Pro odchod do starobního důchodu jsou rozhodující dvě základní podmínky – tou první je dosažení důchodového věku a druhou je doba minimálně 35 let, kdy jste si platili sociální pojištění (ať už jako OSVČ osobně nebo jej za vás platil zaměstnavatel).
Důchodový věk
Důchodový věk je minimální věk, který musíte splňovat, abyste mohli odejít do starobního důchodu a důchod vám nebyl krácen. Důchodový věk je dán § 29 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Tabulka odchodu do důchodu.
Horní hranice (tedy nejvyšší důchodový věk) je aktuálně 65 let a platí pro:
- muže a bezdětné ženy ročníku 1965 a mladší
- ženy ročníku 1972 a mladší, dále pro ženy narozené mezi lety 1966 a 1971 v závislosti na počtu dětí
Vzhledem ke stárnutí obyvatelstva je zákonná úprava odchodu do důchodu koncipována tak, aby bylo možno maximální důchodový věk postupně zvyšovat a pracující část obyvatelstva v průběžném důchodovém systému byla schopna důchodce „uživit“.
Horní hranice se tedy může každých pět let měnit. Konkrétně v letech končících na čísla 4 a 9. V roce 2019 byl návrh na zvýšení důchodového věku zamítnut.
Kalkulačka odchodu do důchodu >>
Odchod do důchodu ženy
U žen závisí důchodový věk na roku narození a (do roku narození 1971) i na počtu vychovaných dětí. Čím vyšší počet vychovaných dětí, tím dříve můžete odejít do starobního důchodu (případně předčasného důchodu).
Pro ročníky narození 1972 a mladší již počet dětí v určení důchodového věku nehraje roli.
Odchod do důchodu muži
U mužů se řídí důchodový věk pouze rokem narození.
Odchod do důchodu v roce 2021
Pro vypočtení důchodového věku mužů si můžeme pomoci poměrně jednoduše: v roce 2021 jej dosáhnou všichni muži narození v období od května 1957 do února 1958. U žen se možnost odejít do starobního důchodu v roce 2021 snižuje v případě, že za svůj život vychovaly děti a to konkrétně takto:
- bezdětné ženy: narozené květen 1957 – únor 1958,
- ženy, které vychovaly jedno dítě: narozené květen 1958 – prosinec 1958,
- ženy, které vychovaly dvě děti: narozené květen 1959 – prosinec 1959,
- ženy, které vychovaly tři nebo čtyři děti: narozené květen 1960 – prosinec 1960,
- ženy, které vychovaly pět a více dětí: narozené květen 1961 – prosinec 1961.
| Rok narození | Důchodový věk | |||||
| muž | žena | |||||
| bez dětí | 1 dítě | 2 děti | 3 až 4 děti | více než 4 děti | ||
| 1955 | 63r+4m | 62r+8m | 61r+4m | 60r | 58r+8m | 57r+4m |
| 1956 | 63r+6m | 63r+2m | 61r+8m | 60r+4m | 59r | 57r+8m |
| 1957 | 63r+8m | 63r+8m | 62r+2m | 60r+8m | 59r+4m | 58r |
| 1958 | 63r+10m | 63r+10m | 62r+8m | 61r+2m | 59r+8m | 58r+4m |
| 1959 | 64r | 64r | 63r+2m | 61r+8m | 60r+2m | 58r+8m |
| 1960 | 64r+2m | 64r+2m | 63r+8m | 62r+2m | 60r+8m | 59r+2m |
| 1961 | 64r+4m | 64r+4m | 64r+2m | 62r+8m | 61r+2m | 59r+8m |
| 1962 | 64r+6m | 64r+6m | 64r+6m | 63r+2m | 61r+8m | 60r+2m |
| 1963 | 64r+8m | 64r+8m | 64r+8m | 63r+8m | 62r+2m | 60r+8m |
| 1964 | 64r+10m | 64r+10m | 64r+10m | 64r+2m | 62r+8m | 61r+2m |
| 1965 | 65r | 65r | 65r | 64r+8m | 63r+2m | 61r+8m |
| 1966 | 65r | 65r | 65r | 65r | 63r+8m | 62r+2m |
| 1967 | 65r | 65r | 65r | 65r | 64r+2m | 62r+8m |
| 1968 | 65r | 65r | 65r | 65r | 64r+8m | 63r+2m |
| 1969 | 65r | 65r | 65r | 65r | 65r | 63r+8m |
| 1970 | 65r | 65r | 65r | 65r | 65r | 64r+2m |
| 1971 | 65r | 65r | 65r | 65r | 65r | 64r+8m |
Podívejte se také:Důchodová kalkulačka – věk odchodu do důchodu.
Orientační výši důchodu si můžete spočítat na Kalkulačce výše starobního důchodu .
Starobní důchod, aneb na co se lidé často ptají. Co je třeba vědět, chystáte-li se do důchodu. Komu může být v roce 2019 přiznán starobní důchod
Více o důchodech
/kalkulacka_vyse_duchodu_2021/kalkulacka_vyse_duchodu_2021
Označení stránky: Odchod do důchodu, odchod do důchodu 2021, kdy jdu do důchodu, odchod do důchodu kalkulačka 2021, důchodový věk muži, odchod doduchodu, odchod do důchodu ženy, kdy jdu do starobního důchodu, odchod do důchodu muži, odchod do důchod
Důchodová kalkulačka – výpočet odchodu do důchodu 2021
Znát datum odchodu do důchodu je pro každého z nás velice důležité. Zjistit, kdy půjdete do penze, však nemusí být tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Odchod do důchodu vám proto pomůže spočítat naše důchodová kalkulačka pro rok 2021. Do té stačí zadat několik základních údajů a výsledek se dozvíte během několika málo vteřin.
Důchodová kalkulačka 2021 je velice jednoduchá. Stačí zadat své datum narození, pohlaví a počet vychovaných dětí a následně kliknout na tlačítko „Spočítej“.
Záhy se objeví termín odchodu do penze, ale i další doplňující informace.
Naše kalkulačka odchodu do důchodu vám spočítá nejen to, kdy do důchodu můžete jít právě vy, ale odhalí také důchodový věk pro odchod do předčasného starobního důchodu.
Kalkulačka pro odchod do důchodu
Výpočet odchodu do starobního důchodu
Jak již bylo řečeno výše, způsob výpočtu důchodového věku, kterého musíte dosáhnout, abyste mohli odejít do řádné či předčasné penze, je poměrně komplikovaný. Závisí totiž současně hned na několika různých faktorech, jako je datum narození, pohlaví nebo počet vychovaných dětí.
Věk odchodu do důchodu, způsob stanovení výše důchodu i podmínky, které musí člověk splnit, aby tuto dávku mohl pobírat, jsou stanoveny v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Zde je také uvedeno, že výplata starobního důchodu čeká pojištěnce pouze za předpokladu, že dosáhnou důchodového věku a zároveň splní potřebnou dobu pojištění.
TIP: Interaktivní daňové formuláře ke stažení
Potřebujete v nejbližší době zpracovat daňové přiznání za loňský rok, ale nevíte si s tímto krokem rady? Pomohou vám naše interaktivní šablony ke stažení.
Dosažení důchodového věku
Aby vám vznikl nárok na pobírání starobního důchodu, musíte splňovat všechna kritéria popsaná v zákoně o důchodovém pojištění.
Podmínkou pro odchod do starobního důchodu je dosažení určeného důchodového věku.
Hranice odchodu do penze se ovšem pro jednotlivé pojištěnce liší podle jejich data narození, přičemž v některých případech zákon zohledňuje také jejich pohlaví a počet vychovaných dětí.
Osoby narozené před rokem 1936
Nárok na odchod do důchodu je v případě pojištěnců, kteří se narodili kdykoliv před rokem 1936, jasně daný. Zatímco muži odcházeli do penze v 60 letech, u žen vše záviselo především na počtu dětí, které během života vychovaly. Výpočet důchodového věku se v tomto případě odvíjel od následujících kritérií:
- žádné vychované dítě – odchod do důchodu v 57 letech,
- jedno vychované dítě – odchod do důchodu v 56 letech,
- dvě vychované děti – odchod do důchodu v 55 letech,
- tři nebo čtyři vychované děti – odchod do důchodu v 54 letech,
- pět a více vychovaných dětí – odchod do důchodu v 53 letech.
Aby bylo možné považovat podmínku vychovaných dětí za splněnou, žena se musela osobně starat o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti let.
Jestliže se dítěte ujala až po jeho osmých narozeninách, podmínka byla splněna ve chvíli, kdy o danou ratolest osobně pečovala do dosažení zletilosti alespoň po dobu pěti let.
Pokud ovšem o dítě před dosažením zletilosti pečovat přestala, dané kritérium se za splněné nepovažuje.
Osoby narozené v letech 1936-1971
V kolika letech do důchodu půjdou pojištěnci, kteří na svět přišli mezi lety 1936 a 1971? Výpočet odchodu do důchodu je zde o mnoho složitější než v předchozím případě. Právě proto se na stránkách České správy sociálního zabezpečení objevila tabulka odchodu do důchodu, kde najdete podrobný přehled o zařazení konkrétních osob podle roku narození a dalších kritérií.
Podobně jako v předchozí skupině pojištěnců i zde mají jiný odchod do důchodu ženy a muži. Velkým rozdílem je však skutečnost, že tentokrát se do důchodového věku nepočítají pouze roky, ale i měsíce, přičemž tabulka bere u ženského pohlaví ohled také na počet vychovaných dětí a zároveň zohledňuje odchody do důchodu podle ročníků narození.
Například muži narození v roce 1936 odešli do důchodu ve věku 60 let a 2 měsíců. S každým dalším uplynulým rokem se pak jejich důchodový věk postupně navyšoval o další dva měsíce, a to až do roku 1964. Muži, kteří se narodili později (tedy po roce 1964) pak již mají hranici důchodového věku zastropovanou na 65 letech.
Ženy s pěti a více dětmi narozené v roce 1936 dosáhly na důchodový věk již v 53 letech. Ty, které žádnou ratolest nevychovaly, se oproti tomu musely smířit s odchodem do důchodu ve věku 57 let.
Na číslo 65 se pak ženy s jedním vychovaným dítětem sice dostávají ve stejný okamžik jako muži, tedy v roce 1965, pokud se ovšem staraly o více potomků, mohou přeci jen odejít do řádné penze o něco dříve.
Pokud patříte mezi osoby narozené v letech 1936-1971 a odchod do penze se vám nechce složitě hledat v příslušné tabulce nebo si zkrátka s výpočtem důchodového věku nevíte rady, zobrazí vám odchod do důchodu kalkulačka, kterou jsme pro vás připravili. Stačí jen správně vyplnit všechny požadované údaje.
Osoby narozené po roce 1971
Trápí vás otázka „Kdy půjdu do důchodu?“ a marně přemýšlíte, jak se svého důchodového věku dopočítat? Pokud patříte mezi pojištěnce, kteří na svět přišli až po roce 1971, ve skutečnosti je výpočet odchodu do důchodu velice jednoduchý. Hranice důchodového věku je totiž pro všechny zastropovaná na 65 letech a žádnou roli zde již nehraje ani pohlaví, ani počet vychovaných dětí.
Jedinou výjimku v tomto případě tvoří účastníci odboje a osoby, které odpracovaly potřebnou dobu v zaměstnání, které se řadí do I. pracovní kategorie stanovené pro účely důchodového zabezpečení. Pro tyto skupiny pojištěnců se výpočet důchodového věku i nadále řídí předpisy, které byly platné před 1. lednem 1996.
Potřebná doba pojištění
Výplata starobního důchodu samozřejmě závisí na tom, zda pojištěnec dosáhl určeného důchodového věku, ale svou roli zde hraje i další podmínka. Tou je získání potřebné doby pojištění, jež se odvíjí od ustanovení § 29 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Patří sem přitom nejen samotná doba povinného pojištění, ale i doby náhradní.
Při výpočtu doby pojištění, která je dostačující k tomu, abyste mohli pobírat starobní důchod, hraje svou roli hlavně rok dosažení důchodového věku. V závislosti na tomto faktoru činí potřebná doba pojištění:
- 25 let – při dosažení důchodového věku před rokem 2010,
- 26 let – při dosažení důchodového věku v roce 2010,
- 27 let – při dosažení důchodového věku v roce 2011,
- 28 let – při dosažení důchodového věku v roce 2012,
- 29 let – při dosažení důchodového věku v roce 2013,
- 30 let – při dosažení důchodového věku v roce 2014,
- 31 let – při dosažení důchodového věku v roce 2015,
- 32 let – při dosažení důchodového věku v roce 2016,
- 33 let – při dosažení důchodového věku v roce 2017,
- 34 let – při dosažení důchodového věku v roce 2018,
- 35 let – při dosažení důchodového věku po roce 2018.
Pokud člověk dosáhne důchodového věku a k tomuto dni zároveň splní potřebnou dobu pojištění, má poté nárok na výplatu starobního důchodu. Jestliže ovšem žadatel tuto podmínku nesplní, nárok na starobní důchod ke dni dosažení řádného důchodového věku nevzniká a dávka může být přiznána až k pozdějšímu datu, kdy žadatel potřebnou dobu pojištění získá.
Patříte-li mezi osoby, kterým nevznikl nárok na starobní důchod dle ustanovení § 29 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, mějte na paměti, že vám starobní důchod může být přiznán i v jiných případech, a to na základě ustanovení § 29 odst. 2,3 nebo 4 stejného zákona.
Předčasný odchod do důchodu
Za určitých okolností je možné odejít do důchodu předčasně, tedy dříve, než člověk dosáhne potřebného důchodového věku. Abyste i vy měli nárok na odchod do předčasného starobního důchodu, musíte ovšem splnit státem dané podmínky. Kdy můžete tento krok učinit, pokud prozatím nemáte potřebný věk pro odchod do starobního důchodu?
V případě, že je váš důchodový věk nižší než 63 let a zároveň jste splnili potřebnou dobu pojištění, existuje pro vás možnost odejít do důchodu až o 3 roky dříve.
Pokud byl váš důchodový věk určen alespoň na 63 let, nárok na předčasný odchod do důchodu až o 5 let dříve vám vzniká v momentě, kdy splníte potřebnou dobu pojištění a přitom dosáhnete věku alespoň 60 let.
Co se týče výplaty starobního důchodu, mějte také na paměti, že starobní důchod vám může být přiznán nejdříve ode dne podání žádosti o jeho přiznání. Jako den vzniku nároku na starobní důchod je pak označen ten den, od něhož je žadateli dávka přiznána.
Kolik činí výše důchodu?
Kromě věkové hranice odchodu do důchodu většinou pojištěnce zajímá také to, jakou částku v rámci vyplácení starobního důchodu měsíčně obdrží. Ani tento výpočet však není jednoduchý. Každý jedinec má totiž nárok na jinou výši důchodu v závislosti na tom, kolik peněz si během života vydělal a jak dlouho si platil důchodové pojištění.
V roce 2021 je výše základní výměry starobního důchodu stanovena na 3550 Kč, což znamená, že oproti roku 2020 zde došlo k navýšení o 60 Kč (z původních 3490 Kč). Pokud jde o výši procentní výměry starobního důchodu, ta se oproti loňskému roku zvýšila o 7,1 %. Průměrný starobní důchod tak vzrostl o 839 Kč na celkovou částku 15 336 Kč.
Pomohla vám naše kalkulačka důchodového věku? Pokud chcete vědět také to, na kolik peněz si díky starobnímu důchodu přijdete, neváhejte využít naši důchodovou kalkulačku pro rok 2021, která je zaměřená na výpočet výše důchodu. Ta pracuje s několika údaji, jako je doba pojištění v celých letech, osobní vyměřovací základ nebo počet čtvrtletí, která do důchodového věku ještě chybí.
Další kalkulačky
- Výpočet čisté mzdy
- Výpočet nemocenské
- Nárok na dovolenou
Podmínky pro pobírání starobního důchodu, způsob stanovení výše této dávky, ale také informace o tom, kdy člověk může odejít do důchodu, jsou uvedeny v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Aby vám vznikl nárok na starobní důchod, je nutné dosáhnout určeného důchodového věku a zároveň splnit potřebnou dobu pojištění.
Hranice odchodu do důchodu se liší podle roku narození. Zatímco muži narození před rokem 1936 odcházeli od důchodu v 60 letech, u žen závisel důchodový věk na počtu vychovaných dětí. Pojištěnci narození mezi lety 1936 a 1971 se musí řídit speciální tabulkou, která počítá nejen s roky, ale i s měsíci. Pro osoby, které se narodily po roce 1971, je pak důchodový věk zastropovaný na 65 letech.
Další podmínkou pro pobírání starobního důchodu je dosažení potřebné doby pojištění. Ta se liší hlavně na základě roku, kdy pojištěnec dosáhne důchodového věku. U lidí, kteří ho dosáhli před rokem 2010, činila potřebná doba pojištění 25 let. Osoby, jež dosáhnou důchodového věku až po roce 2018, musí počítat s tím, že potřebná doba pojištění činí 35 let.
Předčasný odchod do důchodu až o 3 roky dříve je možný u pojištěnců, jejichž důchodový věk je nižší než 63 let a zároveň splnili potřebnou dobu pojištění.
V případě osob, jejichž důchodový věk byl určen alespoň na 63 let, vzniká nárok na odchod do předčasného důchodu ve chvíli, kdy splní potřebnou dobu pojištění a přitom dosáhnou věku alespoň 60 let.
Mohou pak odejít do penze až o 5 let dříve.
Důchodový věk, předčasný důchod, doba pojištění ve světě
Ve vyspělých zemích se neustále prodlužuje střední délka života a porodnost klesá. Důsledkem je stárnutí obyvatelstva. Již nyní je méně než každý šestý Evropan starší 65 let.
Vůbec nejstarší obyvatelstvo má Japonsko, kde na každého občana staršího 65 let připadá pouze 2,6 osoby v produktivním věku. Tlak na penzijní systémy je velký a výplata penzí představuje pro státní pokladnu většiny zemí značnou finanční zátěž.
Změny v parametrech penzijních systémů jsou tak nutné. Jaké jsou hlavní současné světové trendy v penzijních systémech?
Ke zvyšování důchodového věku dochází, stejně jako ve většině vyspělých zemí světa, i v Česku.
Ve většině vyspělých zemích světa je již nyní důchodový věk 65 let pro muže i ženy. U jednotlivých členských zemí OECD si uvedeme důchodový věk dle studie OECD „Pensions at a Glance 2011“.
- Austrálie: Důchodový věk je v současné době 65 let pro muže a 64 let pro ženy. U žen se důchodový věk pro ženy postupně zvyšuje, aby v roce 2014 byl rovněž 65 let. Od roku 2017 se bude důchodový věk postupně zvyšovat o 6 měsíců každé dva roky, aby v roce 2017 byl důchodový věk 67 let pro muže i ženy.
- Belgie: Pro muže i ženy je důchodový věk 65 let. U žen došlo ke zvýšení od ledna 2009.
- Dánsko: Důchodový věk v Dánsku se postupně zvyšuje z 65 let na 67 let. Od roku 2024 tak budou muži i ženy odcházet do důchodu v 67 letech.
- Estonsko: Muži odchází do důchodu v 63 letech. U žen dochází k postupnému zvyšování důchodového věku, aby od roku 2016 odcházely do důchodu rovněž v 63 letech.
- Finsko: Důchodový věk je 65 let pro muže i ženy.
- Francie: V současné době muži i ženy odchází do důchodu v 60 letech.
- Chile: Muži odchází do důchodu v 65 letech a ženy v 60 letech.
- Irsko: Důchodový věk je 66 let pro muže i ženy.
- Island: Pro muže i ženy je důchodový věk 67 let.
- Itálie: Důchodový věk mužů je 65 let a žen 60 let.
- Izrael: V Izraeli dochází od roku 2004 k výraznému zvyšování důchodového věku. Nejdříve se zvyšoval důchodový věk u mužů z 65 let na 67 let a u žen z 60 let na 64 let. Muži tedy odcházejí do důchodu již v 67 letech a ženy od roku 2017 v 64 letech. To však není konečná hranice a důchodový věk se bude postupně zvyšovat až na 70 let pro muže i ženy.
- Japonsko: Pro muže i ženy je důchodový věk 65 let.
- Kanada: Důchodový věk je 65 let pro muže i ženy.
- Korea: Důchodový věk pro muže i ženy je se postupně zvyšuje z 60 let na 65 let. Od roku 2033 budou tedy odcházet muži i ženy do důchodu v 65 letech.
- Lucembursko: Muži i ženy odchází do důchodu v 65 letech.
- Maďarsko: V současné době je důchodový věk 62 let pro muže i ženy. Nadále však bude docházet k dalšímu postupnému zvyšování důchodového věku tak, aby v roce 2022 byl důchodový věk 65 let pro muže i ženy.
- Mexiko: Důchodový věk je 65 let pro muže i ženy.
- Německo: Důchodový věk 65 let pro muže i ženy se postupně zvyšuje na 67 let. Občané narození v roce 1964 a později tedy budou odcházet do důchodu v 67 letech.
- Nizozemí: Muži i ženy odchází do důchodu v 65 letech.
- Norsko: Důchodový věk je 67 let pro muže i ženy.
- Nový Zéland: Pro muže i ženy je stejný důchodový věk 65 let.
- Polsko: Muži odchází do důchodu v 65 letech, ženy v 60 letech.
- Portugalsko: Důchodový věk pro muže i ženy je 65 let.
- Rakousko: Muži odchází do důchodu v 65 letech, ženy v 60 letech. Důchodový věk žen se postupně zvyšuje na 65 let. Ženy tak budou odcházet do důchodu od roku 2033 rovněž v 65 letech.
- Řecko: Ženy i muži odchází do důchodu v 65 letech.
- Slovensko: Muži odchází od roku 2006 do důchodu v 62 letech. Důchodový věk žen se postupně zvyšuje a od roku 2014 budou rovněž odcházet do důchodu v 62 letech.
- Slovinsko: Důchodový věk mužů od roku 2009 je 63 let a u žen od roku 2023 bude 61 let.
- Španělsko: Důchodový věk pro muže i ženy je 65 let.
- Švédsko: Muži i ženy odchází do důchodu v 65 letech.
- Švýcarsko: Ženy odchází do důchodu v 64 letech a muži v 65 letech.
- Turecko: Důchodový věk mužů je 60 let a žen 58 let.
- USA: Od roku 2008 je důchodový věk 66 let pro muže i ženy. Od roku 2022 bude důchodový věk 67 let pro muže i ženy.
- Velká Británie: Ženy narozené před dubnem 1950 odchází do důchodu v 60 letch a muži v 65 letech. V roce 2020 budou i ženy odcházet do důchodu v 65 letech. V rozmezí let 2024 a 2028 se důchodový věk zvýší na 66 let. V rozmezí let 2034 a 2036 se důchodový věk zvýší na 67 let. V rozmezí let 2044 a 2046 se důchodový věk zvýší na 68 let.
Jak je to v Česku?
Důchodový věk závisí na roku narození. Liší se pro muže a ženy. U žen závisí na počtu vychovaných dětí. U pojištěnců narozených v období let 1936 až 1977 se důchodový věk stanoví podle přiložené tabulky. Důchodový věk je uveden v letech a měsících.
Tabulka: Důchodový věk platný pro rok 2011
| 1936 | 60r+2m | 57 | 56 | 55 | 54 | 53 |
| 1937 | 60r+4m | 57 | 56 | 55 | 54 | 53 |
| 1938 | 60r+6m | 57 | 56 | 55 | 54 | 53 |
| 1939 | 60r+8m | 57r+4m | 56 | 55 | 54 | 53 |
| 1940 | 60r+10m | 57r+8m | 56r+4m | 55 | 54 | 53 |
| 1941 | 61 | 58 | 56r+8m | 55r+4m | 54 | 53 |
| 1942 | 61r+2m | 58r+4m | 57 | 55r+8m | 54r+4m | 53 |
| 1943 | 61r+4m | 58r+8m | 57r+4m | 56 | 54r+8m | 53r+4m |
| 1944 | 61r+6m | 59 | 57r+8m | 56r+4m | 55 | 53r+8m |
| 1943 | 61r+8m | 59r+4m | 58 | 56r+8m | 55r+4m | 54 |
| 1944 | 61r+10m | 59r+8m | 58r+4m | 57 | 55r+8m | 54r+4m |
| 1945 | 61r+8m | 59r+4m | 58 | 56r+8m | 55r+4m | 54 |
| 1946 | 61r+10m | 59r+8m | 58r+4m | 57 | 55r+8m | 54r+4m |
| 1947 | 62 | 60 | 58r+8m | 57r+4m | 56 | 54r+8m |
| 1948 | 62r+2m | 60r+4m | 59 | 57r+8m | 56r+4m | 55 |
| 1949 | 62r+4m | 60r+8m | 59r+4m | 58 | 56r+8m | 55r+4m |
| 1950 | 62r+6m | 61 | 59r+8m | 58r+4m | 57 | 55r+8m |
| 1951 | 62r+8m | 61r+4m | 60 | 58r+8m | 57r+4m | 56 |
| 1952 | 62r+10m | 61r+8m | 60r+4m | 59 | 57r+8m | 56r+4m |
| 1953 | 63 | 62 | 60r+8m | 59r+4m | 58 | 56r+8m |
| 1954 | 63+2m | 62+4m | 61 | 59+8m | 58+4m | 57 |
| 1955 | 63+4m | 62+8m | 61+4m | 60 | 58+8m | 57+4m |
| 1956 | 63+6m | 63+2m | 61+8m | 60+4m | 59 | 57+8m |
| 1957 | 63+8m | 63+8m | 62+2m | 60+8m | 59+4m | 58 |
| 1958 | 63+10m | 63+10m | 62+8m | 61+2m | 59+8m | 58+4m |
| 1959 | 64 | 64 | 63+2m | 61+8m | 60+2m | 58+8m |
| 1960 | 64+2m | 64+2m | 63+8m | 62+2m | 60+8m | 59+2m |
| 1961 | 64+4m | 64+4m | 64+2m | 62+8m | 61+2m | 59+8m |
| 1962 | 64+6m | 64+6m | 64+6m | 63+2m | 61+8m | 60+2m |
| 1963 | 64+8m | 64+8m | 64+8m | 63+8m | 62+2m | 60+8m |
| 1964 | 64+10m | 64+10m | 64+10m | 64+2m | 62+8m | 61+2m |
| 1965 | 65 | 65 | 65 | 64+8m | 63+2m | 61+8m |
| 1966 | 65+2m | 65+2m | 65+2m | 65+2m | 63+8m | 62+2m |
| 1967 | 65+4m | 65+4m | 65+4m | 65+4m | 64+2m | 62+8m |
| 1968 | 65+6m | 65+6m | 65+6m | 65+6m | 64+8m | 63+2m |
| 1969 | 65+8m | 65+8m | 65+8m | 65+8m | 65+2m | 63+8m |
| 1970 | 65+10m | 65+10m | 65+10m | 65+10m | 65+8m | 64+2m |
| 1971 | 66 | 66 | 66 | 66 | 66 | 64+8m |
| 1972 | 66+2m | 66+2m | 66+2m | 66+2m | 66+2m | 65+2m |
| 1973 | 66+4m | 66+4m | 66+4m | 66+4m | 66+4m | 68+8m |
| 1974 | 66+6m | 66+6m | 66+6m | 66+6m | 66+6m | 66+2m |
| 1975 | 66+8m | 66+8m | 66+8m | 66+8m | 66+8m | 66+8m |
| 1976 | 66+10m | 66+10m | 66+10m | 66+10m | 66+10m | 66+10m |
| 1977 | 67 | 67 | 67 | 67 | 67 | 67 |
U pojištěnců narozených po roce 1977 se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977.
S prodlužováním důchodového věku se zvyšuje počet občanů využívajících možnosti odejít do předčasného důchodu. Přestože je předčasný důchod pro občana nižší než kdyby odešel do klastického starobního důchodu, obliba předčasného důchodu v Evropě stoupá.
Evropané si raději během svého aktivního života vytvoří vlastní úspory, které jsou pro mnohé z nich vyšší než státní penze a odcházejí do předčasného důchodu.
Protože však počet předčasných důchodců stoupá, dochází ve většině vyspělých zemích k většímu finančnímu znevýhodnění předčasného důchodu a zvýšení důchodového věku pro nárok na předčasný důchod.
V Česku došlo od ledna 2012 k větší sankci za odchod do předčasného důchodu oproti předchozím rokům, zvýšilo se krácení za předčasný důchod.
- V roce 2011 se při stanovení předčasného důchodu snižovala procentní výměra důchodu o 0,9 % výpočtovného základu za každých i započatých 90 kalendářřních dní, pokud doba předčasnosti nepřekročí 720 dní a o 1,5 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dní, a to od 721 dne předčasnosti.
- Od roku 2012 se procentní výměra starobního důchodu, na který vznikl nárok, snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů, o 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne a o 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne.
Občan, který odešel do předčasného důchodu v roce 2011 o 1080 dní dříve, měl krácení penze 14,7 %, v roce 2012 činí krácení 15,9 %.
Např.
ve Francii je možné odejít do předčasného důchodu již v 55 letech, ale penze je za každý rok odchodu do důchodu dříve kráceno o 7 %, ve Španělsku je možné odejít do předčasného důchodu v 61 letech, ale penze je za každý rok odchodu do penze dříve krácena o 6,8 % a v Portugalsku je možné odejít do předčasného důchodu v 55 letech, ale penze je za každý rok odchodu do penze dříve kráceno a 4,5 %. Odchod do předčasného důchodu již nyní v některých zemích pozná občan na své penzi velmi citelně.
3) Zvyšování potřebného počtu let pojištění
V roce 2012 je v Česku potřeba splnit podmínku 28 let pojištění, aby občan při dosažení důchodového věku měl nárok na starobní důchod. Doba pojištění je zjednodušeně řečeno doba, kdy občan odvádí sociální pojištění, např. když je zaměstnán.
Ze zákona existuje i náhradní doba pojištění, kdy občan neodvádí pojistné a přesto je tato doba započítána jako doba pojištění pro důchodové účely (např. rodičovská dovolená…). Potřebná doba pojištění se však postupně zvyšuje tak, aby v roce 2018 musel občan splnit podmínku 35 let pojištění.
Jestliže nebude tato podmínka splněna, nebude mít občan nárok na starobní důchod a bude odkázán na sociální dávky (které jsou výrazně nižší). V Česku tak, jako ve většině vyspělých zemích, dochází k zpřísňování podmínek pro výplatu důchodu. V západní Evropě jsou nároky na počet let pojištění ještě „tvrdší“.
Ve většině zemích musí občané splnit podmínku 40 let pojištění. V Nizozemí nebo Belgii dokonce 45 let pojištění.
4) Zvyšování úlohy dobrovolného spoření
Již nyní např. ve Velké Británii, USA, Irsku, Novém Zélandu nebo Japonsku dosahuje státní penze z průběžného systému cca. 40 % čistého příjmu dosahovaného před odchodem do důchodu u občana pobírající celý život průměrnou mzdu.
V těchto zemích je vlastní spoření nutností a tento trend se přesouvá do všech vyspělých zemích. Výsledná penze se tedy skládá většinou ze tří částí – státní penze z průběžného penzijního systému, penze z povinného spoření v penzijních fondech a z dobrovolného spoření.
Příjmy z dobrovolného spoření v různých finančních produktech je dokonce nejdůležitějším příjmem občanů v důchodu nejenom v USA, Velké Británii či Irsku, ale i v Nizozemí nebo Dánsku. Nejdříve si na vlastní penzi začínají spořit Britové, v průměru již ve 28 letech.
Vyspělé státy podporují dobrovolné spoření, např.
státním příspěvkem při splnění zákonných podmínek u podporovaného finančního produktu (v Česku u penzijního připojištění), nebo možností snížit si daňový základ o zaplacené částky na podporovaném produktu (v Česku u penzijního připojištění i u životního pojištění). Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:
Průměrné hodnocení: 3.5 Hlasováno: 5 krát
"Zrovnoprávnění" žen na dohled, do důchodů půjdou ve stejném věku jako muži
Penzijní reforma získala jasné obrysy. Expertní důchodová komise (tzv. PES) pod vedením Vladimíra Bezděka vydala ve středu závěrečnou zprávu, ve které navrhuje dvě varianty řešení.
V obou počítá se snížením sazby důchodového pojištění ze stávajících 28 % na 23 % a se sjednocením DPH na úrovni 19 %. To by znamenalo zvýšení cen potravin, léků a dalšího zboží, které v současnosti spadá do snížené sazby DPH.
Obě varianty se pak liší především v oblasti podpory fondového spoření na důchod.
Kromě toho Bezděkova komise navrhla, aby se i nadále zvyšovala hranice odchodu do důchodu, která se tak zřejmě nezastaví na 65 letech. Zároveň má reforma „zrovnoprávnit“ ženy s muži, alespoň co se týká věku odchodu do důchodu.
Do roku 2035 by se totiž měla věková hranice mužů a žen vyrovnat a u něžnějšího pohlaví by se již posléze neodvíjela od počtu vychovaných dětí. V neposlední řadě se mají též zrušit vdovské a vdovecké důchody a snížit strop pojistného na trojnásobek průměrné mzdy.
Čtěte také: Do důchodu nejdříve až po 35 letech práce.
Zda však nakonec skutečně dojde k uskutečnění penzijní reformy podle scénáře Bezděkovy komise, není rozhodně jisté.
Přestože předpokládá vládní koalice s navrhovanými opatřeními problém nemá, jednoznačně proti se staví levice.
Vzhledem k tomu, že strana Věci veřejné chce nalézt u důchodové reformy shodu napříč politickým spektrem, měla by reformu podpořit i ČSSD. Ta se však k tomu v současnosti nemá.
Náhled závěrečné zprávy
Zdroj: MPSV
Ženy a muži se věkově srovnají
Vladimír Bezděk po pěti letech opět sestavil důchodovou komisi, tzv. PES (Poradní expertní sbor). Experti měli za úkol mimo jiné zhodnotit financování důchodů do budoucna a případně zrevidovat závěry předchozí komise a navrhnout řešení.
Po půl roce práce přišla důchodová komise se závěrečnou zprávou, ve které navrhuje dvě varianty důchodové reformy. Stávající penzijní systém označil PES za dlouhodobě neudržitelný.
Současně však experti dodávají, že předpokladem pro úspěšnou reformu musí být nalezení společensko-politické shody, aby se zaručila stabilita zvoleného řešení v delším časovém horizontu. Čtěte více: Vladimír Bezděk: Chcete slušný důchod? Na stát nespoléhejte.
Obě navrhované možnosti důchodové reformy vycházejí z dvou změn v daňové oblasti. Snížit by se měla sazba na důchodové pojištění ze stávajících 28 na 23 procent. To by ale znamenalo výpadek ve státním rozpočtu o velikosti zhruba 50 miliard korun.
Ty by komise nahradila sjednocením sazby DPH na úrovni 19 %. V současnosti v Česku existují dvě sazby, 10% snížená a 20% základní.
Jednotná 19% sazba by tak zvýšila ceny potravin, léků a dalšího zboží a služeb, které v současnosti spadají do snížení sazby DPH (například voda, tepelná energie či jízdné).
Zatímco na nižší sazbě pojištění se shodli všichni členové komise, výpadek příjmů státního rozpočtu nemusí mermomocí pocházet ze sjednocené sazby DPH.
Vyrovnání fiskálního výpadku sjednocením sazeb DPH na úrovni 19 % je většinovým doporučením PES. Tři členové (M.Frankl, J. Fialka, V.
Samek) preferovali, aby nebyl výslovně určen konkrétní daňový zdroj financování snížené sazby pojistného, uvádí se v závěrečné zprávě.
Komise dále doporučila snížit strop pojistného na trojnásobek průměrné mzdy. Dále se bude muset postupně prodlužovat hranice odchodu do důchodu, která by se neměla zastavit ani na 65 letech.
Experti navíc navrhují plnou „emancipaci“ žen, jejichž důchodový věk by se měl srovnat s důchodovým věkem mužů do roku 2035. V současnosti odcházejí ženy, které vychovaly více dětí, do penze o několik let dříve, a to chce důchodová komise změnit.
Prodlužovat se má i rozhodné období, z kterého se v současnosti penze počítá. PES předpokládá, že se výhledově bude hodnotit celoživotní příjem pojištěnce. Mezi navrhované body patří i větší podpora manželů, kteří by měli sdílet své vyměřovací základy pro výpočet důchodů.
Čtěte více: Vladimír Bezděk: Věková hranice pro odchod do důchodu se bude prodlužovat.
Členové komise se shodli rovněž na tom, že vláda by neměla mít možnost valorizovat důchody o vyšší procenta, než kolik činili inflace v zemi. Po nastartování reformy by mělo dojít ke zrušení vdovských a vdoveckých důchodů.
Stávající senioři se však úbytku peněz bát nemusí. „Původní koncept tohoto nároku se přežil, nenaplňuje žádný opodstatněný účel a je fiskálně značně nákladný.
Toto opatření se nedotkne důchodů přiznaných do té doby,“ ujistil PES v závěrečné zprávě.
Dvě možné varianty
Jednomyslná shoda panovala kromě parametrických úprav stávajícího systému i v tom, že musí vzniknout nový fondový pilíř. S přesnou jeho podobou však již všichni členové komise nesouhlasili.
PES proto nakonec předložil dvě varianty reformy, jednu většinovou, kterou podpořili všichni kromě zástupce odborů Víta Samka, který naopak přišel se svým řešením.
Obě varianty vycházejí z předpokladů, že dojde ke snížení důchodového pojištění na 23 %.
Stávající průběžně financovaný systém by se rozdělil na dva pilíře. První bude tvořit současný systém, do které bude směřovat 20 procent z celkové 23% sazby. Zbylá 3 % by šla do nově vytvořeného fondového pilíře.
Účast v obou reformovaných pilířích by byla povinná pro všechny občany mladší 40 let (ke dni reformy). Pro všechny starší osoby by zůstal zachován současný systém, tedy celé jejich pojistné by směřovalo do průběžně financovaného systému.
Jak přesně by měl fondový pilíř vypadat, zda by se mělo jednat o soukromé fondy, investiční společnosti či státní fond, komise nenavrhla. Ve své zprávě pouze jmenovala několik výše zmíněných možností. Naspořené prostředky ve fondech by se poté vyplácely ve formě pravidelného doživotního příspěvku.
Třetí pilíř důchodového systému by podle varianty 1 tvořilo kromě životního pojištění také reformované dobrovolné penzijní připojištění.
2. varianta
Varianta odborů počítá s tím, že první pilíř by zůstal zachován tak, jak je koncipován v současnosti, jen se sníženou sazbou pojistného. Druhý pilíř by pak dle odborů tvořily reformované penzijní fondy.
Stát by pak pojištěncům přispíval třemi procentními body pojistného, ovšem za předpokladu, že si budou lidé spořit minimálně stejnou částku. Na tuto státní podporu by platil stejný strop jako v případě pojistného, tedy trojnásobek průměrné mzdy.
Vstup do tohoto pilíře by byl dobrovolný.
Jaká, a zda vůbec nějaká, varianta projde však není jisté. Přestože strany předpokládané budoucí koalice návrhy Bezděkovy komise podpořily, Věci veřejné chtějí důchodovou reformu schválit i s podporou sociálních demokratů.
Bylo by ideální, kdyby se povedlo tu dohodu rozšířit napříč politickým spektrem.
Když se to nepodaří, tak je nebezpečí, že po každých volbách se bude dělat proměna reforem a to je to nejhorší,co by se České republice mohlo stát, vysvětloval ve středu večer v pořadu České televize Události komentáře Radek John, předseda strany Věcí veřejné.
Jenže ČSSD už ve středu odpoledne avizovala, že se jí závěry Bezděkovy komise příliš nezamlouvají, především tedy navrhovaná varianta číslo jedna. Ta je podle Bohuslava Sobotky, místopředsedy ČSSD, nepřijatelná.
Sociální demokracie se navíc nezamlouvají ani parametrické změny stávajícího systému. Odmítáme rovněž sbližování sazeb DPH, jak o tom hovoří lídr ODS Petr Nečas.
To by znamenalo zvýšení cen potravin, léků a dalších položek, dodal Sobotka.
Proti návrhům Bezděkovy komise se pochopitelně staví i komunisté, podle kterých nelze posilovat příjmy kapitálového nebo zaměstnaneckého spoření na úkor státního průběžně financovaného systému.
Stejně tak je nepřijatelné snižování vyměřovacích základů či výše odvodů pojistného, komentoval Miroslav Opálka, poslanec KSČM.
Čtěte více: Důchodová reforma: Levice sází na stát, pravice na osobní zodpovědnost.
Jak to tedy nakonec s reformou důchodů dopadne, ukáží až následující měsíce. Jako memento by však mohla sloužit věta ze závěrečné zprávy expertní komise: Je nutné vzít v úvahu, že nejvhodnější doba pro důchodovou reformu v ČR již minula a času pro rozhodnutí tedy není nazbyt.