Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.
 |
A jak budou trhat ta jabka třeba v prosinci v sadu, aby se dostala do 6 hodin ke spotřebilteli? Nebo si bude možno jabka objednat pouze v době sklizně?A mimochodem, co je špatného na tom, že je jabko někde ve skladu? Vždyť to je jediná cesta, jak si koupit jabko mimo období sklizně. |
| |
Sezónu u nás obchodní řetězce dávno zrušily. Neumí to ani ony, ani dodavatelé. Nakonec zde máte všechno ovoce jen ze skladu a ze skleníku. K čerstvému ze slunce se nedostanete. Ale máte pak takovou sterilní nabídku po celý rok.Jediná sezóna jsou třešně – jahody. Funguje jen na stánku na ulici. Hypermarket umí čerstvé jahody a třešně výhradně rozmačkané, plesnivé a předražené. 😉 |
| |
Myslíte ty stánky s jahodami z Polska, Maďarska nebo kdo ví odkud, kilo za 80 a víc na stáncích? Jo, to se vyplatí… Třeba lidl loni běžně prodával i české jahody, které byly na pultu rozhodně rychleji než ty stankove |
| |
Mám Rohlík rád a nakupuji tam část nákupů. Dělají to dobře, ale co mi vadí, že pro samý tlak na farmářské a různé okrajové hipster produkty tak trochu zapomínají mít v sortimentu běžné věci a v mnoha položkách je občas si problém vůbec něco vybrat, zvláště když se člověk trefí do doby, kdy mají před naskladněním zboží na sklad nebo prostě vyprodáno. Docela problém tam koupit sýry, šunky a část běžného zboží za normální cenu (tím nemyslím letákovou cenu někde v supermarketu, ale když mám v dosahu 10-15 minut veškeré hypermarkety, tak prostě porovnávám, na vesnici to asi bude jinak), ale kolikrát jsou i na běžnějších věcech dražší než třeba Albert nebo malé prodejny a to už je co říct – proto to pro každodenní nebo týdenní nákupy ještě stále není, vyjde to dost draze (když se tolik zaklínají tím, že nemají mezistupně, které musí platit). Co mi pomůže hipster chleba za 100 Kč (který chutná stejně jako ze slušné malé pekárny). Ale jako služba, když člověk nechce nebo nemůže jít do obchodu nakoupit je to super a třeba zákaznický servis jim funguje velmi dobře, i dovážka jako taková. Ale prostě ten sortiment by to chtělo doladit i směrem k „obyčejnějším“ věcem a občas řešit ty ceny. |
| |
Tolik marketingových keců jsem hodně dlouho nečetl. Ta 6-tihodinová doba je reálná pouze u lokálních produktů a lokálního prodejce, u velkých korporátních hráčů ani omylem. A pokud by to stihli, tak ve finále se zboží stejně na krámě povaluje několik dalších dní než se prodá. |
| |
Tak 6 hodin už je asi kromě pečiva (zbytečný) extrém, ale systém, kdy třeba druhý den to mám doma „z pole“ je fajn a to prostě supermarkety už dneska neumí, ač se snaží přesvědčovat celý rok ve svých reklamách a barevných magazínech. Třeba jahody, broskve apod. Rád bych si třeba chodil na trh pro čerstvé zboží, ale to je prostě časově nereálné i pro mě a to si můžu čas řídit trochu podle svého. Nehledě na to, že v menších městech ani ty trhy nejsou. Rohlík je takový kompromis mezi pohodlím supermarketu a dostupnosti (relativně) čerstvého zboží ve městě. Svého času to supermarkety uměly, když vedoucí prodejny měl možnost brát zboží přímo od dodavatelů, tak nebyl problém, že ráno přijelo auto k marketu s „dnešním“ zbožím a šlo to rovnou na pulty. Dnes nic takového dělat nesmí, vše musí jít přes DC a být zaplaceno na centrále, takže menší dodavatelé nemají šanci – celý nebo větší část řetězce nepokryjí a pak se třeba vyhazuje čerstvé ovoce, protože se to prostě nestihne prodat v sezoně nebo prodává na zpracování za směšné peníze… dřív by to odvezli každé ráno na pár Albertů či Billa marketů v okolí a všichni by byli spokojení. Možná by to bylo cenově o pár Kč na kilo dražší ne umělé ovoce v Kaufu v akci, ale kvalitativně nesrovnatelné. |
| |
„cerstvost“ je sprofanovany marketingovy vyraz, nic vic. Myslete na to, kdyz v lednu kupujete „cerstve“ brambory… |
| |
V reklamě Kauflandu už to tak funguje dávno….. |
| |
Jo, ty reklamní ukázkové supermarkety v reklamách jsou krásné. Pak tam člověk vleze a nestačí se divit 😉 |
| |
Přesně, ptala jsem se u nás človíčka co prodává na trhu. Sezónní věci má z předešlého dne. Jezdí si pro to ráno do skladu. |
| To měla být reakce níže 🙂 |
| Neni nad vlastni produkci 🙂 |
| Zase niekto fantazíruje a klame !Z vlastnej skúsenosti viem , že na trhu v Šamoríne to funguje takto .Ráno dievčatá o 7:00 začnú zbierať zeleninu , do cca.12: 00 príde do sladu , kde sa pretriedi , očistí , dá do debničiek , uloží do skladu , na druhý deň ráno to majiteľ naloží do auta , vyloží na trhu a o 7:00 začne predávať ! A zeleninka je ako čerstvá , voňavá !Tak si neviem ako to niekto dokáže skrátiť na 6 hodín ! Keď už desiatky rokov to ide za 24 hodín .Sused to stihal za 24 hodín na trh do Ostravy s čerešňami , ale to mu pomáhali oberať susedia z celej ulice , Ale na druhú stranu si mohol pýtať o 100% vyššiu cenu ako doma . |
| Jistě že by to šlo, ale je otázka jestli se to pak vyplatí a kdo zaplatí lidi, co budou ráno ve 4-5 hodin nastoupeni na poli… (když teda pomineme, že v mnoha případech je to fakt zbytečné a ten den ve skladu ničemu nevadí 😉 |
| Další nesmysl. Už vidím jak ze Španělska, Řecka dovezou potraviny(ovoce) do šesti hodin. V supermarketech se to dělá tak že se to hezky orosí aby to vypadalo čerstvě. |
| Nevím jestli je to pravda ale jeden řidič kamionu mi říkal, že tu zeleninu a ovoce co v ten den neprodají v německu v noci převezou do čech. To co potom neprodají u nás dál odvezou do rumunska nebo tam někam. Tuším že se jednalo o Kaufland…. ale nevím jestli nekecal… |
| Kecal. Bylo by to technicky náročné, nesmyslně drahé a nikdo by to nekoupil. |
| Dobrá hlúposť ! Iba keby im pestovaťeľ platil za to , že im mrkvu odvezu z poľa ! |
| Z pohledu nákladů na logistiku u většiny zeleniny nesmysl. |
| Tak jsem dostal chuť na jabka. V LIDLu jsem potkal pokaždé akci. 3x jsem koupil nějakou tu 2 kilovku. Krásná jabka za pár kaček. Teď sahám do ledničky, jedno balení shnilé, druhé balení shnilé… Není to náhoda. Ta jabka byla očividně příšerně omlácená při balení. Někdo je do těch pytlů přehazoval jak brambory. Byla od podzimu uložená v nějaké chemii, když se dala do obchodu, rozjel se rozklad. To mi nikdo neřekl, že musím v Česku jabka snít do tří dnů jinak mi nikdo neručí za kvalitu. To by mě u jablek nenapadlo. Naše ze zahrádky vydrží měsíce.Tak se vsadím, že to „moderní balení“, čerstvost a distribuci má LIDL zvládnuté na jedničku. Já mám ledničku plnou černajících jablek a vykrájím taky 3/4 jabka do odpadu, pokud si ten nahnilý zbytek troufnu jíst. Asi to poletí všechno do popelnice, a rychle. Než to vyteče z ledničky.LIDLu se povedl skvělý byznys. Maximalizoval přehození ztrát na zákazníky. |
| Jablka do ledničky? Není chyba v tom? |
| Jablka se skladují v chladu. Já je mám od podzimu až do jara v místnosti, kde je teplota lehce nad 0, takže jak v lednici. Průmyslově se také jablka skladují v chlaďácích při teplotě těsně nad 0 a s přesným poměrem dusíku a kyslíku. |
| ano taky jablka skladuji v chladu a tmě, ale když je donesu domů, tak je mám normálně na košíku. Přece i v obchodě jablka nemají v chlaďáku. Já si myslím, že když jednou jsou přeneseny z chladna do tepla, tak už v tom teple mají zůstat. Ale nevím. Zkušenost s jablkama z obchodu nemám. Teda mám, když už náhodou koupím, tak pár na spotřebu a ty teda nestrkám do lednice. |
| V chlaďáku je většinou nemají, ale i tak v těch skladech je poměrně chladno, rozhodně víc než doma (teda pokud to nemají úplně blbě postavené 😉 A taky to do chlaďáku nemusí nutně jít, protože objednávají prakticky každý den nové, takže to tam ty dva tři dny max přežije než si to zákazník koupí. Ale chtít po takových jablkách, aby vydržely jak dlouho doma je nesmysl. Jinak když dám doma do ledničky jablka přímo ze sadu, tak to není ideální, ale rozhodně tam vydrží v „kondici“ déle, než když je nechám venku. U těch z obchodu je to většinou asi jedno. |
| já myslela přímo v na place. Já jablka teda strkám do komory, do tmy, do ledničky by mě to nenapadlo (jinak jsou u našich ve sklepě). V zimě tam vydrží i týden a víc, teď na jaře po čtyřech dnech většinou už je to rychlé… |
| a pár samo nechávám na košíku, co není na očích to děti nejí 🙂 |
| V paneláku nemáte komoru či chladný sklep… Jablka do lednice patří.Projděte si články, kde řeší co z ovoce do lednice nedávat. Jablka tam ale patří. Jen, urychlují zrání okolního ovoce. Tak je dobré je mít samostatně.Tedy, příčinou černých jablek po týdnu doma je LIDL a jeho praktiky a ne lednice.A jinak, sleduji jabka na stromě. Vždy mě dostává, jak se z nich na slunci pomalu kouří. Teplota 50-60 stupňů jen to hvízdne. A v noci je třeba mráz. A to jabko to přežije v pohodě 4 měsíce, pak jde do chladu a žije ještě 3-4 měsíce. Jak vás vůbec může napadnout, že mu lednička ublíží? Je to totální nezmar. Hrdina. A pak ho přinesu pomlácené z LIDLu a shnije za týden. 😉 |
| I paneláku můžete mít komoru, a chladnou, pokud máte výduch ven. Měla jsem takový byt. Teď mám cihlu, v komoře v zimě mám tak 5°podle toho jak ve venku. I teď je tam chladněji než jinde v bytě. Jestli máte potřebu strkat jablka do lednice tak si je tam dávejte. Stejně tak je nakupujte v Lidlu. Zeleninu v supermarketech kupuji minimálně tak nevím jakou to má kvalitu. |
| Jablka nepatří do ledničky, to je celkem zásadní chyba. Druhá chyba je, kupovat jablka zapařená v igelitovém pytli, byť děravém. Kupte jablka z přepravek a uvidíte rozdíl. |
| Tak hlavně, že to šuple v lednici je myšlené na jabka a je i tak označené.Na igelitovém pytli by mohlo něco být. Jedno to balení bylo ale v síťce a výsledek stejný.Spíš je to ročním obdobím. Jde o skladovaná jabka. Patrně se rychlá spotřeba předpokládá. Jen to jako zákazník nevím. Mám to vědět? Nejde o klamání a podvádění zákazníků?Tady řešíme „čerstvý sortiment“. Kolik čerstvého ovoce ty naše hypercosi vůbec prodávají?(Minule to samé u brambor. Omyté a napytlované do igelitu jsou na okamžitou spotřebu. Dodavatel a obchodníci to vědí. Zákazník, co mu to doma za pár dnů shnije je druhý.) |
| Jestli vám nějaký výrobce označuje v lednici šuplík na jablka, tak je blázen. Jablka uvolňují etylen, který způsobuje jejich dozrávání – naopak, pokud potřebujete nechat dozrát jiné ovoce, je dobré vzít misku, do ní dát jablka a nad ně to nedozrálé. Pro správné skladování jablek je důležité, aby okolo nich maličko proudil vzduch (ideálně nižší než pokojové teploty) a ten vzniklý etylen odváděl pryč. Optimální teplota pro dlouhodobé skladování jablek po sklizni je 10, max. 12°C – jakmile se dostanou do vyšší teploty, přeruší se skladovací cyklus a jsou určena k přímé spotřebě, už je neuskladníte. Hlídat se musí i vlhkost, aby jablka nesesychaly. Lednice je jedno z nejhorším prostředí, kam můžete jablka umístit. A obzvlášť ten její spodní uzavřený šuplík. Úplně nejlepší pro běžného člověka je, koupit jablek jen tolik, kolik během třeba pěti dnů sníte a pak to nemusíte řešit, mohou být v pokoji v misce. |
| To neboli omlátené jablká ! Ale dnes , v marci /březnu/ kúpiť „čerstvé “ jablká nedokáže ani Maruška z rozprávky !Tie jablká su uskladňovane obrovských klimatizovaných skladoch v inertnej dusíkovej atmosfére . Takto vydržia do leta . Dokonca u nás v Dobrých jablkách robia pred výpredaj skladu pred zberom , za pár centov , asi 0,30€/kg , ale iba na „rýchlu spotrebu “ a už vôbec nie do ladničky ! Tak ako 2x rozmrazované mäse …… |
| Pletete si lednici a mražák. |
|
| Babička z Horní Dolní není líná a vypěstuje si ovoce a zeleninu sama. |
| Aj babička Hornej Dolnej si kupuje zeleninu ….verte tomu ! |
| Babička z Horní Dolní má zeleninu úplně čerstvou , ta si ji vypěstuje. |
| Článek je o prodeji ovoce a zeleniny z pole přímo k zákazníkovi. Není snad potřeba zdůrazňovat, že se vždy jedná o sezónní záležitost. |
| A do tej Prahy to v lednu prileti nadzvukovym Concordom z Afriky alebo ako 😀 |
| Pane Čech já neopisovala, jen jsme měli stejnou myšlenku a byl jste rychlejší |
| No… lidem, co by do vašeho sdělení netušili, že nabídka jakéhokoli zboží nebo služeb v Horní Dolní je podstatně horší než ve velkých městech a tam zas o něco horší než v Praze, už by snad ani nebylo co vymývat…Pod články v rubrice Automobil taky píšete, že článek třeba o porsche je tupá propaganda, když babička z Horní Dolní nemá ani na ojetého trabanta? |
| A proč by mělo být všechno pro všechny ? Moc to dramatizujete. |
| Presne tak. My na vesnicich si vypestujeme vlastni produkci a lidi ve mestech at si ji co chteji a co jim tam kdo doda 🙂 |
| Myslím že to pěstování vlastní produkce už dávno nefunguje nijak extra ani na těch vesnicích. Možná fakt u lidí, co už jsou dneska v důchodu a mají zahrady tak nějak „odjakživa“. Ale mladší ročníky na to nemají často ani čas, ani pozemek, raději prostor pro děti, bazén atd. a k tomu možná něco málo vypěstují, ale rozhodně to není jak dříve, kdy jsme s (pra)rodiči trávili obden na zahradách. |
| pokud nekdo chce bydlet na samote u tri vlku, holt se musi smirit s tim, ze dostupnost urcitych sluzeb bude horsi, nez kdyby bydlel v praze … na druhou stranu ma na tom venkove barak se zahradou od nevidim do nevidim za cenu, za jakou v praze nekoupi ani garsonku. vsechno ma sve vyhody, ale take nevyhody … a je na kazdem, aby ty vyhody a nevyhody porovnal a vybral si, co dotycnemu vyhovuje. |
| Logicky veškeré služby jsou tam, kde je dostatečná poptáka. Takže v horní dolní nemá možná už ani normální obchod a rozvážka tam bude asi fungovat až časem a ještě omezeně, jestli vůbec (třeba Tesco má ty rozvozy i do vesnic v určitém okruhu km).Předražené – to je otázka – sice třeba Rohlík nepatří k nejlevnějším, ale pokud v horní dolní se drží nějaký Coop apod., tak už to takový rozdíl nebude, nehledě na sortiment. Ano, musí si zaplatit dovoz jako cenu za tu službu. Ale když pojede na nákup do města, tak jí to vyjde podobně (teda teď jí to asi už doplatí Babiš, ale předtím) |
Zásoby kávy, alkoholu, kondomů a těhotenských testů. Jak se nakupuje během lockdownu
Supermarketům a diskontům se v pandemii dařilo více než jiným otevřeným obchodům – tržby jim v meziročním srovnání dokonce stouply o osm procent. Vyplývá to z nových dat analýzy NielsenIQ.
Zákazníci si v nich nahrazovali nákupy v drogeriích i restauracích.
Platí, že sice omezili frekvenci nákupů o desetinu, průměrnou útratu během návštěvy prodejny ale navýšili skoro o pětinu – tedy na 351 korun.
Hned za supermarkety a diskonty se umístily hypermarkety, kterým loni tržby stouply přes pět procent.
Drogistické řetězce rostly méně, konkrétně jen o necelá dvě procenta. „Protože řada zákazníků upřednostňovala jeden velký nákup a drogistické produkty kupovali v obchodech spolu s potravinami,“ vysvětlují autoři analýzy. Celkem maloobchodní trh oproti roku 2019 vzrostl o 5,6 procenta.
Porovnání tržeb vybraných obchodů v roce 2020 oproti 2019
Například z říjnové ankety agentury ČTK vyplynulo, že do nákupů Čechů v obchodních řetězcích se promítly uzavřené školy – vzrostla proto poptávka po hotových jídlech, ale i čerstvém zboží jako ovoce, zelenina či maso. V důsledku uzavření restaurací se zase podle oslovených prodejců zvýšil zájem například o alkohol – tedy především o víno či pivo.
Naopak nejvíce, o 2,4 procenta, loni poklesly tržby potravin na čerpacích stanicích. Ty trpěly sníženou mobilitou obyvatel. „Ale i zde byly patrné nárůsty tržeb v obdobích, kdy došlo k omezení nedělního prodeje u ostatních typů prodejen,“ ukazují výsledky.
Skokové tržby e-shopů
Speciální kategorií, kde Češi v pandemii výrazně utrácejí, jsou e-shopy. Loni růst tržeb na internetu podle dat NielsenIQ stoupl o polovinu.
„Retail obecně dokázal v extrémně krátké době změnit obchodní model a z prodeje v kamenných obchodech se přesunout do on-line prostředí. Právě koronavirový stav tyto procesy bezpochyby akceleroval.
V řadě případů se on-line obchodování stane do budoucna dominantnější, což ovšem neznamená, že by kamenné obchody zmizely.
Lidé mají rádi, když si některé zboží mohou prohlédnout a vyzkoušet si je,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR) Tomáš Prouza.
Například aktuální studie Společnosti Shopsys ukazuje, že Češi už nyní e-shopy tolik útokem jako začátkem loňského roku neberou – naopak, navštěvují je stabilněji a s přiměřenou kontinuitou.
„Češi se od minulého března naučili využívat e-shopy opravdu naplno. Zatímco při prvních lockdownech docházelo k obrovským skokovým nárůstům obratů e-shopů o desítky až stovky procent, aktuální lockdown přinesl pouze jejich mírné zvýšení v řádu jednotek procent.
Lidé už jsou na tento způsob nakupování zvyklí, a proto další přesun spotřeby do on-linu bude spíše kontinuální než skokový.
Zároveň neočekáváme, že při rozvolnění a otevření obchodů bude on-line segment slábnout,“ potvrzuje Matěj Kapošváry, obchodní a marketingový ředitel společnosti Shopsys.
Češi zavření doma
Spolu s tím, jak Češi zůstávali v průběhu roku zavřeni doma, se změnily i jejich potřeby a to, co nakupují. Uzavření gastronomického sektoru se promítlo do růstu produktů jak v oblasti kuchyňského náčiní, tak surovin na vaření – shodně rostly o 15 procent.
Rostla logicky také potřeba udržovat domácnost v čistotě, takže kategorie jako čističe toalet, mopy, čističe na podlahy nebo utěrky zaznamenaly meziroční nárůst o 10 až 20 procent. U zboží zaměřeného na dezinfekci domácností se tržby zvedly téměř o 120 procent.
„S omezením možností kulturního vyžití a užívání si nevšedních zážitků v běžném životě se změnily i další segmenty, kde si Češi v posledním roce více dopřávali. Došlo k významnému posunu u konzumace kávy.
Kromě rostoucích prodejů kávovarů byl zřetelný příklon českých konzumentů k mleté a zrnkové kávě s růstem o 12 procent na úkor instantní kávy s poklesem o šest procent.
Uzavření kin a domácí sledování televize a filmů pak vedlo ke zvýšené konzumaci například tortilla chipsů o 15 procent nebo popcornu dokonce o 92 procent,“ popisuje Karel Týra z NielsenIQ.
Zajímavostí rovněž je, že zatímco během loňských příprav na karanténu se zvýšily tržby z nákupu kondomů o pětinu, o Vánocích byly naopak o 11 procent nižší. Naopak během karantény první vlny klesaly tržby za sexuální stimulanty, během Vánoc však už rostly o pětinu. Velmi výrazně rostly tržby za těhotenské testy, zvýšily se o 21 procent.
Produkty pro zkrášlení utrpěly
Naopak prodeje v maloobchodě klesaly u kategorií, které jsou častěji nakupovány impulzivně – jde například o cukrovinky či žvýkačky.
Utrpěl i segment péče o krásu. „Omezení sociálních interakcí a nošení roušek či respirátorů vedlo k propadu dekorativní kosmetiky o 10 procent či vůní a deodorantů o sedm procent,“ shrnuje dále analýza NielsenIQ.
Jediným segmentem péče o krásu, který tak netrpěl, byla péče o pokožku. S častějším mytím rukou a používáním dezinfekcí totiž rostla potřeba lidí ji hydratovat a pečovat o ni.
Maloobchodní tržby v Česku kromě prodejů aut loni poprvé od roku 2012 meziročně klesly, a to bez očištění o sezonní vlivy o 0,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které začátkem února zveřejnil Český statistický úřad. S očištěním loňské tržby v maloobchodě klesly o 0,9 procenta.
Porevoluční obchůdky nahradily moderní hypermarkety a online – E15.cz
Ilustrační foto
•
ZDROJ: Profimedia
Od sametové revoluce prošel český maloobchodní trh výraznou proměnou. Malé prodejny vystřídala velká obchodní centra, samozřejmostí se staly bezobslužné supermarkety a místo prodavaček za pultem si lidé vybírají zboží sami.
V posledních letech nastoupily i nákupy po internetu. Většinu velkých obchodů vlastní nadnárodní řetězce, což před rokem 1989 bylo těžko představitelné, shodli se analytici a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR).
Za posledních téměř 30 let také zboží relativně zlevnilo včetně potravin.
„Stejně jako celá společnost prošel i český obchod obrovský kus cesty. Na jeho počátku stála 'žena za pultem' a řezník se svíčkovou 'pod pultem'. Dnes trendy udává obchodní řetězec s desítkami tisíc položek v nabídce, s plně funkční pekárnou a řeznictvím schopným zpracovávat celé kusy dobytka,“ řekl ČTK prezident SOCR Tomáš Prouza.
Agrární analytik Petr Havel připomíná, že kromě známých domů, jako je pražská Kotva či bývalý Máj, které fungují doposud, maloobchod prakticky neměl žádná nákupní centra.
V obcích tehdy dominovaly prodejny obchodních družstev – Včela nebo Jednota, které se následně, pokud neukončily svou činnost, přetransformovaly v dnešní COOP.
Změna struktury podle Havla byla odstartována už takzvanou malou privatizací, kdy mohl tehdejší prodejny převzít personál, nebo je mohl zakoupit investor.
„Po několik let tak v ČR existoval boom malých prodejen, takzvaných 'kočárkáren', neboť řada malých prodejen vznikala i při privatizaci bytového fondu v jejich nebytových prostorách. Vzhledem k vyšším fixním nákladům a nízké nabídce zboží a vzhledem k malým prostorám takových prodejen se ale začaly na jejich úkor prosazovat nadnárodní maloobchodní sítě,“ dodal Havel.
Dokazuje to i projekt Česko v datech, podle něhož se změnil trend spotřebitelských návštěv jednotlivých provozoven.
Zatímco v roce 1997 nakupovalo 62 procent obyvatel Česka nejčastěji v malých prodejnách a 24 procent v supermarketech, o desetiletí později do malých prodejen zavítalo pouze 19 procent Čechů.
Supermarkety pak klesly na 16 procent. A na přelomu tisíciletí začaly být „rájem konzumu“ hypermarkety.
Prvním z nich byl Globus v roce 1996 v Brně.
„Šíře sortimentu společně s vlastní skutečnou pekárnou a řeznictvím, to bylo na trhu skutečnou raritou, a v rámci velkých obchodů to tak i zůstává dodnes,“ řekl regionální ředitel Globusu René Hesoun.
Po propuknutí hospodářské krize se podle něj projevilo nasycení maloobchodního trhu a velké formáty obchodů se začaly zmenšovat a zákazníci zaměřili pozornost na diskonty.
Podle ekonoma ČSOB Petra Dufka v posledních letech zažívá maloobchod „revoluci“. Tentokrát je ale spojena s expanzí internetových obchodů. Jejich tržby každoročně rostou dvojciferným tempem.
Za posledních 18 let se tak maloobchod stal jedním z nejrychleji rostoucích odvětví ekonomiky, dodal Dufek.
„Reflektuje to dobrou situaci tuzemských domácností, které těží z velmi příznivého vývoje ekonomiky, historicky nízké nezaměstnanosti a svižného růstu mezd,“ doplnil hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Analytik UniCredit Bank Jiří Pour připomněl, že za posledních téměř 30 let se mohli Češi těšit z relativního zlevňování zboží včetně potravin. Vliv na to měl růst produktivity v ekonomice a rozvoj mezinárodního obchodu.
„Za průměrnou hrubou měsíční mzdu si tak mohli Češi koupit v roce 2018 oproti roku 1989 zhruba trojnásobné množství mouky a rýže, trojnásobek vepřového masa, sedminásobek oleje, šestinásobek cukru, tří a půl násobek vajec, dvojnásobek másla, dvou a půl násobek jablek,“ uvedl Pour.
Změn doznalo od roku 1989 i množství spotřebovaných potravin na obyvatele a struktura jídelníčku českých domácností.
Autor: ČTK
Rizikové e-shopy
Nakupujte bezpečně online
Česká obchodní inspekce uvádí na této webové stránce (www.coi.cz/rizikove) informace o internetových stránkách, které považuje za rizikové především z důvodu nedodržování některých zákonných povinností a obtížné vymahatelnosti spotřebitelských práv.
Více informací k tématu „rizikové internetové obchody“
Zařazení internetových stránek na seznam rizikových e-shopů je pouze doporučením spotřebitelům, aby nákup na internetových stránkách důkladně zvážili. Seznam je pravidelně aktualizován, v žádném případě se však nejedná o úplný výčet rizikových e-shopů. Skutečnost, že internetový obchod není na seznam zařazen, neznamená sama o sobě, že nákup je bezpečný.
Seznam rizikových webů ČOI již dlouhodobě přebírá například Seznam.cz a firma ESET, stačí používat antivirus od ESETu, zdarma používat Seznam doplňky, nebo tento doplněk prohlížeče Chrome, případně doplněk prohlížeče Firefox (Mozilla), či doplněk prohlížeče MS Edge a budete před uvedenými rizikovými weby neustále chráněni.
Tipy pro bezpečné nakupování přes internet
Stránka EU k bezpečnosti výrobků
Seznam zahraničních e-shopů, které se zavázaly nabízet pouze bezpečné výrobky (Product Safety Pledge):
- bol.com, eMAG, Wish.com, AliExpress, Amazon, eBay, Rakuten France, Allegro, Cdiscount, Joom.com, Etsy.com
Stránka s dalšími tipy, jak bezpečně nakupovat online ze zahraničí
Přehled dosud známých rizikových e-shopů z pohledu ČOI
nizamsecureoffer.com
Stránka láká spotřebitele k zázračnému zbohatnutí na kryptoměnách. Míří sem spotřebitelé nejen z reklamních lživých stránek, kde zázračné zbohatnutí má slibovat i premiér ČR Andrej Babiš (https://www.coi.cz/servingyourpharmacy-com), jde však o smyšlené údaje a rozhovor, který neexistoval. Stránka zneužívá kryptoměny k nalákání dalších na údajné investice a zázračné zbohatnutí a periodicky obměňuje příběh a mění domény. Webové stránky uvádějí lživé a zastaralé informace o investici do kryptoměny či na burzách, aby to vypadalo, že investice se jedině vyplatí. S ohledem na nedostatečné informace na webu nejen o provozovateli, dále neinformování o právech pro spotřebitele, Česká obchodní inspekce vyplnění formuláře a případné zaplacení zde považuje za rizikové.
(10. 04. 2021)
———————————
btsystemos.com
Stránka láká spotřebitele k zázračnému zbohatnutí na kryptoměnách. Míří sem spotřebitelé nejen z reklamních lživých stránek, kde zázračné zbohatnutí má slibovat i premiér ČR Andrej Babiš (https://www.coi.cz/servingyourpharmacy-com), jde však o smyšlené údaje a rozhovor, který neexistoval. Stránka zneužívá kryptoměny k nalákání dalších na údajné investice a zázračné zbohatnutí a periodicky obměňuje příběh a mění domény. Webové stránky uvádějí lživé a zastaralé informace o investici do kryptoměny či na burzách, aby to vypadalo, že investice se jedině vyplatí. S ohledem na nedostatečné informace na webu nejen o provozovateli, dále neinformování o právech pro spotřebitele, Česká obchodní inspekce vyplnění formuláře a případné zaplacení zde považuje za rizikové.
(09. 04. 2021)
———————————
https://www.ziirewopi.com/economic-and-political-outline-czech-republic.php
Česko jako velmoc supermarketů. Konkurence likviduje menší původní obchody
video
Události: Česko jako velmoc supermarketů
Města se snaží vysokou koncentraci velkých prodejen regulovat. Více než dvacet supermarketů na necelých sedmdesát tisíc obyvatel města připadá například v Kladně, které je na žebříčku zastavěné prodejní plochy v přepočtu na množství lidí na předních místech. Stále má přitom volné pozemky, které lákají další developery.
Nová výstavba se nyní plánuje nedaleko sídliště Kročehlavy, kde bydlí přes 35 tisíc obyvatel. Vedení města se obává, že s velkým obchodem se navýší také počet projíždějících aut, hluk a prašnost.
Obchodů v okolí je podle vedení Kladna přebytek, další plánované projekty se tak snaží zastavit. Místo jiného plánovaného obchodu proto vznikne výstavba potřebná pro město.
„Vzhledem k tomu, že jsme k tomu záměru přišli na začátku, tak se podařilo s developerem domluvit, že postaví dům pro seniory a normální bydlení,“ říká radní pro rozvoj, dopravu a územní plánování Lukáš Hanes (ODS).
Řetězce hledají nové strategie
Přetlak supermarketů ale řeší i jinde. V jedenáctitisícovém Velkém Meziříčí mají už čtyři a další by mohl vzniknout hned vedle náměstí na pozemku po bývalé továrně.
I tady ale mají někteří místní obavu z houstnoucí dopravy a chtěli by raději klidovou zónu nebo alespoň menší verzi obchodu.
„Cestou je jednání o nějaké směně toho pozemku či jeho odkupu,“ říká zastupitel Alexandros Kaminaras (Společně VM).
Zákazníci v Berlíně vlastní supermarket, dohlíží tak na kvalitu i ekologii
Ani nedostatek pozemků přitom obchodní řetězce v Česku od nových investic neodrazuje. Do rozvoje chtějí i letos dát miliardy korun, často ale s novou strategií.
„Češi milují nakupování, vždycky milovat budou, ale nechtějí už trávit tolik času při nakupování.
Takže ty největší hypermarkety začínají zákazníky ztrácet, začínají zmenšovat prodejní plochu,“ upozorňuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Variantou pro expanzi může být budování malých spádových prodejen zásobovaných z těch velkých. Příkladem je obchod, který vznikl tento týden v Praze. „Musíme sesbírat data od zákazníků a na jejich základě vyhodnotit, co bude s tímto konceptem dál,“ popisuje jednatel společnosti Globus ČR Hans-Jörg Bauer.
Ztrátové prodejny na venkově
Růst supermarketů není dobrou zprávou pro soukromníky na vesnicích. Ti velkým řetězcům totiž často dokážou konkurovat jen s finančním přispěním obcí. Podle Asociace českého tradičního obchodu prodejci udržují v chodu kolem 17 procent ztrátových podniků, a to hlavně na venkově.
„Dnes se uzavírají spíš jednotky prodejen. Je to i díky podpoře z obcí nebo krajů, které na to mají dotační tituly. Ministerstvo pro místní rozvoj také chce podporovat provoz malých prodejen na venkově, takže si myslím, že ten trend už nebude tak dynamický,“ říká předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.
video
Pavel Březina o prodejnách na malých městech a vesnicích
Právě v menších obcích likviduje původní obchody kromě zmíněné nové konkurence i několik dalších faktorů, konkrétně malá kupní síla, nedostatek personálu a vysoké provozní náklady. Některé prodejny mají problém i se zásobováním nebo sortimentem zboží.
Největších prodejen – hypermarketů – funguje v České republice přes 300. Za sedm let jich přibylo 26. Supermarketů a diskontů je zhruba 1440. Na trhu dále působí celá řada menších obchodů, často prodejen potravin nebo smíšeného zboží. Jejich počet se oproti roku 2013 přibližně o 2200 prodejen snížil.
V supermarketu Češi ani dnes nechtějí slevu zadarmo – FAEI.cz
Podle agentury Nielsen se v českých supermarketech a supermarketech prodá 52 % zboží ve slevových akcích.
V Evropě nás v tomto ohledu předčí pouze Slovensko (53 %), Litva na třetím místě je už o pět procent za námi a například ve Španělsku, které žebříček uzavírá, se ve slevě prodá jen 17 % zboží.
Nielsen měl pro srovnání k dispozici data za tržby supermarketů a hypermarketů z roku 2015 v 17 zemích EU a Turecka.
Podle výsledků ankety na portálu Novinky.cz nakupuje ve slevové akci „téměř výhradně“ 16 % Čechů a „často“ dalších 67 %.
Co je příčinou tohoto stavu? Především velká konkurence supermarketů, které v posledních dvou desetiletích likvidují malé obchody, v nichž jsou slevy mnohem vzácnější.
A také velké investice do slevového marketingu a plošný zásah prakticky všech vrstev obyvatel, bráno regionálně či sociálně, takže zákazníci jsou výborně informováni o jakémkoli významném pohybu cen ve svém okolí a cíleně toho využívají.
„Když se podíváme do Německa, tam jsou slevové akce méně frekventované a týkají se méně zboží než v Česku. U nás jsou lidé spíš zklamáni, když jejich produkt v akci není. Jak výrobci, tak řetězce tvrdí, že by z té promoční spirály rádi vystoupili, jenže nikdo na to nemá recept,“ řekl Novinkám analytik společnosti Nielsen Karel Týra.
I přes tento trend řetězce v tuzemsku, s výjimkou Tesco, pravidelně vydělávají miliardy ročně.
Dá se říci, že převažující část zákazníků již nenavštěvuje supermarket kvůli konkrétnímu druhu zboží, ale kvůli konkrétní slevě. Sleva se stala jevem nikoli výjimečným, ale běžným, bez ní je obtížné prodat.
To na druhou stranu vede k nekalým praktikám řetězců, kdy je sleva uměle vytvářena tím, že je nepravdivě uváděna původní cena zboží před slevou. Na tuto skutečnost nedávno poukázala Česká obchodní inspekce, která obchodům udělila za klamání při slevových akcích pokuty za více než 13 miliónů korun.
Kamenné prodejny se předělávají na výdejny zboží nakupovaného po internetu. Obchodníci, kteří nereflektují trend přechodu do on-line prostředí, jsou vytlačováni z trhu. V přímém přenosu tak můžeme sledovat radikální …
Mezinárodní měnový fond (MMF) ve své včera zveřejněné prognóze předpokládá, česká ekonomika letos poroste o 4,2 procenta, v roce 2022 pak o 4,3 procenta. Přitom neočekává žádný výrazný nárůst míry nezaměstnanosti. …
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za rok 2020 nekompromisně účtuje se státem a vládou. Kritice podrobuje celou řadu oblastí státní správy, v některých aspektech je ale jeho kritika sporná. Klíčovým …
Načíst další Došli jste až na konec! Čechy čeká drahé jaro. Už nyní přitom dochází k největšímu zdražování za posledních skoro osm let. Od zítřka navíc zdražují cigarety. Spotřební daň z krabičky stoupne ze dne na den o deset až třináct korun. Zdražení …
Jeden z největších finančních skandálů v dějinách Německa má dopad i na mnohé Čechy – nemohou platit svými kartami. Platební karty vydávané společností Wirecard jsou totiž od včerejška blokovány. Společnost je po …
Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Načíst další Došli jste až na konec! Díky programu Antivirus jsme v průběhu pandemie koronaviru nezaznamenali výrazný růst nezaměstnanosti. Jeho další fungování však již není přínosné, protože brání přechodu zaměstnanců do nových pracovních pozic, …
Letos v únoru se podíl nevýkonných úvěrů na celkové sumě úvěrů nepatrně zvětšil u spotřebních úvěrů o 0,2 procentního bodu. Hypoteční úvěry zůstaly na stejné úrovni. Totéž platí i pro firemní úvěry. Vyplývá to ze …
Ačkoli díky pandemii koronaviru kriminalita celkově klesla, u kol to neplatí. Škody z jejich krádeží vloni skokově vzrostly. Zatímco v roce 2019 byla dle policejních statistik ukradena jízdní kola a elektrokola za …
Načíst další Došli jste až na konec!
Nevhodný dárek? V kamenných obchodech nemáte nárok na vrácení
Jedno hezčí než druhé. Podívejte se Daniela Tauberová
Sešly se pod stromečkem dvě stejné knihy? Barva mikiny není to pravé ořechové? I když se většina lidí domnívá, že prodejce vrátí peníze nebo nevhodný dárek vymění za jiné zboží, právo domáhat se takové služby zákazník v kamenném obchodě nemá. U e-shopů je možné využít čtrnáctidenní lhůtu.
Ilustrační foto | Foto: DENÍK/Karel Pech
Například v Globusu může zákazník bez vysvětlování důvodu vrátit zboží do 30 dnů.
- „S visačkami a účtenkou,“ připomněl pracovník informačního centra olomouckého hypermarketu.
- Zboží by mělo být v originálním nepoškozeném obalu.
- „Pouze CD, DVD/Blu-ray, PC hry, šperky, spodní prádlo a plavky nelze vyměnit ani vrátit finanční hotovost,“ uvedl hypermarket příklady, kdy záruky Globus uplatňovat nelze.
- Většina prodejen se sportovním zbožím peníze za nepodařeného Ježíška nevrací.
- „Zboží lze vyměnit za jiné zboží ve stejné hodnotě či vyšší, kdy si zákazník rozdíl doplatí,“ uvedla prodavačka jedné z olomouckých kamenných prodejen Sportisimo.
Přečíst článek ›
Vyfoťte si reklamní slib
- Podle mluvčího České obchodní inspekce (ČOI) Jiřího Fröhlicha neplatí u kamenných obchodů nárok na vrácení do 14 dnů bez udání důvodu.
- Někdy se k tomu však například prodejce oblečení zavazuje v reklamě – že „vymění zboží za jiné“.
- V takovém případě by si měl zákazník podle Fröhlicha vyfotit reklamu s tímto slibem vrácení či výměny zboží za jiné třeba i několik měsíců od nákupu.
„Prodejce v kamenné provozovně nemá ze zákona povinnost zakoupené zboží vzít zpět do 14 dnů bez udání důvodu, nebo umožnit jeho výměnu.
Pokud se však k něčemu takovému zaváže třeba v reklamě, musí to dodržet. Doporučujeme si tuto službu nechat vyznačit na doklad,“ uvedl mluvčí ČOI.
U e-shopů je u většiny zboží možné využít čtrnáctidenní lhůtu na odstoupení od smlouvy bez udání důvodu.
„Je nutné prokázat, že výrobek byl zakoupen právě zde, což lze ideálně udělat dokladem koupi,“ radil mluvčí ČOI. „V případě dárkového poukazu na zboží nebo služby pozor na termín čerpání,“ připomněl Fröhlich.
Lhůta pro uplatnění reklamace je ze zákona dvouletá, to bez ohledu na to, zda výrobek byl koupen na e-shopu či v kamenné provozovně.
Přečíst článek ›
Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
- Česká obchodní inspekce,
- Globus,
- Jiří Fröhlich,
- kamenný obchod,
- SPORTISIMO
Suzuki nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, v záruce Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Audi A5 Škoda Octavia nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, předváděcí vozidlo Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Subaru XV nové vozidlo, servisní knížka Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ + PRODAT AUTO