Bechtěrevova nemoc je chronická revmatická choroba charakteristická zánětlivým procesem postihujícím klouby na obratlích, měkké tkáně podél páteře (vazy, kloubní pouzdra, šlachy), spoje mezi obratli a žebry a mezi žebry a hrudní kostí. Záněty vedou k postupnému omezování hybnosti páteře, hrudníku a snižování dechové kapacity plic. U části případů může dojít i k postižení ramenních a kyčelních kloubů.
Zánět je doprovázen bolestí zasažených míst. Může se objevit postižení i jiných orgánů, typický je např. zánět oční duhovky.
Nemoc postihuje především mladé muže, nejčastěji ve věku mezi dvacátým a třicátým rokem života. U žen má nemoc obvykle mírnější průběh a může zůstat i nerozpoznána. Příčinou nemoci je přítomnost antigenu HLA-B27. U bechtěreviků jej nalézáme ve více než 90 procentech případů.
Počáteční příznaky Bechtěrevovy nemoci
- začátek bolestí doprovázený ztuhlostí páteře a hrudníku, který postupuje v rozpětí týdnů až měsíců,
- první obtíže nastávají ve věku mezi 15 a 30 lety,
- bolest doprovázená ztuhlostí je nejsilnější v časných ranních hodinách, zmenšuje se po rozhýbání během dne,
- obtíže přetrvávají déle než 3 měsíce,
- pohyb vede ke zlepšení, klid ke zhoršení stavu.
Diagnostika Bechtěrevovy nemoci
Včasná diagnóza může mít rozhodující význam pro další osud nemocného. Čím dříve se začne s cílenou léčbou, především s pravidelným léčebným tělocvikem, tím účinněji je možné předejít ztuhnutí páteře v nepříznivé poloze.
Bechtěrevova nemoc je rozpoznána až po mnoha měsících nebo spíše po několika letech od prvních příznaků. Za jeden z důležitých faktorů se považuje přítomnost antigenu HLA-B27, která ale nepotvrzuje diagnózu Bechtěrevovy nemoci.
Hodnota sedimentace červených krvinek dává lékaři výchozí bod pro představu o aktivitě nemoci. Zcela definitivní diagnózu představují charakteristické změny viditelné na RTG (rentgenových) snímcích.
Jedná se o změny v sakrolumbálních kloubech (přechod mezi bederní a křížovou oblastí) a na hranách těl obratlů.
Změny pohybového ústrojí
Zánět oslabuje vazy křížobederních kloubů a dochází k postupnému podsazování (retroverzi) pánve. Změna polohy pánve vyvolá postupné vyrovnání bederní lordózy (zakřivení dopředu) a tím se začne posunovat těžiště těla dopředu.
Výsledkem je kromě vyrovnání bederní lordózy také zvětšení hrudní kyfózy (vyhrbení) a následující zvětšení krční lordózy (záklonu) páteře. Aby pacient posunul těžiště těla opět vzad do původní polohy, začíná pokrčovat nohy v kolenou.
Tím se deformace páteře ještě zesílí a během dalšího průběhu nemoci se kyčelní klouby začnou dostávat do trvale flekčního postavení (ohnutí).
Popsané změny ovlivní i dynamiku páteře a hrudního koše. Vzhledem k porušení statiky kvůli omezení pohyblivosti nemůže bechtěrevik při chůzi dostatečně natáhnout nohu ani dosáhnout správné vnitřní rotace v kyčelním kloubu nohy, která spočívá na podložce.
Protože kloub zůstává v částečném ohnutí a vnější rotaci, nemocný musí zkracovat délku kroku. Ztuhlá páteř navíc omezuje rotaci trupu. Bechtěrevik tedy potřebuje více energie na chůzi. Částečně se to snaží vyrovnat zvětšeným pohybem paží.
Ztuhlost páteře samozřejmě vyvolá i snížení její pružnosti.
Léčba
Bechtěrevova nemoc se zatím nedá vyléčit. Cílená terapie se snaží pouze zmírnit bolest, zlepšit pohyblivost páteře a umožnit nemocnému normální život v zaměstnání i v rodině. Terapie je tedy celoživotní.
Aktivní cvičení
Zásadní v léčbě Bechtěrevovy nemoci je aktivní cvičení. Intenzita cvičení závisí na stupni postižení i na momentálním stavu klienta. Cílem cvičení či vhodně zvoleného sportu je:
- udržení pohyblivosti celé páteře. Cviky se zvláště zaměřují na udržování bederní lordózy (zakřivení dopředu), na zabraňování zvětšení hrudní kyfózy (vyhrbení) a na rotační pohyby,
- zvýšení pohyblivosti ramenních a kyčelních kloubů,
- vyrovnání svalové dysbalance, tedy relaxace svalů ve zvýšeném napětí (hypertonu), protahování zkrácených svalů a posilování oslabených svalů,
- udržování dechové kapacity plic nácvikem hrudního dýchání, aktivity bráničního dýchání a hlubokého stabilizačního systému.
- Součástí cvičení je i trénink správného držení těla a jeho dodržování během dne.
- Vhodným doplňkem cvičení je polohování vleže na břiše nebo na zádech.
- Důležitá je pravidelnost, důslednost a úprava životního stylu.
Den by měl začínat ranním kratším rozcvičením celého těla a dechovými cviky. Velmi vhodná je teplá sprcha před cvičením pro uvolnění svalového napětí.
Při volbě zaměstnání doporučuji takovou pracovní pozici, ve které není páteř jednostranně zatěžována. Doporučujeme spíše zaměstnání, ve kterém je možné občas či pravidelně měnit polohu.
Je důležité dbát během dne na správné držení těla v sedu, stoji i v běžných denních činnostech a sportu.
V době, kdy klient provádí zdravotní cvičení, doporučuji vhodný oděv neomezující pohyb. Cvičení by mělo probíhat v teplé, dobře větrané místnosti. Na podlahu doporučuji měkkou, protiskluzovou podložku (např. podložky pro cvičení jógy mají protiskluzovou úpravu).
Při větší deformitě páteře je možné podložit hlavu nebo trup při cvicích v lehu na zádech tak, aby pozice byla pohodlná. Pestrost a účinnost cvičení můžeme zvýšit použitím cvičebních pomůcek jako je např. Thera-Band, BOSU, velký gymnastický míč, systém TRX, nafukovací podložky sloužící jako labilní plochy aj.
Nápaditost cviků a jejich variabilita je důležitá především kvůli motivaci a dlouholetému vytrvání ve cvičení.
Autor: Mgr. Iva Bílková, FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., PrahaZdroj: klinické zkušenosti ze soukromé praxe v oboru fyzioterapie
Bechtěrevova nemoc
Elektronický trakční systém L-TRAC LTRAC02
Elektronický trakční systém L-TRAC ED LTRAC03
BOOSTER_RX30
BOOSTER Pro 2 (EU) BOOSTER_PRO2
- Ankylozující spondylitida (AS) je také známa jako Bechtěrevova nemoc (morbus Bechterevi), případně jako Marieho-Strümpelova choroba.
- Toto zánětlivé postižení meziobratlových plotének a dalších struktur páteře vede k jejímu postupnému tuhnutí.
- Může dojít až k nepohyblivému srůstu obratlů (fúzi) v důsledku kostěných můstků (syndesmofytů).
Tato přemostění plotének vytváření typický RTG obraz tzv. bambusové páteře.
- Postižen je zhruba každý dvoustý člověk a v léčbě AS převažují fyzikální metody.
- Pro počáteční stadia jsou typické bolesti v kříži zejména ráno a večer.
- Největší bývají bolesti v klidu, při fyzické aktivitě ustupují.
Často je postiženo tzv. sakroiliakální skloubení (spojení křížové kosti s kostí kyčelní), případně bederní obratle.
- OPATŘENÍ
- Cílem léčby je
- zachování maximální pohyblivosti celé páteře
- udržení fyziologického prohnutí bederní části (lordóza)
- zabránění zvětšování ohnutí hrudní páteře (kyfóza)
- zvýšení pohyblivosti ramenních a kyčelních kloubů
- uvolnění svalového napětí, stretching zkrácených svalů
MEDIKACE
Z léků jsou nejčastěji jsou doporučována nesteroidní antiflogistika (NSA, NSAID), např. naproxen a indomethacin.
- Ty mohou zmírnit zánět, bolesti i ztuhlost.
- Bohužel také bývají příčinou krvácení do zažívacího traktu.
Modernější, ale dražší cestou je biologická léčba, jako jsou blokátory TNF (tumor necrosis factor) nebo inhibitory interleukinu-17 (IL-17).
- ZÁKLAD = FYZIKÁLNÍ METODY
- Mimořádně důležitá součást boje s progresí nemoci.
Při správném používání jsou bezpečné a bez rizika vedlejších účinků.
Kombinace protažení bederní páteře a uvolnění svalů
- Velmi příznivé je současné působení hlubokého tepelného záření (FIR) s dynamickou trakcí a vibrační relaxací zádových svalů pomocí přístroje L-Trac .
- Uvolnění ztuhlé hrudní páteře
K prevenci zhoršování stavu hrudní části páteře a její kyfotizaci (vznik „hrbu“) je optimální Backpod .
Samostatná termoterapie
Podstatně účinnější uvolnění svalových spasmů a napětí než dříve používané horké koupele, sprchy nebo elektrické dečky jsou moderní karbonové zdroje speciální Far Infrared Radiace (FIR), např. pomocí aktivní bederní bandáže Thermedic.
- V některých fázích může lépe fungovat aplikace chladu (kryoterapie).
- Proto mají pásy Thermedic výměnné vložky umožňující namísto FIR použít chladové polštářky prostou výměnou za karbonovou vložku.
- Perkusní terapie pro masivní relaxaci svalů
- Zmírnění příznaků a prevence dalšího postupu choroby je cílem různých typů uvolnění svalů.
Nejúčinnější je hluboká myofasciální relaxace pomocí moderních elektronických perkusorů (např. Booster).
- Díky perkusoru dochází k výraznému protažení myofibril i vazivových struktur.
- Vibrační efekt na hluboké struktury má velmi příznivé účinky v případě, že je nemoc pod kontrolou.
- Pokud dojde ke zhoršení zánětu, je třeba méně agresivní aplikace perkusí a jen s mírným tlakem.
Ankylozující spondylitida (Bechtěrevova nemoc). Příznaky, příčiny, léčba
Tento článek podrobně popisuje chronický zánět zad, onemocnění zvané ankylozující spondylitida nebo také Bechtěrevova choroba, které podstatným způsobem ovlivňuje životy milionů lidí po celém světě. Dozvíte se, co je ankylozující spondylitida, jaké jsou příznaky a příčiny, jak se léčí a jak zvládat práci s tímto onemocněním.
Obsah článku:
Co je ankylozující spondylitida (Bechtěrevova choroba)?
Ankylozující spondylitida (AS), nebo také Bechtěrevova choroba, je dlouhodobý chronický stav, při kterém dochází k zánětu páteře a dalších oblastí těla.
Jedná se o celoživotní a nevyléčitelné autoimunitní onemocnění postihující asi 1 % populace a projevující se nejčastěji bolestmi a ztuhlostí zad, zánětem kloubů (artritida), extrémní únavou nebo srůstáním kostí se šlachami (entezitida).
Choroba má pět stádiových stupňů:
- I. stadium: suspektní (nepotvrzená/nevyloučená), případně unilaterální (jednostranná) sakroileitida,
- II. stadium: bilaterální (oboustranná) sakroileitida,
- III. stadium: postižení bederní páteře,
- IV. stadium: postižení hrudní páteře,
- V. stadium: postižení krční páteře.
Jak vzniká Bechtěrevova choroba?
Bechtěrevova choroba má tendenci se rozvíjet již v mládí, přičemž první příznaky se mohou objevit mezi 18 a 30 rokem života. Je asi 2 krát častější u mužů než žen.
Přesná příčina onemocnění nebyla dosud odhalena, nicméně už jsou známé souvislosti mezi výskytem ankylozující spondylitidy a přítomností antigenu HLA-B27. Antigeny HLA jsou molekuly na povrchu buněk, prostřednictvím kterých dokáže imunitní systém člověka rozeznat vlastní buňky od cizích.
Samotná přítomnost antigenu HLA-B27 však nemoc nezpůsobuje. Pro vznik je potřeba více spouštěcích faktorů, jejíž podstata dosud není známá. Vědci zatím zjistili, že se jedná o autoimunitní onemocnění, což znamená, že je způsobeno chybnou reakcí imunitního systému, který napadá vlastní buňky.
Zatím nejpravděpodobnější vysvětlení, proč tomu tak je, přináší tzv. teorie zkřížené reakce. Podle této teorie vzniká Bechtěrevova choroba ve chvíli, kdy je organizmus člověka, který má antigen HLA-B27, napaden bakterií, která má na svém povrchu velmi podobný antigen.
Protože je imunitní systém aktivován proti všem strukturám podobným tomuto antigenu, začne napadat i ostatní zdravé buňky, které mají na svém povrchu též tento antigen.
V České republice má podle dosavadních průzkumů antigen HLA-B27 asi 7 % obyvatel, přičemž u bechtěreviků ho lze prokázat u cca 90 % případů. U lidí, kteří mají tento antigen, je pravděpodobnost onemocnění až 300 krát vyšší než u osob, které ho nemají.
Historie ankylozující spondylitidy
Z historického hlediska je ankylozující spondylitida známá už od pradávna z dob egyptských faraonů, u kterých byla nemoc zjištěna při archeologických průzkumech, konkrétně z kosterních nálezů.
Popsána byla až v roce 1893, a to slavným ruským neurologem, Vladimírem Bechtěrevem, po kterém byla také pojmenována.
Můžete se také setkat s pojmem Marieho–Strümpellova nemoc, který vychází ze jmen francouzského neurologa a endokrinologa Pierra Marieho a německého neurologa Adolfa Strümpella, kteří se též podíleli na popsání této choroby.
Příznaky ankylozující spondylitidy
První příznaky Bechtěrevovy nemoci jsou často nespecifické a u mnohých rozdílné. Často se vyvíjejí pomalu během několika měsíců nebo let. Příznaky mohou několik let přicházet a zase odcházet – zlepšovat se nebo zhoršovat. Nejčastěji se ankylozující spondylitida rozvíjí mezi 20 a 30 rokem života. Příznaky obvykle zahrnují:
- bolest a ztuhlost zad,
- bolest a otok v jiných částech těla – způsobené zánětem kloubů (artritida),
- zánět, při kterém šlachy srůstají s kostmi (entezitida),
- extrémní únava.
Bolesti zad a ztuhlost
Bolesti zad a ztuhlost jsou obvykle hlavními příznaky. Může se projevit:
- bolest, která se zlepšuje cvičením, ale nezlepšuje se nebo se zhoršuje odpočinkem,
- bolest a ztuhlost, které jsou horší ráno a večer – v noci se můžete kvůli bolesti pravidelně probouzet,
- bolest v oblasti kolem hýždí.
Artritida
Kromě toho, že ankylozující spondylitida způsobuje bolesti zad a páteře, může také způsobit zánět kloubů (artritidu) v jiných částech těla, jako jsou boky a kolena.
Hlavní příznaky spojené s artritidou jsou:
- bolest při pohybu postiženého kloubu,
- citlivost při vyšetření postiženého kloubu,
- otok a teplo v postižené oblasti.
Entezitida
Entezitida je bolestivý zánět, při kterém kost sroste se šlachou (tuhá tkáň spojující svaly s kostmi) nebo vazivem (tkáň spojující kosti s kostmi).
Obvyklá místa pro entezitidu jsou:
- v horní části holenní kosti,
- za patou (Achillova šlacha),
- pod patou,
- tam, kde se žebra spojují s prsní kostí.
Pokud jsou postižena vaše žebra, můžete pocítit bolest na hrudi a při hlubokém dýchání je obtížné rozšířit hrudník.
Únava
Únava je běžným příznakem neléčené ankylozující spondylitidy. Můžete se cítit unavení a naprosto bez energie.
Příčiny ankylozující spondylitidy
Při ankylozující spondylitidě dochází k zanícení několik částí dolní páteře, včetně kostí v páteři (obratlů) a páteřních kloubů. Časem to může vést k poškození páteře. V některých případech to může způsobit srůstání částí páteře a ztrátu pružnosti (ankylóza).
Zatím není přesně známo, co způsobuje Bechtěrevovu chorobu, ale v mnoha případech se zdá, že existuje spojení s konkrétním genem známým HLA-B27.
Gen HLA-B27
Výzkum ukázal, že více než 9 z 10 lidí, kteří mají Bechtěrevovu chorobu, nese určitý gen známý jako lidský leukocytový antigen B27 (HLA-B27).
Mít tento gen však nemusí nutně znamenat, že se u člověka vyvine ankylozující spondylitida. Odhaduje se, že 8 ze 100 lidí v obecné populaci má gen HLA-B27, ale většina z nich nemá Bechtěrevovu nemoc.
Předpokládá se však, že s tímto genem je člověk náchylnější k rozvoji této nemoci.
Dědičnost – genetika
Lidé se často ptají, zda může být ankylozující spondylitida dědičná. Ano, tato nemoc může kolovat v rodině a gen HLA-B27 lze zdědit od jiného člena rodiny. Pokud máte tuto chorobu a testy ukazují, že nosíte gen HLA-B27, pak existuje šance 1:2, že byste mohli tento gen předat vašim potomkům. Odhaduje se, že 5 až 20 % dětí s tímto genem pravděpodobně zdědí ankylozující spondylitidu.
Léčba Bechtěrevovy choroby
Bechtěrevova choroba je nevyléčitelná nemoc. Neexistuje žádný lék, ale je k dispozici léčba, která pomáhá zmírnit příznaky, oddálit nebo zabránit procesu srůstání páteře a její tuhnutí. Ve většině případů léčba zahrnuje kombinaci cvičení, fyzioterapie a léků.
Fyzioterapie a cvičení
Udržování aktivní činnosti může zlepšit držení těla a rozsah pohybu páteře a zároveň zabránit tomu, aby vaše páteř ztuhla a bolela. Fyzioterapie je nejen aktivní, ale také klíčovou součástí léčby. Fyzioterapeut vám může poradit nejúčinnější cvičení a sestavit cvičební program, který vám vyhovuje.
Mezi typy fyzioterapie doporučované pro ankylozující spondylitidu patří:
- program skupinových cvičení – kde cvičíte s ostatními,
- individuální cvičební program – dostanete cvičení, která budete dělat sami,
- masáže – zmírňují bolesti a zlepšují pohyb,
- vodoléčba – cvičení ve vodě, obvykle teplé, mělký bazén nebo speciální vodoléčebná koupel – vztlak vody pomáhá usnadňovat pohyb tím, že vás podporuje, a teplo může uvolnit vaše svaly.
Někteří lidé dávají přednost plavání nebo sportu, aby byli flexibilní. To je obvykle v pořádku, i když je důležité také každodenní protahování a cvičení. Pokud máte někdy pochybnosti, promluvte si se svým fyzioterapeutem nebo revmatologem, než se pustíte do nové formy sportu nebo cvičení.
Léky proti bolesti
Možná budete potřebovat léky proti bolesti, abyste zvládli svůj stav. Záleží na tom, jaké máte stádium. Revmatolog může předepsat léky proti bolesti, i když ne každý je neustále potřebuje.
Biologická léčba
Pokud vaše příznaky nelze zvládat léky proti bolesti nebo cvičením a protahováním, může být doporučen lék proti nádorovému nekrotickému faktoru. Jedná se o chemikálii produkovanou buňkami při zánětu tkáně. Tyto léky se podávají injekčně a působí tak, že zabraňují účinkům nádorového nekrotického faktoru a také snižují záněty ve vašich kloubech způsobené ankylozující spondylitidou.
Jedná se o relativně nový způsob léčby a její dlouhodobé účinky nejsou zatím dobře známy. Byly však delší dobu používány u lidí s revmatoidní artritidou, což poskytuje jasnější informace o jejich dlouhodobé bezpečnosti.
Pokud si je váš revmatolog jistý, že je tento typ léčby pro vás vhodný, může ho doporučit. V takovém případě bude velice pečlivě sledován další vývoj vašeho zdravotního stavu.
Ve vzácných případech může totiž biologická léčba interferovat s imunitním systémem, což zvyšuje riziko vzniku potenciálně závažných infekcí.
Pokud se vaše příznaky výrazně nezlepší po dobu 3 měsíců, léčba by měla být ukončena.
Chirurgická operace
Většina lidí s ankylozující spondylitidou operaci nepotřebuje. Může však být doporučena operace kloubní náhrady ke zmírnění bolesti a zlepšení pohybu v postiženém kloubu, pokud je kloub vážně poškozen. Pokud jsou například postiženy kyčelní klouby, může být provedena náhrada kyčle. V ojedinělých případech může být nutná opravná operace, pokud se páteř silně ohne.
Zvládání ankylozující spondylitidy při práci
Podle studie OASIS může fyzicky náročná práce zvýšit účinky zánětu ankylozující spondylitidy. Výzkumu, který trval 12 let, se zúčastnilo 184 pacientů s ankylozující spondylitidou.
Vědci zkoumali vztah mezi zánětem, mechanickým stresem a rentgenovou progresí onemocnění. Klíčovým faktorem studie bylo zastoupení administrativních i fyzicky náročných dělnických profesí, ale také kuřáků.
Autoři studie dospěli k závěru, že namáhavá fyzická aktivita u fyzicky náročných zaměstnání s dělnickou činností může zesílit některé účinky zánětu na progresi onemocnění. Dále dospěli k závěru, že tato data mohou podpořit teorii, že mechanické napětí vede k tvorbě kostí.
Pokud další studie potvrdí toto spojení, může dojít k přehodnocení dosavadního doporučení provádět namáhavé cvičení u pacientů s Bechtěrevovou chorobou.
Zdroj: Evolution of radiographic damage in ankylosing spondylitis: a 12 year prospective follow-up of the OASIS study
Bez ohledu na to, zda bechtěrevik vykonává práci administrativního typu nebo fyzicky náročnou práci, může to pro něj být extrémně vysilující. Ve většině případů je zcela bezpodmínečné zajistit úpravu pracoviště, případně pracovní činnosti. Úprava je cílena zejména na ergonomii. Zde je několik tipů, jak při práci zvládnout Bechtěrevovu nemoc.
Poraďte se s lékařem nebo fyzioterapeutem
Jedna z prvních věcí, kterou musíte udělat v případě, že vám byla diagnostikována Bechtěrevova choroba, je poradit se se svým lékařem, fyzioterapeutem nebo ergoterapeutem, jak optimalizovat vaše pracoviště z hlediska ergonomie. Mohou vám poskytnout cenné informace a doporučení, včetně strategií a adaptací.
Promluvte si se zaměstnavatelem
Pokud máte obavy, že vaše příznaky ankylozující spondylitidy zasahují do vaší schopnosti vykonávat práci, informujte o tom svého zaměstnavatele nebo firemního lékaře, který má na starost pracovní lékařství. Mělo by být také v zájmu zaměstnavatele vám poskytnout podporu v podobě přizpůsobení pracoviště, pracovní doby apod.
Vytvořte si deník aktivit
Dobrým způsobem, jak eliminovat bolesti zad při práci, je identifikovat kritické situace. S tím vám může pomoci vedení deníku aktivit. Zapište si, co vše děláte během dne, abyste zjistili, co vám dělá dobře a co ne. Čím více podrobností uvedete, tím lépe se vám pak bude analyzovat. Následně se můžete ohlédnout, jaké úkony vám dělají problémy a co zhoršuje váš zdravotní stav.
Udělejte si z ranní rozcvičky rutinu
Zánětlivé bolesti zad se obvykle zhoršují odpočinkem a zlepšují pohybovou aktivitou, proto byste si měli ráno před prací udělat kvalitní rozcvičku a zařadit ji do své každodenní rutiny. Vstaňte do práce o 30 minut dříve a aktivujte své tělo. Uvidíte, jak vám to vrátí chuť do života.
Upravte si židli podle ergonomických pravidel
Bechtěrevici, kteří ve svém zaměstnání dlouho sedí, si často stěžují na ztuhlá záda a nesnesitelné bolesti. Měli by se proto soustředit na změnu sezení podle ergonomických pravidel.
Sklopte sedadlo židle tak, aby vaše stehna byla při sezení v pravém úhlu. Nejlepší je, když můžete chodidla nohou položit pevně na podlahu. Ujistěte se také, že opěradlo židle podporuje vaši páteř při sezení.
Trénink pro vás: Jak správně sedět u PC + zásady ergonomie sezení na kancelářské židli
Pokud nemáte kvalitní ergonomickou židli, měli byste o ní alespoň začít přemýšlet, protože může radikálně zmírnit bolesti zad při dlouhodobém sezení. Pokud už jste se rozhodli, přečtěte si článek 5 zásadních rad, jak vybrat ergonomickou židli do kanceláře.
Nenechte vaše tělo při sezení ztuhnout
Pokud vaše práce probíhá v sedě u stolu, procházejte se 5 až 10 minut po každé hodině sezení. Pokud máte konferenční hovor, zapněte si hlasitý odposlech, postavte se a protáhněte se. To můžete praktikovat i v případě skupinových hovorů. Využijte co nejvíce možného času pohybem, protahováním a cvičením během práce.
Kontrolujte držení svého těla
Pokuste se sedět, stát nebo chodit s rovnou páteří tak, aby nedocházelo k hrbení. To vám může pomoci snížit bolest v páteři. Zkontrolujte svůj postoj v zrcadle. Pokud máte sklony se hrbit, požádejte spolupracovníka, aby vás na to upozornil. Vymyslete si signál, kterým vám dá vědět, abyste si sedli nebo stáli vzpřímeně.
Podpořte záda
Pokud vaše židle nenabízí dostatečnou oporu, srolujte ručník a vložte jej mezi spodní část zad a židli. Pomoci může také malý polštář, nebo můžete zkusit speciální polštář na bederní opěrku.
Uspořádejte si stůl podle potřeby
Uspořádejte si stůl tak, abyste se nemuseli natahovat po něčem, co často používáte. Ujistěte se, že při psaní, používání myši nebo hovoru máte celá záda opřená o židli. Když telefonujete, držte sluchátko u ucha nebo použijte funkci hlasitého odposlechu. Nedržte ho mezi uchem a ramenem.
Podepřete si zápěstí podložkou
Pokud musíte hodně psát, nechte ruce vznášet se nad klávesnicí. Když si opřete zápěstí o stůl, mohou být ruce v nepříjemném úhlu. Abyste je udrželi ve správné poloze, můžete při psaní podepřít zápěstí speciální podložkou pod zápěstí. Ale neopírejte se a netlačte na ni. To může vyvíjet tlak na vaše zápěstí.
Nastavte si správnou výšku monitoru
Pokud se musíte dívat dolů na obrazovku počítače, může to způsobit zhoršení bolesti krku nebo zad. Nastavte si monitor tak, aby jeho horní část byla v úrovni vašich očí.
Vaše klávesnice a myš by měla být rovnoměrně s předloktím nebo jen mírně pod ním. Pokud je stůl příliš nízký, umístěte si pod jeho nohy podložku tak, aby byl vyšší.
Případně můžete notebook položit na hromadu velkých knih.
Vyhněte se stresu
Stres je jednou z hlavních příčin pracovní neschopnosti lidí s ankylozující spondylitidou. Pokud vás každodenní dojíždění do práce stresuje, požádejte o flexibilní pracovní dobu, abyste mohli přijít dříve nebo později. Pokud můžete dělat svou práci mimo kancelář, zjistěte si, jestli můžete několik dní pracovat z domova v režimu home office.
Změňte jídelníček
To, co jíte a pijete, může ovlivnit, jak se cítíte. Například škrobnaté potraviny, jako jsou chipsy nebo krekry, mohou příznaky Bechtěrevovy choroby zhoršit. Místo toho si dejte raději zdravé občerstvení s nízkým obsahem škrobu, jako jsou třeba ořechy. Pokud máte v práci ledničku, uložte si do ní čerstvé ovoce nebo zeleninu.
Procvičte si svaly a protáhněte se
Každý den si dopřejte několik minut cvičení nebo protažení. Dokonce i pohyb na několik minut může zmírnit ztuhlé klouby a svaly. Rychlé protahování můžete provádět přímo u vašeho stolu. Otočte horní část těla v pase, zatímco spodní část zůstane na místě. Položte ruku na čelist a otočte hlavu na každou stranu. Lékaři často doporučují začít cvičit jógu nebo tai chi.
Změňte způsob přenášení těžkých věcí
U některých prací může být snadné poranit si záda. Pokud musíte vzít do ruky například těžkou bednu, dřepněte si a zvedněte ji pomocí nohou – nenaklánějte se a neohýbejte se v pase.
A při zvedání se snažte nekroutit zády nebo se naklánět do strany. Při přenášení držte břemeno blízko těla. Dívejte se při chůzi přímo dopředu, abyste nezakopli.
Pokud je něco příliš těžké, požádejte někoho, aby vám s tím pomohl.
Mohlo by vás zajímat: Jak správně zajistit práci s břemeny
Co je Bechtěrevova nemoc | Revmatické nemoci
Ankylozující spondylitida (Bechtěrevova choroba) je chronické, celoživotní onemocnění. Příznaky tohoto onemocnění se tedy postupně vyvíjejí a nejsou v každé fázi nemoci stejné.
Bechtěrovova choroba je častější u mužů než u žen, první příznaky se většinou objeví mezi 18 a 30 lety věku.
Jak je to s dědičností u ankylozující spondylitidy?
Ankylozující spondylitida (Bechtěrevova nemoc) není dědičné onemocnění v tom smyslu, že by se jednoduše přenášela z rodičů na děti. Přesto však v jejím rozvoji dědičnost určitou roli hraje.
Má-li někdo z vašich blízkých příbuzných (rodiče, prarodiče, sourozenci) ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu chorobu), máte i vy vyšší riziko tohoto onemocnění, a neměli byste proto podceňovat případné příznaky, které jsou pro počátky ankylozující spondylitidy (Bechtěrevovy choroby) typické.
V některých etnických skupinách, které žily delší dobu odděleně od ostatní populace, se ankylozující spondylitida (Bechtěrevova choroba) vyskytuje relativně častěji. Například u indiánů kmene Haida v Kanadě nebo u eskymáků kmene Zupik na Aljašce.
Dědičnost sklonů k ankylozující spondylitidě (Bechtěrevově chorobě) může být založena na dědičnosti antigenu HLA-B27, který výrazně zvyšuje riziko tohoto onemocnění. Tento specifický antigen se vyskytuje asi u 7 % populace.
Antigeny jsou molekuly umístěné na povrchu buněk a slouží mimo jiné jako značka pro imunitní systém, který díky nim rozpozná buňky vlastní od buněk cizích (například bakteriálních, nádorových nebo transplantovaných). Sestavu antigenů má každý člověk individuální, ale dědí se z rodičů na děti tak jako krevní skupiny nebo třeba fyziognomické znaky (tvar nosu, lebky apod.).
Proto mají blízcí příbuzní podobnou sestavu antigenů a dá se očekávat, že mohou sdílet také rizikový antigen HLA-B27. Samotná přítomnost antigenu HLA-B27 ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) nezpůsobí. K jejímu vzniku jsou potřeba ještě další faktory, jejichž podstatu zatím neznáme.
Průběh onemocnění
Tak jako se lidé vzájemně liší mezi sebou, liší se u každého pacienta s ankylozující spondylitidou (Bechtěrevovou nemocí) i průběh jeho choroby. U někoho může nemoc postupovat rychle a záhy ho invalidizovat, zatímco v jiném případě se může nástup závažných projevů oddálit až do pozdního věku.
Přesto je v průběhu choroby možné vysledovat několik společných znaků:
- Nemoc se objevuje většinou postupně v nepravidelných intervalech. První bolesti pocítíte zpravidla v dolní části zad, v tzv. sakroiliakálním skloubení, tj. kloubu mezi křížovou kostí a pánví.
- Bolesti trápí pacienty nejvíce v noci, po dlouhé jízdě autem, delším sezení v kině nebo na koncertě. Někdy je nemoc i vzbudí, přinutí vstát a ulevit si lehkým rozcvičením páteře.
- Nemoc probíhá dlouhodobě – tj. nejméně tři měsíce, zpravidla však i několik let. Zánětlivé postižení meziobratlových plotének a dalších struktur páteře vede k postupnému tuhnutí, někdy až k ankylóze páteře (nepohyblivému srůstu v důsledku tvorby syndezmofytů – kostěných můstků mezi obratli – a vzniku tzv. bambusové páteře).
Přes všechny naděje, které poskytují nové léky a léčebné postupy, stále zůstává nejdůležitějším pacientův osobní přístup k nemoci. Pravidelným cvičením a dodržováním základních doporučení lze podstatně zlepšit průběh choroby i rozsah trvalých následků.
Prvním příznakem ankylozující spondylitidy (Bechtěrevovy nemoci, který nelze přehlédnout, je bolest zad, především v jejich dolní části. Bolesti zad jsou pochopitelně v populaci nesrovnatelně častější než ankylozující spondylitida (Bechtěrevova nemoc). V naprosté většině případů mají bolavá záda, a to i v oblasti bederní páteře, mnohem prozaičtější příčinu.
Bolest zad
Bolavá záda představují nejčastější příčinu návštěvy lékaře. Devět z deseti dospělých již někdy bolavá záda zažilo a zhruba polovinu všech lidí v produktivním věku postihuje bolest zad minimálně jednou za rok. Bolest zad mívá většinou prozaickou a těžko ovlivnitelnou příčinu (sedavé zaměstnání, napětí zádového a krčního svalstva, nevhodné stereotypy při sezení apod.).
V některých případech však jsou bolavá záda příznakem vážného onemocnění, se kterým je třeba navštívit lékaře.
Například pokud je bolest doprovázena inkontinencí (únikem moči, případně stolice) a slabostí v dolních končetinách.
Dále pokud je bolest natolik silná, že vás budí ze spánku, nebo pokud navazuje na nedávno prodělaný úraz. Také pacienti s osteoporózou nebo rakovinou by měli nezvyklou bolest zad konzultovat se svým lékařem.
Bolest zad typická pro ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc)
Jak je vidět, bolest zad může mít mnoho závažných i méně závažných příčin. Existují však některé rysy typické právě pro bolest doprovázející Bechtěrevovu chorobu:
- Bolest je dlouhodobá. Trvá minimálně několik týdnů.
- Objevuje se u mladých jedinců, kteří dříve těmito problémy netrpěli.
- Bolest je doprovázena ztuhlostí, která se pravidelně objevuje ráno po probuzení a po určité době (po rozhýbání) samovolně vymizí.
- Bolest je lokalizována především v dolní oblasti páteře, v místě, kde se křížová kost spojuje s pánví. Odtud může vystřelovat do hýždí a zadní strany stehen.
Vertebrogenní příznaky
Je to vážné?
Průběh ankylozující spondylitidy (Bechtěrevovy choroby) se u různých pacientů liší. Příznaky mohou být velmi mírné a nemocného člověka obtěžovat jen občas, nemoc může také dobře reagovat na léčbu. Na druhé straně existují i závažné případy onemocnění, kdy dochází k invalidizujícímu ztuhnutí páteře a onemocnění se nedaří léčbou ovlivnit.
Závažné případy ankylozující spondylitidy (Bechtěrevovy choroby) jsou naštěstí méně časté než případy mírné. Většina pacientů s ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovou nemocí) proto vede naprosto normální život – pracují, mají koníčky a rodinu.
Protože ankylozující spondylitida (Bechtěrevova choroba ) je celkové autoimunitní onemocnění, její projevy se nemusí omezit pouze na páteř a velké klouby. Zhruba 40 % bechtěreviků je postiženo také zánětem oční duhovky a řasnatého těliska.
Nebezpečnou komplikací u pacientů s ankylozující spondylitidou (Bechtěrevovou nemocí) je zlomenina páteře. I při mírném stupni ztuhlosti je totiž páteř mnohem více náchylná ke zlomeninám než zdravá, normálně ohebná páteř. Zlomenina páteře je závažný, potenciálně smrtelný úraz.
Kromě postižení kostí, velkých kloubů a případně oka se u ankylozující spondylitidy (Bechtěrevovy nemoci) občas vyskytují další komplikace, mezi které patří postižení srdce, plic, tlustého střeva nebo ledvin. Relativně časté jsou také záněty šlach.
- Bechtěrevova nemoc Přehledná brožurka se základními informacemi o Bechtěrevově nemoci ke stažení. [PDF, 693 kB]
- Biologická léčba Přehledná brožurka se základními informacemi o biologické léčbě ke stažení. [PDF, 356 kB]