Žlutá zimnice (žlutá horečka) – příznaky, příčiny a léčba

Žlutá zimnice (žlutá horečka) – příznaky, příčiny a léčba

Jakmile víte, kdy a kam se letos vydáte do zahraničí, je ten správný čas začít myslet…

Žlutá zimnice (žlutá horečka) – příznaky, příčiny a léčba

Když se řekne žloutenka, obvykle si lidé vybaví onemocnění jater s typickým zabarvením…

Žlutá zimnice (žlutá horečka) – příznaky, příčiny a léčba

Zánět průdušek (bronchitida) je nejčastěji způsobený infekcí a obvykle se objevuje v průběhu…

Žlutá zimnice (žlutá horečka) – příznaky, příčiny a léčba

Nehty postižené plísněmi nejsou nic hezkého. Zároveň ale nejde o pouhý kosmetický nedostatek….

Žlutá zimnice (žlutá horečka) – příznaky, příčiny a léčba

Játra jsou životně důležitý orgán lidského organismu, který je uložen v pravém podžebří…

Žlutá zimnice (žlutá horečka) – příznaky, příčiny a léčba

Cirhóza, lidově ztvrdnutí jater, je onemocnění charakterizované poškozením a přestavbou…

Žlutá zimnice (žlutá horečka) – příznaky, příčiny a léčba

Každý organismus se snaží uchovat si zdraví a být v rovnováze. Většinou k tomu dlouhou…

Dobrý večer. Již zhruba 10 dní mě bolí hlava, na hrudi, klouby, bicho, stále mám zimnici , pocity na zvracení a pocity že každou chvili omdlím. Nevím kam se obrátit aby to nevypadalo, že si vymýšlím bolest v vkaždé části těla. Nevíte o co by se mohlo jednat? Nejsem těhotná ani nemám chřipku. Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den Eliško, pokud máte zimnici, pak je pravděpodobné, že máte zvýšenou teplotu. Ta ve spojení s… Celá odpověď

Dobry den prosim pomocte mi od soboty ma bolest pri moceni a pod brisku dnes sem sla k lekari dal mi antibiotyka mam zanet mocoveho mechyre ale on rana mi je divne jsem slaba a chvilku teplo strasny pak zas zima takze musim lezet ani nic moc nemuzu delat doma myslite ze to patri k tomu zanetu moc dekuji Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den, takové příznaky jsou u zánětů močového ústrojí možné. Každopádně byste po 48hodinách užívání… Celá odpověď

Žlutá zimnice (žlutá horečka) – příznaky, příčiny a léčba Odpovídá lékař:

Dobrý den, může jít o doprovodné příznaky zánětu. Antibiotika by měla zabírat za 2-3 dny. Pokud tomu… Celá odpověď

Dobrý den, včera jsem se večer cítil velmi unavený, dnes jsem se probudil po více jak 12 hodinách se stálou silnou únavou, slabostí, zimnicí, teplotou 39 a slabou nevolností… Žádná rýma nebo škrábání v krku, nic víc… Mam strach, zda-li nemůže jít o poruchu ledvin, v poslední době jsem velmi málo… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den. Jedná se o jakoukoliv virózu, může to být infekce respiračními viry, ale i infekční mononukleóza… Celá odpověď

Byl vám potvrzen zelený zákal? Možná se obáváte, jak to bude s řízením auta či jiného…

Dobrý den prosím chtěla jsem se zeptat dost často mívám zimnici a brnění špiček prstů u rukou ,nevíte prosím čím by to mohlo být ? Děkuji Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den, doporučuji vyšetření u praktického lékaře- vyšetří Vás a odebere krev (je důležité znát hodnotu… Celá odpověď

Dobry den je mi 32let mam neustále zimnice motá se mí hlava je mi špatně po těle se mi objelila nějaká virazka bolesti hlavy těžko se mi dýchá dik za radu Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Zuzano, je třeba, abyste navštívila Vašeho praktického lékaře, je pravděpodobné infekční onemocnění…. Celá odpověď

Hojení samo o sobě je velmi mírným zánětlivým procesem. Infekce v ráně a následující prudký…

Ať už jde o močový měchýř, nebo ledviny, infekce močového ústrojí jsou nepříjemné vždycky….

Dobrý den, Dnes v noci jsem se vzbudil s nepříjemným pocitem. Byl jsem spocený, klepal jsem se a měl jsem pocit, že ztratím vědomí. Trpím špatnou srážlivostí krve. Oteklé končetiny jsem neměl. Dušnost také nebyla na místě. Další problém byl časté močení. Zhruba každých 20 minut jsem letěl na záchod…. Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den, určitě doporučuji naštívit praktického lékaře. Bude potřeba celkové fyzikální vyšetření,… Celá odpověď

Dobrý den, v 2010 jsem měl autonehodu nesliším na levé ucho v 16 úraz pravého ucha. Beru cipralex. Ale v zimě mám vrnku zimnice pak přijde nadýmání a js jak nemocnej jako chcřipka i žaludek. V létě to je v pohodě. Spprtuji . Jestli je to psychika nebo je to od toho úrazu.Nebo co dělat dál a jak to asi… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den Michale, jaký byl přesně mechanismuz úrazu při autonehodě ? Nemyslím si, že by tato autonehoda… Celá odpověď

Mnoho lidí se na přelomu zimy a jara potýká s různě intenzivním poklesem energie. Co přesně…

Banální rýma dítěte může být pro mnohé rodiče noční můrou. Vědí totiž, že toto běžné onemocnění…

Nejen ovoce a zelenina obsahují řadu látek prospěšných našemu tělu. Napovíme, co konkrétně…

Dobrý den, každé pozdní odpoledne, či podvečer, dostanu zimnici. Trvá to de facto několik let. Zvýšenou teplotu nemám. Je mi 40 let, mám jedno dítě, fyziologický porod před 9 lety. Neužívám žádné léky, ani antikoncepci. Děkuji Vám předem za informaci. Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den, uvádíte, že několik dní máte denně zimnici prokazatelně bez teploy či dokonce horečky. Bylo… Celá odpověď

Slezina není v těle zbytečná, naopak pomáhá bojovat proti infekcím. Bez tohoto orgánu…

Sport je prospěšný pro každého včetně hemofiliků. Ti by ale měli každou aktivitu vybírat…

Exotická dovolená v zimě už není výsadou pouze těch nejbohatších. Stačí si vybrat destinaci…

Prosedět celou zimu doma před televizí znamená pozvolné ochabování organismu. Naopak sezónní…

Určování cévního věku je novým trendem moderní medicíny. Odhaduje se pomocí měření arteriální…

Dobrý den, rodiče jsou ze zákona povinni nechat očkovat své děti proti nemocem, které jsou smrtelné, nebo způsobují rozsáhlé zdravotní komplikace. Chtěla bych se zeptat, jak je to u dospělých jedinců. Zde očkování zřejmě bude záviset na dobrovolnosti, a své vlastní zodpovědnosti (od 18 let). Děkuji Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Dobrý den, v dospělosti je povinné očkování pouze proti tetanu – řídí a hlídá oštřující praktický… Celá odpověď

Akutní zánět průdušek (bronchitida) se šíří v dětských kolektivech, ale ušetřeni nejsou…

Pokud jste nikdy koliku nezažili, pravděpodobně je těžké si představit, o jak bolestivou…

Vysoká teplota je odpovědí těla na infekci. Pokud se objeví poté, co jste se vrátili z…

Při plánování cesty na Srí Lanku nestačí vytvořit seznam míst, která chcete navštívit….

Dobrý den, poslední pár měsíců si okolí všímá, že mám žlutou kůži na dlaních a v obličeji – kolem nosu a mezi očima. Sama jsem si toho všimla asi 14 dní zpět. Čím by to mohlo být? V pátek jsem byla na odběru krve u obvodní doktorky, moč mám v pořádku, odběry krve na játra a žloutenku také. Při omaku… Zobrazit více

Odpovídá lékař:

Eliško, vaše obtíže by mohly být hormonálního charakteru, takže bych doporučoval návštěvu endokrinologa… Celá odpověď

Chřipka je nemoc značně zákeřná. Někteří lidé ji zvládnou více méně lehce, pro jiné může…

Máte už zamotanou hlavu z nepřeberné nabídky brýlí v optikách? Pokuste se nejprve zúžit…

Poprosit mávnutím ruky o svezení je pro mnoho lidí oblíbeným a levným způsobem cestování….

Krev z nosu se může spustit při rýmě, pobytu v nevhodném ovzduší nebo jen tak bez příčiny….

Klíšťová encefalitida se původně vyskytovala pouze v samém srdci starého kontinentu. Postupem…

Brazilská metropole Rio de Janeiro bude v srpnu a září 2016 hostit letní olympijské a…

Na jaře a v létě roste riziko kousnutí nebo štípnutí různým hmyzem. Nejvíce nás sužují…

Těhotenství dnes už neznamená automatický konec cestování. Díky pečlivé přípravě může…

Pocit sevření, zvýšené pocení, sucho v ústech. S úzkostí má zkušenost každý z nás. Nervozita…

Spála je klasická dětská nemoc. Nemůžeme ji ovšem rozhodně brát na lehkou váhu a pokoušet…

Zima a teploty pod nulou se nemusí projevovat jen romanticky vyhlížejícími červenými tvářemi….

S klesajícími teplotami přichází i období rýmy, nachlazení a nepříjemného kašle. Vhodným…

Pokud chcete své pokožce navrátit zdraví během zimních měsíců, musíte jí věnovat zvýšenou…

I když jste zdraví jako řípa, chřipka vás může skolit na mnoho dnů až týdnů. A i když…

Statistiky hovoří neúprosně. Úrazy jsou považovány za největší problém dětí a dospívajících….

Patříte mezi milovníky zimních sportů? Nemůžete se dočkat, až zamrznou rybníky, nasněží…

Chodíte na toaletu častěji než obvykle? Ruší vám nucení na močení poklidný spánek? Trápí…

S drobnými bolestivými vřídky uvnitř úst má zkušenost řada z nás. Přestože vlastní příčina…

Pásový opar je neurologické onemocnění, které obvykle začíná jako pálení nebo bolest na…

Pálení a řezání při močení, zvýšená teplota a únava. Většina žen asi poznává nepříjemné…

Slunění má celou řadu pozitivních účinků pro organismus, ale nedodržováním základních…

Vietnam, Thajsko, Kambodža a další asijské státy lákají turisty z celého světa. Na takovou…

Onemocnění klíšťovou encefalitidou přibývá a ne vždy dochází k úplnému uzdravení pacienta….

Zarudlá kůže se suchými místy, na kterých se tvoří šupinky, svědění a pnutí, nepříjemný…

Vyrážíte na exotickou dovolenou a lámete si hlavu s očkováním? Nevíte, zda potřebujete…

Asi pětina cestovatelů přiznává, že během svého cestování zažila příležitostný sex…

Záněty průdušek a kašel jsou častým steskem pacientů v ordinacích praktických lékařů…

Přemýšlíte nad tím, co darovat svým blízkým pod stromeček? Udělejte něco pro jejich…

Naše pokožka dostává během extrémních letních teplot a intenzivního slunečního záření…

Všichni toužíme po klidu, pohodě a duševní rovnováze, abychom zvládali každodenní starosti,…

Jakmile na podzim zajde sluníčko a trochu zaprší, začnou se školy, školky i kanceláře…

Vůně exotických koření, tajemné kultury, ale i zákeřná infekční onemocnění. To všechno…

Každý rodič tuto situaci jistě zná. Ráno jdete vzbudit svého malého školáka a v posteli…

Starší ročníky si možná ještě vzpomenou, že kdysi se jarní prázdniny spadající na dobu…

Bolest v krku v zimních měsících asi nikoho nepřekvapí. Ale ani v teplejší části roku…

Horečka není nemoc, ale pouze příznak mnoha onemocnění. V převážné většině případů je…

Miminko je na světě, a i když je vaše radost jistě nevýslovná, pravděpodobně se cítíte…

Potíže související s artritidou mohou být u někoho mnohem výraznější během chladného období….

Studené počasí, kterému je v tomto období vystavena naše kůže, představuje zejména pro…

Kosti jsou doslova oporou našeho těla. A to je dost pádný důvod, proč je udržovat v dobré…

Rozhovor s českou zdravotní sestrou bojující (nejen) proti choleře v Jižním Súdánu

Uzdravování poranění nemusí pokaždé probíhat zcela ideálně, i kdybychom si to přáli sebevíc….

Čekáte miminko? Pak byste si měla dávat pozor na přísun tzv. „déčka“. Nadměrné užívání…

U lidí s cukrovkou dochází velmi často k ucpání tepen, což může mít za následek závažné…

Při plánování své vysněné letní dovolené vybírají lidé s velkou pečlivostí cílovou destinaci,…

Zatímco před lety byla dovolená v Thajsku nebo v Egyptě spíše výjimečnou a luxusní záležitostí,…

Historie se opakuje a příroda opět zkouší naši trpělivost, zdraví a nervy. Voda nám ukázala,…

Meningokokový zánět mozkových blan, tzv. meningitida, se vyznačuje vysokou smrtností (letalitou)…

Chladné zimní počasí příliš nepřeje kůži zdravé, o to méně pak té, která je postižena…

Budete mít zájem:  Měděná voda – proč pít vodu z měděné nádoby? jaké to má účinky na zdraví?

Mnoho lidí se obává toho, o čem nic neví. Podobné je to i v případě biologické léčby,…

Pokud vás celoročně obtěžují alergické projevy, které se navíc zhoršují při vlhkém počasí,…

Zanícení poranění bývá relativně častá komplikace, která výrazně prodlužuje a komplikuje…

Dobré jídlo sice není na vánočních svátcích to nejdůležitější, ale určitě k nim patří….

Blížící se zima představuje ohrožení naší pokožky. Pro chladné počasí je totiž typická…

Jestliže si myslíte, že prázdniny jste přežili ve zdraví a klíšťová encefalitida vám nyní…

Melanom je zhoubný nádor kůže způsobený nekontrolovatelným růstem pigmentových buněk….

Všechny žloutenky z těch nejběžnějších, ať už jde o A, B, či C, mají společný průvodní…

V exotických zemích na vás mnohdy číhají choroby, o jakých se vám doma ani nesnilo. Pokud…

První příznaky klíšťové encefalitidy (KE) nemůžeme odhalit dříve než za 7 až 14 dní po…

Poškozující a smrtící virová hepatitida sužovala lidstvo od počátku známé historie. Od…

Jsou oči skutečně oknem do duše, jak říká prastaré přísloví? Možná ano, ale zcela jistě…

Že kouření zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic, ale také jazyka a hrdla, je všeobecně…

Chodíte rádi do přírody? Nechte se očkovat. Může vám to zachránit zdraví i život. Pokud…

Pokud si myslíte, že vás nemohou v zimě potkat vážná poškození kůže a částí těla zvaná…

Opět se blíží období výletů na zasněžené kopce a s ním i nebezpečí méně či více závažných…

Zima s sebou přináší nejen nízké teploty, ale také výrazně sušší vzduch a mnohem méně…

Novoroční shon a stres, kdo by měl čas se o sebe starat? Právě vy! Inspirujte se následujícími…

Konec roku se tradičně nese ve znamení novoročních předsevzetí, která běžně přinutí stovky…

Epidemie žluté zimnice v Brazílii

Aktuality

H. Tkadlecová Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně

Brazilský ministr zdravotnictví vyhlásil 6. 9. 2017 konec epidemie žluté zimnice, která v Brazílii usmrtila více než 250 lidí za posledních 9 měsíců. Žlutá zimnice se v tomto období objevila také v Kolumbii, Ekvádoru, Peru, Bolívii, Surinamu a Francouzské Guayaně. Celkem onemocnělo777 lidí, z nichž 261 zemřelo. Úmrtnost onemocnění u potvrzených případů byla 34 %. 

Epidemie byla velmi netypická v zemi, kde se každoročně objeví pouze nemnoho případů. Nemoc se objevila také v oblastech, které předtím nebyly považovány za rizikové, a kde byla proto nízká proočkovanost. 

Jako odpověď na epidemii zahájila Brazílie masivní očkovací kampaň, v níž bylo vydáno 36,7 mil. dávek vakcíny. Vakcinační úsilí nadále pokračuje, protože proočkovanost v oblastech, které se potýkaly s náporem epidemie, je kolem 60 %, přičemž vytýčený cíl je 95 %. 

Žlutá zimnice je akutní virové onemocnění přenosné z opic na člověka a z člověka na člověka různými druhy komárů. Po uplynutí inkubační doby asi 1 týden se objeví typické klinické příznaky – horečka, zimnice, bolesti svalů, hlavy, zvracení. Těžká forma onemocnění se rozvine u 15 % případů (krvácení, postižení jater a ledvin). 

Očkování je hlavní preventivní opatření proti žluté zimnici. Očkovací látka je prověřena desítkami let praxe, je velmi efektivní, jedna dávka je většinou dostatečná pro navození dlouhotrvající ochrany. Za 30 dnů po očkování je efektivně chráněno až 99 % vakcinovaných osob. 

Onemocnění žlutou zimnicí lze léčit pouze symp­tomaticky rehydratací, antipyretiky, analgetiky a antiemetiky, antibio tika se podávají při superinfekci. 

Skupina brazilských specialistů z různých států zkoumá příčiny letošní epidemie žluté zimnice a možnou souvislost s devastací životního prostředí. 

Nemoc je přenášena ve venkovských a zalesněných oblastech komáry rodu Haemagogus. V městských oblastech může být přenášena komárem Aedes aegypti, který může být i vektorem dengue, zika viru a horečky chikungunyu. Nicméně od roku 1942 nejsou v Brazílii hlášeny případy městského přenosu žluté zimnice.

Ani v rámci letošní epidemie nebyl žádný z potvrzených nebo podezřelých případů ve státě Minas Gerais z městských aglomerací. Všechny infekce v proběh­lé epidemii souvisely se sylvatickým (lesním) cyklem přenosu, takže se na něm naštěstí nepodílel komár rodu Aedes aegypti.

Virus žluté zimnice se tak nedostal do hustě zalidněných urbanizovaných oblastí a rozsah epidemie nebyl větší. 

Žlutá zimnice je vyvolávána virem z čeledi Flaviviridae. Může docházet k náhlým vzplanutím nemoci a rychlému šíření mezi určitými skupinami opic a mezi lidmi. Odborníci věří, že náhlá vzplanutí epidemie žluté zimnice souvisí se změnami v životním prostředí. Podle prof. Sergio Lucena, primátologa a zoologa, jsou epidemie žluté zimnice ekologickým fenoménem [1]. 

Virus žluté zimnice okupuje ně kte ré lesy a divoké regiony a s nimi souvisí i nízký počet hlášených případů. Ve chvíli, kdy se virus začne rychle šířit, in. kuje opice a lidi. První umírají opice. Jakmile se virus začne šířit, jsou mrtvé opice prvním varováním a předzvěstí epidemie v určité oblasti. 

Žlutá zimnice (žlutá horečka) – příznaky, příčiny a léčbaBrazílie by měla mít dobře propojený systém, který by tyto epidemie předvídal, ale bohužel v této oblasti chybí větší investice. Pokud by bylo získáno více informací, mohl by např. stát Minas Gerais zorganizovat včasnou vakcinační kampaň v rizikových oblastech, která by zabránila šíření nákazy. 

Jednou z hypotéz výzkumníků, která hledá příčiny proběhlé epidemie, je odlesňování, které omezuje druhy opic na velmi malé oblasti lesa, což pak vyústí v další následky. Oslabený ekosystém vytváří vhodné podmínky pro množení komárů. Epidemie mohou být způsobeny in.kovanými komáry, kteří nachází velkou populaci opic v izolovaných částech atlantského lesa. 

Vědecké důkazy také předpokládají, že zdravé lesy s vysokou biodiverzitou mohou bránit šíření virů. Ačkoli i tak se mohou epidemie objevit, jejich intenzita je v zachovalém životním prostředí nižší. 

Podle vědců jsou populace opic během každé takové epidemie dramaticky zredukovány a zotavují se pomalu během několika následujících let. Ke vzplanutí nové epidemie dojde většinou až tehdy, když virus najde velké množství vnímavých opic určitých genetických vlastnos­tí a při vhodných podmínkách. Je-li nakažených hodně zvířat, je i jednodušší vstup viru do lidské populace. 

Les plný ovoce a přítmí, bez znečištění, napomáhá vzniku populace zdravých opic bez stresu, s efektivním obran ným systémem, které jsou pak odolnější k nemoci. 

Na druhou stranu existuje možná souvislost epidemie žluté zimnice s tragédií v dolech v Marianě (kolaps důlní hráze 5. 11. 2015, při kterém zemřelo 19 lidí).

Někte rá z měst zasažených nemocí leží blízko údolí Rio Doce. Asi 60 000 000 m3 hlušiny (vč. odpadů z důlní továrny) se uvolnilo poté, co vybouchla důlní přehrada Samarco.

Tato masa unikla do řeky Rio Doce a dosáhla pobřeží státu Espirito Santo. 

Již bylo uvedeno, že žlutá zimnice je v Jižní Americe nemocí „lesa“. Komáři, kteří ji přenáší, kladou vajíčka do stromů, dutin a bromélií. Komáři využívají struktur lesa a nejsou úzce navázáni na velké vodní plochy či řeky. Města zasažená nemocí leží v oblastech, kde hlušina s odpady neměly plnou sílu zničit les. 

Podle vědců by hypotéza byla věrohodnější, pokud by se epidemie objevila blízko Mariany, kde jsou důsledky tragédie rozsáhlejší a vedly k odlesnění. V údolí Rio Doce se znečištěná hlušina naakumulovala v mělčinách. 

Podle epidemiologických hlášení celkem 78 místních samospráv hlásilo úmrtí opic, které umíraly ve velkých počtech, nejhorší situace byla právě v Minas Gerais, ale tento fenomén se rozšířil i do Espirito Santo. Situace ohrožuje i vzácné druhy těchto zvířat. Podle studií, které se prováděly během epidemie ve státě Rio Grande do Sul v roce 2009, klesly populace vřešťanů na 20 %. 

Ministerstvo zdravotnictví se nyní soustředí na problematiku násilí na opicích, které bylo zaznamenáno v ně kte rých samosprávných regionech. Někteří lidé totiž věří, že zabíjení zvířat je může ochránit před nemocí. Ministerstvo zveřejnilo na svých stránkách informaci, která popírá tento mýtus a vysvětluje, že zvířata jsou v současné době našim spojencem a pomáhají nám mapovat nemoc. 

Virová infekce u zvířat trvá jen asi 3–5 dní. Poté opice buď hynou, nebo se stávají imun ními. Násilí je směřováno většinou proti zdravým zvířatům, která neměla kontakt s virem nebo jsou už imun ní, a nepředstavují tudíž žádné riziko. 

Literatura 

1. ProMED mail. International Society for Infectious Disease. [online]. Available from: www.promedmail.org. 

  • MUDr. Hana Tkadlecová  Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně 
  • Havlíčkovo nábřeží 600, 760 01 Zlín

Zpět na seznam článků

1.4.2 Rozhodování u ikteru a lymfadenopatie

Virové hepatitidy jsou provázeny horečkou zejména v prodromální fázi onemocnění, horečka po objevení se ikteru většinou ustoupí. V případě současného výskytu horečky a ikteru je nutno zvážit i jinou etiologii onemocnění.

Hepatický

Post-hepatický

Hemolytický

Těžká maligní malárie Břišní tyfus Leptospiróza Virové hepatitidy A-E Sepse Pneumokoková pneumonie Návratná horečka Žlutá zimnice SalmonelózaAlkoholové hepatitidy
Ascendentní  cholangitida Cholecystitida
Malárie Hemoglobinopatie Deficience glukóza-6-fosfát dehydrogenázy Bartonella bacilliformisHemolyticko-uremický syndrom

Zdroj: COOK, G, A ZUMLA a P MANSON. Manson´s tropical diseases: guidelines for the management of common illness with limited resources. Edinburgh: SAUNDERS ELSEVIER, 2009. s. 1830. 22. vyd. ISBN 978-141-6044-710.

Lymfadenopatie

Obyvatelé tropických a subtropických zemí jsou často vystaveni nejrůznějším infekčním onemocněním a lymfadenopatie nemusí být vždy známkou akutního onemocnění.

S inguinální lymfadenopatií bez klinického významu se můžeme setkat například u pacientů, kteří chodí bosí. Nicméně, lymfadenopatie je častým příznakem infekčních onemocnění.

Rozeznáváme generalizovanou nebo lokální lymfadenopatii, která může být akutní nebo chronická.

Lymfadenopatie u HIV infekce je často generalizovaná zejména v časném stádiu infekce.

Uzliny u tuberkulózního postižení jsou často v paketech, rozložené asymetricky a mohou fluktuovat.

Ulceroglandulární syndrom je charakterizován lokální kožní lézí v místě inokulace patogenu a zvětšením svodných lymfatických uzlin. Klasickým příkladem jsou tularémie nebo rickettsiové infekce.

Jako lymfangiitidu označujeme zánětlivé onemocnění lymfatických cév. Většinou provází subkutánní bakteriální infekce nebo lymfatickou filariózu.

Chronická nodulární lymfangiitida s přítomností granulomatózních nodulů může vznikat v důsledku sporotrichózy, nokardiózy nebo infekce netuberkulózními mykobakteriemi.

  Akutní Chronická
Generalizovaná Spalničky Dengue HIV Cytomegalovirus EBV Zarděnky Ricketsiové infekce (klíšťata, roztoči)Leukémie Diseminovaná tuberkulóza Sekundární syfilis Brucelóza (mléko, kontakt s kůží) Toxoplazmóza Spavá nemoc Chagasova nemoc Viscerální leishmanióza Lepra Diseminované endemické mykózySarkoidóza
Regionální Pyogenní adenitida Adenovirová infekce Sexuálně přenosné infekce Ricketsiové infekce (conorii, africae, akari) Rekurentní lymfatická filarióza Diftérie Bubonický mor TularémieAntrax Tuberkulóza Lymfom Metastázy Netuberkulózní mykobakteriální infekce Endemické mykózy Chronické lymfatické filariózy Onchocerkóza Loáza Syndrom kočičího škrábnutí Melioidóza Kawasakiho syndromKikuchiho onemocnění

Zdroj: COOK, G, A ZUMLA a P MANSON. Manson´s tropical diseases: guidelines for the management of common illness with limited resources. Edinburgh: SAUNDERS ELSEVIER, 2009. s. 1830. 22. vyd. ISBN 978-141-6044-710.

Budete mít zájem:  Retinoidy na akné, vrásky a další kožní problémy

Žlutá zimnice: příznaky, léčba (Yellow Jack)

Žlutá zimnice je dalším druhem hemoragické horečky,avšak není to žádný nováček, provází lidstvo už stovky let. Vždy bylapostrachem tropických zemí Ameriky a Afriky, kde zabíjela ve velkém.

Zákeřné nemoci, jejíž příznaky se popisují v dobových záznamech jakozvracení tmavé tekutiny a zežloutnutí, se připisovaly nejrůznějšímožné i nemožné příčiny.

Historie objevování příčiny nemoci jevelmi dlouhá a zajímavá, vyžádala si mnoho lidských obětí a trvalodlouhou dobu, než se podařilo objevit, že původcem onemocnění je virusčeledi Flaviviridae, který se někdy také řadí do skupiny tzv. arbovirů,což jsou viry přenášené členovci.

Skutečně, virus žluté zimnice jepřenášen komárem mezi opicemi a lidmi ale i mezi lidminavzájem. Dnes se žlutá zimnice vyskytuje v tropických oblastech Afriky aAmeriky a ročně se nakazí přibližně 200 000 lidí, z nichž 30 000zemře (předpokládá se však, že čísla jsou ještě mnohem větší,protože ne všechny nákazy jsou identifikovány). Valná většina případůpochází z Afriky.

Rizikové faktory Žluté zimnice  

Rizikem je pobyt v zemích, kde se choroba vyskytuje a nedostatečnáochrana před komáry.

Příznaky Žluté zimnice  

Inkubační doba (doba od nákazy k prvním příznakům) bývánejčastěji 5-6 dní. Onemocnění probíhá ve dvou stádiích. Prvnístádium se projevuje horečkou, třesavkou, bolestí v bederní oblasti.Teplota většinou vystoupá na 40 stupňů Celsia a trvá 3-4 dny.

Obličej ajazyk získají tmavě červenou barvu a oči se „podlijí krví“(začervenalé spojivky). Dále mohou být závratě a zvracení. Po tomtoprvním stádiu se postiženému většinou na pár hodin uleví a horečkaustoupí.

To však netrvá dlouho a teplota opět stoupne, celkový stav sezačne rychle zhoršovat, obličej získává bledou barvu, postižený zvracínatrávenou krev (zvratky mají díky tomu černou barvu). Dochází k vážnéporuše ledvin a jater. Játra bývají zvětšená a na dotek bolestivá.

Právě porucha jaterních funkcí má za následek žloutenku, která je prototo onemocnění typická a podle níž také dostala jméno.

Prevence Žluté zimnice  

Už v dřívějších dobách se jako preventivní opatření provádělosystematické hubení komárů a ničení míst blízkolidských sídel, kde dochází k jejich rozmnožování. Jeden čas se dokoncemyslelo, že se brzy žlutá zimnice vymýtí úplně. Jenže onemocnění mádva typy, městský a lesní typ.

Městský typ je přenášenkomárem z člověka na člověka a lesní typ přenášíkomár převážně mezi opicemi, příležitostně také na člověka.A právě tento lesní typ je těžké postihnout, protože nákaza sevyskytuje v džungli a má mnoho ohnisek výskytu, která nelze postihnout.

Proto je nutné se žlutou zimnicí pořád počítat.Naštěstí byla pro žlutou zimnici, jako jedinou z hemoragických horeček,vyvinuta účinná vakcína.

Je to živá oslabená vakcína -očkuje se živým virem, který je ale velmi oslabený, zdravý imunitnísystém si s ním lehce poradí a vytvoří si tak imunitu, která trváminimálně 10 let. Povinně se očkují osoby, které odjíždějí do JižníAmeriky a rovníkové Afriky.

Vakcína se podává jednorázově, podkožně,minimálně 10 dní před odjezdem. Očkování bohužel z ekonomickýchdůvodů není dostupné statisícům obyvatel ohrožených oblastí, a protojsou stále počty nakažených každý rok obrovské.

Očkováním proti žluté zimnici

Chystáte se na dovolenou do Jižní Ameriky či rovníkové Afriky?Zbystřete, protože do takových zemích je očkování proti žluté zimnicipovinné! Více se dozvíte u lékařek v Poradněo očkování.

Léčba Žluté zimnice  

Stejně jako u ostatních hemoragických horeček neexistujeúčinná léčba, ale léčí se pouze příznaky.

Důležitý je klid na lůžku, udržují se parametry vnitřního prostředí,pacient by měl dodržovat dietu stejnou jako při selhání jater a ledvin,někdy se podávají infuze glukózy.

Při intenzivním krvácení dotrávicího ústrojí se podává krevní transfuze. Dávají se také vysokédávky vitaminu K. Při ledvinovém selhání se provádí hemodialýza.

Stav pacientů, kteří přežijí hlavní nápor nemoci, se většinoukompletně upravuje a následky jsou jen vzácné.

Žlutá zimnice

Asi již jen starší čtenáři Vesmíru si dokáží připomenout temnou hrůzu a strach, které zažívali v dětství při čtení dobrodružné literatury, v níž se mluvilo o žluté zimnici. Nešťastníci jí nakažení byli vesměs odsouzeni k neodvratné smrti.

Když se objevila někde na lodi, nesměla loď do přístavu, musila vyvěsit žlutou vlajku a vyčkat příchodu lékaře, který učinil opatření proti rozšíření nákazy.

Přestože šlo v oněch knihách a povídkách většinou o fikce, vycházely z dobré poučenosti autorů.

Zkušenost „civilizovaného“ člověka našeho světa se žlutou zimnicí není až tak dávného data. Snad první její vážnější útoky se ohlásily v 17. století. Byla vlastně jednou z nemocí, která rušila plány kolonialistů na ovládnutí světa tropů.

Původ měla v Africe a obchodem s otroky se rozšířila i do Jižní Ameriky. Objevila se pak zhoubnými epidemiemi na vzdálených místech. V Evropě např. v Marseille a Barceloně, v Severní Americe např. v New Yorku, Bostonu a Filadelfii.

Tak, jak ji tam zanesli vojáci, námořníci a jiní vracející se z oblastí jejího rozšíření.

Po druhé světové válce jako by všechna ta hrůza ztrácela na síle. Snad na to měl vliv do jisté míry úspěšný boj s jejím přenašečem či očkování v některých oblastech (o obém viz dále). Jiným se zdálo, jako by si organizmus lidí nových generací již na virus, který chorobu vyvolává, zvykl.

(Svědčily o tom nálezy protilátek u lidí, kteří žlutou zimnicí nikdy zjevně netrpěli, ale museli s ní zřejmě přijít do styku a nakazit se.) Žlutá zimnice se začala ztrácet ze scény. Bylo to však jen krátké odlevení, omezené na padesátá léta.

Od šedesátých let se začala žlutá zimnice znovu hlásit o slovo a dnes se nesmlouvavě projevuje novými epidemiemi, především v afrických státech. V některých letech bývají touto nemocí napadeny tisíce až desetitisíce lidí s obvykle 10 – 30% úmrtností.

(Uváděna je však také úmrtnost až 80 %!) Jak to tedy se žlutou zimnicí je a co o ní dnes víme?

Původcem je virus ze skupiny tzv. flavivirů (Flaviviridae). Při pojmenování této skupiny opět jednou zvítězil prostý jazykový cit a jméno těchto virů vychází z latinského flavus značícího „žlutý“. Žlutost, žloutenka jsou typické pro vrcholící fázi nemoci.

Tyto viry mají svá základní těla vybudovaná z kyseliny ribonukleové (RNA) a obalená lipoidním obalem (Ribovira). RNA je u nich ve sférické podobě nejasné symetrie. Patří sem řada jiných virů, např.

i virus způsobující „dengue“, který žloutenku nevyvolává, a také – teprve od nedávna – virus vyvolávající klíšťový zánět mozkových blan (encefalitidu). (Až se to nechce věřit.

Ještě před několika lety byl totiž bezpečně uváděn mezi viry s prý známou krystalickou podobou RNA ve formě ikozahedronu kubické soustavy!) Velikost viru vyvolávajícího žlutou zimnici se udává mezi 30–50 nm. (Samozřejmě, že je dnes rozlišováno několik kmenů izolovaných v různých oblastech či v různém ročním období. Jejich odlišnost je dokazována již i pomocí DNA.)

Průběh onemocnění

Žlutá zimnice zpravidla probíhá ve dvou fázích. Po inkubační době zhruba od 3 do 6 dnů prudce stoupne u nakaženého teplota na 39 – 40 °C (proto zimnice), dochází k překrvení obličeje a kůže vůbec (červená fáze) a nemocný je těžce schvácen bolestmi hlavy, kloubů a svalů. Vše připomíná těžkou chřipku, která se dostavila náhle. Ráno při vstávání či přímo při práci.

K tomu se u nemocného připojuje silná podrážděnost, vzrušivost a nemožnost spát. V této době koluje virus v krvi (viremie), což je důležitá okolnost z hlediska přenosu (viz dále). Po několika dnech úlevy se dostaví fáze druhá, kdy již virus v těle napadá sliznice vnitřních orgánů, hlavně zažívací trubice, takže krvácejí.

Pacient zvrací černou sraženou krev (vomito negro) a kálí tmavou stolici. To již virus začne napadat i buňky jaterní a ledvinné, popřípadě slezinné a mízních uzlin. Poškození jater se projeví onou žloutenkou, u ledvin sníženým vylučováním moči (oligurií) až úplným zastavením jejího vyměšování vůbec (anurií).

Napadení a vyřazení těchto orgánů z činnosti bývá také hlavní příčinou smrti, vedle poškození ústřední nervové soustavy a následného kómatu. A zde si dodejme jednu závažnou skutečnost. Nákaza virem nemusí proběhnout právě popsaným způsobem. Může se objevit jen v lehké podobě nebo bez jakýchkoliv příznaků!

Protože jde o virózu, žádná cílená léčba neexistuje. Jen podpůrná.

A z výsledků jaterních testů se pak dělá prognóza. V léčbě se během doby zkoušelo ledacos. Během zmíněné epidemie ve Filadelfii (1793) prováděl dr. Rush (který se předtím z nemoci dostal týmž způsobem) prý s určitým úspěchem také pouštění žilou (!?) a podával přitom silné a jedovaté projímadlo Calomel. (Obvyklý to tehdy způsob na všechno vůbec.

) Snad s představou, že se tak tím té nemoci odpírá nějaká životodárná potřebná síla pro její rozvoj a tělo získá zatím čas, aby si vytvořilo odolnost. Zkoušen však byl později i postup opačný, svým způsobem platný dosud. Přesycení organizmu výživou, bílkovinně bohatou stravou, či přímo nitrožilním podáváním aminokyselin a glukózy. Dodává se tak tělu to, co játra dodat nemohou.

V osmdesátých letech určité kladné výsledky přinesla léčba pomocí látek povzbuzujících tvorbu interferonu. (Což jsou ochranné protivirové látky, které si buňky napadených tkání za tímto účelem vyrábějí, viz např. Vesmír 71, 509, 1992.)

Bezpečná diagnóza se neprovádí snadno. Protilátky se v krvi objeví až po určitém čase, a tak v diagnostické praxi nechyběly ani odběry jaterní tkáně (biopsie), na které se působení viru projeví nejcharakterističtěji. V Jižní Americe ve snaze podchytit co nejvíce rozšíření nemoci mezi lidmi byly takto v určité době vyšetřeny desítky tisíc lidí ve zvláště k tomu zřízených stanicích.

Prevence v podobě očkování

Stará zkušenost ukazovala, že lidé, kteří žlutou zimnici přestáli, byli proti nemoci v podstatě odolní. A tak jednu z největších nadějí a prokazatelně účinnou metodu boje se zimnicí představuje prevence v podobě očkování. Ve válečné době začali již Francouzi s povinným očkováním obyvatelstva v některých svých koloniích.

Vakcína byla vyrobena z tzv. oslabeného neurotropního viru (FNV). Neurotropní vlastnost získal virus očkováním do myších mozků, ale ztratil v nich naopak schopnost napadat vnitřní orgány. Je to živá vakcína, která se očkuje v gelu přímo protětím kůže (skarifikací). (Stejně tedy jako naše očkování proti černým neštovicím.

Ostatně také pohromadě s touto vakcínou Francouzi očkování podávali.) Angličané mají zase svou vakcínu 17D, kterou získávají ze silně nakažlivého viru kmene Asibi, oslabeného pasážováním na tkáňových kulturách z myších zárodků a později přeneseného do kuřecí embryonální tkáně.

V době francouzských akcí se však nedal dostatečně úspěšně podávat skarifikací, a tak anglické kolonie něco podobného nezažily. V rozšíření zimnice to také bylo později jasně znát! Kromě alergických reakcí na přítomné cizorodé bílkoviny však jeden a velký háček tyto očkovací látky měly.

Vyvolávaly, byť vzácně, u některých očkovaných záněty mozkových blan (encefalitidy). Získaná příchylnost oslabeného viru k nervové tkáni se tak občas projevila.

V tomto směru je třeba připomenout vůbec nejhorší příhodu z období pionýrských dob získávání prvních zkušeností s očkováním.

Odehrála se na přelomu třicátých a čtyřicátých let a je na výsost poučná. V době, kdy ještě nebyly dobře známy takové záludnosti, jaké jsou spojeny se sérovou žloutenkou, byli američtí vojáci očkováni vakcínou, která obsahovala lidské krevní sérum.

Budete mít zájem:  Syndrom li-fraumeni – příznaky a příčiny

Téměř třicet tisíc jich onemocnělo touto dnes obávanou hepatitidou, která s projevy žluté zimnice však neměla nic společného. V několika desítkách případů nákaza proběhla tak vážně, že očkovaní zemřeli. Brzy se pak ukázalo, že k úpravě stačí obyčejná destilovaná voda, čímž problém zmizel.

Nejnovější typy vakcín, označované nyní jako 17D-204 a 17DD (v podstatě podtypy původního 17D), jsou již dále vytříbené a bezpečné. I tak je možno se v písemnictví setkat se zveřejněním vzácných, ojedinělých případů následné encefalitidy.

Nejčastěji bývají postiženy malé děti do 4 měsíců. Proto se očkování nemluvňat do 6 měsíců nedoporučuje. Jinak při cestě do endemických oblastí se žlutou zimnicí je riziko spojené s očkováním nepatrné proti riziku nákazy zimnicí a s ní spojenými následky.

U 95 % očkovaných dochází k prokazatelné tvorbě ochranných protilátek!

Přenos nemoci byl dlouho záhadný

Vše nasvědčovalo tomu, že k němu nedochází obvyklým přímým stykem s lidmi. Zřejmě již dříve si někteří lidé všimli toho, co v minulém století přesněji vypozoroval na Kubě lékař Carlos Finlay: že by nemoc mohli přenášet místní komáři druhu Aëdes aegypti. Když pak v r.

1900 přišla na Kubu výprava zdravotníků americké armády vedená Walterem Reedem, během několika měsíců to spolehlivě prokázala. Při negativním prokazování dokonce i tak drastickými způsoby, jako bylo spaní dobrovolníků v postelích a lůžkovinách znečištěných pacienty se zimnicí.

(Na pokoji, samozřejmě pečlivě chráněném proti vniknutím komárů, zatímco ve vedlejším útočili komáři na pokusné osoby podle libosti.) Jen aby se dokázalo, že bez přístupu komárů k lidem nemoc nikdo nedostane. Dodnes přetrvává otevřený spor o to, kdo byl hlavním původcem objevu. (A nejen žluté zimnice, viz např. historii objevu morového bacila ve Vesmíru 73, 687, 1994).

Spor vyhrocený ještě za života obou hlavních hrdinů Finleye a Reeda a pokračující s nacionalistickým nádechem po desítky let později. (Vždyť i pro některé Kubánce byl příchod Američanů na ostrov po Španělích jen jinou okupací. A v tom případě si okupanti navíc s chutí přisvojovali zásluhy Kubánce.) Nedávno přišel Francouz F.

Delaporte se zcela novým názorem, že hlavní zásluhu na objevu mají anglický lékař J. G. L. Durham a mikrobiolog Myers. Ti měli přivést americký tým k správnému směru výzkumu. (Trochu podrobněji je vše probráno v recenzi Delaportovy knihy v Časopise lékařů českých 132, 444, 1993.)

Potírání přenašečů

V této souvislosti je třeba hned připomenout, že se po tomto odhalení začalo hned začátkem století úspěšně bojovat se žlutou zimnicí potíráním jejího přenašeče, najmě jeho líhnišť. Užíval se k tomu tehdy prášek pyrethrový, získávaný z jedné kavkazské kopretiny, pěstované pak na vhodných místech po světě.

(Dnes jsou jeho odvozeniny opět „v módě“ v syntetizované podobě coby pyretroidy.) Vyznamenal se tím – dosáhl úspěchů, ale i nenávisti od místních nechápavých obyvatel – americký generál Gorgas. Boj s přenašečem byl a je dodnes jedním z nejužitečnějších způsobů boje se žlutou zimnicí.

Aëdes aegypti je komár rozšířený v celé tropické oblasti.

Přestože tedy žije i na různých místech v Asii, žlutá zimnice se tam z nějakého neznámého důvodu nevyskytuje. Jisté je, že u tohoto druhu komára existují různě vnímavé kmeny. Z přece jen uváděných vysvětlení se proto jako nejlepší jeví to, které vidí důvod v nedostatku vhodných přenašečů.

Méně přijatelný je názor, že tam obyvatelé po přestálých infekcích dengue, což je také v Asii (jinak v Jižní Americe) rozšířené onemocnění způsobované příbuznými viry, ale bez žloutenky, mají zkříženou imunitní odolnost. Již dříve však bylo prokazováno, že se tyto nemoci imunitně neovlivňují. (Přenášejí ji i jiné druhy komárů.

) „Nejgeniálnější“ vysvětlení je, že příčinou nepřítomnosti žluté zimnice v Asii je kombinace zeměpisných, demografických a ekologických faktorů. Čili vlastně – nevíme co. Určitě se ale někdo po vyslovení tohoto vysvětlení pyšně kolem sebe rozhlédl.

Ohniska nákazy

Africká ohniska nákazy dobře zapadají do představy ruského vojenského lékaře Pavlovského o přírodní ohniskovosti nákaz přenášených hmyzem. Podle něho jejich původci v přírodě kolují již dávno nezávisle na člověku a projeví se, až když do jejich ohnisek člověk vstoupí. Virus žluté zimnice se v Africe udržuje na různých místech mezi opicemi.

Přenáší je mezi nimi hlavně komár Aëdes africanus, líhnoucí se ve vodě stromových dutin. Zřejmě si účastníci tohoto koloběhu na něj již tak zvykli, že mnoho škody nečiní. (I když, co víme? Opice k doktorovi nechodí.

Navíc lze najít ve starší literatuře údaje o tom, že domorodci prý předpovídali vzplanutí zimničných epidemií právě podle nálezů mrtvých či nemocných opic.) Do tohoto prostředí začal pronikat člověk se svými plantážemi. A opice zase na oplátku začaly plantáže navštěvovat a pást se na nich.

Ve vodě v paždí banánovníků žijí larvy jiného druhu komára: Aëdes simpsoni. Dospělí komáři se nakazí virem z opic a přenesou jej na člověka z vesnice či města, který na plantáži pracuje. A ten je pak v době viremie zdrojem nákazy pro výše uvedeného hlavního přenašeče, komára Aëdes aegypti. Města jsou jeho doménou.

Je totiž velmi skromný a jeho larvy se dokáží líhnout třeba v pohozeném kanystru, do něhož napršela voda. Vše řečené o ohniscích platí však, samozřejmě, jen v „ideálních“ případech. Rozbor současných epidemií ukazuje, že např. Aëdes africanus zalétává někde až do obydlí a může nákazu přinést mezi obyvatele přímo, bez prostředníků.

Navíc do přenosu virů zimnice mohou být zapojeny některé další druhy komárů rodu Aëdes. Byly z nich alespoň izolovány. V každém případě se ohniska a epidemie žluté zimnice dělí na pralesní (lesní, džunglová) a městská.

V Jižní Americe jsou mezi opicemi v pralese hlavními přenašeči komáři druhu Haemagogus janthinomys a některé druhy z rodu Sabethes.

Tam si nemoc přinesou přímo z lesa hlavně dřevorubci kácející stromy. S možným pak pokračováním městským přes Aëdes aegypti. Žlutá zimnice je tedy typickou arbovirózou (zkratka z anglického arthropod born), mezi které řadíme všechna virová onemocnění přenášená členovci.

Kde se dnes žlutá zimnice ve světě vyskytuje?

V roce 1993 to byly v Africe (podle abecedy) Angola, Gambie, Guinea, Kamerun, Keňa, Mali, Nigérie, Súdán a Zaire. V Jižní Americe pak Bolívie, Brazílie, Ekvádor, Kolumbie a Peru. Seznam provincií, oblastí a okresů uváděný v jednotlivých státech je někde pěkně dlouhý. V Asii, jak řečeno, žlutá zimnice „zázračně“ není.

Určitá obava, aby se vnímaví přenašeči v současné době nerozšířili pomocí moderních technických prostředků i tam, vyslovena již byla.

Jen pro přehled – největší poválečná epidemie proběhla v Habeši r. 1960. Onemocnělo tam zhruba 100 000 lidí, z nichž 30 000 zemřelo. V posledních letech pak byly menší epidemie v Africe, např. ve východní Nigérii v r.

1986 s 9 600 případy, z nichž 5 600 zemřelo. Nejnovější epidemie čítají momentálně jen desítky či stovky napadených. Např. v r. 1994 v Nigérii 120 případů, zato ale 80 smrtelných (tj. 67 %). Statistika Světové zdravotnické organizace uvádí z let 1988 – 1990 8 685 hlášených případů, z toho 2 643 úmrtí. Má to být však jen onen proslulý vrchol ledovce.

Skutečný odhad je až na 200 000 případů ročně s 30 000 úmrtími. Ať si to čtenář laskavě přebere.

Bylo by tu ještě mnoho co zajímavého říci. Třeba o tom, jak žlutá zimnice zasahovala do historie.

Nebylo to jen při stavbě Panamského průplavu, ale vícekrát i zásadním vyničením vojsk, takže musela být přerušena obléhání či nedošlo vůbec k chystaným bitvám. Vše se pak vyvinulo na mnoho let úplně jinak, než by se mohlo zpočátku zdát.

Ani nevím, jak dalece si to historici uvědomují. Zasahování neviditelných původců epidemií do historie by si zasloužilo samostatné pojednání.

Když se na začátku článku zmíněný, starších cestopisů milovný čtenář Vesmíru opět dostane k líčení hrůz spojených se žlutou zimnicí, bude snad moci nyní již číst vše s jistým ulehčením. Ne však více. Náš svět tato nemoc neopustila.

Žlutá zimnice

Žlutá zimnice je virové krvácivé onemocnění. Přenáší ho infikovaní komáři a moskyti. Označení „žlutá“ v názvu souvisí se žloutenkou, která v průběhu onemocnění postihuje část pacientů. Léky na žlutou zimnici neexistují, účinnou ochranou proti nemoci je očkování.

Podle Světové zdravotnické organizace až 50 % pacientů s těžkou formou infekce umírá během prvních dvou týdnů nemoci. Převážně se onemocnění vyskytuje v subsaharské Africe, kde tato nemoc patří k nejzávažnějším zdravotním problémům.

Co způsobuje žlutou zimnici

Virus žluté zimnice se přenáší kousnutím infikované samičky komára tropického (neboli egyptského – aedes aegypt).  Žlutá zimnice se vyskytuje pouze u lidí, dalších primátů a několika druhů komárů.

V městských osídleních je za přenos z člověka na člověka zodpovědný komár tropický. Ten přenáší také viry zika, dengue a chikungunya. Jakmile se komár nakazí od infikované osoby, začne se v jeho těle přibližně 12 dní rozvíjet virus. Poté je komár schopen nakazit zdravé osoby.

Jakmile je infikovaná samička, dokáže virus přenášet po celý její život – tedy jeden až dva měsíce. Virus může předat také svým potomkům, ačkoli ne systematicky.

Nemoc je běžná v tropických a subtropických částech Jižní Ameriky a Afriky. Komár tropický se nachází také v tropických a subtropických oblastech Asie, Tichomoří a Austrálie, nicméně v těchto regionech nebyly zaznamenány žádné případy žluté zimnice.

Symptomy žluté zimnice

Žlutá zimnice se projeví po tří až šestidenní inkubační době. Ve většině případů dochází k mírnějšímu průběhu nemoci. Pacient má horečku a příznaky typické i pro další onemocnění: bolesti hlavy, zimnice, bolesti zad a svalů, únava, ztráta chuti apod.  V těchto případech infekce trvá jen tři až šest dní.

Dvanáctiletá holčička z Demokratické republiky Kongo s podezřením na žlutou zimnici.

V patnácti procentech případů však přichází druhá, toxická fáze onemocnění s opakující se horečkou, doprovázenou žloutenkou způsobenou poškozením jater (odtud název onemocnění).  Krvácení do sliznic ústní dutiny, očí a trávicího ústrojí způsobuje zvracení krve. Toxická fáze je fatální přibližně v 20 % případů. Průměrná míra úmrtnosti je přibližně 3 %.

Při překonání nemoci zůstává tělo vůči nákaze doživotně imunní. Obvykle nedochází k trvalému poškození orgánů.

Diagnostika žluté zimnice

Diagnostika žluté zimnice je především v první fázi obtížná. Vážnější případy jsou velmi podobné malárii, leptospiróze, virové hepatitidě či dalším krvácivým horečkám, infekcím způsobeným viry rodu flavivirus (například horečka dengue) nebo otravě.

Někdy mohou virus odhalit již v počáteční fázi krevní testy. V pozdějších fázích je nutné provést testování pro identifikaci protilátek.

Léčba žluté zimnice

V současnosti neexistuje žádné specifické antivirotikum proti žluté zimnici. U nemocných pacientů tedy léčíme příznaky a tím jim pomáháme překonat onemocnění.

Během druhé, více toxické fáze, kdy virus zmizí a pacient již není nakažlivý, je nejdůležitější uchránit játra před nekrózou.

Nejúčinnější ochranou před žlutou zimnicí je očkování. Lidé by se měli také chránit před kousnutím komárem používáním repelentů, moskytiér a oblečením zakrývajícím tělo. Také by měli dbát na to, aby se v jejich domě nebo před domem nedržela stojatá voda, ve které se komáři množí. Lékaři bez hranic provádějí také vektorovou kontrolu používáním biocidů (chemických a biologických pesticidů).

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *