Tento článek vám možná změní pohled na cholesterol jako takový. Obecně totiž panuje domněnka, že je cholesterol špatný a ubližuje nám. No, ve skutečnosti nemůže být nic dále od pravdy. Cholesterol totiž není primární příčinou srdečních onemocnění. Je tomu přesně naopak.
Naše tělo cholesterol potřebuje!
Cholesterol je v organismu nezbytný pro tvorbu hormonů, žluči, membrán buněk či vitamínu D. A pokračujeme dále. Cholesterol je také zásadní součástí mozkových buněk a je nezbytný pro správné fungování mysli. Stále si myslíte, že je špatný?
Ale proč lékaři říkají, že máte vysoký cholesterol a je to špatně? Cholesterol se totiž stane problémem v okamžiku, když se v důsledku primárního poškození cév zánětem začne společně s některými druhy tuků usazovat v poškozených cévách a snižovat jejich průchodnost. Pak je to samozřejmě problém. Faktem tedy je, že poškozený zoxidovaný cholesterol je škodlivý, a právě ten se přednostně stává součástí cévních plaků.
Lidské tělo si cholesterol vyrábí buď samo, v játrech, nebo jej přijímá potravou. Při pohledu do mikroskopu má cholesterol podobu krystalů.
Existují 3 typy cholesterolu v těle
Celková hladina cholesterolu v těle je tvořena třemi různými typy cholesterolu. Jsou to:
- Lipoprotein s vysokou hustotou neboli HDL – ten je obecně považován za “dobrý” cholesterol. Představuje asi tak 20-30 procent z celkového cholesterolu v těle.
- Lipoprotein s nízkou hustotou neboli (LDL) – ten je považován za “špatný” cholesterol a tvoří asi tak 60-70 procent z celkového množství cholesterolu v těle.
- A konečně, lipoprotein s velmi nízkou hustotou (VLDL) – ten je prekurzorem LDL a tvoří asi 10-15 procent z celkového množství cholesterolu v těle.
Na poměru těchto typů cholesterolu dost záleží, protože když dojde ke zvýšení nebo snížení, může to ovlivnit šance člověka na rozvoj srdečních chorob.
LDL částice se vyskytují v různých velikostech a zdá se, že větší z nich nejsou problémem. Pouze tak zvané menší LDL částice o vyšší densitě snadno procházejí cévami a usazují se v jejich stěnách a v případě zoxidování zánětlivě poškozují cévy.
Když člověk postupuje test na cholesterol, a ten ukazuje vysokou hladinu celkového cholesterolu, může to být způsobeno tím, že hladiny LDL cholesterolu stouply. Dobrý poměr cholesterolu ukazuje, že tělo funguje správně a je zdravé.
Studie z Harvardu uvádí, že následující poměry cholesterolu signalizují různé stupně rizika srdečních chorob:
Poměr cholesterolu u mužů
5.0 = průměrné riziko3,4 = polovina průměrného rizika9,6 = dvojnásobek průměrného rizika
Poměr cholesterolu u žen
4.4 = průměrné riziko3,3 = polovina průměrného rizika7,0 = dvojnásobek průměrného rizika
Ano, muži a ženy podstupují stejný krevní test, ale jejich průměrné hladiny HDL, LDL a VLDL se obvykle liší. Například u žen v menopauze je celkem obvyklé, že mají zvýšenou hodnotu LDL. To však neznamená, že tyto ženy nemají riziko špatného poměru cholesterolu. Znamená to jednoduše, že tyto ženy jsou spíše méně citlivé na špatné poměry cholesterolu.
Hladina tzv. celkového cholesterolu by neměla být vyšší než 5,0 mmol/l (milimolů na litr krve). Hodnota “špatného” LDL cholesterolu by neměla být vyšší než 3,0 mmol/l. Množství “dobrého” HDL cholesterolu by mělo být vyšší než 1 mmol/l.
Hladiny cholesterolu mohou ovlivňovat různé faktory, jako je strava a stres.
Jak cholesterol ovlivňuje vaše tělo?
11Maso, mléčné výrobky a drůbeží výrobky obsahují cholesterol – lidé, kteří jedí tyto živočišné produkty, mohou mít proto vyšší hladinu cholesterolu než ti, kteří tyto potraviny nejí. Správná hladina cholesterolu pomáhá udržovat správnou hladinu vitamínu D a hormonů v těle a napomáhá trávení.
Zvýšené množství LDL cholesterolu, způsobené trans a nasycenými tuky, zvyšuje riziko srdečních chorob a cukrovky.
LDL cholesterol pokrývá tepny a způsobuje nahromadění látky zvané plak na jejich stěnách. To vede ke stavu známému jako ateroskleróza, což je forma srdečního onemocnění. Když k tomu dojde, je negativně ovlivněno tělo i srdce. Tento stav zpomaluje průtok krve do srdečního svalu a může blokovat krev, aby se nedostala do srdce. Tím se zvyšuje riziko infarktu.
Jak ovlivňovat hladiny cholesterolu v těle?
Poměry cholesterolu, ať už dobré nebo špatné, lze udržovat nebo měnit. Pokud má osoba hladinu cholesterolu, která naznačuje vysokou hladinu LDL, existují způsoby, jak tuto hladinu špatného cholesterolu snížit.
Třeba těmito způsoby:
- Dieta a jídelníček: Potraviny s vysokým obsahem nasycených tuků, trans-tuků a uhlohydrátů zvyšují hladinu cholesterolu, takže konzumace menšího množství těchto druhů potravin pomůže se snížením hladiny cholesterolu.
- Hlídání hmotnosti: Mnoho rizik je spojeno s nadváhou nebo obezitou, včetně riziko zvýšené hladiny cholesterolu. Udržování zdravé váhy snižuje riziko srdečních chorob.
- Cvičení a pohyb: Aktivita po dobu alespoň 30 minut denně zvyšuje srdeční frekvenci, pomáhá udržovat zdravou váhu a snižuje hladinu LDL cholesterolu a zároveň zvyšuje hladinu HDL cholesterolu.
Cvičení může zvýšit hladiny “dobrého” cholesterolu.
Kromě těchto změn v životním stylu může lékař předepsat léky, které pomohou snížit hladinu cholesterolu u člověka. Dva nejoblíbenější léky jsou statiny a niacin. Oba se používají ke snížení hladiny LDL cholesterolu. Studie ukazují, že statiny mohou snížit LDL o 60 procent a mohou také zvýšit produkci HDL.
Pokud statiny nejsou pro daného pacienta z nějakého důvodu vhodné, mohou být dobrou alternativou inhibitory absorpce cholesterolu.
Ezetimib je příkladem jednoho takového léku a vykazuje pokles LDL cholesterolu o 15-20 procent, s doprovodným zvýšením HDL.
Obecně statiny příliš nedoporučujeme, lepší metodou, jak udržet normální poměr cholesterolu, je však péče o tělo zdravou stravou a mírným cvičením každý den.
Pokud nemáte zvýšené riziko srdečního infarktu nebo netrpíte FH, dieta a cvičení by měly být první volbou při snižování hladin cholesterolu. Jinak vám poradí lékař.
Genetika a cholesterol
Odborníci udávají, že hlavním faktorem, který ovlivňuje hladiny cholesterolu v krvi, je genetika. Uvádí se, že rodinné dispozice (tedy genetika) ovlivňují hladiny cholesterolu až ze 75 % a jen za zbývajících 25 % může naše stravování.
Zajímavost: Měla slavná Mona Lisa vysoký cholesterol?
Opravdu měla slavná Mona Lisa vysoký cholesterol?
Co stojí za klidným, tajemným výrazem Mony Lisy? Italský lékařský expert si myslí, že má odpověď: vysoký cholesterol. Ano. Vito Franco, profesor patologie na univerzitě v Palermu, říká, že tvář modelu v malbě ze 16.
století naznačuje, že kolem jejího levého oka je podkožní akumulace cholesterolu. Pokud tomu tak skutečně je, měla modelka Lisa Gherardini, manželka florentského obchodníka s hedvábím, velmi vysoký cholesterol.
Pan Franco uvedl, že na ruce Mona Lisy existují také důkazy o benigních nádorech složených z tukové tkáně.
A co si dále o cholesterolu můžete přečíst?
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Fakta o cholesterolu
Západní medicína považuje cholesterol za hlavního viníka srdečně cévních nemocí jako srdeční infarkt, mozková mrtvice, angina pektrois, trombózy, embólie a další cévní nemoci. Ve skutečnosti však cholesterol je přirozeně se vyksytujícím tukem, který je naprosto nepostradatelný pro naše zdraví.
Je součástí buněčných membrán, podílí se na tvorbě mužských a ženských pohlavních hormonů, nadledvinkových hormonů, steroidů a žlučových kyselin (které jsou nezbytné pro trávení tuků). V kůži se zase cholesterol přeměňuje po slunečním záření na nezbytný vitamin D.
Cholesterol je produkován játry, a to vždy v takovém množství, které je žádoucí pro okamžité fungování organismu, takže příjem z vnějšku v potravě je mnohem méně významný. Diagnostikování na základě krevního vzorku se týká výhradně cholesterolu unášeného krví, nikoli cholesterolu usazovaného na cévní stěně. Příčinou farmaceutického boje proti cholesterolu byl masivní nárůst srdečně cévních onemocnění, ke kterému došlo v průběhu posledních 50 let. Vyšetření lidí, zemřelých na kardiovaskulární nemoci, prokázala ucpání cév tukovými pláty s vysokým podílem cholesterolu. Od těch dob zkoušejí lekaři nejrůznějšími leky snižovat cholesterol c krvi, aniž by se zabývali otázkou, proč k tomu dochází.
Vysvětlení tohoto jevu podal nositel Nobelovy ceny Dr. Carl Pauling. Dle něho jsou cévní stěny, podobně jako všechny ostatní buňky našeho organismu, vystaveny působení volných radikálů, tj. látek vzniklých jako odpad při metabolickém spalování. Čím více ‚špatně jíme‘ či ‚špatně spalujeme‘, tím více vzniká volných radikálů, které jsou vskutku hodny svému jménu a radikálně útočí na náš organismus ze všech stran. Volné readikály se někdy také nazývají oxidanty nebo lidově jako stav překyselení či zanesení organismu toxiny. V čínské medicíně představují nadbytek JANG, tedy nadbytek vnitřního horka (del TČM toto vnitřní horko vzniká nejen ze stravy, ale hlavně z emocí, proto nejsou vyjímkou ani hubené ženy, často vegetariánky, s vysokou hladinou cholesterolu). Naše cévní stěny jsou tedy v neustálém stavu obměny a oprav. K těmto opravám potřebují konstantní dodávky nového vaziva kolagenu, který se skládá mimo jiné i z vitamínu C.
V případě nedostatku tohoto vitamínu (v důsledku naší ‚překyselné‘ stravy, kde převažují tuky a cukry nad zeleninou) se nemůže tvořit dostatek kolagenu, a tím pádem se nemohou opravovat poškozené cévní stěny.
Náš organismus pak hledá náhradní řešení – využívá cholesterolu, kterým ‚plátuje‘ poškozená místa na cévách, podobně tak jako zničenou asfaltovou silnici po zimě.
Tím zabraňuje možným vážným krvácením se všemi jeho důsledky.
V případě chronického nedostatku vitaminu C a dalších antioxidancií (doporučujeme především kombinaci s přípravkem ANTHOGENOL) pokračuje i ukládání cholesterolu v cévách, jejich průchodnost se zmenšuje, až se mohou úplně ucpat a navždy nás uspat.
Podlé této Paulingovi teorie je zvýšená hladina cholesterolu a jeho usazování v cévách pouhým projevem problému, ale ne jeho příčinou. Tím je tzv. překyselení organismu v důsledku nedostatku antioxidačních látek, které by se měli do našeho organismu dostávat nejlépe přirozenou cestou v podobě zeleniny.
Dle TČM vitamin C – ochlazuje vnitřní horko v krvi a vylučuje horké toxiny, podobně jako ‚zelená‘ zelenina a zelený čaj, obzvláště pak Nápoj pěti hvězd.
Toto je současně i nejlepší prevence proti obezitě a ‚cholesterolovým nemocem‘ vůbec (tzv. metabolický syndrom zahrnuje v sobě dnešní civilizační nemoci, jako je obezita, cukrovka, vysoký krevní tlak, žlučníkové a ledvinové kameny, angina pectoris, dna, zvýšená hladina tuků a cholesterolu …).
Avšak Paulingova teorie byla lékaři a farmaceutickým průmyslem odmítnuta (proč asi). Upřednostněna byla jednoduchá rovnice, při které platí, že cholesterol ve stravě automaticky znamená i cholesterol v krvi.
Fakta o cholesterolu: nemůžeme bez něj žít a hlídat ho musíme i u dětí
Cholesterol je látka steroidní povahy, kterou najdete v každé buňce. Hladiny cholesterolu v těle toho mohou hodně prozradit o budoucnosti vašeho srdečního zdraví.
„Víme, že zvýšená hladina LDL cholesterolu způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu v cévních stěnách. Cévy ztrácejí pružnost a zužuje se prostor pro průtok krve. HDL cholesterol má naopak ochrannou funkci, protože nadbytečný cholesterol odvádí zpět do jater, kde je metabolizován,“ objasnila hlavní nutriční specialistka Světa zdraví Monika Bartolomějová.
Jednoduchý krevní test na pravidelné preventivní prohlídce vám prozradí, jak na tom s cholesterolem jste.
„Jestli chcete co nejrychleji zjistit, jak jste na tom s cholesterolem, nemusíte ani k lékaři. Stačí dojít do lékárny a koupit si domácí jednorázový test. Výsledek budete vědět za pár minut, stačí jedna kapka krve. Hranice, za kterou byste neměli dojít, je koncentrace celkového cholesterolu 5 mmol/l,“ vysvětluje Bartolomějová.
O cholesterolu jste toho už nejspíše slyšeli hodně. My vám o něm prozradíme několik zajímavostí, které jste možná netušili.
Bez cholesterolu nemůžete žít
S cholesterolem v těle jste se již narodili a děti ho dále získávají z mateřského mléka. Cholesterol je pro organismus nezbytný, pro správné fungování ho potřebují všechny hormony a buňky v těle. V játrech z cholesterolu vznikají žlučové kyseliny, které jsou nutné ke zpracování tuků.
Přesto bychom si měli hladiny cholesterolu nechat u lékaře pravidelně zkontrolovat.
Hladiny cholesterolu mohou ovlivňovat různé faktory, jako je strava a stres. Doktor Stephen Kopecky, kardiolog na Mayo Clinic v Rochesteru v Minnesotě, radí nechat si provést dva samostatné testy s odstupem alespoň jednoho týdne. Jedině tak lze podle něj dosáhnout nejpřesnějších výsledků.
Monika Bartolomějová dodala, že krev odebraná v nevhodnou dobu, například po jídle, je pro určení výsledků cholesterolu nepoužitelná.
„Krev je potřeba odebrat ráno nalačno, aspoň devět hodin po posledním jídle. Taky byste den před odběrem neměli pít alkohol“.
Vysoká hladina cholesterolu může být genetická
Při snaze snížit vysoké hladiny celkového a LDL cholesterolu a naopak navýšit HDL cholesterol, je obvykle kladen velký důraz na změnu stravovacích návyků a navýšení fyzické aktivity.
Nicméně hlavním faktorem, který ovlivňuje hladiny cholesterolu v krvi, je genetika.
Doktor Kopecky uvedl, že rodinné dispozice ovlivňují hladiny cholesterolu až ze 75 % a jen za zbývajících 25 % může naše stravování.
S tím souhlasí i nutriční specialistka Bartolomějová. „Důvodem špatného hospodaření s tuky jsou i rodové dispozice, takže není pravda, že za zvýšený cholesterol může pouze přejídání uzeninami, hamburgery, bůčkem a smaženými brambůrky.“
 Ilustrační fotografie |
Jestliže budete jíst potraviny s vysokých obsahem cholesterolu jako je tučné maso a smetanové mléčné výrobky, vaše tělo, pokud funguje normálně, se přebytku zbaví. Ale právě to, jakého množství cholesterolu se zbavíte, závisí na vašich genetických dispozicích.
Například lidé s familiární hypercholesterolemií (FH) – poměrně častou vrozenou dědičnou chorobou (trpí jí 1 člověk z 500), která se projevuje právě vysokou hladinou cholesterolu – se nemohou efektivně přebytku cholesterolu zbavit. U těchto pacientů je nutné dodržovat zásady zdravé výživy, pravidelně cvičit a užívat léky snižující cholesterol.
I děti mohou mít vysokou hladinu cholesterolu
Většina lidí se domnívá, že zvýšená hladina cholesterolu je problémem dospělých jedinců. Zdravotníci už nyní ví, že jedním z klíčů k udržení normálních hladin je testování již v raném věku.
American Academy of Pediatrics doporučuje vyšetření cholesterolu u všech dětí mezi 9 a 11 lety.
U dětí s vysokým rizikem dyslipidémie (obezita, výskyt infarktu v rodině, rodinná historie vysoké hladiny cholesterolu) by se pak testy měly provádět již po dosažení dvou let věku.
| Vysoký cholesterol u dětí řeší maminky na eMimino.cz. |
Doktorka Martha Gulatiová, vedoucí kardiologie na University of Arizona College of Medicine ve Phoenixu, radí rodičům nechat zkontrolovat hladiny cholesterolu svých dětí, zvláště pokud mají v rodině výskyt předčasné srdečné choroby.
Cvičení může zvýšit hladiny „dobrého“ cholesterolu
Kromě zdravé výživy, která zahrnuje potraviny jako jsou losos a avokádo, můžete zvýšit hladinu „dobrého“ HDL cholesterolu (chrání před onemocněním srdce) tím, že budete cvičit. Klíčem je, jak tvrdí doktor Kopecky, intervalový trénink při střední intenzitě, který proložíte vysoce intenzívním tréninkem.
Letos v červnu byly v časopise International Journal of Sports Medicine zveřejněny výsledky odborné studie, která ukázala, že tři týdny vysoce intenzivního intervalového tréninku žen s cukrovkou 2. typu výrazně zvýšily hladinu jejich HDL cholesterolu (o 21 %) a snížili hladinu triglyceridů (o 18 %).
A v další studii, zveřejněné v březnu 2009 v časopise Journal of Strength and Conditioning Research, vědci zjistili, že muži, kteří střídali pomalý běh s rychlým, měli za osm týdnů výrazně zlepšené hladiny HDL cholesterolu oproti mužům, kteří neběhali.
Potravinové doplňky mohou snižovat hladiny cholesterolu
Pokud nemáte zvýšené riziko srdečního infarktu nebo netrpíte FH, dieta a cvičení by měly být první volbou při snižování hladin cholesterolu. Doktor Kopecky však uvádí, že mnoho lidí se zvýšenou hladinou cholesterolu nechce užívat léky na její snížení.
- Podle odborníků z Cleveland Clinic v Ohiu zdravá strava spolu s užíváním 2 až 3 gramů rostlinných stanolů a sterolů denně může snížit hladinu LDL cholesterolu o 6 až 15 %, čímž se snižuje i riziko srdečních onemocnění.
- Hlavní nevýhodou těchto doplňků však je, že se musí užívat denně a nějakou dobu trvá, než se projeví jejich účinek.
- Léčebné preparáty pro snížení cholesterolu, jako jsou statiny, fungují rychleji.
- „Můžete si dnes vzít pilulku na snížení cholesterolu a vaše hladiny se sníží o 3 až 4 procenta už zítra,“ tvrdí doktor Kopecky a dodává, že při změně životního stylu a užívání doplňků můžete změnu pocítit až za několik měsíců.
Mona Lisa nejspíš trpěla vysokými hladinami cholesterolu
Žena, která stála modelem Leonardu Da Vincimu při malování slavného portrétu Mona Lisa, mohla být podle zkoumaní odborníků prvním známým případem familiární hypercholesterolémie.
Tuto vrozenou poruchu metabolismu lipidů lze totiž někdy rozpoznat pouhým pohledem. Da Vinciho múza, které bylo v době vytváření portrétu kolem dvaceti let a zemřela po třicítce, totiž vykazuje viditelné znaky FH, jako jsou nažloutlé vystouplé skvrny v okolí očí zvané xantelasma.
Ženám hladiny cholesterolu v krvi během života kolísají
Přestože ženy obecně mívají nižší hladinu cholesterolu než muži, mohou v průběhu života zažívat její výrazné kolísání. Například se zvyšuje během těhotenství, což vědci zdůvodňují tím, že to pomáhá vyvinutí mozku dítěte. Mateřské mléko, které je bohaté na cholesterol, by zase mělo chránit srdeční zdraví dětí.
Doktor Kopecky uklidňuje, že po porodu se obvykle hladiny cholesterolu vrátí k normálu. Podle výzkumu odborníků z Cleveland Clinic další zásadní zvýšení LDL cholesterolu v krvi pak přichází v období menopauzy, zatímco hladiny ochranného HDL cholesterolu v této životní etapě klesají. Od věku 75 let mají ženy vyšší hladiny cholesterolu než muži.
Cholesterol – kde je pravda? – PharmDr. Margit Slimáková
V šedesátých letech minulého století našli lékaři u lidí se srdečně cévními onemocněními zúžené cévy kvůli tzv. plakům, které obsahují cholesterol s některými nasycenými tuky. Z nálezu vyvodili teorii spojující konzumaci potravin o vyšším obsahu cholesterolu s vyšším rizikem vzniku srdečně cévních (kardiovaskulárních) onemocnění. Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí.Nejběžnější formou KVO je ischemická choroba srdeční (ICHS). Podstata ICHS spočívá v aterosklerotickém zúžení věnčitých tepen, které vede k nedostatečnému prokrvení srdce a omezení jeho funkce. Dalším možným projevem KVO je mozková mrtvice, která postihuje především starší pacienty. Dochází při ní k náhlému uzávěru mozkové tepny a následné nedokrvenosti mozku za uzávěrou. Ischemická choroba dolních končetinje další běžnou podobou KVO. Jedná se o onemocnění tepen dolních končetin. Dlouhodobá nedokrevnost vede ke vzniku kožních defektů, které se špatně hojí, a v případě úplného tepenného uzávěru je dolní končetina ohrožena odúmrtí tkáně s následnou infekcí.
Na základě této cholesterolové teorie nás lékaři a časopisy už několik desítek let varují před nadbytkem cholesterolu ve stravě a žilách. Výrobci potravin se bez potíží přizpůsobili volání po nízkocholesterolové dietě a hbitě zaplnili pulty obchodů stovkami dietních nízkocholesterolových a nízkutučných potravin.
Populární média a dietologové teorii přebrali a vesele šířili dále (mnozí vlastně stále šíří). Sama jsem na základě studií vykonaných a prezentovaných lékaři upozorňovala na zvýšení rizika KVO při vyšším příjmu cholesterolu a nasycených mastných kyselin, tj. potravin živočišného původu.
Dnes je však čím dál jasnější, že souvislost mezi cholesterolem ve stravě a KVO není ani zdaleka jednoznačná.
Podle odborníků je samotný cholesterol nevinný a skutečným problémem jsou mnohé potraviny, které jsou doporučovány pro zdraví cév. Chlesterol není primární příčinou srdečních onemocnění. Cholesterol je v organismu nezbytný pro tvorbu buněčných membrán, hormonů, vitamínu D a žluči, jež napomáhá trávení tuků.
Cholesterol je zásadní součástí mozkových buněk a je nezbytný pro správné fungování mysli. Mnohé studie zjistily souvislost mezi velmi nízkou hladinou cholesterolu a zvýšením rizika výskytu rakoviny, hormonálních poruch a deprese.
Cholesterol se stane problémem v okamžiku, když se v důsledku primárního poškození cév zánětem začne společně s některými druhy tuků usazovat v poškozených cévách a snižovat jejich průchodnost. Snížení až ucpání průchodnosti cév je následně příčinou jednoho z KVO. Samotné snižování cholesterolu v potravě anebo krvi proto neřeší příčinu potíží.
Uvedená fakta vysvětlují, proč po mnohaleté masivní konzumaci nízkocholesterolových a nízkotučných diet se statiny (léky snižující hladinu cholesterolu, které dnes v určitých vyspělých zemích užívá až čtvrtina dospělé populace) stále přibývá KVO.
Cholesterol se přitom neusazuje na stěnách zdravých cév, ale plní v organismu mnohé nezbytné funkce, pro které je určen. U člověka se zdravými cévami nepřispívá cholesterol ke vzniku KVO. Faktem ale je, že poškozený zoxidovaný cholesterol je škodlivý, a právě ten se přednostně stává součástí cévních plaků.
Na tato nová fakta doposud nezareagovala velká část lékařů, výrobci potravin ani běžná média. Články o cholesterolové lži se však čím dál častěji objevují v alternativních médiích, zejména se šíří cestou internetu.
Za nejděsivější považuji, že své “pravdy” (teorie o cholesterolu a KVO) se stále pevně drží farmaceutický průmysl a nadále tvrdě prosazuje předepisování statinů, tj. léků snižujících hladinu cholesterolu.
Poslední kreativní myšlenkou farmaceutů je doporučovat pravidelné pojídání statinů dokonce zdravým jedincům coby prevenci.
V médiích se objevuje i návrh na bezplatné přidávání balíčku statinů k hamburgerům ve fast food restauracích a farmaceutický gigant Pfizer právě připravuje k uvedení na trh žvýkací dětskou formu Lipitoru, léku ze skupiny statinů.
U statinů je jasné pouze to, že snižuji hladinu cholesterolu, ale neexistují jednoznačné studie, které by prokazovaly, že by snižovaly riziko vzniku KVO, a především úmrtnosti na KVO. Současně patří mezi nežádoucí účinky statinů např. bolest až ochrnutí svalů a poruchy paměti.
Nejběžnější příčiny zánětů
Nezdravá a nepřirozená strava, tj. nadbytek průmyslově upravovaných potravin, v tomto případě zejména jednoduchých cukrů, a paradoxně i velkého množství průmyslově upravovaných rostlinných olejů.
U cukrů je dnes snad největším problémem excesivní konzumace fruktózy v podobě tzv. high fructose corn syrup (HFCS), jenž je základem snad všech průmyslově upravovaných potravin.
Fruktóza se nepřenáší do buněk s pomocí inzulinu, což se může zejména z krátkodobého pohledu zdát jako prospěšné, a to zejména pro diabetiky, ale z dlouhodobého hlediska je vysoce nevýhodné pro všechny. Fruktóza se totiž při nadbytečném příjmu urychleně přeměňuje na nevýhodné tuky a organismus zatěžující metabolity.
Cukry navíc díky depleci minerálních látek v organismu podporují vznik tzv. kyselinotvorného prostředí, které je příznivé pro rozjvinutí zánětlivé reakce.
Z tuků se na vzniku KVO podílejí především margaríny s trans mastnými kyselinami (ano, právě produkty, které nám byly potravinářským průmyslem a lékaři léta nabízeny jako řešení KVO potíží), ale také nadměrná konzumace rafinovaných rostlinných olejů, která vede k excesivnímu příjmu jinak prospěšných omega 6 mastných kyselin (MK), a takto i velmi nezdravému poměru v příjmu omega 6: a omega 3 MK. Některé omega 6 mastné kyseliny navíc v organismu metabolizují za vzniku kyseliny arachidonové, která se podílí na vzniku zánětlivých reakcí. Oleje s omega 6 MK jsou oblíbené u výrobců potravin, protože jsou stabilnější, zatímco oleje s citlivějšími omega 3 MK potravinářský průmysl téměř vůbec nepoužívá a nabízí jen minimálně.
Tuto výbušnou kombinaci jednoduchých cukrů a rafinovaných olejů doplňte koktejlem chemických aditiv se zbytky chemie z konvenčního zemědělství a recept na katastrofu nejen pro naše cévy je hotov.
Shrnutí řešení, které nám nabídly potravinářské a farmaceutické firmy
- Margaríny s trans mastnými kyselinami.
- Široká nabídka nízkotučných potravin, ve kterých byl tuk většinou nahrazován škroby (cukry).
- Statiny (léčiva snižující hladinu cholesterolu v krvi) s celou řadou závažných nežádoucích účinků.
- Doporučení dopřávat si rafinovaných rostlinných olejů s převahou omega 6 mastných kyselin.
Cholesterolová teorie vedla k masívní konzumaci nízkotučných potravin, včetně zvýšení příjmu jednoduchých cukrů a rafinovaných olejů, které významně podporují vznik zánětů v organismu.
Výsledkem jsou neustále stoupající počty KVO, ale navíc i obezity a diabetu. Všechny jsou přímo propojené s uvedenými nevhodnými doporučeními.
Prevence zánětů
Přirozená strava s dostatkem vitamínů, minerálních látek, enzymů, fytochemikálií a vlákniny.
Jak je možné, že vegetariáni a další příznivci rostlinné stravy mají nižší riziko vzniku KVO* než konzumenti dnes běžné masité stravy, když by konzumace cholesterolu (živočišných potravin) neměla ovlivňovat KVO? Podle mne je vysvětlením, že zdravotní prospěšnost rostlinného stravování je dána typickou přednostní konzumací přirozených potravin s mnoha cennými ochrannými živinami před jakýmikoliv polotovary. Mnozí zástupci vegetariánů a spol. vedle zdravého stravování navíc vedou zdravý životní styl spojený s dostatkem pohybu, nekuřáctvím, vyhýbáním se drogám, zdravým spánkovým režimem apod. Potřebný cholesterol není nezbytné přijímat ve stravě, organismus si jej sám produkuje, a proto nikomu nehrozí deficit cholesterolu.
Je řešením mléko, vejce a maso?
Příjem mléka byl a skutečně je rizikem pro vznik KVO, ale dnes už podle mne lze usuzovat na to, že viníkem není mléko samotné, ale jeho nepřirozené technologické úpravy, jako např. pasterizace a homogenizace.
Nepasterované mléko nejen že není příčinou alergie, ale nezvyšuje ani riziko vzniku KVO.
Pasterované mléko je totiž nejběžnějším potravinovým alergenem, a v případě, že alergie není řešena kauzálně (naprostá eliminace pasterovaného mléka včetně všech výrobků, ve kterých se nachází) způsobuje chronické zánětlivé reakce v organismu, a tím podporuje ukládání cholesterolu a tuků v cévách. Podávání antihistaminik alergikům není řešení příčiny problému, ale pouhé potlačování zevních projevů alergie. Pasterizace navíc ničí v mléce přirozeně přítomná probiotika, a následkem toho (na rozdíl od nepasterovaného mléka) nepřináší žádný prospěch trávícímu traktu.
Vejce se zdají být bezproblémová, přestože (vzhledem k jejich produkci) sama doporučuji jen ta z organického chovu anebo místních tržnic, kde farmáře znáte. Zásadní je však stále jejich šetrná úprava, to znamená spíše krátké povaření než smažení na rostlinných olejích, při kterém cholesterol obsažený ve vejcích snadno oxiduje, a navíc rostlinné oleje příjem vajec obohatí o omega 6 MK.
Maso je na vrcholu potravinového řetězce, což prakticky znamená, že se v něm hromadí veškerá rezidua z konvenčního zemědělství. Maso dnešních zvířat je díky nepřirozenému nezdravému krmení podstatně nižší kvality, než tomu bývalo dříve.
Podle mne jsou proto výživové směry upřednostňující rostlinnou stravu (plant based diets) stále velmi zdraví prospěšné, a to nejen pro lidi.
O ekonomické a ekologické výhodnosti rostlinného stravování jsem však už vícekrát psala, a proto nyní detailněji popisuji pouze zdravotní stránku problematiky.
Výborným příkladem prospěšnosti příjmu potravin z rostlinných zdrojů oproti živočišným jsou například vlašské ořechy, které dodávají omega 3 mastné kyseliny, ale na rozdíl od mořských ryb bez rizika současné konzumace těžkých kovů (zejména rtuti).
Nízkocholesterolová dieta
Dodržování nízkocholesterolové diety má stále význam ve vzácných případech genetického defektu metabolismu cholesterolu (familiární hypercholesterolemie), při kterém jeho hladiny v krvi dosahují extrémních hodnot, a také možná u tzv.
cholesterol senzitivních jedinců, ale odhady počtů takových jedinců nejsou jednoznačné, objevují se dokonce pochybnosti o tom, zda vůbec existují. Donedávna se doporučovala nízkocholesterolová dieta všem, dnes běžněji asi třiceti procentům tzv. citlivé populace.
Vzácná genetická porucha ani určité procento na cholesterol senzitivních jednotlivců však nedokáže ospravedlnit plošné doporučování zdraví neprospěšných diet, a už vůbec ne léků se závažnými vedlejšími účinky.
Pravidelná konzumace nezdravých průmyslově upravovaných potravin s nadbytkem jednoduchých cukrů, trans mastných kyselin a omega 6 MK zvedá riziko výskytu KVO mnohonásobně více než samotný přijem cholesterolu. Tato nová teorie dobře vysvětluje i jinak paradoxní fakta:
- Proč eskymáci netrpí epidemií KVO navzdory jejich stravě s extrémně vysokým příjmem cholesterolu a nasycených mastných kyselin (živočišných tuků). Cholesterol samotný není příčinou KVO.
- Proč záliba Francouzů v tučných sýrech a krémových dezertech není doprovázena vyšším výskytem KVO oproti zemím, ve kterých jsou ženy pravidelně na dietách. Francouzi jedí především kvalitní přirozené potraviny s dostatkem ovoce a zeleniny, mnohem menší množtví polotovarů, vaří čerstvá jídla z kvalitních surovin namísto pouhého přihřívání polotovarů, nevečeří ve fast food restauracích.
- Studie, ve kterých nízkotučná a nízkocholesterolová strava vedla až k reverzi cévních plaků. V těchto studiích se vedle nízkotučné diety podávala zejména zdravá, přirozená, převážně rostlinná strava s mnoha ochrannými faktory, režim byl navíc doplněn pohybem a psychoterapií.
Moje doporučení:
- Maximálně upřednostňujte přirozené potraviny s převahou rostlinných zdrojů.
- Omezujte (a nejlépe úplně vylučujte) konzumaci průmyslově upravovaných potravin, a to zejména potravin s obsahem jednoduchých cukrů a rafinovaných olejů.
- V případě konzumace živočišných potravin upřednostňujte ty z organického zemědělství; u mléka ideálně to nepasterované.
- Denně do jídelníčku zařazujte nejrůznější druhy zelenin s důrazem na tmavé listové saláty.
- Vyhýbejte se margarínům s trans MK a potravinám obsahujícím margaríny a HFCS.
- Příjem rostlinných olejů bohatých na omega 6 MK vyrovnávejte příjmem zdrojů omega 3 MK. Upřednostňujte kvalitní máslo před margaríny, především mazání chleba čímkoli nahraďte zálivkami a dipy z prospěšného olivového oleje, který je nejlepším zdrojem omega 9 MK.
- Z jídelníčku zcela vyřaďte soft drinks s nadbytkem kukuřičného sirupu (HFCS), sladké pečivo, které kombinuje zdroje trans mastných kyselin a jednoduchých cukrů, smažená jídla v restauracích, která se přednostně připravují z rostlinných olejů bohatých na omega 6 MK.
* Effects of a long-term vegetarian diet on biomarkers of antioxidant status and cardiovascular, Nutrition. 2004 Oct;20(10):863-6.
Důležité doplnění: V případě geneticky dané hypercholesterolémie jsou léky zpravidla potřebné a prospěšné, ale jedná se pouze okolo jednoho procenta ze všech případů.
Vysoký cholesterol? Důvody možná překvapí!
Datum: 15.05.2019
Rozhlédněte se po svém okolí, zeptejte se v rodině nebo známých. Kolik lidí má vysokou hladinu cholesterolu a kolik lidí užívá léky? Proč tomu tak je?
Cholesterol je látka, která pomáhá tělu zpracovávat tuky. Potřebujeme ji k tvorbě hormonů, ale i vitamínu D. Tvoří přirozenou součást buněk lidského těla a je pro život nezbytný, jelikož plní řadu významných funkcí.
Představuje základ všech buněčných membrán, je hojně zastoupen v nervovém systému, v mozku, v myelinových obalech nervů, nacházíme jej v játrech i ledvinách.
V posledních letech však řada lidí má od lékařů diagnostikovanou vysokou hladinu cholesterolu. Jaké jsou důvody?
Příčiny vysoké hladiny cholesterolu
Cholesterol souvisí se stresem
Cholesterol tvoří důležitý stavební kámen pro syntézu pohlavních hormonů a nadledvinek . Jeho produkce také souvisí s činností štítné žláza. Striktní snižování hladiny cholesterolu může u žen vést k neplodnosti.
Vysoká tvorba hormonů v nadledvinkách souvisí se stresem. Pokud trpíte velkým nebo dlouhodobým, chronickým stresem, tak zákonitě máte zvýšenou hladinu cholesterolu. Je to přirozená reakce organismu.
Na tvorbu vyšší stresových hormonů prostě potřebuje více cholesterolu. Čím tělo vyprodukuje více hormonů, tím musí zákonitě vyprodukovat více cholesterolu.
Je zajímavé, že lidé, kteří se léčí antidepresivy, mají velmi často vysokou hladinu cholesterolu, přestože jsou štíhlí a užívají léky na její snížení.
Dlouhodobý chronický stres , má zásadní vliv na fungování štítné žlázy. Její dysfunkce, ale někdy i autoimunitní zánět může vyvolávat vyšší hladinu cholesterolu v krvi.
Cholesterol a cukr
Cholesterol souvisí s tvorbou žluči a je nezbytný pro syntézu vitamínu D. Vnějším zdrojem cholesterolu je potrava, na kterou připadá 20–40 % celkového cholesterolu. Nejvíce je obsažen v živočišných tucích, uzeninách, vnitřnostech, vaječném žloutku a tučných mléčných výrobcích.
Vnitřní zdroj cholesterolu představuje z 60–80 % produkce vlastního, endogenního cholesterolu, která probíhá zejména prostřednictvím jater, dále střev a nadledvinek. Eliminace cholesterolu z organismu probíhá především pomocí jater. Je zde využit k syntéze žlučových kyselin nebo přímo vyloučen do žluče.
Čím více cholesterolu sníte, tím méně ho tělo vyrobí. Kvalitních tuků, které obsahuje maso, máslo, vejce či mléčné výrobky, se tedy není třeba v rozumném množství bát.
Hormon inzulin zvýší činnost enzymů, které pomáhají játrům vyrábět cholesterol, a pohroma je na světě.Čeho se ale v této souvislosti obávat musíte, jsou jednoduché cukry, které způsobují prudký vzestup inzulinu.
Největším nebezpečím jsou průmyslově vyráběné výrobky s vysokým obsahem cukru, byť skrytého a také vysokým rizikem je alkohol.
Kombinace těchto dvou složek v potravě zvyšuje hladinu cholesterolu. Vyvarujte se dortíků, sladkých koláčů, sušenek, přislazovaných jogurtů či průmyslově vyráběných müsli a také sladkých nápojů.
I nadměrný příjem velmi sladkého ovoce v kombinaci s dalšími sladkostmi je rizikový.
Podle posledních zahraničních výzkumů se významně podílí na vysoké hladině cholesterolu v krvi také dlouhodobé užívání různých druhů léků včetně antikoncepce.
Riziko vysokého cholesterolu
Celková hladina cholesterolu v krvi by měla být na hodnotě 5 mmol/l, zvýšené riziko se uvádí u celkové hladiny 5,1 – 6,5 mmol/l. Cholesterol se dělí na tzv. hodný HDL a špatný LDL. I jejich poměr v celkové hladině je důležitý.
Obecně se uvádí, že vysoká hladina cholesterolu v krvi způsobuje arteriosklerózu (kornatění cév), a tím riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Podle posledních zahraničních studií tomu tak úplně není. Samotná vysoká hladina cholesterolu je jen přibližným ukazatelem rizika vzniku arteriosklerózy.
Řada lidí užívajících léky na snížení hladiny cholesterolu přesto umírá na kardiovaskulární onemocnění.
Prostě jsou situace, a to zejména ty, které souvisí se stresem, kdy tělo přirozeně potřebuje více cholesterolu na tvorbu hormonů, ale v cévách jej neukládá.
K poškozování cév cholesterolem dochází při jeho oxidaci, to znamená, když se spojí s kyslíkem. Pokud tělo má dostatek antioxydantů, vitamínů, minerálů, tak k této reakci nedochází.
V současné době vznikl v medicíně nový fenomén – „honba za cholesterolem“. Léky na snížení hladiny cholesterolu jsou často podávány téměř každému, kdo má vyšší hladinu celkového cholesterolu jak 4,5mmol/l.
Tragédií je, že málokdy je s pacientem provedena anamnéza, aby si ošetřující lékař zjistil, jestli zvýšená hladina cholesterolu není způsobena třeba tím, že má pacient momentálně velký stres, nebo že má zkreslené představy o zdravé výživě.
Často mají vyšší hladinu cholesterolu v krvi lidé, kteří užívají léky poškozující játra anebo lidé po prodělané žloutence či mononukleóze.
Léky na snižování hladiny cholesterolu mají celou řadu vedlejších účinků – třeba poškozování jater. Způsobují chronickou únavu, bolesti svalů, žlučové kameny aj. Určitě bych velmi přemýšlela nad nutností jejich užívání! Do jaké míry se jedná o mé dobro a do jaké míry zajišťuji tržby farmaceutickým společnostem!
Jak docílit optimální hladiny cholesterolu v krvi
Pokud máte vyšší hladinu cholesterolu, měli byste v první řadě přehodnotit svůj jídelníček. Cholesterol v krvi zvyšuje zejména kombinace ztužených tuků a cukr (průmyslově vyráběné sladkosti, sušenky, zákusky, ale i některé druhy müsli tyčinek).
Dalšími rizikovými potravinami jsou: uzeniny, průmyslově vyráběné paštiky, tavené sýry, hotové pokrmy s dlouhodobou trvanlivostí, potraviny s vysokým obsahem bílého cukru, umělá sladidla (aspartam), přepálené tuky, alkohol, vysoká konzumace potravin z bílé mouky. Doporučujeme si přečíst články na našich stránkách v části magazín – strava pro zdraví.
Dalším krokem by měla být eliminace stresu. Uvolňovat stres pohybem, zařadit relaxační techniky.
Neméně důležitým krokem je udržovat si čistý žlučník bez žlučových kamenů viz. očista žlučníku karlovarskou solí
Podporovat správnou funkci štítné žlázy
Byliny a doplňky pomáhají
Velmi účinná kúra…
OMLOUVÁME SE. Na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č.
1924/2006 se u potravinových doplňků stravy NESMÍ uvádět žádná výživová a zdravotní informace, s výjimkou Radou schválených tzv. zdravotních tvrzení.
Toto nařízení platí i na informace na webech, kde se tyto produkty prodávají. Rádi vám poradíme prostřednictvím emailu nebo telefonicky. .
Nechcete přijít o další články? Zde vyplňte svůj e-mail
Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů