Kateřina Hájková 08. 04. 2019 | 14:08
Možná, že vaše babička poznala, kdy se blíží bouře podle toho, že ji bolela kolena. Nebo dokonce přímo vás bolí klouby, když se ochlazuje a nebo se mění počasí. Má počasí opravdu vliv na to, jak se cítí naše klouby? A nebo je to je babská pověra, která se u nás ustálila..?
Co pojí počasí s bolestmi kloubů se zatím zjistit nepodařilo Je běžné vinit z bolestí kloubů počasí. Mnoho lékařů se doopravdy domnívá, že chladné a deštivé dny se opravdu mohou projevit na stavu vašich kloubů. Vědci se bolestem kloubů a jejich spojitosti s počasím věnují již řadu let.
Zatím ale nikdo nemůže s jistotou říci, co konkrétně tyto dva jevy spojuje. Ne, že by studie zkoumající danou záležitost neexistovaly vůbec. Existují, ale byly provedeny na velmi malém počtu lidí, což je pro vytváření jakýchkoliv závěrů nedostatečné a neprůkazné.
Pro vědce je obtížné přesně určit, jaké konkrétní počasí se na stavu kloubního aparátu projevuje opravdu negativně.
Původcem bolesti může být barometrický tlak Pořád ale existují teorie. Jednou z nich je, že lidé trpící bolestmi kloubů, zejména vlivem artritidy, mohou být citliví na změny barometrického tlaku.
Během artritidy dochází k opotřebovávání a ubývání chrupavčité tkáně uvnitř kloubních spojení, důsledkem čehož mohou být nervy v odkrytých kostech náchylnější na tyto změny.
Další myšlenkou je, že změny barometrického tlaku mohou způsobit rozšíření šlach, svalů a dalších tkání, což může v kloubech postižených artritidou způsobit bolest. Nízké teploty také mohou zvýšit hustotu tekutiny uvnitř kloubů a způsobit tak jejich „tuhost“ patrnou při pohybu.
Někdy si ale podle vědců za bolest můžeme sami, a to tehdy, když se nám nechce kvůli dešti a zimě vylézat ven a zůstaneme raději v pohodlí vyhřátého domova. Neaktivní klouby potom mohou ztuhnout a bolet vlivem prostého nicnedělání.
Výsledky studií se různí Několik studií se pokusilo určit druh změn počasí, které se nepříznivě podepisují na stavu kloubů. Nálezy jsou ale natolik široké, že je bohužel nelze blíže specifikovat. V jednom z takových výzkumů vědci pozorovali 200 jedinců trpících osteoartritidou kolene.
Zjistili, že na stavu jejich kloubů se podepsalo každé snížení teploty o 10 °C stejně jako nízký barometrický tlak, což odpovídá i nárůstu bolesti při artritidě. Nizozemská studie 222 jedinců s osteoartritidou kyčle zase zjistila, že bolest a ztuhlost se u pacientů během dvou let zhoršovala společně se stoupajícím barometrickým tlakem a vlhkostí.
Další skupina vědců žádné souvislosti mezi změnami počasí a bolestí kloubů nenašla. Podobné výsledky získaly dvě nedávné studie v Austrálii.
Jedna věc je věda, druhá věc je praxe Ačkoliv výsledky vědeckého snažení jsou zatím nejasné, pro mnoho lidí jsou bolesti kloubů ovlivňované počasím reálné. Někdo může být na měnící se počasí zkrátka náchylnější.
Někteří tvrdí, že jim úlevu přináší teplo, ani tato skutečnost ale není nikterak vědecky prokázána. Naštěstí existuje několik způsobů, jak bolesti spojené se změnou počasí zmírnit. A spoustu z nich můžete praktikovat z pohodlí domova.
Co dělat, aby klouby nebolely Když teploty klesnou, zkuste se udržovat v teple – dopřejte si horkou sprchu nebo vanu, dbejte na teplé oblečení a nebojte se vrstvit, užívejte rukavice, klidně i doma, a teplé ponožky, v noci sáhněte po elektrické dečce nebo si zkrátka přitopte.
Na drobné klouby na rukou postižené artritidou blahodárně působí velmi teplý parafínový vosk, z něhož se dělá zábal, v němž si vaše ručky po 20 minut odpočinou. Parafín mezitím ztuhne a vy jej potom jednoduše sloupáte. Výsledkem jsou prohřáté klouby a heboučká a vyživená pokožka.
Rovněž se vyplácí držet si zdravou váhu a zůstávat aktivní. Vyzkoušejte cvičení, které je na klouby jemné, ale udržuje je aktivní. Skvělým adeptem se může stát třeba jóga nebo plavání. Budete budovat silné svaly, které klouby v případě potřeby podrží.
S tím vším souvisí i správná výživa a dostatek spánku i odpočinku obecně.
Líbil se Vám článek? Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!
Různé druhy mléčných výrobků patří mezi oblíbenou součást jídelníčků. A není divu. Pokud zvolíte ty správné druhy, dodáte tělu slušnou dávku bílkovin, vápníku nebo přátelských bakterií. Přibývá ale jedinců,…
Čtěte dál 
Je známo, že běh prospívá zdraví fyzickému, možná by vás ale nenapadlo, jak moc může pomoci i psychice. Běh tak může fungovat jako…
Zápach z úst potrápil někdy, alespoň dočasně, většinu z nás. Jde o nepříjemný problém, kterého navíc nemusí být vždy tak snadné se…
Ať už se jakkoli lišíme, při stresujících situacích naše těla většinou reagují stejně. V takových chvílích totiž jedou podle určitého…
Mysleli jste si, že nemůžete mít efektivní a zároveň přírodní make-up a další prostředky dekorativní kosmetiky? Tak to vůbec není pravda….
Pokud existují věci, které lze nazvat bojem, rozhodně mezi ně patří dosažení předporodní hmotnosti potom, co na svět přivedete dítě….
Bývalý japonský herec se chtěl zbavit bolestí zad a náhodou vynalezl geniální metodu, která mu pomohla zhubnout skoro 13 kilogramů….
Se zakladatelem doplňků stravy SPORT CODE jsme si povídali nejen o tom, jaké to je začít od píky vyrábět vlastní a kvalitní doplňky…
Spánek je, podobně jako hubnutí, častým a oblíbeným tématem hovoru. Kolik hodin bychom měli spát, kdy je ideální uléhat a kdy naopak…
Jsou tím, co často zůstává jako památka po zákroku, zranění či porodu. Pokud se o ně dobře staráme, časem blednou a v závislosti na…
Periodontitida je onemocnění dásní související se špatnou ústní hygienou. Může způsobit vážné komplikace, proto je důležitý včasný…
Ledvinové nebo také močové kameny patří k nejčastějším onemocněním ledvin. Jsou to pevné kameny a kamínky, které vznikají z minerálů…
Za odborné spolupráce s Národním ústavem duševního zdraví (NÚDZ) pořádá iniciativa Liga otevřených mužů (LOM) už devátým rokem akci…
Bolest kloubů se změnou počasí opravdu souvisí!
10. 11. 2013
Věříte tomu, že lidé s artritidou dokážou předpovědět blížící se změnu počasí? Nebo jste skeptičtí a považujete podobná tvrzení za babské řeči? Seriózní výzkum hovoří jasně: artritici jsou na vnímání počasí obzvláště citliví.
Věříte tomu, že lidé s artritidou dokážou předpovědět blížící se změnu počasí? Nebo jste skeptičtí a považujete podobná tvrzení za babské řeči? Seriózní výzkum hovoří jasně: artritici jsou na vnímání počasí obzvláště citliví.
Za vše může barometrický tlak
Mezi vědci neexistuje stoprocentní shoda ohledně principu, kterým dochází ke zhoršení aktuálního zdravotního stavu vlivem počasí. Jedna z nejpravděpodobnějších teorií hovoří o změně barometrického tlaku. O co jde?
- Barometrický tlak je jinak nazýván též atmosférický.
- Rovná se hmotnosti vzduchu v atmosféře, jež nás obklopuje.
- Působí v každém okamžiku na předměty i osoby.
- Tlak měří barometr.
- Důležitý je zejména pro předpověď počasí, sledováno je jeho kolísání a rychlost této změny.
První náznaky
Tlak na náš organizmus působí následovně: představte si tkáně obklopující klouby jako balónky. Vysoký barometrický tlak tlačí zevně na tělo a zabraňuje „přifouknutí“ tkání. Bohužel se však před zhoršením počasí tato veličina snižuje. Tkáně díky tomu snadněji nabydou a výsledkem je bolest kloubů, pociťovaná dříve, než spadne první dešťová kapka.
Jak na bolest
Cítíte, že se „mění fronta“ a vaše potíže se stupňují? Zkuste si ulevit pomocí následujících tipů:
- Zůstaňte v teple. Důkladně se oblékejte, dejte přednost vrstvení oblečení. Bolavé klouby nahřejte.
- Zabraňte pocení. Teplo na bolest pomáhá, nadměrné pocení však může celý výsledek zhatit.
- Hýbejte se. Dříve než opustíte teplo domova, procvičte bolavé klouby. Zlepšíte jejich hybnost.
- Myslete pozitivně. S humorem jde vše lépe, dejte depresi a podráždění vale. Každý den se potěšte alespoň maličkostí.
- Zvyšte dávky léků proti bolesti. Poznáte na sobě bezpečně změnu počasí? Nebojte se (po dohodě s lékařem) krátkodobě zvýšit dávky užívaných analgetik.
I život s artritidou může být snesitelný. Berte to z té lepší stránky – vaše okolí má doma spolehlivou „rosničku“, a nezapomene si tak ve správný čas vzít na cestu do práce deštník.
(msd)
Zdroj: www.webmd.com
Hodnocení článku:
(1316 hodnocení – 3 z 5)
Jako u mnoha jiných onemocnění i u těch revmatologických hrají určitou roli geny. Avšak každá choroba má svůj vlastní stupeň a vzorec dědičnosti, stejně jako své vlastní geny.
6. 9. 2013 Revmatoidní artritida
Léčba je vždy o spolupráci mezi lékařem a pacientem. A žádná úspěšná spolupráce se neobejde bez otevřené komunikace. Ani v případě revmatoidní artritidy tomu není jinak. Velmi pomůže, pokud budeme při pravidelných návštěvách v ordinaci upřímně mluvit o všech těžkostech, obavách a očekáváních spojených s nemocí a léčbou.
3. 11. 2020 Revmatoidní artritida
Cílená terapie pomáhá zvládnout revmatoidní artritidu mnoha pacientům. Originálním přípravkům končí patentová ochrana a na trh vstupují biosimilars. O co se jedná?
25. 4. 2016 Revmatoidní artritida
Nejen chůze, ale i oblékání, osobní hygiena, stravování a příprava potravy či například psaní nebo i jen zvedání předmětů může být pro pacienta s revmatoidní artritidou obtížně řešitelné až neřešitelné.
22. 6. 2009 Revmatoidní artritida
Stává se vám často, že vás bolest zad doslova vyřadí z provozu? Může se jednat o banalitu, která za pár dní pomine. Ale nezřídka jde o signál naznačující, že je v těle něco v nepořádku.
25. 1. 2016 Revmatoidní artritida
Lázeňská léčba je jednou z nejstarších metod, jak bojovat s revmatoidní artritidou. Pomocí různých procedur lze pacientům ulevit od jejich bolesti. Jsou tedy lázně skutečně zázračným lékem na tuto nemoc?
24. 3. 2009 Revmatoidní artritida
Lidé s nemocnými klouby skoro nepotřebují předpověď počasí. V zimě se bolest stává nesnesitelnou
Výkyvy atmosférického tlaku, které předcházejí teplotním změnám, mají na pacienty s revmatoidní artritidou opravdu vliv. Změnu jim „hlásí‘ bolavá kolena, ramena, kyčle, páteř i drobné klouby prstů. Proč v chladných dnech bolí klouby více?
Doc. MUDr. Petr Bradna, CSc. hovoří v naší radioporadně na téma: Bolesti kloubů v zimě.
Odborníci se domnívají, že spíš než mráz nás ovlivňuje zamračená obloha. Se zimním obdobím je spjat nedostatek slunečních paprsků, ranní vstávání do tmy, pochmurno. Ošklivé počasí působí na psychiku, takže bolest kloubů může být vnímána citelněji.
Navíc se lidem v zimě nechce cvičit. Nedostatek pohybu tak zhoršuje stav pohybového ústrojí.
Klouby bolí v zimě více
Jedním z důvodů bolesti může být nedostatek slunečního svitu a světla. V zimě může vlivem počasí docházet ke špatné cirkulaci krve. Klouby tak mohou tuhnout a způsobovat bolest.
Dalším možným vysvětlením, je fakt, že v zimě trpí nervy zvýšenou citlivostí a tudíž více pociťujeme i bolest kloubů.
Cvičte. Vyhněte se však posilování s velkou zátěží. Zaměřte se spíše na lehké protahování, třeba při józe.
Dopřejte si dostatek spánku
Může to znít překvapivě, ale spánek a bolest spolu úzce souvisejí.
Výzkumy jasně ukazují, že únava a nedostatek spánku zhoršují náladu a také vnímání bolesti. Pokud vás sužují potíže se spánkem, nebojte se svěřit praktickému lékaři.
Držte stres pod kontrolou. Můžete zkusit různé relaxační techniky, meditaci nebo už zmíněnou jógu. Při józe navíc spojíte příjemné s užitečným – vyčistíte si hlavu a protáhnete celé tělo.
Zahřejte se. K prohřátí bolavých kloubů můžete použít nahřívací náplasti, polštářky nebo horkou koupel.
Jak o klouby pečovat?
Začněte tím, že zvýšíte přísun vitamínů jako je vitamín C, betakaroten, vitamíny D a E.
Do jídelníčku zahrňte i potraviny obsahující kolagen. Kolagen je obsažen ve vejcích, batátech, rybách nebo plodech moře.
Nezapomínejte ani na potraviny podporující tvorbu elastinu. Můžete sáhnout po kávě, vejcích, vodním melounu a borůvkách. Vhodný pro podporu kloubů a kostí je vápník. Zvyšte příjem brokolice, kapusty či fíků.
Hlavně je ale zapotřebí se hýbat a v zimě udržovat klouby v teple. Prochladnutí není nepřítelem jen pro vaši obranyschopnost, ale také pro vaše klouby.
Celou radioporadnu s MUDr. Petrem Bradnou, CSc. si můžete poslechnout v našem audio-archivu:
Bolesti kloubů přinášejí mnoho velmi vážných zdravotních rizik
03. prosince 2017 09:33 / Shutterstock
Bolesti kloubů nepostihují jen starší lidi. Potrápit mohou i mladého člověka. Příčin bolestí kloubů je několik. Proč klouby bolí a jaká je nejvhodnější prevence?
Bolest kloubů bychom neměli podceňovat a při častých nebo trvalejších obtížích se vždy poradit s lékařem. Například artróza a artritida mohou mít velmi podobné projevy – bolest, ztuhlost kloubu, otok apod., ale jedná se o rozdílná onemocnění a jejichž příčina je různá.
Bolest kloubů má různé příčiny. Může se jednat o artrózu, revmatoidní artritidu, dnu, infekční zánět nebo poranění či přetížení měkkých tkání jako jsou vazy a šlachy. Na základě vyšetření lékař určí, o jaké onemocnění se jedná a jak jej léčit.
Proč bolí klouby?
Významnou roli hraje samozřejmě genetická dispozice. Důvodem bolesti kloubů může být ale i nevhodně zvolený sport nebo nadváha. Dále pak poruchy metabolismu, infekční onemocnění, zlomeniny kloubů či opakované drobné úrazy.
Artritida není artróza
Řada lidí si plete artritidu a artrózu, protože obě choroby postihují klouby a mají podobné projevy. Jde ovšem o zcela odlišná postižení s různými příčinami vzniku.
Artritida (revmatoidní artritida) je prvotně zánětlivé onemocnění, kdy dochází k zánětu v oblasti kloubů a k jejich degeneraci. U artritidy hraje svou roli i dědičnost. Nemá spojitost se zvýšenou zátěží nebo opotřebením kloubů.
Artróza (osteoartróza) je degenerativní onemocnění. Příčinou artrózy obvykle bývá nadměrné přetěžování kloubů a následné opotřebení chrupavek. Při artróze dochází k poruše obnovy kloubní chrupavky a důsledkem toho i ke změnám v kosti a přilehlých měkkých tkáních.
Jak se artróza projevuje? I když artróza není zánětlivé onemocnění, mohou se přechodně objevit i příznaky zánětu z podráždění – vzniká otok, kloub je na dotek teplý. Základním projevem artrózy je bolest při námaze a později i v klidu a ztuhlost postiženého kloubu, později i jeho omezená hybnost, nestabilita a deformita.
Při artróze kolenních kloubů nemocní většinou pociťují bolest hned ráno po prvních krocích. Po rozchození bolest obvykle ustane. Po větší námaze se bolest opět objeví a kolena mohou i otéci. U artrózy kolenních kloubů hraje důležitou úlohu věk, nadváha, ženské pohlaví a přetěžování při některých sportech.
Při artróze kyčelních kloubů se bolest projevuje v třísle a může vystřelovat až do křížové kosti nebo do vnější části stehna.
Charakteristické je pro artrózu kyčle kulhání podmíněné bolestí a ranní ztuhlost, v pokročilejších stadiích onemocnění bolesti přicházejí i v klidu a v noci.
U artrózy kyčelních kloubů hraje nadváha menší roli, na vzniku se podílejí spíše mechanické přetěžování při sportu, těžká fyzická práce a dědičné faktory.
Při artróze rukou se obvykle střídají období klidu a bolesti. Postižené klouby jsou bolestivé, zduřelé, mohu být i mírně zarudlé a ráno ztuhlé. Nemoc se časem projeví zhrubnutím a zdeformováním kloubů rukou. U artrózy rukou jsou nejsilnější genetické vlivy. Vznik artrózy podporuje i dříve prodělaný úraz příslušného kloubu.
Artritida neničí jen klouby. Rizik přináší mnohem více
1. Ohrožení zraku
Postižení očí doprovázející revmatoidní artritidu může být různě závažné, podobně jako příznaky, které jsou s ním spojeny. Zánět povrchových částí oka nemocné potrápí pouze nepříjemným pálením a pocitem písku v oku. Oproti tomu může postižení hlubších struktur končit ztrátou zraku.
2. Srdeční a cévní postižení
Celkový zánět, jenž je podstatou revmatoidní artritidy, zvyšuje riziko rozvoje aterosklerózy a tím i srdečního infarktu a mozkové mrtvice.
3. Potíže s dechem
Zánětlivý proces může zasáhnout též obal plic a vyústit v tvorbu výpotku s omezením plicních pohybů. Postižení vlastní plicní tkáně revmatoidními uzly může být v těžkých případech spjato s kolapsem plíce, infekcí či vykašláváním krve. Vzácně se u nemocných s revmatoidní artritidou rozvine plicní fibróza.
4. Nemocné krvinky
Onemocnění revmatoidní artritidou ovlivňuje rovněž počet krvinek. Může být spojeno s poklesem počtu červených i bílých krvinek a s tím souvisejícím zvýšeným nebezpečím infekce, únavou a dechovými obtížemi. Závažný průběh nemoci může vést k rozvoji některých zhoubných onemocnění krve.
Mohou vás potkat i další komplikace. Lidé s revmatoidní artritidou častěji trpí také osteoporózou, depresí, poruchami citlivosti či postižením ledvin.
Výskyt i závažnost mimokloubních komplikací revmatoidní artritidy jsou různé a často závisí na aktivitě a tíži onemocnění. Zatímco někoho trápí pouze bolesti a ztuhlost kloubů, u jiného pacienta tato nemoc ohrožuje fungování životně důležitých orgánů.
Vhodná prevence
Rozvoj onemocnění bývá velmi pozvolný a někdy může trvat i několik let. V případě, že není zánět včas rozpoznán a léčen, může vést až k ubývání chrupavkové hmoty a postihovat i další kloubní tkáně, především pak kloubní kost. Ta se v konečné fázi začne postupně rozpadat a nezbývá, než zvolit chirurgické řešení, tedy instalaci totální endoprotézy.
Jako prevence je vhodný pravidelný pohyb, který zatíží, ale nepřetíží tělo, například dvacetiminutové procházky. Vhodná je také úprava jídelníčku, která pomůže i k případnému snížení nadváhy. Nejdůležitější rady pro vyvážený jídelníček, najdete v našem článku zde.
Pomoci nám mohou i přípravky obsahující látky jako například glukosamin sulfát, chondroitin sulfát nebo kyselinu hyaluronovou, které pomáhají posílit kloubní chrupavku a zvýšit její pružnost.
Škodlivé je kouření a nadměrné pití alkoholu. Při léčbě bolestí kloubů je nutné přistoupit ke změně životního stylu, zvolit vhodnou rehabilitaci, případně i farmakologickou léčbu.
Ačkoliv rozvinutou artrózu již zcela vyléčit nelze, její vznik a vývoj ovlivnit lze.
Dodržujte
- Abyste předešli zbytečným úrazům a pádům noste kvalitní boty s protiskluzovou podrážkou, dobrou pomůckou pro stabilitu během vycházek jsou i speciální hole
- Noste vhodnou obuv s dostatečnou oporou klenby nohy
- Pozor na nadváhu! Každý kilogram navíc zatěžuje páteř i klouby celého těla.
- Nepřetěžujte jednostranně a dlouhodobě klouby a páteř! Nevhodná je dlouho trvající fyzická námaha, ale i nadměrná fyzická zátěž při sportu. Dbejte na dostatečný odpočinek.
- Netahejte příliž těžké tašky! Pořiďte si tašku a kufry na kolečkách.
- K pracovnímu stolu si pořiďte vhodnou židli, odpovídající ergonomickým požadavkům.
- Při artróze rukou používejte psací pomůcky s větším průměrem násadky
Dokáží lidé s artritidou předpovědět blížící se změnu počasí?
Výsledky studií a výzkmů potvrzují, že bolest kloubů často předchází změnám barometrického tlaku.
Nepodceňujte bolest kloubů
Pokud vás ale klouby dlouhodobě bolí, je dobré zajít k lékaři a nechat se vyšetřit, udělat rentgenové a další vyšetření kloubů. Lékař na základě výsledků zahájí komplexní terapii. Ta spočívá v úpravě stravy a pohybového režimu včetně léčebných cviků, vhodné fyzioterapie, masáží, doplňků stravy, léků proti zánětu a bolesti.
U velké části onemocnění kloubů je vhodná cílená rehabilitace. Po vyšetření lékař každému pacientovi individuálně stanoví léčebný rehabilitační plán.
Vše, co víme o koronaviru: nemění své chování, vytváří mikrosraženiny a chlad mu svědčí
Už osmý měsíc ovládá dění v Česku neviditelný nepřítel – koronavirus. Někdo ho překoná téměř bez obtíží, jiní bojují v nemocnicích o život.
Děti procházejí onemocněním prakticky bez příznaků, což ovšem může být pro okolí nebezpečné, muži mají dvakrát větší pravděpodobnost, že se nakazí. Dokáže postihnout řadu orgánů v těle.
A imunologové vzkazují: virus se nijak výrazně nezměnil a chladnější počasí mu dodává na síle.
Server iROZHLAS.cz vyzpovídal doktory, kteří léčí těžce nemocné, imunology a další odborníky a prostudoval poslední dostupné studie. Co dnes, po více než deseti měsících od prvních nakažených v čínském Wu-chanu, víme o novém typu koronaviru, který způsobuje onemocnění covid-19? V řadě věcí udělal svět značné pokroky, ale stejně tak zůstává hodně neznámých.
Začněme tím, jestli a jak se virus proměňuje.
„Ze své podstaty je koronavirus mnohem méně náchylný k mutacím než jiné RNA viry, všechny mají opravný aparát. Umí si díky tomu mutace opravit,” říká virolog a biochemik Libor Grubhoffer.
Vědci se shodují na tom, že se koronavirus změnil oproti jaru jen málo, zaznamenané mutace si můžete prohlédnout zde.
Sílí ovšem hypotéza, že jedna změna má vliv. „Původní forma viru byla vystřídaná jinou formou a oprávněně se zdá, že je nakažlivější. A proto vytlačila tu původní variantu. Ale ne každý tomu věří,” popisuje imunolog Václav Hořejší.
Podle něj se sice snadněji přenáší, ale na průběh nemoci nemá vliv. „Stejně tak se nechová antigenně – laicky tedy protilátky z první vlny fungují i v té druhé,” vysvětluje.
Zatím nic nenaznačuje tomu, že by byla tato mutace nebezpečnější pro zdraví lidí. Naopak, některé indicie spíše vedou k tomu, že se na ni umírá méně. „Zdá se, že tato mutace převládla. A zdá se, že se šíří rychleji.
Sice to nevíme jistě, ale zajímavé je, že počet úmrtí v Evropě výrazně klesl v porovnání třeba se Severní Amerikou, Brazílií nebo dalšími částmi světa,“ uvádí Paul Tambyah, prezident Mezinárodní společnosti pro infekční choroby.
Na druhou stranu je nutné podotknout, že zdravotnictví je na nemoc připravené mnohem lépe než na jaře. Jisté je, že koronavirus se v populaci šíří rychleji než chřipka a také způsobuje násobně více těžkých případů.
U chřipky se uvádí, že zhruba jedno procento nakažených skončí v nemocnici, u koronaviru je to mezi 5 a 20 procenty nakažených. Jaká je u koronaviru smrtnost, se nedá zatím přesně určit, nevíme, kolik lidí je opravdu nakažených.
Odborníci ji odhadují zhruba na jedno procento, pro srovnání u chřipky se udává smrtnost 0,1 procenta.
Před téměř rokem někteří věřili, že koronavirus možná přes léto sám vymizí. V podobném duchu mluvil ještě v srpnu český premiér Andrej Babiš (ANO), když tvrdil, že virus zeslábl. Nynější poznatky ale tyto domněnky vyvrací.
Koronavirus nezmizel. Nezeslábl. A bude tu s námi nejspíše navždy.
Navíc přírodní podmínky na severní polokouli naopak podle imunologů způsobí, že virus nabere na síle. „Nižší teplota koronaviru pomáhá stejně jako třeba viru chřipky. Proto i ty chřipkové epidemie jsou v zimě,” srovnává Hořejší.
A souhlasí s ním i další odborníci. „Kolegové fyzici říkají, že kapénky v takovém počasí déle vydrží a stejně jako u dalších respiračních chorob to viru usnadní šíření kapénkovou cestou. Ale není to jasně dané,” podotýká infektolog a epidemiolog Petr Smejkal.
„Nakažlivost covidu-19 závisí striktně na průměrné teplotě. Když o jeden stupeň klesne teplota, tak nakažlivost stoupne asi o tři procenta,” odkazuje Jaroslav Flégr na čínskou studii.
Podobně se ostatně chová většina respiračních onemocnění, včetně nemoci SARS, kterou způsobil jiný typ koronaviru.
Neznámou zůstává, jak ovlivní koronavirovou epidemii očekávaný nástup podzimních viróz a sezonní chřipky. „Nevylučuju, že by to mohlo zhoršit situaci.
Ale čekáme, co s tím udělá také fenomén interference (vzájemnému ovlivňování – pozn. red.) virů,” říká virolog a biochemik Grubhoffer.
Laicky řečeno: zatím není jasné, jestli onemocním koronavirem, pokud budu mít už chřipku nebo i obyčejnou rýmu.
Čím více nakažených, tím více poznatků, jak koronavirus řádí v lidském těle, pokud se do něj dostane. „Virus vstoupí přes sliznice nosohltanu a hltanu, popřípadě přes spojivky. Poté začne sestupovat přes lymfatický okruh do hrtanu a do dýchacích cest, kde začne postihovat plíce.
Předtím ho také spolknete a dostane se i do trávicího traktu a to může přinést symptomy jako průjem nebo zánět žaludku,” popisuje Martin Balík z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se starají o vážně nemocné pacienty s covidem. „Ti lidé zvrací a vypadá to jako střevní chřipka.
A buď se přes to přehoupnou, nebo se poté projeví i v dýchacích cestách. Někdy to žaludeční šťávy zničí, ale ne vždy.“
Po proniknutí do těla viry zaútočí na buňky v organismu. „Nasednou na povrch hostitelské buňky.
Poté následuje proces, ve kterém si vlastně ten vir otevře dveře do buňky a splyne s její povrchovou membránou a dostane dovnitř genetickou informaci.
Poté se podle ní začnou tvořit virové proteiny a výsledkem je, že v buňce vznikne velký počet kopií viru, a ty opouští buňky. Tak ji vysílí, že odumře, a viry se šíří dál,” vysvětluje imunolog Hořejší.
Podle dostupných poznatků koronavirus hlavně napadá dýchací soustavu a cévy. „Když se dostane do těla ve velké infekční dávce, tak začne dělat zánět po cévních stěnách a to se může projevit na každém dobře prokrveném orgánu – to jsou plíce, ale i cévní problémy a sraženiny, mohou tam být cévní mozkové příhody, případně mají plicní embolizace,“ vypočítává Balík.
Komplikací pro oběhovou soustavu jsou mikrosraženiny, které koronavirus způsobuje. Ty poškozují srdce. „Objevují se hlavně v akutní fázi, ale zanechá to po sobě hroznou paseku.
Myslím, že často ty problémy, co si pak lidé nesou, tak jsou spojené s tím, že virus jim tam zanechal mikrosraženiny. To souvisí i s tím, že jsou slabí a nevýkonní. To je zánět v kombinaci s mikrosraženinami. Ale bavíme se o těžkých formách,“ říká Balík.
Koronavirus postihuje nejen plíce a srdce, ale třeba i ledviny a mozek.
Nejčastější příznaky u covidu jsou: horečka, kašel, dušnost, bolest svalů a kloubů, únava. Dalším příznakem může být ztráta chuti a čichu.
A potom také takzvané kovidové prsty, což je u respiračních onemocnění nečekaný příznak. Podle lékařů souvisí už se zmíněnými mikrosraženinami. „To je přesně postižení té cévní stěny.
A i zánět aorty, který se popisuje jako syndrom u dětí, tak to také souvisí s tím,“ upozorňuje Balík.
„Souvisí to s tou srážlivostí. Je to tím, že vlásečnice jsou ucpané a projevuje se to na vzhledu prstů,” souhlasí imunolog Hořejší.
Covidové prsty | Zdroj: Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
Netypickým a tím pádem zajímavým příznakem je i ztráta čichu a chuti, což spolu souvisí.
„Zdá se, že je virus trochu neurotropní a jde po chuťových a čichových buňkách, když se namnoží na sliznici,“ popisuje Balík. „Čichové buňky jsou de facto nervová zakončení čichového nervu, který jde z mozku. A jak tam běží zánět na sliznici, tak je to poškodí a lidé pak nic necítí a všechno je bez chuti,“ říká Balík.
Záleží na míře poškození, ale čichové buňky se obnovují velmi pomalu, to je důvod, proč někteří lidé popisují, že se jim po vyléčení čich vrátil až po několika týdnech. Ztráta čichu je také poměrně jasný náznak toho, že koronavirus pronikl do těla. „Je to dobrý indikátor nemoci.
Když mi teď někdo z ambulantů zavolá, že ztratil čich, tak mu říkám: ‚Běž na test.’ A ještě se mi nestalo, že by neměli covid-19. Je to dost specifická věc.
U jiných virových nemocí respiračního systému se s tím moc nesetkáváme,” líčí pneumolog Vladimír Koblížek z Hradce Králové, který spolu se svými kolegy z fakultní nemocnice systematicky studuje dlouhodobé následky onemocnění.
Ztráta čichu může také naznačovat, že je jedinec odolnější a virus se tak zastaví v nose a neproniká dále do těla. „Anosmie má častější výskyt u asymptomatických pacientů, kteří se setkali s menší virovou náloží nebo jsou imunitně silnější.
Imunitní systém zadrží virus v oblasti čichových vláken a ten tak neproniká dále do plic, kde může být pro mnohé lidi fatální,“ cituje Deník N Jana Plzáka, přednostu Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK, FN v Motole.
TikTok users turn their symptoms into a viral taste test challenge…. �
Bolí vás klouby? Nejčastější příčiny a jak nemoc léčit!
„Vždy však záleží na stadiu onemocnění, ve kterém se pacient nachází. U akutních zhoršení je zachováván spíše klid, eventuálně se přistupuje k pasivnímu polohování kloubů,“ vysvětluje primářka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze MUDr.
Yvona Angerová, Ph. D., MBA. „S odezníváním akutních obtíží se postupně protahují zkrácené svalové skupiny, provádějí se pasivní pohyby. Pozvolna se zařazují i aktivní cvičení. Pro odlehčení kloubů je vhodné využívat při chůzi kompenzační pomůcky (hole, berle, chodítka).
Po odeznění akutních příznaků je nutné pravidelné cvičení, včetně cvičení proti odporu, jehož cílem by mělo být co nejdéle udržet co největší rozsah pohybu v postižených kloubech.
Pro trénink správného a symetrického zatěžování a koordinace končetin je vhodná i senzomotorická stimulace (například cvičení na nestabilních plochách).“
Proud odnese bolest
Vhodným doplňkem pohybové léčby jsou metody fyzikální terapie. „Velmi oblíbená je hydrokinezioterapie (cvičení ve vodě s odlehčením) či hydroterapie ve vířivkách. Někteří pacienti velmi dobře reagují na ultrazvuk a magnetoterapii. V akutním období může být zmírnění bolestí dosaženo i elektroléčbou,“ říká doktorka Angerová.
Pohybová léčba představuje absolutní základ terapie u takzvaných funkčních poruch.
„Ty vznikají přetěžováním jednotlivých struktur pohybového aparátu v důsledku špatně prováděných základních pohybových stereotypů (například vstávání, zvedání a přenášení předmětů), nesprávného sezení a tak dále,“ objasňuje Yvona Angerová.
Ještě se nejedná o degenerativní změny na kloubech, jako je tomu u artrózy, která postihuje především starší pacienty. Funkční poruchy naopak trápí hlavně mladší lidi a základem jejich léčby i prevence je naučit pacienty cvičit.
„Pacient je instruován k provádění individuální cvičební jednotky, kterou navrhuje fyzioterapeut na základě komplexního kineziologického rozboru (podrobné analýzy základních pohybových stereotypů konkrétního člověka) a kterou několikrát s pacientem zopakuje a opraví případné chyby,“ upřesňuje lékařka.
S návštěvou lékaře neváhejte
Mnoho pacientů se domnívá a obává, že bolest je vždy signálem degenerativního nezánětlivého poškození kloubu (artrózy) nebo zánětu kloubu (osteoartritidy, artritidy), tak tomu však nemusí být.
Bolest kloubů může mít mnoho příčin, a správnou diagnózu proto určí jedině lékař. V mnoha případech se jedná o průvodní jev infekce, s níž tělo právě bojuje, například chřipky nebo jiné virózy.
Může také jít o důsledek fyzického přetížení manuální prací nebo sportem a tyto bolesti po odpočinku mizí.
Jiná je situace v momentě, kdy nás bolesti sužují dlouhodobě – jejich příčiny se mohou pohybovat ve škále od chybného držení těla, vnucených nepřirozených poloh a opakovaných poškozujících pohybů (obvykle při práci), nadváhy a obezity přes v populaci časté artrózy až po nemoci, které nemají svůj původ v pohybovém aparátu.
K takovým celkovým nemocem, u nichž bolest kloubů je „jen“ průvodním příznakem, patří lupénka, žloutenka, Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida (obě choroby postihují střeva), záněty cév, leukemie a jiná nádorová onemocnění krve nebo systémový lupus erythematodes.
Klouby mohou bolet i v důsledku pohmoždění měkkých tkání v jejich okolí.
Co je co:
Osteoporóza
Úbytek kostní hmoty – „řídnutí“ kostí. Snížení minerálové kostní hustoty vede k výskytu zlomenin, především dolních končetin (obávaná zlomenina krčku stehenní kosti), zápěstí a obratlů.
(Osteo)artróza
Původně nezánětlivé degenerativní onemocnění kloubu, které se dotýká i okolních měkkých tkání.
Dochází při ní k narušení rovnováhy mezi novotvorbou a odbouráváním kloubní chrupavky ve prospěch odbourávání, takže se postupně mění její struktura a mechanické vlastnosti. Chrupavčitá vrstva postupně ubývá, v pokročilém stadiu artrózy chrupavka úplně vymizí.
Kloubní výstelka je zduřelá, klouby otékají, ztrácejí svou funkci hybatelů kostí a tlumičů nárazů. Proces je provázen bolestmi a podstatně zhoršenou pohyblivostí.
U seniorů ke snížení pohyblivosti přispívá postupující úbytek hmoty kosterního svalstva a tím i svalové síly – v šestém až sedmém deceniu života svalová síla klesá o 15 % a v dalších dekádách vždy o 30 %.
Artróza však nepostihuje jen seniory, náchylnější jsou k ní lidé s nadváhou, ale i vrcholoví sportovci nebo těžce fyzicky pracující, zejména ti, kteří pracují vkleče nebo přenášejí těžká břemena. Stejně tak neplatí, že nemoc postihuje jen velké nosné klouby – kolena a kyčle.
Ty sice bývají zasaženy nejčastěji, ale artróza se může vyskytnout i na drobných kloubech ruky nebo páteře, nejčastěji v jejím krčním a bederním úseku.
Dědičnost artrózy zatím nebyla prokázána, nicméně její vznik může souviset s dědičnými metabolickými poruchami nebo vrozenými vadami – například vrozená dysplazie kyčlí zapříčiňuje předčasný vznik artrózy v téměř 100 % případů. Ke vzniku artrózy přispívají i prodělané úrazy.
- * koxartróza = postižení kyčelního kloubu
- * gonartróza = postižení kolene
- * spondylartróza = postižení kloubů páteře
(Osteo)artritida
Zánět kloubu. Vyvolávajícím činitelem může být infekce (virová či bakteriální), ale i autoimunitní onemocnění (revmatoidní artritida).
Ankylozující spondylartritida (Bechtěrevova nemoc)
Zánětlivé onemocnění kloubů postihující zejména klouby páteře, sakroiliakální kloub mezi křížovou kostí a pánví a některé větší klouby končetin (ramena, kyčle).
Onemocnění se ve svých těžších formách vyskytuje převážně u mužů. Někdy mu předcházejí záněty oka a bolesti Achillovy šlachy. Později se objevuje bolest v kříži a zádech, omezení hybnosti páteře a v neléčených případech může dojít až k jejímu naprostému ztuhnutí (ankylóze).
Typickými projevy artrózy i artritidy jsou vedle nepříjemných bolestí také ztuhlost kloubů a omezení hybnosti. „U artritidy může být kloub zarudlý, teplejší, může se v něm hromadit tekutina.
I artróza může být komplikována zánětlivým procesem, který rovněž způsobí zarudnutí, oteplení a otok kloubu,“ popisuje primářka Yvona Angerová. Z léků se podávají antirevmatika a chondroprotektiva.
Chondroprotektiva jsou přípravky, u nichž se předpokládá příznivý účinek na chrupavku kloubu a její metabolismus; obvykle se jedná o extrakty ze zvířecích chrupavek s definovaným obsahem látek, zvláště některých mukopolysacharidů.
Ty jsou obsaženy zejména v základní hmotě pojiva a patří k nim kyselina hyaluronová nebo chondroitinsulfát. „Nejdůležitější pro kloubní chrupavku jsou chondroitinsulfát a glukosaminsulfát. Řada odborníků uvádí, že je vhodné preparáty v kúrách střídat. Velkou roli hraje i individuální snášenlivost a individuální reakce,“ upřesňuje lékařka.
Jaká analgetika?
Při popsané různorodosti příčin bolestí kloubů je však zjevné, že léčba se musí odvíjet od řešení obtíží, které tuto bolest vyvolaly. Jsou-li bolesti způsobeny celkovou infekcí, odezní po vyléčení této infekce.
Co dělat, pokud klouby během léčby infekce nesnesitelně bolí? „Užití analgetika je v těchto případech vždy vhodné konzultovat s lékařem, protože nesteroidní analgetika, ke kterým patří mimo jiné ibuprofen (například Ibalgin), mohou v kombinaci s některými antibiotiky vyvolat nežádoucí reakce.
Proto než spolknete tabletku nesteroidního analgetika, je vždy lepší nejprve vyzkoušet méně agresivní paracetamol (například Paralen) či kyselinu acetylsalicylovou (například Acylpyrin). Je však třeba upozornit, že i po zaléčení infekce mohou bolesti kloubů nějakou dobu (většinou týdny, ale někdy až měsíce) přetrvávat,“ zdůrazňuje primářka Angerová.
Lze užitím zmíněného ibuprofenu řešit i bolesti z přetížení, když vás například po absolvování horské túry bolí kolena? „Jistě lze tyto situace nárazově zvládat požitím analgetika, ale opět bych vyzkoušela nejprve paracetamol či lék s kyselinou acetylsalicylovou,“ doporučuje lékařka.
Každý kloub se skládá ze dvou styčných ploch krytých chrupavkou. Jedna plocha se nazývá kloubní hlavice a druhá kloubní jamka. Kloub je uzavřen a obklopen kloubním pouzdrem. To je zesíleno vazy a z vnitřní strany jej vystýlá takzvaná synoviální vrstva produkující synoviální tekutinu (kloubní maz).
Tato tekutina je jediným zdrojem výživy pro kloubní chrupavku, která není prokrvená ani do ní nevedou žádná nervová zakončení. Chrupavka je pevná a pružná tkáň, jejímž úkolem je zajišťovat, aby se o sebe kosti při pohybu netřely, a zároveň chrání kosti před nárazy.
Svaly se na kosti upínají prostřednictvím šlach – silných, elastických popruhů schopných vydržet vysokou zátěž. Vazy a šlachy tvoří se svaly a kostmi funkční celek, pomáhají při napínání a stahování svalů a současně stabilizují klouby.
Důležitou součástí chrupavek, šlach, vazů i kostí je vláknitá bílkovina kolagen (viz obrázek nahoře), zabezpečující jejich dostatečnou pevnost a odolnost vůči zátěži.
Ve šlachách, vazech a kostech se nachází kolagen typu I, který zde vytváří silná vlákna, a v chrupavce je přítomen hlavně kolagen typu II, jenž v ní tvoří husté sítě z velmi tenkých vláken. Látkou nepostradatelnou pro správnou tvorbu kolagenu v těle je vitamin C.
Odborná spolupráce: prim. MUDr. Yvona Angerová, Ph. D., MBA Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze
Autor: Dita Váchová