ANESTEZIE neboli NARKÓZA a vše o ní

ANESTEZIE neboli NARKÓZA a vše o ní

O co jde aneb co je to narkóza

Slovo anestezie je původně odvozeno z řeckého slova, jehož téměř doslovný překlad znamená bez vnímání. Představuje buďto uvedení pacienta do umělého spánku – tedy anestezie celková, nebo pouze znecitlivění určité části těla – anestezie lokální. Obojí slouží pro usnadnění a v leckterých případech vlastně vůbec umožnění lékařského zákroku.

Historie anestezie

Samotný objev narkózy je vůbec jedním z nejvýznamnějších předělů v historii lékařství.

Nejenže se lékaři mohli začít plně soustředit na svůj výkon, pacienti už nemuseli podstupovat přímo nelidská muka.

Úplné prvopočátky anesteziologie bychom mohli najít už ve Starověku, kde v Egyptě a Sýrii byly používány nejrůznější opiové odvary nebo odvary z mandragory k potlačení bolesti.

První operace s narkózou byla provedena v roce 1846 v americkém Bostonu, při které byla použita éterová narkóza, u nás se dějiny modernější anesteziologie začaly odvíjet až o rok později.

Celková anestezie

V první řadě nás asi napadne, že u celkové anestezie jde primárně o naše pohodlí, protože pacient je uspaný a neví, co se s ním děje.

Dříve však nebylo možné provádět některé složitější chirurgické zákroky, třeba operace břišní dutiny nebo hrudní dutiny především proto, že každý chirurgický zákrok se rovnal zběsilému závodu s časem.

U některých vážnějších operací tomu platí dodnes. Zákrok musel být proveden dřív, než pacient zemřel na následky šoku.

Celková anestezie není jen pouhé uspání, jak by se mohlo zdát, jde o cíleně navozenou ztrátu vnímání veškerého čití – dotek, bolest, teplo, chlad. Primárně jde o vyřazení vědomí pacienta proto, aby se zajistila bezbolestnost, ale především vhodné operační podmínky, tj. svalový klid, nehybnost operačního pole. Celková anestezie musí obsahovat:

  • Hypnotická složka – ztráta vědomí: umožní nevnímat bolest a k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika
  • Analgezie: odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat
  • Svalová relaxace: potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace
  • Vegetativní stabilizace: zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku

Při samotném zákroku to zpravidla probíhá tak, že anesteziolog nám nejdříve píchne do žíly uspávací látku a pomocí kyslíkové masky potom pomalu vdechujeme směs čistého kyslíku a anestetik. Většina lidí reaguje na tento proces usnutím do desíti vteřin.

Při náročnějších operacích musí být také vyřazeno samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. I během operace jsou nám pravidelně anestetika doplňována, aby byla udržena pořád ta správná hladina bezvědomí.

Nepříjemnosti po probuzení: z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že po celkové anestezii se může objevit nutkavý pocit na zvracení, celková nevolnost a slabost nebo zmatenost.

Může dojít i k bolestem v krku v případě, kdy došlo k intubaci.

Všechny tyto příznaky jsou však individuální a lékaři na dospávacím pokoji se snaží o předejití těchto nepříjemností podáním správných léků, takže není třeba se děsit dopředu.

Místní anestezie

Při místní anestezii je „vyřazena ze hry“ jen určitá část těla, podle typu operace.

Na rozdíl od celkové anestezie, která působí na centrální nervovou soustavu, místní pak zasahuje pouze periferní nervy. Při místní anestezii zůstáváme při vědomí, jen necítíme žádnou bolest.

Tento způsob neovlivňuje téměř žádné životně důležité funkce jako je např. krevní oběh, dýchání a umožňuje pak lepší spolupráci s pacientem.

TIP: Podívejte se na zajímavá přírodní anestetika

Existuje několik typů místní anestezie a rozlišují se dle typu podání. Buďto je umrtveno konkrétní místo vpichem látky přímo k postižené oblasti nebo jsou naopak podána anestetika pro vyřazení funkce určitých nervů a tím je zastaveno vnímání bolesti v určité oblasti.

Nejznámější a také často nejdiskutovanější je pak spinální epidurální anestezie. Při té je anestetikum zavedeno přímo do páteřního kanálu nebo mezi míšní pleny v oblasti bederní páteře. Tento typ anestezie však může být mnohdy i riskantní a navíc působí prakticky nejpomaleji.

Nejvhodnější forma anestezie je vyhodnocena nejen dle typu operace, ale samozřejmě také na základě vašeho aktuálního zdravotního stavu, který je diskutován před operací přímo s anesteziologem. Ten vybere variantu přímo pro vás a zodpoví veškeré vaše případné dotazy. A ty se před jakýmkoliv zákrokem rozhodně nebojte položit. Jde přece o vaše zdraví.

TIP: Jak se po celkové anestezii dostat zpět do formy?

VIDEO: OPERACE V CELKOVÉ ANESTEZII: co čekat?

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

ROZHOVOR s anestezioložkou MUDr. Jarmilou Polívkovou, CSc.: Anestézie je jistě bezpečnější, než byla před lety

Úterý 12. 6.

ANESTEZIE neboli NARKÓZA a vše o ní

Přestože anestezie přináší pacientům velkou úlevu, běžně vzbuzuje v lidech strach a obavy. Jsou tyto pocity oprávněné, máme se narkózy bát, nebo je to v dnešní době zbytečné? Jaká jsou její skutečná rizika? Na to jsem se zeptala anestezioložky MUDr. Jarmily Polívkové, CSc.

Paní doktorko, co je narkóza a co se během ní s člověkem děje?

Narkóza neboli celková anestézie je umělé navození ztráty vědomí a vnímání bolesti. Tohoto stavu dosahujeme podáním léků do žíly nebo inhalací, popřípadě kombinací obojího. 

Čeho se pacienti na anestezii nejvíce bojí? Jsou tyto obavy oprávněné?

Je pochopitelné, že obavy  z neznámého jsou do jisté míry oprávněné. Někteří pacienti se bojí, že neusnou, jiní že se neprobudí. Mohu odpovědně říci, že nic takového nehrozí. Je především třeba, aby byli pacienti dobře informováni.

Jsou dnešní moderní metody šetrnější, než byly třeba před 10 lety?

Pokrok v medicíně a farmakologii je dynamický, jsou vyvíjena nová léčiva, jejichž nástup účinku je rychlý, dobře se metabolizují a mají minimum vedlejších nežádoucích účinků. Je namístě zmínit i rozvoj přístrojů pro stále dokonalejší a citlivější monitoraci životních funkcí. Anestézie je jistě bezpečnější, než byla před lety. 

Řada lidí si představuje, že práce anesteziologa spočívá v uvedení pacienta do narkózy a probuzení po skončení operace. Ono to tak úplně není. Prozraďte, kde pro anesteziology práce začíná a končí?

Práce anesteziologa začíná zhodnocením předoperačního vyšetření, následujícím pohovorem s pacientem a stanovením premedikace (většinou tabletou „na uklidnění“).

Úvod do anestézie a probouzení jsou opravdu závažnější fáze narkózy, nicméně v průběhu celé operace anesteziolog sleduje životní funkce, podává farmaka a také např.  pečuje o tepelnou pohodu pacienta. Stanoví pooperační léčbu.

Po probuzení předá pacienta na pooperační oddělení, kde je pacient nadále cca 2 hodiny monitorován.

Kdo rozhoduje o tom, zda se operační výkon bude provádět v narkóze? Může si pacient celkovou anestezii vyžádat nebo se jí naopak vyhnout?

Některé operace je možno provádět pouze v celkové anestézii. Tam, kde je více možností, závisí rozhodnutí na dohodě s operatérem a informovaném souhlasu pacienta.

 Při některých operacích je možné použít kombinaci místního znecitlivění a analgosedace (podání  hypnotika a silného analgetika do žíly), u malých kosmetických operací postačí místní anestézie.

Celkovou anestézii preferujeme u malých dětí a velmi anxiosních jedinců.

Jaký je v současné době trend? Používá se narkóza čím dál častěji, nebo se od ní spíše upouští?

Cílem naší práce je dosažení co nejlepšího komfortu pacienta i operatéra. Preferují se méně invazívní postupy, např. kombinace místního znecitlivění a analgosedace. Vždy pacienta předem plně informujeme o případných možnostech. Důležité je také dbát na dokonalou léčbu bolesti i v pooperačním období. 

Co se s pacientem na sále po uvedení do anestezie děje?

Před úvodem do celkové anestézie připojíme pacienta k monitoru (krevní tlak, srdeční frekvence, okysličení) a zavedeme kanylu do žíly na ruce, kam podáváme léky a tekutiny.

Po podání úvodního anestetika pacient usíná a inhaluje směs obohacenou kyslíkem. Zajistíme dýchací cesty a připojíme umělou plicní ventilaci. Dle povahy operace, hmotnosti pacienta a ev.

komplikujících onemocnění aplikujeme léky. 

Může se stát, že se pacient na sále probudí?

S touto otázkou se občas setkávám. Mohu pacienty uklidnit, že při použití kombinace moderních léků a za současné pečlivé monitorace to možné není. Anesteziolog se sestrou sledují pacienta po celou dobu operace. 

Co prožívá člověk v celkové anestezii? Pamatuje si něco? Zdají se mu sny?

Ztráta vědomí během celkové anestézie není přirozený spánek a sny se tedy nezdají. S lehkou nadsázkou ovšem někdy před usnutím popřejeme “ dobrou noc a příjemné sny“. Pro úplnost dodám, že existují farmaka, která  sny vyvolat mohou, běžně je ale nepoužíváme, mají své zvláštní indikace.

Jaké jsou nejčastější vedlejší účinky anestezie? Dá se jim předcházet?

Celková anestézie je zásahem do biologických rytmů člověka a účinek léků je do jisté míry individuální. Někteří pacienti první noc po anestézii například špatně usínají.

Nepříjemnou, i když ne častou komplikací, je nucení na zvracení. Tomu předcházíme preventivním podáním léků, které zvracení tlumí.

K jednotlivým pacientům přistupujeme v pooperačním období individuálně dle jejich aktuálního stavu.

Děkuji za rozhovor.

Anestezie

Anestezie je opatření, které se provádí za účelem usnadnění lékařského zákroku a ztráty citlivosti na bolest.

V případě celkové anestezie (narkózy), kdy je vyřazeno veškeré vědomí, navíc dochází k blokaci vzpomínek pacienta.

Anestezie se běžně provádí před operačními výkony, a zároveň je součástí celé řady zákroků, které se provádějí ambulantně u dospělých i dětských pacientů.

Budete mít zájem:  Nemocnice se budou stěhovat, budovy stát prodá

Druhy anestezie

Základní rozdělení anestezie spočívá v rozlišení celkové a lokální anestezie. Celková anestezie neboli narkóza představuje uvedení pacienta do umělého spánku a dochází při ní ke kompletnímu vyřazení vědomí. Pacient během zákroku nevnímá bolest, ani své okolí. ANESTEZIE neboli NARKÓZA a vše o níKromě celkové anestezie se v medicínské praxi často používá také analgezie (vyřazení pouze vnímání bolesti) a analgosedace (což je analgezie v kombinaci s lehkým útlumem vědomí). Metoda analgosedace se používá například u stomatologických zákroků dětských pacientů, jejichž rodiče mají obavu z celkové anestezie. V případě ambulantního ošetření lékaři používají metodu lokální anestezie (lokálního umrtvení), kdy není zasažena centrální nervová soustava (CNS), ale pouze část periferních nervů. Lokální anestezie se dle místa a způsobu aplikace léků dále rozlišuje na topickou, infiltrační, okrskovou, svodnou a spinální (například epidurální). Spinální epidurální anestezie se často používá v gynekologicko-porodnické praxi a v případě některých urologických zákroků. Při některých operacích (například v cévní chirurgii nebo při rozsáhlých nitrobřišních výkonech) se přistupuje ke kombinované anestezii, která spočívá v kombinaci celkové a lokální anestezie.

Jak probíhá anestezie

Způsob provedení anestezie se odvíjí od jejího typu. U lokální anestezie aplikuje zdravotnický personál účinnou látku nejčastěji injekčně. Některé medikamenty (například u ošetření v analgosedaci) se rovněž podávají perorálně.

V případě celkové anestezie se účinná látka aplikuje kanylou do žíly. Předtím se ale ještě provádí premedikace. Anestezii aplikuje vždy lékař specialista – anesteziolog.

Reakce organismu na anestezii jsou velmi individuální, někdo se probírá z narkózy v příjemném psychickém rozpoložení, někteří pacienti bývají podráždění. Některé děti pláčou.

Ani ošetření v analogosedaci nemusí pacienta vždy uklidnit, ale může u něho naopak vyvolat agresivní nebo úzkostné chování. Stav pacientů se ale obvykle brzy stabilizuje.

Předoperační vyšetření

Protože celková anestezie vždy přestavuje vážný zásah do organismu pacienta, předchází jí důkladné předoperační vyšetření, jehož cílem je zjistit přesný a aktuální zdravotní stav pacienta.

Jeho součástí je EKG, krevní obraz a další vyšetření, která si vyžádá lékař navrhující operaci.  Výsledky předoperačního vyšetření u plánovaných operativních výkonů nesmí být v den operace starší než jeden týden.

Samozřejmě, že dochází k situacím, kdy pacient onemocní v době mezi předoperačním vyšetřením a termínem operace.

Protože přítomnost onemocnění, jako je chřipka nebo nachlazení, může představovat vážnou kontraindikaci, je důležité, aby pacient včas sdělil veškeré své zdravotní problémy lékařům, kteří zváží případné odložení operace. Dále je nutné, aby lékaři znali přesný seznam léků, které pacient užívá.

Omezení pro pacienty

Protože při celkové anestezii dochází k úplnému vyřazení vědomí pacienta včetně obranných reflexů, jako je ochrana dýchacích cest před zatečením žaludečního obsahu, nesmí pacienti několik hodin před zákrokem pít, jíst, ani kouřit.

Jistá omezení jsou spjata také s lokální anestezií, která se provádí ve spojení s ambulantními zákroky.

Pacienti nesmí několik hodin po zákroku (čas záleží na povaze zákroku) opouštět zdravotnické pracoviště, a poté nesmí cestovat domů MHD, ale ani sami svým automobilem či jiným dopravním prostředkem a je nutné, aby měli zajištěný doprovod.

Anestezie a její rizika

Rizika celkové anestezie, z nichž mají především rodiče operovaných dětí velkou obavu, jsou při dobré spolupráci s lékaři (dbáte na jejich doporučení) minimální. Přesto je před operací nutno podepsat informovaný souhlas pacienta nebo jeho zákonného zástupce.

Výčet možných rizik ve spojení s lékařskou terminologií většinu pacientů nepříjemně znepokojí. Abyste tomu předešli, doporučujeme zeptat se lékaře, na vše, čemu přesně nerozumíte, a uvědomit si, že ke komplikacím dochází spíše vzácně.

Foto: Freeimages.com

Celková a lokální anestezie

  • Analgosedace – Jedná se o stav navozený podáním léků, při kterém je pacient při vědomí, sám dýchá a je schopný komunikace. Jeho smysly jsou ale utlumené, je zklidněný a bolest vnímá jen omezeně.
  • Místní neboli lokální anestezie – Působí na místní, periferní nervy, nikoliv na centrální nervovou soustavu. S její pomocí dojde ke ztrátě vnímání bolesti v určité oblasti, přičemž kontrola pohybů mimo tuto zónu zůstává zachována.
  • Celková anestezie neboli narkóza – Tento typ anestezie se volí při náročnějších operacích. Nejprve jsou pacientovi podána anestetika žilně. Léky způsobí ztrátu vědomí a zároveň vedou k vyřazení dýchání. V řízeném bezvědomí se pacient napojí na dýchací přístroj, který zajišťuje dýchání a současně se dodávají celková anestetika a kyslík ve formě plynů.
  • Kombinovaná anestezie – Jak už název napovídá, kombinuje celkovou a lokální anestezii. Je vhodná při rozsáhlých zákrocích, například v cévní chirurgii.
  • Centrální svodná anestezie – spinální (subarachnoideální) – Dávkuje se pomocí katetru zavedeného do páteřního kanálu. Dochází při ní ke ztrátě citlivosti a hybnosti v dolní polovině břicha a obou dolních končetinách. Pacient je však při vědomí a při operaci vnímá své okolí.
  • Centrální svodná anestezie – epidurální – Funguje podobně jako spinální anestezie s tím rozdílem, že ji lze podat v kterékoliv oblasti páteře a tím také ovlivnit výslednou oblast znecitlivění.
  • Periferní svodné anestezie – Tento typ anestezie zde zmíníme jen okrajově. Blokují se s ní periferní nervová pletení při operačních výkonech na horních a dolních končetinách.

Před každým zákrokem Vás ošetřující lékař instruuje, jaké předoperační zásady je třeba dodržovat. Pokud to situace dovoluje, den před operací můžete normálně jíst i pít. Pitný režim je zvláště důležitý.

V den zákroku však už pacient lační a tekutiny může přijímat nejpozději do dvou hodin před operací. A to jen neperlivou vodu nebo čaj. V každém případě byste měli vynechat alkohol a také kouření!

V případě, že pacient neuposlechne rad lékaře a před operací například jí, pak se při podání anestetik může dostavit nevolnost, zvracení, bolesti hlavy, přetrvávající spavost atd. To jsou také drobné komplikace, které mohou postihnout citlivé pacienty.

Komplikace po anestezii

Naším cílem je předkládat Vám seriózně všechny důležité informace. Nevynecháme proto ani fakta o možných komplikacích po anestezii. Přeci jenom znamená anestezie (zvláště ta celková) zásah do lidského organismu. Naštěstí riziko vážných komplikací je jen velmi malé. Pokud je pacient zdráv, neměl by hrozit žádný problém.

Pokud ho však trápí některé nemoci (choroby srdce, plic, jater nebo ledvin), nebo není v dobré momentální kondici (například ho trápí nachlazení), pak se jedná o zvýšené riziko. A v takových krajních případech by mohlo dojít například k radikálnímu snížení krevního tlaku a ohrožení zásobování mozku kyslíkem.

Při takovém riziku by ovšem lékař podání anestetik odložil, nebo i zcela vyloučil.

Mnohem větší komplikací, které se operatéři obávají, jsou proto spíše nečekané alergické reakce. Je-li ovšem lékař informován o všem podstatném, co by mohlo ohrozit průběh operace, pak se podle toho může zařídit a doporučí pro Vás ten nejvhodnější postup. Tišící léky a infuze se navíc podávají ještě před operací, a tehdy je možné preventivně vyloučit Vaši alergickou reakci.

Deset věcí, které byste měli vědět o narkóze

Co se se mnou děje při celkové anestezii?   Lékař nás pomocí anestetik přivede do řízeného bezvědomí. Nejdříve nám do žíly píchne uspávací látku, potom prostřednictvím kyslíkové masky inhalujeme směs čistého kyslíku a prchavých anestetik. Většina lidí reaguje do deseti sekund a usíná.

Při náročnějších operacích je vyřazeno samovolné dýchání a do dýchacích cest se zavádí rourka napojená na dýchací přístroj. Během operace nám do žíly postupně dávkují anestetika tak, abychom byli pořád v tom správném bezvědomí.

Anesteziolog nás díky přístrojům celou dobu hlídá a po probuzení se postará, abychom dostali správnou dávku léků proti bolesti. 

Tip: Celková anestezie nebo postaru narkóza není rizikovější než ostatní typy anestezií. Má jen jiné plusy a minusy.  

Jak funguje místní anestezie?   Místní nebo taky svodná anestezie vyřazuje „ze hry“ jen určité místo na těle, zatímco vědomí normálně nebo ospale funguje. Existuje několik typů místní anestezie, které se liší podle způsobu podání.

Buď nám do konkrétního místa píchnou umrtvující látku, což udělá například chirurg při sešívání poraněné kůže, nebo nám podají anestetikum k příslušných nervům a vyřadí tím naše vnímání bolesti v určité oblasti, jak to známe třeba od zubaře.

Nejznámější a nejdiskutovanější jsou centrální blokády, kdy se roztok místního anestetika vpíchne přímo do prostoru páteřního kanálu nebo mezi míšní pleny v oblasti bederní páteře. Epidurální znecitlivění může být provedeno v kterémkoli úseku páteře. 

Tip: Nebojte se blokády, ale dobře zvažte, kdo vám ji provede. Měl by mít zkušenou a pevnou ruku. 

Co všechno dělá anesteziolog?   Anesteziolog je zdánlivě ten nejméně důležitý odborník, který se nám před operací mihne před očima, zeptá se na pár nepodstatných drobností, píchne nám injekci a zmizí.

Ve skutečnosti nás má tento lékař v péči už při předoperačních vyšetřeních a studuje všechny informace o našem zdravotním stavu. Potom vyhodnotí, který typ anestezie a která anestetika by pro nás byla ta nejvhodnější, a pečlivě nás sleduje po celou dobu zákroku. 

Tip: Při předoperačním pohovoru bychom se měli anesteziologa zeptat na všechny nejasnosti a také mu sdělit svá přání ohledně typu anestezie. Když budou reálná, určitě k nim přihlédne.

Budete mít zájem:  Čaj z Kustovnice čínské (Goji Berry) – na co je dobrý a proč si ho dát?

Kdy je pro mě výhodnější celková a kdy místní anestezie? Můžu o tom vůbec nějak rozhodovat?   Volba anestezie záleží na rozsahu zákroku, na požadavcích operatéra, na našem zdravotním stavu, ale i na našem přání. Celková narkóza se většinou používá u velkých plicních, hrudních, břišních a cévních operací.

Při velkých a bolestivých zákrocích lékaři s oblibou využívají kombinovanou anestezii, tedy svodnou spolu s celkovou. Díky tomu nám mohou i po probuzení z narkózy podávat léky proti bolesti přímo tam, kde jsou potřeba.

Místní anestezie se užívá především pro kratší výkony, kde se neočekává velká ztráta krve. U někoho ovšem svodná anestezie neúčinkuje podle očekávání, a pak se výkon musí provést v anestezii celkové. 

Tip: V poslední době k nám konečně dorazil ze Západu trend provádět císařský řez v epidurální či spinální anestezii. Víte, co se děje, ale nic vás nebolí. To je porod, panečku!

Proč by mi mohl lékař anestezii rozmlouvat?   Vždycky, je-li možné operaci odložit, a získat tak čas pro vylepšení zdravotního stavu před zákrokem. Například silně obézní ženě, která má podstoupit operaci kolen, lékař jistě doporučí, aby alespoň část nadbytečných kil shodila.

  • Jednak tím sníží možnost komplikací v průběhu operace i po ní a jednak pro ni i pro její nebohá kolena bude potom mnohem snazší rehabilitace.
  • Lékař bude důkladně zvažovat zákrok vyžadující anestezii také v případě, jste-li těhotná nebo trpíte-li některým ze závažných onemocnění dýchacího ústrojí nebo srdce a cév. 
  • Tip: Odklad déle plánované operace sice není nic příjemného, ale snížení hrozby komplikací stojí za to. 

Jsem kuřák. Praktický lékař mi doporučil před zákrokem nekouřit, ale nevím přesně, jak dlouho předem a kdy si mohu zase znovu zapálit.   Kouření zvyšuje pravděpodobnost komplikací až čtyřikrát a výrazně snižuje schopnost regenerace. Kuřáci jsou daleko více ohroženi infekcemi dýchacích cest a problémy se srdcem a cévami.

Přestat kouřit den před operací ovšem nemá význam. Teprve po dvou týdnech bez cigarety dochází ke zlepšení funkce dýchacích cest a snižuje se produkce hlenu.

Po šesti týdnech je zlepšení výrazné a po osmi týdnech bez kouření jsou rizika při anestezii srovnatelná s těmi u nekuřáků. Po dobu pobytu v nemocnici by měla být cigareta tabu. 

Tip: Ideální je s kouřením už nezačínat ani doma a brát to jako šanci s tím úplně skončit. 

Mám se sám nějak připravovat předem? Je to vůbec třeba?   Anestezie není pro pacienta pasivní záležitost. Šest hodin před zákrokem bychom neměli jíst, pít méně a neperlivé nápoje. Pokračujeme v užívání léků, které bereme dlouhodobě, ale nesmíme zapomenout uvést je lékaři při předoperačním vyšetření.

Přímo před operací odložíme všechny šperky, brýle, kontaktní čočky, případně zubní protézu. Srdeční stimulátor nevypínáme, naopak defibrilátor je třeba deaktivovat podle pokynů lékaře. 

Tip: Mobilní telefon si na sál vzít nemůžete, ale jakmile to váš stav po operaci dovolí, můžete volat.

Jaké nepříjemnosti mě čekají po probuzení?   Většinou nic závažného. V některých případech můžeme být bezprostředně po celkové anestezii mírně zmatení, cítit nevolnost nebo zvracet, může nás škrábat v krku a špatně se nám polyká.

Po spinální anestezii častěji bolí hlava, může se objevit přechodná porucha močení a někdy je třeba jednorázově zavést cévku. 

Tip: Riziko nějakých zdravotních komplikací je u anestezie vždy, ale při spolupráci s dobrým lékařem ho lze minimalizovat.

Nemůžu se nečekaně probrat uprostřed operace?   Není to sice nemožné, ale nestává se to. Anesteziolog pečlivě sleduje bdělost a citlivost pacienta a po celou dobu výkonu udržuje narkózu na dostatečně hluboké úrovni. Začne-li se přece jenom pacient probírat, není problém zvýšit dávku anestetika podávaného do žíly nebo vdechováním. 

Tip: Máte-li pocit, že jste vzhůru předčasně, dejte o tom vědět svému anesteziologovi. On zařídí zbytek.

Závisí průběh anestezie na kvalitě anesteziologa?   Určitě. Dobrý anesteziolog včas, správně a rychle rozpozná komplikace a stejně tak je řeší. Nestydí se přivolat kolegu na pomoc nebo jen ke konzultaci. Nicméně ani přítomnost zkušeného anesteziologa neznamená, že ke komplikacím nemůže dojít. 

Tip: Kvalitního anesteziologa poznáte jednoduše – pacienti před vámi si na něj vůbec nevzpomínají.

brnění, snížena citlivost v končetině nebo omezení pohybu mohou být důsledek polohy, ve které musíme ležet při operaci, a nemusí mít s anestezií nic společného

  1. obezita a kouření jsou při anestezii významné rizikové faktory
  2. epidurální anestezie může začít působit pomaleji – trvá to až hodinu, ale trvat může i několik dní, protože anestetikum se dávkuje pomocí katetru zavedeného do páteřního kanálu
  3. jste-li hodně nervózní, lékař vám může na noc před operací předepsat takzvanou premedikaci – léky zklidňující strach a úzkost
  4. před celkovou anestezií byste měli absolvovat pohovor s anesteziologem a podepsat informovaný souhlas

MUDr. Michal Otáhal: Jak se připravit na anestezii?

Chystáte se na plastickou operaci? Pak vás jistě zajímá, jaký typ anestezie budete potřebovat a jak se na ni připravit. MUDr. Michal Otáhal z kliniky Esthé nám prozradil vše, co byste měli vědět o anestezii, než se vydáte na plastickou operaci.

Lokální nebo celková anestezie? Rozhoduje rozsah zákroku

Můžete nám nejprve popsat, jak funguje lokální anestezie?

Místní neboli lokální anestezii aplikuje sám chirurg do kůže klienta. Lokální anestetikum znecitliví pouze infiltrovanou oblast, odkud nervy nevedou bolestivé vzruchy. Pacient je při vědomí, může komunikovat.

  • Necítí operovaný u místní anestezie žádnou bolest?
  • Při dobře provedené lokální anestezii pacient cítí pouze tlak a tah, ale bolest nikoliv.
  • Podle čeho lékař volí, jestli zvolit lokální nebo celkovou anestezii?

Nejdůležitějším kritériem je rozsah operované lokality. Malé a povrchové výkony jdou obvykle operovat v lokální anestezii, rozsahem větší zákroky musí být provedeny v celkové anestezii.

Celková anestezie není úplně jako spánek

Říkáte, že lokální anestezii provádí chirurg. U celkové anestezie je to jinak?

Celkovou anestezii už musí provádět anesteziolog, jehož úloha je stejně významná, jako role chirurga při operaci. Uvede pacienta do celkového znecitlivění a ten usne, proto o ničem ze zákroku neví.

Můžete nám popsat rozdíly mezi spánkem a celkovou anestezií?

Pokud bychom anestezii přirovnaly k hodně hlubokému spánku, tak ten zásadní rozdíl je, že během anestezie přestanete dýchat a musí za vás dýchat anesteziolog.  Kromě toho že pacient musí spát, tak ho také nesmí nic bolet a většinou musí být relaxovaný a mít uvolněné svaly. Anesteziolog navíc dbá na udržování homeostázy, tedy optimálního stavu vnitřního prostředí.

Nehrozí, že se pacient v průběhu zákroku probere?

Během dobře vedené a monitorované anestezie by se to stát nemělo. Je to sice uváděno jako nejčastější nežádoucí událost v souvislosti s celkovou anestezií, četnost však je pouze 1:3000. Záleží na anesteziologovi a technice, kterou zvolí. U mého pacienta se to, co já vím, zatím nikdy nestalo.

Připravte se na anestezii předem

Jak se předem připravit na celkovou anestezii, je třeba dodržovat nějaké zákazy?

Asi nejběžnější přípravou, která snižuje riziko zvracení a aspirace, je lačnění před výkonem. Pacient by neměl minimálně 6 hodin jíst a alespoň 2 hodiny předem ani pít. V den operace není vhodné kouřit.

Může pacient užívat pravidelné medikamenty, které má na předpis?

Pokud klient bere léky například na vysoký krevní tlak, může se svou medikací pokračovat i v den výkonu, ale anesteziolog by měl být informován.

Zvláštní rozdělení platí pro pacienty s cukrovkou, kde záleží na tom, zdali berou perorální tablety nebo si píchají insulin. Při lačnění standardně tablety vysazují, při aplikaci insulinu stanovuje postup anesteziolog.

V obou případech musí klient o své léčbě anesteziologa informovat v rozhovoru, který předchází každé operaci.

Na jaké otázky se anesteziolog před zákrokem ptá?

Tématem rozhovoru je celkový zdravotní stav pacienta. Anesteziolog kromě běžných předepsaných medikamentů ověřuje také alergie, nezapomíná ani na průběh předchozích anestezií, který toho hodně vypoví. Měl by zhodnotit i podmínky pro zajištění dýchacích cest.

Nejlepší je probuzení „s posledním stehem“

Za jak dlouho se pacient po celkové anestezii probudí?

Záleží na délce zákroku a technice anestezie během výkonu. Optimální je, když se pacient budí „s posledním stehem“. Ale to neznamená, že si vše hned uvědomuje a pamatuje. Zaznamenávání do paměti má jisté zpoždění.  Do plného vědomí se schopností pamatovat si se většinou pacient probere s odstupem minut až desítek minut po skončení anestezie.

Jaké nepříjemnosti mohou po probuzení nastat?

Nejčastější nepříjemností po anestezii je pocit chladu, protože na operačních sálech je většinou zima a tělo během operace ztrácí schopnost účinně s teplem hospodařit. Další nepříjemností, které by však dobře vedená anestezie a následná péče měly předejít, je pocit bolesti. Někdy se může dostavit i pocit na zvracení.

V čem spočívá pooperační péče anesteziologa?

Anesteziolog by se měl postarat o to, aby k výše popsaným nepříjemnostem nedošlo. Snaží se docílit toho, aby pacientovi nebyla zima, nic ho nebolelo a neměl žaludek na vodě nebo dokonce nezvracel. Tento pocit by měl vydržet po celé pooperační období.

Budete mít zájem:  Biosimilars: levnější varianta cílené léčby

Nakolik jsou důležité zkušenosti anesteziologa?

Velice. Můj učitel anesteziologie a bývalý primář vždy tvrdil, „že není bezpečná anestezie, ale bezpečný anesteziolog“.

Jaké bylo vaše probuzení po operaci na klinice Esthé?

« Zpět na aktuality

Celková anestezie

Celková anestezie neboli narkóza je vratný útlum centrálního nervového systému. Navozuje se nitrožilními a inhalačními anestetiky (léky). Projevuje se ztrátou vědomí a vyřazením vnímání a reakcí na bolestivé podněty. Pacient nic kolem sebe nevnímá. Tento stav navozuje lékař specialista-anesteziolog. Jde o velmi bezpečný výkon.

Pro koho je určena?

Celková anestezie je vhodná pro velmi malé nespolupracující pacienty s potřebou rozsáhlejšího ošetření (více plomb, tahání zubů). U starších spolupracujících dětí a dospělých je obvykle vhodnější analgosedace.

Objednat se na osobní konzultaci s odborníkem

Co je nutné zajistit před výkonem?

Před ošetřením je nutné vyplnit anesteziologický dotazník. Pokud je malý pacient celkově zdráv, stačí potvrzení od dětského lékaře. Když je dítě sledováno s nějakým chronickým onemocněním, musí absolvovat předoperační vyšetření, které zajistí rovněž pediatr.

Pro vlastní stomatologický výkon a nekomplikovaný pooperační průběh je důležitý dobrý zdravotní stav. Proto i při běžném onemocnění horních cest dýchacích žádejte včas přeobjednání.

Pacient musí být před výkonem nalačno, to znamená 6 hodin nejíst a 4 hodiny nepít. Měl by mít na sobě pohodlné oblečení. Po skončení zákroku je nutný odvoz autem v doprovodu dvou dospělých (jeden řídí, druhý hlídá).

Jak výkon probíhá?

Celkovou anestezii vede anesteziolog. Uspávací prostředek je nejprve podán dýchací maskou. Následně je zajištěn žilní vstup. Uspávající a bolest utišující léčiva jsou podávána nitrožilně.

Během výkonu je pacientovo dýchání zajištěno trubičkou zavedenou přes nos (tzv. nasotracheální rourka). Je zavedena až po usnutí pacienta a vyjmuta před jeho úplným probuzením. Stomatolog provede veškeré potřebné výkony, pacient je celou dobu monitorován anesteziologem.

Trvání celkové anestezie obvykle nepřesahuje 3 hodiny, záleží na složitosti výkonů.

Po skončení ošetření je pacient propuštěn až po úplném probuzení. Je nutné mít odvoz autem a v případě dětí doprovod dvou dospělých (jeden řídí, druhý hlídá). Pacient musí mít po zbytek dne dozor a odpočívat, nemůže například do školky nebo na hřiště.

Jaké jsou komplikace celkové anestezie?

Celková anestezie je velmi bezpečný výkon. Nejčastější komplikace mohou být malátnost, ospalost, zhoršená koordinace pohybů, škrábání či bolest v krku, pocit zimy nebo přechodná třesavka. Tyto komplikace odezní samy v krátké době bez léčby. K závažnějším komplikacím dochází velmi vzácně.

Druhy anestezie a co byste o ní měli vědět

První anesteziologické pracoviště při Ústřední vojenské nemocnici Praha vzniklo již v roce 1947, sto let po prvním zaznamenaném užití anestezie v České republice.

Přesto i po více než sto padesáti letech praxe se stále mezi lidmi šíří obavy o bezpečnost v průběhu narkózy, a to i přesto, že v České republice anesteziologové ročně provedou asi 850 tisíc anestezií, z toho je podáno přibližně 100 tisíc anestezií ročně pacientům v dětském věku.

  • znamená znecitlivění
  • jedná se o vyřazení veškerého vnímání, jak smyslového, tak vnímání bolesti
  • úkolem anesteziologa je, aby operační zákrok byl pro pacienta co nejméně nepříjemný, zatěžující a bolestivý

Jaké jsou typy anestezie?

CELKOVÁ ANESTEZIE – NARKÓZA

  • Pod pojmem anestezie si asi většina lidí představí nejprve celkové uspání, tedy narkózu.
  • Ta je lékařem zvolena pro výkony, u nichž je nutné svalové uvolnění a nehybnost pacienta.
  • Člověk se při celkové narkóze nachází v umělém spánku, nevnímá nic z toho, co se okolo něj děje, a necítí žádnou bolest.
  • Prvním použitým celkovým anestetikem byl ether, který se však už pro své nežádoucí účinky nepoužívá.

S lokální anestezií se setkáváme často například u zubaře.

Jejím působením je znecitlivěna jen určitá část těla a pacient zůstává při vědomí, ale žádnou bolest necítí.

Existuje několik typů lokální anestezie, které se liší podle způsobu podání. „Místní anestetika jsou látky, které přerušují vodivost nervového vlákna pro nervový vzruch. Stejný účinek má například i lokální působení chladu nebo mrazu,“ dodává Jan Brázda.

  • Celková anestezie uvede člověka do umělého spánku pomocí léků a anesteziologických plynů působících na centrální nervový systém.
  • Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský plyn.
  • V současné době je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem látka zvaná isofluran.

Co se odehrává v lidském těle při celkové anestezii

  • Při inhalování anestetik putují plyny do plic a dýchacích cest, odkud se dostávají do krve, která je dopraví až do mozku a k orgánům.
  • Při anestezii zaváděné nitrožilně dochází k rychlejšímu uspání pacienta. Většina lidí usne do deseti vteřin a jejich organizmus přestává vnímat všechny podněty.
  • Anesteziolog pacienta díky přístrojům po celou dobu zákroku hlídá a po probuzení se postará, aby dostal správnou dávku léků proti bolesti.

„V dnešní době jsou lékaři schopni ušít každému pacientovi anestezii přímo na tělo podle jeho diagnózy, věku a případných zdravotních rizik.

Není tedy důvod k jakýmkoliv obavám,“ doplňuje MUDr. Jan Brázda.

Anestezie se bojíme. Jaká jsou rizika?

Přestože anestezie přinesla lidem velkou úlevu, běžně vzbuzuje u pacientů strach. Lidé se často obávají, že se z narkózy už neprobudí nebo že jim anestezie způsobí nevratné poškození mozku.

Lékaři sice připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám.

„K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií však v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou totiž bývá pacientova diagnóza,“ vysvětluje lékař.

Mezi relativně časté, ale ne závažné nežádoucí účinky anestezie patří například nevolnost, únava, pocit škrábání v krku, bolesti hlavy či svalů.

„Lidé se také často mylně domnívají, že brnění, snížená citlivost v končetinách či omezení pohybu jsou následkem celkové anestezie, ty však bývají mnohem častěji důsledkem polohy při operaci,“ vysvětluje Jan Brázda.

„Pokud vás čeká celková anestezie a máte před zákrokem obavy, určitě se nebojte promluvit si o tom se svým lékařem či anesteziologem,“ dodává.

Čemu se vyhnout před celkovou anestezií

Před každou plánovanou anestezií by měl lékař pacienta vyšetřit. Součástí předoperační kontroly je vždy sesbírání informací potřebných k bližší analýze zdravotního stavu pacienta. Toto vyšetření je poté zhodnoceno anesteziologem a po domluvě s pacientem je zvolen nejvhodnější postup.

  • Před operací je nutné přestat kouřit, protože kouření zvyšuje riziko komplikací až 4× a také zhoršuje schopnost regenerace. Aby se riziko snížilo, je nutné přestat s kouřením minimálně dva týdny před operací, ideálně ovšem dva měsíce.
  • Pacientům s vyšší hmotností je doporučováno snížení váhy, obezita při narkóze představuje velké riziko, protože zatěžuje kardiovaskulární systém a činí komplikovanější i aplikaci anestezie.
  • Před anestezií si nechte zkontrolovat stav chrupu, aby se zjistilo, zda netrpíte chronickým zánětem. Ten totiž zatěžuje imunitní systém a bakterie a jejich toxiny se ze zubního váčku mohou šířit dál krevní cestou.
  • Večer před operací nejezte – šest hodin před výkonem nepijte, protože dochází k vyřazení obranných reflexů a hrozí riziko vdechnutí žaludečního obsahu. Děti podléhají dehydrataci rychleji, proto jim smí být podávány čiré tekutiny ještě dvě hodiny před operací.
  • Odstraňte snímatelné zubní náhrady či rovnátka, při zákroku by mohly zapadnout do hrtanu.
  • Stejně postupujte v případě náušnic, prstýnků, řetízků či čoček, které by mohly být zdrojem infekce, a v případě použití přístroje s elektrickým výbojem by mohlo dojít k popálení kůže.
  • Ženy jsou povinny informovat lékaře o možném těhotenství.
  • Ženy musejí být odlíčené a mít odlakované nehty, aby nedocházelo ke zkreslení či znemožnění monitorování okysličení krve, které se měří právě na lůžcích pod nehty.

„Pacient se před operací musí svědomitě řídit doporučením anesteziologa a je povinen mu nahlásit všechny léky, které pravidelně užívá,“ doplňuje předoperační doporučení lékař.

Děti a anestezie

Děti, a to zejména nižšího věku, nejsou schopné bez podání anestezie absolvovat diagnostické výkony, které jsou dospělým pacientům prováděny běžně.

Jedná se například o CT a vyšetření magnetickou rezonancí či gastroskopii, rektoskopii a další. „Když pracujeme s dětskými pacienty, jsme velmi opatrní.

V takových případech je vždy nutné podat celkovou anestezii a zbavit tak dítě strachu a nepříjemných pocitů. Klíčové je zabezpečit kvalitní výsledek vyšetření,“ říká MUDr. Jan Brázda.

  • Záznamy o pokusech provedení celkové anestezie se datují do doby 3500 let př. n. l., do dob Sumerů či Babyloňanů, kteří za tímto účelem používali opiáty z mléka nedozrálých makovic.
  • Poprvé podal pacientovi éterovou narkózu americký zubař William T. G. Morton 16. října roku 1846.
  • V České republice anestezii poprvé použil Celestýn Opitz v Nemocnici Milosrdných bratří v Praze Na Františku již 7. února 1847.

Pracuje na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení Nemocnice Mělník, kterou provozuje společnost Mediterra. V oboru je od roku 1995. Studium absolvoval na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze v roce 1994.

 Atestaci prvního a druhého stupně v oboru Anesteziologie a resuscitace úspěšně složil v letech 1997 a 2003. Následně v roce 2008 absolvoval atestaci z oboru Intenzivní medicína a v roce 2010 v oboru Všeobecné praktické lékařství.

Od roku 2000 se také intenzivně zabývá léčbou chronické bolesti.

Zdroj: TZ Mediterra

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector