Zrcadlová terapie – co je to, jak funguje a kdy pomáhá?

• vysoká úspěšnost
• jednorázový zákrok eliminující potřebu kouření
• metoda bez léků
• bez vedlejších účinků
• účinný i na elektronické cigarety

V poslední době se přístroj BICOM stále více využívá jako podpůrná metoda při odvykání kouření v mnoha zemích.

Co říká o BICOM biorezonanci praktický lékař MUDr. Ivo Špaček?

„Velkou výhodou biorezonanční terapie pomocí přístroje BICOM je vysoká účinnost.Abstinenční příznaky po absolvování 1 až 2 sezení se vyskytují jen výjimečně.

Klienti nemají potřebu si po hodinové terapii zapálit cigaretu. Je to šance zvlášť pro ty, kteří se svou závislostí bojují velmi dlouho.“

MUDr. Ivo ŠpačekPraktický lékař, Ostrava

Cena a návratnost terapie

Pokud by po prvním sezení chuť na kouření nepřestala, běžnou praxí je druhé opakované sezení, které je nabídnuto bezplatně pro zlepšení výsledku, to však většinou není třeba.

Jak to funguje?

Pomocí biorezonančního přístroje BICOM je do těla pomocí elektrod vysílán zrcadlově obrácený elektromagnetický frekvenční vzorek nikotinu a dehtu. U elektronických cigaret se používá náplň, kterou kuřák používá.

Na základě tohoto procesu se urychlí detoxikace od nikotinu a dalších zátěžových látek. Proces omezuje aktivitu acetylcholinových nikotinových receptorů v mozku a urychluje jejich readaptaci. Je tak potlačen nikotinový hlad a fyzická závislost (abstinenční příznaky).

Na rozdíl od běžných metod se do těla nikotin nedodává, ale pomocí přístroje BICOM se vyvádí z těla ven.

Metoda je účinná také u odstranění závislosti na elektronické cigarety.

Je metoda bezbolestná a jakou má úspěšnost?

Biorezonanční metoda je bezbolestná a nemá negativní účinky na organismus. Sezení tvrá obvykle 40 min.

Tělo není nikdy vystaveno elektrickému proudu

Úspěšnost antinikotinového programu přístrojem Bicom optima je přibližně 80%.

Program se nahrává zároveň i do biorezonančního čipu, který prodlužuje efekt.

Před a po zákroku:

Nedoporučujeme před zákrokem jakkoliv kouření omezovat. Celý proces trvá 40 min, je naprosto bezbolestný a bez vedlejších účinků. Může se mu podrobit každý kuřák bez ohledu na množství vykouřených cigaret. Chuť na nikotin mizí ihned nebo do několika hodin po zákroku.

Nutnost kouření se druhý den ráno většinou již nedostavuje. I přes velmi vysokou účinnost této metody je třeba následně podpořit úspěšnost svojí sebekázní a odpovědností, neboť biorezonance neodstraní motorické návyky a sociální zlozvyky (tj. např. káva-cigareta atd.

), které si kuřák vypěstoval v průběhu kouření.

Dobrý den paní ŠlajsováRáda bych Vám touto cestou ještě jednou poděkovala za pomoc při odvykání kouření. Od doby kdy jsem u Vás zaklapla dveře už mě ani nenapadne si zapálit. To co byla do naší návštěvy slast je nyní odporné kouření 🙂 a otravování nikotinem a kouřem…

Magda, Plzeň – 30 cigaret/den

Jsem ráda ,že se mohu (sice na druhý pokus) zhodnotit výsledek po terapii odvykání cigaret. První sezení jsem díky rozchodu s přítelem a velké alkoholové párty nezvládla, ale po opakovačce jsem již 3 měsíce bez náznaku chuti. Chodím i na zábavy, kde se kouří a nedělá mě to jediný problém.Odvykačku u paní Šlajsové BICOM PLZEŇ vřele doporučuji všem.

Martina Cheb 49 let (35 cigaret denně)

Jsem ráda ,že se mohu konstatovat výsledek po terapii odvykání cigaret. Zvolila jsem variantu včetně programů antistres a nevím jak ,ale téměř okamžitě mě zmizela i chuť si cigaretu zapálit.

Dnes po 4 měsících co nekouřím mohu jít klidně vedle kuřáka a ani mě nenapadne vzít cigaretu do ruky.

Tuto variantu vřele doporučuji všem , kterým přestat samo o sobě nejde a přitom by s tím rádi praštili.

Karolína Domažlice 54 let (20 cigaret denně)

Uplynul víc než měsíc co zvládám nekouřit a chtěla bych Vám poděkovat za bezvadný nápad pomáhat lidem od tohoto zlozvyku.

Také jsem přišla k Vám s tím, že metoda funguje jako placebo efekt, ale vzhledem tomu, že jsem dokázala přestat kouřit /já vlastní vůli nemám/ si myslim , že to tak není a opravdu člověk ztrácí chuť k cigaretám.

V této souvislosti bych se chtěla zeptat zda nevíte o nějaké metodě, která by působila podobně ale tratila by se chuť k jídlu. Nebylo by to pro mne ale pro mého manžela, já jsem dokázala nepřibrat ani kilo na víc.

Jana Vašíčková

Asi netušíte, kdo Vám nyní píše. Jak bych Vám se jen připoměla….Byla jsem u Vás na odvykání kouření. Byly jsme tam dvě. Jedna už tušila,že je těhotná a tak na kúru odvykání nešla a já, která jsem ji absolvovala. Mé poznavací znamení……. hm…. modré oči, které Vás zaujaly. Chtěla bych touto cestou poděkovat.

Ano,stále nekouřím a chuť na cigaretu nemám. Neříkám,že by nebyly stavy nervozity, že mi něco chybí,ale určitě to není pocit a chuť na cigaretu. Ale proč Vám píši.Hlavně poděkování a pak….špatně se dokáži bránit,aby má váha zůstala na stejném místě,jak byla. A to je ten problém.

Jsem vlastně nervozní z toho, že jím malinko více než dříve a nejde mi to korigovat. Moc ráda bych Vás chtěla poprosit o kontakt na hubnutí, které jste nám ukazoval, že kolega provádí a jak to funguje.

Byla bych Vám opravdu moc vděčná a ráda se podrobím i tomuto zakroku, i když jak jste říkal,není vše úplně prokazatelné, že hubnutí opravdu takto funguje. Jsem přesvědčena, že mi kolega také pomůže, tak, jak jste mi pomohl od kouření i Vy.

Přeji ještě jednou krásný, klidný, večer a jsem Váš velký dlužník, že jste mě dokazal zbavit kouření,na které jsem sama nestačila.

Děkuji. Lenka Hušťová

Dobrý den,

byla jsem u Vás cca před rokem a půl a přiznám se, že jsem k této metodě byla velice skeptická. Musím přiznat, že od té doby jsem si nezapálila, cigarety mi nesmírně smrdí a rozhodně se ke kouření nehodlám nikdy vrátit. Díky a doufám, že nás odnaučených kuřáku přibyde.

Dobrý den,

tímto plním svůj osobní slib, že pokud to bude fungovat, zašlu jsem svou ‚recenzi‘ této služby. Na proceduře jsme byl po doporučení mých přátel 9.1.2016 a od té doby, čili téměř 3 měsíce, jsem si nezapálil – kouřil jsem 13 let.

Opravdu to funguje a doporučuji tuto službu i ostatním. Chce to samozřejmě chtít přestat, cigaretu z ruky vám to nevyrazí, ale je to opravdu snadné a když jsme to zvládl já se svou malou vůlí, tak to dokáže opravdu každý.

Je to super pocit nekouřit…

Iva

• Dobrý večer,
• vážený pane řediteli chtěla bych Vám moc poděkovat za terapii odvyknutí kouření u divize Plzeň Doubravka.
• Já i mamka jsme přestali okamžitě a bez jakýchkoliv nežádoucích projevů co jsme hlavně u mamky (40 cigar denně- 20 let) úplně nečekali.
• Vaše zaměstnankyně Štěpánka je fantastická a i prostředí v kterém přijímáte klienty je moc příjemné.

Dozvěděli jsme se o vaší firmě od pana primáře MUDr Macha ze Stodské nemocnice . Po tom co jste pro nás udělal budeme tuto metodu propagovat.

Alena Dvořáková, jednatel vzdělávací centrum Plzeň

Silný kuřák 42 let, více než 60 cigaret denně, sám přešel na kouření elektronické cigarety v prosinci 2011.

Jeho zdravotní stav se ale nelepší, má třes ve svalech, nález na štítné žláze, vysoký krevní tlak.

Elektronickou cigaretu kouří téměř celý den, náplně odpovídají silným cigaretám. Záhy zjišťuji, že se v dávce nikotinu se dostane až na 130 cigaret denně. Má příznaky intoxikace nikotinem.

Aplikovali jsme antinikotinovou terapii Bicom, kde místo nedokouřené cigarety dávám do vstupního pohárku náplň do elektronické cigarety, v květnu 2012.

Pacient úspěsně nekouří , během léta 2012 pociťoval chuť na klasickou cigaretu, pro kterou absolvoval novou terapii , tentokrát s cigaretou.

Opět terapie zabírá, pacient trvale nekouří, zahájil detoxikaci s Bicomem, hodnoty krevních náběrů štítné žlázy jsou v současnosti/ leden 2013/ téměř v normě, třes způsobený intoxikací nikotinem, a poruchou štítné žlázy zmizel.

Lékárna Betula, Blovice

Mé pokusy o skoncovaní s timto „hnusným“ zlozvykem byly velmi bolestivé, avšak neúspěšné. Poznal jsem přítelkyni a ona byla nekuřačkou a snažila se mě přesvědčit abych kouření také zanechal. Láska byla natolik obrovská a věřil jsem v její sílu, že jsem se rozhodl říci cigaretě ne. Ale co mě potom čekalo to bych nepřál nikomu.

Stavy nepříjemnosti, kdy mi vadily naprosté maličkosti, bezdůvodné hádky atd. Vždy jsem to raději vzdal a vrátil se opět k cigaretě. Až jsem uviděl jedinou možnou spásu, inzerát v podobném duchu, jako : „Zbavíme Vás chuti na cigaretu navždycky.“ ´Tak jsem si řekl proč to nevyzkoušet. S kouřením chci přestat jen to prostě sám nedovedu.

Zašel jsem na jedno sezení, dali mi do ruky elektrody a podstoupil jsem kuru. Bylo to zvláštní chvílemi mnou projela vlna něčeho co nedovedu popsat a končila mrazením na zádech. Po absolvování této léčebné kůry jsem naprosto ztratil „hlad“ po cigaretě, ale to ještě nebylo všechno. Najednou jsem kolem sebe všude viděl jen lidi s cigaretou.

V hlavě se mi tvořily obrazy jak jsem si s ní za ta léta krásně užíval (9 let kouření). Příjemné okamžiky pohody jsem měl spojené s klidným pokuřováním a najednou vznikla díra. Z počátku to bylo těžké, ale podpora od přátel a hlavně od mojí milé mi pomohly překonat tyto prvotní nástrahy a teď už se ze mě stal ortodoxní nekuřák.

To co jsem dříve považoval za velmi příjemný zážitek už je pro mě nejohavnější věcí na světě. Jsem šťastný že jsem se dokázal s kouřením rozloučit a doporučil bych to všem. Občas mě přepadne myšlenka jak by to bylo zase příjemné si dat cigaretku třeba po dobrém jídle nebo ke kafíčku, ale není o co stát. Závislost je svinstvo a jsem rád, že jsem z toho venku.

A teď bych ještě ve zkratce zmínil zlepšení, která na sobě pozoruji během prvních tří měsíců abstinence. Za nejpříjemnější považuji tu skutečnost, že nesmrdím. Jako kuřák jsem si to nikdy neuvědomoval, ale když teď jedu městskou dopravou a přisedne si někdo kdo právě dokouřil, tak to je nejhorší zápach a jsem rád že své okolí již takto neotravuji.

Další neméně příjemnou záležitostí je zlepšení fyzické kondice. O mnoho lépe se běhá, sport je příjemnější a člověk se tolik nezadýchá, i když jsem ještě poměrně mladý člověk. Jaké zlepšení by to potom muselo přinést lidem, kteří se například zadýchají pří výstupu jednoho patra po schodech. A poslední věcí kterou mi přijde dobré zmínit je také finanční situace.

V dnešní době kdy se stát snaží získat co nejvíce peněz od „závisláků“, kteří si dovedou odepřít jídlo ale neodepřou si cigaretu, mi přijde zbytečné na to také doplácet.

Jan Čambal

Už čtvrty měsíc nekouřím.Předtím jsem kouřil 29 let od pate třídy zakl.školy nikdy jsem nezkoušel přestat až ted clověk musí taky trochu chtít vadil mě raní kašel a tech peněz co to stálo neustále jsem sem smrděl kouřem atd.

Tomáš Linhart

Dobrý den,

v naší skupině jsme měli 4 muže a 2 ženy.Všichni muži pracují na jednom pracovišti,a tudíš o sobě vše víme.Do dnešního dne nikdo z mužů nekouří.Manželka si občas cigaretu dopřeje.Jinak se nám daří dobře, a všichni jsme se shodli že to zas až tak těžké přestat kouřit nebylo. Já osobně jsem rád že se mě to podařilo.Na cigaretu vůbec chuť nemám,a ani jinak mě to neláká zkoušet jaké by to bylo.

Doležal Petr

Slíbila jsem se ozvat, tak Vám posílám zprávu. Nyní již 4 měsíce nekouřím, už to ani nepočítám, protože tentokrát vím, že jsem díky Vám vyhrála. Rozdávám kontakt na Vás na potkání všem závislým kuřákům, protože jestliže to pomohlo mně, když jsem vykouřila přes krabičku denně, tak to pomůže určitě i ostatním. Nekouřím, prodělala jsem bylinkovou detoxikační kůru a cítím se skvěle.

S přáním hezkého dne a ať se Vám daří Květa N.

Tak hlásím po dvou měsících úplně v pohodě ,i když si často vzpomenu tak nemám chuť si zapálit ani s kuřáka ma .Je to zajímavé ,protože jsem ani moc přestat nechtěla byla jsem spíš zvědavá jestli to funguje a opravdu super .Doporučuji všem.

Dvě až tři krabičky denně od vojny. Nedávno jsem oslavil šedesátku a v ten den to bylo rok, co jsem u vás podstoupil léčení. Jediné, co jsem musel vyřešit sám, co s prázdnou rukou 🙂

Miroslav Melichar

Děkuji za pomoc při mé závislosti na nikotinu. Já jsem ta , která sama nedokázala přestat . Ale chtěla jsem a vždycky jsem si to řekla , když jsem otevírala novou krabku , že je poslední . Takže vůle žádná.

Zjistila jsem od kamarádky jak v BICOM PLZEŇ provádí odnaučení kouření paní Štěpánka tam jsem tak jsem začala uvažovat . Stejně mi to pak trvalo ještě asi 2 měsíce , než jsem jí vyhledala . No a za chvilku to budou 3 roky co nekouŕím.

Zádně abstinence ani chutě mě nelákali.

Děkuji – Petra

Dobrý den paní Šlajsová, dnes je to již 34 dní co nekouřím. Musím se tím pochlubit, protože tuto skutečnost osobně považuji za jeden z mých největších životních úspěchů, a je to díky Vám. Každému doporučuji tuto metodu, která je skutečně úžasná. Skvělé prostředí a lidé ,okamžitý účinek.

Ze začátku jsem najednou měla pocit, že mám spoustu času a okamžitě nevím, co s ním. Tento stav trval jen přechodně. Dnes si na cigaretu ani nevzpomenu a ani mi nevadí pobývat v přítomnosti kuřáka. Zdravotně se cítím mnohem lépe a užívám si konečně života bez závislosti.

Ještě jednou moc děkuji.

Vyzkoušel jsem řadu zaručených metod od nikotinových náplastí až po bonbóny, ale výsledek se nedostavil. Zlom však nastal, když jsem se dozvěděl o metodě biorezonance. Neměl jsem vůbec představu, jak to funguje.

Ale rozhodl jsem se vyzkoušet metodu na vlastní kůži.

Vyšetření je naprosto bezbolestné a jeho předností je především nalezení příčin nejrůznějších problémů, které nás mohou trápit,“ říká dále Karel Křovínek, který absolvoval úspěšně odvykání kouření ve firmě BICOM PLZEŇ.

Karel Křovínek, Plzeň

Zrcadlová expozice terapie, z čeho se skládá? / Psychologie

Expozice zrcadlové terapii je psychologická technika pro tělo i duši. Pomáhá léčit negativní obraz těla, omezit úzkost, rozvázat ty uzly, které zesílí deprese … Stručně řečeno, jedná se o vysoce účinnou strategii lásky a smíření s touto osobou, často opomíjenou, která odráží povrch zrcadlo.

Může přitahovat pozornost, ale existuje mnoho žen (a také mužů), kteří vidí svůj vlastní obraz jako nepříjemný pocit nepříjemnosti.. Někteří lidé vidí hromadění tuků tam, kde není. Jiní vidí pouze vrásky, fyzické vady, ošklivost a opovržení. Téměř bez toho, aby věděl, jak se zrcadlo stává tím prostorem mučení, kde podkopává identitu a sebeúctu.

Tyto psychologické skutečnosti se často projevují v klinických jednotkách, poruchy příjmu potravy a dysmorfní poruchy. Tak, zatímco zdravý člověk je každý den pozorován integrací s přijetím a pýchou každého detailu vlastního těla, pacienti s těmito skutečnostmi se cítí špatně pro detaily, které nejsou skutečné. To vše vede k velmi vysokému utrpení.

V těchto případech, kdy nespokojenost těla je tak zničující, to bylo vidět Využití ozáření v kombinaci s řízením emocí a negativních myšlenek se ukazuje jako velmi efektivní. Podívejme se na další údaje níže.

‚Je to téměř vždy strach z toho, že nás vezme před zrcadlo‘.

-Antonio Porchia-

Zrcadlová expozice terapie, co je?

Zrcadlová expozice je vysoce účinná. Odborníci však stále nechápou přesně mechanismy, kterými pacient konečně přijme svůj vlastní obraz těla. Tato technika zase používá různé terapeutické nástroje, které se mohou lišit v závislosti na potřebách každého pacienta.

• Maastrichtská univerzita provedla v roce 2016 studii, která se dotazovala na ty mechanismy, které usnadnily zlepšení u pacientů s bulimií nebo s nízkou fyzickou akceptací v průběhu jednoho měsíce. Něco, co vidí, je fakt práce, přisuzování, zaujatosti a emocionálního aspektu je nepochybně velmi významná.
• Univerzita Granady také zveřejnila zajímavou práci v Žurnál terapie terapie a experimentální psychiatrie kde vědecky prokázali, jak pacienti vykazovali ještě nižší hladiny kortizolu po expozici zrcadlové terapii.

Obě vyšetřování nám nepochybně pomáhají lépe porozumět procesům této techniky. Jsou to následující.

Tři techniky expozice zrcadlové terapii

Při provádění zrcadlové terapie se obvykle používají dvě velmi specifické techniky:

• Výstava s průvodcem. V tomto případě specializovaný psycholog vede pacienta, aby při pohledu do zrcadla popsal své tělo. Musíte to udělat neutrálním a objektivním způsobem, jako byste popisovali plátno.
• Čistá výstava. V tomto případě člověk vyjadřuje svobodně a autenticky všechny pocity, které zažívá, když vidí své tělo. Tady, jak se očekávalo, budou cítit nepohodlí, když odhalí, co vnímají jako ošklivé, nepříjemné a dokonce deformované. Tato část je však nezbytná pro samotný terapeutický proces.

Podobně Griffen, TC, Naumann, E. a Hildebrandt, T. (2018) poukazují na to, že tyto dvě techniky nejsou vždy účinné u všech pacientů. V těchto situacích se používá třetí strategie, která vždy vede k usnadnění cílů:

• Vystavení zrcadlu s pozitivním zaměřením. Tento nástroj pomáhá osobě snížit úzkost. Terapeut vede pacienta, aby poukázal na ty oblasti těla, které se jim nejvíce líbí. Budete vyzváni k použití pozitivního jazyka. V případě, že je osoba nevidí a necítí v jejich těle nic atraktivního, může jim odborník pomoci. Můžete to udělat s frázemi jako ‚Myslím, že tvá tvář je pěkná.‘ Tón pleti je zdravý a delikátní, ‚Vaše ruce jsou také atraktivní‘ …

Klíče pro zrcadlovou terapii fungují

Už jsme to ukázali. Mnoho lidí se diví, jak je možné, že po 6 sezeních dochází k jasnému zlepšení. Je obvyklé snižovat stres, zlepšovat sebeúctu a že člověk přichází ocenit často problematičtější oblasti svého těla. Je-li dosaženo a je zřejmá úspěšnost při vystavení zrcadlové terapii, je to způsobeno následujícím.

Čtyři pilíře účinnosti léčby ozářením

• Modifikace vlastních interpretací. Osoba s dysmorfní poruchou nebo poruchou příjmu potravy se vztahuje na jakoukoli nepříznivou situaci ve svém každodenním životě se svým tělem. Pokud uděláte chybu, pokud dáte odpověď „ne“, pokud někdo selže, atd., Připisujete ji výhradně vaší postavě. Při této terapii jsou tyto interpretace sníženy.
• Pozornost zaujatosti. Má-li člověk ostrý nos, tlusté kotníky, široká ramena, hrudník, přílišné pihy atd., Jeho pozornost je zaměřena pouze na ty oblasti, které interpretuje jako „vady“. Tento klinický přístup ztrácí sílu.
• Snížení strachu a úzkosti. Stejně jako veškerá terapie založená na vystavení úzkosti úzkosti, dříve nebo později se nám podaří snížit negativní emoce tím, že dosáhneme pozitivního vztahu s tímto problematickým podnětem: fyzickým samotným.
• Čtvrtým pilířem ozařování expozice je kognitivní recyklace. Tato strategie umožňuje pacientovi přestat projít obrazem přes filtr negativity a odmítnutí. Pomáhá vám recyklovat a vyčistit váš přístup, který je třeba vidět s větší úctou a především s uznáním.

Jak můžeme intuitivně, Tato technika může být odpovědí, kterou mnoho lidí potřebuje.

Zvláště pro ty, kteří jsou v této fázi, kdy bez toho, aby se vyvinuli jakékoli poruchy příjmu potravy, začnou se cítit odmítnuti obrazem, který odráží zrcadlo. V tomto bodě by bylo velmi žádoucí požádat o pomoc odborníka. Přemýšlejte o tom.

Anorexie a bulimie: cena emocionální nesnášenlivosti Anorexie a bulimie jsou mnohem více než poruchy příjmu potravy a zdůrazňují nezvládnutý základní emocionální problém.

Zrcadlová terapie – co je to, jak funguje a kdy pomáhá?

• 80% lidí po mrtvici má nějaké potíže s pohybem paží nebo nohou.
• Zrcadlová terapie používá zrcadlo k vytvoření iluze, že se ruka nebo noha postižená mrtvicí pohybuje. Ve skutečnosti se pohybuje zdravá ruka či noha. Takto dochází k tomu, že trochu zmateme mozek.
• Po cévní mozkové příhodě může zrcadlová terapie zlepšit pohyb postižených horních nebo dolních končetin a činnosti každodenního života a je užitečná jako doplněk k jiným činnostem rehabilitace mozkové mrtvice.

Zrcadlová terapie vám může pomoci po amputaci končetiny nebo po mrtvici.

Princip zrcadlové terapie (anglicky je to mirror therapy) spočívá v použití zrcadla k vytvoření reflexní iluze postižené končetiny, aby se mozek přiměl k přemýšlení, že pohyb této končetiny je bez bolesti. Tato metoda je založena na umístění postižené končetiny za zrcadlo, které je umístěno tak, aby se odraz zdravé (protější) končetiny objevil místo skryté končetiny.

Zrcadlový box je takové zařízení, které umožňuje lékaři snadno vytvořit tuto iluzi. Jedná se o krabici s jedním zrcadlem ve středu, kde jsou na každé straně umístěny ruce tak, aby postižená končetina byla vždy zakrytá a neovlivněná končetina byla držena na druhé straně, jejíž odraz je pak vidět v zrcadle.

Zrcadlovou terapii vynalezl Vilayanur S. Ramachandran, aby pomohl zmírnit fantomovou bolest končetiny – při tomto druhu bolesti pacienti pociťují bolest i v (již neexistující) končetině i po amputaci.

Jak to funguje?

Pacient umístí zdravou končetinu na jednu stranu boxu a pahýl ruky na druhou. Pacient se dívá do zrcadla na boku se zdravou končetinou a dělá “zrcadlové symetrické” pohyby, např.

jak to děláme, když tleskáme rukama. Protože subjekt vidí odražený obraz zdravě pohybující se ruky, zdá se, jako by se pohybovala také nezdravá končetina.

Použitím této umělé vizuální zpětné vazby je možné, aby pacient řešil bolest druhé ruky.

Princip zrcadlové terapie

Tento přístup využívá preference mozku k upřednostnění vizuální zpětné vazby před somatosenzorickou / proprioceptivní zpětnou vazbou týkající se polohy končetin.

Při zdravotních problémech, jako je fantomová bolest končetin, mrtvice nebo komplexní regionální bolestivý syndrom typu 1 (CRPS1), kde neuropatické procesy způsobují problémy s bolestí, související nebo nesouvisející s pohybem, se tento přístup považuje za potenciálního pomocníka.

Zrcadlové neurony tvoří asi 20% všech neuronů přítomných v lidském mozku. Tyto zrcadlové neurony jsou zodpovědné za rekonstrukci laterality, tj. schopnost rozlišovat mezi levou a pravou stranou. Při použití zrcadlového boxu se tyto zrcadlové neurony aktivují a pomáhají při regeneraci postižených částí.

Předpokládá se, že přirozený sklon mozku upřednostňovat vizuální zpětnou vazbu před všemi ostatními by ze zrcadlové terapie učinil silnější nástroj, nicméně výzkumné důkazy na podporu této hypotézy v současné době chybí.

Zrcadlová terapie po mrtvici

Zrcadlová terapie může být jedním ze způsobů, jak pomoci pacientům po mrtvici – pomůže obnovit pohyb v jejich pažích a nohou. Během zrcadlové terapie se zrcadlo používá k vytvoření odrazu zdravé paže nebo nohy namísto postižené končetiny.

Když se pohybuje neovlivněná končetina, zrcadlový obraz “oblbne” mozek, aby si myslel, že postižená končetina se pohybuje. Ačkoli není jasné, jak přesně tento proces funguje, bylo navrženo, že tato iluze způsobuje změny v mozku, které pomáhají člověku obnovit mobilitu postižených končetin.

Ještě lepší je, že zrcadlová terapie je relativně snadná a může být prováděna v pohodě i doma samotným pacientem.

Pacientka při zrcadlové terapii

Zrcadlový box lze zakoupit v obchodě, nebo se dá vyrobit i doma.

Co říká výzkum o zrcadlové terapii

Nedávný výzkum ukázal, že zrcadlová terapie je slibná při rehabilitaci v případě mrtvice. Zrcadlová terapie byla studována u pacientů v době krátce po mrtvici, až po dobu 6 měsíců po mrtvici, a to pro rehabilitaci paží i nohou.

Zrcadlová terapie byla používána v nemocnicích jako součást lůžkové a ambulantní rehabilitace, a pak také u pacientů doma. Většina studií zahrnutých v přehledu použila k dodání terapie zrcadlový box, ačkoli dvě studie použily virtuální odraz na obrazovce.

V některých případech byla zrcadlová terapie kombinována s jinými metodami rehabilitace, jako je elektrická stimulace. Zrcadlová terapie byla prováděna 3 až 7krát týdně po dobu 2 až 8 týdnů a po dobu 15 až 60 minut.

Tento přehled zjistil, že zrcadlová terapie může být bezpečná a účinná. Ve skutečnosti zlepšila pohyb horní a dolní končetiny u postižených pacientů a schopnost provádět denní aktivity už v době 6 měsíců po mozkové příhodě, aniž by byly hlášeny žádné vedlejší účinky.

I když existovaly určité důkazy o tom, že zrcadlová terapie může bolest zmírnit, nelze na základě studií zahrnutých do přezkumu učinit 100% konečné závěry.

Je také důležité mít na paměti, že zatím není jasné, zda zrcadlová terapie může nahradit jiné typy léčby mozkové příhody – protože je zapotřebí více výzkumu při porovnávání samotné zrcadlové terapie s jinými strategiemi.

Celkově existuje důvod k optimismu, protože zrcadlová terapie se jeví jako dobrá metoda, kterou lze přidat k dalším přístupům rehabilitace mozkové mrtvice.

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Přečtěte si náš blog

Terapie bolesti pomocí zrcadlového boxu – který skutečně není ničím než krabicí vybavenou zrcadly – vyčnívá mezi sofistikovanými neurozobrazovacími zařízeními a složitě působícími léky svou jednoduchostí. Přímočaré řešení takzvaných fantomových bolestí, jimiž trpí pacienti po amputacích, ukazuje, že ani ve světě sofistikovaných neurozobrazovacích zařízení nechybí prostor pro elegantní teorie a vynalézavost.

Jakkoli je užitečné si lidské tělo v učebnicích rozdělovat na množství oddělených soustav a součástí, ve skutečnosti funguje jako úzce propojený celek.

Ovlivnění jedné části systému se tak může odrazit kdekoli jinde: odsud také pramení například široká škála možných vedlejších nebo nežádoucích účinků léků.

Ani končetiny nejsou uzavřené systémy, které by bylo možné jednoduše odejmout – takže po jejich amputaci zůstanou v mozku určitá prázdná místa.

Po amputaci paže člověk přijde o celou větev nervů, které řídily procesy v chybějící končetině a přinášely signály z ruky do mozku – zatímco mozková centra specializovaná na tuto končetinu zůstávají aktivní.

Činnost center, které pohyb ruky řídí, lze doložit jednoduchým experimentem: pokud zdravý člověk jednou rukou kreslí kolečka, není zároveň schopný kreslit druhou rukou jiné tvary.

A pokud si pacient po amputaci bude představovat, že kreslí kolečka svou amputovanou rukou, výsledek je stejný.

Centrům, která byla zvyklá přijímat signály z nervů v paži, naopak chybí jakékoli vstupy. Protože je mozek propojený a neustále se učí a proměňuje, centra, jimž chybí signály, se často do určité míry propojí s okolními nervy. Totéž se často děje například i u vrozené slepoty.

Buňky, jejichž podráždění odpovídá podnětu na prstu ruky, se tak například aktivují i v případě doteku na některém místě obličeje.

Člověk tak při doteku na tváři nebo rtu zároveň ucítí stejný dotek třeba na prsteníčku (totéž se může stát i po amputaci penisu; stejně jako u chybějící ruky začnou mozková centra zodpovědná za penis reagovat na stimulaci jiné části těla a pacient tak může prožít i orgasmus – někdy popisovaný jako výrazně silnější než kdy dříve – díky dotykům v jiné části těla).

Po amputaci paže se někdo cítí, jako by ji měl stále zdravou: může s ní třeba („v duchu“) zamávat na pozdrav nebo si s někým potřást rukou.

50-80 % pacientů ji ale vnímá jako ochrnutou nebo zdřevěnělou; ruka se může nacházet v nezdravé pozici a intenzivně bolet nebo brnět, může mít silné křeče, může v ní bodat – a to do té míry, že takový problém zásadně ovlivní celkovou spokojenost pacienta se svým životem.

Zdá se, že tyto nepříjemné pocity mohou vyvěrat z pociťované strnulosti ruky nebo ze stavu před amputací: pokud měl člověk ruku ochrnutou nebo v nepohodlné poloze už před amputací, do mozku se nikdy nedostala informace o nápravě – takže v jeho paměti ruka zůstává pokřivená a zdřevěnělá.

Z mnoha pohledů může být taková potíž poměrně těžko řešitelná: bez přítomnosti paže nelze problém odstranit fyzioterapií, lokální anestetika nepomohou a mnohé další prostředky tlumení bolesti také ne, protože působí na přenos signálů o bolesti do mozku – zatímco fantomová bolest má svůj původ přímo v mozku. Jak by bylo možné dosáhnout toho, aby se neexistující ruka uvolnila a přestala bolet?

Základním principem učení a fungování mozku je velmi silné propojování signálů, které přichází zároveň. Nervy tak od dětství propojily pohyb ruky s pohledem na ruku, která se skutečně požadovaným způsobem pohybuje.

Profesor neurologie Vilayanur S.

Ramachandran se proslavil svým použitím zrcadla: posadit pacienta ke stolu, na němž stálo zrcadlo tak, aby pacient přesně na místě své chybějící amputované paže viděl odraz zdravé končetiny.

Požádal pacienta, aby simultánně pohyboval oběma rukama a jejich pohyby sledoval v zrcadle. Pacient díky vizuálnímu potvrzení, že se neexistující ruka pohybuje, vykonávané pohyby skutečně cítil – a s nimi i úlevu od křečí a bolesti. Kvantitativní studie i kazuistiky ukazují, že se nejednalo o výjimku a zrcadlová terapie může významně zvýšit kvalitu života.

Jakkoli se nejedná o stoprocentně účinnou a zřejmě ani trvalou léčbu a pro definitivní potvrzení budou zapotřebí ještě další výzkumy, zrcadlová krabice se úspěšně užívá. Metaanalýza z roku 2012 její účinnost jasně prokazuje minimálně pro dočasnou úlevu od fantomových bolestí. Zároveň existují i důkazy o její účinnosti například při léčbě chronické bolesti nebo hemiparézy.

Jednou z uchvacujících charakteristik Ramachandranova řešení je spojení poznatků „tradiční“ neurologie, které známe díky stovkám let medicínského výzkumu neurozobrazovacích technologií, ve své podstatě hypnotickým postupem: přichystáním prostoru, z něhož si pacient odnese velmi jednoduchý, ale zato specifický zážitek, který na něj má silný vliv. Společně s levnou a efektivní terapií některých neurologických syndromů bez vedlejších účinků zrcadlový box přináší i ukázku moderní celostní medicíny založené na kombinaci biologického poznání a psychoterapeutických metod.

  přečteno 3157×

Začít trénovat svůj mozek Zpět na výpis

Vojtěch Pišl

Vojtěch Pišl vystudoval bakalářskou psychologii na Masarykově univerzitě, na dílčích kurzech studoval například na maďarské ELTE, dánské Aalborg University nebo londýnské The Coaching Academy. V Praze a Hannoveru získal vzdělání jako neurofeedbackový terapeut, několikrát z finančních důvodů odmítl přijetí ke studiu neurověd na Maastricht University, aby se nakonec rozhodl, že chce prací v první řadě vydelávat a začal pracovat jako finanční analytik. Neurovědám a psychologii se od té doby věnuje ve volném čase jako publicista a překladatel: v poslední době mu například vyšel seriál o neurofeedbacku v Psychologii Dnes, momentálně překládá jednu z Ramachandranových publikací.

fantomová bolest amputace neurologie nervové signály

Zrcadlová terapie

Zrcadlová terapie (mirror therapy) je terapeutická metoda, jejíž aplikací se ve zdravotnickém či sociálním prostředí zabývají zejména ergoterapeuti či fyzioterapeuti.[1][2] V rámci terapie může být rehabilitována jakákoliv část horní či dolní končetiny, u níž se vyskytuje motorické nebo senzitivní poškození.[2]

Princip terapie

Mirror terapie funguje na základě tzv. zrcadlových neuronů, které jsou aktivovány při pozorování pohybu jiné či zdánlivě jiné končetiny v zrcadle. Zmíněné neurony tedy hrají hlavní roli v procesu motorické re-edukace, neboť jejich aktivací dochází k vytváření nových nervových spojů, které vedou k obnově ztraceného pohybu končetiny.[1][2]

Postup terapie

Pacient při terapii sedí u stolu, přičemž má ve středu svého těla vertikálně umístěné zrcadlo a z obou jeho stran položené končetiny (za zrcadlem končetina postižená, před zrcadlem končetina zdravá).

Pacient je následně instruován k pohybování neafektovanou končetinou, zatímco v zrcadle pozoruje její odraz.

[3] Díky sledování odrazu poté v mozku vzniká představa, že osoba nepohybuje pouze zdravou končetinou, ale také končetinou postiženou.[2]

Mirror terapie nejčastěji postupuje od pozorování končetiny s nulovým či minimálním pohybem, až po pozorování pohybů složitějších. Taktéž je možné provádět taktickou stimulaci končetin s postupným přidáváním intenzity či počtu podnětů.[2]

Obecně je doporučováno provádět terapii minimálně 30 minut, 5x týdně po dobu 3 až 6 týdnů.[4] Největšího finálního úspěchu je dosahováno při započetí terapie v akutní či subakutní fázi onemocnění (do 14 měsíců od jejího vzniku).[5]

Zásady terapie

• terapie je ve zdravotnickém či sociálním zařízení poskytována ergoterapeutem, fyzioterapeutem či jinou zdravotnickou profesí[4]
• terapii může provádět i rodinný příslušník či pacient po zaškolení zdravotnckým pracovníkem[4]
• pacient musí být schopen porozumět instrukcím[2]
• zrcadlo musí být postaveno vertikálně ve středu pacientova těla[2]
• rehabilitovaná část končetiny musí být celá schována za zrcadlem[2]
• pro vytvoření dokonalé iluze by měly být odstraněny veškeré šperky, doporučováno je také zamaskovat veškerá tetování[2]
• cviky musí být zvoleny přiměřeně k bolesti a stupni postižení dané části končetiny[2]

Výhody a nevýhody terapie

Výhody

• bezpečnost terapie[6]

• nízké pořizovací náklady[6]
• možnost autoterapie pacienta v domácím prosředí[6]
• snížení bolestivosti a zvýšení pohyblivosti končetin[7][8]
• redukce strachu z pohybu – pomocí bezbolestné zpětné vazby[9]
• vysoká účinnost v akutní a subakutní fázi onemocnění[5]

Nevýhody

• nevolnost (ojedinělé případy)[10]
• bolest a otok končetin (ojedinělé případy)[11]
• nízká efektivita v chronickém stádiu onemocnění[5]
• efekt se dostavuje až po delší době terapie (uvádí se 4 týdny)[8]

Reference

1. ↑ a b WAGHAVKAR, Snehal Narsinha; GANVIR, Suvarna Shyam. Effectiveness of Mirror Therapy to Improve Hand Functions in Acute and Subacute Stroke Patients. International Journal of Neurorehabilitation. 2015, roč. 02, čís. 04. Dostupné online [cit. 2019-04-24]. ISSN 2376-0281. DOI:10.4172/2376-0281.1000184. (anglicky) 
2. ↑ a b c d e f g h i j Mirror Therapy. www.gradedmotorimagery.com [online]. [cit. 2019-04-24]. Dostupné online. 
3. ↑ STAM, Henk J.; ATAY, Mesut B.; KÖSEOĞLU, Füsun. Mirror Therapy Improves Hand Function in Subacute Stroke: A Randomized Controlled Trial. Archives of Physical Medicine and Rehabilitation. 2008-03-01, roč. 89, čís. 3, s. 393–398. Dostupné online [cit. 2019-04-24]. ISSN 0003-9993. DOI:10.1016/j.apmr.2007.08.162. (English) 
4. ↑ a b c Stroke Engine [online]. [cit. 2019-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
5. ↑ a b c MCCABE, C. S.; HAIGH, R. C.; RING, E. F. J. A controlled pilot study of the utility of mirror visual feedback in the treatment of complex regional pain syndrome (type 1). Rheumatology (Oxford, England). 2003-1, roč. 42, čís. 1, s. 97–101. PMID: 12509620. Dostupné online [cit. 2019-04-24]. ISSN 1462-0324. PMID 12509620. 
6. ↑ a b c WITTKOPF, G. Priscilla. Mirror therapy: A potential intervention for pain management. Revista da Associacao Medica Brasileira. 2017, roč. 63, čís. 11, s. 1000-1005. Dostupné online. 
7. ↑ MCCABE, Candy. Mirror Visual Feedback Therapy. A Practical Approach. Journal of Hand Therapy. 2011-04-01, roč. 24, čís. 2, s. 170–179. PMID: 21106347. Dostupné online [cit. 2019-04-24]. ISSN 0894-1130. DOI:10.1016/j.jht.2010.08.003. PMID 21106347. (English) 
8. ↑ a b CACCHIO, Angelo; DE BLASIS, Elisabetta; DE BLASIS, Vincenzo. Mirror Therapy in Complex Regional Pain Syndrome Type 1 of the Upper Limb in Stroke Patients. Neurorehabilitation and Neural Repair. 2009-05-22, roč. 23, čís. 8, s. 792–799. Dostupné online [cit. 2019-04-24]. ISSN 1545-9683. DOI:10.1177/1545968309335977. (anglicky) 
9. ↑ TOMCZAK, Matthias; ROTHGANGEL, Andreas. Zrcadlová terapie a mentální trénink: Skripta ke kurzu pořádaného Českou Asociací Ergoterapeutů. Praha: [s.n.], 2016. 
10. ↑ CASALE, Roberto; DAMIANI, Carlo; ROSATI, Venessa. Mirror Therapy in the Rehabilitation of Lower-Limb Amputation: Are There Any Contraindications?. American Journal of Physical Medicine & Rehabilitation. 2009-10, roč. 88, čís. 10, s. 837–842. Dostupné online [cit. 2019-04-24]. ISSN 0894-9115. DOI:10.1097/PHM.0b013e3181b74698. (anglicky) 
11. ↑ Wolters Kluwer Health – Article Landing Page. pt.wkhealth.com [online]. [cit. 2019-04-24]. Dostupné online. DOI:10.1016/j.pain.2004.01.006. 

Portály: Medicína Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zrcadlová_terapie&oldid=17179625“

Zrcadlová terapie pro pacienty s mozkovou příhodou

Nový druh fyzikální terapie nazývaný zrcadlová terapie pomáhá pacientům trpícím cévní mozkovou příhodou, kteří trpí slabostí po cévní mozkové příhodě.

Co je zrcadlová terapie?

Zrcadlová terapie byla původně vyvinutá k léčbě ‚fantomové bolesti‘, kdy lidé pocítili bolest v paži nebo noze, kterou ztratili. Někdo, kdo trpí fantomovou bolestí, cítí bolest v ‚chybějícím rameni‘ nebo ‚chybějící noze‘, i když byla paže nebo noha amputována nebo ztracena, často kvůli zranění.

Při zrcadlové terapii pacienty umístí postiženou ruku za zrcátko tak, aby bylo skryto z pohledu pacienta. Pacienti potom pohybují zdravou rukou a vzhledem k umístění zrcadla je mozek ‚podveden‘, aby si myslel, že se zraněná paže pohybuje.

Toto cvičení ukázalo, že pomáhá snižovat příznaky bolesti u lidí, kteří trpí fantomovou bolestí, a nyní vědci začali používat zrcadlovou terapii s přeživšími mrtvici, kteří jsou slabý nebo paralyzovaní.

Stejný celkový princip se používá při terapii zrcadlem při rehabilitaci mrtvice.

Jak se používá zrcadlová terapie pro mrtvici?

U pacientů, kteří trpěli mozkovou příhodou, kteří mají slabost paže nebo paralýzu paží, jsou instruováni skrýt slabé rameno pod trojúhelníkovou krabičkou, která má zrcadlový kryt. Poté jsou pacienti vyzváni, aby posunuli silnější paži a pozorovali, jak se pohybuje v zrcadle.

To dává mozku nesprávnou zprávu, že slabé rameno se skutečně pohybuje. Přestože účastníci vědí, co dělají a proč to dělají – mozku stále existuje způsob, jak zaznamenat nesprávné poselství a ‚přemýšlet‘ o tom, že slabá paže je silnější než ve skutečnosti.

Postupem času se důsledně účastní zrcadlové terapie pomůže posílit slabší rameno tím, že přímo stimuluje odpovídající oblast v mozku.

Funguje to?

Největší hodnocení zrcadlové terapie pochází z databáze Cochrane, která je rozsáhlá databáze pacientů s mozkovou příhodou po celém světě.

Autoři zprávy Cochrane o studii o zrcadlové terapii zahrnující 564 pacientů, kteří přežili cévní mozkovou příhodu, kteří se podíleli na zrcadlové terapii na různých místech po celém světě.

Přeživší pacienti, kteří se podíleli na zrcadlové terapii, měly měřitelné zlepšení v každodenním životě ve srovnání s výsledky přeživších mozkových cév, kteří se účastnili jiných typů rehabilitace po mrtvici.

Další, novější studie v Turecku hodnotila pacienty s 30 mrtvicemi po dobu 4 týdnů. Jedna skupina pacientů s recidivující mrtvicí dostávala standardní fyzikální terapii po dobu 4 týdnů, 5 dnů / týden po dobu 2-4 hodin denně a další skupina dostávala standardní terapii, ale měla další den 30 minut zrcadlové terapie.

Obě skupiny se zlepšily v průběhu čtyřtýdenní rehabilitace, ale skupina zrcadlové terapie měla výrazně lepší sílu, výrazný pokles bolesti po mrtvici a lepší úroveň nezávislosti, měřená objektivními kritérii.

Měřící stupnice, které byly použity k měření zlepšení, byly funkční nezávislost (FIM motor), vizuální analogová měřítka (VAS) pro bolestivost, brunnstromové zotavení paže (rameno BRS) a ruční (BRS hand) – hodnocení společnosti Meyer (FMA).

Budoucnost zrcadlové terapie

Tyto předběžné výsledky použití zrcadlové terapie pro rehabilitaci mrtvice vypadají slibně. Přidání zrcadlové terapie ke standardní fyzikální terapii po mrtvici je poměrně jednoduché. Neexistují žádné zdokumentované vedlejší účinky nebo negativní výsledky ze zrcadlové léčby.

Fyzická terapie a rehabilitace po cévní mozkové příhodě vyžadují velkou aktivní účast a tvrdou práci ze strany mrtvice, která přežila.Pokud se zotavujete z cévní mozkové příhody, ujistěte se, že využijete všechny své prostředky pro zotavení po mrtvici, abyste získali co nejvíce fyzických a kognitivních schopností.

• Prameny:
• Účinky zrcadlové terapie u pacientů s mozkovou příhodou s komplexním regionálním syndromem bolesti typu 1: Randomizovaná kontrolovaná studie, Vural SP, Nakipoglu Yuzer GF, Ozcan DS, Ozbudak SD, Ozgirgin N, Archivy fyzikální medicíny a rehabilitace, prosinec 2015
• Zrcadlová terapie založená na úloze zvyšující zotavení motorů v poststroke hemiparéze: randomizovaná kontrolovaná studie, Arya KN, Pandian S, Kumar D, Puri V, časopis mrtvice a cerebrovaskulární onemocnění, srpen 2015
• Zrcadlová terapie pro zlepšení funkce motoru po mrtvici, Thieme H, Mehrholz J, Pohl M, Behrens J, Dohle C., Cochrane Database of Systemic Reviews, březen 2012

Česká a slovenská psychiatrie

Romana Straussová

Straussová R. Přednosti včasného screeningu rizika autismu, rehabilitace prostřednictvím tréninku rodičů a raná intervence O.T.A. u dětí s PAS

Porucha autistického spektra je závažné pervazivní postižení, které ovlivňuje všechny klíčové oblasti vývoje dítěte. Projevy bývají v raném věku diagnosticky nespecifické, působení poruchy na chování dítěte začíná být patrné často až okolo 12 měsíců věku.

V 18 měsících, kdy děti běžně využívají dovednosti sdílené pozornosti, sledují vzdálený ukázaný objekt, pochlubí se a  počkají si na zrakový kontakt s dospělým, reagují na jméno, perfektně a s oblibou imitují a mají předstíranou hru ‚jako‘, je rozdíl mezi běžným vývojem a vývojem dítěte vykazujícím rizikové faktory již diagnosticky významný.

Včasnost záchytu rizika této poruchy je důležitým kritériem pro možné výsledky rehabilitační péče. Pravidelná a dobře mířená stimulace dovedností pro autismus směrodatných dokáže propojit oblasti mozku, které by bez řízené stimulace pracovaly jen omezeně nebo by nebyly aktivovány vůbec.

U PAS je třeba vytvářet propojení vycházející ze spontaneity dítěte, podporovat přirozenou frekvenci a kvalitu očního kontaktu, probouzet zájem o lidskou řeč (předává sociální informace stejně jako výrazy tváře).

Intervence, postavená na posilování pozitivních interakcí rodič-dítě (rodič hlavní terapeut), může optimalizovat vývoj dítěte, změnit jeho chování a vnímání, pomáhat aktivaci zrcadlových neuronů (zodpovědných za schopnost uzavírání děje do jednoho celku: ‚gestalt‘ designu), rozvoji exekutivních funkcí a zlepšení schopnosti centrální koherence.

Takto se dá terapeuticky působit i u dětí starších 3 let, ale u  těch se nová propojení tvoří na pozadí starých vzorců chování, které je nutné reedukovat, přepsat pamětní mapu mozku. U starších dětí je efektivita rehabilitace nízká, je třeba dlouhodobé intenzivní působení a jen obtížně se daří nové chování stabilizovat a dovednosti fixovat.

Odborná intervence započatá u dětí raného věku, optimálně do 2 let, může optimalizovat vývoj dítěte v mnohem širším měřítku prostřednictvím stimulace klíčových dovedností, které aktivují důležité psychické procesy. Výsledky pilotní longitudinální studie intervenční metody O.T.A. u 16 dětí ukazují, že nízkonákladová terapie za využití VTI může být účinná.

Klíčová slova: attachmentové chování, autismus, M-CHAT, PAS, raná intervenční metoda O.T.A., screening, video-trénink VTI, zrcadlové neurony

Straussová R. Advantages of early screening for risk of autism, rehabilitation through behavioral parenting training and early intervention O.T.A. for children with ASD

Autism spectrum disorder is a severe and pervasive disability that affects all key areas of child development. Symptoms are diagnostically nonspecific at an early age, the effects of disorder on a child´s behavioral begin to be apparent often around 12 months of age.

At the 18-months, when children commonly use the skills of joint attention, they follow shown distant object, boast and wait for visual contact with the adult, respond to the name, they are perfectly imitating and engage in pretend play, the difference between the typical development and the development of a child exhibiting risk factors is already diagnostically significant.