Zimní jídelníček podle našich babiček

tradiční české pokrmy, ale i ty méně známé | ReceptyOnLine.cz – kuchařka, recepty a inspirace

ReceptyOnLine / Jídla / Menu inspirace, když nevíte, co zrovna uvařit / tradiční české pokrmy, ale i ty méně známé

Podkategorie: maso, s masem (uzenina, s uzeninou), droby 157, bezmasé 21

Z bramborového těsta ochuceného bylinkami, houbami a kostičkami uzeného vytvarované větší koule, ty uvařené ve vodě, knedlíky servírované přelité osmaženou cibulkou se slaninou. Knedlíky, podle tohoto receptu, podáváme s kysaným zelím.

Na pánvi na tuku usmažené bramboráky, servírované po dvou spolu s podušeným, dochuceným kysaným zelím a na cibuli orestovanými kostičkami uzeného masa.

Z den předem uvařených brambor, solamylu, dětské krupičky, mléka a vejce vypracované bramborové těsto, to naplněné anglickou slaninou a zelím, uvařené ve formě rolády na páře. Na plátky rozkrájená roláda servírovaná spolu s podušeným špenátem, přelitá sádlem s orestovanou cibulkou.

Z vařených brambor, mouky, krupice a vajíčka připravené těsto, plněné uzeným masem.

Klasika z českých kuchyní, guláš z brambor a točeného salámu.

Kdo by neznal bramborové knedlíky naplněné masovou nádivkou! tento recept je na knedlíky z brambor naplněné mletým vepřovým a hovězím masem, servírované s podušeným sterilovaným zelím.

Skvělé bramborové knedlíky s překvapením servírované se smetanovou houbovou omáčkou, dobrý nápad na bezmasý oběd či večeři.

Vaječnou směsí naplněné plátky vepřové krkovice, zamotané obalené v klasickém trojobalu a usmažené dozlatova, servírované spolu s chutným bramborovým salátem.

Některými lidmi tolik milované, některými zase nenáviděné pečené buchtičky, podávané přelité žloutkovým krémem.

I když je tento pokrm původem z Balkánu, u nás v minulém století tak zdomácněl, že nesměl chybět v menu žádné tehdejší dobré hospody. Pro ty později narozené, jedná se o mleté maso ve tvaru šišek opečené na oleji, servírované s brambory, cibulí, tatarkou a plnotučnou hořčicí.

Další verze oblíbené čočky na kyselo servírované spolu s párky a volským okem.

Česká klasika. Tradiční pokrm našich babiček a prababiček.

Na slanině, sádle a cibuli opečená játra, podušená zalitá vývarem, dochucený protlakem, česnekem a paprikou, hotová osolená, servírovaná se povařenými, pak zapečenými novými bramborami.

Další variace na hovězí líčka, tentokrát podušená spolu se zeleninou, servírovaná přelitá zahuštěnou šťávou spolu s dušenou kapustou a vařenými brambory.

Podušené hovězí kostky servírované s podušeným čerstvým špenátem a domácím bramborovým knedlíkem.

Dušené plátky hovězího zadního servírované obložené volským okem spolu se špenátem z mraženého špenátu dochuceného mladými kopřivovými listy a domácími bramborovými knedlíky.

Kdo by neznal v tlakovém hrnci podušené hovězí servírované s vařenými brambory a smetanovou, mírně nakyslou, omáčkou zahuštěnou jíškou s vložkou povařených krátkých zelených fazolek. Jde o tradiční českou kuchyni.

Oblíbené fazolové lusky podušené na cibulce, dochucené, kromě jiného, zakysanou smetanou, servírované s vejci uvařenými na tvrdo a vařenými brambory.

Uvařené kostky rolované plece smíchané s povařenými brambory a vajíčky, zapečené v troubě dozlatova.

Naše české zapečené brambory, kterým říkáme francouzské brambory, znaly již naše babičky a prababičky. Přesto patří i dnes k jídlům, ke kterým se mnohá česká rodina ráda vrací. A těch variací co existuje! Zde je jedna podle naší kamarádky Nadi Indruchové.

Tradiční strava našich předků

Myslíte si, že snídat polévku a jíst obilné kaše je novodobý vynález? Víte, odkdy se u nás jedí brambory a co bylo na talíři našich předků nejčastěji? Staré kroniky a kuchařské knihy jsou plné dobových svědectví a zajímavých dobrot. Nechte se inspirovat.

Hrách a kroupy – to není hloupý!

Strava našich předků byla velmi prostá, založena zejména na obilovinách a luštěninách. Naši předkové využívali všech darů přírody beze zbytku. Z obilovin se jedlo zejména žito, pšenice, oves, ječmen, jáhly a pohanka a různé jejich kombinace, později i brambory. Používaly se nejen celá zrna, ale také různé kroupy, krupky, krupice, mouka i vločky. Z nich se vyráběla spousta jídel s rozličnými názvy.

Staročeská jídla z obilovin:

• chléb z kvasu (žitná mouka, kvásek, sůl, kmín, případně fenykl)
• netuhy (prosné škubánky)
• kontrabáš (pohanková kaše zapečená s bramborami a uzeným)
• nastavovaná kaše (bramborová kaše nastavená krupkami, posypaná cibulkou)
• kočičí svatba (zvlášť vařené a poté smíchané dle krajů buď: hrách a kroupy nebo jáhly s čočkou, případně fazole a brambory, omaštěné a podávané s kysaným zelím)
• pražmo (namočené a upražené obilí, především ječmen)
• kuba (vánoční jídlo z krupek, cibule a hub, ochucené česnekem, solí a majoránkou)
• černidlo (pohankové krupky omaštěné a podávané s uzeným, brynzou nebo zelím)
• jáhelník (zapečené jáhly buď na slano se zelím nebo na sladko se švestkami)
• sedlácké kroupy (kroupy s nastrouhanou zeleninou a smaženou cibulkou)
• grenadýrský pochod (pečené jídlo ze zbytků – často brambory, fleky, na tuku smažená cibule a paprika)

Obiloviny i luštěniny se správně upravovaly namáčením, kvašením či nakličováním. Od 10. st. se v pokrmech hojně kombinovaly luštěniny (nejčastěji hrách a čočka, ve Slezsku i fazole) třeba s obilovinami (např. krupky), takže naši předkové měli všechny potřebné bílkoviny. Luštěniny se připravovali v různých podobách, aby se nepřejedly, často také na sladko. Nejčastěji se konzumoval hrách (vařený vcelku i jako kaše).

Typická jídla z luštěnin:

• pučálka (naklíčený opražený hrách)
• hrách dřený (prolisovaný na kaši, oslazený medem a rozinkami a smažený ve formě kuliček)
• hrách pohanský (vylepšený medem a tlučenými mandlemi)
• kočičí tanec (čočka s kroupy)
• šoulet (hrách a kroupy)
• manželství (kroupy s fazolemi)
• šumajstr (luštěniny a kroupy)

Brambory zastavily hladomor v 19. st

Později v jídelníčku především horských oblastí převládly brambory. Brambory se ale v Čechách začaly jíst a pěstovat až z úplné nouze – velké bídy a hladomoru, který kosil celé vesnice. Hospodyně vytvořily z brambor spousty receptů. Nejčastěji se vařily ve slupce, oloupaly se, osolily nebo se pekly v troubě či popelu.

Tradiční příprava a jídla z brambor

Brambory se jedly jako kaše (kucmoch – buď hladká nebo nastavovaná krupkami / jáhlami), mačkané, šťouchané, lepenice (brambory s kysaným zelím a cibulkou), strapačky se zelím, uhlířina (na cibulce opečené brambory a zbytky knedlíků), házidlo přes bidlo (omaštěné brambory s noky), kontrabáš, slepičí žrádlo (opečené drobené brambory s moukou), knedlíky (např. chlupaté; podávaly se k zelí nebo omáčkám nebo na sladko s mákem), bramboráky (cmunda, sejkory), škubánky a šišky (šulance, slíže, čičáky) podávané s mákem, medem, povidly nebo třeba pracharandou (usušené, rozmixované ovoce) nebo naslano omaštěné k zelí či kapustě.

Zelí a tuřín… základní zelenina našich předků

Významné místo v jídelníčku našich předků tvořila zelenina. Pěstovat se začala na polích a zahrádkách od 16 století. V chudších rodinách se jedl zejména tuřín a vodnice jako příloha nebo hlavní jídlo. Pokrmy z řepy byly pestré, např. řepa s hrachem, řepáky, smažená řepa, řepníky, řepný makovec aj. Další velmi oblíbenou zeleninou bylo zelí, ze kterého se dělalo tradiční zelí kysané. Sbírala se divoká zelenina a bylinky, jako např. čekanka, jitrocel, kopřiva, kozí brada, lebeda, podběl, řeřišnice, šťovík. V zahrádkách se pěstoval pelyněk, máta, šalvěj, yzop, meduňka, kerblík. Sbíraly se také divoké plody jako bobuloviny, hrušky, jablka, třešně, višně, slivky, ořechy a v lesích houby.

Ve spížích měli naši předkové uloženou cibuli a česnek a také sušené koření jako např. kmín, kopr, libeček, majoránku, nové koření, pepř, šafrán, šalvěj, bobkový list, později také papriku, vanilku a skořici. Každý kraj měl své zvyklosti v používání koření.

Naši předkové neměli ledničky a mrazničky. Výpěstky konzervovali hlavně sušením (sušené ovoce – křížaly, houby, zelenina, bylinky) a kvašením (pickles, kvašené zelí, ovoce) – tedy těmi nejstaršími a nejjednoduššími metodami.

Staročeské menu

V popisu Panství Rychnovského z roku 1826 se dozvídáme, že venkované v Čechách jedli až 3x denně. Nejvydatnější bývala snídaně a večeře. Na snídani se nejčastěji jedly polévky – slabé česnečky (oukrop) nebo kyselo, kaše, brambory, zelí. V létě se pracovalo na poli, proto byl oběd nejčastěji studený, zajídaný chlebem (polévky, chléb, vdolky, placky). V zimě byl oběd pestřejší, ale stále založený na základních surovinách. K večeři se dojídaly buď zbytky od oběda nebo se vařilo rychlé jídlo – často polévka s chlebem či jídlo ze surovin jako byla řepa, luštěniny, brambory a k tomu ovoce. Maso (především hovězí a ovčí) se v jídelníčku chudých a městských venkovanů vyskytovalo jen velmi zřídka, maximálně 1x v týdnu, a to v neděli.

„V neděli je maso, pojďte, jezte chaso. V pondělí je polívčička, v úterý je hrách a čočka, ve středu je zelí a to je kyselý. Ve čtvrtek je jáhelníček, ten co rád jí náš Honzíček a v pátek jsou svítky, pojďte, jezte, dítky! A v sobotu na robotu a to není na mou notu, v neděli je maso, pojďte, jezte, chaso!“

V kuchyni našich předků převládala zejména slaná chuť. Sladilo se medem, povidly, roztlučeným sušeným ovocem, sušenou mrkví (prachanda) nebo ovocnými sirupy.

Oblíbené obilné i luštěninové kaše

Vaření kaší bylo jednoduché a časově nenáročné, proto také hospodyněmi oblíbené. Kaše se připravovaly opravdu rozličné – z obilovin (např.

kaše jáhelná, pohanková, krupková, pšeničná, z opražené mouky), luštěnin (hrachová, čočková), na sladko (ovocná, tzv. kocvárka) i na slano (např. kočičí kaše – kroupy s hrachem, omaštěné s cibulí).

Sladké kaše se ochutily medem, ovocem, sirobem a sypaly se skořicí. Slané kaše se podávaly omaštěné, spolu s např. cibulí nebo kysaným zelím.

Polévka je grunt

U našich předků měla polévka důležité místo – byla úvodem ke každému polednímu jídlu, často se podávala i na snídani, někdy také s krajícem chleba na večeři.

Naši předkové znali mnoho druhů polévek

• Na snídani se často podávala vodová polévka, která se nazývala například oukrop, žebrácká, voduňka, česnečka aj. Byla prostá a velmi jednoduchá: vroucí osolenou vodou (někdy pro změnu z vaření brambor s kmínem) se přelil nakrájený chleba, přidal se rozetřený česnek a polévka se omastila. Lidé z bohatých vrstev přidávali vejce a smetanu.
• Rozšířenou sytou polévkou byla zelná couračka, kdy se místo vody do polévky použil lák z kysaného zelí, polévka se doplnila tuřínem nebo řepou, pohankou či brambory.
• Dalšími oblíbenými, ale spíše svátečními polévkami byly polévky zahuštěné, které se nazývaly dle toho, čím polévka byla zahuštěná (např. knedlíčková, krupičková, svítková, drobínková aj.).
• Často se jedly polévky bramborové (bramboračka zeleninová, bramboračka hustá, bramboračka sklínka), obilné (jáhelná, pražená s jíškou), luštěninové (čočková s česnekem, hrachová s krupkami) nebo také mléčné (z mléka, smetany, syrovátky nebo podmáslí). Podávaly se buď nezahuštěné nebo se občas zahustily jíškou.
• Na území severních a severovýchodních Čech (Krkonoše a Orlické hory) se podávala polévka kyselo z chlebového kvasu, hub a brambor, která obsahovala spoustu živin a vitamínů.
• V pohraničí byly oblíbené polévky ovocné (varmuža). Vařily se z čerstvého nebo sušeného ovoce a nakonec se zahustily.

Pečivo a sladké pokrmy

Pečivo obecně mělo v kuchyni našich předků nezastupitelné místo – podávalo se při obřadech, peklo se k různým svátkům a příležitostem, ale i jako denní jídlo (chléb).

Naše typické české sladké koláče a buchty

• Jako sváteční pečivo se dělaly různé mazance a jidáše (Velikonoce), svatomartinské rohlíky, vánočky (Vánoce), kosti všech svatých a dušičky (na Dušičky), dále koláče, záviny, hnětýnky, křehňátky a další sladké pečivo na svatby, poutě a posvícení.
• Denním pečivem byly malé kulaté vdolky pomazané povidly, mákem či perníkem. Někdy se jedly jen tak samotné omaštěné k omáčce. Na Valašsku je plnily dušeným zelím a říkali jim zelňáky.
• Dalším běžným sladkým pečivem byly čtverhranné buchty, které se pekly o žních nebo na nedělní oběd. Plnily se nastrouhanou podušenou cukrovou řepou, někde mákem nebo dušenou strouhanou mrkví (mrkvanec), občas se do náplně přidávala i kyselá jablka.
• Všedními koláči byly koláče pečené na celý plech (táč), protože byly jednoduché.
• V některých krajích se v pecích pekly velké kulaté koláče frgály s různými náplněmi.
• Z moravskoslezského pomezí pochází také trdelník – prameny těsta se namotávaly na dřevěný válec (trdlo) a opékaly se nad ohněm za stálého otáčení.

Další sladké pokrmy

Ze sladkého jídelníčku stojí za zmínku také různé ovocné kaše (Pohančena bábina), ovocné omáčky (prnda) a sladké polévky (povidlička z povidel, mouky a skořice), vařené směsi sušeného ovoce s kořením podávané na Vánoce (muzika), různé nasladko podávané škubánky, šišky, knedlíky a kaše posypané prachandou (usušené a rozemleté ovoce nebo mrkev), jáhelník (zapečené jáhly se švestkami), gulivárky (ovocné plněné knedlíky) atp.

Jak to máte vy?

Pamatujete si na nějaké typické jídlo, které se ve vašem kraji jedlo? Máte nějaké informace o tradičním jídle našich předků? Uvařili jste nějaké typické jídlo podle zásad JJ? Podělte se o něj s námi v komentářích nebo rovnou nahrajte fotku, ať se můžeme podívat. Zajímavé recepty můžete také přidávat mezi čtenářské recepty!

Your account will be closed and all data will be permanently deleted and cannot be recovered. Are you sure?

Děkujeme, že jste se stavili. Vemte si ještě

VIDEO KURZ ZDARMA

Zlepšete zdraví i postavu a začněte podle Jíme Jinak.
45 minut videí, rady a recepty.

PŘIHLÁSIT ZDARMA

Zdravý jídelníček na hubnutí v zimě

Chcete zatočit s kily navíc už v zimě? Inspirujte se tradiční čínskou medicínou a dbejte na vyvážený poměr zahřívacích a ochlazujících potravin.

Při hubnutí v zimě můžete narazit na překážky

Největším problémem zimního hubnutí bývá velká únava, větší chuť na sladké a tučné potraviny, menší potřeba hydratace a také nedostatek motivace. Krátké dny a dlouhé noci, chlad a nehezké počasí mohou navíc narušit psychiku a vaše snahy o zhubnutí tak zhatit.

Jak z toho ven? Místo razantní změny v jídelníčku raději začněte pomalými kroky. Do běžného dne zařaďte více pohybu, třeba ve formě procházek přírodou, jógy nebo pilates. Dbejte na dostatečný pitný režim a na talíř si dávejte ty správné potraviny.

Zahřejte se jídlem

Tradiční čínská medicína radí, abychom během zimního období zařadili do jídelníčku více zahřívacích potravin. Ty tělo posílí a dodají teplo středu těla i studeným končetinám. Doporučují se také v případě, že se snažíte v zimě zhubnout nebo si chcete jen udržet stávající váhu. Přemíra ochlazujících potravin totiž odklání tělo od potřebné rovnováhy a vaše plány může brzdit.

Magazín Healthline informuje, že se tradiční čínská medicína zaměřuje na energetické vlastnosti potravin. Podle tisíce let starého učení je pro dobré zdraví nezbytná rovnováha ochlazujících a zahřívajících potravin.

Vyzkoušejte zahřívající potraviny

Zázvor patří k super zahřívacím potravinám

• chilli papričky
• zázvor
• cibule
• česnek
• pórek
• křen
• hořčice
• drůbeží, hovězí, jehněčí, kozí a vepřové maso
• vejce
• rozmarýn
• skořice
• pepř
• hřebíček
• kardamom
• kmín
• oregano
• sůl

Doporučujeme

Prohlédnout si proměny klientů 

Nevynechávejte ani potraviny ochlazující a neutrální

Zahřívající potraviny je vhodné v rozumném množství doplnit o potraviny ochlazující, jako je tropické ovoce, většina druhů zeleniny, houby, mléčné výrobky, kachní maso, sójové produkty, voda a bylinné čaje. Podstatnou složkou v jídelníčku by měly být i neutrální potraviny, mezi které patří ovoce mírného pásu, kořenová zelenina, většina ořechů a semínek, ryby a mořské plody.

Pondělí

• Snídaně: Ovesná kaše se sušenými hruškami, skořicí a vlašskými ořechy
• Svačina: Jablko se lžičkou mandlového másla
• Oběd: Pečené kuře se špenátovou nádivkou, šťouchané brambory
• Svačina: Pomerančová šťáva se zázvorem
• Večeře: Kváskový chléb s hummusem, špalíčky mrkve a červenou paprikou

Úterý

1. Snídaně: Ořechová granola s rýžovým mlékem
2. Svačina: Bílý jogurt a sušené meruňky
3. Oběd: Losos připravený na páře s dušenou zeleninou a bylinkovým bulgurem
4. Svačina: Datlová tyčinka
5. Večeře: Cizrna na paprice s pórkem a římským kmínem

Středa

• Snídaně: Pohanková kaše s jablkem a arašídovým máslem
• Svačina: Ananas
• Oběd: Hovězí nudličky s pak choi, černým sezamem a quinoou
• Svačina: Salát s pečenou řepou a kukuřicí
• Večeře: Houbové rizoto s parmazánem

Čtvrtek

1. Snídaně: Celozrnné vafle s hruškou a javorovým sirupem
2. Svačina: Mandarinka
3. Oběd: Dýňový guláš s fazolemi adzuki
4. Svačina: Tvaroh s chia semínky a medem
5. Večeře: Hrášková polévka s krutony z celozrnného chleba

Zdravý jídelníček na hubnutí břicha

Pátek

• Snídaně: Rýžová kaše s fíky a pekanovými ořechy
• Svačina: Bílý jogurt a hrst ořechů
• Oběd: Celozrnné těstoviny s kuřecím masem, rajčatovou omáčkou a bazalkou
• Svačina: Zdravé sušenky z ovesných vloček, zázvorový čaj
• Večeře: Zapečené brambory s brokolicí a řapíkatým celerem

Sobota

1. Snídaně: Mugcake s ovocem
2. Svačina: Banánové smoothie s mandlemi
3. Oběd: Hovězí pečeně na červeném víně s pečeným bramborem
4. Svačina: Hruška
5. Večeře: Rychlý salát s tuňákem, rukolou, avokádem a fazolemi

Neděle

• Snídaně: Pohankové lívance s povidly a vlašskými ořechy
• Svačina: Kefír a hrst lyofilizovaného ovoce
• Oběd: Kuřecí paličky s chilli a medem, indiánská rýže
• Svačina: Smoothie s červenou řepou proti chřipce
• Večeře: Čočková polévka s vůní Orientu

Čočková polévka s vůní Orientu

TIP: Máte radši tradiční česká jídla? Zkuste adventní jídelníček podle našich babiček.

hubnutí jídelníček zdravý jídelníček

Kvalitní strava? Používejte selský rozum a hledejte inspiraci u našich babiček

Šárka Ozgová

18. 11. 2017

O tom, jak se kvalitně stravovat, co by nemělo chybět ve stravě v zimním období, a také o správně nastavené stravě pro seniory, jsme hovořili s výživovou poradkyní Šárkou Ozgovou.

Jaké hlavní chyby ve stravování dělá česká populace? Mezi hlavní chyby ve stravování české populace patří nadbytek takzvaných prázdných potravin, tedy potravin, které mají velmi nízkou nebo někdy téměř žádnou výživovou hodnotu. Tyto potraviny mají vysoké množství cukru a tuku, a naopak obsahují minimum vitaminů, minerálů a vlákniny. Často je naopak tento nedostatek živin kompenzován jejich vysokou energetickou hodnotou.  

Je kvalitní strava drahá? Kvalitní strava nemusí být drahá, jídelníček lze sestavit i z běžných sezonních potravin, které jsou levnější a daleko zdravější. Můžeme se inspirovat stravou našich babiček, které jedly to, co jim právě dozrálo na zahrádce, na talíři měly často luštěniny, maso a sladké moučníky jen na neděli.  

Jaké nejčastější „zadání“ řešíte se svými klienty – chtějí zhubnout, změnit stravu, zesílit, chtějí lepší sex, chtějí se líbit partnerovi, dohnala je nějaká nemoc a prostě musí….? Nejčastějším cílem, se kterým ke mně klienti přicházejí, je zhubnout. Často mají i dobré informace, jak by to měli udělat, ale potřebují odborné vedení, pochvalu a motivaci.  

Začíná zimní období, liší se v něčem skladba stravy ve srovnání s teplejší částí roku? V zimním období by strava měla určitě vypadat jinak než v létě. Možná to pociťujeme i sami, že nám jsou příjemnější jídla teplá než například studené zeleninové saláty.

Během zimy je skvělé do jídelníčku zařadit hodně kořenové zeleniny, výborná je červená řepa, dýně, kapusta, vynikající je bílé zelí, ideálně kvašené, z koření do zimního období patří skořice, zázvor a hřebíček.

Stačí si vzpomenout, co bylo na talíři ve venkovských chalupách našich prarodičů.  

Senioři – je v něčem strava pro ně specifická? U seniorů stoupá potřeba vitaminů a minerálů, a naopak jich dokáží méně vstřebávat z potravy, takže by jídelníček seniorů měl být rozhodně co nekvalitnější. Oproti mladší populaci by tedy měli mít starší lidé stravu výrazně bohatší na vitaminy a minerální látky. Někdy je třeba upravit konzistenci stravy na kašovitou.  

Co by v jejich stravě určitě nemělo chybět? Neměl by chybět dostatek ovoce a zeleniny, vlákniny, omega 3 mastných kyselin a tekutin. Ve stravě seniorů často bývá nedostatečné množství vápníku, železa a zinku.  

Jak by měl vypadat jejich pitný režim? Pitný režim je velmi důležitý a je to často velký oříšek, protože u starších lidí dochází k vyhasínání pocitu žízně. Senioři nemají žízeň, pijí jen velmi málo a dehydratace není výjimkou, obzvláště v letních měsících. Ideálním nápojem je voda, může být ochucená citronem, naopak černý čaj nebo káva dehydratují.  

Co si myslíte o doplňcích stravy pro seniory? Doplňků stravy je na trhu celá řada.

U doplňků je třeba vybírat ty, které jsou potravinami, nikoli jen izolovanými vitamíny nebo minerály, protože pokud jsou vitamíny izolované, i když jich sníme velkou dávku, nikdy nemají takový účinek jako když je jíme v komplexu s dalšími vitaminy a minerály.

Je nejlepší jíst doplňky, které jsou současně stravou. Je velmi důležité  hledat přirozené zdroje, nikoli chemické doplňky. Já sama mám jednoznačně nejlepší zkušenosti se zelenými potravinami – mladým ječmenem a řasou Chlorellou Pyrenoidosou.  

Máte nějaký váš jednoduchý recept na kvalitní jídlo?Mám ráda recepty, která jsou jednoduché a dají se různě obměňovat.

Příkladem takového receptu jsou placičky, jejichž základem je kapusta (květák, růžičková kapusta, cuketa), přidáme nadrobno pokrájený Eidam, cibuli, česnek, vejce, řepkový olej, můžeme přidat pokrájenou šunku.

Vzniklou směs klademe na pečící papír do tenké vrstvy a pečeme v troubě. Můžeme upéct vyšší vrstvu ve vymazaném pekáčku.  

Nějaké vaše jednoduché doporučení, jak zůstat dlouho „mladý“ – jak by měl vypadat ideální jídelníček? Ideální jídelníček by měl být co nejpestřejší, složený z jednoduchých zdravých potravin, nikoli z průmyslových polotovarů. Důležité je používat selský rozum a poslouchat svoje tělo. K tomu je samozřejmě potřebný pohyb, optimismus, radost a dobrá nálada.  

Některé firmy také nabízejí přípravky proti stárnutí – můžou mít nějaký reálný význam? Přípravky proti stárnutí jsou na trhu velmi žádané a řada firem toho bohužel zneužívá.

Význam mít jistě mohou, ale nejdůležitější je v první řadě kvalitní plnohodnotný jídelníček, tyto přípravky by ho měly jen okrajově doplňovat. Nejlepší je získávat blahodárné látky působící proti stárnutí v přirozené formě ze stravy.

U výběru těchto doplňků bych rozhodně preferovala ty, které mají přírodní základ.

Ing. Šárka Ozgová Pracuje jako poradce pro výživu v Praze 5. Je absolventkou VŠCHT, Fakulty potravinářské, Obor mléko a tuky.

Po ukončení vysokoškolského studia pracovala několik let ve Státním zdravotním ústavu, kde se specializovala na polyfenoly obsažené v ovoci a zelenině a studovala doktorské studium na 3. lékařské fakultě.

Svoji odbornost pro poradce pro výživu doplnila Rekvalifikačním kurzem Výživového poradce, následovaly nástavbové kurzy Výživa dětí, Odkyselení a zásadotvorná regenerace. Pravidelně se zúčastňuje sjezdů výživových poradců a odborných přednášek o výživě. Je členem Společnosti pro výživu. Aktivně sportuje.

Hodnocení: (5 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Zpět na homepage

Jak se v zimě zahřát? Jezte jako babička! – Proženy

Foto: LightField Studios, Shutterstock.com

Co jíst v zimě, abyste se neklepali zimou, ale prohřáli se zevnitř? Nejlepší je vybírat si selským rozumem a ideálně to, co vyrostlo kolem vás. Ale pozor na mléčné výrobky a salát!

Můžete se ponořit do studia učení jing a jang energií, ale stejně dobře můžete vycházet ze zkušeností svojí babičky – ve výsledku se vlastně shodnou. „Při výběru vhodných druhů potravin se inspirujte jídelníčkem našich předků a respektujte přírodní cykly,“ říká Jarka Kučmášová, poradkyně zdravého životního stylu a cvičitelka jógy.

V zimě, ale i po celý rok, byste měli dávat přednost lokálním potravinám. Vyhněte se tomu, co k vám cestuje přes půl světa a musí se chemicky ošetřit, aby se nezkazilo. „V zimě jsou vhodnější tepelně upravené potraviny – pečené, dušené, vařené.

Babičky zeleninu sušily nebo se uchovávala kysaná. Nejen zelí, ale klidně i kořenová zelenina. Obojí lze použít při vaření, kysaná zelenina je skvělá i za syrova jako salát.

A nevyhýbejte se ovoci ve formě marmelády a kompotu,“ vysvětluje Jarka Kučmášová.

Foto: Melica, Shutterstock.com

Zeleninu a ovoce v zimě nejezte syrovou, ale tepelně upravenou – tedy třeba i zavařenou

Z jídelníčku našich předků vyplývá, že v zimě převažovala pšeničná mouka, špalda, žito a pohanka. Lze je doplnit rýží.

Pokud hledáte vhodnou přílohu, nebojte se sáhnout i po luštěninách – většina z nich je neutrální potravinou, čočka dokonce lehce zahřívá.

 I brambory patří mezi neutrální zeleninu, zahřívající je cibule, ředkev, zelí, pórek, dýně, pastinák. Vždy raději tepelně zpracované, tedy zavařené, vařené, dušené nebo pečené.

Dělat si v zimě saláty ze syrové zeleniny nebo ovoce není vhodné, protože tělo ochlazují a v důsledku ho nutí se zahřát třeba tak, že si začne hromadit tuky, což jde proti snaze zhubnout! Z ovoce se hodí švestky, třešně, meruňky ve formě zavařeniny, jablečný kompot nebo marmeláda z kdoulí.

Zahřát umí i maso – kuřecí, jehněčí, skopové, divočina, kachna, králík, hovězí… Můžete si na zimu maso zavařit a udělat vlastní konzervy, lze je jíst pečené,skvělé jsou silné vývary, tedy polévky.

„S masem ryb to je různé – většina je neutrální nebo lehce zahřívá, ale třeba losos je ochlazující a měli byste ho jíst hlavně v létě,“ říká Jarka Kučmášová.

Nebojte se ani tučnějšího masa, z olejů je vhodný řepkový nebo slunečnicový a sádlo (který tuk podpoří hubnutí?). Olivový olej schovejte na léto, ochlazuje.

Lépe zpracovávat tuky pomohou tělu bylinky a koření – skvěle zahřeje skořice, kmín, paprika, pažitka, petržel, ocet, muškátový oříšek, pepř. Můžete sáhnout i po kurkumě, kari, chilli nebo vanilce a zázvoru.

Foto: Dream79, Shutterstock.com

Do tradičního zimního jídelníčku patří maso všeho druhu, klidně i to tučnější

Čaj není jediným nápojem, který spolehlivě zahřeje. „Prohřeje i obyčejná voda v pokojové teplotě, do které hodíte špetku skořice a plátky pomeranče pro doplnění vitaminu C. Vyzkoušejte teplou vodu ochucenou nějakým kořením – prohřeje, hydratuje a pomůže také peristaltice,“ radí Alena Přídová, hlavní výživová poradkyně Naturhouse.

Z čajů je vhodnější černý – zelený ochlazuje. Med je typicky neutrální potravina. Vhodné je i červené víno, klidně svařené s bylinkami, ale i pálenky nebo likéry (třeba bezinkový). Dopřát si můžete i kávu.

I když se dá s ohřátím nebo ochlazením těla dobře pracovat výběrem vhodných potravin, nepřehánějte to! Příliš zahřívacích potravin by vás mohlo dehydratovat. Jestliže je vám zima, začněte se víc hýbat.

Jsou ale lidé, kterým není nikdy zima a i v zimě „hicují“. Ti by si měli dát pozor na játra a srdce, jejichž špatná činnost se projevuje právě neustálým pocitem tepla. Pro ty se zahřívací potraviny ani v zimě příliš nehodí.

Jinou skupinu tvoří v létě v zimě zimomřiví jedinci (pocit chladu může signalizovat potíže s ledvinami). Ti by se měli k zahřívacím potravinám uchylovat i v létě.

Se zahřívajícími potravinami by to neměli přehánět lidé s vysokým krevním tlakem, trpící migrénami, nemocní po mrtvici, ženy v menopauze, ti, kteří trpí nočním pocením, nespavostí… Nejsou moc vhodné ani pro hyperaktivní nebo choleriky, protože je ještě víc rozparádí.

Zimní stravování

Výživa se neustále přetřásá na všech možných a nemožných místech. Účastníky těchto výživových konferencí jsou nejen odborníci, ale i samozvaní odborníci či absolutní laici.

Jedním z témat je i to, zda by měl člověk v zimních měsících nějak výrazněji upravit svoje stravování stejně tak, jak to dělali naši předci, aby se na zimu „obalili“ dostatečnou tukovou izolací a zimy bez úhony přežili.

Náš životní styl se však od stylu našich předků velmi liší, takže já osobně vůbec nevidím důvod k tomu, abychom v zimě radikálně měnili svůj jídelníček. A jak bychom se tedy v zimním období měli stravovat?

Proč naši předkové v zimě konzumovali tučnější jídla

Začněme několika fakty. V minulosti byly zimy podstatně silnější a delší. Lidé se i mnohem více pohybovali v nízkých teplotách venku. Méně svítili, a tudíž byl jejich den kratší. I doma daleko méně topili, takže i jejich odpočinkové místo bylo mnohem chladnější.

Zároveň nebyly dokonale propracované metody uchovávání potravin a nefungoval ani jejich dovoz, a proto byl jídelníček našich předků v zimních měsících skladebně chudší, ale energeticky často vydatnější, především díky snížené spotřebě ovoce a zeleniny a zároveň zvýšené konzumaci tučnějších pokrmů.

Ale 21. století je zcela jiné. Zimy jsou díky globálnímu oteplování mnohem mírnější a kratší, všichni si pořádně topíme, svítíme, sortiment potravin je stále stejně bohatý a venku se mnohem méně pohybujeme – i ti aktivnější z nás svoje sportovní aktivity, provozované venku, v zimních měsících často tlumí.

Proto si myslím, že není důvod, abychom v zimě častěji konzumovali tučnější masa či klobásky a svoje tělo izolovali vůči chladu.

Naopak, měli bychom si svůj jídelníček o trochu více hlídat, abychom v zimě zbytečně netloustli, především díky sníženému objemu našeho pohybu a vyššímu objemu stresu, který konce starých a začátky nových roků vždy doprovázejí…

Zároveň je třeba si více hlídat i svoje zdraví, neboť zimy, které jsou v posledních letech charakteristické spíše teplotami kolem nuly nebo lehce nad ní a zároveň vlhké klima, jsou živným prostředím různých onemocnění, především respiračních. Nicméně, pojďme si dát několik tipů na nápoje či potraviny, které nás mohou v případě potřeby prohřát a které chrání i naše zdraví.

Jak si vybrat správný zimní nápoj

Mnoho z nás si myslí, že chceme-li se rychle zahřát, je optimální volbou horký čaj. Ale pozor! Náš trávicí trakt není ovlivňován venkovním prostředím a optimálně funguje při nám všem známé tělesné teplotě. Čím více se tedy teplota konzumovaného jídla či nápoje blíží 37–38 stupňům Celsia, tím je lépe zpracovatelná.

Pokud tedy budeme pít nápoje, které budou příliš horké, ubereme svému tělu část energie, kterou má na naše ohřívání, na ochlazení příliš horkého nápoje. Na chvíli sice ucítíme příjemné teplo, které krev z horkého nápoje odvede na povrch těla, aby se ho zbavila. Ale vzápětí se objeví znovu pocit chladu.

Naopak chladný nápoj našemu pocitu tepelné pohody vůbec nic nepřidá a navíc nám sebere i spoustu energie na svoje ohřátí na tělesnou teplotu.

Konzumujme proto nápoje teplé, nikoli však horké. A to se netýká jen čajů, ale třeba i polévek či svařeného vína. Horkým nápojem si napřed rozehřejme zkřehlé ruce, počkejme, až bude hrnek či kelímek příjemný na dotyk a teprve pak si jej vypijme. Anebo si myslíte, že kelímek, který sotva udržíte v rukách, jak vás pálí, udělá vašemu trávicímu traktu lépe než téměř spáleným rukám?

Ale nejen teplota nápoje vás může prohřát. Podle tradiční čínské medicíny (TCM) se potraviny dělí na chladivé, hřející či neutrální. Pojďme tedy vybrat i vhodný druh nápoje.

Za hřejivé TCM považuje fermentovaný černý čaj, pu-erh, rooibos či zázvorový čaj. Dobrým tipem je i přídavek trochy skořice. Samozřejmě ale do takového čaje, jehož chuť se snese s chutí skořice.

Dobře nás prohřeje i vývar z kvalitního masa či zeleniny. A občas i trochu teplého, červeného vína.

Potraviny, které nás prohřejí

Ale nejen teplé nápoje nás mohou ohřát. Existují i další jídla, které v nás mohou vzbudit pocit větší tepelné pohody. Mezi tato jídla patří všechna jídla, která si tepelně upravujeme.

Za nejvhodnější suroviny pro přípravu vařených jídel jsou všeobecně považovány následující: obiloviny, luštěniny, brambory, rýže, kořenová zelenina, pórek, cibule, česnek, křen, hovězí či skopové maso a drůbež. Tedy veškeré suroviny, které jsou normálně dostupné a i v minulosti tvořily základ stravování v zimních měsících.

V zimních měsících proto na vařená jídla nezapomínejme a konzumujme alespoň jedno teplé jídlo denně. Ale dvě teplá jídla by byla ještě lepší. A co potraviny, které mohou být našimi pomocníky v obraně proti nástrahám zimních měsíců?

Celer má kromě výjimečné chuti i výjimečné složení. Podle tradičního léčitelství a doporučení našich babiček celer obnovuje rovnováhu pohlavních hormonů.

Takže, chystáte-li se na jaře počít svého prvního či dalšího potomka, zařaďte si už v zimních měsících pravidelnou konzumaci celeru – ale pozor – syrového! A to nejlépe ve formě šťávy či salátu. Celer prý také zlepšuje naši psychiku, což je v zátěžových zimních měsících obzvláště důležité.

Díky vysokému obsahu minerálních látek je celer účinným pomocníkem našeho pufračního systému, který udržuje pH organismu v neutrálních hodnotách.

Ačkoliv nejsem milovníkem hub, stejně musím uznat, že jsou velmi cennou potravinou. Všeobecně můžeme říci, že díky své velmi nízké energetické hodnotě mohou být téměř neomezenou součástí tradičních houbových jídel.

Houby jsou ale vydatným zdrojem minerálních látek a stopových prvků. Houby také obsahují řadu dalších, biologicky aktivních látek.

Proto jsou pod neustálým zájmem vědců, kteří potvrzují, že některé houby mohou mít výrazné imunomodulační či antikancerogenní působení – například nám všem známá hlíva ústřičná.

Česnek je takovým malým pokladem mezi potravinami a my Češi jsme na svůj tradiční, český česnek velmi hrdí. A právem. Kvalitní, správně vypěstovaný a uskladněný česnek má řadu pozitivních účinků na naše zdraví. Obsahuje látku, zvanou allicin, která posiluje imunitu, působí protizánětlivě a dokonce pomáhá předcházet rakovině.

O česneku se dále v lidovém léčitelství traduje, že zlepšuje pružnost našich tepen, zlepšuje činnost trávicího traktu a upravuje složení jeho bakteriální mikroflóry či množí sperma (muži pozor – jestli se chystáte na potomka, nezapomeňte na to, že česnek může být pro vaši partnerku pachově „antikoncepční“, proto pečlivě volte dobu, kdy se česnekem vyživíte.

Podobně zázračnou potravinou, jakou česnek, je i cibule. Té se dokonce přisuzuje ještě více pozitivního působení na naše zdraví.

Cibule zlepšuje chod našeho trávicího ústrojí, tlumí stres, podporuje krvetvorbu, pomáhá při léčbě zánětů horních cest dýchacích a celkově zlepšuje obranyschopnost organismu.

Cibule má i pozitivní vliv na stav našeho kardiovaskulárního systému, neboť stimuluje produkce HDL (tedy onoho hodného) cholesterolu, který čistí naše cévy od nánosů LDL (tedy zlého) cholesterolu. Zároveň dokáže i mírně snižovat krevní tlak a „ředit“ krev.

Červená řepa a obzvláště syrová šťáva z ní je nesmírně bohatá na množství minerálních látek a stopových prvků.

Díky tomu je výborným pomocníkem našeho pufračního systémů při udržování neutrálního vnitřního prostředí (acidobazické rovnováhy) našeho organismu, které je v zimních měsících daleko více pod zásahem látek kyselé povahy.

Červená řepa zároveň působí preventivně při udržování dobrého funkčního stavu našeho kardiovaskulárního systému.

Hlávkové zelí, ať už čerstvé či kysané, ale zásadně vždy nevařené (!), je považováno odborníky za jednu z nejcennějších potravin. Zelí totiž není v zimě jen vydatným zdrojem vitamínu C, jak všichni víme či tušíme, ale i zdrojem dalších látek, které mají pozitivní vliv na naše zdraví.

O zelí a jeho vlivu na naše zdraví bychom toho mohli napsat několik stran formátu A4. Nicméně, prostorově jsme omezeni, takže zmíním jen ty nejčastější doporučení našich babiček a léčitelů: zelí může pomoci při revmatických onemocněních, ateroskleróze, detoxikaci organismu či léčbě jater.

Zelí může být i prevencí nádorového bujení a dokonce nás i trochu omlazuje.

Listová zelenina – v zimě tedy spíše jen čínské zelí. Stejně jako ostatní listová zelenina čínské zelí má minimum kalorií, zato je skvělým zdrojem vitaminů a minerálních látek. Rovněž tak podporuje činnost celého trávicí soustavy.

Zázvor je skvělým podpůrným prostředkem při léčbě běžných nachlazení, odhleňuje organismus. Zázvorový čaj je vynikající prostředek k prohřátí organismu a zlepšení cirkulace. Ale tak jako je tomu se vším – všeho moc škodí a v nadměrném množství Vám způsobí nežádoucí horko v žaludku.

Skořice nejen povzbuzuje chuť k jídlu a pomáhá v organismu pocitově udržovat teplo, ale zároveň odstraňuje zácpu a podporuje trávení.

Sauna – skvělá zimní relaxace

A tak bychom mohli dál a dál pokračovat o dalších, typicky zimních potravinách, které nám v těchto zátěžových měsících pomáhají zůstávat zdraví a fit, nejen fyzicky ale i psychicky. Ale nejen jídlem živ je člověk.

I v zimě bychom měli zůstávat fyzicky aktivní a zvolit správnou formu pohybu. V zimě bychom měli odpočívat. A jednou z velmi dobrých relaxačních technik, která je vhodná právě pro chladná obdob roku, je sauna.

Klasické finské či infra saunování má vliv na prokrvení organismu, zlepšení cirkulace krve a následné odstranění různých blokád, což se projeví zlepšením celkového fyzického i duševního zdraví.

Při saunování dochází k otevření kožních pórů a pocení, a tím se náš organismus i částečně detoxikuje. V zimním, chladném období je prokázaný pozitivní vliv saunování na posílení imunity.