Alergická reakce na léky

Poslední ze seriálu článků věnovaných širokému tématu alergie se bude týkat lékové alergie. Také zde narazíme na rozdíl mezi pravou alergií na léky a nesnášenlivosti léků (tzv. intolerance). Alergie na léky je v podstatě jedním z nežádoucích účinků léků. Otázka na tělo nejen pro naše čtenáře hned na úvod zní: Čtete příbalové letáky nebo je rovnou házíte do koše?

Pod pojmem alergie na léky se ukrývají nejrůznější projevy a reakce na vybrané léky, které mohou postihnout dýchací cesty, trávící systém, pokožku i další důležité tělesné orgány. Lékovou alergií trpí spíše dospělí, u dětí se jedná o neobvyklý jev. Podezření na alergii musí vždy potvrdit lékař na základě vyšetření. Nikdy se nepokoušejte o vlastní neodbornou diagnózu.

Léky mají především pomáhat. Mohou se ale objevit i případy, kdy i jedna nevinná malá tabletka vyvolá velké potíže.

Léková alergie – o co se jedná?

O pravé alergii na léky lze hovořit pouze tehdy, vyvolá-li užití léku nežádoucí reakci imunitní systému. Pokud ne, může se jednat o nesnášenlivost nebo jiné vedlejší účinky.

Nežádoucí reakce tvoří přibližně 75 % všech reakcí na léky. Nejedná se o alergii a hodně závisí na velikosti užité dávky. Nejčastěji se jedná o užívání antibiotik, které narušují střevní mikroflóru, nebo antidepresiva, jenž mívají sedativní účinky.

Zbytek představují alergické reakce, pseudoalergické reakce a nesnášenlivost léků u citlivějších osob. Může se také jednat o předávkování, ať už neúmyslné či úmyslné.

Aby vzniklé projevy bylo možné označit za lékovou alergii, musí lékař prokázat, že se jednalo o reakci imunologicky podmíněnou. Alergickou reakci přitom může vyvolat jakýkoliv lék.

Samozřejmě platí, že některé léky způsobují vznik častěji než jiné. Za vznikem alergie přitom nemusí vždy stát konkrétní léčivo. Někdy je “viníkem” tzv. pomocná látka, která je součástí léku (např.

barviva, laktóza, škrob, želatina).

Seznam léků, které nejčastěji vyvolávají alergii:

• penicilin a podobná antibiotika
• sulfonamidová chemoterapeutika a jim podobné léky
• antiepileptika
• preparáty inzulínu (většinou zvířecího původu)
• lokální anestetika
• kontrastní látky (např. léky obsahující jód používané při rentgenu)
• mykulotika
• očkovací látky

Bez rizika nejsou ani tzv. alternativní léky. Alergickou reakci mohou způsobit také homeopatika (ty mimochodem nic neléčí a pouze z vás vysávají peníze za nesplněné očekávání pomoci) i bylinné přípravky.

Jsou známy případy, kdy alergie způsobily přípravky obsahující Echinaceu, heřmánek, kopřivu, diviznu, pelyněk, jitrocel či ambrózii.

Znovu opakujeme, vyšetření a diagnostiku přenechte lékařům. Pokud po užití léku zaregistrujete projevy připomínající alergii, vyhledejte odborného lékaře.

Alergie na léky – rizikové faktory

Léková alergie je způsobená imunitní reakcí, která může být okamžitá nebo oddálená. První případ je obvyklejší. To znamená, že první příznaky alergie se objeví pár minut po užití problematického léku, nejpozději pak do jedné hodiny.

Je to způsobeno nežádoucím vznikem IgE protilátek, které si pacientovo tělo začalo vytvářet po prvním užití léku. Při dalším užití už dochází k alergické reakci. Ta může mít mírný až velmi vážný průběh v podobě anafylaktického šoku.

Méně obvyklá je oddálená imunologická reakce organismu. V méně častých případech se alergická reakce objeví po několika dnech až týdnu po užití léku. V tomto případě vznik alergie způsobí alergen, který se váže přímo na některé buňky (např. žírné buňky, T-lymfocyty).

Stručně a jasně se nežádoucí účinky léků dělí do dvou typů:

• Nežádoucí účinky typu A – častější, závislé na velikosti dávky, předvídatelné, hodně se objevují u dětí
• Nežádoucí účinky typu B – méně časté, nezávislé na velikosti dávky, nelze předvídat, patří sem alergické reakce, objevují se u dětí i dospělých

Vyšší riziko vzniku alergie hrozí při parenterální aplikaci (např. injekčně) a při opakovaném podávání léku. Všeobecně také platí, že závažné alergické reakce na léky u dětí včetně život ohrožujícího anafylaktického šoku jsou velmi vzácné.

Riziko vzniku lékové alergie zvyšují tzv. rizikové faktory, mezi které patří:

• ženské pohlaví
• mladší a střední věk
• genetické predispozice pro vznik alergie
• typ léku a předchozí užívání léku
• nevhodná kombinace léků
• injekční aplikace léku
• vážná onemocnění (např. AIDS)

Nejlepší prevencí lékové alergie je neužívat léky zbytečně.

Alergie na léky – příznaky a projevy

Léková alergie se nejčastěji projevuje na kůži, objevit se ale mohou i dýchací a trávící obtíže a úplně v nejhorším případě může člověku postihnout anafylaktický šok, který zasahuje více než jeden orgán. Ta vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Kožní projevy alergie na léky: Vyrážka Kopřivka Kontaktní ekzém Alergický exantém Angioedém (otok sliznice nebo kůže)	Dýchací projevy: Alergická rýma Kašel Dušnost Ztráta hlasu Hvízdavý dech Astma Zánět spojivek
Trávící projevy: Zvracení Průjem Pálení žáhy Nauzea – pocit nevolnosti a nepohodlí v žaludku a hlavě, s nutkáním k zvracení.	Celková reakce organismu – tzv. anafylaktický šok Kopřivka Otoky Nízký krevní tlak Šok Selhání krevního oběhu Multiorgánový kolaps

Náhlá rýma může být projevem alergie na léky.

Podrobný popis možných kožních příznaků alergie na léky:

• Makulo-papulární ekzém – drobné silné svědící skvrny a pupínky, které se mohou slít a vznikne růžovo-červená léze. Vyrážka se může objevit až několik dní po užití léku.
• Fixní lékový exantém – cca 1 až 2 hodiny po požití léku se na kůži objeví růžové léze kulatého nebo oválného tvaru kdekoliv na těle.
• Toxická epidermální nekrolýza –  zarudnutí pokožky po celém těle, puchýře, reakce může postihnout sliznice a oční spojivky. Nebezpečné je zejména postižení sliznice hrtanu a hltanu, které ztěžuje dýchání.
• Angiodém – otoky postihující hlubší vrstvy sliznic a kůže.
• Erythema multiforme – červené kulaté pupínky se po cca 24 až 48 hodinách mění v praskající puchýřky.
• Šupinaté ekzematózní zarudnutí na kloubech – vzniká nejčastěji na loktech a kolenech.

Fotosenzitivní a fototoxické reakce na léky

Pozor, některé léky mohou vyvolat nepříjemnou kožní reakci, která však není imunologického původu. Nejedná se tedy o alergii. Fotosenzitivní a fototoxická reakce může vzniknout u každého člověka, má-li v kůži dostatečně množství fotoaktivního léku a je vystaven UV záření.

• Fotosenzitivní reakce – vyvolávají ji léky, které zvyšují citlivost pokožky na UV záření. Informaci byste měli vždy najít v příbalovém letáku.
• Fototoxické reakce – toxické účinky mohou vyvolat léky reagující s UV zářením (např. antibiotika, přírodní antidepresiva obsahující třezalku, protizánětlivé gely a krémy), projevy mohou připomínat spálení od sluníčka.

Projevy fototoxické reakce: zarudnutí prosáknutí kůže puchýře nekrózy (odumření kůže) pálení bolestivost kůže

Nejčastější léky vyvolávající fototoxickou reakci: Antibiotika a chemoterapeutika (tetracykliny, gentamycin, chloramfenikol, chinolony, sulfonamidy, cotrimoxazol, izoniazid, chlorochin) Léky kardiovaskulárního systému (amiodaron, nifedipin, chinidin) Hormony (estrogeny, gestageny) Nesteroidní antiflogistika (ketoprofen, piroxicam, kyselina tiaprofenová, indometacin) Antidiabetika (tolbutamid, glibenclamid) Diuretika (amilorid, chlorthalidon, hydrochlorothiazid, furosemid) Psychofarmaka (chlorpromazin, chlorprothixen, haloperidol, tricyklická antidepresiva) Cytostatika (methotrexát, cyklofosfamid, vinblastin) Antikonvulziva (fenytoin) Umělá sladidla (sacharin, cyklamát)

Při užívání některých léků není vhodný pobyt na sluníčku, cílené opalování už vůbec ne.

Diagnostika, prevence a léčba alergie na léky

V případě, že si všimnete jakékoliv neobvyklé reakce po podání léku, jej přestaňte ihned užívat. Vyhledejte odborného lékaře, který provede vyšetření. Na základě výsledku stanoví diagnózu. Nežádoucí reakce může a nemusí znamenat alergickou reakci. Přesné stanovení diagnózy je velice důležité hned ze dvou důvodů.

• Při opakovaném podání problematického léku hrozí pacientovi vážnější alergická reakce.
• Při špatné diagnóze může dojít ke zbytečnému vyloučení užívání jinak důležitého léku (např. penicilin).

Jak probíhá diagnóza lékové alergie?

Lékař nejprve musí potvrdit, že se jedná o lékovou alergie, a poté, který lék je původcem alergické reakce. Diagnóza zahrnuje podrobnou anamnézu, laboratorní, kožní a provokační testy.

Po pacientovi je například požadován přesný název užitého léku a popis všech reakcí. To znamená, že lékař bude chtít vědět, kde přesně se objevila vyrážka a v jaké míře. Zda postižené místo zčervenalo a svědilo. Pacient by měl co nejpřesněji popsat všechny problémy, které po užití léku pociťoval.

Následuje otázky typu, zda už pacient lék v minulosti užíval, jaké další léky užívá, zda trpí nějakou další nemocí, jak jsou na tom ostatní členové rodiny apod. Následují speciální kožní testy a orální provokační testy. V ojedinělých případech se používají buněčné in-vitro metody. To však záleží na rozhodnutí lékaře.

Nejčastější otázky při stanovení diagnózy lékové alergie:

• Jak se alergizující lék jmenuje?
• Jaké reakce jste zaznamenali? Kožní, dýchací, trávící, psychické, jiné…
• Jak dlouho po užití léky jste zaznamenali reakce?
• Jak dlouho projevy trvaly?
• Už jste lék užívali předtím?
• Jaké další léky užíváte? Hypnotika, laxativa, antikoncepci, bylinné přípravky, doplňky stravy apod.
• Vlastníte domácí zvířata?
• Trpí nějakou alergií někdo z dalších členů rodiny?

Definitivně alergickou reakci potvrdí tzv. expoziční test. Nejprve je pacientovi podaná malá dávka podezřelého léku a sledují se reakce. Poté je pacientovi podaná neúčinná látka a opět se sledují reakce. Cílem je zamezit riziku zaujatého hodnocení ze strany pacienta či lékaře. Test samozřejmě probíhá pod lékařskou kontrolou.

Léčba alergie na léky

Prvním krokem, který platí pro všechny alergie, je eliminace látky způsobující alergickou reakci. V případě alergie na léky je doporučeno vyloučit všechny léky, které by mohly nežádoucí reakci znovu spustit.

Většinou se jedná o složením nebo účinkem podobné léky. Zároveň by měl lékař pacientovi doporučit vhodný alternativní (náhradní) lék, který může bez obav užívat. Pro zmírnění příznaků mohou být podávány běžné léky na alergie.

Nelze-li problematický lék nahradit (např. v případě léčby rakoviny), pacientovi jsou obvykle podávány menší dávky pod neustálým lékařským dohledem. Častějším podáváním menších dávek lze totiž dočasně snížit zvýšenou citlivost pacienta na alergizující lék.

Upozorňuji, že většině nemocí se lze vyhnout ukázkovým životním stylem. Pokud tělo humplujete  ládujete se léky, nelze se divit, že se na ně může objevit i alergie. 

Alergie na léky nikdy nepodceňujte

Léky je třeba užívat s rozumem. Pokud to není vyloženě nutné, raději se lékům vyhněte. Tímto vám však v žádném případě neradíme vyhýbat se lékům úplně! Občasné užívání léků nevadí.

Máte-li ale vážnější problémy, raději navštivte lékaře. Pokud navíc zaznamenáte jakýkoliv problém související s užíváním léku, ihned informujte lékaře.

Vždy je lepší navštívit lékaře zbytečně, než mít vážné zdravotní problémy.

PODÍVEJTE SE NA seznam povinně značených alergenů v potravinách.

O zdravém životním stylu se mluví i píše opravdu hodně. Pro mne to však nejsou pouze plytké řeči, ale reálný životní styl a způsob, jak se cítit lépe, zdravěji a plná energie. Ráda si přečtu zajímavý a hodnotný článek na toto téma, a ještě raději sama nějakým článkem přispěji 🙂

Alergie na léky

Rizikové faktory pro vznik lékové alergie jsou pro různé léky rozdílné, avšak společné pro většinu léků jsou rizikové faktory, ke kterým patří:

• mladší a střední věk
• ženské pohlaví
• dědičné vlohy pro vznik alergie
• typ léků podle jejich chemické struktury
• předchozí užívání léku nebo léku, který je na chemicko-molekulární úrovni podobný (tzv. zkřížená alergie)
• injekční podání do žíly
• některá onemocnění pacienta (např. u AIDS je vyšší výskyt alergie na léky ze skupiny sulfonamidů, při nedostatečnosti ledvin je to alergie na alopurinol)
• některé kombinace léků (např. léků pro léčbu onkologických onemocnění (cytostatik).

Více než ¾ reakcí na léky se týkají nežádoucích reakcí na léky, která je závislá na velikosti užité dávky a nemá souvislost s alergií. Jsou to např. sedativní účinky po užití některých antidepresiv, narušení střevní mikroflóry po užívání antibiotik, apod.

Pro druhou skupinu reakcí na léky platí, že nejsou závislé na velikosti užité dávky.

Právě do této skupiny patří alergické reakce, nesnášenlivost léku u citlivých osob a reakce, které svým průběhem pouze napodobují alergickou reakci.

JAKÉ JSOU DŮLEŽITÉ KROKY V DIAGNÓZE LÉKOVÉ ALERGIE?

Pro pacienta a možnosti jeho budoucí léčby různých onemocnění je důležité objasnit, o jaký druh reakce na lék šlo.

Při chybné diagnóze, která stanoví, že pacient je alergický k nějakému léku, tato diagnóza u pacienta zbytečně omezí použití léků, které pro něj mohou být přínosem, resp. musí užívat starší typy léků, apod. Např.

při chybné diagnóze „alergie na penicilin“ je pacientovi zamezeno užívání celé řady antibiotik a jeho léčba infekčních onemocnění je výrazně limitována sníženou nabídkou léků.

• Na druhé straně podcenění nebo nediagnostikování pacientovy alergie k léku přináší pro pacienta riziko, že při opakovaném podání léku, na který je alergický, může dojít k velmi závažnému až smrtelnému průběhu pacientovy reakce na lék (anafylaxi).
• Z uvedeného důvodu je důležité přesné určení diagnózy, která sestává z velmi podrobné anamnézy a testů laboratorních, kožních a provokačních.
• Základním kamenem diagnózy je podrobná anamnéza, při které se zjišťuje:
• – přesný názvu léku včetně jeho lékové formy
• – popis průběhu reakce a její příznaky:

• přítomnost kožní reakce (druh a umístění na těle, přítomnost svědění, zčervenání)
• přítomnost dýchacích potíží (pískot, dušnost, kašel, ztráta hlasu, rýma, kýchání, výtok z nosu, ucpání nosu)
• přítomnost projevů v trávicím traktu (zvracení, pálení žáhy, průjem, křeče v břiše)
• přítomnost psychických projevů (strach, panika, závrať, mdloba, mravenčení, pocení, zrychlené povrchní dýchání)
• srdeční a žilní příznaky (zrychlení tepové frekvence, pokles krevního tlaku, nepravidelné stahování srdce (arytmie), kolaps
• přidružené příznaky (horečka, malátnost, otok, postižení jater, postižení ledvin)

1. – časové návaznosti reakce na užití léku,
2. – další důležité informace jako je přítomnost alergického onemocnění, jiných onemocnění, probíhající infekce,
3. – zda byl lék, který vyvolal alergickou reakci užíván již dříve,
4. – zda již dříve proběhla alergická reakce po užití nějakého léku,
5. – jaké jiné léky (např. proti bolesti kloubů, hormonální antikoncepci, očkování; hypnotika, laxativa), doplňky stravy, bylinné čaje, umělá sladidla nemocný užívá,
6. – zda a jaká jsou v domácnosti zvířata.

Pro získání podrobné a úplné anamnézy, která je nenahraditelným zdrojem informací, je doporučováno vyplnění dotazníku ENDA: http://www.csaki.cz/dokumenty/Czech_ENDA_Questionnaire.pdf, jehož vyplněním se usnadní orientace v proběhnuté reakci pacienta na užití léku a sníží se riziko opomenutí důležitých souvislostí. Po komplexním zjištění anamnézy následuje celkové vyšetření, krevní testy a kožní testy.

Své nejasnosti, které se týkají reakce na užití léku u jejich konkrétního pacienta, mohou lékaři konzultovat se specialisty z pracovišť pro lékové alergie (http://www.csaki.cz/sit-pracovist).

JAKÁ JE TERAPIE LÉKOVÉ ALERGIE?

Na prvním místě je eliminace léku, který alergickou reakci způsobil a vysazení všech léků, které nejsou nezbytné.

Po odeznění alergické reakce se lék, který ji zapříčinil, nahrazuje vhodnou alternativou a pacient je vybaven letákem s uvedením náhradního léku.

Pokud není možné lék nahradit, protože jej pacient bezpodmínečně potřebuje (např.

pro léčbu nádorového onemocnění), přistupuje se k opakovanému podávání malých dávek léčiva při současném monitorování pacienta na nemocničním lůžku.

Tento efekt snížení citlivosti pacienta k pro něj alergizujícímu léku je dočasný, protože už po delší než třídenní pauze v podávání se snášenlivost obranného systému organismu pacienta k léku ztrácí a postup se musí opakovat.

Alergická reakce na léky mívá pestrý a rozmanitý průběh. Je důležité rozpoznat varovné příznaky (např.

výsev pupínků na kůži, pokles tlaku, otok, bolestivá kůže, potíže s dýcháním), které naznačují varovný průběh a, i pokud si laik není svým rozpoznáním varovných příznaků jistý, je nezbytné při jakékoliv neobvyklé reakci včas a dříve, než alergická reakce pacienta případně ohrozí na životě, kontaktovat lékaře, resp. rychlou záchrannou službu (bezplatné volání 155).

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D.

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.

Alergie na léky

Alergie neboli přecitlivělost na některé léky se obvykle diagnostikuje obtížně. Jde totiž o to, že příznaky, kterými se navenek alergie projevuje, jsou velmi podobné ostatním nežádoucím účinkům, které mohou některé léky u pacientů způsobovat.

Nežádoucí účinek je nepříznivá a nezamýšlená odezva na podání léku.* Projevuje se u pacienta po podání běžné dávky léku, například jako nenadálý průjem nebo neopodstatněná ospalost.

Odhalení možných nežádoucích účinků je cílem všech studií, které předcházejí uvedení léku na trh, a varování o jejich možném výskytu je součástí každého příbalového letáku.

Alergie na lék je jedním z možných nežádoucích účinků.

Jak se alergie na léky odlišuje od jiných nežádoucích účinků?

Alergie na léky je (stejně jako jiné alergie) charakteristická nepřiměřenou reakcí našeho imunitního systému. Ten reaguje na aplikovaný lék jako na nebezpečnou látku.

V rámci této reakce jsou v těle uvolněny obranné látky typické pro alergii, což je hlavní rozdíl od jiných nežádoucích účinků. Diagnostika se proto obvykle provádí formou laboratorních a kožních testů.

Správná diagnóza alergie na léky má význam zejména ze dvou důvodů:

• Při opakovaném podání léku hrozí pacientovi vážnější alergická reakce.
• Při chybné diagnóze může dojít ke zbytečnému vyloučení užívání některého druhu léku, který může být důležitý (například penicilinová antibiotika).

Při podezření na nežádoucí účinky (vč. alergické reakce), proto vždy kontaktujte lékaře.

Projevy alergie na léky

Alergii pocítíme nejčastěji ve formě kopřivky.

Naštěstí je většina reakcí poměrně lehkých, kdy se na kůži vyskytnou červené pupínky nebo flíčky, časté je také svědění kůže či podráždění očí.

Objevují se však i dýchací, zažívací, psychické či srdečně-cévní reakce. Nejtěžší průběh alergie se označuje jako anafylaktický šok, což je prudká alergická reakce celého organismu s život ohrožujícími projevy.

Léky, které nejčastěji vyvolávají alergickou reakci:

• penicilin a příbuzná antibiotika
• kyselina acetylsalicylová
• jód (desinfekce a kontrastní látky pro rentgenové vyšetření)
• sulfonamidy a další látky s podobnou chemickou strukturou
• místně znecitlivující léky

Další nebezpečí může být v obsažených pomocných látkách (např. želatina, barviva, laktóza, škrob). Tyto příměsi mohu rovněž být skrytou příčinou alergických i intolerantních reakcí na léky.

Při zjištění jakýchkoli nežádoucích účinků (vč.

podezření na alergickou reakci) je základním opatřením vysazení užívání všech léků, které nejsou nezbytně důležité a okamžité informování ošetřujícího lékaře.

V případě ohrožení na životě neváháme volat záchrannou službu. V závislosti na zdravotním stavu pacienta je pak navržena jiná vhodná léčba. Samotná alergie se léčí podle typu a závažnosti alergické reakce.

Tímto však péče o pacienty končí jen zdánlivě. Lékaři a další zdravotničtí pracovníci mají povinnost hlásit veškeré nežádoucí účinky Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv do tzv. systému farmakovigilance.

Ten slouží ke sledování bezpečnosti léků při běžném používání a při zjištění rizik stanovuje opatření, která tato rizika minimalizují.* Podezření na nežádoucí účinek mohou do systému hlásit i sami pacienti pomocí webového formuláře: http://www.olecich.cz/hlaseni-pro-sukl/nahlasit-nezadouci-ucinek

* Zdroj: Nežádoucí účinky léčiv [online]. Praha: Státní ústav pro kontrolu léčiv [cit. 15.11.2017]. Dostupné na: http://www.sukl.cz/nezadouci-ucinky-leciv-1?highlightWords=Ne%C5%BE%C3%A1douc%C3%AD+%C3%BA%C4%8Dinek+nep%C5%99%C3%ADzniv%C3%A1+nezam%C3%BD%C5%A1len%C3%A1+odezva+pod%C3%A1n%C3%AD+l%C3%A9ku.

Čtěte také náš článek na téma: Alergie

Alergie

Alergická reakce je imunitní patologicky zvýšená reakce systému na kontakt s látkou (alergenem).

Reakce může být celková (Asthma bronchiale, potravinové alergie, angioedém až anafylaktický šok) nebo lokální (nosní sliznice, oční spojivky, kůže).

Kontakt s alergenem (dotyk či vdech alergenů – pyl, prach, zvířecí srst, peří, roztoči, latex, požití alergenu – potraviny jako jsou jahody, oříšky, mořské plody, citrusy, mléko, koření).

Některé jedy obsahují složky toxické, které mohou vyvolat šok přímým působením na krevní oběh a nervový systém.

Alergie očních spojivek (alergická konjunktivitida) je charakterizována svěděním a zarudnutím očí s nadměrným slzením. Její průběh je sezónní (pylové alergie) i celoroční (plísně, roztoči, domácí zvířata).

Alergie fyzikální je vyvolána fyzikálními vlivy – chlad, slunce, teplo, malé trauma.

Příznaky alergie

Vyrážka, kopřivka, otok, zarudnutí kůže nebo očí, slzení, svědění v ústech, kýchání, rýma nebo ucpaný nos, zhoršení dechu až sípání, otok i svědění rtů nebo sliznic. Svědění a špatný vzhled kůže, při chladu kopřivka a angioedém, sluneční kopřivka nebo polymorfní kožní erupce (vřídky, puchýřky, pupínky a zarudnutí).

Postihuje 10 – 20 % populace, především mladých žen. Na začátku léta je nejvýraznější, během roku (po adaptaci kůže) postupně mizí. Největší vliv mají UV-A paprsky. Fotoalergie patří k polymorfním světelným dermatózám. Je vyvolána reakcí UV-paprsky s látkami, po které se z původně bezproblémových látek stanou alergeny.

Mohou to být látky přítomné na pokožce (krémy, analgetické masti, éterické a aromatické látky a další). Dalšími fotocitlivými látkami jsou např. antibiotika, rostliny, potraviny (např. citrusové plody). Vlivem UV-A paprsků se vyvolá fototoxická reakce, která je tím silnější, čím je UV-záření vyšší.

Charakteristickou fototoxickou reakcí je dermatitida na luční trávy. Proto je nutná ochrana proti slunečnímu záření.

Příčiny alergie

Kontakt s alergenem (dotyk či vdech alergenů – pyl, prach, zvířecí srst, peří, roztoči, latex, požití alergenu – potraviny jako jsou jahody, oříšky, mořské plody, citrusy, mléko, koření).

Některé jedy obsahují složky toxické, které mohou vyvolat šok přímým působením na krevní oběh a nervový systém. Alergie očních spojivek (alergická konjunktivitida) je charakterizována svěděním a zarudnutím očí s nadměrným slzením.

Její průběh je sezónní (pylové alergie) i celoroční (plísně, roztoči, domácí zvířata). Alergie fyzikální je vyvolána fyzikálními vlivy – chlad, slunce, teplo, malé trauma.

Návštěva lékaře při alergii

V případě celkové alergické reakce (při rozsáhlé kožní vyrážce, zhoršování dechu, pocitu staženého hrdla, otoku jazyka, při vzniku anafylaktického šoku) je nutno co nejdříve volat lékaře nebo Rychlou zdravotnickou pomoc! Je dále nutná, pokud alergická reakce neustupuje nebo se zhoršuje. K tomu může dojít i po 2-3 dnech. Pacienti se známou přecitlivělostí (anafylaktickou reakcí) na hmyzí bodnutí musí být vybaveni pohotovostním balíčkem (injekce adrenalinu, kortikoidů a tablety antihistaminik). Při velké lokální infekci, popř. při celkové alergické reakci, co nejdříve volat lékaře nebo Rychlou zdravotnickou pomoc. (Více kapitola Bodnutí hmyzem). Při hnisavé sekreci a zhoršené zrakové ostrosti je také vhodné vyhledat lékaře, i když se obtíže týkají jednoho oka. Atopický ekzém vyžaduje dlouhodobou a komplexní terapii a je nutná návštěva lékaře.

Prevence alergie

Vyvarovat se kontaktu s látkami, o kterých víme, že nás alergizují.

Léčba alergie

Léky na předpis

• Desenzibilizační (resp. hyposenzibilizační) léčba spočívá v dlouhodobém podávání upraveného alergenu, na který je organizmus přecitlivělý.
• Lokální antihistaminka.
• Steroidní látky (ve formě inhalátorů, sprejů, kapek do nosu, očí a průdušek).
• Kromony (preventivně podávané léky, které snižují uvolňování zánětlivých mediátorů).

Volně prodejné léky

Mezi volně prodejné léky patří řada léků ze skupiny na předpis a lze předpokládat další uvolnění léků na předpis do volného prodeje. Patří sem zejména léky skupiny antihistaminik, ale i nově steroidní látky k lokální aplikaci (do nosu).

Další volně prodejné léky k odstranění příznaků:

• antihistaminika (působí úlevu od svědění, kýchání) ve formě tablet
• nosní kapky k uvolnění ucpaného nosu
• oční kapky ke zklidnění podráždění

Přírodní a doplňková léčba

Potravinové doplňky při léčbě alergií

• Betacaroten přispívá k hojení a zklidnění podrážděných sliznic
• Vitamín C s bioflavonoidy má silný protizánětlivý a protialergický účinek
• Hořčík a vápník
• Nepostradatelné mastné kyseliny, které se nacházejí v pupalce dvouleté, brutnáku lékařském, černém rybízu a lněném oleji, pomáhají ovlivnit tvorbu zánětu
• Selen je látka s antioxidačnimi vlastnostmi a působí synergisticky s vitamínem E

Homeopatie

Léčebná kosmetika při alergiích

Promazávadla, ochranné masti, krémy, mléka, také s UV filtrem.

Opalovací krémy a mléka s UV filtrem pro pokožku se sklonem ke sluneční alergii.

Léky proti alergii – na co zabírají a na co ne

Na níže zadaný e-mail vám zašleme odkaz ke stažení článku Léky proti alergii – na co zabírají a na co ne. Na stejný e-mail zasíláme také novinky a zpravodaj dTestu, od jejichž odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Staňte se předplatitelem dTestu již od 89 Kč. Více zde.

Antihistaminika jsou snad nejpoužívanějšími léčivými přípravky proti alergii. Zabraňují alergické reakci a neomezují se jen na potlačení jejích vnějších příznaků.

Název antihistaminik je odvozen od jejich schopnosti zablokovat účinek histaminu, což je sloučenina spouštějící nepřiměřenou reakci imunitního systému na působení alergenů.

Histamin se sice v reakci na alergen vyplaví, ale antihistaminikum reakci těla zabrání a histamin tak ztrácí svůj účinek.

To znamená, že při včasném zahájení léčby nemusí v některých případech k alergickým příznakům vůbec dojít.

Ne každé antihistaminikum je však vhodné pro každého alergika. Záleží na síle účinku, typu alergie, věku pacienta, na jeho zdravotním stavu a dalších nemocech.

Rozhodující může být i způsob podání, proto jsou antihistaminika dostupná v různých formách – jako tablety a roztoky k podání ústy, jako kapky a spreje do očí a nosu nebo v injekční podobě.

Antihistaminika nejsou při alergických projevech vždy hlavní volbou. Nejprve je třeba začít úpravou režimu a prostředí, snahou o zamezení kontaktu nemocného s alergeny a zdravou životosprávou. Když to nestačí, sáhneme po lécích, kterých je velká škála.

Projev alergie mohou mírnit například léčivé přípravky založené na přírodních minerálních látkách. Nosní a oční kapky a spreje pomáhají s léčbou celoroční i sezónní alergické rýmy tím, že například zmírňují otok nosní sliznice a zvlhčují ji, zklidňují oči i alergický zánět spojivek a podobně. Projevy kopřivky dokážou zmírnit speciální gely a krémy.

Alergie je přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému organismu na látky, se kterými se běžně setkáváme v našem prostředí, a na některé léky. Spektrum projevů alergických reakcí je velmi široké, od banální rýmy až po stav, který může končit smrtí.

Alergické reakce mohou mít místní neboli lokální příznaky (zduření nosní sliznice, zarudnutí, svědění či otoky očí, dušnost a dechová nedostatečnost, někdy přímo astmatický záchvat, nepříjemné pocity v uších, zhoršení sluchu, ekzém, vyrážka, bolesti hlavy). Takové potíže však nemusejí být vždy alergického původu. Netvoří-li se v těle ve zvýšené míře příslušné protilátky, není původcem symptomů imunitní systém.

Systémová alergická reakce, odborně nazývaná anafylaxe, vzniká v důsledku masivního a náhlého vyplavení histaminu a dalších látek a jejich působení na více orgánů lidského těla. Podle závažnosti může vyvolat kožní reakce, zúžení průdušek, otok, snížení krevního tlaku a dokonce smrt. Takový život ohrožující stav se nazývá anafylaktický šok.

Dvě generace antihistaminik

Chceme-li však účinně zaútočit na samotný mechanismus vzniku alergie, pomohou nám právě antihistaminika. Ta byla uvedena do klinické praxe ve 40. letech 20. století a od té doby prošla velkým vývojem. Odborníci rozlišují dvě generace těchto léků.

Do první generace antihistaminik patří starší přípravky, které mají více vedlejších účinků, berou se několikrát denně a ve formách pro vnitřní užívání jsou výhradně na předpis praktického lékaře, pediatra či alergologa.

U nás se používají zejména léčivé látky bisuleptin (například v Dithiadenu), dimetinden (ve Fenistilu), klemastin (v Tavegylu) nebo prometazin (v Prothiazinu).

Důvodem vedlejších účinků antihistaminik první generace je skutečnost, že procházejí z krevního oběhu až do mozkomíšního moku, kde ovlivňují nervové buňky.

Proto při jejich užívání dochází častěji k ospalosti, suchu v ústech, zácpě a obtížnému močení, u dětí k nočním můrám a podráždění. Mívají i sedativní, tedy tlumící efekt. Ten může být výhodou u pacientů se silným svěděním při atopickém ekzému nebo dalších kožních alergických projevech.

Antihistaminika druhé generace jsou dalším stupněm vývoje této skupiny léčiv. Jejich antialergické působení je komplexnější a vede nejen k útlumu alergického zánětu, ale někdy i k prevenci jistých respiračních infekcí.

U dětí s genetickou alergickou predispozicí mohou podle odborníků snížit riziko vzniku alergického onemocnění. Účinek nastupuje rychleji, trvá déle a nežádoucí účinky bývají minimální.

Některá z antihistaminik druhé generace jsou jen na lékařský předpis, jiná jsou volně prodejná a můžete si je koupit i bez něj.

Volný prodej podle účinné látky

Loratadinje účinná látka obsažená v tabletách s obchodními názvy Claritine a Loratadin-ratiopharm. Vyznačuje se rychlým nástupem a výrazným účinkem proti projevům akutní alergické rýmy, alergického zánětu spojivek nebo kopřivky a svědění u osob starších 12 let. Užívá se jednou denně.

Trpíte-li onemocněním jater, poraďte se před koupí loratadinového léku s lékárníkem nebo alespoň telefonicky s lékařem, protože budete-li jej užívat společně s přípravky působícími na enzymy odpovědné za metabolismus v játrech, může dojít k zesílení jejich účinku. Vedlejší příznaky se většinou neobjevují, jen velmi vzácně mohou některé osoby pociťovat ospalost.

Tablety s účinnou látkou loratadin

• Claritine Cena 100 Kč Velikost balení (ks tablet) 10 Účinná látka 10 mg/tableta Doba použitelnosti (roky) 3 Výrobce Bayer s.r.o., Praha, Česká republika
• Loratadin-Ratiopharm Cena 73 Kč Velikost balení (ks tablet) 7 Účinná látka 10 mg/tableta Doba použitelnosti (roky) 3 Výrobce Ratiopharm GmbH, Ulm, Německo

Levocetirizin-dihydrochloridje účinná látka potahovaných tablet Analergin Neo, Volnostin, Xyzal a Zenaro. Je indikovaná v případech kopřivky a onemocnění nebo příznaků spojených s alergickou rýmou.

Má silný účinek a vyznačuje se naprostým minimem nežádoucích účinků. Oproti cetirizinu(viz níže) je jeho účinnost zhruba dvojnásobná, zatímco riziko ospalosti je podstatně nižší. Vedlejší účinky byly zaznamenány ve vzácných případech – u dospělých ospalost, bolesti hlavy, zvýšená chuť k jídlu a potíže se spaním, u dětí pak bolest hlavy, nervozita, únava.

Užívá se jednou denně bez ohledu na dobu jídla. Potahované tablety nelze půlit ani čtvrtit.

Tablety s účinnou látkou levocetirizini dihydrochloridum

• Analergin Neo Cena 146 Kč Velikost balení (ks tablet) 20 Účinná látka 5 mg/tableta Doba použitelnosti (roky) 3 Výrobce Ratiopharm GmbH, Ulm, Německo
• Volnostin Cena 105 Kč Velikost balení (ks tablet) 14 Účinná látka 5 mg/tableta Doba použitelnosti (roky) 3 Výrobce Sandoz s.r.o., Praha 3, Česká republika
• Xyzal Cena 88 Kč Velikost balení (ks tablet) 7 Účinná látka 5 mg/tableta Doba použitelnosti (roky) 4 Výrobce UCB s.r.o., Praha 8,
  Česká republika
• Zenaro Cena 125 Kč Velikost balení (ks tablet) 14 Účinná látka 5 mg/tableta Doba použitelnosti (roky) 2 Výrobce Zentiva, k. s., Praha, Česká republika

Cetirizinje účinná látka v tabletách volně prodejných pod názvy Alerid, Analergin, APO-Cetirizin, Letizen, Zodac a Zyrtec. Má silný účinek, může však vést k útlumu, zejména k únavě a ospalosti. Užívá se jednou denně nezávisle na jídle.

Tablety s účinnou látkou cetirizin dihydrochlorid

• Alerid Cena 45,00 Kč Velikost balení (ks tablet) 10 Účinná látka 10 mg/tableta Monohydrát laktózy obsahuje, ale množství není uvedeno Doba použitelnosti (roky) 3 Výrobce Cipla (UK) Limited, Weybridge, Velká Británie
• Analergin Cena 78,00 Kč Velikost balení (ks tablet) 10 Účinná látka 10 mg/tableta Doba použitelnosti (roky) 3 Výrobce Teva Pharmaceuticals CR, Praha, Česká republika
• Apo-Cetirizin 10 MG Cena 119,00 Kč Velikost balení (ks tablet) 20 Účinná látka 10 mg/tableta Doba použitelnosti (roky) 3 Výrobce Apotex Europe B.V., Leiden, Nizozemsko
• Letizen Cena 92,00 Kč Velikost balení (ks tablet) 50 Účinná látka 10 mg/tableta Doba použitelnosti (roky) 5 Výrobce Krka, d.d., Novo mesto,Slovinsko
• Zodac Cena 75,00 Kč Velikost balení (ks tablet) 10 Účinná látka 10 mg/tableta Doba použitelnosti (roky) 3 Výrobce Zentiva, k.s., Praha, Česká republika
• Zyrtec Cena 163,00 Kč Velikost balení (ks tablet) 20 Účinná látka 10 mg/tableta Doba použitelnosti (roky) 5 Výrobce UCB s.r.o., Praha, Česká republika

Pokud máte závažnou poruchu funkce ledvin nebo potíže s vyprazdňováním močového měchýře, epilepsii nebo zvýšené riziko křečí, je nutné se vždy před užíváním léků s cetirizinem nebo levocetirizinem-dihydrochloridem poradit s lékařem nebo lékárníkem. Při kombinaci těchto účinných látek s alkoholem nebo přípravky působícími na mozek může dojít ke snížení bdělosti a výkonnosti.

Zmíněná volně prodejná antihistaminika obsahují pomocnou látku monohydrát laktózy neboli mléčný cukr, která musí být uvedena na obale nebo přinejmenším v příbalovém letáku. Trpíte-li nesnášenlivostí některých cukrů, neužívejte přípravek bez porady s lékařem. Těhotné a kojící ženy by neměly užívat žádný z těchto léků.

Sklony k alergii mohou být dědičné. Riziko vzniku onemocnění u dítěte je vyšší, pokud jím trpí rodiče nebo prarodiče. Zřetelný rodinný výskyt má atopie, která se projevuje atopickým ekzémem, pylovou alergií a alergickým astmatem.

Odlišné věkové skupiny jsou citlivé na různé alergeny a mají různá rizika komplikací. Alergie většinou vznikají v dětském věku. V dalším vývoji se jejich příznaky mohou (a nemusejí) zmírnit, a dokonce na čas i vytratit, ve stáří se pak však znovu mohou objevit. A někdy se ve stáří projeví alergie vůbec poprvé.

Opatrnost je na místě

Volně prodávaná antihistaminika jsou určena především pro akutní alergické projevy, kdy se pacient nemůže dostavit ke svému praktickému lékaři, alergologovi či jinému specialistovi.

Proto se většinou jedná o menší balení, ta větší jsou dostupná pouze na lékařský předpis.

Jestliže se příznaky onemocnění při užívání léku do 3 dnů nezlepší, nebo se naopak zhorší, určitě se poraďte o dalším užívání s lékařem.

Pylová informační služba

Trpíte-li alergií, sledujte výskyt pylů a dalších biologických alergenů v ovzduší. K tomu slouží zprávy a předpovědi Pylové informační služby. Ta existuje i ve většině evropských zemí (https://www.polleninfo.org/country-choose.html). Je možné dostávat týdenní předpověď e-mailem nebo SMS, případně si stáhnout aplikaci do mobilního telefonu a řídit se doporučeními za dané období.

Jako vždy před užitím léčivého přípravku je i v případě antihistaminik velmi důležité pozorně číst informace v příbalovém letáku a užívat lék přesně v souladu s nimi nebo podle pokynů lékárníka. Leták nevyhazujte, ale ponechte si jej pro případ, že se do něj budete chtít podívat znovu.

Pokud pocítíte kterýkoliv z uvedených nežádoucích účinků, nahlaste to svému lékaři nebo lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoliv dalších vedlejších účinků nebo neobvyklých reakcí.

Lékař i lékárník vám na jednu stranu pomohou, na druhou mají povinnost četnost a výskyt nežádoucích účinků sledovat, zaznamenávat a předávat výrobcům i Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.

Léčba alergie je individuální, každému může vyhovovat a pomáhat jiný přípravek. Na českém trhu je antialergik dostatek, lékaři i pacienti mohou vybírat z široké škály léčiv, ať již volně prodejných, nebo na předpis.