Nesnažte se zvracení zadržovat. V první řadě se zbavte všeho, co se žaludku „nelíbí“ a až poté nasaďte léčbu. Pokud vaše tělo nezvládá pozřít ani tekutinu striktně odpočívejte a po několika hodinách po posledním zvracení vyzkoušejte vypít pár doušků vlažného čaje či vody, abyste nedopustili dehydrataci organismu a zabránili tak ještě větší zátěži organismu.
Co způsobuje zvracení
Je několik důvodů, proč se žaludek brání dalšímu zpracování tráveniny. Někdy má vinu onemocnění žaludku a jiných částí trávicí soustavy, jindy zkažené jídlo nebo jen bujarý večírek, kde jste to předešlou noc moc přehnali. Co je ale u zvracení ještě v pořádku a kdy se obrátit na lékaře? Nechutenství a zvracení způsobuje především:
- Nepřiměřené výkyvy vnitřního prostředí. Patří sem výrazné odchylky od běžných koncentrací základních minerálů, ale i hromadění škodlivin, které nejsou tělu vlastní. Ty mohou zajít i tak daleko, že způsobí selhání jater nebo ledvin.
- Zánět v některé části trávicího ústrojí. Jinak také akutní gastritida či obecně známá střevní chřipka. Problémy spojené s takovým zánětem trvají většinou jen krátké období 3-5 dní. Nebezpečný je zejména u dětí a starších lidí, které může snadno ohrozit dehydratace. Zánět se ale netýká pouze žaludku, zvracení způsobuje i infekce na slinivce břišní, žlučníku i játrech.
- Roztažení (distenze) trávicího traktu. Rychlé přejedení a neprůchodnost traktu, které způsobí nepřiměřené roztažení žaludku má vinu na podráždění desátého hlavového nervu, který spouští dekádu impulsů vedoucí k nevolnosti a zvracení. Při neprůchodnosti traktu způsobené zánětem vede i ke zvracení krve. Tento proces velmi často provází i bulimii – poruchu příjmu potravy, kdy se člověk trpící touto psychiatrickou nemocí přejídá a poté záměrně zvrací.
- Těhotenství a výkyvy s ním spojené. Snad všechny budoucí maminky si prošly při těhotenství pořádnou hormonální houpačkou, kterou doprovází typické ranní nevolnosti a zvracení.
- Dráždění rovnovážného ústrojí. Pokud se pohybujete podle vašeho rovnovážného ústrojí ukrytého ve vnitřním uchu v trojrozměrném prostoru nepředpokládaně – nemá pro to pochopení ani žaludek. V dopravním prostředku, při několikáté skleničce na večírku, ve výškách, na různých atrakcích nebo vlivem onemocnění rovnovážného ústrojí dojdete až ke kinetóze a zvracíte.
- Požití či dráždění čichového centra chemickými látkami. Ať už si jakkoliv podáte nebezpečnou látku, toxin, drogu nebo některé léky, mohou vyvolat zvracení. U toxinů a drog se nemusíme dlouze rozepisovat. Alkohol je v tomto případě králem, který přímo ovlivňuje nervové centrum zvracení. U léků je toto riziko v téměř sto procentech případů zmíněné na příbalovém letáku léku.
- Onemocnění mozku, které přímo dráždí centra zvracení. Meningitida, encefalitida, otok mozku při otřesu mozku, krvácení či mozkové nádory způsobují nitrolební hypertenzi. Tedy pnutí či přetlak uvnitř lebky, který v mozku tlačí na centra zvracení. Ta jsou opakovaná a zdánlivě neutišitelná a je třeba je neodkladně řešit za pomoci lékaře.
Jak zastavit zvracení
Jak zastavit zvracení? Buďte v klidu. Lehněte si na záda a klidně dýchejte. Zpříjemněte si tyto krušné chvilky studeným obkladem na čele. Pokud se vám navaluje po zvracení znovu a znovu kvůli nepříjemnému pocitu v ústech, vyzkoušejte zázvorové kapky, které přebijí dráždivou pachuť.
Populární jsou i zázvorová lízátka a cucací bonbóny, které díky obsahu zázvoru podpoří normální funkci trávícího systému. Vhodné jsou nejen při těhotenské nevolnosti ale i pro děti během dlouhé cesty dopravním prostředkem. Žaludek pomůže vyčistit od škodlivých látek a zklidnit i aktivní uhlí, ať už ve formě tablet nebo prášku.
Chronicky známý lék Kinedryl, který se používá na prevenci a léčbu kinetózy a nevolnosti při cestování, vám neuleví od zvracení po jídle nebo nadměrné konzumaci alkoholu. Až se váš žaludek trochu uklidní, pijte po malých doušcích sladký nápoj nebo rehydratační roztok. Otevřete si okno nebo se snažte dostat na čerstvý vzduch.
Při zvracení v důsledku jiného závažného onemocnění nebo léčby, může lékař předepsat léky, které potlačují nevolnost a zvracení.
Co jíst a pít při zvracení
Co jíst a pít při zvraceníK pití jsou vhodné jsou vlažné čaje, minerální a rehydratační roztoky. Ze začátku nejintenzivnějšího zvracení hlavně pijte a pomalu zkoušejte zařazovat obyčejné tukové rohlíky nebo kukuřičné křupky. To jediné vás bude dělit od opakovaných záchvatů zvracení.
Pokud vám rohlíky a křupky nedělají zle, pomalu zařaďte nemastná jídla a konzumujte je v malých dávkách.
Nejlépe se snáší nemastné ovesné a bramborové kaše, vařená mrkev, libové kuřecí maso, nemastné vývary a klasika v podobě dětských piškotů, banánů a rýže.
Co pomáhá po zvracení
Co pomáhá po zvraceníPokud je vám na zvracení, nebraňte se tomu. A raději vyzvracejte vše, co vás v žaludku dráždí. Zvracením se náš organismus chrání. Až se váš žaludek trochu uklidní, po malých doušcích začněte pít, nejlépe slazené kolové nápoje nebo vlažné čaje.
Jak dlouhé zvracení je životu ohrožující?
Jak dlouhé zvracení je životu ohrožující?Zvracení odezní v drtivé většině případů samo, když se žaludek zbaví dráždivého obsahu a uklidní se.
Lékaře byste měli navštívit v případě, že ve zvratcích uvidíte krev nebo když zvracíte dlouhé hodiny. V tomto případě hrozí nebezpečí dehydratace.
V takových situacích, kdy už sbíráte poslední síly mějte vždy po ruce rehydratační roztok, který vás „zavodní“ a poté vyhledejte akutně lékařskou pomoc.
Vše proti nevolnosti a zvracení Léky na migrénu a bolesti
Zvracení u malých dětí a kojenců: Problém nebo jen běžná nepříjemnost?
Jak na zvracení u malých dětí a kojenců?
Rodiče malých dětí tuto problematiku jistě velmi dobře znají. Časté je u novorozenců a kojenců “ublinkávání” či opravdu zvracení po jídle. Mnohdy se může jednat až o zvracení obloukem, které neušetří ve vašem bytě opravdu nic – vás (oblečení klidně i včetně ponožek), nábytek a další vybavení. Kromě toho, že je jistě únavné každý den opakovaně převlékat dítko i sebe, se vám však jistě vetře do mysli otázka: “Je vše v pořádku, nebo se jedná o nějaký zdravotní problém miminka?”
Zásadní otázka – přibírá vaše miminko na váze?
Bohužel zde není jednoznačně možné říci, co ještě považovat za běžné, a co je již nutné řešit s pediatrem. Je totiž zapotřebí vzít v potaz mnoho dalších informací ohledně celkového stavu dítěte. To zásadní však je, zda miminko přibírá.
Pokud ano, a párkrát denně trochu po jídle poblinká své oblečení, zachovejte klidnou hlavu. Takovéto stavy se postupem času zlepší.
Pokud by však miminko nepřibíralo a opakovaně se u něj objevovalo zvracení velkého obsahu žaludku, neváhejte s ním zajít k lékaři.
Co může být příčinou zvracení u dětí?
Ve většině případů jsou za dětským zvracením tyto příčiny:
1. Gastroezofageální reflux
Jako nejčastější příčinu zvracení u dětí lze uvést právě gastroezofageální reflux. Označení zní sice příšerně, ale v podstatě se nejedná o žádnou mimořádnou chorobu.
Tato slova označují jen fakt, že u miminka dochází k navracení obsahu žaludku do jícnu či do úst. K tomu, aby se tak nedělo, je nutné dovyvinutí jícnové záklopky.
Miminku tato situace přináší nepříjemné pocity, po jídle pláče a je velmi nespokojené.
2. Alergie
Příčinou zvracení může být též potravinová alergie dítěte – konkrétně se zde jedná o alergii na bílkovinu kravského mléka. Tato intolerance se pojí obvykle s dalšími příznaky – průjmy, neprospívání dítěte.
3. Aktuální nemoc dítěte
Zvracení může u dítěte být též signálem probíhající nemoci. Může se samozřejmě jednat o střevní choroby, ale též o prosté nachlazení. U malých dětí při zahlenění dochází k polykání hlenů, které je pak dráždí. I za mohutným explozivním zvracením může stát jen „obyčejná“ rýma.
Základní opatření – jak na zvracející dítě?
1. Neblbněte s dítětem hned po jídle
Pokud u dítěte shledáváte tendenci ke zvracení po jídle, je na místě s ním manipulovat velmi opatrně. Vyhněte se „blbnutí“ okamžitě po jídle, ale třeba i prostému zvedání jeho nožiček k bříšku při přebalování.
Stejně tak nepokládejte miminko hned po kojení na bříško. Zbytečně by u něj docházelo ke stlačování žaludku a riziko vyzvracení by bylo vyšší.
Upozorněte na to také členy rodiny, aby s dítkem zacházeli po jídle opatrněji.
2. Změňte polohu
Pro spánek dítěte se hodí vypodložit postýlku nebo matraci tak, aby byla hlavička dítěte výše než jeho žaludek. Tato zvýšená poloha se osvědčí i při kojení. Po jídle nechte dítě odříhnout a poté jej na pár minut ještě uložte v příhodné poloze – může se vám hodit dětské lehátko nebo třeba autosedačka, kde dítě také zcela neleží.
3. Dávkování po menších porcích
Můžete vyzkoušet dávat miminku menší porce jídla, ale častěji. Pokud si budete občas připadat bezradně, věřte tomu, že situace se bude postupem času již jen zlepšovat. Zvracení bývá nejčastější u dětí do čtyř měsíců, pak se dovyvinutím potřebných struktur obvykle sama spraví.
4. Odstraňte hleny
V případě, že je u dítěte přítomná také infekce horních cest dýchacích, zvlhčujte vzduch v místnosti, kde spí. Snažte se jej zbavit zahlenění. I u nejmenších dětí k tomu můžete využít odsávačky (je na vašem rozhodnutí, zda dáte přednost klasickým, či těm určeným k použití na vysavač), aplikovat jim nosní kapky určené pro jejich věk.
Lékař samozřejmě poradí
Pokud je příčinou zvracení alergie nebo na toto máte podezření, proberte řešení raději s lékařem. U kojených dětí a alergií je nutné, aby matka dodržovala dietu s vyřazením mléčných produktů ze své stravy.
Pro děti, které kojené nejsou, je na trhu k dispozici speciální umělé mléko, které by jim již nemělo činit obtíže. Ani v tomto případě nepropadejte jakékoliv panice, u většiny dětí tato alergie postupem času odezní.
Co si dál přečíst na toto téma?
- Jak na zvracení a průjmy u dětí (při střevní chřipce)?
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Jak se projevuje covid-19 u dětí? Většinou nijak nebo mírně
10. 7. 2020
Ze světových statistik vyplývá, že děti, u kterých byla diagnostikována nemoc covid-19, tvoří asi jen dvě procenta nemocných. Na to, že jsou pozitivní, se u nich většinou přijde ve chvíli, kdy onemocní dospělý. Jak u dětí nemoc probíhá?
Bojíte se o děti v souvislosti s nákazou novým koronavirem? Pozornost je namístě, ale vážné obavy si nepřipouštějte. Nákaza se totiž u malých pacientů obvykle – zhruba v 90 procentech případů – projevuje velmi mírně a neohrožuje je na životě.
Příznaky: potíže s dýcháním i průjem
Nemocné lze podle závažnosti rozdělit do několika skupin. První má takzvaný asymptomatický průběh: dítěti nic není, kromě pozitivního testu má i normální nález na rentgenu.
I v druhém případě jde o velmi mírný projev. Dětští pacienti mají příznaky onemocnění horních dýchacích cest, tedy většinou horečku, slabosti, bolesti svalů, kašel, bolest v krku, kýchají a teče jim z nosu.
Lékaři u nich mohou vidět zarudlé hrdlo, a pokud je poslechnou fonendoskopem, je nález normální jako u zdravého dítěte. U některých malých pacientů se může projevit nevolnost, zvracení, bolesti břicha a průjem.
Kritické případy jsou velice vzácné
V případě středně závažných projevů mají malí pacienti problémy s dýchacím ústrojím, které se projevují pískoty či dušností, a zánět plic.
U ještě komplikovanějších případů se kromě problémů s dýcháním objevují i zažívací potíže včetně průjmu.
Nejkritičtější stavy, které jsou ale skutečně velmi výjimečné, mohou děti ohrožovat na životě, protože mohou vést jak k srdečním selháním, tak třeba i zánětu mozku či jiným orgánovým poškozením.
Bez příznaků, přesto infekci přenášejí
Vzhledem k tomu, že u dětí se nemoc často projevuje bez příznaků, mohou infekci snadno bez varování přenášet. Navíc se ukazuje, že virus se vylučuje stolicí i několik dní po nákaze, takže je zde riziko přenosu i tímto způsobem, a to zejména u malých dětí, které ještě neudržují čistotu.
Přehnaná reakce imunitního systému
Kromě výše zmíněných potíží lékaři v hojně postižených zemích (v Itálii, Francii, Velké Británii a v USA) u dětí v souvislosti s nákazou covidem-19 zaznamenali i jiné potíže. V podstatě jde o nepřiměřenou reakci imunitního systému na vir, která může vést až k poškození hned několika orgánů v těle.
Probíhá v podstatě podobně jako takzvaná Kawasakiho nemoc, což je onemocnění, které způsobuje u dětí do pěti let záněty cév a srdce. Dalo by se zjednodušeně říci, že někteří dětští pacienti na vir reagují abnormální reakcí imunitního systému. Zkušenost lékařů ze zmíněných zemí ale naštěstí ukázala, že i tento stav lze poměrně úspěšně léčit.
Covidové prsty
U dětí a mladistvých se také mohou někdy objevit takzvané covidové prsty, jde o vyrážku v podobě červených hrbolů na prstech zejména u nohou. Je bolestivá a může svědit. Objeví se obvykle druhý až třetí den nemoci a do týdne zmizí. Kromě toho může mít nemocné dítě také třeba kopřivku nebo drobné výrony na kůži nohou.
Každopádně platí, že nemoci covid-19 u dětí se není třeba bát. Dokonce se ukazuje, že i děti, které mají například slabší imunitu nebo jiné vážnější onemocnění, zvládají boj s virem velmi dobře.
Odborná garance: prof. MUDr. Jan Lebl, CSc., přednosta Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice v Motole
Akutní průjem u dětí
Akutní
infekční gastroenteritida je nejčastější příčinou průjmu
u dětí. Obzvlášť často jím onemocní kojenci nebo malé děti do třetího roku. Při průjmu stolice nepříjemně zapáchá a dochází k častějšímu a řidšímu vyprazdňování než obvykle.
O průjmu hovoříme za následujících okolností:
- kojenci: denně více než pět řídkých stolic,
- starší děti: denně více než tři řídké stolice.
V našich zeměpisných šířkách a délkách probíhá více než 90 % průjmů akutní formou (doba onemocnění max. dva týdny). Příčinou jsou většinou infekce střeva. V těchto případech se hovoří o akutním infekčním zánětu žaludku
a střeva (akutní infekční gastroenteritida).
Příznaky
Po inkubační době
1–7 dní dochází většinou k vodnatým průjmům
doprovázených nechutenstvím
, nevolností, zvracením, horečkou, bolestmi břicha a hlavy nebo příznaky podobajícími se chřipce
. Stolice s krví se považuje za výstražný signál – v těchto případech byste měli vyhledat okamžitě pediatra
.
Další obtíže závisejí v první řadě na rozsahu ztráty tekutin a elektrolytů
. Při odpovídajícím doplňování tekutin odezní zvracení většinou během dvou dní, průjem pak během 2–7 dní.
Příčiny
Akutní onemocnění průjmem jsou téměř vždy způsobena infekcemi s různými původci:
- Viry
: asi 40 % akutních
gastroenteritid je v prvních rocích života způsobeno rotaviry. Ojedinělými původci jsou mj. adenoviry, noroviry a enteroviry. - Bakterie: asi u 20 % nemocných dětí jsou ve stolici prokázány jako původci bakterie (především Campylobacter jejuni, Yersinia, Salmonella, Shigella, patogenní
Escherichia coli nebo Clostridium difficile). - Paraziti
: Giardia lamblia, Cryptosporidium, Entamoeba a další jsou příčinou v méně než 5 % případů.
Infekce se přenese většinou prostřednictvím rukou, potravin, pitné vody nebo používaných předmětů znečištěných fekáliemi.
Bakteriální
infekce získaná prostřednictvím potravin se objevuje hlavně po požití nedovařeného masa (Yersinia, Campylobacter, Salmonella) a pokrmů ze syrových vajec (Salmonella).
Dalšími častými zdroji infekce jsou syrové mléko nebo přímý kontakt s infikovaným
dobytkem. Ojediněle se mohou průjmy objevit také jako následek přemíry potravy, alergií nebo otravy.
Co mohou udělat rodiče?
Posoudit stav hydratace dítěte:
- Zvednutí části kůže, např. na břišní stěně nebo na hřbetu ruky, mezi palcem a ukazováčkem. Je-li dítě dobře hydratováno, po uvolnění stisku se kůže okamžitě vrátí do původní polohy. Pokud se kůže do původního stavu vrací pomaleji (typicky několik sekund), může to být známkou dehydratace
. - Posouzení hydratace sliznic, např. očního víčka
, jazyka nebo úst: jsou-li sliznice
suché, ukazuje to na již značnou dehydrataci. Je nutná rychlá reakce, především u kojenců nebo malých dětí.
Jedním z často úspěšných prvních kroků je tzv. čajová pauza (doporučuje se pouze u větších dětí!): k tomuto účelu se dodržuje po dobu pěti až šesti hodin absolutní vynechání stravy, tzn. děti nesmějí nic jíst. Během této doby přijímají pouze dostatečné množství černého neslazeného čaje. Rozhodující přitom je, aby tekutina byla přijímána po hltech, nikoli ve větším množství najednou.
Diagnóza
Lékař se při rozhovoru s rodiči bude ptát především na následující:
- začátek, konzistence a četnost průjmu, případně stolice s příměsí krve,
- začátek a četnost zvracení,
- horečka
, - příjem tekutin a potravy v uplynulých 24 hodinách,
- produkce moči
, - nedávné pobyty v zahraničí nebo nemocnici,
- konzumace antibiotik
a jiných léků, - onemocnění vyskytující se v okolí,
- základní onemocnění
dítěte: především imunitní vady, onemocnění látkové přeměny a střev, - nedávno absolvované přechody na jinou stravu,
- rizikové faktory
pro infekce střev, jako např. konzumace syrového mléka nebo syrového masa.
V návaznosti nato se dítě vyšetří a zváží, dále se pak posoudí rozsah dehydratace. U nekomplikovaných gastroenteritid není prokázání původce nutné.
Ovšem v případě těžkých průběhů, případně průvodních onemocnění, krátce trvajících pobytech v rizikových zemích či u kojenců mladších tří měsíců by se tato prokázání měly dělat.
Případně jsou nutná vyšetření krve a moči či zobrazovací metody
jako ultrazvuk
nebo endoskopie
.
Léčba
V popředí stojí doplňování ztráty tekutin a elektrolytů (iontů). Dále by měly děti pokud možno dostávat vyváženou stravu, případně přejít na potravu úměrnou jejich věku. Pouze v těžkých případech je nutná medikamentózní léčba
.
Příjem tekutin a elektrolytů (iontů):
- Nejde-li o dehydrataci, musejí se doplnit pouze běžné ztráty. K tomu je vhodný např. čaj s trochou soli a cukrem, ale také již připravené čajové směsi z lékárny.
- Kojenci a děti s lehkou až mírnou dehydratací mohou být ve většině případů úspěšně rehydratováni pomocí speciálních pitných režimů (orální rehydratační roztoky, ORR). K této léčbě může docházet po poučení lékařem doma, ambulantně v ordinaci či v nemocnici.
- Děti postižené velmi silným průjmem, tzn. s výraznou dehydratací, narušeným vnímáním a oběhovým šokem
se musejí léčit v nemocnici s intenzivní péčí. Děti do pěti let by neměly dostávat doma připravované džusy nebo míchané nápoje se solí a cukrem, protože tato řešení vykazují často odlišné složení. Všeobecně jsou k rehydrataci nevhodné nápoje jako Coca Cola a džusy.
Strava:
- Kojené děti by během akutního průjmu měly být i nadále kojeny. Má-li dítě kvůli ztrátám tekutin žízeň častěji než obvykle, mělo by být k prsu přikládáno častěji. V kojení by se mělo pokračovat i v případě, že je podáván orální rehydratační roztok (ORR).
- Během a krátce po průjmu je třeba vyvarovat se přechodů na jinou stravu.
- Kojenci, kteří jsou krmení z lahve, dostanou neředěnou mléčnou potravu pro kojence.
- U kojenců, kteří dostanou hypoalergenní kojenecké mléko, by mělo být ponecháno.
- Malé a starší děti s lehkou až středně těžkou dehydratací by měly nejpozději do čtyř až šesti hodin po započetí rehydratace dostat jejich obvyklou stravu. Nejlépe se začíná s odtučněnými jídly z těstovin, brambor nebo rýže, nebo s ovesnou a krupicovou kaší, slanými tyčinkami
, chlebem nebo polévkami (např. bramborovou, mrkvovou). Pokud tato jídla nevyzvrací, lze přejít na normální stravu. - Je třeba vyvarovat se džusů s vysokým podílem fruktózy
, sacharózy
nebo sorbitu (např. jablečného či hruškového).
Léky:
- Medikamentózní léčba je u nekomplikované gastroenteritidy nutná jen velmi ojediněle. Nicméně některé léky mohou dobu onemocnění průjmem prokazatelně zkrátit, např. racecadotril nebo probiotika
(především Lactobacillus
rhamnosus GG). Nasazení antibiotik je smysluplné také jen ve výjimečných případech.
Prevence
K prevenci infekcí střeva se doporučují následující opatření:
- kojení (i částečné),
- dodržování hygienických opatření, především mytí rukou (hlavně před přípravou jídel, případně při manipulaci s potravinami, před kojením
, po návštěvě toalety či po výměně plen), - vyhýbání se nedostatečně neupravenému masu, jídlům ze syrových vajec (Salmonella) či ze syrového mléka,
- zamezení přímému kontaktu s infikovaným dobytkem,
- očkování
: pro kojence a malé děti je doporučeno očkování proti rotavirům (viz článek Rotavirové průjmy).
Kdy jít ihned k lékaři?
Ve většině případů odezní akutní průjem při dodržení uvedených opatření nebo při terapii doporučené pediatrem do několika málo dní zcela bez problémů.
Pediatra byste měli okamžitě kontaktovat v případě, že pozorujete některý z následujících příznaků:
- dítě odmítá pít,
- dítě trpí průjmem a zvracením zároveň,
- objevuje se stolice s příměsí krve,
- dítě má vysokou horečku a/nebo zároveň bolesti břicha
, - břišní stěna dítěte je zcela napnutá,
- průjem přetrvává u kojenců již 6 hodin, u malých dětí 12 hodin a u dětí školního věku 18 hodin.
Horečka u dětí
Když dítěti stoupá teplota, má horkou kůži a i z plenek sálá teplo, dělají si rodiče zpravidla starosti, že je nemocné.
Při posuzování tělesné teploty musíme brát v úvahu věk dítěte. Ihned po porodu se teplota pohybuje v rozmezí 37 až 38,2°C v konečníku.
Během prvního dna klesá a za 24 hodin se zvyšuje opět na 37-37,5°C. Od šesti týdnů je teplota v konečníku vždy vyšší než v podpaží. Pro praktické použití odečítáme od naměřené konečníkové teploty 0,5°C, u některých dětí je ale normální i rozdíl 0,7°C oproti podpaží.
Teplota nebo horečka
Normální teplota těla je mezi 36,5 a 37,3 stupně. Je individuální a také závislá na denním čase. Pouze u malých kojenců k tomuto kolísání během dne nedochází a teplota se celých 24 hodin pohybuje kolem 37 stupňů.
Ráno v šest hodin bývá tělo nejchladnější a večer kolem 17. hodiny nejteplejší. Zvýšená teplota se pohybuje mezi 37,5 a 38,5 stupně, o horečce se mluví od 38,5 stupně. Mírná horečka je mezi 38,5 a 39,5 stupně.
Od 40°C je to už dramatičtější, mluvíme o vysoké horečce.
Horečku pozná většina rodičů podle hodně červených tváří a horkého čela dítěte, protože právě přes kůži na hlavě se tělo zbavuje přebytku tepla. Horké ruce nebo nohy oproti tomu horečku nemusejí signalizovat. Bývají naopak spíše studené, někdy i promodralé.
Dlouhodobé zvýšené teploty
V praxi se často setkáváme s dětmi, které mají kratší či delší dobu tzv. zvýšené teploty do 37,5°C, hovoříme o tzv. subfebrilii.
Příčiny mohou být různé: zánět při virové infekci, horké prostředí, zejména při nedostatečném příjmu tekutin, dalším důvodem mohou být poruchy metabolismu, některé vzácnější poruchy ledvin, srdce a imunitního systému.
Mnohé takové děti jsou hospitalizovány v nemocnicích a zevrubně vyšetřovány a po určité době propuštěny s diagnózou zvýšená teplota.
Zvýšená teplota, která se objeví jedenkrát v průběhu dne, nás nemusí příliš znervózňovat, pokud není provázena dalšími příznaky a celkový stav dítěte je nezměněn.
Uvědomíme lékaře, ten si dítě prohlédne a rozhodne o dalším postupu. Spíše se zaměříme na zjištění, zdali, zvláště velmi energické dítě, mělo v průběhu dne dostatek tekutin, zdali jsme je nepřehřáli v příliš teplém oblečení. Při zvýšených teplotách nepodáváme žádné léky proti teplotě, protože by neměly efekt a spíše by organismus dítěte ještě zatěžovaly.
Jak a kde měřit
Přesné výsledky u malých kojenců přinese pouze měření v zadečku. Všechny velké studie ukazují, že tato metoda je nejspolehlivější. Teplotu u dětí do tří let měříme v zadečku. Od věku šesti týdnů odečítáme od naměřené hodnoty 0,5°C.
Při tomto měření položte dítě na stranu, skrčte mu nožičky a jednou rukou je pevně za ně držte. Konec teploměru před tím potřete trochou vazelíny a ukazováčkem a palcem opatrně zaveďte do konečníku.
Tiskněte přitom rukou na zadeček, což zabrání tomu, aby nebyl teploměr zaveden příliš hluboko.
Nechte ho v konečníku dvě tři minuty a dítě zabavte zpíváním či vyprávěním. Pokud se dítě brání měření teploty v zadečku, vložte mu teploměr do podpaží. Myslete při tom ale na to, aby byla špička teploměru přesně v jamce a nevypadávala ven. Nejlepší je měřit teplotu na stejném místě těla a ve stejnou ranní i večerní hodinu a po určité době po srážení teploty.
Horečka není nemoc
Horečka se velice často vyskytuje jako příznak obvykle virového, méně často bakteriálního onemocnění dítěte. Jakmile se imunita získaná v děloze matky vyčerpá (asi kolem 15. měsíce života dítěte), musí se malý organismus s útoky zvenčí vypořádávat už sám, trénovat vlastní obranné schopnosti.
U dětí není ještě regulování teploty, kterou řídí termoregulační centrum v mozku, docela zralé.
Horečka se objevuje častěji (děti mezi jedním rokem a šesti lety mívají průměrně horečku, kdy teplota stoupne přes 38,5 stupně, osmkrát do roka, dospělí tak jednou za dva roky), může být i při banální infekci poměrně vysoká a její vznik může být neočekávaný, z plného zdraví.
Pokud viry či bakterie proniknou do těla, nejprve vzniká pocit zimy a tělo se snaží různými způsoby zahřát. Stáhnou se svalová vlákna pod kůží, objeví se husí kůže. Svaly se začnou třást a zahřívat, což nebývá navenek vidět. Cévy v končetinách i pokožce se zužují, takže jimi protéká méně krve. Tělo se proti tomu začne bránit tím, že začne „topit“.
Dokud horečka stoupá, může mít dítě dokonce chladné ruce i nohy, větší děti si stěžují na pocit zimy a mohou mít třesavku. Mnoho zárodků, například chřipkové viry, se nemůže při vyšších teplotách dále množit, pokud se nevytvoří jejich termostabilní varianty. Zahřátí organismu ovlivní i látkovou výměnu, rychle se čistí krev, protože se rychleji odplavují odpadní látky.
Obranné buňky lépe bojují se zárodky nemoci.
Při horečce spotřebuje tělo dvakrát tolik energie, než když je zdravé, proto je někdy nutné malého pacienta šetřit, třeba ho i nosit na záchod. Boj těla se dá lépe přečkat, pokud jsou okolo malého lidé, kterým může důvěřovat.
Horečka je nejčastějším důvodem návštěvy lékaře, je také často důvodem zbytečným. Rodiče navštěvují lékaře již jen se zvýšenou teplotou, která se objevila před hodinou.
Ani lékař obvykle na úplném začátku onemocnění není schopen stanovit přesnou diagnózu a bude tlumit pouze příznaky onemocnění.
Proto v prvních 24 hodinách je vhodnější zajistit pro dítě maximální komfort, dostatek chladných tekutin a vyčkat.
Kdy okamžitě k lékaři
Pokud se horečka vyskytuje u dítěte do šesti měsíců. Vystoupí-li nad 39,5 stupně a neklesá ani po podání léků proti teplotě a chladných tekutin, případně zábalů.
Pozorujeme-li změnu v chování dítěte (nápadně neklidné, nereaguje na uklidnění, halucinace, apatický stav).
Má-li dítě ztížený dech (neplést se zrychleným dechem, který je při vyšší teplotě vždy), opakovaně zvrací, má stříkavé stolice, sliní, odmítá ležet, odmítá cokoliv spolknout i vlastní sliny. Pozor dáváme na nápadně chladné, bledé končetiny a křeče.
Vhodná léčba
Teplotu do 38 stupňů nemá smysl léčit. Podáváme pouze dostatek chladných či vlažných tekutin: lehce oslazený černý čaj, málo kysličníkem sycenou minerálku nebo kojeneckou vodu. Sladké i kyselé ovocné šťávy mohou při teplotě dráždit žaludek a způsobit zvracení .
V domácí lékárničce by neměly chybět léky na snížení teploty (např. Paralen, Panadol, Brufen-dětský sirup). Dítěti je ovšem podávejte, až když jiné metody nepůsobí a vyvarujte se překračování dávek, mohlo by dojít k postižení jater a ledvin.
U dítěte do tří let volíme lék ve formě sirupu či kapek a před podáním si vždy na příbalovém letáčku pečlivě přečteme způsob podávání a dávkování.
Dost často se stává, že má-li dítě teplotu, vše odmítá a podání léku se stává téměř neřešitelným problémem. V tomto případě je lepší užít čípek. Po zavedení do konečníku přidržíme půlky zadečku u sebe asi dvě minuty, aby dítě čípek nevytlačilo, čípek se začal vstřebávat ze střeva a mohl tak začít účinkovat.
Okamžitě zvyšte příjem tekutin minimálně o padesát procent! Při horečce musí dítě pít v malých, ale častých dávkách. Pokud se nám dítě nepodaří zavodnit, nepodaří se nám ani zlikvidovat teplotu.
Při každém zvýšení teploty o jeden stupeň nad 37°C stoupá potřeba tekutin o 12%.
Přidá-li se zvracení či průjem, může dojít velice rychle ke ztrátě tekutin a solí a nezbývá než dítě léčit alespoň krátkodobě v nemocnici nitrožilně.
Dítěti podávejte vlažné čaje, slazené glukopurem či medem. Pozor na miminka s horečkou, která bývají často vyčerpaná tak, že nemohou ani pít. Děti pijící z lahve a předškolní děti by měly dostávat především vodu s troškou citronu, šťávu z dušeného ovoce, zeleninové vývary, ovocné nebo bylinkové čaje a případně by měly jíst ovoce (např. melouny).
Jestliže je horečka spojena s opakovaným zvracením, je dobře podávat dítěti po lžičkách studený slabý čaj, eventuálně s malým přídavkem soli. Čaj z černého bezu a lipového květu má potivé účinky. Je-li vaše dítě ve věku, kdy už sní pár lžiček kompotovaných borůvek, rozhodně tohoto léku našich babiček využijte. Kompotované borůvky opravdu teplotu srazí.
Na rozdíl od pití netrváme na přijímání pevné stravy a nenutíme mu ani mléko (samozřejmě pokud nekojíme). Trávení je při teplotě narušeno a nucení do jídla povede spíše ke zvracení. Pokud dítěti teplota poklesne, volíme jídlo, které je dobře stravitelné a přitom dodá dosti rychle potřebné kalorie.
S malým dítětem zvláště kojeneckého a batolecího věku je nutné být po celou dobu horečky v jedné místnosti.
Nejúčinnější zábaly
Antipyretika můžete kombinovat s uvedenými metodami sprchováním a zábaly. U dětí od 4 let můžete třikrát denně opakovat 3-4minutové sprchování vlažnou vodou. U kojenců můžete použít ponožky a bavlněné rukavičky nebo kapesníky, které namočíte ve studené vodě, dobře vyždímáte a oblečete nebo zabalíte dítěti ručky a nožky. To celé lze opakovat maximálně třikrát za den.
Přednost zábalům dáváme i před aplikací léků proti horečce. Bez následků nemusí být například podání acylpyrinu, který může být příčinou těžkých alergických reakcí. Zábaly dítěti uleví a během několika aplikací mohou horečku skutečně podstatně snížit. Je ovšem třeba, aby jejich použití bylo prováděno správně.
Starší děti by si měly (pokud to zdravotní stav dovolí) před přiložením zábalu vyprázdnit močový měchýř.
Na rovnou plochu si připravíme suchou osušku nebo plenu podle velikosti dítěte a to tak, aby do ní mohlo být zabaleno od ramen až ke kyčlím. Na ni dáme tkaninu, kterou jsem namočili ve studené vodě a následně důkladně vyždímali.
Tím se její teplota upraví tak, že je pro dětské tělíčko snesitelná. Na tyto tkaniny se dítě rychle položí a zavine. Potom je uložíme pod lehkou přikrývku. Zábal aplikujeme 5-7 minut.
Za půl hodiny můžeme proceduru opakovat, v případě neúspěchu u malých dětí opakujeme ještě jednou. Pak musíme dítě nechat odpočinout.
Po úspěšném zábalu má dítě již dostatečně teplé ruce i nohy. V případě, že jsou studené, je potřeba třením nebo teplou koupelí vylepšit jejich prokrvení. Toho lze docílit tak, že natáhneme miminku ponožky navlhčené slabým roztokem octa a přes ně dáme ještě suché.
Při obzvlášť vysoké horečce pomůžou lýtkové zábaly. Zabalíme každé lýtko od kotníku až pod koleno do chladné a vyždímané látky a obalíme suchým ručníkem. Třikrát po deseti minutách opakujeme.
Zábaly na zápěstí s arnikou nebo citronem jsou optimálním řešením pro kojence, protože srážejí teplotu a posilují tělo. Látkovou plenu rozstřiháme na 4 pruhy. Nakapeme do 100 ml trošku citrónové šťávy nebo arnikové tinktury.
Do roztoku namočíme plenu a zabalíme s ní zápěstí a kotníky. Obalíme je ještě ručníkem a navlékneme ponožky. Každých 10 minut zábaly několikrát obnovujeme a pak dopřejeme dítěti klid. Zábaly slabin jsou jednoduché a pro miminka ideální.
Na deset minut mu položíme na slabiny navlhčený ručník.
Protože zábal je dětem nepříjemný, je někdy lépe přijímáno omývání či sprchování vlažnou vodou. Nepoužíváme nikdy vodu studenou. Má-li dítě teplotu nad 39 stupňů, již voda teplá 35 stupňů chladí. Pozvolna můžeme teplotu snižovat.
Neochlazujeme déle než 5-10 minut. Můžeme smočit i hlavu, neboť hlavou odvádíme čtvrtinu tepla. Dítě s horečkou může mít velmi divoké sny, může i halucinovat.
Proto nechte v místnosti tlumené světlo, aby se probouzelo do známého prostředí a ne do tmy.
Horečku bychom neměli léčit sami u větších dětí déle než tři dny bez konzultace s lékařem, u kojenců déle než jeden den.
Zvláště u kojenců a předškolních dětí se můžeme setkat s tzv. febrilními křečemi. Vysoká horečka vyvolává křeče, které postihují celé tělo, jsou spojeny s různě hlubokou poruchou vědomí. Trvají obvykle 5 až 10 minut, pak se vědomí rychle upravuje a po tomto stavu nepozorujeme žádné neurologické následky.
Křeče obvykle postihují kojence starší šesti měsíců až děti mladší šesti let. První setkání s křečemi způsobí velkou nervozitu a zmatek. Všemožnými prostředky se snažíme srazit teplotu, teprve když se dítě probere k plnému vědomí, můžeme mu podat malé množství chladné tekutiny. Rodiče, kteří již křeče u svého dítěte zažili, bývají vybaveni čípkem či tubou s Diazepamem.
Každé dítě snáší horečku jinak
Některé děti se vypořádají bez problémů s vysokou horečkou v jedné noci bez léků, jiné se schoulí už při teplotě 38 stupňů a jsou velmi vyčerpané. Mluvíme o horečkových typech.
Dítěti teče z nosu, bolí ho hlava a má teplotu mezi 37-38 stupni, nohy a ruce má studené. Takovému dítěti je dobré snižovat teplotu i přesto, že je nízká, aby se mu v noci dobře spalo a aby mohlo nabrat sílu.
U tohoto horečkového typu by měl být podporován imunitní systém.
Jiný horečkovitý typ dítěte působí unaveně a má skelné oči. Horečka mu začíná stoupat, ze začátku má dítě radost z máminy péče, trochu se potí a spí neklidně. Najednou však boj s nemocí zesílí.
Po první noci se zdá, že je vyhráno, ale odpoledne začne teplota zase stoupat. A tak je to několik dní. Teplota se jen těžko sráží.
Tento typ potřebuje hodně času k přemožení nemoci a potřebuje vždy léky na srážení horečky, aby nedošlo k nadměrnému vyčerpání organismu.
Jiné děti se drápou z postele a chtějí si hrát, i když mají 40°horečky. Opakem jsou děti, kterým horečka razantně stoupá, brzy se celé zpotí, často jsou rudé v obličeji, nic nechtějí jíst, většinu času prospí. Pro obě tyto varianty horečky platí: příští den budou tyto děti většinou skoro fit i bez léků.
Některé děti snášejí horečku dobře, chtějí si hrát, i když se jejich tělíčko třese zimnicí, ale teploty se drží několik dní vysoko a k tomu naneštěstí přibude rýma a někdy i její častá komplikace – zánět středního ucha. Takové děti jsou bledé a mají suchou kůži, musí hodně pít.
Stránky MUDr. Ruth Adamové
Průjem je definován jako opakované vyprazdňování řídkých stolic. 1–2 stolice neobvyklé konzistence nejsou průjem, ale spíše reakce na jednorázovou změnu v jídelníčku.
Infekční průjem bývá zpočátku provázen zvracením a horečkou, v léčbě nejdůležitější je dostatečné zavodňování.
Léky, obzvláště antibiotika, se při průjmu ambulantně nepodávají, jsou vyhrazeny pro zcela ojedinělé těžké případy a podávají se při hospitalizaci.
Horečku je ale nutno řešit antipyretiky (paracetamol, ibuprofen), přednost má při průjmu forma perorální ( ústy).
Léky typu Smecta, živočišné uhlí apod. průjem neléčí, jen ulevují od případných bolestí břicha spojených s průjmem.
Probiotika jsou oblíbená, neuškodí, jejich efekt ale není jednoznačně prokázán.
Nedoporučuje se podávání Endiaronu. Jedná se o střevní dezinficiens, které ve střevu zlikviduje nejen patogenní bakterie, ale i většinou užitečných mikroorganizmů, které jsou důležidé pro správnou funkci střevní sliznice.
Zásadní při léčbě průjmu je rychlá rehydratace na počátku onemocnění.
Spočívá ve výhradním podávání iontových roztoků v první 4–5 hodinách po propuknutí onemocnění. Důležité je dávkování, řídí se závažností průjmu. U lehčích stavu podáváme 30–50ml/kg, u těžších průjmů 50–100ml roztoku /kg. Příklad: dítě važící 10 kg dostane během 4 hodin 10×50=500 (ml iontového roztoku).
V lékárně dostupné jsou například preparáty Kulíšek, Enhydrol, Iontia a další. Roztok se podává průběžně po lžičkách nebo savičkou.
Aby byl efekt správný, nesmí se v době podávání iontového roztoku podávat nic jiného, ani roztok doslazovat, míchat do čaje apod. Bylo by narušeno vstřebání iontů a vody, které přispívá k udržení správného vnitřního prostředí v organizmu.
Dále se už pokračuje v podávání stravy, na kterou je dítě zvyklé (běžná mléčná formule u kojenců, maso, brambory, rýže, banány). Vybírají se potraviny nezatěžující trávení.
Kromě toho se pokračuje v podávání iontového roztoku v dávce 10ml/kg za každou vodnatou stolici.
Stává se, že dítě iontový roztok odmítá. V těchto případech ho nenutíme, podáváme dostatečné dávky tekutin jako mírně přislazený čaj, voda apod. Ke slazení nepoužíváme běžný cukr, který vyvolává kvasné procesy ve střevě. Vhodný je např. Glukopur .
Naprosto nevhodné, i když bohužel často užívané, jsou colové nápoje. Je v nich vysoká koncentrace cukrů, kromě toho kyselina fosforečná, která nepříznivě zasahuje do iontového hospodářství těla a kofein, pro děti nevhodný.
Nedaří-li se doporučený postup v domácím prostředí realizovat, je nutné dítě hospitalizovat, aby byla provedena rehydratace parenterálně (do žíly).