Bezdomovce za sousedy nechceme

Koronavirus mezi bezdomovci se už dlouho považuje za tikající časovanou bombu. V posledních měsících naplno udeřil i v tomhle ušmudlaném světě. I tady se trpí, i tady se umírá. CNN Prima NEWS vyrazila zjistit situaci přímo mezi lidi bez střechy nad hlavou.

Pan František má sice kvůli jakési lapálii jen jedno oko, v životě s ním ale viděl dost. Svých posledních třicet let označuje za nepřetržitý mejdan. Patří k němu dlouhé zimy strávené na ulici, shánění jídla, žebrání, pervitin, marihuana, LSD. Spousta alkoholu, beznaděje a proher.

K tématu

Bezdomovce za sousedy nechceme

A taky mu po Vánocích umřel kamarád.

„Poslední sobotu před Štědrým dnem proběhlo u nás na azyláku testování na koronavirus, z asi třiceti lidí bylo pozitivních zhruba dvacet. I já. Vzali nás do covidového hostelu, kde jsme jedenáct dnů zůstali v karanténě.

Tenhle můj parťák z cimry, který tak rád chodil po Praze a sbíral vajgly, byl ještě v sobotu negativní. O tři dny později ho už ale odváželi,“ vypráví. „Byl tenkrát výjimečně dva dny střízlivý, tak dostal delirium tremens. A covid mu to celé završil.

Nejdřív byl několik týdnů na jipce, pak ho převezli na LDN. Tam umřel.“

U 41letého Františka byl průběh nemoci mírný, měl vlastně jen rýmičku, při které je člověk trochu protivný. I jeho příběh ovšem dokazuje, že se pandemie už dávno nevyhýbá ani lidem jako on. Ať už přespávají v azylovém domě, nebo tráví noci někde ve křoví.

Zatímco jarní vlna bezdomovce víceméně ušetřila, teď je virus kosí. „Čísla jsou alarmující,“ potvrzuje Jan Desenský z Armády spásy. „Pakliže přistoupíme na expresivní přirovnání, že v tomhle prostředí šlo o časovanou bombu, pak ještě nedošlo k nukleárnímu výbuchu, ale je to za pět minut dvanáct. Musíme si dávat bacha.“

Šatové vši jsou horší

Kdo chce vědět, proč se zmutované hydře tak daří zrovna mezi jedinci bez přístřeší, může leccos vyčíst z odpovědí Pavla z Opavy.

Zrzavý chlapík s černou hučkou obvykle přebývá ve stanu kousek od vysočanských kolejí, právě teď ale požitkářsky nastavuje tvář slunci na lavičce před libeňským nádražím.

Jen co se posadím vedle položených berlí a umolousaného kočárku s modrou ikeáckou taškou, už vím, co ho dostalo na ulici. Smutně košatá historie se dá zkrátit do dvou slov: „Herna. Chujoviny.“

Bezdomovce za sousedy nechceme

Bezdomovec Pavel říká koronaviru moribundus. Zdroj: Lukáš Hron

Zubů Pavlovi moc nezbylo, než si však navlékne textilní roušku s kočičím obrázkem, několikrát mi je při širokém úsměvu s gustem ukáže. I při otázce na koronavirus.

„Jo todlencto… Já mu říkám moribundus. Řeknu vám to tak. Ještě jsem neslyšel, že by to chytil bezďák. Jasné, umřel na to ten Štajdel nebo tito, televizní hvězdy. Mezi námi to ještě nebylo. Včera jsem se o tom bavil s kolegou, řekl to jednoduše: Nesmíš si to připouštět. Strach samozřejmě mám, ten musíte mít vždycky. Ale já ho mám spíš z teho, že od někoho chytim džuvy.“

Džu – co? „Džuvy. Šatové vši. Víte jak? V létě mundúr vyhodíte. Ale teď v tej zimě? Shánějte si nový kabát!“

K tématu

Bezdomovce za sousedy nechceme

Pavel je jedním z desítek tisíc bezdomovců žijících v Česku. A byť to tak možná nevypadá, určitě nepatří k těm nezodpovědnějším. Občas se na koronavirus nechává testovat od terénních sociálních pracovníků, průběžně od nich dostává dezinfekci, ústenky, roušky i respirátory. Přesně podle strategie, s níž se nákazu pokouší potírat sociální služby.

„Snažíme se lidi bez domova motivovat k dodržování protipandemických opatření,“ přikyvuje Aleš Strnad, vedoucí terénních pracovníků střediska Naděje. „Pokud se necítí dobře, nebo zkrátka jen chtějí mít jistotu, mohou být otestováni mobilním týmem.

Pakliže jsou pozitivní, čeká je ještě vyšetření PCR testem, následně ubytování v izolaci. Osoba bez domova je samozřejmě občanem jako každý jiný. V případě, že má doklad totožnosti a průkaz pojištěnce, může využít běžných testovacích míst.

Otázkou ovšem zůstává, kolik z nich je ochotno a schopno se tam dostavit; kvůli nedostatečné motivaci, obavě, studu, špatné zkušenosti. Proto se naopak jezdí za nimi.“

Bezdomovce za sousedy nechceme

Bezdomovce teď trápí nejen hlad, ale i nástup nemoci. Zdroj: ČTK/Ožana Jaroslav

Takhle to ostatně proběhlo i s jednookým Františkem. Přestože ho kromě posmrkávání nic nesoužilo, raději se v azylovém domě nechal otestovat, jelikož měl druhý den na evangelické akci zpívat koledy seniorům.

A vida – byl pozitivní, takže ho místo besídky spolu s ostatními převezli na téměř dva týdny do připraveného covidového hostelu nedaleko od Karlova náměstí, kde je pro klienty zajištěna celodenní strava i odborný personál.

„Byl to fajnový, čtyřhvězdičkový hotel. Starali se,“ oceňuje František. „Samozřejmě – nějaké mouchy se najdou vždycky, úplně jste tam nevěděli, co se vlastně děje. Ale vůbec si nestěžuju, ten čas jsem využil po svém. Měl jsem tichého spolubydlícího, za jedenáct dnů jsme si řekli deset vět. Takže jsem si odpočinul, urovnal si myšlenky.“

Mimozemšťan s rouškou

Zrovna František není úplně typický homeless. Uhlazeně vypadá na první pohled jak jeho oděv, tak vyjadřování. Časy, kdy přebýval ve stanu na holešovickém železničním náspu nebo v propršené „zašívárně“ na mostě u Vltavské, jsou (přinejmenším prozatím) pryč.

Snaží se bojovat nejen se závislostí na alkoholu, ale i s rezignací, skutečným morem všech ztracenců ulice. Stejně jako s pýchou, dalším častým extrémem vyvrženců.

K tématu

Bezdomovce za sousedy nechceme

Má svůj mobil – už ne starou tlačítkovou nokii, kterou bezdomovci nezřídka nosí v kapse kvůli sjednávání brigád, ale docela fajnový bezdotykový aparát. Navštěvuje adiktologickou ambulanci, vrátil se k truhlařině, do Naděje dochází na hodiny angličtiny. Svůj denní program si zapisuje do úhledné tabulky. Když se ho tedy ptám, zda by měl na povídání se mnou čas, musí se nejdřív podívat do diáře. „No jo, ve čtvrtek ráno by to šlo!“

Od ostatních lidí bez střechy nad hlavou se však liší ještě něčím podstatnějším. Připouští si, že do trablů se dostal jen a jen kvůli sobě.

„Tohle 99 procent z bezdomovců nechápe,“ popisuje. „Vždycky za to můžou jiní, to je základ celého problému. Jenže víte, jak to funguje doopravdy? Když na někoho míříte ukazovákem, pak další tři prsty té samé ruky ukazují na vás. Člověk musí začít u sebe.

Setkal jsem se s tím i u anonymních alkoholiků, kde je to jeden z prvních kroků. Přiznat si svou bezmocnost. Prohru. Ona je to prohraná bitva, ne válka. Nezbývá nic jiného, než přiložit ruku k dílu. Proto se od podzimu snažím něco dělat. Nebýt pořád na azyláku.

Nečekat, až přinesou, co zbylo v potravinové bance. Nezabřednout zpátky do stavu natažené ruky. Jsou lidi, které to semele. Člověk si na to rychle zvykne, hezky si to zmapujete: Tamhle u křesťanů dávají jídlo, tamhle na městské části taky.

A najednou zjistíte, že kromě chlastání neděláte nic jiného.“

Bezdomovce za sousedy nechceme

Sociální pracovníci pomáhají lidem bez domova i v časech pandemie. I oni patří do první linie. Zdroj: ČTK/Šálek Václav

Pořád je to ještě vyprávění o covidu, otázka přístupu s ním totiž velmi úzce souvisí. František respirátor nosí, a to důsledně. Nechápe, že spousta kolegů situaci podceňuje. „Vlastně si s tím často připadám jako nějaký mimozemšťan,“ míní. „Lidi na to kašlou. Úplně.“

Čas pro selský rozum

Aleš Strnad z Naděje mluví trochu jinak. Podle něj je podíl zodpovědných i nezodpovědných mezi bezdomovci a majoritou podobný. Na lidi bez přístřeší je prý jen víc vidět.

„Vy si doma roušku sundáte, oni by ji museli mít čtyřiadvacet hodin denně.

Takže se párkrát stalo, že jakmile se lidé bez domova někde kumulovali, občané nelenili a okamžitě kontaktovali strážníky městské policie. Řeším v tomto ohledu spoustu nedorozumění.

Někdy si říkám, jestli to není až závist. Že lidé sedí doma, koukají z okna a štve je: Podívej, tenhle je venku a já musím sedět zavřenej.“

Bezdomovce za sousedy nechceme

Bezdomovec se v Českých Budějovicích chrání proti nákaze tím, že se po parku pohybuje v igelitovém pytli. Zdroj: ČTK/Fotobanka ČTK/Honza Ján

Policisté jsou k bezdomovcům každopádně o fous shovívavější. Už když ministerstvo vnitra na podzim vydalo metodický pokyn zavádějící zákaz vycházení, byli směrem k tulákům nabádáni k používání selského rozumu. Stejné je to i po pondělním zpřísnění, kdy se leckdo z nás musí venku ohánět čestným prohlášením a vysvětlovat, co vůbec pohledává na čerstvém vzduchu.

K tématu

Bezdomovce za sousedy nechceme

„Když policisté potkají člověka bez domova, naštěstí většinou nemají potřebu ho pokutovat, něco restriktivně donucovat. Spíš mu doporučují patřičnou sociální službu,“ oceňuje Desenský.

Dá se celkem pochopit, že bezdomovci mají priority nastavené jinak. V první řadě řeší, kde se dnes nají, kde přespí, kde se ohřejí. Až potom uvažují o pandemii a jejích možných důsledcích. Řada z nich má na pandemii pifku z úplně jiného důvodu – přišli kvůli ní o příjmy jak ze žebrání před turisty, tak z brigád, jichž znatelně ubylo.

Obecně bývají velmi snadným terčem, ne vždy však svou vinou. Právě teď jim, víc než komu jinému, chybí aktuální informace. Protivirová opatření se leckdy mění několikrát za den, zmatení jsou i občané, kteří to mohou sledovat na internetu a v televizi. Natožpak osoby, pro něž je mnohdy jediným spojením s děním komunikace se sociálními pracovníky.

„Když se mluví o lidech v první linii, zmiňují se sestřičky, doktoři, hasiči, policisté. Zcela poprávu, vždyť třeba zdravotníci z ARO jsou úplnými paladiny naší doby.

Za sebe ale k velkým hrdinům řadím vedle terapeutů a pečovatelů v domovech pro seniory i tyhle terénní pracovníky roznášející lidem bez domova vše potřebné – od roušek po pandemické novinky,“ tvrdí Desenský z Armády spásy.

„Nemyslím, že si občané úplně dokáží představit, co by se stalo, pokud by sociální služby najednou přestaly fungovat.“

Ochrání vás čůčo

Covidové hostely jsou zaplněné, virus se navzdory všemožným opatřením dál šíří. Není to dobré. Strnad přesto tvrdí, že poměr nakažených mezi bezdomovci zatím nepřevyšuje poměry u majority, vlastně právě naopak.

Budete mít zájem:  7 testů z lékárny: co všechno umí zjistit? HIV, celiakii i překyselení

„Těžko říct, čím to je,“ přemýšlí vedoucí terénních pracovníků střediska Naděje. „Snad tím, že fungují alespoň některá opatření, kterými se snažíme pomáhat. Asi hraje roli i fakt, že řada bezdomovců zůstává v místech přespávání, nesdružují se tolik s ostatními. Že tráví čas venku, ne v uzavřených místnostech.“

Bezdomovce za sousedy nechceme

Takhle vypadá život na ulici. Ať je venku hezky, nebo udeří mráz. Zdroj: ČTK/Fotobanka ČTK/Fojtík Filip

Zeptejte se na to Františka, má na věc svéráznější názor. „Blahobyt člověku nesvědčí, venku naopak získáte imunitu,“ vysvětluje. „Na pražské ulici jsem zimu přežil bez chřipky. Chytli ji leda lidi zhýčkaní ústředním topením. A všechno přebije i chlast.

Víte, co se na ulici pije za věci? Čůčo! S vínem nemá nic společného, jde o ředěný, dochucený destilát. Na Žižkově se k té dvoulitrové dobrotě dostanete za 27 korun. Denně toho vypijete až deset litrů, to pak máte organismus hodně přemlácenej. I proti covidu.

Jen musíte počítat s tím, že tělo je takovými dardami zároveň dost otrávené.“

K tématu

Bezdomovce za sousedy nechceme

Ve světě lepkavém od krabičáku a sebelítosti nelze hledat přehnanou romantiku. Není to dobrodružství jako z filmu, spíš smradlavé dno. Nefungují v něm klasická přátelství, solidarita, nebezpečí může přijít z každé strany. Radost chutná po vajglu z koše.

Zítřek není. Nikdy nebyl, nikdy nebude.

Třeba Pavel měl předevčírem padesátiny, prozradili mu to ale až policajti, kteří ho legitimovali. Prý: „Tak ať vám to klape dalších padesát, chlape!“ Úplně mu při tom naskočila husí kůže.

Kvůli tomu všemu. Kvůli známému, jehož před třemi týdny napitého srazil vlak. Kvůli dalšímu, který pár měsíců nazpět uhořel, protože si zapálil retko na matraci a usnul.

Kvůli dceři, o níž mu přítelkyně tenkrát řekla, že není jeho. Kvůli všem těm bitvám, které znova a znova prohrává.

Kvůli plechovce piva, co jsem mu teď dal a on si ji honem schovává pod kabát, aby si jí kumpáni na vedlejší lavičce nevšimli.

Jasně, i kvůli té podivné nemoci, tomu moribundu či čemu.

Čert to vem. Místo mudrování mávne furiantsky rukou.

„Život je o tom, aby se člověk porád učil, že? Nemáš ještě jedno pivo?“

Bezdomovce za sousedy nechceme

Stanové městečko na Rohanském ostrově je nápadem nového pražského radního pro sociální oblast Petra Dolínka (ČSSD), který by rád přepracoval tzv. Akční plán pro řešení lidí bez domova na území hlavního města Prahy, schválený ještě minulým vedením magistrátu.

Dolínkův předchůdce Jiří Janeček (ODS) v něm počítal s vytvořením speciálních táborů na okraji metropole, kam by město soustředilo bezdomovce a staralo se o ně.

Pražští radní se tak chtěli zbavit dvou much jednou ranou: vymýtit bezdomovce z centra města a rozšířit počet služeb pro lidi bez domova.

Pomoc, nebo ghetto?

Plán se ale už v době svého vzniku setkal s ostrou kritikou. Soustředěním bezdomovců na periferii Prahy by podle odpůrců Janečkovy představy vznikla ghetta, kde by se mohly nekontrolovaně šířit nemoci, stala by se centrem drobné či větší kriminality a navíc by znehodnotila cenu pozemků v jejich okolí.

Bezdomovce za sousedy nechceme
Autor: SXC

Magistrát také neměl jasno v tom, jakým způsobem by bezdomovce do takových táborů dopravoval, a hlavně: jak by je na těchto místech udržel. Pokud by pobyt v těchto zařízeních nebyl dobrovolný, dalo by se mluvit o čemsi jako koncentračním táboře, a to je moc i na pražskou ODS.

Janeček tábor mínil jako místo, kde by se mohli soustředit lidé bez přístřeší, jimž nejde o to řešit svoji situaci a integrovat se do většinové společnosti.

Pobyt v táboře měl být dobrovolný, ovšem pražští bezdomovci by měli být evidovaní a vznikl by kvůli nim i speciální útvar městské policie. Do tábora by je měly přilákat sociální služby a jídlo zdarma.

Otázku dopravy bezdomovců na městskou periferii Janečkův plán neřeší – zvláště ne tolik palčivý problém cestování lidí bez domova městskou dopravou, kterým se musí dnes a denně zabývat pražský dopravní podnik.

Tábor bez mříží

Stanový tábor na Rohanském ostrově je vlastně jenom provizorní řešení na zimu. Není ani ničím novým, podobný tábor v minulosti vyrostl na Letné. Když potom pražský magistrát řešil otázku nějaké stálejší pomoci bezdomovcům navíc k již fungujícím denním centrům, vymyslel bezdomoveckou loď Hermes, která kotví na Vltavě u výjezdu z Letenského tunelu.

Ovšem najít pro ni toto místo byl také „porod“ – žádná z městských částí nechtěla slyšet o tom, že by loď kotvila na jejím území. Současné kotviště je kompromis, loď není nikomu na očích, ale zároveň je dost daleko od zástavby a nedá se k ní dojet žádným dopravním prostředkem – není tu zastávka MHD a kvůli hustému provozu tu těžko bude někdo zastavovat.

Za přespání na lodi se navíc musí platit, i když jen symbolická částka 20 korun, a každé ráno ji musí všichni nocležníci opustit. Vrátit se mohou zase až navečer. Dalším problémem bezdomovecké lodi Hermes jsou pravidelné uzavírky v době, kdy stoupá hladina Vltavy (jako nyní při velké oblevě).

Zkrátka, loď je opravdu dočasné a rozhodně ne ideální řešení. V Praze sice existuje několik denních center pro lidi bez domova, metropole se ale snaží tyto záchytné body vystrnadit z centra, z očí veřejnosti a turistů.

Krásným příkladem může být provozovna Naděje v ulici U Bulhara poblíž Hlavního nádraží, které loni v červnu skončila nájemní smlouva a město ji chce vystěhovat mimo centrum.

Ať nám hlavně zmizí z očí na periferii!

Jenže denní centrum Naděje v ulici U Bulhara je pro lidi bez domova klíčové, jeho umístění u Hlavního nádraží, kam se soustředí mnoho bezdomovců, je ideální. „Ti lidé se budou vždycky stahovat do centra města a budou potřebovat zázemí.

Středisko jim poskytuje zázemí, základní zdravotní pomoc a hygienické služby. Kde jinde v Praze by takové centrum mělo být než tam, kde se ti lidé pohybují?“ ptá se bývalá zastupitelka Prahy 1 Jana Titlbachová.

Někdejší radní magistrátu pro sociální oblast Jiří Janeček sliboval, že sežene náhradní prostory na Praze 5, do konce jeho funkčního období se tak ale nestalo.

Bezdomovce za sousedy nechceme
Autor: SXC

Místo toho Janeček přišel s oním nápadem na bezdomovecký tábor někde na periferii, a jednobarevná magistrátní rada mu ho schválila. „Myslím si, že je to nejhorší možné řešení.

Problematické skupinky bezdomovců budou dělat výtržnosti a udělají ze života peklo ostatním lidem bez přístřeší, kteří jsou naprosto v pohodě a když je člověk potká na ulici, ani ho nenapadne, že se jedná o bezdomovce. Tábor nepřinese nic dobrého nikomu. Ani bezdomovcům, ani magistrátu, ani většinové společnosti.

Pomoc lidem bez domova by měla vypadat jinak,“ říká Kateřina Prouzová, šéfka pardubického Divadla Exil, které loni o Vánocích pozvalo lidi bez přístřeší na vánoční představení a pohoštění.

Prouzová se také domnívá, že současná denní centra a azylové domy, kam bezdomovci chodí, by měla fungovat jinak. „Ne, že jim někdo odemkne nějakou místnost, kde budou celý den sedět, nic nedělat a čumět na televizi.

Měl by s nimi pracovat sociální pracovník, psycholog, měli by dostat práci – třeba denní s výplatou na konci dne. Stejně jako v každé jiné komunitě jsou mezi bezdomovci problematické skupinky opilců, žebráků a zlodějíčků. Ale je mnohem víc těch, na kterých ani není poznat, že žijí na ulici.

Jsou to slušní lidé, kteří nemají práci a střechu nad hlavou. Kdyby se s nimi pracovalo, mohli by žít jinak,“ míní.

Soustředění bezdomovců na jedno jediné místo by bylo podle Prouzové katastrofou. „Problematické skupinky budou dělat bordel, mezi jednotlivými partami vznikne nevraživost a v celé komunitě ponorková nemoc. Bude pořád jezdit policie a většinová společnost si bude myslet, že bezdomovci jsou špína, která se musí sprovodit ze světa,“ uzavírá.

Jak se na problematiku lidí bez domova díváte vy? Mělo by jim město budovat útočiště? A kde? Vadil by vám tábor bezdomovců v sousedství?

VIDEO: Za práci pohodlí. Svitavy jdou na bezdomovce metodou cukru a biče

Do novotou vonícího „útulku“ pro bezdomovce nahlédl týden před jeho otevřením reportér iDNES.cz. Uzavřený areál se nachází nedaleko svitavského nádraží.

Kontejnerové bydlení postavené z evropských peněz má dát šanci lidem bez domova, kteří mají chuť začít dělat něco se svým životem.

Z vnějšku šedě natřené a zateplené kontejnery vzdáleně připomínají takzvané čunkodomky (více o nich čtěte v článku Zájemci o vsetínské byty odmítají čunkodomky po vystěhovaných Romech.) Uvnitř areálu je ale vidět, že buňky hýří barvami.

„To proto, abychom na první pohled rozlišili jednotlivé části Šance. Azylový dům je do žluta, noclehárna je zelená a nízkoprahové denní zařízení je oranžové,“ popisuje pomůcku vymezující prostory novým nájemníkům vedoucí zařízení Sandra Pařízková.

Není to ale bezdomovecký hotel, kde je vše gratis. Uplatnit tu chtějí metodu cukru a biče, na což mnozí lidé bez střechy nad hlavou, hlavně v zimě, slyší.

„Musíme jim nastavit tvrdé mantinely. Pokud povolíme, využijí situace a začnou si dělat, co budou chtít. Základem bude, že nesmějí nadýchat víc než půl promile,“ říká k základnímu pravidlu vedoucí.

Azylový dům Šance také bude 24 hodin pod dohledem kamer napojených na městskou policii.

A jak bude projekt fungovat? Základem je nízkoprahové denní zařízení, které bude s výjimkou silně podnapilých jedinců k dispozici všem. Žádný komfort však nečekejte. Kromě skromného koutu pro přípravu jídla a zázemí pro osobní hygienu si na tvrdé lavice nikdo ani v nejkrutějších mrazech nelehne.

Noclehárna za 30, lepší pokoje s televizí za 120 korun

„Nechceme, aby to pro ně byl nějaký luxus. Tady si musejí uvědomit, že pokud na sobě budou víc pracovat, můžou jít do noclehárny, kde se už normálně vyspí,“ říká Sandra Pařízková k další nadstavbě zařízení pro osm mužů a čtyři ženy, kde už noc vyjde na třicet korun.

Tady už sociální pracovníci povedou klienty k pravidelné práci, například mohou pro město zametat ulice nebo odklízet sníh. Tím si na noclehárnu vydělají.

Budete mít zájem:  Manažery trápí zpocené košile

„Pokud sociální pracovníci uvidí pokrok, přemístíme zájemce do azylového domu, kde to pro ně bude jistě nadstandard,“ říká Pařízková ze Sociálních služeb města Svitavy a otvírá dveře jednoho z pokojů, ve kterém budou moct bivakovat až tři muži. Celková kapacita azylového domu bude 19 lůžek, z toho 15 jich bude sloužit mužům.

Pokoje azylového domu nepůsobí nijak spartánsky. Ti, co prokážou snahu a jejich jediným cílem nebude polehávání na lavičkách na náměstí, se dočkají kompletně zařízeného vyhřátého pokoje.

Tam jsou kromě tří kovových postelí s matrací plechové šatní skříně, vybavená kuchyňská linka, lednička, mikrovlnná trouba, varná konvice, toaleta se sprchovým koutem a jako bonus televize.

„Z končícího azylového domu máme zkušenost, že klienti mají televizi rádi. Navíc je to drží doma, nelelkují po městě a nemají ani takové sklony k pití alkoholu,“ vysvětluje Pařízková. To vše vyjde jednoho klienta na 120 korun za den.

Ve Svitavách a okolí je dnes asi pětapadesát bezdomovců. Nově vybudované sociální zařízení za 25 milionů korun, z čehož téměř 18 milionů zaplatila Evropská unie, má přispět k vyřešení problému bezdomovectví.

Koho nechceme za souseda? A co s těmi hlučnými? | Žena.cz

Nedávné události ve Frenštátu, televizní reportáže o sporech mezi sousedy atd. nabízejí otázku: Koho nechceme za souseda? A jsou naše výhrady vždy oprávněné?

Může se za nimi skrývat obyčejná malá závist nebo třeba jen strach z odlišnosti. Posuďte sami… Koho tedy v sousedství rozhodně nechceme?

Následující výčet, prosíme, berte spíše jako vtip a nadsázku, nikoliv jako snahu hanět příslušníky té či oné skupiny obyvatel = našich/vašich potencionálních sousedů…

Čerstvé novomanžele, zamilované páry

Proč? Stát se účastníky cizích milostných hrátek po ránu, když dospáváte noční směnu, v poledne poté, co jste uložili miminko ke spaní, či okolo půlnoci ve chvíli, kdy se chystáte upadnout do bezvědomí po dni zvaném Blbec? Není o co stát! Nehledě na to, že novomanželé vypadají zatraceně spokojeně, jsou tak omámení tím druhým, že zapomenou koukat pod nohy a hlasitě zakopávají o květináče na chodbě. Jo a nedávno se vášnivě líbali přímo před výtahem – kdo se má na to dívat!

Sběratele haraburdí a všeho „nezbytného“

Proč? Jen zkuste někdy očkem nahlédnout do jejich bytu! Chorobná potřeba shromažďovat věci je nutí zastavět byt nepotřebnou veteší všeho druhu. Všechny tyto věci jsou pro ně životně důležité a rozhodně se jich nemíní vzdát – co kdyby se někdy hodily? Zápach linoucí se zpoza dveří je odporný. A co teprve švábi, štěnice, mravenci a další havěť, kterou takový „sběratel“ může šířit, že?

Jedna z těch příjemnější variant… | Foto: Profimedia.cz

Milovníky duc duc a jiné hudby

Proč? Vtíravý rytmus duc duc hudby prostě nelze přeslechnout. I když je zvuk výjimečně na minimu, rezonují v něm stěny i s nábytkem. Navíc vzhledem k věkové kategorii posluchačů je domluva dost těžká.

O moc lépe si nevedou ani sousedé rockových fandů, případně rodin s geniálními dětmi, milujícími od tří let housle, trumpetu či klavír.

Úspěch jejich dětem přejeme, proč má však být vykoupený naším vlastním sluchovým utrpením?

Milovníci stejného pohlaví

Proč? Při setkání na chodbě s úsměvem zdraví, na rozdíl od běžných rodin se skoro nehádají, protože jsou rádi, že našli jeden druhého a sehnali byt, kde si spolu můžou nerušeně a spokojeně žít. Jenže… jsou prostě tak nějak podezřelí! Nebo ne?

Čtěte také: 10 míst na světě, kde je nejlepší být homosexuál

Ctitele stylu gothic, emo a další pomatence

Proč? Ještě se ptejte! Už jste někdy někoho z nich míjeli v noci na špatně osvětlené chodbě? Smrtelně bledá tvář, rudé rty a nehty, havraní vlasy, tuny stříbrných šperků na všech možných i nemožných místech těla, anorektická postava, blouznivý pohled, ve tváři výraz tragického zmaru. Už jen samotné setkání stačí na infarkt! A to úplně odhlížíte od možnosti, že na nedalekém hřbitově obětují černé kohouty! Nebo ne?

Romy, Vietnamce a ostatní „divné“ národnosti

Proč Romy? Liší se přece barvou pleti! Co na tom, že tihle vaši sousedi si doma nezatápějí parketami, ale spořádaně platí za teplo z radiátorů stejně jako vy! Že máma je úřednice a dcera bez problémů studuje střední ekonomku! Táta Rom se prostě nezapře! Dokonce je občas slyšet, jak skvěle hraje na kytaru a zpívá k tomu chraplavým hlasem jako Drupi blahé paměti!

Proč Vietnamce? Mají šikmé oči! Jejich děti se skvěle učí – daleko lépe než ty vaše. Dokonce i z češtiny mají ve škole lepší známky!  Navíc se kamarádí jen mezi sebou. A ten strašlivý zápach ryb, když je to popadne a vaří o víkendu národní jídla!

A tady už může jít o zdraví. | Foto: Profimedia.cz

Co nám vadí nejvíc? HLUK!

Je to tak, hluk je to, co nám na protivných sousedech vadí nejvíce!  Ať už je to cirkulárka, která u souseda jede na plné obrátky po 10. hodně večerní, nebo hudební mejdan, který si vaši sousedi dopřávají každý víkend a nejlépe celou noc. Decibely nás doslova ničí.

Na absolutní hluk (od 65 do 95 dB) reagují i jinak odolní lidé únavou nervových buněk, jejich schopnost vytvářet nové podmíněné reflexy klesá, stupňuje se pocit celkové únavy, člověk je podrážděný a neklidný.

Hluk převyšující 85 dB poškozuje sluch a hluk 130 dB člověk spíš vnímá jako bolest a již po krátkém působení se sluchové orgány poškozují.

Jak se bránit, když vás soused soustavně obtěžuje nadměrnými decibely a veškeré pokusy o domluvu selhaly?

Buďte věcní – upozorněte souseda na příslušné paragrafy občanského zákoníku. Občanský zákoník se v jednom ze svých ustanovení (§ 127) zabývá problematikou regulace sousedských vztahů jako omezení vlastnického práva.

Podle zmíněného ustanovení se vlastník věci (movité, nemovité – tedy i bytu, samozřejmě se nemusí jednat vždy jen o vlastníka věci, ale toto se vztahuje např. i na nájemce, uživatele apod.

) musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv.

Jak se tedy bránit?

Postižený soused se může v tomto případě dovolat právní ochrany dvojím způsobem. Buď se obrátit na příslušný orgán státní správy odpovědný za ochranu zdraví, aby situaci posoudil a předběžně zasáhl, nebo se obrátit přímo na soud s žalobou, aby se soused určitého jednání zdržel.

Občanský zákoník dále obsahuje..

…demonstrativní výčet případů, které nesmí obtěžovat nebo ohrožovat sousedy. Mezi nimi je i povinnost vlastníka neobtěžovat své sousedy nad míru přiměřenou poměrům hlukem.

Je třeba ještě připomenout, že noční klid je mezi 22:00 hodinou večerní a 6:00 hodinou ranní.

Každý má právo oznámit Policii České republiky, že je rušen noční klid a policie danou věc prošetří a zaujme stanovisko, zda přestupek byl či nebyl spáchán.

Jak jste na tom s hlučnými sousedy vy? Prožíváte sousedské spory?

Podařila se vám domluva, nebo jste se museli soudit, případně jste použili nějakou fintu, která vedla ke kýženému výsledku? Hlasujte v naší anketě a diskutujte pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

  • 20 tipů na poštovní schránky: Luxusní i klasické!
  • Dobré rady, jak ochránit pokojové rostliny před škůdci
  • Mezinárodní den žen: Kýč nebo tradice?

  Video Mohlo by Vás také zajímat: Spoustu věcí omlouváme covidem. Nemocnou společností jsme byli už dříve, říká Ptáček | Video: Michael Rozsypal

Bezdomovec

  • Před 1 dnemSpolečné užívání zahradní chatky dvěma bezdomovci ve Velkém Meziříčí vyústilo v minulých dnech pokusem o vraždu, podezřelý muž včera putoval do vazby. O případu v sobotu informovala policejní mluvčí Dana Čírtková.
  • Před 2 dnyKriminalisté na Vysočině vyšetřují pokus o vraždu, v tomto roce v rámci našeho kraje už čtvrtý. Z tohoto zvlášť závažného zločinu obvinili dvaatřicetiletého muže, který putoval v pátek 2. dubna do vazební věznice v Brně.
  • Před 3 dnyByla krásná a finančně zajištěná. Psychické problémy a závislost na drogách si ale pomalu vybíraly svou daň. Kdysi půvabná modelka Loni Willison dnes žije na ulici a vybírá popelnice. Sexy blondýnku by v ní nyní hledal asi jen málokdo…
  • Před 3 dnyPandemie koronaviru se nevyhýbá ani bezdomovcům. V Praze v těchto dnech začalo jejich hromadné testování, v Karlových Varech pak zahájili dezinfekci karanténního místa. Jak taková akce probíhá, se vyrazil podívat štáb CNN Prima NEWS. V Karlových Varech na testování v uplynulých týdnech dorazilo několik desítek bezdomovců, přičemž koronavirus se prokázal u téměř poloviny z nich.
  • Před 4 dnyMěsto Karlovy Vary dnes nechalo vydezinfikovat dočasnou ubytovnu, kde trávili izolaci lidé bez přístřeší nakažení koronavirem. Ubytovna v bývalé základní škole na nábřeží Jana Palacha tak může v případě potřeby opět posloužit pro izolaci nebo karanténu bezdomovců.
  • Před 5 dnyKrajská Jihlava zatím nemusela použít dům připravený od loňského listopadu pro lidi bez domova, kteří by byli v karanténě nebo v izolaci kvůli covidu-19. Případů bylo podle radnice málo, o tyto lidí se postaralo Středisko křesťanské pomoci, které provozuje ve městě azylové domy. Bystřice nad Pernštejnem ubytovala dva lidi v sokolovně, dvoutýdenní karanténa jim podle starosty Karla Pačisky (ČSSD) skončila v pátek.
  • Před 5 dnyÚtěk dvojice bezdomovců nakažených covidem z karanténního centra zřízeném městem pro osoby bez domova vyvolal bouřlivou diskusi na jednání plzeňského zastupitelstva. Pirátští zastupitelé chtěli vědět, jak je možné, že dva nemocní muži vylomili mříž v okně a ze zařízení utekli. Bezprostředně po jejich útěku město speciální karanténní centrum ve Školní ulici na Doubravce uzavřelo a nemocné bezdomovce přesunulo do karantény v Domově sv. Františka.
  • Před 7 dnyByly časy, kdy se uživatelé drog pohybovali jen v centru Prahy. Nechvalně prosluly především Vrchlického sady a další okolí hlavního nádraží. Poslední dobou se však přesouvá problém takzvaného „Sherwoodu“ na druhý břeh Vltavy. Renáta Zajíčková (ODS), starostka Prahy 5, upozornila, že drogově závislí se stahují do smíchovských ulic. Městská část proto spolu s magistrátem hledá řešení.
  • Před 10 dnyPřekážkou pro řešení problému bezdomovectví v Česku je neochota politiků, chybějící zákon o bydlení, nespolupráce resortů či nedostatek financí od státu. Čerpání dotací na výstavbu sociálních bytů brání administrativní překážky. Bariéru představuje i to, že úřady přistupují k lidem v bytové nouzi jako k viníkům. Na dvoudenní konferenci o překážkách při návratu lidí bez domova do bydlení se na tom shodli experti z různých oborů. Své poznatky představili dnes na briefingu. Předají je porotě, která zpracuje výsledný materiál.
  • Před 11 dnyPraha 1 vydala prohlášení, v němž nesouhlasí se záměrem pražského magistrátu prodloužit pronájem pozemku U Bulhara. Zde nevládní organizace NADĚJE již od roku 2007 provozuje denní centrum pro lidi bez domova. Podle centra je však tento přístup krajně nešťastný, a to zvláště v době pandemie, kdy je pomoc pro lidi potřebná více než kdy jindy.
  • Před 12 dnyOba bezdomovci nakažení covidem, kteří v pátek uprchli z plzeňského karanténního zařízení, už jsou v rukou policie. Prvního se podařilo dopadnout hned v den útěku, druhého zajistili v úterý časně ráno strážníci.
  • Před 13 dnyV ordinacích lékařů v nízkoprahovém denním centru (NDC) U Bulhara, které nedaleko Hlavního nádraží v Praze provozuje nezisková organizace Naděje, loni ošetřili 1553 osob bez domova.
  • Před 13 dnyV reakci na páteční útěk dvou bezdomovců nakažených covidem ze střeženého karanténního centra na Doubravce se město Plzeň připravuje na situaci, že počty osob pozitivním testem na koronavirus budou stoupat. Nově se otevře karanténní centrum v Domově sv. Františka a na městské ubytovně Plachého 52. Uzavřené a jako záložní, naopak zůstane karanténní centrum ve Školní ulici, odkud se podařilo dvěma mužům utéci po vylomení mříže v okně. Jeden se vrátil už v pátek, po druhém se pátrá.
  • Před 14 dnySoučasná nelehká doba související s přetrvávající koronavirovou pandemií se dotýká všech. A výjimkou samozřejmě nejsou ani lidé bez domova. Ke koronaviru se navíc letos přidala i mrazivá a dlouhá zima. Poslední rok tak vnímá oblastní ředitelka Naděje Milena Havrdová jako jeden z těch nejnáročnějších.
  • Před 16 dnyMezi lidmi bez domova není větší virová zátěž, než je tomu v běžné skupině obyvatel. Informace vyplývá z průzkumu Armády spásy, která se zaměřuje na pomoc lidem bez domova. Podle lékařky Armády spásy Andrey Pekárkové není důvod považovat lidi bez domova za nebezpečný rezervoár koronaviru. Pandemie ale podle ní ukazuje potřebnost specializovaných ordinací pro lidi bez domova.
  • Před 16 dnyPro bezdomovce, kteří mají nařízenou karanténu, je v Plzni vyhrazená budova bývalé konzervatoře. Magistrát uklidňoval občany, že ubytovaní nikoho z okolí nenakazí, ohlídat je měli strážníci. Dva bezdomovci ovšem utekli.
  • Před 16 dnyZákazník v americkém fastfoodu napadl zaměstnance nožem poté, co ho odmítl obsloužit, protože neměl nasazenou roušku. Incident, který se odehrál kousek od města Huston v americkém Texasu, zaznamenaly bezpečnostní kamery.
  • Před 16 dnyDva bezdomovci s nakažení koronavirem opustili v pátek v rozporu s nařízenou izolací karanténní zařízení, které plzeňská radnice zřídila pro lidi bez domova v bývalé škole ve čtvrti Doubravka.
  • Před 17 dnyBezmála stovku otestovaných klientů na koronavirus eviduje Armáda spásy v Karlových Varech. Ve více než 30 případech se ukázaly výsledky testů pozitivní. Zatím mají dostatek kapacit, kam klienty umístit do izolace. Například do jimi provozovaného azylového domu v Sedleci, do prostor školy Jana Palacha, které zajistil karlovarský magistrát, nebo do obcí s rozšířenou působností, které také vyčlenily místa. Drtivá většina bezdomovců karanténu ze strachu dodržuje, najdou se ovšem i výjimky.
  • Před 18 dnySedm lidí bez domova s pozitivním testem na covid putovalo vůbec poprvé do karanténního místa pro bezdomovce, které vzniklo v objektu bývalé konzervatoře v Plzni na Doubravce. Nakažené koronavirem přivezli strážníci oblečení v ochranných oblecích. V karanténě tam pacienti budou 14 dní. Dohled v uzamčeném areálu i okolí zajistí státní a nepřetržitě pak městská policie. Na chodu zařízení se podílejí neziskové organizace.
  • Před 18 dnyNěkteří lidé se museli potýkat s ranami osudu, které si jen málokdo umí představit. Někdo hodí minulost za hlavu a už na ni nechce vzpomínat, jiní se nebojí o ní promluvit dokonce v televizi. Nejnovější díl reality show z českých domácností ukázal, jak funguje rodina, jejíž členové byli ještě před časem bez domova. „Zkušenost je taková, že když se někdo ze dna vyšplhá zpátky nahoru, tak mívá tendence si toho vážit,“ uvedl k fenoménu bezdomovectví pro ŽivotvČesku.cz sociolog Vojtěch Bednář.
  • Před 18 dnyVčasný zásah městské policie a hasičů v Hradci Králové dnes pravděpodobně zachránil život muži bez domova. Ten se v jednom z přístřešků v Hradební ulici přiotrávil zplodinami ze vzniklého požáru. První byla na místě hlídka městské policie. Strážníci ho vytáhli z objektu na čerstvý vzduch a poskytli první pomoc.
  • Před 18 dnyV karanténním místě pro bezdomovce v budově bývalé školy v plzeňské části Doubravka je ode dneška prvních sedm pozitivně testovaných lidí bez domova. Nakažené koronavirem přivezli strážníci oblečení v ochranných oblecích. V karanténě tam pacienti budou 14 dní, řekl ČTK radní města pro bezpečnost Martin Zrzavecký (ČSSD). Dohled v uzamčeném areálu i okolí zajistí státní a nepřetržitě pak městská policie, na chodu zařízení se podílejí neziskové organizace.
  • Před 19 dnyNové britské údaje ukazují, že stovky občanů Evropské unie bez domova byly během prvních osmi měsíců pandemie poslány zejména z ulic Londýna zpět do svých domovských zemí. A to v rámci kontroverzního „procesu návratu“.
  • Před 19 dnyPokutu ve výši 100 eur (2600 korun) udělila v Bratislavě o uplynulém víkendu policejní hlídka bezdomovci za porušení zákazu vycházení, který v zemi platí v souvislosti s koronavirovou krizí. Upozornilo na to občanské sdružení Vagus, jež pomáhá lidem bez domova. Policie podle médií uvedla, že postup hlídky prověří.
  • Před 19 dnyPolicejní hlídka pokutovala v Bratislavě bezdomovce za to, že porušil zákaz vycházení. Byla mu udělena pokuta ve výši 100 eur (2619 korun). Mluvčí policie Michal Szeiff agentuře TASR potvrdil, že kontrolní orgány postup policejní hlídky prověří.
  • Před 22 dnyNakažený bezdomovec utekl z izolace oknem. Incident se stal v sobotu odpoledne v Mladé Boleslavi. „Pracovníci nám nahlásili, že jeden nakažený klient s koronavirem utekl u objektu v Nádražní ulici. Přitom věděl, že je pozitivně testovaný na covid a věděl, že nesmí onemocnění šířit,“ uvedl ředitel mladoboleslavské městské policie Tomáš Kypta.
  • Před 24 dnyBezdomovci a lidé přespávající na ulici budou v Anglii zařazeni do prioritní skupiny pro očkování proti koronaviru. Oznámil to ministr zdravotnictví Matt Hancock na základě doporučení expertní skupiny. Bezdomovci nemají takový přístup ke zdravotní péči jako zbytek obyvatelstva, proto je jejich stav rizikovější. Do 15. dubna chce mít britská vláda proočkováno 32 milionů obyvatel.
  • Před 24 dnySociální služby v Havířově musely přizpůsobit nízkoprahové centrum na Šumbarku pro izolaci dvou pozitivních žen bez domova. Ty budou 14 dnů pod dozorem. Sociální služby věří, že se nákaza nebude mezi těmito lidmi dále šířit.
  • Před 24 dnyS ošetřováním osob bez domova nově terénním pracovníkům Armády spásy v Praze pomáhají členové spolku Medici na ulici. Budoucí lékaři mají přispívat k tomu, aby zdravotní péče poskytovaná lidem na ulici byla četnější a kvalitnější. Dnes to sdělil Jan Desenský, ředitel Centra sociálních služeb Karla Larssona, které v hlavním městě provozuje Armáda spásy.
  • Před 24 dnyS ošetřováním osob bez domova nově terénním pracovníkům Armády spásy v Praze pomáhají členové spolku Medici na ulici. Budoucí lékaři mají přispívat k tomu, aby zdravotní péče poskytovaná lidem na ulici byla četnější a kvalitnější.
  • Před 24 dnyS ošetřováním osob bez domova nově terénním pracovníkům Armády spásy (AS) v Praze pomáhají členové spolku Medici na ulici. Budoucí lékaři mají přispívat k tomu, aby zdravotní péče poskytovaná lidem na ulici byla četnější a kvalitnější.
  • Před 25 dnyHradec Králové před rokem zřídil ubytovnu pro pozitivně testované lidi bez domova. Taková zařízení musí mít podle nařízení Krajské hygienické stanice Hradec Králové každá obec s rozšířenou působností. Během první vlny ubytovna vytížena nebyla.
  • Před 25 dnyV ulicích Ostravy je zase o trochu bezpečněji. Za mřížemi skončili v posledních dnech hned dva lupiči. Jeden přepadl mladistvého chlapce a další si za své oběti vybral bezdomovce.
  • Před 25 dnyOstravští kriminalisté objasnili případ vydírání a loupeže, který má na svědomí agresivní muž (r. 1992). V jednom z ostravských nákupních center si vyhlédl mladý pár bezdomovců, které přinutil, aby pro něj kradli. Druhý den je vydíral a oloupil.
  • Před 28 dnyVe městě žije stále zhruba padesát lidí bez domova. Část z nich nemá o služby azylového domu zájem a bivakují venku, i v blízkosti centra. Radnice problematiku intenzivně řeší, podle terénního pracovníka by pomohla sociální ubytovna.
  • Před 28 dnyVchody do metra na Palmovce, Florenci a v Kobylisích přitahují lidi bez domova, na drogách nebo s jinými závislostmi jako magnet. Vloni v létě došla radnici Osmičky po nekonečných stížnostech místních obyvatel trpělivost a sám její starosta se vydal večer na obhlídku. Poté, co na ní viděl, důrazně apeloval na primátora a ředitele pražské městské policie o zvýšenou aktivitu strážníků na těchto exponovaných místech. Pomohlo to? A jak to tam vypadá dnes?
  • Před 29 dnyBudova plánované patologie v Příbrami nyní slouží pouze bezdomovcům a jako místo pro odložení sutě a dalších odpadů.
  • Před 30 dnySociální pracovnice byla do azylového domu přivolána poté, co si místní stěžovali, že tam pět dětí žije bez dozoru jakéhokoli dospělého. Na místě bylo zjištěno, že je to skutečně pravda. Zdroj
  • Před 30 dnyVšechny složky IZS byly přivolány v ranních hodinách do jedné z ulic v Řevnicích na Praze západ, za vodou, kde byl nalezen v popelnici muž bez známek života.
  • Před 1 měsícemKoronavirus mezi bezdomovci se už dlouho považuje za tikající časovanou bombu. V posledních měsících naplno udeřil i v tomhle ušmudlaném světě. I tady se trpí, i tady se umírá. CNN Prima NEWS vyrazila zjistit situaci přímo mezi lidi bez střechy nad hlavou.
  • Před 1 měsícem

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *