100 úžasných zajímavostí o mozku

NOVINKA: Základní kurz NLP koučinku v ONLINE formě »

Lidský mozek představuje tu nejsložitější skládačku, kterou můžete v přírodě nalézt. Jde o nejkomplikovanější systém pro přenos dat na naší planetě.

Tento článek vám odhalí 5 zajímavostí týkajících se lidského mozku, o kterých jste možná ještě neslyšeli.

Objevte 10 konkrétních rozdílů mezi mozkem muže a ženy, zjistěte co se skrývá pod pojmem plasticita mozku a přečtěte si, zda si brát urážku o „ptačím mozku“ k srdci.

1. Opravdu je tak malý?

Zamýšleli jste se někdy nad tím, jak je náš mozek veliký?

Začněte tedy tím, že si sepnete ruce, oddálíte je od obličeje v dostatečné vzdálenosti, abyste je dobře viděli. Nyní máte před sebou asi nejjednodušší možný model vašeho mozku v jeho reálné velikosti.

Náš mozek váží kolem 2 kg a spotřebovává 20 % veškeré naší energie. Jeho podoba se v reálu nejvíce přibližuje nasáklé mořské houbě plovoucí v ne zcela čisté tekutině.

Pokud vás jako první nyní napadla myšlenka zklamání nad tím, o jak malou věc se jedná, reagujete jako většina účastníků a účastnic mých školení potom, co se s touto informací seznámí. Jako útěcha vám může sloužit poznatek, že stejně malý (tzn. pouze průměrně velký) mozek nosil ve své hlavě i Albert Einstein.

2. V našem mozku ukrýváme dálnici na měsíc

V našem mozku se nachází kolem 100 miliard vzájemně propojených nervových buněk, přičemž každá buňka vytváří až 20 000 spojení. Vzniklá hustá síť se během celého našeho života proměňuje. Některá spojení zanikají, jiná vznikají a prohlubují se.

Celková délka těchto spojení je cca 5 milionů kilometrů. Kdybychom je srovnali vedle sebe, dosáhla by dvanáctkrát na Měsíc a zpátky.

3. Mozek mužů a žen se od sebe liší

Znáte biblickou legendu o stvoření Adama a Evy? Podle ní stvořil Bůh nejdříve muže Adama a z něj potom stvořil ženu Evu, což v přeneseném slova smyslu potvrzuje i současná evoluční biologie.

Pánové, je mi líto, že vás teď zklamu, ale ženský mozek představuje opravdu vývojově mladší model v řadě… Dlužno však dodat, že zatím neznáme praktický dopad této skutečnosti a rozhodně na základě tohoto faktu nelze posuzovat, čí mozek je lepší či horší.

Mozek žen a mužů vykazuje odlišnosti ve své struktuře a biochemii.

Hlavní rozdíl najdeme v chromozomální výbavě, která je u žen pestřejší. Chromozom X tvořící podstatu kognitivních (rozpoznávacích) funkcí obsahující vysoké procento genů účastných na vývoji mozku se u žen vyskytuje dvakrát, zatímco u mužů jen jednou. Muži mají mimo chromozom X ještě chromozom Y.

Chromozom Y (který ženy nemají), obsahuje méně než 100 genů, chromozom X (který mají ženy dvakrát) obsahuje více než 1 500 genů.

10 konkrétních rozdílů mezi mozkem mužů a žen

V praktickém dopadu patří k hlavním rozdílům mezi mozkem mužů a žen (a tím i jejich chováním) především tyto prvky:

1. Muži mají větší amygdalu a rychleji produkují serotonin. Na akutní stres reagují muži tak, že aktivují svou pravou amygdalu a následně si pamatují podstatu problému. Ženy v reakci na akutní stres aktivují levou amygdalu a následně si pamatují emocionální podrobnosti dané situace.
2. Podle EEG utichá u mužů při odpočinku 70 % mozkových center, avšak u žen je při odpočinku 90 % mozkových center stále v aktivní pohotovosti. Ženy tak lze probudit mnohem snadněji, mají mělčí spánek a pro svou optimální pohodu potřebují až o hodinu spánku více než muži.
3. Muži mají horší periferní vidění, avšak disponují mnohem lepším odhadem vzdálenosti.
4. Mužský mozek pracuje vlnovitě (vysoký výkon střídá hluboký odpočinek), muži tak lépe a snadněji obnovují síly.
5. Ženy neustále přijímají informace a jsou schopny kontinuálně poslouchat různé zvuky a hovořit.
6. Ženy mají širší barevné spektrum.
7. Muži lépe zachytí zvuky spojené s pohybem.
8. Muži při stresu většinou přirozeně odmítají doteky. U žen naopak snižují doteky druhého člověka stres, napětí a úzkost.
9. Ženy mají lepší čich a citlivější chuťové pohárky.
10. Ženy dokážou lépe odhalit dynamiku skupiny (kdo ke komu patří, kdo se nesnáší…). Ženy čtou lépe řeč těla, výraz tváře a mylně předpokládají, že muži dokáží lehce rozluštit jejich podvědomé signály a náznaky.

Pozor na rozlišování mezi rozdíly biologickými a rozdíly genderovými.

GENDER = sociální konstrukt, tzn. společností vytvořený soubor očekávání a norem, které jsou jiné pro muže a pro ženy.

4. Změna a posun jsou naší přirozeností

Na Zemi nenajdete dva stejné mozky. Každý mozek ukládá informace jiným způsobem. Každá oblast mozku se u různých lidí vyvíjí jinak. Například mozkové centrum hry na bubny bude vypadat jinak u špičkového hráče na bubny než u člověka, který na bubny nikdy nehrál.

Nervová propojení mezi mozkovými buňkami se vytváří podle toho, co kdo v životě dělá.

Zjednodušeně řečeno by se tak dalo říci, že ke svému optimálnímu fungování potřebujeme, co nejvíc věci s intenzitou DĚLAT a oblast svých zájmů a zaměření neustále ROZŠIŘOVAT.

Mozek pomocí cvičení sílí a roste

Stimulovaný mozek roste ve všech myslitelných ohledech. Vzdělání zvyšuje počet spojů mezi neurony. Nestimulované části mozku naopak zanikají. Tvar a velikost našich mozkových map se v závislosti na tom, co v průběhu života děláme a neustále proměňuje.

S trochou nadsázky si můžeme představit svůj mozek jako sval, který pomocí cvičení sílí a roste. V současné době je vědecky popsáno, že radikálního zlepšení v oblasti učení, myšlení, vnímání a pamatování (kognitivní dovednosti) je možné dosáhnout i u velmi starých osob.

Náš mozek dokáže odpovědět dokonce na své poškození tím, že si jednotlivé neurony vytvoří nové výběžky v rámci svých malých ohraničených sektorů a dokáže se dále reorganizovat dokonce i napříč přes jiné (rozsáhlé) sektory.

Klíčem k vývoji mozku je dodávat mu ty správné podněty, ve správném pořadí a načasování, aby došlo k nastartování plastické změny.

Plasticita mozku byla prokázána

Prokázání plasticity mozku, tedy myšlenky, že náš mozek dokáže během celého života změnit svou vlastní strukturu a funkci prostřednictvím aktivity, lze považovat za jeden z nejvýznamnějších vědeckých objevů v historii lidstva.

Techniky založené na využití plasticity mozku mají obrovský potenciál (dosud plně nevyužívaný).

Vědecky doložené jsou dnes případy lidí od narození hluchých a slepých, kteří díky technikám založeným na plasticitě mozku a nervové soustavy poprvé „uslyšeli“ a „uviděli“, či lidí po mrtvici s „nezvratným poškozením mozku“, kteří následkem cílené aktivity začali opět chodit a mluvit jako dřív.

Prokázán je dnes i fakt, že mozkový trénink může mít dokonce stejné účinky jako léky při léčbě tak těžké choroby, jakou je schizofrenie. Popsány jsou dále i případy lidí nemocných artritidou, kterým techniky založené na poznatcích o plasticitě mozku navrátily pohyb.

Využití plasticity pomáhá (mimo jiné) zastavit:

• úzkosti,
• obsese,
• impulze
• a zlozvyky.

Na druhé straně je plasticita odpovědná za:

• naučené postoje bezmoci,
• chronickou fantómovou bolest,
• vznik zlozvyků,
• naučené neužívání údů atd. (plastický paradox).

Náš mozek představu od skutečnosti nerozlišuje. Nehmotná myšlenka tak zanechává prokazatelné hmotné stopy.

Jedním z nedávno médii hojně citovaných vědeckých objevů na poli plasticity mozku a CNS (podzim 2014) je prokázání faktu, že pouhou představou cvičebních aktivit, dochází k aktivizaci svalů a nárůstu svalové hmoty.

Pouhá vizualizace cvičení vede k aktivizaci centrální nervové soustavy a ta zapojuje svaly, i když jejich pohyb není vidět. Tuto skutečnost však znala už prastará cvičební technika jóga, při níž vždy část cviků probíhá „pouze v hlavě“. Cílený „trénink“ jogínů vede např. k ovlivňování frekvence srdeční činnosti, tělesné teploty či rychlosti metabolismu pouhou myšlenkou.

5. Při nedostatku pohybu náš mozek degeneruje

Náš mozek se vždy vyvíjel při pohybu těla. Pravěcí lidé ušli průměrně 20 km denně. Jinými slovy řečeno, pro celodenní sezení u PC nejsme evolučně uzpůsobeni. Je tomu právě naopak. Náš mozek v situaci, kdy nemá dostatek pohybu, degeneruje.

Na základě výzkumů vyšlo najevo, že pravidelné cvičení aerobiku už jen dvakrát týdně snižuje riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou o 60% a zvyšuje schopnost zmobilizovat IQ.

A pozor: Fyzická aktivita významně zlepšuje mozkové funkce u jakékoli věkové kategorie.

Fyzickou aktivitou dochází vždy ke stimulaci proteinů, které podporují vzájemné propojení neuronů, současně se zvyšuje zásobení mozku glukózou (energie) a kyslíkem, který odbourává toxické elektrony.

„Ptačí mozek“ může být i výhra

Na závěr si dovolím pro odlehčení tématu přidat jednu zajímavost, na kterou si prosím vzpomeňte, když o někom uslyšíte říkat, že má „ptačí mozek“. Jakkoli se to může zdát nepravděpodobné, vězte, že se podařilo psychologům naučit holuby rozlišovat mezi obrazy od Moneta a Picassa a dále mezi hudebními skladbami od Bacha a Stravinského.

S „ptačím mozkem“ to tedy není nikterak špatné a jelikož většina uměním nepolíbených současníků má nulovou orientaci v této oblasti, mělo by jít v reálu spíše než o urážku o slova obdivu.

Změňte svůj život a přístup k řešení problémů

Chcete se naučit, jak změnit svůj přístup k řešení problémů? Chcete trvale zlepšit svou komunikaci a naučit se pochopit svět druhých lidí?

Přihlaste se na sebezkušenostní výcvik Kouč

Chcete efektivně změnit svůj život a umět pomáhat měnit život ostatních? Chcete skvěle zvládnout techniky vycházející z aktuálních poznatků o výzkumu mozku, které v ČR ovládá jen málokdo?

Přihlaste se na komplexní program NLP kouč

Těším se na vás!

Použité zdroje

Při zpracování článku bylo využito těchto zdrojů:

• John Medina: Pravidla mozku, BizBooks, 2012, Brno
• Scott O. Lilienfeld, Steven Jay Lynn, John Ruscio a Barry L. Beyerstein: 50 největších mýtů populární psychologie (Opravník obecně oblíbených omylů o lidském chování), Universum, 2011
• https://www.novinky.cz/veda-skoly/286198-einsteinuv-mozek-byl-prumerne-velky-mel-ale-zvlast-slozite-zavity.html
• František Vyskočil: Rozdíly mezi mužem a ženou, časopis Vesmír 85, 429, 2006/7 http://casopis.vesmir.cz/clanek/rozdily-mezi-muzem-a-zenou
• Norman Doidge: Váš mozek se dokáže změnit, Computer Press, 2011, Brno
• Norman Doidge: Váš mozek se dokáže uzdravit, Computer Press, 2017, Brno
• Obrázky: staženy 22.7.2019 z pixabay.com, licence CCO

Odesláním formuláře dáváte souhlas se zpracováním vaší e-mailové adresy pro zasílání upozornění na nové články na webech MarketaHamrlova.cz a Akor.cz a nové termíny kurzů po dobu max. 5 let. Odhlásit se můžete kdykoliv jediným kliknutím v každém e-mailu. Jak chráníme vaše údaje »

Chci vědět ještě víc »

Sdílejte článek na sociálních sítích

Odesláním souhlasíte se zasíláním e-mailových upozornění po dobu max. 5 let. Odhlásit se můžete kdykoliv jediným kliknutím. Jak vaše údaje chráníme »

Pevnost láká na seniorský kurz, který poradí, jak nezestárnout

Fotogalerie z předchozího kurzu: Archiv Pevnosti poznání UP

Sunday 15 January 2017, 8:00 – Text: Martina Vysloužilová

Jste ve zralém věku nebo máte osamělé rodiče, kteří by chtěli vyrazit mezi své vrstevníky, jen nevědí, jak na to? Zkuste jedinečný programový cyklus nazvaný Blízká setkání třetího věku, který se koná v interaktivním muzeu vědy Pevnost poznání v Olomouci. Tento kurz již loni absolvovalo více než sto seniorů, kteří na jeho adresu nešetřili chválou. Zbývá pár posledních míst na jarní část cyklu roku 2017.

Kurz začíná 20. února a skončí 5. června 2017. Senioři se budou scházet jednou týdně, a to vždy v pondělí. V programu se budou střídat tři tematické oblasti, které jim zkrátka nedovolí zestárnout.

„Přišly jsme s projektem, který se zaměřil na fyziologii lidského těla, mozek a jeho poznávací funkce, především na paměť a tělo, tedy na hybnost, stabilitu, zpevnění, relaxaci a fyzioterapii. Šlo nám o to ukázat, že tyto tři oblasti se, a to zvláště ve starším věku, velmi silně navzájem ovlivňují. Od počátku jsme předpokládaly, že sáhodlouhá teorie nikoho bavit nebude.

Zvolily jsme proto praxi pro život,“ řekla hlavní koordinátorka Naďa Žondrová ze spolku Pro poznání, který kurz vymyslel. První cyklus finančně podpořil Olomoucký kraj.

„Líbilo se nám, že lektorky mluvily srozumitelně a názorně nám všechno ukazovaly. Dříve jsme hlídali vnoučata a neměli jsme na podobné aktivity tolik času.

Program v Pevnosti poznání jsme si vybrali hlavně proto, že nás vážně zaujala tematická návaznost jednotlivých lekcí,“ svěřili se manželé Stanislav a Jana Černí z Olomouce. Účastníci se například dozvěděli, že lidský mozek obsahuje až 100 miliard neuronů.

Jako učební pomůcka sloužil obří model mozku v jedné z expozic vědeckého centra. „Lidský mozek má jednu úžasnou vlastnost, tzv. neuroplasticitu. Je to schopnost vytvářet nové spoje a dráhy mezi stávajícími neurony. Cílevědomým tréninkem tak můžeme posilovat či obnovovat jeho schopnosti.

Výzkumy prokázaly, že pro rozvoj mozku je důležitá jak psychická, tak fyzická aktivita,“ vysvětlila lektorka Ivana Fellnerová z přírodovědecké fakulty. Lidem v sále poradila, aby svoje neurony hýčkali a dopřávali jim jak dostatek odpočinku, živin a kyslíku, tak neustále nové podněty.

V lekci věnované výživě a metabolismu si každý změřil řadu parametrů popisujících složení těla, tedy podíl svalů, tuku, vody nebo kostních minerálů. O jednotlivých naměřených hodnotách se senioři dozvěděli mnohé zajímavosti a vzájemné souvislosti.

K radám, jak pozitivně ovlivnit průběh stáří, se přidala i lektorka Lenka Fasnerová, která se v programovém cyklu věnuje fyzioterapii.  Seniorům během hodiny ukázala, jak provádět jednoduchá cvičení na židli a jak správně dýchat. Navíc – senioři dostali ke každé lekci metodické listy, takže se mohou k probíranému tématu kdykoliv vrátit.

Zájemci o další kurz se mohou hlásit do 15. února 2017 prostřednictvím e-mailu. Kurz se koná v interaktivním muzeu vědy Pevnost poznání v areálu Korunní pevnůstky v Olomouci.

11. března si připomínáme Evropský den mozku. 11 zajímavostí o našem nejzáhadnějším orgánu

Už roku 1988 vyhlásila Evropská aliance Dana takzvaný Týden mozku. Jde o mezinárodní akci, která seznamuje veřejnost s výzkumem lidského mozku, informuje o nových poznatcích a připomíná riziko neurologických onemocnění.

K třetímu březnovému týdnu bude k dispozici mnoho zajímavých přednášek na téma fungování mozku. Evropský den či respektive týden mozku připomínají celosvětově respektované instituce.

V ČR akci zaštiťuje Akademie Věd ČR a prezentace pro veřejnost vedou odborníci v oboru teoretických i klinických neurověd. Festival je určen pro znalce i laiky, pro dospělé i pro studenty.

A s ohledem na stávající epidemiologickou situaci se tento ročník uskuteční online.

Doporučujeme si některé zajímavé přednášky vyslechnout, probírány budou skutečně zajímavé věci. Vše potřebné se dozvíte na stránce http://www.tydenmozku.cz/festival/. Jako ochutnávku nabízíme některá úžasná fakta o stále málo prozkoumaném orgánu našeho těla. A protože Evropský den mozku je jedenáctého, symbolicky jsme těch zajímavostí sestavili 11.

1. Mozek spotřebuje pětinu celkové tělesné energie

Pokud mluvíme o mozku, klíčovým číslem je 20 %. Mozkem proteče denně asi 1 000 litrů krve, což představuje 20 % celkového objemu krve v těle. Mozek také spotřebuje 20 % kyslíku. Tento orgán je na kyslíku závislý, pouhých 5 minut bez příjmu kyslíku vede k odumírání mozkových buněk.

1. Náš mozek je negativistický

Průměrná osoba má za den mezi 12 až 60 tisíci myšlenek. Neznamená to ale, že bychom byli inovativní myslitelé. 95 % z těchto myšlenek jsou ty stejné repetitivní ideje, které jsme měli den předtím. A až 80 % myšlenek, které nám prolétnou hlavou, jsou negativní, respektive pesimistické.

1. Počet možných spojení mezi neurony je větší, než je počet atomů ve vesmíru

Nervové buňky se nazývají neurony a v mozku je jich 100 miliard. Tolik je hvězd v Mléčné dráze. Neurony se mezi sebou spojují prostřednictvím spojení, takzvaných synapsí. Synapse je jako elektrický proud. Když promýšlíte nápad do hloubky, synapse se zažehne v mozku jako nová dráha mezi nervovými buňkami.

Příkladem je, když čtete kuchařku a napadne vás, že tento recept na dort byste mohli vyzkoušet. Jiné synapse utvoříte, když si řeknete, že recept nevyzkoušíte, ale sdělíte ho vaší známé.

A další spojnice aktivujete, když vás napadne, že místo dortu uděláte bramboráky. Anebo nebudete vůbec péct a půjdete na bruslení. Těch možných kombinací je mnoho.

Ve skutečnosti je počet možných spojení mezi neurony větší než počet atomů v celém vesmíru. To je zkrátka úžasné.

1. Češi, Angličané, Turkové i Holanďané, všichni mají v mozku Purkyněho

Uznávanou autoritou na poli neurovědy byl český vědec Jan Evangelista Purkyně. Jako jeden z prvních přisoudil buňkám stěžejní význam pro život. Objevil celou řadu útvarů a jevů lidského těla, které nesou jeho jméno.

Kromě Purkyňových vláken v srdci nebo Purkyňových obrázků, což je proces vnímání světla okem, známe také Purkyňovy buňky. Jsou to největší neurony v kůře mozečku o velikosti 60-80 mikrometrů.

Pod názvem Purkyňovy buňky se o těchto útvarech učí studenti na celém světě.

1. Lidský mozek první rok života ztrojnásobí svoji velikost

Největší růst mozku nastává v prvním roce života, kdy ztrojnásobí svoji velikost. 80% velikosti mozku dosáhneme už ve věku 2 let. Poté mozek roste výrazně pomaleji až do věku 18 let. I později dochází k jeho vývoji.

Mozek se vyvíjí dokonce ještě čtyřicátníkům – jde o jediný orgán lidského těla, který se vyvíjí takhle pozdě. Člověku ve středních letech se mozek začne lehce zmenšovat.

Ale pozor, neexistuje důkaz, že velký mozek je chytřejší než malý.

1. Mozek je velkým konzumentem cholesterolu

Cholesterol neboli látku tukové povahy bychom v mozku asi nehledali. Ve skutečnosti je obsah cholesterolu v tomto orgánu vyšší než kdekoli jinde v těle – až 25 %. Metabolismus cholesterolu je zde ale jedinečný.

Existuje jakási bariéra oddělující vnitřní prostředí mozku od cévního systému v těle. Jmenuje se hematoencefalická bariéra. Ta brání mozkovým buňkám přijímat cholesterol z krve.

A tak si mozek produkuje svůj vlastní cholesterol.

1. Sny jsou kombinací představivosti, fyziologických a neurologických faktorů

Naše sny jsou jasným důkazem, že mozek pracuje i při spaní. Je to zvláštní koktejl vnitřních podnětů, vzpomínek a představ. Obyčejně má člověk během noci 8-10 snů, ale většinu z nich si nepamatuje. Vědecká disciplína zabývající se sny se nazývá oneirologie.

1. Lidský mozek se v průběhu věků zmenšil

Lidé dávných dob by nás možná překvapili svojí bystrostí. Krásně se k tomuto tématu vyjádřil spisovatel Yuval Noah Harari ve svém slavném díle Sapiens. „Pravěký lovec a sběrač si v zájmu vlastního přežití musel pamatovat tvary, vlastnosti a chování tisíce rostlin a živočichů.

Musel vědět, že svraštělá žlutá houba, která na podzim roste pod jilmem, je jedovatá, zatímco podobně vypadající houba, která roste v zimě pod dubem, léčí žaludek,“ píše Harari. Podle vědeckých studií se lidský mozek v průběhu let dokonce zmenšil vlivem specializace činností.

Hodně lidí si myslí, že bolest vnímáme jen a pouze v naší hlavě. A že je dokonce možné naši mysl přesvědčit, aby bolest ignorovala. Není to tak jednoduché. Receptory bolesti v hlavě nejsou. Ty se nachází v meningech (mozkových a míšních obalech), periosteu (pokrývajícím naše kosti) a na kůži na hlavě. Je možné udělat chirurgickou operaci mozku, přičemž technicky vzato mozek nepocítí bolest.

1. Aktivita mozku může rozsvítit malou žárovku

Po probuzení mozek generuje 12-25 wattů výkonu, což stačí k rozsvícení malé žárovky. Mozek pracuje bleskurychle. Informace proudí z rukou k mozku rychlostí 320 km/h.

1. Pro dobrou činnost mozku je zapotřebí správně spát

Tato poslední informace není tak překvapivá, ale je nutné si ji připomenout. Naše rozhodnutí, schopnost reagovat a pamatovat si, to vše nemůže fungovat dobře, pokud jsme nevyspaní.

Nedostatek spánku má zhoubný vliv na mozkové buňky. Zdravý spánek je také nezbytný pro uchování paměti. Během spánku mozek hromadí a třídí všechny vzpomínky ze dne. Proto: jste-li unavení, jděte si lehnout.

Ulevíte tak (mimo jiné) vašemu mozku.

Zdroje:

https://www.dentinstitute.com/posts/lifestyle-tips/22-facts-about-the-brain-world-brain-day/
https://www.projekthobit.cz/index.php/cz/rss/181-evropsky-den
https://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/akce-pro-verejnost/tyden-mozku/
tydenmozku.cz
http://svatky.centrum.cz/svatky/vyznamne-dny/evropsky-den-mozku-23/
www.braincouncil.eu/brain-awareness-week/

https://en.wikipedia.org/wiki/Purkinje_cell

8 zajímavostí o našem mozku

Lidský mozek je úžasný nástroj! Pokud ho využíváme správně, je schopen nám pomoci naplnit naše nejdivočejší sny.

Je to nejkomplexnější nástroj v lidském těle. Skrývá se v něm přes 100 miliard neuronů, které se propojují v 100 trilionech různých kombinací.

Dnes se budeme bavit o 9 úžasných faktech, která jsou spojena s fungováním mozku.

Úvodní video o 8 zajímavostech o našem mozku

1. Náš mozek nedokáže vidět rozdíl mezi realitou a představivostí

Vše je o vnímání. Stalo se vám někdy, že jste měli tak živý sen, že jste si nebyli jisti, zdali se události ze snu skutečně staly?

A co placebo efekt? V lékařství běžný jev. Při schvalování medikamentů se jedné skupině dává “lék” a jiné “cukr”. Ne úplně zřídka se stává, že cukr vyléčí člověka i lépe než “lék”.

V moderním lékařství se tak spoléhá na tento jev a při schvalování medikamentů se s ním počítá. Tento fakt nám dává nekonečnou škálu možností, jak s tím pracovat.

Od mentálních tréninků pro sportovce, když tělo odpočívá, přes léčbu až k realizaci našich nejúžasnějších představ.

2.  Mozek funguje na automat

Většina myšlenek, které máme dnes, jsou stejné jako ty, které jsme měli včera. Náš mozek pracuje na automat a chová se tedy velmi předvídatelně. Proto je často náročně změnit něčí mindset. Je to i z důvodu šetření energie, jelikož přes svou malou plochu i váhu náš mozek spotřebovává až 30 % naší energie. 

3. Všímáme si hlavně toho, o čem přemýšlíme

Naše myšlenky mění naši realitu. Tomu se říká potvrzovací bias. Pokud si koupíme zelenou škodovku, tak najednou všude kolem začneme vidět zelené škodovky. Pokud máš silný, emočně podbarvený vztah k bílým koním, je mnohem pravděpodobnější, že uvidíš kolem sebe věci, které ti je budou připomínat.

Proto je poměrně snadné definovat toho, kdo to sedí naproti vám, z jeho slov. “Člověk mluví převážně o věcech, které aktuálně řeší. Pokud mluví o problémech, cílech, smyslu či rozčarování, podle důrazu na určitá slova a jejich podbarvení je poměrně snadné poznat, s kým aktuálně máte tu čest.”

Pokud si tedy myslíš, že svět/život je přátelský a kryje ti záda, nebo si myslíš, že konstatntně kuje pikle proti tobě, tak máš vždy pravdu. 

Daniel Kosec

Pokud si myslíš, že to dokážeš nebo nedokážeš, tak máš vždy pravdu.

Henry Ford

4.Stejně jako naše svaly i náš mozek potřebuje trénink

Bylo zjištěno, že nejen směřování pozornosti do našeho vnitřního světa, ale i mozkové hry jako tetris mohou za určitých okolností pomáhat mozku. Tyto hry a čas strávený v našem světě pomáhá naší mysli přemýšlet jinak a být kreativnější. Stejně jako kvalitní spánek a cvičení poskytuje našemu mozku obrovské množství benefitů.

5. Náš mozek nikdy neodpočívá

V dnešní kultuře je pro nás těžké přestat přemýšlet a dopřát mozku tak potřebný odpočinek. Spousty lidí si myslí, že si mozek odpočine ve spánku, ale to je mylná představa. Neodpočívá, ani když spíme. Ba právě naopak, ve spánku je náš mozek ještě aktivnější!

Proto je třeba se o tento náš úžasný nástroj skvěle starat.

6. Vypnout mozek je čas od času nezbytné

Náš mozek neustále přemýšlí a něco řeší. Slyšel jsem, že neschopnost vypnout myšlenky je jeden z největších problémů naší současné kultury. Představ si, že máš nástroj.

Od mala nás učí, že se o naše nástroje musíme pěkně starat, a když je nepotřebujeme, tak je máme odložit a dopřát jim odpočinku.

Pokud nedokážeme ten nástroj odložit a dát stranou, tak se hodně blížíme ke slovu závislost. 

Abychom poskytli našemu tělu a mozku odpočinek, je nezbytné se naučit vypínat myšlenky a relaxovat. To je navíc obrovsky potřebné pro práci se stresem a pro klid v životě. Jedním z nástrojů je například pravidelná meditace.

7. Náš mozek necítí bolest

Přestože mozek je nezbytný pro naše tělo, aby mohlo reagovat na bolest, sám ji necítí. Nemá k tomu receptory. Nervy a tkáně, které obklopují mozek, samozřejmě bolest cítí.

8. To, kým jsme dnes, není na doživotí

Člověk se může měnit. Neurovědy potvrzují, že náš mozek se neustále mění díky procesu, který se nazývá neuroplasticita. Jakákoli mozková aktivita generuje nové spoje v mozku. 

• Je to obrovsky osvobozující fakt, že díky směřované neuroplasticitě se můžeme stát, kýmkoli chceme, stačí umět správně pracovat se svým mozkem a myslí.
• Jaká zajímavá fakta o mozku v poslední době nejvíce zaujala tebe?
• Více informací o biohackingu najdeš v naší FB komunitě Biohacking CZ/SK, tak se připoj mezi nás.