrudníku, která se zvětšuje při nadechnutí. Ta ale nesouvisí s prsy, ale se zánětem chrupavek nebo blokádou žeber. V případě infarktu se zase ozývá bolest na prsou, nikoli v nich.

Další příčiny bolesti prsou

Bolest prsou si ženy nevědomky působí i samy.

K jejímu vzniku přispívá například nošení nesprávné velikosti podprsenky, která tlačí, svírá nebo naopak odstává a prsa nemají dostatečnou oporu.

Neblahý vliv má údajně i častá konzumace kávy, stres a nervozita. V některých případech může být za bolestivá prsa zodpovědná také špatně zvolená hormonální antikoncepce. Ta správná od bolesti naopak uleví.

Jak od bolesti ulevit?

Kromě léků na bolest (Ibalgin, Ibuprofen…) pomohou také studené a teplé obklady, které se doporučují hlavně při komplikacích během kojení. Ženám s bolavými prsy pomůže také změna životosprávy. Doporučuje se omezit kofein a přidat do jídelníčku více vlákniny. Osvědčil se také snížený příjem tuků a soli, která v těle zadržuje vodu.

Bolestivá prsa trápí velkou část ženské populace, přičemž nejvíce si pacientky stěžují na bolest prsou na dotek, bolest pod levým prsem, bolest pod pravým prsem, bolest prsou po stranách nebo bolest jednoho prsu.

Na vině mohou být hormonální změny spojené s nadcházející menstruací, může se jednat o jeden z příznaků těhotenství a obtíže se často dostavují i při kojení.

Mezi možné příčiny však patří i některá onemocnění, jako je mastitida či rakovina prsu.

Bolest prsou a zvýšená citlivost bradavek se u mnoha žen objevuje pravidelně každý měsíc, a to konkrétně několik dní před začátkem menstruace. Tento problém může být někdy tak intenzivní, že pacientkám nedovoluje vykonávat běžné činnosti, způsobuje nepříjemnosti při sportu, ale i při milování. Bolest prsou pak může vystřelovat až do podpaží a výjimkou není ani bolest prsou při ovulaci.

Na nepříjemnou bolest prsou si stěžují také čerstvé matky, které své děti kojí. Kromě hormonů mohou mít tyto problémy na svědomí také další komplikace, kam patří například popraskané bradavky (ragády), ucpaný mlékovod, zánět prsní žlázy, infekce plísněmi, zduření přídatné žlázy nebo syndrom bělavé bradavky.

Kromě hormonálních změn mohou rozvoj nepříjemných obtíží způsobit také různá onemocnění. Jedná se například o mastitidu, což je označení pro zánět prsu, který se často vyskytuje u kojících žen. Na vině ovšem může být také rakovina prsou, která se projevuje výskytem hmatatelné bulky, nepravidelností bradavek, výtokem, vtažením prsní tkáně, důlkovatěním nebo třeba pomerančovou kůží na prsu.

Bulky v prsou: Které jsou nebezpečné a jak je poznáme?

Když si v prsu nahmatáte bulku, nenechá vás to chladnou. A to je dobře. Ač odborníci odhadují, že zhruba 60 – 80 prsních bulek je benigních (obzvlášť u žen pod 40), je prospěšné, když se zdraví svých prsou naučíme věnovat pozornost.

A to včetně toho, že si budeme všímat jakýchkoli změn v jejich tvaru, vzhledu či struktuře. Dr.

Shubhada Dhage, zástupkyně ředitele Programu zdravých prsou ve Winthropově nemocnici při Newyorské univerzitě, vysvětluje, že kdykoli máme pocit, že s prsy je to nějak „jinak“, měli bychom si zajít k lékaři.

Jedině profesionál je totiž schopen určit, jestli bychom se kvůli bulce měly znepokojovat. To ale neznamená, že každá bulka je znakem vážného zdravotního problému. Jak říká doktorka Dhage, „benigními příčinami bulek mohou být lymfatické uzlíky, tukové uzliny, nadměrný růst normální prsní tkáně (fibroadenom) či cysty.“

Rozhodnout, zda je bulka důvodem k obavám, tedy může jen lékař. Ale když se naučíte, jak rozlišit abnormální bulky od normálních, pomůže vám to zůstat klidnější, pokud si bulku skutečně najdete.

Budete mít zájem:  Trichotillomanie (ttm) – co je to? příznaky, příčiny a léčba

Abnormální prsní bulky jsou často na pohmat tvrdé
Co je normální: Vaše prsa jsou docela „hrudkovitá“ sama o sobě – tkáň, tuk i lalůčky mléčných žláz nám často mohou připadat hrbolaté (a některé z nás mají hrbolatější prsa než jiné – či hrbolatější během menstruace). Tyto přirozeně hrbolaté oblasti by ale na pohmat měly být celkem pružné.

Dr. Dhage poznamenává, že bulka, která je velmi kulatá a měkká, je často neškodná. „Mnohé z nás mají bulky, kterým se říká prsní cysty– hladké útvary vyplněné tekutinou, které se nejčastěji objevují u žen od 30 do 60 let.“ Pokud jste někdy měly cystu někde jinde na těle, ty prsní mají podobnou konzistenci. Dr. Dhage dodává, že je-li bulka na dotek měkká, „řadí se obvykle mezi cysty“.

Fibroadenomy, pevné prsní bulky, které se často posouvají z místa na místo, jsou také běžné. I zde samozřejmě platí, že by je měl posoudit odborník, ale obzvlášť tyto nejsou nebezpečné.

Co je abnormální: Abnormální prsní bulka je na pohmat obvykle tužší a pod kůží tak snadno „necestuje“ jako cysta. Abnormální bulka, s níž stěží pohneme, může být tumor (nádor). Ale neděste se, nemusí být nutně rakovinný. Přesto platí, že pokud si takový útvar nahmatáte, musíte okamžitě navštívit lékaře, aby zjistil, o co jde.

Abnormální bulky jsou často doprovázeny dalšími změnami v prsou
Co je normální: Žádné změny v prsou byste neměly ignorovat nebo nad nimi mávat rukou, ale zvláštní pozornost je třeba bulce věnovat, pokud se utvořila během doby, v níž došlo k dalším změnám.

Znovu platí – neznamená to, že vše je důvodem k panice: Bolest v prsou, která se pravidelně objevuje ve stejnou dobu během menstruace, nebývá známkou rakoviny; podobně se nedlouho po kojení může objevit zarudnutí či zánět, které bývají známkou infekce zvané mastitida (již by měl stoprocentně léčit odborník).

Co je abnormální: Nebezpečná prsní bulka může být doprovázená dalšími změnami včetně náhle vpáčených bradavek, „ďolíčkaté“ kůže na prsou a dalších změn vzhledu prsou. Důvodem ke znepokojení je též změna velikosti či tvaru prsou. Výtoku z bradavek, který je krvavý či se objeví náhle, byste též měla věnovat zvláštní pozornost, jak potvrzuje dr. Dhage.

Na závěr zopakujme, že úplně nejlepší je vždy zajít k lékaři, nemáte totiž co ztratit. Zvlášť teď, když víte, že mnohé bulky nakonec vůbec nemusejí mít vážnou dohru.

Čtěte také:
Může být bělení zubů černým uhlím nebezpečné?
SAMOVYŠETŘENÍ PRSOU: Umíte ho?
9 způsobu, kterými vám vaše tělo naznačuje, že nejste duševně zdravá

Preventivní mamografické vyšetření krok za krokem

Datum publikace: 16.10.2018

V měsíci říjnu bojuje celý svět proti rakovině prsu. Tradičním symbolem se stala růžová stužka a především růžová barva. Během „Pinktoberu“, jak se toto období mezinárodně nazývá, probíhá celá řada osvětových kampaní. Na 13. října připadá například známý „No Bra Day“, na 15. října Celosvětový den boje proti rakovině prsu.

Tyto významné dny mají za cíl podpořit nemocné a upozornit na důležitost pravidelných preventivních kontrol mamografickým vyšetřením. Čísla jasně ukazují závažnost situace. Každý rok v České republice rakovinou prsu onemocní více než 7 000 žen a za stejné období jich kolem 1 900 na tuto nemoc umírá.

Statistika přitom jasně dokazuje, že pokud se podaří nádor zachytit v počátečním stádiu, je šance na vyléčení větší než 90 %.

„V České republice je v současné době proscreenovanost žen přibližně 60% – stále je tedy mezi námi velký počet těch, které na screeningové mamografické vyšetření z jakéhokoliv důvodu (časový, strach či neinformovanost) nechodí,“vysvětluje Mgr. Žaneta Honová, MBA, projektová manažerka Mammocenter EUC.  

Mamografické vyšetření  

Mamografie je efektivní a zcela bezpečná metoda vyšetření prsů. Jejím hlavním cílem je včasné odhalení nádoru, aby mohla být případná léčba zahájena co nejdříve. Dnešní moderní přístroje navíc umožňují pořízení snímků ve vyšší kvalitě s využitím minimální dávky záření.

Také umožňují výrazně nižší míru komprese (stlačení) prsou při snímkování. Podle European society of breast imaging  zvládá většina žen vyšetření velmi dobře. Ze 40 – 50 % jej označují za bezbolestné, za trochu bolestivé 40 % žen.

Jako spíše bolestivou metodu ji vnímá 12 % klientek a za velmi bolestivou ji považují pouze 4 %. 

Nejčastější mýty o mamografickém vyšetření

Na bezplatné screeningové mamografické vyšetření má v České republice nárok každá žena od 45 let věku v intervalu dvou let. K jeho absolvování je třeba získat žádanku (doporučení) od praktického lékaře nebo gynekologa.

Ženy ve věku 40 – 44 let mohou vyšetření podstoupit i bez žádanky za přímou úhradu. „Screening se provádí na akreditovaných screeningových mamografických pracovištích, kterých je v současné době na území České republiky 67. Zdravotnická skupina EUC a.s. vlastní 12 z nich.

Všechna tato pracoviště jsou vybavena špičkovými zobrazovacími přístroji, s nimiž pracují vysoce erudovaní lékaři a radiologické asistentky.

Preventivní vyšetření podstupují ženy, které nemají příznaky onemocnění prsů (nezaznamenají u sebe bulku, krvavý výtok, nově vtaženou bradavku či kůži atd.),“říká Mgr. Žaneta Honová, MBA. 

Na screeningové mamografické vyšetření je nutné se objednat na jednom z akreditovaných screeningových mamografických pracovišť osobně, telefonicky či prostřednictvím portálu www.navstevalekare.cz/mamo. „Toto vyšetření by neměla podstupovat žena před menstruací.

Důvodem je především zvýšená citlivost a bolestivost prsů v tomto období. Pokud těmito problémy klientka trpí, měla by si připravit termín vyšetření až po menstruaci,“ říká Mgr. Žaneta Honová, MBA.

Během domlouvání termínu může být žena dotázána, zda toto vyšetření dříve neabsolvovala na jiném pracovišti. Tato informace je stěžejní, protože lékaři porovnávají staré snímky s nově pořízenými, aby zjistili změny v prsu.

„Je důležité, aby v den vyšetření žena neměla kůži v oblasti prsů namazanou krémem. Manipulace s prsy je pak obtížnější,“dodává Mgr. Žaneta Honová, MBA.

Recepce patří k velmi důležité části každého screeningového mamografického centra. Pro klientky to může být vůbec první osobní kontakt s pracovištěm. Mohou se tam potkat s administrativní pracovnicí, zdravotní sestrou, eventuálně s radiologickou asistentkou.

Na recepci budou požádány o předložení žádanky (doporučení od svého indikujícího lékaře – praktického lékaře, gynekologa) a kartičky zdravotní pojišťovny. Pracovnice na recepci s klientkou zkontroluje a doplní osobní a kontaktní údaje.

Ty poslouží v případě nutnosti dovyšetření a pozvání na další screening (poštou, emailem nebo SMS zprávou). Pak přichází čas vyplnit dotazník rizikových faktorů.

„Klientka v dotazníku odpovídá na otázky týkající se především osobní a rodinné anamnézy, dále v něm informuje o svých aktuálních problémech s prsy nebo o předchozím podstoupení operace, biopsie či plastiky prsu.

Další otázky se týkají například užívání hormonální léčby nebo absolvování předchozího screeningového mamografického vyšetření. Informace v dotazníku rizikových faktorů jsou velice důležité pro lékaře provádějící 1. a 2. nezávislé čtení mamografických snímků. Radiologické asistentky klientkám s vyplněním samozřejmě rády pomohou, bude-li to třeba,“uklidňuje Mgr. Žaneta Honová, MBA.

  1. Krok – mamografické vyšetření

Mamografické vyšetření provádí radiologická asistentka s pomocí přístroje zvaného mamograf. Ta před zahájením screeningu s klientkou zkontroluje dotazník rizikových faktorů.

Pokud během této kontroly vyplynou nová zjištění, může je radiologická asistentka doplnit. Je velice důležité, aby se klientka před vyšetřením také svěřila se svými problémy, jež mohou ovlivnit jeho průběh (např.

že špatně slyší, bolí ji rameno nebo má strach) – na základě těchto informací pak může asistentka zvolit vhodný přístup. 

Po kontrole dotazníku je klientka vyzvána, aby si odložila oděv z horní poloviny těla. Následně je potřeba, aby předstoupila před mamografický přístroj, kde obdrží informace o průběhu vyšetření. „Celkem se provádí 4 snímky, na každý prs dva. Prs je nutné co nejvíce vytáhnout od hrudní stěny a následně komprimovat (stlačit).

Tato komprese může být pro klientky nepříjemná, ale je velice důležitá. Ženy by měly vědět, že pokud pro ně bude komprese bolestivá či nepříjemná, nesmí se bát tuto skutečnost sdělit radiologické asistentce. Asistentky si jsou plně vědomy, že mamografické vyšetření nepatří mezi ta nejpříjemnější.

Proto je velice důležitá oboustranná spolupráce, která povede ke kvalitně provedeným mamografickým snímkům,“radí Mgr. Žaneta Honová, MBA. Po ukončení vyšetření radiologická asistentka vyhodnotí technickou stránku snímků. Klientka je informována, jakým způsobem obdrží výsledek proběhlého vyšetření.

„Dle zvyklostí jednotlivých akreditovaných screeningových pracovišť také dostane zvací kartičku s doporučeným datem příštího mamografického screeningu (za dva roky) a brožurku, jak si doma provádět pravidelné samovyšetření prsů,“ dodává Mgr. Žaneta Honová, MBA. 

Mamografické snímky vyhodnotí nezávisle na sobě dva lékaři. Teprve poté je možné výsledek vyšetření předat klientce. Konkrétní pracoviště určí, zda si klientky počkají na výsledek na místě, nebo se jej doví až od svého indikujícího lékaře.

V současné době některá akreditovaná screeningová mamografická pracoviště v den vyšetření výsledek screeningu nesdělují a své klientky informují prostřednictvím SMS zprávy. Ta většinou obsahuje sdělení, že je mamografie klientky v pořádku a bližší informace se dozví od svého indikujícího lékaře.

„Mamografický screening je jedním z mnoha dalších preventivních vyšetření (jako je například gynekologické nebo gastroenterologické), po jejichž podstoupení klienti také neobdrží výsledky ihned. V případě, že se lékaři shodnou na nutnosti dovyšetření, klientku telefonicky informují.

Toto dovyšetření se provádí co nejdříve po již proběhlém mamografickém screeningu,“ uzavírá Mgr. Žaneta Honová, MBA.

Seznam akreditovaných screeningových pracovišť najdete na webových stránkách www.mamo.cz, 12 moderně vybavených pracovišť zdravotnické skupiny EUC a.s. naleznete na www.eucmamocentrum.cz. 

Autor: redakce

Hrozba rakovina prsu: Nejčastější mýty o mamografickém vyšetření, které vás mohou zabít

Mamografie je metoda vyšetřování prsů žen i mužů využívající měkké rentgenové záření. Na mamografii přicházejí ženy, které mají nebo měly nějaké problémy či onemocnění prsů. Ne každý problém či hmatný nález hned znamená rakovinu. Většina nálezů má benigní (nezhoubný) charakter. Mezi ně patří nejčastěji fibroadenom, cysta, lipom, u mužů gynekomastie.

Budete mít zájem:  Hnědý banán, dobrý banán

Tato metoda je pro svou jednoduchost, rychlost a bezpečnost vhodná i k preventivnímu tzv. screeningovému vyšetření zdravých a bezpříznakových žen. „Cílem mamografického screeningu je odhalit onemocnění prsů v co nejranějším stadiu. Čím menší nález, tím lepší prognóza a šance na plné uzdravení.

Samotná mamografie zcela jistě nezabrání vzniku onemocnění, ale při pravidelných kontrolách lékař pečlivě porovnává snímky se staršími a je schopen odhalit i velmi diskrétní známky počínajícího onemocnění,“ uvádí MUDr.

Jozef Prattinger, primář akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Liberec.

Na většině pracovišť je nutné předchozí objednání. Ženy se mohou objednat osobně, telefonicky či prostřednictvím on line objednávkových systémů. Vždy musí být ověřen a dodržen dvouletý interval.

Podle posledních doporučení vyplývá, že ideální stav je, když se žena podrobí prvnímu vyšetření při dovršení 40. roku věku.

Poté mohou následovat do 45 let ultrazvukové kontroly a pak plynule přejde do screningového programu.

Vyšetření se provádí na přístroji zvaném mamograf. V současné době má většina pracovišť velmi moderní přístroje s přímou digitalizací obrazu. „Metoda je to jednoduchá a rychlá – žena stojí čelem k přístroji a každý prs je snímkován ve dvou projekcích.

K dosažení co nejlepšího zobrazení a zároveň co nejnižší dávky je nutná komprese. To je asi ta nejméně příjemná část celého procesu. Některé ženy toto mohou vnímat lehce nepříjemně.

Každá radiologická asistentka přistupuje ke klientce individuálně a snaží se, aby vyšetření bylo co nejméně stresující.

Celý proces trvá jen několik minut a chvilka tohoto nepohodlí se dá zcela jistě vydržet,“ popisuje Jaroslava Luciová, vedoucí radiologická asistentka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Liberec.

Vyšetření prsů pomocí mamografu je metoda 1. volby u žen starších 40 let. Do tohoto věku vyšetřujeme prsy ultrazvukem a mamografie se provádí pouze ze závažného důvodu. Mladá tzv. fertilní žláza je lépe zobrazitelná právě pomocí ultrazvuku.

Ve chvíli, kdy je mléčná žláza v prsu postupně nahrazována tukovou, je prs lépe přehledný pomocí mamografu. V České republice je ze zdravotního pojištění v rámci preventivního vyšetření hrazena mamografie každé ženě po dovršení 45 let věku jednou za dva roky.

Na vyšetření by se žena měla dostavit s doporučením od svého gynekologa či praktického lékaře.

Speciální příprava není třeba

Na samotné vyšetření není nutná žádná speciální příprava. „Ženám je doporučováno, aby v den vyšetření nepoužívaly žádné deodoranty a pleťové krémy.

Ženám v produktivním věku, které trpí cyklickými bolestmi prsů, doporučujeme objednání k vyšetření v období, kdy mají prsy co nejméně bolestivé a napjaté. Každá žena si může vybrat mamografické centrum, které má nejblíže svému bydlišti nebo je jí z jakýchkoliv důvodu příjemné.

Ovšem je velmi důležité, aby žena docházela, pokud je to jen trochu možné, pouze na jedno pracoviště,“ dodává Jaroslava Luciová z EUC Kliniky Liberec.

„Principem screeningu je porovnávání všech předchozích vyšetření a odhalování i těch nejmenších rozdílů a odchylek. Jen tak může být nemoc odhalena včas. Je v zájmu vás všech žen, abyste prováděly každý měsíc samovyšetření. Nikdo nezná vaše prsa lépe než vy,“ apeluje na ženy MUDr. Jozef Prattinger z EUC Kliniky Liberec.

Mýtus 1: Vyšetření způsobuje rakovinu štítné žlázy a prsu

Na otázku, zda mamografické vyšetření způsobuje rakovinu, je třeba odpovědět: „Mamografie je bezpečná,“ uvádí primář MUDr. Petr Váša z RDG oddělení EUC Kliniky Ústí nad Labem, člen předsednictva Asociace mamodiagnostiků ČR.

„Stále platí, že je to jediná, ověřená a celosvětově uznávaná screeningová metoda pro vyšetření prsů. Pochopitelně se jedná o rentgenovou metodu využívající ionizujícího záření a čistě teoreticky lze připustit mizivé procento tzv. indukovaných nádorů.

Naopak čistě prakticky vidíme, jak tato metoda dokáže nacházet nádorové onemocnění ve velmi časných stadiích růstu, kdy je nádor velmi dobře léčitelný a v intervalu pětiletého přežití je úspěšnost vyléčení téměř stoprocentní.

Pravdivost tohoto tvrzení podtrhuje fakt, že zavedení celoplošného mamografického screeningu v roce 2002 vedlo k poklesu úmrtnosti na rakovinu prsu přibližně o 18 %.“

Celosvětově byla na základě dlouhodobých statistických výsledků prokázána účinnost mamografie vedoucí ke snížení úmrtnosti na rakovinu prsu. Je to metoda bezpečná, a pokud je pod přísným dohledem úřadů provozována na akreditovaných pracovištích, v současnosti nenahraditelná.

Díky moderním technologiím, zvláště technice přímé digitalizace, jsou přístroje stále dokonalejší a snahou výrobců je dávky záření snižovat. Přístroje jsou v pravidelných intervalech kontrolovány a nepřekračují doporučené normy EU. „V tomto ohledu existuje vhodný příměr.

Efektivní dávce záření 0,1 mSv, kterou obdrží pacientka při screeningové mamografii, odpovídá záření, které žena obdrží z přírodních zdrojů (tzv. přírodního pozadí) za dobu 15 dní. Co se týče souvislosti mamografického vyšetření s rakovinou štítné žlázy, tak zde je třeba říci jasné a hlasité NE.

Při mamografickém vyšetření může na oblast štítné žlázy dopadat jen tzv. sekundární záření, které je zanedbatelné. Pro větší názornost odpovídá ozáření z přírodních zdrojů za pouhé 3 dny. Používání ochranného límce není vyžadováno ani doporučováno,“ vysvětluje MUDr.

Petr Váša z EUC Kliniky Ústí nad Labem.

Mýtus 2: Existují šetrnější mamografické přístroje

Stejně jako v ostatních oborech se i mamografické přístroje vyvíjí.

„Od původních přístrojů používaných v začátcích mamodiagnostiky jsou v současné době mamografy – tedy přístroje pro vyšetření prsu – nejmodernějšího typu, s minimální nutnou dávkou záření, kompletně digitalizované, s výrazně menší kompresí neboli stlačením prsu při snímkování.

Tím se zlepšil komfort pacientky a výrazně se zlepšila kvalita obrazu. To vede k lepší výtěžnosti samotného vyšetření, při výrazně snížené nutné dávce rentgenového záření. Obavy z rentgenového záření jsou naprosto zbytečné. V mamografii se používá tzv.

měkké záření a dávky při mamografii patří skutečně k nejnižším v diagnostické radiologii,“ vysvětluje MUDr. Halka Bitmanová, lékařka akreditovaného screeningového pracoviště, EUC Klinika České Budějovice.

Na akreditovaných screeningových mamografických pracovištích v České republice se používají digitální mamografické přístroje.

Mezi hlavní výhody těchto přístrojů lze zařadit lepší zobrazení prsů zvláště u žen s bohatší žlázou, nízká dávka záření, větší dynamický rozsah, okamžitá kontrola vytvořeného obrazu na akvizičních konzolách, možnost dodatečných úprav obrazu, snadné ukládání snímků či možnost elektronického posílání do jakéhokoliv zdravotnického zařízení.

 „Mamografické přístroje jsou pravidelně měřeny a kontrolovány. Jsou prováděny denní, týdenní, měsíční, pololetní a roční zkoušky,“ upozorňuje Mgr. Žaneta Honová, MBA, vedoucí radiologická asistentka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Kladno.

Mýtus 3: Je potřeba žádanka přímo od gynekologa

Mamografické vyšetření se provádí ze dvou základních důvodů. Prvním důvodem je preventivní vyšetření. V tomto případě žena nemá při klinickém vyšetření či samovyšetření známky podezření na nádor, zánět, poúrazové či jiné závažné změny v prsu.

„K preventivnímu vyšetření je v rozpětí od 45 let do konce života nutné mít žádanku. Tu v současné době může vystavit buď praktický lékař, nebo gynekolog, který by měl před vystavením žádanky provést klinické vyšetření prsů,“ doplňuje MUDr.

Barbora Balíková, primářka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Kladno.

Nemáme momentálně  jinou, přesnější metodu k odhalování raných stadií karcinomu prsu. Bylo by chybou podcenit prevenci a mamografické vyšetření neabsolvovat.

Preventivní vyšetření mamografem je doporučováno ženám od 40. roku. Radiolog se specializací na prsní problematiku ve screeningovém centru pak doporučí další postup sledování s ohledem na typ prsní žlázy, rodinnou a osobní anamnézu.

„Zde není prevence zahrnuta do hrazeného preventivního programu a klientka si vyšetření musí zaplatit sama, tedy nepotřebuje žádanku a rovnou se ve screeningovém centru objedná. Stejně tak si žena v některých případech musí hradit mamografické vyšetření po roce od hrazeného preventivního vyšetření. Toto je doporučováno v určitých situacích např.

při dlouhodobé hormonální terapii. Variant intenzivnějšího sledování je více a většinou jsou stanovovány individuálně na podkladě dalších informací o pacientce.“

Druhým důvodem je diagnostické mamografické vyšetření, neboli vyšetření v situaci, kdy je podezření na závažné onemocnění prsu. „Toto podezření by měl vyslovit klinický lékař-praktik, gynekolog nebo chirurg v prsní poradně.

Tato žádanka s údaji o lokalizaci, délce a typu problému je nutná k dalšímu vyšetření. Informace od vyšetřujícího lékaře i od pacientky jsou velmi důležité při rozvaze o případných dalších kontrolách, diagnostických výkonech atd.

Vyšetřující lékař-praktik, gynekolog, chirurg prsní poradny není však povinen žádanku vystavit, pokud neshledá závažné podezření,“ uvádí MUDr. Barbora Balíková z EUC Kliniky Kladno.

Pokud má žena stále pochybnosti či chce jen zkontrolovat, zda je zdravá, může se objednat a vyšetření si zaplatit. V tomto případě se individuálně zvažuje, zda rovnou udělat mamografické vyšetření či začít ultrazvukovým vyšetřením.

Mýtus 4: Mamografické vyšetření je zbytečné

Mamografické vyšetření  rozhodně  zbytečné není. Mamografický  screening se  významnou měrou podílí na poklesu úmrtnosti na rakovinu prsu v naší zemi. Pacientky, u nichž byl díky mamografii nalezen zhoubný nádor v počátečním stadiu, mají nesrovnatelně lepší prognózu na uzdravení, než  kdyby se po čase nádor projevil až zdravotními potížemi.

Pozitiva mamografického (screeningového) vyšetření jednoznačně převažují nad negativy. „Je pravdou, že se ultrazvukové vyšetření v některých případech po provedené mamografii doplňuje, rozhodně to ale neznamená, že může  mamografické vyšetření nahradit.

Už pro možnou detekci mikrokalcifikací, které spolehlivě  zobrazí pouze mamograf a které mohou znamenat počínající formu nádorového onemocnění,“ říká MUDr. Jana Vymětalová, primářka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, MephaCentrum Ostrava.

Mýtus 5: Vyšetření velmi bolí, zejména ženy s malými prsy

Vyšetření může být nepříjemné až bolestivé u žen, které mají před menstruací nebo podstupují hormonální substituční terapii.

Bolestivost způsobuje prosáknutí prsní žlázy, které je spojeno s výkyvy hladiny hormonů v krvi.

Každá žena, která má citlivější mléčnou žlázu, však může na tento fakt upozornit obsluhu mamografu, aby stlačování prsu, které k vyšetření potřebujeme, bylo ohleduplné.

„Pokud je komprese prsu provedena pomalu, případně s malými přestávkami, tak je vyšetření bez jakékoliv bolesti a zvládne ho každá žena,“ uzavírá MUDr.

Helena Bartoňková, lékařka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Brno. Vyšetření není bolestivější ani pro ženy s  malými prsy, záleží více na hladině hormonů v krvi (jak je uvedeno výše).

I ženy s velkými prsy mohou mít žlázu daleko citlivější než ty, které mají malá prsa.

Výzkumníci z Akademie věd objevili novou protirakovinnou látku. Více čtěte zde.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector