Alergie na mléko není častá, zato se často plete

Alergie jsou často víc než jen to, že nám teče z nosu, ale mohou vést k chybnému myšlení, a k menší dysfunkci mozku u dětí. Alergie jsou hlavní příčina chronických nemocí podle American Family Physician (Americký rodinný lékař).1 Velká část fyzického utrpení ve Spojených státech je způsobena alergiemi. Nicméně mnozí jsou přesvědčeni, že vhodné řízení stravy od narození až do stáří, by mohlo odstranit mnoho problémů.

Alergie

Mezi dvanáct nejčastějších alergenů patří mléko, nápoje s kofeinem a zbavené kofeinu (čokoláda, káva, čaj, a koly), vejce, obiloviny (zejména kukuřice a pšenice), pomeranče a pomerančový džus, rajčata a rajčatová šťáva, maso (vepřové, hovězí a kuře), ryby, ořechy, vitaminové přípravky, léky a aditiva v jídle. Látky, které nejsou přirozené, mohou být přítomné v kravském mléce a působit reakce u lidí. Těmito látkami jsou pšenice, arašídy, lněná semínka, semínka bavlny, ambrózie, baktérie, antibiotika, hormony a další léky a chemikálie.

Mezi symptomy alergie patří bolest hlavy, únava, třes, kolaps, a projevy v intestinálním, respiračním, kožním, hematologickém, nervovém, močovém, a kardiovaskulárním systému.

Jelikož mléko a mléčné výrobky (sýr, jogurt, tvaroh a smetanový sýr, podmáslí, máslo, kaseinát sodný a laktát) jsou příčinou 60ti % citlivosti na jídlo, následuje diskuze o mléku a jeho vztahu k nemocem. Má se za to, že bolest v konečníku je způsobena alergií na mléko u dětí a dospělých.

Ztráta chuti na kravské mléko není nic neobvyklého u dětí citlivých na mléko. Svědění nebo pálení úst s hnisavou výstelkou pusy, jsou často způsobeny kravským mlékem. Může se také vyskytnout otékání rtů a jazyka.

Chronický kašel, astma, rýma, bronchitida, krev v moči, zácpa a opakující se zápal plic mohou být způsobeny alergií na mléko.

Malabsorpce živin z důvodu průjmu, zvracení, bolesti břicha, nebo interference s absorpcí jiných živin (zejména minerálů jako vápník, zinek, železo a jiné látky) jsou výsledkem gastrointestinálních projevů alergie na mléko. Prokázalo se, že ulcerózní kolitida se akutně zhorší s konzumací mléka. Užívání kravského mléka od prvního měsíce života je dvakrát častější u pacientů s ulcerózní kolitidou, než u kontrolovaných osob.

Abnormality zjištěné elektroencefalogramem zmizely poté, co byly vyloučeny alergeny jakéhokoliv druhu. Podle některých autorů, asi jedna pětina dětí s alergií na kravské mléko, má poruchy centrálního nervového systému.

Noční pomočování bylo připsáno alergii na mléko spolu se zánětem močového měchýře a nefrotickým syndromem. Zdá se, že špatný vývoj a syndrom náhlého úmrtí kojenců je způsoben alergií na mléko.

Syndrom napětí-únavy u dospělých může být důsledkem alergie na mléko.2

PREVENCE

1. Vyhýbejte se, jak jen můžete jakýmkoliv chemikáliím, které se dotýkají pokožky (včetně mýdla, pleťového mléka, pleťové vody, kosmetiky, čisticích prostředků, laku na nehty, bižutérii obsahující síran nikelnatý, mertiolát, léčivům, barvivům, atd.)

2. Vyhýbejte se vdechování čehokoliv, co není vůně přírodní vegetace, včetně benzinu, sprejů, kosmetiky a parfémů.

3. Veškerá léčiva a drogy, vakcíny, jedy, plísně, houby, baktérie a hmyz mohou způsobit alergie.

4. Guma v oblečení, nylon a jiné syntetické látky jsou častou příčinou alergií a měly by se dotýkat pokožky, co možná nejméně. Nejlepší je bavlněné oblečení.

5. Chladné končetiny, zejména kotníky a zadní strana paží, jsou příčinou velkého výskytu chronické sinusitidy. Studená pokožka kdekoliv na těle je abnormální.

1. Přejídání a jedení večer zhoršuje chronickou sinusitidu. Rozkousejte jídlo na kaši předtím, než ho spolknete, abyste se vyhnuli fermentaci. Jezte pouze dva nebo tři chody jídla s chlebem, abyste zabránili „válce“ v útrobách.

2. Konzumace sladkostí, mléka, příliš velkého množství koncentrovaných nebo těžkých jídel (ořechy, pšeničné klíčky, dokonce i chléb) může zhoršit sinusitidu.

3. Mezi deset skupin pokrmů, které jsou nejčastější příčinou alergií, patří:

   1. mléčné výrobky (více než 60 % ze všech alergií na jídlo),

   2. čokoláda, kola, káva a čaj,

   3. vejce, vepřové, hovězí, ryby,

   4. luštěniny, včetně arašíd a sójových výrobků,

   5. citrusové ovoce a šťávy

   6. rajčata a brambory

   7. obiloviny, včetně kukuřice, rýže, pšenice, a droždí,

   8. třtinový cukr, skořice a jiné koření,

   9. pivo, alkohol, umělá barviva v jídle,

   10. jahody a jablka.

LÉČBA

1. Postěte se jeden nebo dva dny v týdnu. Pijte osm až deset sklenic vody v den, kdy se postíte.

2. Aplikujte na postižené oblasti v obličeji horké obklady (tři minuty) a studené obklady (třicet sekund) čtyřikrát denně první týden a potom jedenkrát denně dokud se sinusitida nevyčistí.

3. Pravidelně dělejte cviky hlubokého dýchání.

4. Jezte tři až čtyři olivy s každým jídlem po dobu asi tří týdnů.

5. Dvakrát denně užívejte šest tablet čárklu po dobu přibližně jeden týden (užívejte je dopoledne a odpoledne)

6. Každý den si udělejte vycházku na jednu hodinu – hlava vzpřímená, ramena dozadu a dolů, dýchejte zhluboka.

7. Zbavte se emocionální bolesti a hořkých myšlenek. Trénujte mysl, aby se zabývala nebeskými tématy.

8. Na ekzém si udělejte horkou koupel chodidel, při teplotě 40-41°C na dvacet minut. Pokud se budete potit, dejte si sprchu o teplotě 18°C na patnáct až třicet sekund. Před vysušením ručníkem, použijte mast bez vůně a rozetřete ji rovnoměrně na vyrážku.

   Potom tuto oblast lehce a rychle promněte, aby se mast promísila s vodou a vytvořila mléčně zbarvenou emulzi. Nechte oschnout bez utírání ručníkem. Můžete jemně vysušit pokožku. Vyhněte se prochladnutí pokožky, protože prochladnutí zpomaluje uzdravení.

Odkazy:

1. Journal of the American Medical Association 212(l):33-34, April 6, 1970.2. Bahna, Sami L., M.D. and Douglas C.Heiner, M.D., ALLERGIES TO MILK. Grune & Stratton, 1980, pp. 47, 52, 67,109

Přeloženo s laskavým souhlasem lifestylelaboratory.com

Kojení a význam mateřského mléka

Mateřské mléko je i dnes pro život novorozence nenahraditelné a pokud je to možné, je v prvních šesti měsících nejlepší stravou, kterou můžeme dítěti poskytnout.

Kojení postačí (fyziologicky se vyvíjejícímu dítěti) až do ukončení 6. měsíce.  Po této době již přestává dodávat kojenci dostatek nezbytných živin i energie a přichází čas na zařazení první lžičky s nemléčnou stravou. V kojení je však vhodné pokračovat, a to do 2 let věku dítěte, klidně i déle.

Před 10 000 lety, když došlo k domestikaci některých zvířat, začal člověk v nouzi živit potomky jiným mlékem než vlastním.  Kojenci však mléka špatně snášeli, trpěli poruchami výživy, průjmy a často umírali.

To vedlo k zvýšení zájmu v poznání mateřského mléka a ukázalo se, že tyto rozdíly jsou nemalé. Nejen množství ale i složení základních živin, minerálních látek, vitaminů, enzymů i stopových prvků je dramaticky rozdílné.

Nejblíže MM (mateřskému mléku) se dostalo mléko kobylí, které se dříve používalo u kojenců trpících alergií.

Pro porovnání kvalit mateřského mléka (MM) si vezmeme na pomoc kravské mléko (KM), na kterém je patrný rozdíl ve složení, a zodpovíme tak zároveň otázku, proč není vhodné nahrazovat mléko mateřské tím kravským.

Jsou základním materiálem rostoucího organismu. Mateřské mléko obsahuje 1,2 g/100 ml. Oproti tomu je v kravském mléce 3x tak velké množství, což představuje zvýšenou zátěž pro ledviny a vylučovací ústrojí.

Mléčné bílkoviny v MM jsou převážně syrovátkové a jsou pro kojence snadno stravitelné. Na rozdíl od KM, které má převahu bílkovin kaseinových, hůře stravitelných.

Z důležitých bílkovin v MM  převládá alfalaktalbumin, v KM je to betalaktoglobulin, který je u části dětí příčinou nesnášenlivostikravského mléka.

Betalaktoglobulin se v mateřském mléce nevyskytuje.

Mateřské mléko dítě chrání proti infekcím. Může za to přítomnost laktoferinu, který je složkou syrovátkové složky. V KM jsou přítomny pouze stopy laktoferinu.

Imunoglobuliny typu A jsou speciální sekreční protilátky, které si tělo dítěte nedovede vyrobit a vytváří jej mléčná žláza matky. Chrání střevní sliznici tvorbou speciálního ochranného filtru a brání tak nasedání některých patogenů. Odolnost kojených dětí je tak daleko vyšší než dětí uměle živených.

Jsou to právě cukry, co dětem dodává 40 % energie. V MM je obsaženo 7 g/100 ml cukru. V mléce kravském je jeho obsah poloviční.

Hlavním cukrem MM je laktóza, která se enzymaticky štěpí na látky nezbytné pro vývoj centrální nervové soustavy. Současně podporuje bakteriální osídlení střeva kojence, které je žádoucí.

Dalšími cukry jsou oligosacharidy, které mají důležitou funkci tzv. prebiotik. Ovlivňují složení střevní mikroflóry a podporují růst laktobacilu a bifidobakterií, čímž chrání dítě před infekcí.

Pouze MM vytváří takto příznivé prostředí, ve kterém laktobacily a bifidobakterie rostou. Střevní mikroflóra kojených dětí se tak velice liší od dětí živených uměle, protože KM tyto užitečné bakterie neobsahuje.

Tento problém se řeší přidáváním oligosacharidů (tzv. prebiotik) do umělé výživy.  Ani tak se zatím nedaří dostat na úroveň MM.

Organismus dítěte je potřebuje jako zdroj energie. V MM je asi 3,5 g/100 ml a úzce souvisí s příjmem kojící matky. Velký význam mají esenciální kyseliny (k. linolová, linoleová a arachidonová), které jsou nezbytné pro život svým vlivem na růst nervové soustavy.

MM obsahuje cholesterol pro tvorbu buněčných obalů a vývoj mozku, hormonů nebo třeba žlučových kyselin. Nemá-li tělo po narození dostatek cholesterolu, začne si jej samo tvořit, což přetrvává do dospělosti. Kojení má tak protektivní vliv –  chrání před arteriosklerózou v pozdějším věku.

MM je nápadně chudé na minerální látky. V KM je jich 3x tolik, což znamená vyšší zátěž pro činnost ledvin.

V prvních dnech po porodu (1.-5. den) se začíná tvořit počáteční mléko, které označujeme jako kolostrum nebo také mlezivo – je husté a nažloutlé. V tomto mléce je nejen více bílkovin, ale také imunoglobulinů, které chrání před infekcí. Kolostrum je také bohaté na tuky a oproti dalšímu složení je chudší na obsah sacharidů.

Mezi 5.-14. dnem označujeme mléko jako přechodné. Od 15.dne již jako mléko zralé.  Toto zralé mléko je řidší a ztrácí žluté zabarvení.  Zralé mléko se během dne mění. Ráno je obsah tuku vyšší a večer naopak řidší.  I během kojení se toto složení liší a na základě toho rozlišujeme mléko:

• Přední – obsahuje více vody a mléčného cukru. Dítě pitím hasí žízeň.
• Zadní – má ve složení vyšší obsah tuků a bílkovin a kojenec se pití zasytí.

Mateřské mléko je přizpůsobeno potřebám dítěte. Není tedy třeba kojeným dětem přidávat vodu v jiných formách. Z předchozího textu plyne, že mateřské mléko je svým složením unikátní a jeho tvorba je dokonalejší, než si myslíme.

Je pozoruhodné, že i složení je přesně vytvořeno dle potřeby dítěte. Pokud se narodí miminko předčasně, obsahuje MM například více bílkovin, než kdyby maminka porodila v termínu. I z toho důvodu je lepší, když předčasně narozené miminko dostává mléko biologické matky než MM z mléčné banky.

Na závěr textu bych ráda zmínila psychosociální vliv kojení, kdy se upevňuje vzájemný vztah maminky a miminka. Společně hledají rytmus, navazují oční kontakt, dotýkají se kůží na kůži a kojení  je tak prvním seznámením pomocí všech pěti smyslů.

Je velkou snahou vytvořit umělé mléko na takové úrovni, aby se co nejvíce přibližovalo právě unikátnímu mléku mateřskému a maminky, které kojit nemohou, tak mají na výběr z široké škály náhradní mléčné výživy.

Kdy: Od narození ideálně do 2 let věku dítěte.

Co: Mateřské mléko. Pokud nelze kojit, tak počáteční mléčná výživa.

Příprava: Najděte společný rytmus, navažte s miminkem oční kontakt, dotýkají se kůží na kůži.

Délka krmení: Jednoznačně odpovědět na otázku, jak dlouho kojit dítě nejde – naslouchejte jeho potřebám a své intuici.

Tajný tip: Do 6 měsíců pokrývá kojení kompletní potřebu tekutin dítěte. Pouze pokud by bylo velké vedro, nebo to doporučil lékař vzhledem k zdravotnímu stavu, podávejte mezi kojením dětské čaje.

Stolice u kojenců a novorozenců na umělé výživě

• Domů
• Výživová poradna
• Kojenec
• Stolice u novorozenců a kojenců

Podle stolice nejlépe poznáme, zda dobře funguje zažívací ústrojí miminka. Vždy ji proto pozorně sledujte a v případě jakýchkoliv nejasností se obraťte na vašeho ošetřujícího lékaře.

V prvních dnech po narození je stolice tmavá až černá. Může za to směs buněčné drtě, žlučových barviv a minerálních látek, tzv. „smolka“, a je to vlastně potvrzení průchodnosti střev.

V dalších dnech se barva i konsistence mění v důsledku zvýšeného příjmu mateřského mléka. Stolice získává světle žlutou barvu a svou konzistencí připomíná velmi řídká míchaná vajíčka nebo hořčici.

Na vzduchu se žlutá barva rychle mění na zelenou.

Věděli jste, že…

….Podle stolice nejlépe poznáme, zda dobře funguje zažívací ústrojí miminka. Proto je potřeba sledovat její zabarvení i četnost v závislosti na stravování dítěte.

Jaká by měla být četnost stolice u kojeného dítěte?

V prvních týdnech po narození může mít dítě stolici až 10x za den. S přibývajícími dávkami mateřského mléka a vyvíjející se funkcí zažívacího ústrojí se jejich počet snižuje a ustálit by se měl na 5 až 7. Ovšem ničím neobvyklým nejsou ani 1 až 2 stolice za den.

Stolice je stále světle žlutá, ale konzistence začíná být již více kašovitá.
Z důvodu, že mateřské mléko představuje pro kojence dokonale stravitelnou potravu, se může stát, že se klidně celý den nebo i několik dnů (maximálně však 10) žádná stolice neobjeví.

A pokud v těchto případech děťátko nemá žádné jiné potíže, pravidelně pije a dobře mu odcházejí větry, nejedná se o zácpu.

Jak mohu pomoci dítěti, které už několik dnů nemá stolici a trápí ho větry?

Nejlepší je jemně masírovat bříško ve směru hodinových ručiček a v pauzách mezi kojeními podávat několik lžiček směsi fenyklového a heřmánkového čaje. Nepoužívejte čípky ani projímadla a pokud si svým postupem nejste jistá, vše konzultujte s ošetřujícím lékařem. V případě, že vaše dítě odmítá pít, pláče a stolice se stále nedostavuje, neprodleně navštivte svého pediatra.

Mateřské mléko představuje pro kojence dokonale stravitelnou potravu, proto se může stát, že klidně i několik dnů nemusí mít žádnou stolici aniž by se jednalo o zácpu.

Jak vypadá stolice při podávání nemléčných příkrmů?

Vlivem nemléčných příkrmů mění stolice svou barvu více do hněda, někdy můžeme pozorovat také příměs hlenu. Stolice je většinou kašovitá a typický je pro ni hnilobný zápach.

Denní počet je individuální, v průměru by se měl pohybovat mezi 2 až 3, ale znovu ani jedna stolice za den není ničím neobvyklým. Ve stolici často nacházíme zbytky zeleniny, typicky mrkve, kterou si mnohé maminky hlavně zpočátku pletou s krví.

V souladu s rozšiřující se pestrostí přijímané stravy se stolice v prvním roce života začíná čím dál více podobat té, kterou známe u starších dětí.

Co dělat, když se ve stolici objeví krev?

Zde je potřeba rozlišovat dva případy, jejichž závažnost se dramaticky liší.

Zatímco v prvním případě, kdy se ve stolici může krev objevit již v prvních týdnech po narození v podobě drobných vláken (to většinou souvisí se sníženou srážlivostí krve novorozenců), dítě však jinak dobře prospívá a neprojevuje neklid, se není třeba znepokojovat.

V případě druhém, kdy stolice již obsahuje větší množství krve, dítě naříká, kope nožičkami, má nafouknuté bříško a třeba i zvrací, je zapotřebí jednat ihned a navštívit lékaře. Následky mohou být dramatické.

Gratulujeme!

Brzy už se o kojení a jednom z vůbec nejdůležitějších období každé ženy dozvíte vše podstatné.

Chyba

Formulář se z nějakého důvodu nepodařilo zpracovat.

Minerální látky

Podobně jako vitaminy jsou nezbytné pro fungování organismu. Podle jejich potřeby se dělí na makroelementy (vápník, fosfor, sodík, draslík, chlor, hořčík) a mikroelementy neboli stopové prvky (železo, měď, zinek, mangan, jod, selen, fluor).

Zdroj: pestrá a vyvážená strava.

Vláknina

Vláknina jsou složky stravy, které nejsou rozkládány v trávicím systému. Dělí se na vlákninu rozpustnou a nerozpustnou. Vláknina je obsažena v ovoci a zelenině, obilovinách, zejména celozrnných výrobcích, a luštěninách.

Hlavní úlohou vlákniny v organismu je její pozitivní vliv na trávení. Přispívá ke zvýšení objemu stolice, k lepšímu pohybu střev a průchodu potravy zažívacím traktem.

Přirozeně ji obsahuje ovoce, zelenina, obiloviny, luštěniny.

Když mléčné výrobky škodí a o alergii nejde

24. 2. 2014

Stává se vám, že po vypití sklenice mléka trpíte bolestivým nadýmání nebo máte po zmrzlině či sýrech průjem? Pak zřejmě trpíte intolerancí laktózy, která se projevuje právě tímto způsobem. Poradíme, jakých potravin se nebát, a čemu se naopak vyhýbat.

Stává se vám, že po vypití sklenice mléka trpíte bolestivým nadýmání nebo máte po zmrzlině či sýrech průjem? Pak zřejmě trpíte intolerancí laktózy, která se projevuje právě tímto způsobem. Poradíme, jakých potravin se nebát, a čemu se naopak vyhýbat.

Celý problém spočívá v neschopnosti trávit laktózu neboli mléčný cukr, který se primárně nachází v mléku a mléčných výrobcích.

Jinak řečeno, tenké střevo nevytváří dostatečné množství enzymu laktázy, která je nezbytná k trávení mléčného cukru.

Nesnášenlivost laktózy sice není zvlášť nebezpečnou potíží, ovšem symptomy bývají velmi nepříjemné a stresující. Navíc si lidé tento jev velmi často pletou s alergií na bílkovinu kravského mléka. 

Výskyt téměř všudypřítomný 

• Mezi nejčastější potraviny, které mají vysoký obsah laktózy, patří již výše uvedené mléko a mléčné výrobky – zmrzlina, sýry.
• Tato složka se však také přidává do potravin, jako jsou chléb, pečivo, obiloviny, salátové dresinky, cukrovinky a rychlé občerstvení.
• Laktózu najdeme i v potravinách obsahujících syrovátku, tvaroh, mléčnou sušinu či odtučněné sušené mléko.
• Je ovšem přítomna také asi ve 20 % léků na předpis, například v antikoncepčních pilulkách apod. 

Otestujte se!

Obvykle je intolerance laktózy diagnostikována na základě příznaků. Vy sami si však můžete udělat jednoduchý test. Vyzkoušejte, kolik mléka můžete strávit a od jakého množství vám začne vadit. Přes noc se postěte a pak v dopoledních hodinách vypijte sklenici mléka. Nic dalšího asi 3 až 5 hodin nejezte. Pokud trpíte intolerancí laktózy, měly by se v této době objevit příznaky.

Zamyšlení nad jídelníčkem 

Jediná cesta, jak problém nesnášenlivosti laktózy řešit, je vyhnout se jí. Zde jsou rady co jíst, abyste potíže minimalizovali:

• Zkuste přidávat do mléka enzym laktázu, který se dá koupit. Existuje v tekuté podobě, k sehnání je však i v tabletách, které se užívají během konzumace jídla obsahujícího laktózu.
• Nepijte samotné mléko, kombinujte ho s jinými potravinami.
• Jezte jogurty a zakysané výrobky – jogurtové bakterie mají schopnost rozkládat laktózu z mléka.
• Pokud máte rádi sýry, dejte přednost těm tvrdým, například ementálu, který má méně pro vás této dráždivé složky. 
• Bez laktózy jsou a dostatek vápníku mají brokolice, fazole, špenát, kapusta, mořské plody, sardinky, sójové mléko, tofu.

(aši)

Zdroj: www.webmd.com

Alergie na mléko a laktózová intolerance: projevy a léčba

• Alergie na mléko patří mezi nejčastější potravinové alergie. Jedná se o nepřiměřenou imunologickou reakci (hypersenzitivitu) na bílkovinu kravského mléka.
• Intolerance laktózy je reakce metabolická, v těle totiž chybí enzym s názvem laktáza, který je zodpovědný za štěpení mléčného cukru (laktózy) uvnitř střev.
• Alergie na mléko se typicky projeví již v prvním roce života dítěte, mezi hlavní projevy patří zvracení, bolesti břicha, plynatost, krev ve stolici, ale také kopřivka, ekzémy nebo problémy s dýcháním.
• Laktózová intolerance se může projevit v každém věku, hlavní příznaky zahrnují trávicí potíže, kyselé stolice a nadměrnou produkci plynů.
• Pro člověka s alergií na mléko je jedinou možností bezmléčná dieta, kdy se ze stravy vyloučí všechny viditelné, známé i skryté zdroje bílkovin kravského mléka.
• Při laktózové intoleranci je úprava jídelníčku individuální, někdy je nutné se mléčným výrobkům zcela vyhnout, jindy stačí zvolit místo mléka sýry, máslo nebo zakysané výrobky a nejíst je na lačno.

Lidé si často pletou intoleranci laktózy s alergií na mléko.

Tyto dvě zdravotní komplikace sice mohou mít podobné příznaky, jejich princip je však zcela odlišný. V případě alergie jde o nepřiměřenou reakci imunitního systému. Pokud jde o intoleranci, v těle chybí určitý enzym potřebný k trávení dané živiny, což má nepříjemné dopady na celý organismus.

Alergie na bílkovinu kravského mléko

Alergie na mléko ve skutečnosti představuje imunologickou reakci (hypersenzitivitu) na bílkovinu kravského mléka.

Jedná se o jednu z nejrozšířenějších potravinových alergií, která se většinou projeví již v prvním roce života dítěte. Alergií na mléko trpí zhruba 2–5 % kojenců, v České republice je to tedy asi 5 tisíc děti ročně.

V devíti případech z deseti však do tří let vymizí. V dospělosti se objevuje velmi vzácně.

Průběh alergie je závažnější než projevy laktózové intolerance. Lidé, kteří tímto problémem trpí, mají naprostý zákaz konzumace mléka a mléčných výrobků. Dětem jsou proto podávány speciálně upravené výrobky s hydrolyzovanou bílkovinou kravského mléka, bílkoviny je následně nutné doplňovat z masa, vajec, ryb nebo z rostlinných zdrojů.

Jak se projevuje alergie na mléko?

Příznaky alergie na mléko mohou být velmi pestré. Nejčastější jsou projevy v oblasti zažívacího ústrojí, dýchacího ústrojí a kůže. Jedná se o:

• Zvracení
• Bolesti břicha
• Kolika
• Plynatost, zácpa
• Vodnaté a hlenové průjmy
• Krev v stolici

Při časné reakci, kdy se potíže objeví klidně již během několika minut po požití mléčné bílkoviny, se mohou dostavit kožní příznaky, jako je svědění, kopřivka nebo různé otoky a ekzémy. Časté jsou také problémy s dýcháním, které zahrnují dušnost, dráždivý kašel, alergickou rýmu či astma.

Pokud jde o opožděnou reakci, ta se projeví zhruba za 46 hodin. Může se jednat například o potíže se zažíváním nebo atopický ekzém. U malých dětí často objevíte také krev ve stolici. V ojedinělých případech může alergie na mléko způsobit anafylaktický šok, kdy dochází až k bezvědomí a selhání srdce a člověk je ve vážném ohrožení.

Intolerance laktózy

Pokud jde o intoleranci, jedná se vlastně o nesnášenlivost mléčného cukru (laktózy). Není to tedy reakce imunologická jako v případě alergie na mléko, ale metabolická.

V těle totiž chybí enzym s názvem laktáza, který je zodpovědný za štěpení mléčného cukru uvnitř střev.

Pokud nedojde k jeho rozštěpení, nevstřebá se a zůstane ve střevech, kde následně kvasí a způsobuje nepříjemné obtíže.

Laktózová intolerance se může projevit v každém věku. Trápí zhruba 20 % evropské populace, u kojenců je však vzácná. Ačkoliv se jedná o vrozené onemocnění, první příznaky se nejčastěji objeví až kolem desátého roku.

Příznaky intolerance laktózy

Jelikož nestrávená laktóza v průběhu činnosti střevních bakterií nadále kvasí, dochází k výskytu trávicích potíží a nadměrné produkci plynů. Na rozdíl od alergie na mléko se však ve stolici nikdy neobjevuje krev. Hlavní projevy intolerance po konzumaci mléka zahrnují:

• Bolesti břicha
• Křeče
• Nadýmání
• Průjmy
• Zkvašené stolice (kyselé)

Příznaky intolerance se často dostaví již během půl hodiny po požití laktózy, mohou však přetrvávat i několik dní. V důsledku rychlejšího průchodu trávené potravy střevy může navíc dojít také ke sníženému vstřebávání ostatních živin. Délka obtíží je individuální, závisí především na množství požité laktózy a na tom, jak velký je deficit produkce trávicího enzymu.

Diagnostika

Pokud máte podezření na potravinovou alergii, měli byste v první řadě ihned vyhledat svého praktického lékaře. Ten nejprve vyloučí různé infekce či chirurgické problémy a následně vás případně odešle na alergologii nebo gastroenterologii. K potvrzení, že pacient opravdu trpí alergií na mléko, se užívá:

• Pozorování a výpovědi pacienta nebo rodičů
• Krevní testy
• Kožní testy
• Laboratorní vyšetření
• Eliminační testy a eliminačněexpoziční testy

Alergii na mléko u kojenců a batolat většinou není možné zjistit pouze pomocí odběru krve.

U malých dětí se proto často zařazuje eliminační dieta, kdy se z jejich jídelníčku odstraní bílkoviny kravského mléka, a následná expozice alergenu.

Pokud se v průběhu eliminační fáze obtíže zmírní nebo zcela vymizí, při expozici se však opět objeví, alergie je potvrzena.

Zda člověka opravdu trápí intolerance laktózy lze zjistit pomocí několika metod:

• Odběr krve
• Stanovení genetické informace
• Dechové testy – vodíkový test nebo detekce uhlíku
• Laktózový toleranční test – podání laktózy a měření glykemie

Léčba alergie na mléko

Pro člověka s alergií na bílkovinu kravského mléka je jedinou možností zcela vyřadit tento alergen z jídelníčku. Řešením není ani kozí nebo ovčí mléko. Nejspolehlivější cestou je bezmléčná dieta, při které se nemocný vzdá rizikových potravin. Stát ani zdravotní pojišťovna na tuto dietu nepřispívají.

K potlačení alergické reakce slouží speciální protialergické látky, které pacientovi předepíše alergolog.

Takové látky se používají ve chvíli, kdy se ze stravy nedaří vyloučit veškeré potravinové alergeny. Jedná se například o antihistaminika nebo o kortikosteroidy.

Toleranci imunitního systému vůči alergenům pomáhají zvyšovat také probiotika nebo beta-glukany.

Bezmléčná dieta

Každý, kdo trpí potravinovou alergií, si musí hlídat, co jí nebo pije. V tomto případě je nutná bezmléčná dieta, kdy se ze stravy vyloučí všechny viditelné, známé i skrytě zdroje bílkovin kravského mléka. Délku speciální diety určuje lékař, důležité však je, aby byla důsledná.

Pozor si musíte dát především na všechny potraviny, které obsahují mléko, tvaroh, jogurt, smetanu, sýry, ale také kefír, syrovátku nebo zákys.

Nepomůže ani výměna kravského mléka třeba za ovčí nebo kozí, alergeny jsou všude velmi podobné.

Místo mléka živočišného původu však můžete vyzkoušet mléčné nápoje původu rostlinného (sójové, rýžové, mandlové…), i u těch ovšem pečlivě čtěte složení.

Stopy mléka navíc najdete i v potravinách, kde byste to možná nečekali. Jedná se například o:

• Sladké i slané pečivo
• Instantní jídla
• Uzeniny
• Čokoláda a různé druhy polev
• Margaríny

Některé z bílkovin mohou přecházet ze stravy přímo do mateřského mléka, kojící matky nemocných dětí proto musí bezmléčnou dietu striktně dodržovat. Děti na umělé stravě musí využít buď hypoalergenní mléko s vysoce štěpenou syrovátkovou bílkovinou nebo speciální přípravek obsahující směs aminokyselin.

Léčba intolerance

Při laktózové intoleranci je úprava jídelníčku individuální. Někdy stačí pouze vyměnit mléčné produkty za sýry, máslo, šlehačku a zakysané výrobky, kde je laktózy výrazně méně, jindy je nutné zcela se jim vyhnout. Pro zmírnění obtíží pomáhá nejíst mléčné výrobky na lačno a kombinovat je s dalšími potravinami.

Na trhu dnes existuje velké množství výrobků, které jsou označené jako zcela bez laktózy (lactose free) nebo pouze s nízkým obsahem laktózy (low lactose). Cenově jsou tyto produkty, mezi které patří například sýry, smetana, máslo nebo jogurty, o něco dražší než běžné výrobky.

K dispozici jsou také speciální kapky, tablety nebo kapsle s obsahem aktivního enzymu (laktáza), které se užívají při konzumaci mléčných výrobků a pomáhají mléčný cukr rozložit. Pozitivní vliv mají také probiotika.

Křeče i nevolnosti. Počet lidí s intolerancí laktózy se za 20 let ztrojnásobil

„Můj otec pochází z Itálie, a přestože celá rodina žijeme v Česku, často jsme jezdili za mými prarodiči a dalšími příbuznými do Itálie, kde se pokaždé stoly prohýbaly pod nánosy italských dobrot. Miluju italskou kuchyni, daleko více než českou, jsem na ni odmala zvyklá, táta vařil častěji než máma.

Přečíst článek ›

Když mi bylo sedmnáct, začala jsem si všímat, že mi po jídle občas bývá nevolno. Bolelo mě břicho, musela jsem častěji na toaletu. Strávila jsem tehdy hodně času běháním po doktorech, ale na nic nepřišli.

Kolikrát jsem dokonce slyšela, že chci jen chodit za školu a problémy si vymýšlím. Zároveň jsem usoudila, že potřebuju zhubnout pár kilo, takže jsem se začala omezovat trochu v jídle, začala jíst hlavně zeleninu, ovoce, ryby a ořechy, žádná pizza a těstoviny.

Tehdy mé potíže ustoupily, takže jsem se tím více netrápila.

PočtyV Česku trpí laktózovou intolerancí 10 % lidí.Počet nemocných se za 20 let ztrojnásobil.

Příznaky intolerance obvykle nastupují od 30 do 120 minut po snězení mléčných výrobků s laktózou.

Problémy se vrátily, když jsem po mateřské dovolené začala chodit s kamarádkami do kaváren, kde si naše děti hrály v dětském koutku a my si povídaly nad kávou a zákusky. Tehdy se mi začaly vracet bolesti břicha, zpočátku jen mírně, postupně se to stupňovalo.

Během pár týdnů to došlo tak daleko, že jsem začala mít velké křeče, trpěla jsem nadýmáním, kolikrát jsem po pozření čehokoli mléčného měla zimnici, trpěla jsem na bolavé akné v obličeji a pořád byla extrémně unavená. Už jsem tušila, že právě mléko mi asi způsobuje tyhle trávicí obtíže. Ale představa, že si nedám pizzu se sýrem, lasagne nebo italské sýry? Jídlo bylo můj život, součást mojí kultury.

Když na alergologii potvrdily moje domněnky, že trpím intolerancí laktózy neboli mléčného cukru, právě představa, že si se svou italskou rodinou nedám všechna jídla jako dříve, mě nejvíc trápila.

Teď už ale vím, že všechno se dá nahradit a můj táta mi vaří svá skvělá italská jídla tak, abych je mohla i já. Vyhýbám se mléčným výrobkům a pokaždé si pečlivě čtu složení potravin.

Dokonce si jednou za čas dám kousek tvrdého sýra, kde bývá obsah mléčného cukru minimální, a zatím jsem s tím neměla problém.“

Názor odborníka

PharmDr. Margit Slimáková (specialistka na výživu a zdravotní prevenci)

Od narození máme schopnost trávit mléčný cukr, protože se přirozeně vyskytuje v mateřském mléce. U některých dětí po ukončení kojení klesá tvorba enzymu laktázy, který mléčný cukr (laktózu) štěpí. Obecně se dá říct, že s věkem se schopnost trávit laktózu spíše snižuje. Intolerance laktózy se ale často plete s alergií na bílkovinu kravského mléka.

Přečíst článek ›

Při alergii člověk nesmí vůbec žádné mléčné produkty, protože se okamžitě rozbíhá imunologická reakce.

Při laktózové intoleranci, kdy máte nižší podíl enzymu, který štěpí laktózu, vám bývá těžko po produktech, které mléčný cukr obsahují, proto je třeba omezovat tyto produkty.

Nejvíce mléčného cukru obsahuje mléko, ale existují zakysané produkty nebo kefíry, kde je ho menší množství, a tyto produkty lidé lépe snášejí. Nicméně je to vysoce individuální. Intolerance navíc nemusí být celoživotní záležitost.

Informace o nemoci

• * Organismus nedokáže laktózu (mléčný cukr) strávit a vstřebat, protože v tenkém střevě chybí enzym laktáza, který laktózu dokáže rozštěpit.
• * Nerozštěpená laktóza se pak dostane do tlustého střeva a její „kvašení“ způsobuje zažívací potíže.
• * Mezi nejčastější příznaky patří nadýmání, bolesti břicha, zvracení, průjem či zácpa po konzumaci mléčných výrobků obsahujících laktózu.

* Intoleranci si můžete zjistit sami, když vypijete hrnek mléka a sledujete, jestli se do několika hodin neprojeví příznaky.

Laktózový toleranční test může provést i lékař.

* Při omezení mléčných výrobků je důležité dbát na přísun vápníku, proto jej doplňujte ve formě mandlového, makového nebo sójového mléka, zeleniny (kapusta, brokolice), tofu.

Přečíst článek ›

* Některé národy (zejména v Asii) laktózu nedokážou vstřebat vůbec.

* Důležité je intoleranci laktózy nezaměňovat s alergií na bílkovinu kravského mléka.

Tipy pro zdraví

V případě, že máte chuť si i s intolerancí laktózy dát něco mléčného, zaměřte se na ty výrobky, které vám nezpůsobí žádné zdravotní problémy. Jedná se o produkty, které prošly kvašením, což znamená, že byla laktóza přeměna na kyselinou mléčnou, a tu už tělo dokáže strávit. Ideální jsou v tomto případě přírodní jogurty, do kterých není přidané sušené mléko, zakysaná smetana nebo kefír.

Zkoušejte ale zpočátku opatrně, aby vám nebylo zle. Většina obchodů už nabízí i mléčné výrobky bez laktózy nebo se sníženým obsahem laktózy. V těchto produktech je laktóza rozštěpená na jednodušší cukry, takže se lépe tráví. Cena u těchto potravin ale taky bývá o něco vyšší.

Alergie na kravské mléko se objevuje stále častěji

Alergie na kravské mléko, přesněji na bílkoviny kravského mléka (BKM), je nejčastější potravinovou alergií u kojenců a batolat. Nesmíme však zaměňovat alergii na mléko a intoleranci laktózy. Nepleťme si také alergii na mléko a přecitlivělost na mléko. Jedná se o dvě rozdílné věci.

Alergie nebo nesnášenlivost?

Mléko obsahuje víc než 30 různých proteinů (kasein, laktoglobulin, betalaktalbumin) a všechny mohou způsobovat alergické reakce. Nejčastějším vyvolavatelem bývá kasein a laktoglobulin, v případě přetrvávajících alergií se nejvíc uplatňuje kasein.

Alergie na mléko je přednostně alergií v prvním roce života. Postihuje kolem pěti procent kojenců. Pouze několik procent případů propukne v pozdějším věku a jen velmi výjimečně v dospělosti. Dospělí tuto alergii nemají nebo jen velmi vzácně.

Mohou však trpět nesnášenlivostí laktózy neboli mléčného cukru. Tato potíž může trápit tisíce dospělých.

Lahvička mléka je první potravinou kojence, a tak se také jako první objevují alergie na proteiny kravského mléka. Alergie se může rozvinout i tehdy, když je dítě výlučně kojeno, a to přesunem proteinů kravského mléka vypitého matkou do mateřského mléka.

Až 60 procent alergií na tuto bílkovinu vznikne u plně kojeného dítěte, a to tehdy, když je matka alergická a v jejím jídelníčku najdeme bílkovinu kravského mléka. Někdy může stačit dokonce jediná lahvička adaptovaného mléka podaná dítěti v porodnici před nastolením dostatečné laktace matky.

V případě senzibilizace in utero (v bříšku matky) se dítě už rodí s alergií na mléko.

V případě alergie na bílkovinu kravského mléka se jedná o imunologickou přecitlivělost (senzitivita) k bílkovinám kravského původu. Příznaky jsou především trávicí (průjmy, zvracení, koliky, plynatost, vodnaté a hlenové průjmy, někdy i krev ve stolici), kožní (ekzémy, kopřivky) a dýchací (astma).

Při nesnášenlivosti laktózy jde o neschopnost trávit mléčný cukr. Jedná se o metabolickou vadu, nikoli imunologickou, a to enzymatický deficit enzymu štěpícího mléčný cukr uvnitř střev. Enzym, který rozkládá laktózu, buď vymizel, nebo má sníženou funkci a příliš velké množství mléka není pak dobře snášeno.

Mléčný cukr se nerozštěpí, zůstane ve střevech, kde zkvasí a způsobuje obtíže. Máte-li tedy v dospělosti zkvašené stolice, trápí vás bolesti břicha a plynatost, a nikdy se neobjevuje krev, pak pravděpodobně trpíte nesnášenlivostí laktózy.

U kojenců je nesnášenlivost vzácná, obvykle bývá přechodná po infekčních průjmech.

Alergie s věkem vymizí

V 80 % případů alergie na kravské mléko zmizí mezi prvním a druhým rokem života. Většina alergií na mléko vymizí do tří let věku dítěte. Alergie obyčejně propukne do tří měsíců věku, vznik alergie až po 6. měsíci věku je spíše vzácností.

To, že alergie na mléčnou bílkovinu vymizí, ale bohužel neznamená definitivní ústup alergického terénu. Alergie na bílkovinu kravského mléka bývá minimálně v 50 procentech začátkem procesu, kterému říkáme alergický pochod.

V šesti letech polovina dětí původně s alergií na bílkovinu kravského mléka už má jiné alergické onemocnění způsobené vzdušnými alergeny, například alergickou rýmu nebo astma.

Diagnóza alergie na BKM

Diagnóza se opírá o pečlivou anamnézu a velmi důležitá je zkušenost dětského lékaře. Laboratoř a četné laboratorní testy jsou až na druhém místě.

Jakmile trávicí, případně kožní či respirační příznaky přijdou do tří měsíců věku, maximálně do šesti, a jakmile nemají jiné logické vysvětlení, pak je diagnóza alergie na bílkovinu kravského mléka pravděpodobná. Zvlášť když najdeme alergii u rodičů či sourozence. Diagnózu alergie na BKM může potvrdit eliminační dieta.

Bílkovina kravského mléka se vynechá na dva až čtyři týdny, ale někdy to nestačí, někdy se efekt pozná až po třech měsících. Dítě dostává hydrolyzované preparáty, a pokud se klinicky „uzdraví“, je diagnóza na 99 procent jasná.

U dítěte, které mělo nebo ještě má alergii na kravské mléko, musí být provedeno okolo 4.-6. roku života alergologické vyšetření k odhalení nových alergií. Děti alergické na kravské mléko mají častěji další potravinové nebo respirační alergie

Co podávat místo kravského mléka?

Pro kojence s projevy alergie na bílkovinu kravského mléka jsou připraveny hydrolyzované preparáty. Hydrolyzáty jsou vyrobeny z kravského mléka, jehož proteiny byly přeměněny a jsou méně alergizující. Rozlišujeme hydrolyzáty, které jsou vyrobeny z proteinů laktoséra (např.

Nutrilon pepti), a preparáty vyrobené z kaseinu (např.Nutramigen). V případě prokázané alergie na proteiny kravského mléka je mléko částečně hrazeno z pojištění.

Pokud dítě odmítá nahořklou chuť některých hydrolyzátů, je možné – od stáří šesti měsíců – upravit tuto chuť přidáním obilovin bez glutenu a bez vanilky. Velmi vzácně děti reagují i na slabé dávky mléčných proteinů přítomných v některých hydrolyzátech.

Pak je třeba najít hydrolyzát, který jim vyhovuje, nebo upřednostnit mléko uměle vytvořené, jako je například Neocate. Toto mléko s podkladem aminokyselin obsahuje všechny nezbytné elementy k vyváženému růstu.

Některé maminky si myslí, že vhodnou náhradou může být sójové mléko. Zkřížená alergie mezi kravským mlékem a sójou se však týká v ČR 17-47 % kojenců alergických na proteiny kravského mléka. Proto se u nás sójové mléko nedoporučuje jako náhrada při prokázané alergii na bílkovinu kravského mléka.

Taktéž nejsou vhodná hypoalergenní mléka (označená H.A.) – ta jsou užitečná především v prevenci rozvoje alergie u dětí. Někdy je dětem nabízeno mléko kozí, ovčí, mandlové, rýžové nebo ovesné. V případě prokázané alergie na BKM jsou velmi časté zkřížené reakce a není vhodné tato mléka používat.

Navíc nedodávají ani dostatečné množství potřebných živin k vyváženému růstu kojence.