Pozitivní zpráva: Pandemie popularitu biopotravin nezastavila. Posílila naopak zájem zákazníka a zdraví, ekologii a sociální otázky spojené s výrobou a prodejem potravin.
Trendovými tématy letošního veletrhu BioFach, který se vzhledem k pandemii uskutečnil pouze virtuálně, byly „Rostlinné produkty“, „Produkty s nízkým obsahem cukru a bez cukru“, „Potraviny s dalšími benefity“ a „Udržitelnost a sociální odpovědnost“.
Trh bioproduktů v Evropě vzrostl v roce 2019 o dalších 8 % na 45 mld. euro. Celý článek
Zájem o biopotraviny roste. Jejich podíl však zatím nedosahuje ani procento nákupního koše potravin. Každý Čech za ně podle zprávy Ministerstva zemědělství ročně utratí průměrně necelých 250 korun.
Ministerstvo zemědělství podporuje ekologické zemědělství a výrobu biopotravin řadou aktivit, mimo jiné tradiční propagační kampaní „Září – Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství“. Celý článek
Nejen září, ale i únor lze spojovat s biopotravinami. V polovině února se totiž v Norimberku každoročně koná světová přehlídka biopotravin a biotrendů. Jedním z trendů, které mohl v letošním roce návštěvník ochutnat, byla raw strava.
Díky rozšiřující se nabídce biopotravin v konvenční obchodní síti v České republice se bio dostává stále častěji i do našich nákupních košíků. Podstatné jsou dva faktory, zákazník najde bio v prodejně, kde běžně nakupuje, a co je velmi důležité, cenový rozdíl mezi konvenční a biopotravinou již nebývá tak propastný jako ještě před několika lety. Celý článek
Výrobci bioproduktů nesmí zapomínat, že „obal prodává“.
Titul Česká biopotravina 2017 získaly Sterilované patizony. Nejlepší biopotravinou živočišného původu je Sýr sv. Barbory – přírodní zrající sýr. V kategorii Biopotraviny pro gastronomii, pochutiny a ostatní získal ocenění bylinný čaj v nálevových sáčcích „Tady roste radost“, nejlepším biovínem je Ryzlink rýnský, slámové víno 2015. Celý článek
- Českým potravinám by pomohl zdravý, lokální patriotismus zákazníků.
- Zákazník se stále více zajímá o potraviny, které konzumuje, jejich složení bezpečnost, původ a kvalitu.
- Září je Měsícem biopotravin, které jsou synonymem kvality, a proto Retail News požádal o rozhovor ministra zemědělství Mariana Jurečku, který má rozvoj a kultivaci českého potravinářského trhu tak říkajíc v popisu práce. Celý článek
Řada spotřebitelů vnímá biopotraviny jako „zelené“ produkty a chtějí podobně vnímat i obal.
Pro moderního spotřebitele má biopotravina řadu benefitů. Zárukou je, že povaha a způsob získávání biopotravin jsou legislativně zakotveny. Každý produkt označený slovem bio prochází kontrolou splnění původu v ekologickém zemědělství. Potraviny, včetně těch bio, se musí balit a trh s obaly je stejně různorodý jako trh se zdravými produkty. Celý článek
V České republice se o bio zajímají hlavně mladí lidé.
Světový trh hlásí dobré časy pro bio sektor. Obrat v globálním měřítku v roce 2015 podle předběžné zprávy výrazně překročil 80 mld. eur. Česká republika má co dohánět.
O tom, že světový vzestup zájmu o biopotraviny a zdravou výživu trvá, svědčí i letošní mezinárodní veletrh BioFach, na který do Norimberku ve dnech 15.-18. února, spolu s veletrhem Vivaness, přijelo rekordních 51 453 odborných návštěvníků. Celý článek
K nejoblíbenějším barvám patří barvy přírody
Biopotraviny jsou u spotřebitelů symbolem nejenom zdravějšího způsobu stravování, ale jejich konzumenti patří zároveň k vyznavačům environmentálního způsobu života. Biopotraviny pochází z ekologického zemědělství.
Obal, do kterého jsou později zabaleny, by měl všechny aspekty tohoto sortimentu odrážet a i svým designem korespondovat se zkratkou BIO. Důležitým aspektem, který ovlivňuje kvalitu biopotraviny, jsou suroviny, ze které je potravina vyráběna. Celý článek
Nejvíce biopotravin zkonzumují zákazníci v Praze
Poptávka po bioproduktech roste, a to i v regionech. Stále však platí, že nejvíce certifikovaných biopotravin zkonzumují zákazníci ve velkých městech, zejména v Praze.
Poslední dostupná statistická data popisující trh s biopotravinami jsou z roku 2014 (zpracováno letos). Podle Ústavu zemědělské ekonomiky a informací lidé v České republice v roce 2014 za biopotraviny utratili přes 2 mld. Kč. Celý článek
České bio opět roste
Že naše zdraví a životní energie závisí kromě jiného na tom, co konzumujeme, dnes už asi nikdo nezpochybňuje. Na pomyslném indexu jsou potravinářská aditiva a tzv. éčka. Cestu k biopotravinám si však český zákazník stále hledá.
Zájem o biopotraviny zaznamenává v České republice značné výkyvy. Momentálně jsme opět na rostoucí křivce. Vztah většiny spotřebitelů však zůstává zdrženlivý, buď kvůli ceně, nebo nedostatku argumentů, proč vlastně bio kupovat. Celý článek
Rakousko: Zájem o bio i regionální produkty
Rakousko lze považovat za velmoc v pěstování bioplodin určených pro potravinářskou výrobu. Biozemědělství se věnuje kolem 20 tis. farmářů, kteří obdělávají přibližně pětinu zemědělských ploch. Jako „bio“ se v zemi prodává přibližně 7 % čerstvých potravin, na které si spotřebitel obzvlášť potrpí.
Pokud jde o jednotlivé produkty, pak nejvyšší podíl má bioprodukce u vajec (17 %), následuje mléko (16 %) a brambory. U jogurtů, másla, ovoce a zeleniny je to zhruba každý desátý produkt, u sýrů je podíl osmiprocentní, u masa a masných výrobků jenom 2–3 %, uvádí vládní agentura AgrarMarktAustria (AMA).
Celý článek
Globální trh s bioprodukty v roce 2013 dosáhl 72 mld. USD a v ekologickém režimu bylo na celém světě obhospodařováno 43,1 mil. ha půdy. Přestože to v České republice není příliš patrné, svět bioproduktů se neustále rozrůstá.
Podle aktuální studie The World of Organic Agriculture (projekt FiBL – Forschungsinstitut für biologischen Landbau a IFOAM – Organics International) dosáhl globální trh s bioprodukty 72 mld. USD (cca 55 mld.
euro) a v ekologickém režimu bylo v roce 2013 obhospodařováno 43,1 mil. ha půdy. Celý článek
Český trh s biopotravinami prudce roste
Spotřeba biopotravin v České republice v posledních letech výrazně roste. Zvyšující se tuzemská poptávka po biopotravinách jde ruku v ruce se sílícím trendem zdravého stravování.
Podle průzkumu agentury Ipsos je 80 % globální populace přesvědčeno o tom, že nejdůležitějším faktorem, jak si zajistit dobré zdraví, je konzumace správných potravin a nápojů.
V ČR až třetina populace plánuje v budoucnu konzumovat více rostlinných produktů a téměř každý desátý občan omezil či z jídelníčku úplně vyloučil maso. I přes tyto trendy je však podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin v ČR stále relativně nízký.
Celková spotřeba biopotravin v ČR v roce 2018 činila zhruba 4,4 miliardy korun, což představuje zhruba 33% nárůst oproti roku 2017. V celkové spotřebě potravin jde však stále o nepříliš významný podíl o velikosti cca 1,6 %. Biopotraviny z dovozu se na jejich celkovém obratu v ČR podílejí zhruba 47 %, přičemž největší podíl na tomto dovozu má Indie (33 %).
Rostoucímu zájmu o biopotraviny se přizpůsobují i obchodní řetězce, které jejich nabídku neustále rozšiřují či přímo nabízejí pod svou vlastní značkou.Maloobchodní řetězce (supermarkety, hypermarkety) jsou zároveň místem, kde Češi nakupují biopotraviny nejčastěji: 36 % biopotravin se prodá právě zde.
Teprve s odstupem následují se 17 % prodejny zdravé výživy a biopotravin. Lidé si zvykli nakupovat biopotraviny také v některých drogerijních řetězcích, které tento sortiment nabízejí – jejich podíl činí 15 %. Prodej prostřednictvím e-shopů pak představuje 12% podíl.Zdaleka nejvíc biopotravin se prodá v hlavním městě Praze, a to zhruba dvojnásobně až čtyřnásobně víc než ve kterémkoli jiném regionu ČR.
Co ze sortimentu biopotravin kupují Češi nejvíc? Největší zájem je o kategorii „Ostatní zpracované potraviny“ (41 %), kterou tvoří hlavně doplňky stravy, káva, čaj a hotové pokrmy (vč. dětské výživy).
Druhou největší kategorií je „Mléko a mléčné výrobky“ (20 %), třetí pak „Ovoce a zelenina“ (17 %). Mezi komodity, u kterých je nabídka nedostatečná a nepokrývá poptávku, patří vejce, ovoce, zelenina a med.
Samozřejmě je také řada biopotravin, které se v ČR produkují málo nebo téměř vůbec a musejí se dovážet – týká se to například olejů.
Ke konci roku 2018 bylo v ČR registrováno celkem 748 producentů biopotravin (11% meziroční nárůst).
Zhruba 30 % těchto subjektů však svou činnost ve skutečnosti v roce 2018 vůbec neprovozovalo, a to zejména z důvodu nezájmu spotřebitelů či obchodních partnerů o zamýšlené biopotraviny.
Nejvíc producentů biopotravin má obrat 100–500 tisíc korun (téměř 30 procent), následuje kategorie výrobců s obratem 500 tisíc až milion korun. Mezi největší české výrobce biopotravin patří Country Life, PRO-BIO, ČEROZFRUCHT, Sonnentor či OLMA.
jaký zájem je o biopotraviny ve světě a Evropské unii? Světový trh s biopotravinami v roce 2018 dosahoval obratu 97,6 miliardy eur (5% nárůst oproti roku 2017). Největší podíl na světovém trhu mají USA (42 %), následuje EU (39 %) a Čína (8 %). V EU má na obratu největší podíl Německo (28 %) a Francie (26 %). Podíl ČR dosahuje 0,4 %.
Z hlediska podílu biopotravin na celkovém trhu s potravinami v dané zemi zaujímá první pozici jak v rámci EU, tak celého světa Dánsko, kde podíl biopotravin na prodejích potravin celkově dosahuje 11,5 % (2018). Dále následuje Švýcarsko (9,9 %), Švédsko (9,6 %) a Rakousko (8,9 %).
Bio, bio, komu by se nelíbilo?
Jako od mámy to prostě vždycky být nemůže, a tak asi každý z nás občas sáhne po kávomatccinu nebo autentické vietnamské polévce za 5 korun.
Zdraví je ale jen jedno, tématem dalšího neúprosného datového diktátu projektu Česko v datech je tedy svět přírodních potravin a produktů.
Fandové mražené šunkové pizzy s osmiprocentním obsahem šunky a šmakulád z pomazánkového másla – zřete!
Nejčastěji importované potraviny do ČR
Albánie
Sušené ovoce a byliny
Bělorusko
Mražené borůvky
Čína
Zelený ječmen, čaje, boby, fazole, řasy
Ekvádor
Čokoláda a výrobky z ní
Indie
Řasa, mango, třtinový cukr
Indonésie
Kakao, kešu
Japonsko
Rýže, miso, čaje, sójová omáčka
Kanada
Pšenice špalda, javorový sirup, těstoviny, brusinky
Nový Zéland
Ječmen
Salvador
Noni dřeň, džus
Turecko
Bulgur, luštěniny, sušené ovoce
Ukrajina
Sušené a mražené ovoce
Co je to vlastně biopotravina? Definice praví: biopotravina je potravina vyrobená z produktů ekologického zemědělství za podmínek určených zákonem, která splňuje specifické požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost (např.
bez použití umělých hnojiv, škodlivých chemických postřiků či geneticky modifikovaných organismů (GMO) a výrobků na jejich bázi). Zní to trochu komplikovaně, ale zas tak složité to není. Pokud máte zkrátka v lednici něco, co stálo 15 korun, a navíc se skládá z 25 různých částí kuřete, koně a čápa – bio to určitě nebude.
Stejně tomu tak bude i v případě, kdy složení na obalu připomíná počtem éček jmenný seznam českých dálnic. Úplně košer také není, když datum trvanlivosti odpovídá roku, ve kterém začíná příběh vašeho oblíbeného sci-fi filmu.
A jak říká právník advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal Aleš Kubáč: „Spotřebitelé s jistotou poznají, že se jedná o biopotravinu pomocí specifických evropských a českých log, která musí být uvedena na obalu biopotraviny.“ Jejich podoba je následující:
české logo 
EU logo
Bioprodukty v dnešní době velice oblíbené, protože představují přesný opak chemických experimentů v potravinářském průmyslu.
O této oblibě svědčí velké množství farmářských trhů, které můžeme spatřit na mnoha tuzemských pláccích a náměstích.
S tím je spojena i proměna klientely – již dávno to nejsou pouze legračně zarostlí lidé v dřevorubeckých košilích a upnutých džínsech. Farmářské trhy se staly mainstreamem (ale to jim raději neříkejte).
No a co na to všechno říkají čísla? Celkový obrat biopotravin v ČR za rok 2013 je 2,72 miliardy Kč. V tomto roce se také spotřebovaly biopotraviny za 1,95 miliardy Kč. Před jedenácti lety to bylo pouze 0,51 miliardy Kč, tedy téměř čtyřikrát méně. Pořád je to ale takové symbolické uplivnutí do Lipna – bio tvoří jen 0,71 procenta z celkového objemu v ČR spotřebovaných potravin.
„Průměrný Čech utratí měsíčně kolem 2 000 Kč za jídlo. Za biopotraviny dá přitom podle statistik jen 185 Kč ročně.
To není mnoho (například ve Švýcarsku připadají na osobu ročně biopotraviny za 210 euro), ale pokud se podíváme na statistiky z minulých let, můžeme jednoznačně říct, že toto číslo bude růst,“ říká Zdeněk Honek, Country Manager společnosti SAS Institute ČR.
A jaký bio produkt nejčastěji kupujeme? Nejvíce z biopotravin spotřebováváme tzv. ostatní zpracované potraviny (33 %). Pod tímto tajuplným názvem se skrývají hlavně dětské výživy, káva, čaj, cukrovinky, koření a jiné produkty. Druhou a třetí nejfrekventovanější kategorií jsou mléko a mléčné výrobky (18,2 %) a ovoce/zelenina (16,1 %).
„Na základě analýzy trhu jsme zjistili, že lidé nakupují biopotraviny nejčastěji v klasických supermarketech (1,241 mld. Kč), dále potom v prodejnách zdravé výživy (322 mil. Kč) a přímém prodeji (172 mil. Kč).
Ukazuje to, že biopotraviny již dávno nejsou zbožím, které dostanete jen ve specializovaných obchodech, ale své stabilní místo si našly i na pultech velkých obchodních řetězců.” vysvětluje Petra Líznerová, Marketing & Partner Manager Unicorn Systems.
Nejvíce odrazuje zákazníky od bio potravin vyšší cena, ale i tady můžeme sledovat změnu zákazníkova myšlení. Češi se zajímají o složení potravin, a to více než kdykoliv předtím, takže jsou ochotni si za kvalitu připlatit.
A zajímavost nakonec – každý rok je vyhlašována cena pro nejlepší biopotravinu roku. V tom minulém putovala cena na Horňáckou farmu v Hrubé Vrbce na Hodonínsku, kde patrně vyrostla ta nejlepší rajčata v zemi mlékem a strdím oplývající.
Zdroj: Data vycházejí z výročních zpráv ÚZEI – Úřadu zemědělské ekonomiky a informací
Biopotraviny – vše, co potřebujete vědět před nákupem
Zdravý životní styl není spojený jen s nenavštěvováním nejrůznějších fast-foodů a omezené konzumaci lihovin. Důležitou roli v něm hraje nejen CO jíme, ale také Z ČEHO jsou konzumované potraviny vyrobeny. Důraz na druhou otázku vás zákonitě dovede do světa biopotravin.
Co to vlastně jsou biopotraviny? Co si pod tímto pojmem máme představit a jak se liší od jiných forem toho, co nazýváme zdravou výživou, pod které je instinktivně většina lidí zařadí?
V první řadě biopotraviny nejsou spjaty s určitou stravovací vyhraněností, jako je tomu v případě vegetariánství nebo veganství. Cílem systému biopotravin je naopak obsáhnout co nejširší spektrum výrobků. Biopotravinou se může stát cokoli, co splní závazná pravidla, jejichž obecným cílem je eliminace chemikálií, hormonů a umělých náhražek na vstupu i při zpracování.
Vytváříme seznam obchodů s biopotravinami v České republice. Znáte nějakou? Přidejte ji do katalogu!
Každého může vést k biostravě něco jiného – nejčastěji to bývá nespokojenost se svým zdravotním stavem, sortimentem v obchodech, v nichž čokoláda už ani není čokoládou, anebo těhotenství, jak uvádí nejnovější průzkum agentury Greenmarketing. Vzhledem k nákladnosti výroby a zpracování jsou pochopitelně biopotraviny dražší než jejich běžné sériové protějšky (někdy i několikanásobně). Konzumenti se proto rekrutují ze skupin, pro něž není cena rozhodujícím faktorem při koupi.
Bio, dia, vegetariánská strava… kde je rozdíl?
V obchodech lze často nalézt biopotraviny a bioprodukty blízko výrobkům „dia“, spojitost mezi nimi ale nehledejte. Dia výrobky nahrazují přírodní cukry umělými náhražkami a jsou primárně určeny pacientům s cukrovkou (jakkoli se současná lékařská praxe mění). S biopotravinami je spojuje pouze fakt, že se nějakým způsobem liší od běžné produkce, a tak často končí v podobných regálech.
Na začátku všeho jsou bioprodukty. Bioprodukt je surovina, která vzniká v prostředí ekologického zemědělství (viz naše reportáž Česká biofarma).
Aby mohl být za takový považován, musí toto prostředí splňovat množství kritérií, mezi něž patří především přírodní proces pěstování ovoce nebo chovu zvířat.
V prvním případě jde zejména o přírodní hnojení a vůbec zamezení styku s chemikáliemi, u zvířecí produkce hraje důležitou roli čistota, vyvarování se chemikálií a větší komfort pěstovaných zvířat (velikost stájí, možnost výběhu atp.).
Logo s květinou a nápisem BIO je nezbytným označením českých biopotravin
To vše by samozřejmě bylo k ničemu, kdyby pravidla nezohledňovala i další zpracování. Umělé konzervanty pro uskladnění nejsou přípustné, k zákazníkovi se musí dostat produkt, který v žádné chvíli nepřišel do styku s umělými látkami.
Bioproduktem může být ovoce, zelenina, obilovina, mléko nebo živé zvíře. Koupit si takový produkt je možné přímo na farmě, kde je pěstován – odtud také označení biofarma. V Česku jich existuje několik stovek, podle údajů Kontroly ekologického zemědělství je v zemi 854 ekologických zemědělců.
|
Boj proti „éčkům“? Ne, některá jsou povolena
Jezdit nakupovat na farmu pochopitelně není příliš pohodlné ani hospodárné. Většina zákazníků se proto setkává s biovýrobky v obchodech, případně ve specializovaných prodejnách ve formě konečných produktů – biopotravin.
Jejich výroba rovněž podléhá zákonu o ekologickém zemědělství. Ten zakazuje metody, jako jsou bělení, hormonová manipulace, užití chemikálií při nakládání s bioproduktem, ozařování a mikrovlnný ohřev či přidávání syntetických látek (proto také nemohou být dia výrobky biopotravinami, protože jejich esenciální složkou jsou umělá sladidla).
Mezi často kritizované přidávané látky patří takzvaná „éčka“. Na všechna ovšem nelze nahlížet automaticky jako špatná a umělá. V mnoha případech jde o přírodní materiály a právě ty jsou při výrobě biopotravin povoleny (a to v případě, že jsou v přírodě běžnými anebo byly samy připraveny z přírodních surovin).
Důležité je všímat si značení
Pokud si chcete zkontrolovat, zda opravdu kupujete biopotravinu, v prvé řadě hledejte symbol BIO a příslušné logo.
Správně označená biopotravina nese i číslo kontrolní organizace: CZ-KEZ-01, CZ-ABCERT-02, CZ-BIOKONT-03 apod.
Tato značka zapadá do kontextu evropských pravidel, výrobci proto mohou využívat i speciální označení Evropské unie, dokladující, že produkt je výsledkem ekologického zemědělství.
PŘÍŠTĚ: Cenový přehled biopotravin v obchodech.
Biopotraviny: sráží je vysoká cena, nabídka však roste
Břetislav Lapisz
Jíst zdravě a dávat do nákupního vozíku jen ekologicky vypěstovanou produkci? Pro někoho lákavá představa, která však u většiny lidí naráží na realitu. Ceny biopotravin jsou totiž až na výjimky stále výrazně vyšší než potraviny v běžné kvalitě.
Ilustrační foto | Foto: Archív
Poslední dostupná data ministerstva zemědělství o spotřebě biopotravin jsou za rok 2014. Ta ukazují meziroční růst spotřeby biopotravin o čtyři procenta. Vyplývá z nich ale také, že každý český spotřebitel za ně utratil v průměru 191 korun ročně a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů činil 0,72 procenta.
Jiří Mareček ze společnosti Ahold, která provozuje supermarkety a hypermarkety Albert, potvrdil, že zákazníci se stále více zajímají o zdravý životní styl, vyváženou, ale i speciální výživu.
„Snažíme se jim vycházet vstříc nabídkou. Z pohledu celkových prodejů jsou biopotraviny ale stále pouze doplňkovým sortimentem.
Při pohledu do zemí na západ od našich hranic je zřejmé, že potenciál nárůstu zájmu je velký a v následujících letech se bude popularita biopotravin zvyšovat,“ uvedl Jiří Mareček.
Dodal, že mezi zákazníky jsou hodně oblíbené mléčné výrobky, vybrané druhy ovoce a zeleniny, vejce.
„Nabízíme také několik celozrnných druhů mouky v bio-kvalitě, oblíbená je například bio špaldová mouka,“ doplnil Jiří Mareček.
Zdroj: Deník
ČERSTVÉ MLÉKO, JOGURTY
Pavla Hobíková z Globusu uvedla, že poptávka zákazníků po bioproduktech se každým rokem zvyšuje v průměru o 20 procent.
„Lidé v roce 2015 v našich obchodech nakoupili biopotraviny za více než 150 milionů korun, což bylo o 25 procent více než předloni. I letos nám dosavadní vývoj ukazuje, že tento trend bude pokračovat.
Největší zájem mají zákazníci o čerstvé mléko, jogurty, tvarohové výrobky a vejce.
Z trvanlivých potravin pak vedou především ingredience, jako jsou mouky nebo oleje, dále pak přílohové potraviny typu kuskus a těstoviny, poptávka je také po sladkých sirupech,“ sdělila Pavla Hobíková.
Podle ní nelze souhlasit s tvrzením, že biopotraviny musí být nutně o stovky procent dražší než ty běžné. „Například rozdíl mezi cenou u čím dál většího počtu konvenčních potravin a biopotravin rok od roku klesá. Dokonce cenově výhodnější jsou například semolinové těstoviny, brusinky, olivový nebo kokosový olej,“ upřesnila mluvčí Globusu.
Michael Šperl z Kauflandu uvedl, že zájem o biopotraviny vzrůstá především u zákazníků mladších věkových skupin a u rodičů. „V sortimentu máme například tyto druhy biopotravin pečicí směsi, doplňky pro pečení, dětskou výživu, mléčné výrobky, těstoviny, nápoje, obiloviny a další. Naši nabídku biopotravin stále rozšiřujeme,“ dodal.
KDO NAKUPUJE BIO?
Oslovení provozovatelé menších ostravských prodejen, kteří nabízejí zdravou výživu, mají často v sortimentu i některé biopotraviny. Shodují se v tom, že jejich zákazníky bývají převážně mladší rodiny s dětmi, lidé zhruba do 25 let a také ti, kdo v nedávné minulosti prodělali závažnou chorobu a chtějí změnit svůj životní styl.
Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Jeep Renegade nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, předváděcí vozidlo, v záruce Jeep nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CDN, předváděcí vozidlo, v záruce Land Rover Range Rover Evoque nové vozidlo, servisní knížka, předváděcí vozidlo, v záruce Ford Focus první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Ford Mustang první majitel, servisní knížka, nehavarované Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ + PRODAT AUTO
Bio, eco, organic: Opravdu jsou bio potraviny zdravější?
Problematika bio versus potraviny zpracované konvenčním způsobem má více otazníků než odpovědí. Podle nejnovějších průzkumů Ministerstva zemědělství ČR nám stále více záleží na tom, co jíme. Mění se tak i naše nákupní chování.
„
Situace se pomalu zlepšuje, slevy však stále vedou. Není to otázka peněz, ale lidé se rádi nechávají manipulovat. Když se podívám v obchodě vedle zlevněného produktu na podobný, kolikrát najdu levnější balení ve srovnatelné kvalitě. Je potřeba číst etikety, protože prodejci mají povinnost zveřejnit složení potraviny.
Na bábovku, která vám v igelitu vydrží tři měsíce, chuť nemám, byť by byla sebelevnější. V současné době nastupuje trend dováženého, čerstvého jídla, kupování potravin přes internet, kde si už můžeme vybrat i biosortiment. Obrat biopotravin je každým rokem větší, takže bych řekla, že jsme snad na dobré cestě i ke změně myšlení o tom, co jíme,“ říká MUDr.
Marie Lukášová ze Spoluzdrave.cz.
Je potřeba zdůraznit, že brát ohled na přírodu v konzumaci je určitě krok správným směrem. Zároveň bychom ale měli zůstat ostražití, protože tlak na nákup ekologických produktů se neúměrně zvyšuje. Ve světovém měřítku jde o lukrativní byznys. Nakupujte, ať to stojí, co to stojí.
A když ne hodně, pak alespoň bio. Jenomže žádný extrém není dobrý. I tady platí, že by měl vyhrát zdravý rozum.
Kvalitu potravin u nás kontroluje hned několik institucí: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, krajské hygienické stanice, Státní veterinární správa ČR a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
Čistě a pestře
Rostoucí zájem o produkty z ekologického zemědělství stoupá. Souvisí to s vyšší informovaností v otázkách životního prostředí a zdravého životního stylu.
„Pokud bychom vzali definici biopotravin a přeložili ji do neodborné řeči, pak jde o potraviny, jejichž surovina je pěstována (rostliny) nebo chována (zvířata) v prostředí bez chemických zásahů, to znamená, že nejsou při jejich výrobě a následně ani při dalším zpracování používány pesticidy, herbicidy, antibiotika, stabilizátory, barviva a jiná éčka nebo další chemické prostředky pro zlepšení jejich kvality, tedy aby déle vypadaly lépe. Takže teoreticky by v případě bioproduktů mělo jít o čisté potraviny, které v přiměřeném množství naše tělo dokáže zpracovat, aniž by to na něj mělo nějaký negativní dopad. V tomto by měly být biopotraviny skutečně lepší,“ vysvětluje MUDr. Marie Lukášová.
Myslete však na to, že jen samotné potraviny vás nespasí. „Bio opravdu pro zdravý životní styl nestačí. Mohlo by to totiž dopadnout tak, že si člověk dá bio salám, bio máslo a bio bílý chléb. A to se zdravou výživou nemá nic společného.
Proto za důležitější hledisko zdravého životního stylu považuju vyváženost ve stravě, to znamená zdravé zdroje tuků, kvalitní sacharidy s vysokým obsahem vlákniny, dostatek ovoce a zeleniny a kvalitní bílkoviny. A především pestrost,“ dodává výživová poradkyně Lada Nosková z Dietplan.
cz s tím, že pro nadměrný zájem o původ ztrácíme kontrolu nad tím, zda jíme dostatečně a jestli nejsme každý den v podvýživě.
Vyšší cena (ne)vadí
Jedním z nejsilnějších argumentů „antibio“ hlasů je vyšší cena ekologicky produkovaných surovin. Sami spotřebitelé si ale uvědomují, kolik práce s nejistým výsledkem musí ekologičtí zemědělci zastat. Nepoužívají umělá hnojiva ani pesticidy.
A při zpracování biopotravin je to také mnohem složitější a časově náročnější. Vzhled potravin pak nebývá tolik oslňující, ale i to už principy trhu srovnávají. Pomalu, ale přece. „Biopotraviny jsou dražší, nicméně cena se pomalu začíná srovnávat s běžnými cenami. Řekla bych, že je to i vyšší nabídkou biopotravin.
Dnes už hodně lidem není jedno, co konzumují, zákazník začíná mít větší slovo a výrobce se přizpůsobuje. Je více výrobců a větší konkurence. Samostatnou otázkou v cenotvorbě jsou zemědělské dotace.
Až bude prioritou zdraví lidí, pak i biopotraviny budou levnější,“ tvrdí lékařka Marie Lukášová s tím, že takové potraviny jsou u nás záležitostí malovýroby, která bude vždy dražší.
Avšak řada drobných zemědělců, kteří biokvalitu produkují, to dělá s viditelnou láskou a to je přidaná hodnota. Organické však nemusí být nutně dražší. Lokální producenti mnohdy musí cenu (navzdory nákladům) držet níž, aby produkty jednoduše prodali.
Na co vsadit
Jelikož doposud neexistují jednoznačně vyznívající vědecké výzkumy, které by potvrdily, nebo vyvrátily prospěšnost biopotravin pro naše zdraví, zůstává na zvážení, zda do nich investovat, a hlavně v jaké míře. „To si opravdu musí stanovit každý sám.
Já osobně si někdy kupuju maso, někdy vejce a mléčné výrobky, ovoce a zeleninu téměř vůbec, protože se mi většinou nelíbí vzhledově. Myslím, že s velkým otazníkem je mouka a obiloviny – ty si nekupuju. Vím, že když nejsou vůbec chemicky ošetřeny, jsou náchylnější na škůdce, parazity a plísně.
A mě prostě nebaví pořád ve spíži hubit moly,“ odlehčuje téma Lada Nosková.
Zaměřte se na vyvážený jídelníček a podle něj nakupujte. „Ve své praxi doporučuji jako základ stravy vařit ze základních potravin a surovin, nepoužívat průmyslově zpracovanou stravu, kde je zátěž přídavných látek – éček – vyšší. Je to vždy otázka volby, možností a rozhodnutí, nakolik si člověk cení vlastního zdraví.
Pokud se klient rozhodne pro biopotraviny, je to samozřejmě lepší. Ještě lepší varianta jsou lokální biopotraviny,“ tvrdí Marie Lukášová s tím, že v biokvalitě by volila hlavně to, co kupujeme a jíme nejčastěji. Některé cizorodé látky se v těle kumulují (např. pesticidy nebo těžké kovy), takže čím delší zátěž, tím se mohou více podepisovat na našem zdraví.
„Pokud piju jednu kávu za čtrnáct dní, tam bych asi biokvalitu neřešila,“ uzavírá.
Jak poznat biokvalitu
Biozebra s popiskem produkt ekologického zemědělství: Označuje potraviny v biokvalitě vyrobené v České republice. Na obalu musí být také umístěn číselný kód kontrolní organizace (CZ-BIO-xxx).
Zelený list s hvězdičkami: Od roku 2010 jím musí být označeny všechny organické potraviny vyrobené v EU. Obal musí nést informaci o místě, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny.
Pro biopotraviny dovezené do EU z třetích zemí je však evropské logo dobrovolné. Bio pro zdravý životní styl nestačí. Bio salám, bio máslo a bio bílý chleba nemají se zdravou výživou nic společného.
Pokud nevíte, kde najít lokální biopotraviny, zkuste následující webové stránky:
Adresarfarmaru.cz – pokud chcete nakupovat přímo od výrobců a pohodlně najít ty ve svém nejbližším okolí.
Poznejsvehofarmare.cz – série poznávacích akcí, které mají za cíl propojit menší a střední farmáře s jejich potenciálními zákazníky. Ochutnejte výrobky přímo od výrobců, poznejte regionální potraviny a ty, kteří se jejich produkcí zabývají.
Kamprobio.cz – mapa, která vám ukáže, že producenty ekologického zemědělství máte hned za rohem.
Mnohem více informací o zdravém životním stylu najdete v aktuálním čísle časopisu Dieta. Čeká vás mimo jiné i velký hubnoucí manuál pro letošní rok nebo rozhovor s Dianou Kobzanovou!
Nestíháte zajít do trafiky?
Objednejte si časopis v našem iKiosku. Poštovné je zdarma!
Spotřeba biopotravin roste, Češi za ně utratí přes dvě miliardy ročně
Biopotraviny nabízejí všechny velké řetězce, oblíbeným místem jejich prodeje jsou také farmářské trhy.
Foto: Milan Malíček, Právo
Spotřeba biopotravin v Česku meziročně roste téměř o čtyři procenta, Češi za ně za rok utratí 2,02 miliardy korun, vyplývá ze studie ministerstva zemědělství. Poslední souhrnná data má za rok 2014, podle odhadů resortu bude ale trend pokračovat a v dalších letech očekává růst o pět až deset procent ročně.
Na českém trhu se v minulých letech objevily desítky nových farmářských obchodů a prodejen s biopotravinami. Mezi významné prodejce patří Sklizeno, Náš Grunt, My Food Market, Food Story či Moje Kredenc. Obrat trhu farmářských prodejen, které mají v sortimentu také, i když nikoli pouze, biopotraviny, již v Česku dosahuje miliard korun.
Sítě Sklizeno a My Food Market plánují otevřít do roku 2018 ve 38 českých a moravských městech až 58 nových poboček, řekl Právu jejich spolumajitel Petr Borkovec.
| Co je biopotravina? |
| Potravina vyrobená z produktů ekologického zemědělství za podmínek určených zákonem (EU i ČR), která splňuje zvláštní požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost, například bez použití umělých hnojiv, postřiků či geneticky modifikovaných organismů (GMO). Biopotraviny vyrobené v ČR jsou označené tzv. zelenou zebrou. Všechny biopotraviny vyrobené v EU nesou také evropskou bioznačku – zelený list z hvězdiček. |
Menší podíl prodejů biopotravin jde přímo od zemědělců z farem nebo prostřednictvím e-shopů.
Na celkových prodejích potravin ale zatím tvoří podíl těch bio necelé jedno procento. To souvisí i s poměrně přísnými požadavky, které musí potraviny pro toto označení splnit.
Proti masovému fenoménu nakupování potravin ve slevových akcích velkých řetězců, což podle průzkumů dělá skoro polovina Čechů, jde tedy zatím o malý trh, ale s potenciálem.
Rostoucí zájem o bio potvrzují i řetězce, které také biopotraviny začínají postupně zařazovat do slevových akcí.
Oproti běžnému zboží v akci zákazník za biopotraviny zaplatí někdy dva až třikrát víc, než za ty běžné, vyplývá ze srovnání zboží ve slevových akcích serveru Kupi.cz. Nejpestřejší nabídka bioproduktů v akcích je v kategoriích dětské výživy, čaje, obilovin nebo sýrů.
„V současné době zaznamenáváme velký zájem například o kokosové výrobky, o produkty raw (syrové) a zároveň bio, přírodní sladidla a také o superpotraviny (např. obilovina Quinoa, semínka a ořechy, ovocné a zeleninové šťávy) .
V rámci nabídky chlazených potravin jsou na předních místech pochopitelně tradiční výrobky, jako jsou vejce, mléko, jogurty, zajímavým doplňkem sortimentu je třeba ghí (přepuštěné máslo),“ řekla Novinkám mluvčí Globusu Pavla Hobíková.
| Srovnání cen běžných a bio potravin | ||||
| Produkt | Běžné | Bio | Rozdíl cena | Rozdíl (%) |
| Banány (1 kg) | 24,90 Kč | 54,90 Kč | 30,00 Kč | 220,48% |
| Brambory (1 kg) | 16,90 Kč | 26,90 Kč | 10,00 Kč | 159,17% |
| Mléko (1 l) | 14,90 Kč | 17,90 Kč | 3,00 Kč | 120,13% |
| Citróny (1kg, bio 0,5 kg) | 34,90 Kč | 39,90 Kč | 44,90 Kč | 228,65% |
| Máslo (250g, bio 200 g) | 21,90 Kč | 36,90 Kč | 15,00 Kč | 210,62% |
| Vejce M (balení 6ks) | 2,60 Kč | 6,95 Kč | 4,35 Kč | 267,31% |
| Zdroj: Kupi.cz, srovnávané byly výrobky nabízené při slevových akcích |
„Naši zákazníci v kategorii bio nejčastěji nakupují čerstvé mléko, jogurty, vejce, citrony či sirupy. Mezi novinky posledních měsíců patří například tempeh, farmářský jogurt zrající v kelímku, vanilkový cukr s pravou vanilkou a třtinovým cukrem, kakao, krekry s chia semínky či tvarohový dezert,” uvedla mluvčí řetězce Billa Lucie Borovičková.
„Mezi zákazníky pozorujeme rostoucí zájem o biopotraviny. I do České republiky totiž stále silněji proniká fenomén takzvané kreativní spotřeby. Lidé si uvědomují, že upřednostněním bioproduktů přispívají k pozitivním změnám ve společnosti a k ochraně prostředí, ve kterém žijí,“ dodala.
Na konci loňského roku bylo v Česku podle údajů České technologické platformy pro ekologické zemědělství 543 výrobců biopotravin, meziročně o 7,3 procenta více. S výrobou začalo 78 firem, naopak 41 jich skončilo. Ekologičtí zemědělci podle posledních údajů hospodařili v tuzemsku na 502 374 hektarech půdy, což je přibližně 12 procent celkové výměry zemědělského půdního fondu.
„Ekologické zemědělství je v principu nastaveno na šetrnou formu hospodaření v krajině za maximálního využití místních zdrojů a s přísným rámcem pravidel,“ řekla Novinkám mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová.
I biopotraviny podle ní mají zájem například zákazníci, kterým vadí určitá anonymita a uniformita konvenční produkce a zajímá je i příběh, který za každou takovou potravinou stojí – například z jaké farmy pochází.
V Británii nedávno v této souvislosti vyvolal kritiku postup řetězce Tesco, které u některých výrobků používalo v rámci marketingu názvy neexistujících farem.
„Produkce biopotravin je ale zároveň velký byznys, který v praxi znamená velké vývozy naší produkce například do západní Evropy v a zároveň dovozy mnoha komodit ku příkladu z Číny nebo z Jižní Ameriky, což tak zcela popírá princip lokálního hospodaření a šetrného vztahu k přírodě,“ upozorňuje Večeřová. Doporučuje proto sledovat etikety a soustředit se mimo jiné na povinné značení země původu. Biopotraviny vyrobené v EU jsou například označené zeleným listem z hvězdiček.
Porovnat slevy z letáků a ceny v obchodech pomáhá web Kupi.cz.
Podle statistik se do Česka dovážejí biopotraviny například z Argentiny, Kolumbie a Thajska. Roste i dovoz z Filipín, odkud se jako biopotravina obvykle dováží kokosový olej. České biopotraviny se nejčastěji vyvážejí do sousedního Rakouska a Německa, vyplývá ze statistik.