Bifidobakterie – jaké mají účinky na naše zdraví?

V lidském těle žije cca 500 druhů bakterií a pokud jsou v rovnováze, vše funguje tak, jak má. Někdy se ale rovnováha bakterií přehoupne ve prospěch těch zlých. Nejčastěji vlivem užívání některých léků, změnou stravy, rozvojem infekcí a zánětů, stresem, velkým množstvím alkoholu anebo ozařováním. A tím dochází ke vzniku potíží. 

Probiotika sama neléčí, ale můžete je užívat jako doplňkovou léčbu, když máte tyto potíže: 

  • průjem
  • zácpa
  • kvasinková infekce v pochvě
  • kvasinková infekce v ústní dutině (soor)
  • ekzém
  • intolerance laktózy
  • užívání antibiotik
  • zánětlivá a autoimunitní onemocnění střev

Bifidobakterie – jaké mají účinky na naše zdraví? Jak užívat probiotika?

Jsou to živé mikroorganismy, kterým je potřeba vytvořit vhodné podmínky pro růst. Jsou totiž citlivé na pH, změny teploty, kyslík a také se ovlivňují navzájem.

V první řadě, je důležité dodržet užívání, které je uvedené na obalu. Dozvíte se informace, jestli se mají užívat s jídlem, nebo nalačno a jak je správně uchovávat.

Na zapíjení probiotik je nejvhodnější čistá voda. 

Bifidobakterie – jaké mají účinky na naše zdraví? Co jsou to prebiotika?

Mohlo by se zdát, že se jedná jen o překlep, jde ale o hodně důležité – nápomocné látky.

Tvoří totiž potravu pro bakterie, aby měly vhodné podmínky pro růst, množení a zakládání nových kolonií.

Tyto pozitivní účinky má inulín a pektiny, tedy rozpustná vláknina, kterou naše tělo nedokáže strávit. Nachází se hlavně v ovoci a zelenině. Nejčastěji pak v jablkách, cibuli, čekance, či v banánu.

Pokud zkombinujeme prebiotika a probiotika dohromady, vzniká synbiotikum. Poslední dobou se častěji začíná skloňovat pojem postbiotikum, a to především v souvislosti s náhradní kojeneckou výživou. Jsou to látky, které jsou výsledkem metabolického procesu baktérií a mají význam pro funkci imunitního systému.

Bifidobakterie – jaké mají účinky na naše zdraví? Antibiotika vs. probiotika

Pokud Vám lékař diagnostikoval bakteriální infekci, pravděpodobně odejdete z ordinace s předpisem na antibiotika. Léky působí během užívání nejen na patogenní bakterie, ale na všechny, které jsou na konkrétní antibiotikum citlivé, tedy často i na ‚‚hodné‘‘.

Narušení bakteriální rovnováhy má za následek zažívací potíže (nevolnost, průjem, nadýmání, zácpu nebo křeče) a často i rozvoj kvasinkové infekce. Proto se doporučuje začít užívat probiotika preventivně, hned od začátku léčby bakteriální infekce. A posléze ještě 14 dní po vysazení antibiotik.

Pro maximální účinek si nechte mezi antibiotikem a probiotikem odstup alespoň dvě hodiny.

Bifidobakterie – jaké mají účinky na naše zdraví? Jaké probiotikum vybrat?

V lékárnách jsou dostupné doplňky stravy v různých lékových formách. Kapky vhodné pro děti, kapsle nebo tablety rozpustné v ústech a taky kapsle, které se zavádějí lokálně do pochvy. Když pozorně čtete složení, zjistíte, že každé obsahují vícero různých kmenů prospěšných bakterií.

Setkat se můžete taky se zkratkou CFU. Je odvozená z anglického výrazu Colony Forming Units, tedy jednotky, které tvoří kolonie. Znamená to, kolik jednotek je schopných množit se a tvořit nové kolonie.

Sledovat bychom měli hodnoty od 108 do 1011 životaschopných jednotek.

Kmeny, se kterými se nejčastěji setkáte:

  • Bakterie mléčného kvašení (laktobacily) – Lactobacillus casei, Lactoacillus rhamnosus, Lactobacillus acidophilus. Lactobacillus reuteri mění laktózu na kyselinu mléčnou, která vytváří ve střevech kyselé prostředí, nepřátelské pro patogenní bakterie. Kromě toho, že napomáhají při trávení, brání tím růstu bakteriím, které vyvolávají střevní záněty a průjem, jako třeba Salmonela. 
  • Bifidobakterie – Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium longum, Bifidobacterium animalis, Bifidobacterium infantis a mnoho dalších. Jsou často v doplňcích v kombinaci s laktobacily a vzájemně se jejich účinek doplňuje. Jsou to první bakterie, se kterými přijde do styku novorozenec při průchodu porodními cestami a osídlí jeho střeva. Nachází se taky v mateřském mléku a vytváří kyselé pH a zdravé prostředí, což je základ pro budování imunitního systému dětí. Kdežto porod císařským řezem, či podávání umělé dětské výživy může negativně ovlivnit mikroflóru dítěte, a následně vývoj imunitního systému a zažívání. 
  • Enterobakterie – Enterococcus faecium. Pomáhají při průjmech, které způsobuje užívání antibiotik.
  • Kvasinky – Saccharomyces boulardii. Osvědčila se při cestovatelských průjmech, protože zlepšuje odolnost vůči cizím baktériím. Taky pomáhá při léčbě a prevenci zánětu tlustého střeva a při průjmech spojených s užíváním antibiotik. 

Probiotika lze užívat jak preventivně, tak i jako doplňkovou léčbu. Jsou vhodné pro všechny věkové kategorie, a pokud to zdravotní stav vyžaduje, mohou se užívat i dlouhodobě.

Všechna probiotika

Probiotika a naše imunita

Bifidobakterie – jaké mají účinky na naše zdraví?Mnozí z nás už určitě zažili různé zažívací problémy, jako nafouknuté břicho, pocit tíhy na žaludku, zácpa nebo průjem, plynatost, křečea pocit nepohody.To vše bývá často provázeno únavou, poruchami koncentrace a prohloubením psychické rozlady. Obvykle si ani neuvědomujeme, že by tyto problémy mohly přímo souviset se složením naší střevní mikroflóry. Narušení rovnováhy nezdravím způsobem života, má totiž dalekosáhlé zdravotní následky.

Škodlivé vlivy různých rizikových faktorů působící na lidský organizmus a jejich spolupůsobení při rozvoji onemocnění iniciovaly bádání po účinných a lehce dostupných prostředcích, které by byly schopné chránit lidské zdraví.

Dnes je už jednoznačně prokázáno, že „přátelské” probiotické bakterie jsou účinnými pomocníky. Při současném nezdravém stylu života je potřebná zvýšená obranyschopnost organizmu, tím se předchází vzniku a rozvoji různých civilizačních onemocnění.

Probiotické mléčné bakterie – laktobacily a bifidobakterie – nacházející se např. v jogurtech či kysaném zelí – se usídlují na stěnách tlustého střeva, kde produkují kyselinu mléčnou a různé organické kyseliny.

Jejich zásluhou pak patogenní a hnilobné bakterie hynou, čímž chrání především střevní sliznici před útoky jiných agresivních bakteriálních kmenů.

Díky tomu, že zajišťují zdravou funkci střeva, posilují naši imunitu, protože buňky obranného systému se tvoří přímo ve střevech a hlavní část činnosti imunitního systému probíhá právě na povrchu lidských střev.

Probiotika a lidská imunita

Důležitou součástí našeho obranného systému je také trávicí trakt. Jeho roli ovšem z neznalosti často podceňujeme. Ve střevě probíhá nejen trávení potravy,ale také celá řada dalších funkcí.

Velice důležitou roli při vytváření skutečné obranné linie proti vnějším vlivům hraje právě střevo. Na obranné funkci střeva se zúčastňují střevní mikroflóra, střevní sliznice a střevní imunitní systém.

Probiotika brzdí rozmnožování nežádoucích škodlivých mikroorganismů vyskytujících se ve střevě, resp. přímo usmrcují tím, že:

  • produkují bakteriostatické a bakteriocidní látky
  • soutěží s nimi o nutriční živiny (výživové látky, vitamíny, růstové faktory)
  • produkují kyselinu mléčnou, čímž snižují střevní pH, a tak přímo působí proti patogenním a potenciálně patogenním mikroorganismům

Probiotika tímto způsobem zajišťují obranu proti širokému spektru střevních patogenů, jako jsou bakterie z rodu Salmonella, Shigella a jiné potenciální patogenní bakterie, Clostridium, Helikobacter anebo kvasinky Candida albicans.

Jelikož probiotika udržují správné složení střevní mikroflóry, přispívají k příznivému a rovnovážnému stavu slizniční a následně pak celkové imunity. Přibližně 70% lidského imunitního systému se nachází právě ve střevě. Proto kontakt se škodlivými mikroorganismy zde může vyvolat silnou zánětovou reakci.

Vychytávání imunitních buněk v místě zánětu je nutné důkladně kontrolovat, aby se zabránilo vzniku závažného onemocnění. Mechanismus pozitivního účinku probiotickýchbakterií tkví v kontrole migrace imunitních buněk do místa zánětu.

Tak nás probiotika ochraňují před nerovnováhou, která vede k poruchám tolerance a přispívá ke vzniku alergií a autoimunitních onemocnění.

Střevní bakterie a jejich role

Střevní prostředí je jedinečné tím, že v něm přežívá velké množství bakterií, z nichž mnohé ke svému životu nepotřebují vzduch. Vytvářejí tzv. střevní mikroflóru. Na základě jejich účinku na lidský organismus můžeme střevníbakterie rozdělit do dvou skupin.

Některé mají pro organismus pozitivní význam a nazýváme je ”užitečné”, jiné jsou pak pro nás nepříznivé až škodlivé. Tyto „škodlivé” bakterie produkují toxické látky, které mohou zapříčinit zdlouhavá onemocnění a organismus chronicky poškozovat. Užitečné bakterie (tzv.

probiotika) příznivě ovlivňují rovnováhu střevní flóry, zabraňují množení škodlivých bakterií, zlepšují trávení, posilují imunitní systém a zvyšují odolnost vůči infekcím.

Užitečné střevníbakterie jsou ty, které rozkládají složité cukry na ketolátky, a jsou pro nás prospěšné tím, že:

  • příznivě ovlivňují pH ve střevě
  • umí brzdit množení škodlivých bakterií
  • produkují vitamíny B a K
  • zvyšují prokrvení střevní sliznice
  • pomáhají rozkládat nevstřebané zbytky potravy
  • snižují možnost vzniku rakovinného onemocnění

Na střevní mikroflóru je potřeba nahlížet jako na „samostatný mikrosvět” který je schopen vykonávat různé lidskému zdraví prospěšné činnosti.

Naopak, pokud v tlustém střevě dojde k narušení rovnováhy mezi jednotlivými druhy bakterií, střevní prostředí se může změnit ve škodlivé. Dochází k různým zažívacím problémům (plynatost, křeče, překyselení, nadýmání, zácpa, průjem apod.

), které mohou vyústit ve vážná onemocnění, jako jsou zánět střeva, ulcerózní kolitida, alergie, rakovina střeva apod.

Narušovatelé střevní mikroflóry

Trávicí trakt dospělého člověka je domovem mimořádně různorodého mikrobiálního ekosystému, je hostitelem téměř 500 odlišných bakteriálních druhů. Správné fungování a vyváženost střevní mikroflóry mohou narušit:

  • hnilobné střevníbakterie z potravin, které podléhají hnilobě (maso, uzeniny, vnitřnosti, vejce anebo částečně zkažené potraviny)
  • infekce, jako např. Helicobakter pylori
  • změna stravovacích návyků
  • nedostatek vlákniny ve stravě
  • stres
  • alkohol
  • antibiotika (užívané při léčbě infekčních onemocnění)
  • cytostatika (léky používané při léčbě rakoviny)
  • imunosupresiva (léky na potlačení imunity)

Probiotika nás ochraňují

Narušenou rovnováhu upravují „přátelské” – probiotické mléčné bakterie, které nazýváme též probiotika. Příznivě ovlivňují složení střevní mikroflóry. Lidské tělo pak díky nim lépe využije vitamíny, vápník anebo laktózu. Probiotika zlepšují rovněž prokrvení a pohyb střev (peristaltiku).

Pozitivně ovlivňují imunitu a produkci vitamínu K a B12. Probiotika snižují riziko infekce trávicího traktu. Účinně přispívají při procesu trávení tím, že činí některé složky potravin lépe stravitelnými. Jsou to ochránci našeho zdraví. Probiotika se přirozeně vyskytují v některých potravinách.

Mléčné bakterie nejčastěji využívané jako probiotikum jsou Streptococcus thermophilus, bifidobakterie (Bifidobacterium lactis, Bifidobacterium longum, Bifidobacterium breve) a laktobacily (Lactobacillus acidophilus, Lactobacillusrhamnosus, Lactobacillus bulgaricus a pod.).

Tyto užitečné mléčné bakterie se vyskytují především ve fermentovaných mléčných výrobcích.

Prospěšný účinek mají také fermentované mléčné a zeleninové produkty, jako jsou bílé neochucené jogurty,kysané mléko, acidofilní mléko, kefír, brynza se živými mléčnými kulturami, ale i nesterilizované kysané zelí, kvašené okurky a jiné.

Budete mít zájem:  Trestní Zákoník Ublížení Na Zdraví?

Užívání probiotik

V současnosti je už k dispozici řada možností, jak organismu dodat užitečné probiotické bakterie, a to prostřednictvím kvalitních koncentrovaných výživových doplňků.

Důležité přitom je, aby se životaschopné bakterie nacházely v enterosolventní kapsli, která je odolná vůči kyselému prostředí žaludku, čímž je zajištěno jejichpřežití během průchodu žaludkem.

Tak se dostanou v nepoškozeném stavu do tenkého a tlustého střeva, kde dočasně kolonizují trávicí trakt.

V kapsli se probiotické bakterie nacházejí v lyofilizované formě. Lyofilizace je proces sušení, při kterém se surovina nejdříve zmrazí a cestou sublimace se odstraní led. Led se mění přímo ve vodní páry s vynecháním tekutého stavu. Bakteriální prášek získaný touto nadstandardní technologií je 100 % přírodní produkt, velmi lehký, mimořádně mikrobiologicky čistý.

Původní morfologické i biochemické vlastnosti bakterií se přitom nemění a zachovávají si životnost i několik let. Jakmile příslušné trávicí enzymy ve střevě natráví obal kapsle, vysušené, tedy lyofilizované bakterie se uvolní, naberou vlhkost ze střevního prostředí a začnou se v něm rozmnožovat. Nejvhodnější potravou pro ně jsou tzv.

prebiotika, které u kvalitních výživových doplňků tvoří už přímou součást samotné kapsle.

Swiss Probiotix splňuje všechna kritéria vysoce kvalitního probiotického výživového doplňku. Jedna enterosolventní kapsle rostlinného původu, vhodná také pro vegetariány, odolává kyselému prostředí žaludku a obsahuje:

  • vyváženou směs důležitých 9 druhů střevních bakterií
  • minimálně 8 miliardy buněk v lyofilizované formě
  • výživu pro užitečné bakterie (FOS)

Více o výrobku Swiss Probiotix se můžete dočíst zde!

Prebiotika – potrava pro probiotika

V průběhu života podléhá složení střevní mikroflóry významným a výrazným změnám. V četných studiích se prokázalo, že výživa a věk jsou hlavními faktory, které ovlivňují zastoupení jednotlivých bakterií ve střevní mikroflóře.

Probiotické bakterie se mohou vlivem soustavného nedostatku vláknin ve stravě, anebo v souvislosti s přibývajícím věkem zcela vytratit.

Množství patogenních enterokoků, enterobakterií a klostridií se naopak zvyšuje.

To může vést k nárůstu patogenních a toxických škodlivin, vzniku rakoviny a poruch funkce jater.

Aby probiotické bakterie mohly ve střevním traktu člověka přežívat a optimálně se rozmnožovat, potřebují k tomu nestravitelné potravinové látky – vlákniny, které příznivě a selektivně ovlivňují jejich růst. Tyto látky se nazývají prebiotika. Musí splňovat následující kritéria:

  • jsou odolné vůči žaludečním kyselinám a vůči enzymům v trávicím traktu
  • jsou stravitelné a rozložitelné „přátelskými” střevními bakteriemi
  • selektivně stimulují růst anebo aktivitu pouze „přátelských” střevních bakterií, které příznivě ovlivňují náš zdravotní stav

Uvedená kritéria splňují prakticky pouze určité nestravitelné oligosacharidy různého původu. Pro člověka je mateřské mléko jakoprebiotikum prvním a nejlepším zdrojem. Obsahuje až 15 g nestravitelných oligosacharidů v jednom litru. Prebiotika se nacházejí v přirozené formě také v rostlinných potravinách.

Jedním z nejužitečnějších prebiotik je inulin. Mezi bohaté zdroje inulinu patří kořen rostliny čekanka cikorka, z níž se vyrábí také náhražka kávy, anebo artyčoky konzumované ve formě salátu. Ovšem nejbohatším zdrojem je kořen čekankyobecně. Poznatky o jejích léčivých účincích byly známy už na počátku našeho letopočtu.

Všechny dosavadní komerční prebiotika jsou oligosacharidy anebo polysacharidy. Deset humánních studií dokumentovalo, že nejvýraznější účinek měly fruktooligosacharidy (FOS), jejichž vlivem došlo k nárůstu počtu bifidobakterií až 10násobně, po příjmu 1 až 20 g FOS denně. Proto se v současnosti do potravin a krmiv jako prebiotika přidávají fruktooligosacharidy (FOS).

Proč je potřebné užívat probiotika pravidelně

Jaký je rozdíl mezi běžnými bakteriemi střevní flóry a probiotickými bakteriemi? Střevní bakterie dlouhodobě obývají trávicí trakt, ve kterém se nepřetržitě kolonizují. Probiotikum jsou živé bakterie, které v trávicím ústrojí přetrvávají dočasně, odvedou prospěšnou činnost, ale nejsou schopny dlouhodobé kolonizace.

To zároveň vysvětluje, proč je nutné probiotika užívat dlouhodobě, aby bylo možné zaznamenat jejich pozitivní efekt.

K nejčastějším patří některé ušlechtilé bakterie mléčného kvašení – bifidobakterie a laktobacily. Probiotikase přidávají také do tzv. funkčních potravin. Čisté kultury lze též aplikovat ve formě kapslí, tablet anebo sirupů.

Probiotika je nutné konzumovat v potravinovém nosiči, který jim umožní přežít přechod mezi žaludkem a střevem, aniž by došlo k jejich znehodnocení vlivem žluči. Tím způsobem je umožněno jejich pozitivní působení v tenkém a tlustém střevě.

V současnosti je už k dispozici řada možností, jak lze užitečné probiotické bakterie ve střevě doplňovat ve formě kvalitních výživových doplňků (v koncentrované formě, zpracované v kapslích).

Kromě základní schopnosti přežít transport žaludkem, tenkým střevem a dočasně kolonizovat trávicí trakt, je také důležitý obsah životaschopných bakterií.

Proto se probiotické bakterie v kapslích nacházejí v lyofilizované formě. Jedná se o proces sušení, při kterém se surovina nejdříve zmrazí a cestou sublimace se odstraní led. Led se přitom mění přímo ve vodní páry s vynecháním tekutého stavu.

Jde o nadstandardní technologii, kterou se získává 100% přírodní produkt – bakteriální prášek. Je velmi lehký a má mimořádnou mikrobiologickou čistotu.

Současně se nemění ani původní morfologické či biochemické vlastnosti bakterií a zachovávají si životnost i několik let.

Jakmile příslušné trávicí enzymy ve střevě natráví obal kapsle, vysušené lyofilizované bakterie se uvolní. Postupně ze střevního prostředí naberou původní vlhkost a začnou se v něm rozmnožovat. Nejvhodnější potravou pro ně jsou tzv. prebiotika zvané FOS (fruktooligosacharidy), které u kvalitních výživových doplňků tvoří už přímo součást samotné kapsle.

Vhodně zvolené složení probiotických kultur a jejich průnik do střev v životaschopné formě může zabránit vzniku řady trávicích potíží a závažných civilizačních nemocí.

Probiotika pro děti

Patrně se už mnozí z nás na vlastní kůži přesvědčili, že pokud se užívají probiotika, dochází ke zmírnění anebo zkrácení průběhu určitých onemocnění. Je však potřebné si uvědomit, že nejdůležitější význam spočívá v jejich preventivních účincích, a to zejména u dětí.

Projevuje se to pozitivně už v kojeneckém věku, kdy důležitým faktorem zdravého vývoje dětského organismu je složení přijímané stravy. Z tohoto hlediska je mateřské mléko jedinečné a nenahraditelné a má podstatný vliv na složení střevní mikroflóry.

Výzkumy prokázaly, že u kojených dětí se ve střevech vyskytuje podstatně více probiotických bakterií, a to především laktobacily, než u dětí, jimž se podává umělá výživa. To má přímou souvislost s výskytem kojeneckého průjmu, který se podstatné méně vyskytoval u kojených dětí.

Dále bylo zjištěno, že kojení, a tedy i širší přítomnost probiotických bakterií, pomáhá předcházet vzniku Crohnovy nemoci u dětí.

U dětí vyživovaných uměle je stejné složení střevní mikroflóry jako u dospělých, ovšem je zde větší nebezpečí vzniku alergií anebo infekcí. V rámci dlouhodobého výzkumu bylo potvrzeno, že jakmile se těmto dětem vedle běžné stravy podávaly i probiotika, zmizely kožní a potravinové alergie.

Probiotika hrají důležitou roli také v pozdějším věku dítěte, kdy přichází do styku s dalšími, pro něj novými choroboplodnými bakteriemi. Ve školkách a školách ho nejčastěji atakují bakterie, na které není jeho organismus připravený.

Proto je důležité dodat mu optimální množství prospěšných bakterií. Probiotika vytvoří na stěnách jeho střev souvislý ochranný povlak pokrývající sliznici, čímž se zabrání kolonizaci střeva patogenními mikroorganismy a jejich následnému přemnožení.

Pozitivní účinky probiotických bakterií u dětí:

  • zlepšuje se příjem minerálních látek a vitamínů z potravy
  • zlepšuje se vstřebávání vápníku do kostí, což podporuje zdravý růst
  • stimuluje se imunitní systém a obranyschopnost organismu
  • obnovuje se střevní mikroflóra při léčbě antibiotiky i po ní
  • podpora při prevenci a léčbě zácpy i průjmu
  • zmírňují se projevy kožních nemocí (různé ekzémy včetně atopického ekzému, akné)
  • zmírňují se projevy potravinových alergií (i do budoucna)
  • ochrana před nemocemi a infekcemi v dětském kolektivu

Probiotika, kdo by je měl užívat a jaké kmeny?

Bifidobakterie – jaké mají účinky na naše zdraví?

Probiotika…jsou opravdu tak důležitá a prospěšná? Kdo by je měl užívat? A nestačil by obyčejný jogurt?

Ačkoliv je pojem PROBIOTIKA stále omílaný v reklamách či v různých doporučeních, na různých letáčcích či webech o zdraví se dočtete, že jsou pro lidský organismus a jeho správnou funkci důležitá, ale přesto mnoho lidí nemá zcela jasno, o co přesně jde a jestli je opravdu tak důležité, probiotika užívat. Proto jsem si pro vás připravila souhrn informací o probioticích a stručný přehled nejčastějších probiotických kmenů a rodů.

V našem střevě žijí milióny bakterií – tzv. střevní mikrobiom, který získáváme postupně ještě v mateřském lůně a ihned po narození, a který se dále mění a vyvíjí během našeho dalšího života. Tomuto procesu se říká kolonizace.

Složení střevního mikrobiomu je dáno stylem stravování, životním stylem, ale i tím, zda konzumujeme léky, jakou vodu pijeme, či jaké kosmetické a hygienické prostředky používáme.

Zejména antibiotika likvidují esenciální střevní bakterie a jejich nadužívání je spojeno se zvýšením množství patogenních baktérií.

PROBIOTIKA nejsou PREBIOTIKA. Prebiotika jsou v podstatě potravou pro zdravý střevní mikrobiom, tedy bakterie. Jedná se o nestrávenou vlákninu, zdrojem může být například česnek, cibule, chřest, oves, ječmen, pórek či další potraviny, které obsahují rezistentní škroby.

PROBIOTIKA:

  • Jedná se o nepatogenní mikroorganismy, které jsou podávány s cílem zlepšit mikrobiální rovnováhu střev.

PROČ JSOU PROBIOTIKA PROSPĚŠNÁ?

  • Pokud žijí ve střevech silné probiotické kultury mikroorganismů, brzdí růst nežádoucích patogenních mikroorganismů. POZOR! Platí to i naopak.
  • Zlepšují funkci střev.
  • Udržují správné pH ve střevě.
  • Optimální střevní mikroflóra usnadňuje trávení. Naopak přemnožené patogenní mikroorganismy mohou inhibovat vstřebávání důležitých živin do organismu.
  • Regulují ukládání tuků v těle. Nerovnovážný střevní mikrobiom mimo jiné přispívá k nadváze a obezitě.
  • Mají antikarcinogenní a imunostimulační vlastnosti.
  • Syntetizují některé bioaktivní mastné kyseliny.
  • Syntetizují některé vitamíny a enzymy.
  • Mohou mít pozitivní vliv na některé alergie a nemoci.
  • Zlepšují stav chronických metabolických onemocnění, jako jsou cukrovka, nealkoholické ztučnění jater či obezita.

KDO BY JE MĚL UŽÍVAT?

  • Jsou bezpečná pro kojence, děti, dospělé a starší pacienty. V tomto článku se rozepisuji na téma probiotika u novorozenců a dětí a jejich možné účinky.
  • Snižují rizika průjmu spojeného s užíváním antibiotik.
  • Snižují četnost výskytu průjmu způsobeného některými bakteriemi. Včetně tzv. cestovatelských průjmů.
  • Užívání probiotik snižuje míru remise ulcerózní kolitidy u dospělých osob.
  • Zlepšuje stavy bolestí břicha a syndromu dráždivého tračníku u dětí i dospělých.
  • U předčasně narozených dětí snižuje užívání probiotik výskyt nekrotizující enterokolitidy a úmrtnosti u předčasně narozených dětí. Opět viz můj článek zde
  • Mírní problémy spojené s intolerancí laktózy (pozor, zde se však musíte zaměřit na probiotika, která nejsou pěstěna na mléčném médiu!, takováto hypoalergenní probiotika najdete na eshopu puravia.cz a konkrétně zde)
Budete mít zájem:  Jaké Léky Pomohou Na Bolest Zubů?

KDO BY MĚL BÝT OPATRNÝ PŘI UŽÍVÁNÍ PROBIOTIK?

  • Těhotné a kojící ženy – užívání probiotik je vhodné, ale je třeba vybrat takové, které jsou prospěšné pro vás a vaše dítě a nezpůsobí vám případné komplikace. Vždy se poraďte se zkušeným terapeutem, například v naší poradně, kterou vedu pro vás zdarma poradna@cz
  • Novorozenci a děti – probiotika jsou vhodné, ale opět je zapotřebí zvolit takové, které budou dítěti vyhovovat a přinesou mu užitek. Velmi bezpečná a účinná i pro alergické děti s ABKM (alergie na bílkovinu kravského mléka) či s HIT (histaminová intolerance) jsou Gutpro infant (od narození do cca 2-3 let) a od 2-3 let pak Gutpro powder .
  • Starší pacienti a osoby se sníženou funkcí imunity – probiotika mohou zlepšit zdravotní stav, ale je nutné vybrat taková, která budou takovou funkci plnit a nezpůsobí uživateli potíže.
  • Pacienti s výrazně sníženou imunitou (například při onkologické léčbě, HIV/AIDS, po transplantaci orgánů) – zde je nutné být velmi obezřetný a konzultovat případné užívání probiotik s lékařem, protože se může stát, že probiotické kultury mohou napadnout organismus a způsobit zánět.

JAKÝ JE ROZDÍL MEZI PROBIOTICKÝMI PŘÍPRAVKY A POTRAVINAMI, KTERÉ PROBIOTIKA PŘIROZENĚ OBSAHUJÍ?

Probiotické přípravky Fermentované potraviny a nápoje (například kefíry, jogurty, sýry, kimchi, kysané zelí, a další)
Známe přesné složení rodů a kmenů bakterií a jejich dávku. Neznáme přesné složení probiotických mikroorganismů. Zvláště pokud se jedná o „homemade“ výrobky, tak mohou být přítomny i divoké druhy bakterií. Také ve většině případů nemáme představu o dávce bakterií.
Přípravky jsou uzpůsobeny tak, aby probiotické mikroorganismy přežily co v nejhojnějším počtu působení žaludečních kyselin a byly schopny kolonizovat střeva. V potravině či nápoji musí být velmi mnoho probiotických bakterií, aby byla šance, že alespoň nějaké přežijí nepříznivé působení prostředí žaludku. Jedná se především o laktobacily a bifidobakterie, které netvoří spóry.
Pozor na konzervanty u některých typů potravin (zejména u kvašené zeleniny). Konzervační látky mohou aktivitu probiotických mikroorganismů úplně utlumit a potravina tak ztratí svůj probiotický význam. Je nutné se zajímat o složení potraviny.
  • (1,2,3,4,5,6,7,8)
  • Nejběžnější kmeny probiotických bakterií
  • Laktobacily

Lactobacillus spp. je velmi široký rod mikroorganismů, které běžně kolonizují zažívací trakt a močové cesty člověka. Najdeme je ale i u rostlin, v půdě a byly izolovány z mnoha typů potravin. Laktobacily zahrnují přes 150 popsaných druhů (například Lactobacillus. lactis, L. paracasei, L. reuteri, L. rhamnosus, L. acidophilus, L. brevis, L.

casei, L. debrueckii, L. fermentum a další). Jedná se o bakterie, které neprodukují spóry, mají tyčinkový tvar a většina z nich produkuje kyselinu mléčnou. Ta má mimo jiné i efekt likvidovat některé jiné patogenní mikroorganismy v daném prostředí.

Toho se využívá jak v organismu člověka, kdy se laktobacily používají jako probiotika pro zlepšení funkce střev, nebo je možné je využít i při léčbě vaginálních bakteriálních zánětů či infekcí močových cest.

Bakteriocidní účinek mají laktobacily ale i díky produkci dalších sloučeni, jako jsou například další organické kyseliny, peroxid vodíku nebo bakteriociny. Svůj velký význam mají i v potravinářských technologiích, kdy se používají k výrobě fermentovaných potravin a nápojů.

Kysané neboli fermentované potraviny jsou i zdrojem probiotických laktobacilů pro lidský organismus. Velkou výhodou těchto potravin je, že jsou v podstatě přírodně konzervovány a mají delší trvanlivost, než pouze výchozí surovina. A to právě díky antimikrobiálním účinkům metabolitů laktobacilů.

 Kdy je vhodné užívat laktobacily jako probiotika?

  • Syndrom dráždivého tračníku
  • Dětské koliky
  • Dvanácterníkové vředy způsobené Helicobater pylori
  • Obezita (mimo jiné Lactobacilly pomáhají snižovat hladinu cholesterolu)
  • Lymská borelióza
  • Alergická drematitida, kopřivky, akné
  • Nesnášenlivost laktózy – zmírňují projevy nesnášenlivost laktózy
  • Vaginální záněty
  • Infekce močových cest
  • Respirační infekce u dětí
  • Jako prevenci běžných nachlazení
  • Posílení imunitního systému

(5,8,9,10,11,12)

Bifidobaterie

Členové rodu Bifidobacterium patří mezi první mikroby, které kolonizují lidský gastrointestinální trakt a mají pozitivní účinky na zdraví hostitele. Jedná se o běžné mikroorganismy, se kterými se setkáme i v přírodě, v půdě či vodě. Jsou tyčinkovitého tvaru, netvoří spóry a rostou v nepřítomnosti kyslíku.

Je známo asi na 50 druhů, například Bifidobacterium breve, B. infantis, B. lactis, B. thermophilus, B. bifidum a další. Díky svému pozitivnímu účinku na zdraví člověka jsou přidávány do některých funkčních potravin, ale u většiny fermentovaných potravin se vyskytují běžně.

 U novorozenců bylo prokázáno, že podávání Bifidobacterium breve snižuje výskyt nekrotizující enterokolitidy u dětí narozených před 34. týdnem těhotenství. Jiné výzkumy zase prokázaly, že bakterie rodu Bifidobacteria spp. působí preventivně vůči karcinomu střev a mají pozitivní vliv i při jeho léčbě.

   I přes svůj pozitivní vliv na zdraví člověka jich je běžně ve střevech jenom 10 % z celkového počtu bakterií.

Jednou z hlavních funkcí těchto bakterií je trávení vlákniny a dalších komplexních sacharidů, které by jinak tělo nemohlo strávit.

Při tom bifidobakterie produkují mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které mají pozitivní vliv na zdraví člověka. Kromě toho se bifidobakterie podílejí i na produkci vitamínů B.

Zajímavostí například je, že produkují i látky, které brání vstřebávání toxinů enterohemoragické Escherichia coli O157 do krve.

Kdy je vhodné užívat Bifidobakterie jako probiotika?

  • Průjem způsobený rotaviry
  • Průjem způsobený užíváním antibiotik
  • Při ulcerózní kolitidě – společně v kombinaci s laktobacily zlepšují stav pacienta a udržují remisi
  • Zácpa – prevence a léčba
  • Preventivně působí vůči gastrointestinálním infekcím
  • Posílení imunitního systému

(4, 8, 13, 14, 15)

Bacillus

Bacillus spp. je poměrně široký rod bakterií a jako probiotika jsou považovány jen některé druhy, protože jsou i takové, co produkují enterotoxiny a způsobují onemocnění.

Atraktivita toho rodu bakterií jako probiotik spočívá například i v tom, že mají poměrně dobrou schopnost přežít prostředí žaludečních kyselin a dostat se v hojném počtu do střev.  Mezi probiotické mikroby řadíme například Bacillus coagulans, který produkuje kyselinu mléčnou.

Tento druh bakterie umí tvořit spóry, což znamená, že je schopen přežít i ve velmi nevhodných podmínkách. Je bohatě obsažen ve fermentovaných potravinách, jako jsou kyselé zelí, kimchi nebo jogurt.

Kdy je vhodné užívat Bacillus coagulans jako probiotikum?

  • Syndrom dráždivého tračníku
  • Revmatoidní artritida (snižuje hladinu zánětlivých markerů)
  • Nadýmání
  • Zácpa – prevence a léčba
  • Prevence onemocnění dýchacích cest
  • Posílení imunitního systému

POZOR! Bacillus coagulans může nevhodně reagovat s antibiotiky a imunosupresivy!

(16,17)

Streptococcus

Rod Streptococcus spp. je podobně jako rod Bacillus spp. široký a zahrnuje různé mikroorganismy, z nichž některé mohou být původci závažných onemocnění, zánětů či zubních kazů.

Nás bude ale zajímat druh Streptococcus thermophilus, který není patogen a jeho primární využití je jako multifunkční startovací probiotická kultura při výrobě fermentovaných mléčných výrobků, jako jsou sýry nebo jogurty. Ve formě zákysové kultury do jogurtů se používá s bakterií Lactobacillus delbrueckii sp.

Bulgaricus, a je prokázáno, že tyto dva probiotické druhy společně mírní nesnášenlivost laktózy a zlepšují její stravitelnost.

Kdy je vhodné užívat Streptococcus thermophilus jako probiotikum?

  • Chronické onemocnění ledvin – pomáhá snižovat hladinu uremických toxinů v tlustém střevě
  • Nesnášenlivost laktózy, problémy s jejím trávením – zlepšuje stav pacienta

(18, 19, 20)

Saccharomyces

Další velmi široký rod bakterií Saccharomyces spp., zahrnuje například kvasinky, které jsou po staletí známy jako kvásek nebo kvasnice a mají velký význam v technologii potravin, ale zajímavé jsou i  nutričně.

Co se týká probiotických druhů, tak z tohoto rodu je to druh Saccharomyces cerevisiae var.

boulardii, který je považován za bezpečnou probiotickou kulturu s velmi dobrým vlivem na střeva, na jejich mikrobiom i sliznice.

Kdy je vhodné užívat Saccharomyces cerevisiae var. boulardii jako probiotikum?

  • Při cestovatelských průjmech.
  • Při antibiotické léčbě (mírní průjem průjmu vyvolaného antibiotiky, pomáhá obnovovat mikrobiom střev).
  • Při průjmech způsobených Clostridium difficile.
  • Akné.
  • Léčba bakterií Helicobater pylori (snižuje vedlejší účinky antibiotik).
  • Syndrom dráždivého tračníku.
  • Crohnova choroba.

(21,22,23)

Snad vám tento krátký přehled pomohl se v základních probiotických kmenech a rodech tak trochu vyznat. Příště něco sepíšu k tématu půdních probiotik.

LITERÁRNÍ PŘEHLED

  1. WILLIAMS, Nancy Toedter. Probiotics. American Journal of Health-System Pharmacy[online]. 2010, 67

Laktobacily neléčí, ale zdraví organismu podpoří

Kromě mléčných výrobků jsou probiotika také součástí různých kapslí, které mají zlepšit zdraví. Na krabičkách prodávaných v lékárnách, drogériích či takzvaných zelených lékárnách si pak můžete přečíst, že mají dokonalé složení, jedna kapsle obsahuje několik druhů baktérií či miliardy léčivých buněk.

Co to vlastně ta probiotika jsou? V roce 1908 nositel Nobelovy ceny ruský vědec Ilja Mečnikov zveřejnil teorii o tom, že konzumace jogurtů obsahujících laktobacily přispívá k dlouhověkosti. Toto pozorování vedlo ke koncepci ‚probiotic‘, což v řečtině znamená ‚pro život‘. Termín byl poprvé použit v roce 1965 jako slovo opačného významu ke slovu ‚antibiotic‘.

Probiotika jsou tedy kultury živých mikroorganismů, které člověka pozitivně ovlivňují, a to zlepšením vlastností jeho vlastní mikroflóry – především střevní. Nejčastěji se jedná o laktobacily a bifidobaktérie. Laktobacily se vyskytují v zažívacím traktu a v pochvě, v mateřském mléce a spolu s bifidobakteriemi jsou hlavní příčinou kvašení mléka.

Bifidobaktérie tvoří významnou součást flóry tenkého i tlustého střeva.

K snídani mléčný výrobek s živými kulturami

Proč jsou probiotika tak důležitá? Nejsou to léky, ale působí v těle na bakteriální mikroflóru – tedy na to, jaké baktérie budou ve střevech žít a případně způsobovat potíže. To velmi výrazně ovlivňuje zdraví konkrétního člověka. První probiotikum Lactobacillus gasseri se do těla kojence dostává spolu s mateřským mlékem.

Mikroflóra trávicího traktu je přitom složitě fungující systém. Uvádí se například, že povrch lidského těla dospělého jednice má přibližně 1,75 čtverečního metru, oproti tomu povrch zažívacího ústrojí je asi 150 – 200 čtverečních metrů.

Budete mít zájem:  Léky Na Klouby Na Předpis?

Zažívací ústrojí dospělého člověka obsahuje asi 1014 živých baktérií, což je přibližně desetkrát více, než je celkový počet buněk lidského těla. Toto množství baktérií váží 1 – 1,5 kg a tvoří až 30 procent objemu stolice. Je tedy zřejmé, že udržet mikroflóru v pořádku je velmi důležité. Jak toho ale dosáhnout? Které výrobky si vybrat? Jsou v podstatě dvě možnosti.

Buď konzumovat probiotika z mléčných kysaných výrobků – tedy z jogurtů, jogurtových mlék a zákysů. Druhou pak je polykat pilulky s probiotiky.

Mléčných výrobků s probiotiky je na trhu velké množství. Přitom není třeba se příliš orientovat v tom, který laktobacil či bifidobaktérii obsahují. Je jich totiž veliké množství a jejich efekt je víceméně stejný.

Každý z laktobacilů a bifidobaktérií má dvouslovný název, například Lactobacillus gasseri, Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus casei, Bifidobacterium longum, Bifidobacterium bioyoghurts, Laktobacilus casei. Ty mají další podskupiny, biochemici je rozlišují pouze čísly.

Potravinářské či farmaceutické firmy si ale mohou zaregistrovat svá (další) přízviska, která pak využívají především v reklamě. Pokud tedy výrobce o ‚svém‘ druhu baktérie tvrdí, že je jedinečná či výjimečná, není to pravda.

Podstatné ale je, aby některé z těchto probiotik ve výrobku vůbec bylo. Jsou totiž jen v těch, které obsahují živé kultury. Nemají dlouhou dobu trvanlivosti a výrobce obvykle na obalu deklaruje, že jde o živé kultury. Můžete si to také otestovat sami.

Když totiž vyndáte jogurt či kefír na více než hodinu z ledničky, vyfoukne se obal. To značí, že probíhá kvašení, kterému se daří v teple. Výrobek by neměl být s baktériemi tepelně zpracován, upraven ani termizován. Pokud ano, musí být baktérie dodány až po této tepelné úpravě, která má většinou dezinfikující funkci.

Každý výrobek obvykle obsahuje převážně jeden druh probiotika.

Půl litru obyčejného jogurtu s živými kulturami může stát 15 korun, podobnou sumu ale zaplatíte třeba za deci nápoje s laktobacilem. Přitom druhý výrobek jiné výhody nemá. Při výběru těch správných tedy není – jako obvykle – dobré podléhat reklamním tahům daných firem.

Pokud tedy chcete dostat do těla dostatečné množství probiotik, dejte si každý den k snídani mléčný výrobek s živými kulturami. Je celkem jedno, zda je to jogurt, jogurtové mléko či zákys. Lepší je probiotika konzumovat po ránu, protože se organismus čistí a je vhodnější, když jiné potraviny nepůsobí proti. Ale není to zas až tak důležité, v podstatě je probiotika možné jíst kdykoli.

Probiotika ve formě mléčných výrobků mají jednu výhodu. Mléko je totiž dobrým zdrojem vápníku a ten je důležitý pro tvorbu kostí.

Je to podobné jako s vitamíny – v těch syntetických se není snadné vyznat a vlastně vždy nejlepší a nejbezpečnější je jíst zeleninu a ovoce.

A stejně jako přírodní vitamíny by probiotika neměla být lékem, po kterém saháte v případě onemocnění, ale běžnou a každodenní součástí stavy.

Obnoví flóru

Nicméně ani probiotika v tabletách není třeba zatracovat, na trhu je jich opět nepřeberné množství a ani odborníci nejsou přesně schopni říci, která z nich si vybrat.

Platí podobné zásady jako u vitamínů či jiných potravních doplňků. Nepodléhejte reklamě, vybírejte si spíše preparáty od větších a známějších firem, které jsou na trhu delší dobu.

Probiotika v tabletách jsou vhodná také pro ty, kdo nemají rádi nebo nesnášejí mléčné výrobky.

Jak již bylo uvedeno, probiotika jsou důležitá pro udržení rovnováhy vaginální a střevní flóry, která pak následovně ovlivňuje i další pochody v těle. Některé pozitivní vlivy byly již prokázány, jiné se pouze předpokládají.

Pozitivně tedy rozhodně působí u některých druhů průjmů, předpokládá se, že pomáhají při revmatoidní artritidě, střevních zánětech, cystické fibróze, zánětech pochvy a alergiích.Laktobacily brání růstu baktérií, které způsobují střevní záněty a průjmy. Proto je dobré je zejména v době dovolených užívat preventivně.

Okyselují totiž prostředí střev tím, že produkují kyselinu mléčnou, a brání tak růstu například salmonely. Probiotika také pomáhají proti průjmům následujícím po léčbě antibiotiky. Antibiotika totiž působí i proti mikroorganismům, proti nimž to není třeba, a ovlivňují tím následné osídlení mikroorganismů ve střevech.

Tělu pak déle trvá, než se střevní flóra, důležitá mimo jiné právě pro obranyschopnost organismu, dá do pořádku. Kromě průjmu je člověk zranitelnější i vůči další infekci.

Chrání před střevními potížemi a léčí je

Laktobacily je tedy dobré tělu dodat okamžitě, jakmile je skončena antibiotická léčba. Přitom průjem může ještě trvat. Pokud není průjem léčen antibiotiky, pak probiotika přicházejí na řadu od začátku průjmů. Respektive první den se doporučuje půst a pak je již dobré jíst denně jeden živý jogurt.

Pokud máte pocit, že do sebe při střevních potížích kysaný mléčný produkt ‚nedostanete‘, užívejte probiotika v tabletách (minimálně s 10 milióny baktérií). Probiotika je možné jíst spolu s léky, které se na průjem užívají nejčastěji – tedy Smecta, Endiaron či Imodium. Při užívání léků se ale raději poraďte s lékařem či lékárníkem, zda neexistují nějaké interakce.

Laktobacily také pomáhají zlepšit celkovou imunitu, zřejmě působí i proti zánětům horních cest dýchacích. Pozitivně působí i proti nebezpečné baktérií Helicobacter pylori, která je původcem zánětů střev a žaludečních vředů. Vliv mají i na hladinu cholesterolu, kterou snižují. Zároveň tak chrání proti infarktu a jsou důležité i v prevenci onemocnění srdce a vysoké hladiny cholesterolu.

Důležitá je jejich role v ochraně vaginální a močové oblasti u žen. Produkují totiž mimo jiné i peroxid vodíku a okyselují prostředí v této oblasti. Probiotické baktérie vytvářejí na vaginální sliznici bariéru proti pomnožení bakteriálních kmenů způsobujících záněty.

Proto existují i čípky a dokonce hygienické kapesníčky vhodné na ošetření daných míst. Ty jsou určeny zejména ženám, které jsou náchylné k infekci například po koupání či pohlavním styku. Někteří odborníci zdůrazňují i to, že prostředí v oblasti pohlavních orgánů ovlivňují pozitivně i probiotika, která sníte.

Tento efekt je v současnosti stále zkoumán, ale zcela určitě živé jogurty nemohou uškodit, vždy jen pomáhají.

Odborná spolupráce: Pavel Suchánek, odborník na výživu v Institutu klinické a experimentální medicíny

Probiotika, prebiotika a symbiotika. Proč právě tyto bakterie našemu tělu tolik pomáhají?

Zdravotní účinky kyselého mléka uvádějí už v biblickém Starém zákoně. Už ruský vědec a nositel Nobelovy ceny Ilja Mečnikov vyslovil začátkem minulého století hypotézu, že obyvatelé Kavkazu mají díky pravidelnému pití kumysu a kefíru ve střevě laktobacily a díky tomu se dožívají tak dlouhého věku. V současnosti jsou už prospěšné účinky probiotických bakterií dokázané na vědecké úrovni.

K čemu vlastně slouží?

Probiotické mikroorganismy optimalizují bariérovou funkci střevní sliznice. V podstatě posilují imunologickou bariéru střeva. Dlouhodobé užívání tělu vlastních bakterií má příznivé účinky na zdravotní stav organismu. Vědeckými studiemi je dokonce dokázané pozitivní působení určitých kmenů při poruchách trávení, na podporu imunity a též zlepšení vaginálního zdraví žen.

Užívání některých léků, hlavně antibiotik, vede k významné změně složení střevní flóry. Proto je společně s antibiotickou léčbou potřebné současně užívat i probiotika jako prevenci průjmů a břišního diskomfortu způsobeným porušení normálního složení bakteriální střevní flóry při léčbě antibiotiky.

V rámci užívání přípravků je třeba dodržovat určitý interval. Optimální je užívat probiotikum 2-4 hodiny po užití antibiotika. V užívání je pak vhodné pokračovat ještě alespoň dva až tři týdny po skončí antibiotické léčby.

Výzkumy prokázaly, že kojené děti mají ve střevech větší množství probiotických bakterií než děti nekojené, a tím i menší pravděpodobnosti vzniku zažívacích potíží – nadýmání, průjmů, bolestí břicha.

Čím dál více vědeckých důkazů potvrzuje pozitivní účinky vybraných laktobacilů a bifidobakterií. Používají se na výrobu fermentovaných, tedy kvašených potravin. Do této skupiny patří hlavně jogurty, kefír a acidofilní mléko. U těchto produktů však není definovaný počet ani konkrétní kmen živých bakterií.

Naopak výživové doplňky tento počet přesně stanovují a garantují – kvalitní probioticka dokonce garantují množství živých bakterií až do konce expirace.

Také uvádějí přesný rod, druh a kmen obsažených bakterií.

Speciální technologie by měla zaručit, že bakterie budou odolné během výroby, zpracování, skladování, průchodu trávicím traktem, a dostaly se tak do střeva neporušené a životaschopné.

Doporučuje se vybírat přípravky, které garantují obsah živých bakterií do konce expirace. Měly by obsahovat i prebiotickou vlákninu, která umožňuje růst a množení bakterií. Důležitá je správná kombinace použitých kmenů s důrazem na studiemi prokázané účinky. Produkty, které obsahují jak probiotika, tak prebiotika, nazýváme symbiotika.

Co vlastně jsou?

  • Probiotika – jsou živé mikroorganismy, které po vstupu do našeho těla mají pozitivní účinek na naše zdraví. Mezi nejznámější patří laktobacily a bifidobakterie.
  • Prebiotika – jsou rozpustné či nerozpustné nestravitelné složky potravy, které probiotika vyživují a umožňují jim ve střevě se rozmnožit, růstové faktory probiotik, například inzulín, fruktooligosacharidy, galaktooligosacharidy.
  • Symbiotika – je kombinace probiotik s prebiotiky, nejčastěji se s nimi střetneme ve funkčních potravinách a ve výživových doplňcích.

Hlavně u dětí

Nejdůležitější význam probiotik a prebiotik spočívá v preventivním působení. U dětí je tento jev ještě výraznější.

Projevuje se pozitivně již v kojeneckém věku, kdy miminka ještě nemají dostatečně osídlený zažívací trakt prospěšnými bakteriemi.

V tom jim pomáhá mateřské mléko, které je v tomto ohledu jedinečné a nenahraditelné. Kromě jiného je bohaté právě na probiotické bakterie a prebiotika.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector