Bechtěrevici trpí častěji syndromem spánkové apnoe

• K léčbě spánkové apnoe se používá speciální dýchací maska.
• Spánková apnoe způsobuje spánkovou deprivaci.
• Jedním z příznaků je mimo jiné ranní bolest hlavy.
• Obtíže může způsobovat i ucpaný nos.
• Lidé s obezitou jsou nemoci náchylnější.
• Problémy se poměrně často vyskytují u těhotných žen.

Syndrom spánkové apnoe je vážná porucha spánku, v jejímž důsledku pacient opakovaně přestává dýchat. Onemocnění tedy narušuje přísun kyslíku do těla a má vliv na zdraví pacienta a kvalitu jeho spánku. Vlivem zástav dechu totiž dochází k opakovanému mikroprobuzení, a to až stokrát za hodinu.

Kvůli tomu, že pacient není schopný přejít do hluboké fáze spánku, se pak cítí unavený i po dlouhém odpočinku.

Syndrom spánkové apnoe je závažné onemocnění, které je charakteristické dýchacími pauzami, ke kterým dochází během spánku. Kvůli zástavám dechu je tělo pacienta nedostatečně okysličováno, což vede ke zdravotním problémům.

Negativní vliv má nemoc i na kvalitu spánku. V momentě, kdy nemocný přestane dýchat, vyšle totiž mozek signál, že je třeba organismus probudit, a to až stokrát během jedné hodiny.

Pacient, kterým je až čtyřikrát častěji muž ve věku 40 až 60 let, tak mnohdy není vůbec schopný přejít do hluboké fáze spánku.

Typy spánkové apnoe

Obstrukční spánková apnoe

Vzniká v momentě, kdy se v zadní části krku uvolní svaly podporující měkké tkáně, jako je patro, čípek, mandle či boční stěny hrtanu. Relaxace svalů způsobí, že se tkáně zúží nebo uzavřou, čímž se vytvoří překážka dýchání.

Tělo má pak nedostatek kyslíku a v plicích se vytváří nepříjemný tlak. Mozek, který rozezná nebezpečí, nemocného krátce vzbudí, čímž obnoví průchodnost dýchacích cest. Toto mikroprobuzení je zpravidla tak krátké, že si ho dotyčný ani nepamatuje.

Vzorec se tak může opakovat celou noc, a to až stokrát za hodinu, aniž by si to nemocný vůbec uvědomoval.

Centrální spánková apnoe

Tato forma nemoci je podstatně vzácnější, a i během ní dochází k přerušení dýchání. Děje se tak proto, že mozek nevysílá dostatečné signály do dýchacích svalů, což vede k chvilkové ztrátě dýchacího úsilí. U některých pacientů pak nastává kombinace obstrukčního i centrálního typu.

Příznaky spánkové apnoe

Kromě hlasitého chrápání a přerušovaného dýchání, které jako první zpravidla zpozoruje jiná osoba, provází syndrom spánkové apnoe celá řada dalších příznaků. Mezi ty nejčastější patří:

• Náhlé probuzení doprovázené dušností
• Probouzení se suchými ústy a bolestí v krku
• Ranní bolesti hlavy
• Časté probouzení
• Velká ospalost během dne
• Problémy s pozorností
• Podrážděnost

Jak poznat, že je čas navštívit lékaře? Pokud vás někdo upozornil, že chrápete, věnujte pozornost intenzitě chrápání, dušení či lapání po dechu, které vás probouzí, a nadměrné denní ospalosti. Pokud se u vás tyto symptomy vyskytují, neváhejte a obraťte se na odborníka.

Rizikové faktory

Obecně je známo, že až čtyřikrát větší riziko obstrukční spánkové apnoe mají lidé s obezitou, kdy k rozvoji onemocnění přispívají tukové usazeniny v horních dýchacích cestách.

S problémy pak souvisí i kouření, které způsobuje zánětlivé procesy v krku a zadržuje vodu v horních dýchacích cestách. Za uvolněnými svaly krku pak stojí třeba alkohol, drogy a sedativa.

Mezi další rizika patří:

• Větší obvod krku
• Zúžení dýchacích cest
• Věk
• Dědičnost
• Ucpaný nos

Co se týče centrální spánkové apnoe, kdy je na vině nervová soustava, má negativní vliv věk, onemocnění srdce a užívání opiátů. Potíže se mohou vyskytnout i po prodělané mozkové mrtvici.

Diagnostika a léčba spánkové apnoe

Lámete si hlavu s tím, na koho se v případě problémů obrátit? Diagnostikou spánkové apnoe se u nás zabývají speciální spánková centra.

Vyšetření spočívá ve sledování dýchání a dalších tělesných funkcí přes noc, přičemž testování může probíhat přímo na pracovišti či doma prostřednictvím zapůjčeného přístroje.

Lékař může doporučit také vyšetření na ORL, neurologii či alergologii, a to z toho důvodu, aby se objasnily příčiny vzniku problémů a určila se adekvátní léčba.

Ta je v lehčích případech řešena pouze změnou životního stylu, například omezením kouření a redukcí váhy.

U těžších případů se přistupuje ke komplexnějším řešením, jejichž základem jsou speciální přístroje, které mají za úkol pomoci pacientovi přes noc dýchat.

Vzhledem k tomu, že léčba přístroji vyžaduje spaní se speciální maskou, může být spánek zpočátku nekomfortní. V některých případech představuje řešení také operace.

Kromě zdravého životního stylu, jehož základem je pravidelná a vyvážená strava a pohyb, může lidem od spánkové apnoe pomoci například i kvalitní polštář.

Syndrom spánkové apnoe

Syndrom spánkové apnoe (SSA) neboli spánkový apnoický syndrom (SAS) je časté a závažné onemocnění, které ohrožuje pacienty vysokým rizikem rozvoje kardiovaskulárních chorob. Prevalence výskytu hypertenze u SSA je asi 50 %. Onemocnění se vyskytuje u 4 % mužů a 2 % žen. SSA je častější u jedinců s centrálním typem obezity.

Mezi rizikové faktory pro rozvoj onemocnění patří nadváha, konzumace nadměrného množství potravy před spaním, příjem alkoholu před spaním kouření, užívání hypnotik, nepravidelný spánek, mužské pohlaví a rodinný výskyt.

Podle příčin dělíme na

1. obstrukční (OSAS) – je vyvolán obstrukcí v horních cestách dýchacích a dechové úsilí je při něm zachováno;
2. centrální – má příčinu v CNS, dechové úsilí není přítomno;
3. smíšený – je dán kombinací obou předchozích.

Příznaky[upravit | editovat zdroj]

Mezi hlavní příznaky patří:

1. nadměrná denní spavost a únava,
2. časté usínání během dne a snížená pracovní výkonnost,
3. lapání po dechu, dočasné zástavy dechu, opakované buzení v noci,
4. chrápání,
5. absence snů,
6. sucho v ústech,
7. bolesti hlavy,
8. příznaky deprese.

Bolesti hlavy se při SSA vyskytují mnohem častěji než u jiných poruch spánku; udává je cca 20 % pacientů. Typicky se objevují ráno po probuzení, jsou mírné, tupé, nepulzující, difusní a obvykle do hodiny ustoupí. Jejich intenzita nekoreluje s tíží SAS.

Respirační následky závisí na míře hypoxémie a hyperkapnie, u pokročilých případů dochází k plicní hypertenzi, cor pulmonale, polycytémii. Kardiovaskulární následky zahrnují hypertenzi, poruchy srdečního rytmu, infarkt myokardu, cévní mozkové poruchy.

Vyšetření[upravit | editovat zdroj]

Pacient s podezřením na syndrom spánkové apnoe by měl být odeslán do spánkové laboratoře, kde je provedeno kompletní polysomnografické (PSG) vyšetření. Při tomto vyšetření jsou sledovány následující údaje:

1. chrápání,
2. saturace kyslíku v krvi,
3. EKG, srdeční frekvence,
4. respirační pohyby hrudníku a břicha,
5. vzduchové proudění při dýchání,
6. EMG – pohyb dolních končetin,
7. elektrookulogram,
8. EEG,
9. krevní tlak.

Často se používají jednodušší vyšetřovací metody – vícekanálová monitorace spánku, kde chybí EEG. Vyšetřením získáme apnoe-hypopnoe index, který udává počet apnoí za hodinu spánku (norma je stanovena do pěti apnoí delších než 10 s).

Závažnější stupně onemocnění jsou spojeny s epizodami poklesu saturace kyslíku k 80 % i níž. Typická je také porucha struktury spánku.

Apnoičtí pacienti tráví většinu spánku v prvním a druhém stádiu, na hluboký spánek (třetí a čtvrté stadium) a REM fázi připadá pouze 20 %.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Nutná je úprava životosprávy, u pacientů s nadváhou snížení tělesné hmotnosti, dále pravidelná pohybová aktivita.

Základem léčby je CPAP (Continuous Positive Airway Pressure). Tento přístroj udržuje během spánku prostřednictvím masky, která je vzduchotěsně nasazená na nos, trvalý přetlak v dýchacích cestách.

Spolupráce pacientů této velmi účinné léčby je 60 % vzhledem k dyskomfortu, který způsobuje maska, hlučnost přístroje, vysychání úst a nosu, iritace kůže maskou.

V případě trvající hypertenze má nejvýznamnější účinek betablokátor atenolol.

Chirurgická léčba se snaží operativně řešit lokální obstrukce dýchacích cest. Používané metody: nosní chirurgie, radiofrekvenční termoterapie, tracheotomie, uvulopalatopharyngoplastika, laserem asistovaná uvuloplastika.

Závěr[upravit | editovat zdroj]

Lze očekávat, že se stoupající informovanosti lékařů bude zároveň stoupat i počet diagnostikovaných pacientů trpících SSA. Nutné je zejména rozlišení pacientů trpících primární ronchopatií (chrápáním) od apnoiků.

Proto je takový důraz kladen na PSG vyšetření pacientů, kteří si stěžují na chrápání.

Podle údajů různých autorů je mezi pacienty, kteří přijdou za lékařem s jediným příznakem – chrápáním, kolem 50 % pacientů se syndromem spánkové apnoe.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

• ORL aspekty spánkového apnoického syndromu
• Poruchy spánku
• Bolesti hlavy

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

• ČEŠKA, Richard, ŠTULC, Tomáš, Vladimír TESAŘ a Milan LUKÁŠ, et al. Interna. 3. vydání. Praha : Stanislav Juhaňák – Triton, 2020. 964 s. ISBN 978-80-7553-780-5.

Spánková apnoe

Syndrom spánkové apnoe je poměrně vážná porucha spánku, při které pacient v podstatě přestává dýchat, což zvýší tlak v dýchacích cestách, následuje tzv. mikroprobuzení, dech se následně obnoví.

Tento proces se může za hodinu zopakovat více než stokrát. Onemocnění tedy nenarušuje jen přísun kyslíku, ale také kvalitu spánku a celkové zdraví pacienta. Pacient se pak po probuzení cítí unavený, a to i po celonočním spánku.

Spánkovou apnoí často trpí lidé, kteří chrápou

• Obstrukční spánková apnoe: Má anatomické příčiny, je vyvolána mechanickým uzavřením dýchacích cest během spánku.
• Centrální spánková apnoe: Má příčinu v centrálním nervovém systému, anatomie dýchacích cest je v pořádku, ale chybí dýchací úsilí, mozek nedává správný signál dýchací soustavě.
• Smíšená spánková apnoe: Kombinace obou předešlých

Příznaky a symptomy obstrukční a centrální spánkové apnoe se překrývají, takže někdy je typ spánkové apnoe obtížné určit. Mezi nejčastější příznaky obstrukční a centrální spánkové apnoe patří:

• Hlasité chrápání – bývá obvyklé u obstrukční spánkové apnoe
• Přerušované dýchání ve spánku pozorované jinou osobou
• Náhlé probouzení doprovázené dušností 
• Probouzení doprovázené suchými ústy a bolestí v krku
• Ranní bolesti hlavy
• Časté probouzení
• Velká ospalost během dne
• Problémy s pozorností, podrážděnost

Kdy vyhledat lékařskou pomoc 

Poraďte se o svém stavu s lékařem, pokud vy nebo váš partner pozorujete následující: 

• Hlasité chrápání, které ruší ve spánku vás nebo vašeho partnera 
• Dušení či lapání po dechu, které vás probouzí 
• Pauzy v dýchání během spánku 
• Nadměrná denní ospalost 

Příčiny spánkové apnoe

Obstrukční spánková apnoe vzniká, když se během spánku příliš uvolní svaly v zadní části krku, které podporují měkké tkáně v orální oblasti – měkké patro, čípek, mandle, boční stěny hrdla a jazyk.

Relaxace svalů způsobí, že se měkké tkáně zúží nebo uzavřou, čímž se zamezí dýchání. Tělo má nedostatek kyslíku. V plicích se tak vytváří nepříjemný tlak. Mozek cítí, že něco není v pořádku, takže vás krátce probouzí, aby se průchodnost dýchacích cest znova obnovila.

Probuzení je obvykle tak krátké, že si ho nepamatujete. Tento vzorec se může opakovat celou noc ve frekvenci až sto mikroprobuzení za hodinu. To narušuje schopnost dosáhnout hlubokých regeneračních fází spánku a způsobuje ranní ospalost.

Lidé trpící syndromem spánkové apnoe si přitom vůbec nemusí být vědomi toho, že mají narušené spaní. 

Centrální spánková apnoe je méně běžná forma onemocnění. Nastává, když mozek nevysílá dostatečné signály do dýchacích svalů, což na chvíli způsobí ztrátu dýchacího úsilí. 

Rizikové faktory spánkové apnoe 

Spánková apnoe může postihnout každého, dokonce i děti, některé faktory ale riziko onemocnění zvyšují.

Rizikové faktory u obstrukční spánkové apnoe

• Obezita: Obézní lidé podstupují čtyřikrát větší riziko, že se u nich onemocnění rozvine. Tukové usazeniny v horních cestách dýchacích mohou přispět k rozvoji onemocnění. 
• Větší obvod krku: U lidí se silnějším krkem je riziko vyšší. Riziko se zvyšuje u mužů s obvodem krku 43 cm a více, u žen s obvodem krku 38 cm a více. 
• Zúžení dýchacích cest: Může být zděděné nebo se zúžit zvětšením mandlí, což bývá časté u dětí. 
• Mužské pohlaví: Muži trpí spánkovou apnoí dvakrát častěji než ženy. U žen se riziko apnoe zvětšuje po menopauze.  
• Věk: U starších lidí se spánková apnoe objevuje častěji.
• Rodinná historie: Pokud někdo v rodině trpí apnoe, je i u blízkých pokrevních příbuzných větší pravděpodobnost rozvinutí onemocnění. 
• Alkohol, drogy, sedativa: Užívání těchto substancí způsobuje uvolnění svalů v krku. 
• Kouření: Kuřáci podstupují třikrát větší riziko, že je postihne obstruktivní spánková apnoe. Kouření způsobuje zánětlivé procesy v krku a zadržování vody v horních cestách dýchacích. Pokud přestanete kouřit, riziko klesá.
• Ucpaný nos: Pokud máte potíže s dýcháním nosem např. z důvodu alergie či anatomických dispozic, pak je riziko, že se u vás rozvine spánková apnoe, vyšší.  

Rizikové faktory u centrální spánková apnoe

• Věk: Centrální spánkovou apnoí trpí více lidé středního a pozdějšího věku. 
• Onemocnění srdce: U osob s chronickými srdečními onemocněními je centrální spánková apnoe častější. 
• Užívání opiátů: Opiáty, speciálně s prodlouženým účinkem, zvyšují riziko spánkové apnoe. 
• Mrtvice: U lidí po mrtvici se rozvine centrální spánková apnoe častěji. 

Komplikace spánkové apnoe 

Spánková apnoe může způsobit další komplikace:

• Únavu, depresi, poruchy koncentrace
• Vysoký krevní tlak a problémy se srdcem
• Diabetes 2. typu
• Metabolický syndrom
• Komplikace během narkózy
• Onemocnění jater
• Partnerské problémy

Diagnostika spánkové apnoe

Diagnostikou spánkové apnoe se zabývají spánková centra a spánkové laboratoře, kde specialisté vyhodnotí vaše příznaky a doporučí léčbu. Součástí diagnostiky je sledování dýchání a dalších tělesných funkcí přes noc.

Testování může probíhat přímo na pracovišti, a pacient tudíž musí zůstat přes noc ve zdravotnickém zařízení, monitorování ale může probíhat i doma prostřednictvím zapůjčeného přístroje.

Lékař také může doporučit další vyšetření na ORL, neurologii či alergologii, aby se upřesnily příčiny onemocnění a navrhla se adekvátní léčba. 

Léčba spánkové apnoe

V lehčích případech může lékař doporučit pouze úpravu životního stylu, např. přestat kouřit či redukovat váhu. Pokud máte alergii, která omezuje dýchání, může být doporučena alergologická léčba.

V těžších případech onemocnění jsou k dispozici komplexnější řešení, jejichž základem jsou přístroje, které pacientům pomáhají v noci dýchat. Přístrojů je několik druhů a lékař na základě diagnostiky ve spolupráci s pacientem vybírá optimální variantu.

Vzhledem k tomu, že léčba přístrojem vyžaduje spaní se speciální maskou, mohou být počátky terapie lehce nekomfortní, ale většina pacientů si na masku zvykne. V úvahu může připadat i operace. 

Domníváte se, že trpíte spánkovou apnoí? Využijte možnost vyšetření ve spánkové laboratoři EUC Kliniky Plzeň: 

Spánková laboratoř EUC

Spánková apnoe: příznaky, léčba (syndrom spánkové apnoe)

Syndrom spánkové apnoe je poměrně časté onemocnění patřící mezi poruchy spánků. Je to onemocnění charakterizováno poruchou dýchání projevující se zástavou dechu.

Je provázeno chrápáním a sníženou zásobou těla kyslíkem během spánku. Zástavy dechu, tzv. apnoické pauzy bývají delší než 10 sekund a bývá jich víc než 10 za hodinu.

Příčina vzniku spánkové apnoe

Syndrom spánkové apnoe (SSA) se dělí na tři typy. První je obstrukční spánková apnoe, je nejčastější. Představuje až 90% všech SSA. Příčina tkví v horních dýchacích cestách.

Při nádechu je normálně v oblasti hltanu negativní tlak, podtlak, který má tendenci zužovat průsvit hltanu. Průsvit je u zdravého člověka udržován svaly v stěně hltanu, jejich svalovým tonem (napětím).

Tento svalový tonus je ale u nemocných snížen, což muže vést ke kolapsu hltanu.

Významnou roli hraje i velikost měkkého patra a patrového čípku (uvula) ve smyslu jejich zvětšení, zvětšené mandle, vzácněji tumory, omezeně průchodná nosní dutina a nosohltan, které tak zmenšují prostor v oblasti patra a hltanu.

U části pacientů je rozhodující zmenšení oblasti za kořenem jazyka, které je dáno např. vrozenou menší spodní čelistí, nebo uložením jazyka, který je více vzadu. Také větší depozita tuku v podkoží krku jsou jedním z uplatňujících se činitelů.

Jednotlivé faktory se mohou různým způsobem kombinovat. Hlavní důvod vzniku potíží tkví v tom, že tyto okolnosti působí jako překážka dostatečnému průchodu vzduchu.

Druhý typ je centrální při postižení centrálního nervového systému. U tohoto typu chybí vlastní aktivita nádechových (inspiračních) svalů. Příčinou je různými mechanizmy (např. zánětem, mechanicky, farmakologicky nebo cévními onemocněními) poškozeno dechové centrum, které sídlí v prodloužené míše.

A pak existuje ještě třetí typ, tzv. smíšený, který je kombinací předchozích dvou.

Výskyt onemocnění v populaci se udává v rozmezí od 1 do 10%. Objevuje se většinou nad 40 let věku a častěji u mužů než u žen. Přibližně 21% mužů a 9% žen. Dle různých studií se poukazuje na genetickou souvislost vzniku onemocnění. Je prokázaný vyšší výskyt onemocnění u jedinců, jejichž příbuzní prvního stupně (tj. rodiče, pokrevní sourozenci) touto nemocí trpí.

Rizikové faktory spánkové apnoe

Mezi rizikové faktory patří mužské pohlaví, pro jeho častější spojitost s onemocněním než u pohlaví ženského. Velice významným faktorem je obezita s vyšším BMI (=body mas index, poměr tělesné hmotnosti k druhé mocnině tělesné výšky), větší obvod krku, vyšší věk (nad 4O let).

Mezi rizikové faktory patří dále výše zmíněné anatomické změny, anomálie (malá spodní čelist, větší a ochablé měkké patro, zvětšené mandle, atd.), užití alkoholu před spaním, užívání některých sedativ, hypnotik, myorelaxancií (léky uvolňující svaly).

Prevence spánkové apnoe

Prevence SSA spočívá ve vyloučení nebo omezení působení výše uvedených rizikových faktorů. Samozřejmě týká se to faktorů, které odstranit lze (třeba na změnu pohlaví je už asi pozdě ).

Patří sem takzvaná životosprávná opatření, která radí vést život s pravidelnou a přiměřenou dobou spánku. Jíst naposled několik hodin před spaním. Vyvarovat se užití alkoholu a být opatrní s hypnotiky před ulehnutím.

Doporučuje se redukce hmotnosti u obézních pacientů a nekouřit. A také snažit se při spánku vyhýbat se poloze na zádech. Raději se snažit usínat na boku.

Příznaky a projevy spánkové apnoe

Během noci je nápadné hlasité chrápaní (ronchopatie). Při částečně zúženém průsvitu hltanu proudí vzduch uvnitř trubice turbulentně a rozvibruje některou část hltanu, což se projeví charakteristickým zvukem- chrapotem. K tomu dochází i u obyčejného prostého chrápání, kde je ale překážka jen částečná.

U spánkového apnoického syndromu je obstrukce kompletní, dojde k úplnému uzávěru hltanu a vzduch přestane proudit do plic. Vzniká apnoická pauza, u které nemocný někdy déle než 10 sekund nedýchá.

Nedostatkem kyslíku a přebytkem oxidu uhličitého, kterého se tělo u apnoické pauzy nezbavuje, se organizmus alarmuje, aktivací sympatiku se pacient probere ze spánku (sám si to ale někdy neuvědomuje, většinou jde o mikroprobuzení, po kterém hned usne) a hlasitě se nadechne, zrychlí se mu dechová frekvence, stoupne tlak.

Tento cyklus se může u pokročilejšího onemocnění opakovat i víc než desetkrát za hodinu. Následkem takto nekvalitního spánku a odpočinku se pacient budí ráno unaven, s pocitem nedobrého a málo osvěžujícího vyspání se, s bolestí hlavy, suchostí v ústech a krku, špatnou náladou až depresívními stavy.

Během dne se vyskytuje únava, poruchy koncentrace, myšlení. Je snížená výbavnost paměti, také je snížená pracovní výkonnost. Vyskytují se epizody mikrospánku, usínání, hlavně při monotónní činnosti, což zvyšuje nebezpečí úrazů. Je až několikrát zvýšené riziko dopravní nehodovosti.

Léčba spánkové apnoe

Kromě konzervativních postupů v léčbě kladoucích důraz na dodržování zásad životosprávy, a to redukce nadměrné hmotnosti, nekouření, vyhýbání se alkoholu před spaním, správné spánkové hygieny (atd. viz prevence), je nejefektivnější metodou volby použití nazální přetlakové ventilace (CPAP).

Jde o přístroj, který zabezpečuje pomocí nosní masky kontinuální přetlak v dýchacích cestách. Zabraňuje se tak kolapsu ochablých stěn hltanu. Pacient používá přístroj v domácím prostředí každou noc a jeho pravidelné používání zlepšuje průběh onemocnění a snižuje jeho smrtnost.

Léčba léky má za cíl vyléčení komplikací a onemocnění, jejichž vznik je spojen se syndromem spánkové apnoe.

Další možnost představuje u některých nemocných chirurgická léčba. Zahrnuje postupy, které vedou k odstranění překážek v dýchacích cestách a tím zlepšují jejich průchodnost.

Patří sem například plastika nosní přepážky, odstranění mandlí, plastika patrového čípku a měkkého patra (tzv. uvulopalatopharyngoplastika), což je výkon nejčastěji prováděný u lehčího až středně těžkého obstrukčního spánkového apnoického syndromu. Má vysokou úspěšnost.

Odstraní se část měkkého patra, patrových oblouků, čípku a obě krční mandle.

Začátkem 90. let byly vypracovány laserové metody, které mohou být prováděny i ambulantně. V současnosti bývají používané i u prostého chrápání.

K chirurgickým metodám je třeba zmínit i techniku, která je vyhrazena až jako poslední možnost, a tou je tracheostomie, kdy se průdušnice uměle vyústí na kůži povrchu těla.

Jak si mohu pomoci sám

V první řadě klást důraz na dodržování správné životosprávy– redukce nadměrné hmotnosti, přestat kouřit, jíst naposled několik hodin před spánkem. Nepít alkohol před spánkem, s mírou užívat hypnotika či sedativa.

Dodržování těchto zásad je základem prevence a snižuje příznaky už rozběhnuté nemoci. Samozřejmě u pokročilejších stadií, je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc, kdy se onemocnění vyšetří a dále se postupuje odbornými kroky.

Komplikace spánkové apnoe

Prosté chrápání samo o sobě obtěžuje hlavně pacientovo okolí. Nemá na zdraví pacienta následky. Horší je to ale u syndromu obstrukční spánkové apnoe. Je prokázán vztah spánkové apnoe hlavně k onemocněním kardiovaskulárního systému.

Pacienti trpící apnoí- apnoici, trpí častěji vysokým krevním tlakem (hypertenzí). Pozoruje se u nich vyšší výskyt infarktu myokardu, ischemických srdečních onemocnění, poruch srdečního rytmu (arytmií) a srdečního selhání.

• Popisuje se i významně vyšší výskyt cévních mozkových příhod (mrtvic), které souvisí s nízkou dodávkou kyslíku do mozku během apnoických pauz.
• Také bývají přítomny poruchy periferních nervů projevující se změnami citlivosti a hybnosti.
• Apnoici, kromě toho, že už většinou nadváhou trpí, následkem této choroby svoji hmotnost dále zvýšují, mají zvýšené množství tuků v krvi a pozoruje se zvýšený sklon k rozvinutí cukrovky.

Nemoc vede i k významnému narušení architektury spánku, tím že dochází k častým buzením, je spánek fragmentován. To pak spěje k různým poruchám myšlení, intelektuálních a sexuálních funkcí- hlavně poruchy potence.

V neposlední řadě to všechno vede k problémům a neshodám v rodinné a společenské sféře.

Diskuse

Další názvy: syndrom spánkové apnoe, SSA, spánkový apnoický syndrom, SAS