Zdraví prospěšná Himalájská sůl (růžová sůl) – na co je dobrá?

Stovky a tisíce let měla civilizace za to, že sůl je bílá. My, co žijeme desítky let, jsme si to mysleli také. Stolní sůl, mořská sůl, košer sůl, kamenná sůl, jakákoliv. Prostě byla bílá. Pak se ale objevila sůl růžová a teď je všude. Od jídla přes zkrášlující produkty po dekorativní předměty. A nikdo pořádně neví proč.

Veškerá růžová sůl je konkrétně označená jako himálajská. Většina jí údajně pochází z obrovského solného dolu Khewra, který se nachází mezi pákistánskými městy Islámábád a Láhaur, jižně od samotného Himálaje. Tyto solné žíly jsou stovky milionů let staré a vznikly tak, že bylo mořské dno vytlačeno do pevniny. Panují legendy, že místo bylo poprvé objeveno Alexandrem Velikým.

Ta růžová barva a přirozený vzhled způsobuje, že dózička touto solí naplněná udělá opravdu dojem. A to zákazníky přitahuje.

No a dnes se růžová sůl objevuje na našich talířích, v dekorativních dózičkách, solných wellness jeskyních a mnoho instagramových welness influencerů nám tvrdí, že růžová sůl pomáhá regulovat krevní cukr a spánkový cyklus.

 Přestože himálajská sůl perfektně plní svou funkci – umí udělat jídlo slaným, nikdy předtím nebyla oceňována za svou mimořádnou kvalitu. Proto je její raketový vzlet do světa jídla a moderního životního stylu tak podezřelý.

Prostě je růžová

Její zapamatovatelný vzhled dává produktu „byznys výhodu“. Jinak by bylo pro marketéry velice složité odlišit něco takového, jako je sůl od soli.

„Je opravdu hezká, že?“ rozplývá se Megan O’Keefe, byznys manažerka ze SaltWorks, což je největší americký dovozce soli.

„Ta růžová barva a přirozený vzhled způsobuje, že dózička touto solí naplněná udělá opravdu dojem. A to zákazníky přitahuje.“

Spousta lidí ji vidělo a líbila se jim, vymysleli si tedy pohádku o jejím zdraví, a tím si svou touhu po ní odůvodnili.  

Kulinářský expert Ali Bouzari se poprvé setkal s růžovou solí v obchůdku s kořením v Denveru. „Zeptal jsem se jedné z prodavaček, k čemu je ta sůl dobrá. Jen se na mě podívala a řekla: Prostě je růžová.“

Zdraví prospěšná Himalájská sůl (růžová sůl) – na co je dobrá?

Prostě ty fotky s růžovou vypadají tak nějak líp

Její barva je rozhodně klíčem instagramového úspěchu, pod hashtagem #pinksalt existuje víc než 70 000 obrázků.

I když mnoho věcí (jako třeba celerový džus) získalo svou popularitu jen díky tomu, že o nich lidé s mnoha followery na Instagramu řeklo, jak jsou zdravé, himálajská sůl je přece jen trošku jiný případ.

Spousta lidí ji vidělo a líbila se jim, vymysleli si tedy pohádku o jejím zdraví, a tím si svou touhu po ní odůvodnili.

Jako kurkuma či matcha

Specifický vzhled má růžová sůl kvůli zvýšené hladině stopových minerálů. A i když tyto minerály skutečně obsahuje, jejich zdravotní výhody jsou podle Bouzariho mýtus. „Není v ní tolik zinku, hořčíku nebo vápníku, abychom na těle pocítili nějakou změnu oproti soli bílé,“ řekl. A sůl jako taková není komplexní potravinou, která by byla schopná pomoci tělu efektivně absorbovat živiny.

Říkám si, jestli by si růžovou himálajskou sůl kupovalo tolik lidí, kdyby se jí říkalo prostě pákistánská.

Pořád je to ale právě ten legendární původ nějakého jídla, který dokáže dát různým zdravotním tvrzením kredibilitu a punc autenticity.

Růžová sůl se tak může zařadit k potravinám, jako je kurkuma nebo matcha, které se v Asii používaly po staletí a které byly přivezeny na Západ a tak nějak zfetišizovány – pro jejich mystický původ a téměř magické medicínské vlastnosti.

„Říkám si, jestli by si růžovou himálajskou sůl kupovalo tolik lidí, kdyby se jí říkalo prostě pákistánská,“ přemítá Bouzari. V Pákistánu se totiž nad původem své soli vůbec nepozastavují.

Zdraví prospěšná Himalájská sůl (růžová sůl) – na co je dobrá?

Takto vypadají doly s růžovou solí v Pákistánu. Sůl je ale „himálajská

Ochutnejte kosmetiku

Dalším důvodem popularity jsou zřejmě obavy z nezdravého průmyslového jídla. Američtí mileniálové, kteří tak nějak vyrostli na těžce zpracovaném jídle, chtějí vědět, co jedí. Jenže není to jen jídlo, lidé tuhle sůl milují tak moc, že ji cpou skoro do všeho, od koupelového peelingu po solné lampičky.

Hillary Dixler Cavanová, redaktorka magazínu o jídle, vidí popularitu růžové soli jako součást celého „wellness směru“. „Gwyneth Paltrow si jednou namočila hranolku do svého krému a snědla ji, aby ukázala, jak moc je krém organický,“ poznamenala. „Existuje tady představa, že vaše kosmetika by měla být také jídlem, a naopak, že vaše jídlo by mělo být krásné.

Lidé se tím snaží dokázat, že si váží přírodních a organických ideálů.“

Mimochodem, růžová sůl je také mnohem dražší než její méně fotogenický, ale zdravotně asi stejně prospěšný „bílý bráška“.

Dixler Cavanová je také skeptická ohledně toho, že by používání soli mimo jídlo byl důkaz její kvality. „To, že ta sůl není rozšířená v top restauracích, vypovídá o ledasčem,“ říká. „Růžová sůl je estetická záležitost. Je to jako si koupit nějakou předraženou svíčku. Vypovídá to jen o vkusu.“

Mimochodem, růžová sůl je také mnohem dražší než její méně fotogenický, ale zdravotně asi stejně prospěšný „bílý bráška“. Kilogram himálajské soli například z Greenmarket.

cz vás bude stát 150 korun, kdežto kilo jedlé soli z Tesca pořídíte za 3,90. Některé ceny odradí, některé ne. Jak říká Bouzari: „Je to divadlo, představení.

Růžová sůl je esteticky přitažlivá a její krása tedy chuť jídla nepřímo ovlivní tak jako tak.“ A taky ho osolí stejně jako sůl bílá.

Zdraví prospěšná Himalájská sůl (růžová sůl) – na co je dobrá?Sůl je neekologická. Pomůže k bezpečí řidičů i přírody cukr?

foto: Shutterstock, zdroj: The Atlantic

Superslaná alchymie. Vyplatí se za sůl připlatit, nebo jde jen o marketing? | Dobrá chuť

Kamenná, mořská, vakuovaná, technologicky upravená rafinovaná anebo panenská přírodní… Kdo touží posypat si pokrm něčím lepším, může si vybrat ještě například narůžovělou himálajskou, diamantovou, ájurvédskou kouzelnou sůl nebo sůl černou, vulkanickou, které se v Indii říká kala namak a jež chutná po síře.

Jedna z nejdražších solí na světě pochází z Jižní Korey. O několikrát pražené nebo pečené bambusové soli výrobce tvrdí, že obsahuje na osmdesát minerálů a stopových prvků, pomáhá udržovat vyrovnané pH v těle a je mnohem zdravější než ta mořská.

Vzniká v dutém bambusovém stvolu, který se ucpe jílem a následně zahřívá na velmi vysokou teplotu, proces pečení a zrání trvá skoro tři roky. Jíl prý ze soli vytáhne nečistoty, bambus ji zase obohatí o minerály a vůni dodá kouř z borovicového dřeva, nad kterým se zahřívá.

Kolik za kilo tmavě zbarvené zázračné bambusové soli s nasládlou, až uzenou chutí zaplatíte? K dostání je přes Amazon a stojí 260 dolarů, což je necelých šest tisíc korun.

Supersůl, nebo jen NaCl?

Se všemi druhy (nejen) bílého slaného prášku se lze setkat od domácího vaření až po špičkové restaurace. Mnohé navíc bývají k nalezení na e-shopech v segmentu superpotravin.

„Himálajská sůl je jedna z nejčistších, také s ní solím.

Ale superpotravina? Stále jde z 97 až 100 procent o NaCl, chlorid sodný,“ komentuje „zdravé soli“ výživový specialista Petr Havlíček v pořadu Rozum v troubě, který o mýtech o zdravých potravinách natáčí spolu s gastronomickým expertem Romanem Vaňkem pro Mall TV.

I u té nejvybranější soli podle Havlíčka platí, že by se na ni nemělo pohlížet jako na zázračnou ingredienci a absolvovat dobrovolně solné kúry. Ani té nejlepší soli by člověk neměl konzumovat příliš.

Zdraví prospěšná Himalájská sůl (růžová sůl) – na co je dobrá?

Internistka a specialistka v oblasti výživy Hana Mojžíšová k tomu dodává: „Můžeme experimentovat a výsledek posoudit sami. Ochutnat solný květ, fleur de sel, nebo maldonskou sůl. Sama doporučuji zejména pestrost všech dalších potravin. Doma solíme běžnou kamennou solí obohacenou jodem nebo mořskou solí.

Vyzkoušela jsem i speciální kamennou hrubozrnnou sůl, himálajskou sůl a uzenou sůl. Nejsem velký odborník na to, jak moc dokáže drobek soli vytáhnout chuť upravované potraviny, jak uvádí někteří šéfkuchaři. To spíš experimentuji s vyladěním pokrmu jednodruhovými bylinkami a kořením.

Vliv druhu soli na naše zdraví je podle mého názoru minimální.“ 

A upozorňuje, že pokud by se sůl měla prezentovat jako zdroj dalších minerálů, tedy důvod, proč hledat speciální, „divotvornou“ sůl, musela by pokrýt alespoň 15 procent denní potřeby daného minerálu. Původ soli je podle ní ale důležitý z jiného důvodu: tím je znečištění životního prostředí.

„Nemůžeme podceňovat jeho vliv, mám na mysli například plasty nebo ropu v oceánech nebo následné chemické úpravy produktu. V souvislosti s rostoucím znečištěním vody je podle mě důležité, ve které oblasti a za jakých podmínek výroba mořské soli probíhá,“ zamýšlí se Mojžíšová.

Kolik je v soli minerálů a dalších látek, jak moc solí nebo nesolí a zda se její kvalita liší podle ceny, zkoumal nedávno časopis dTest. Jeho nezávislý test ukázal, že nemá smysl spoléhat se na jakoukoliv sůl coby zdroj jiných minerálních látek než sodíku a chloru.

„Ani ty nejdražší himálajské soli nedokážou v maximální denní porci pokrýt více než 3,7 procenta doporučené denní dávky železa a jedno procento vápníku nebo draslíku,“ říká k šetření Hana Hoffmannová, šéfredaktorka dTestu.

Budete mít zájem:  Biojídlo vážně chutná jinak. Otestovali jsme to

Do testu bylo zahrnuto 19 vzorků kamenné, mořské a himálajské soli. 

„Rozdíly ve složení jedlé soli nebyly zásadní, zato ceny se pohybovaly od 4 do 116 Kč za kilo. Chemický základ je u všech stejný,“ doplňuje Hoffmannová.

V dTestu si také všímají, že někteří výrobci porušují vyhlášku, která zakazuje používání některých slov: „Obaly například nesmějí vyvolávat dojem, že některá potravina je přírodní, pravá nebo čistá (…), jsou rovněž zakázány jakékoliv zmínky o tom, že potraviny zlepšují stav organismu, nebo dokonce léčí.“

Kolik je málo a kolik moc

Pět až šest gramů, to je množství soli v potravě, které lékaři doporučují pro zdravého jedince. Jde ovšem o gramáž, kterou průměrný Čech překročí i třikrát a spořádá 15–16 gramů soli za den. Nesolit, nesolit, zní roky v různých výživových doporučeních.

Sůl je pro tělo důležitým zdrojem sodíku, který je sice nezbytný, ale většinou ho máme v dostatečném množství. „Klesá při stavech spojených s velkým pocením, při závažném zvracení a průjmech.

Naopak pozornost musíme věnovat jeho nadbytečnému příjmu, který se stále udává v souvislosti s řadou zdravotních problémů, zejména onemocnění cév,“ vypočítává Hana Mojžíšová. U pacientů s kardiovaskulárními onemocněními se doporučené množství snižuje i na 2–3 gramy za den.

„Jde o oficiální výživová doporučení, která si každý stát průběžně upravuje v souladu s novými ověřenými poznatky. Podobně jako v jiných oblastech poznání existují studie, které neprokázaly souvislost mezi množstvím soli ve stravě a výskytem například hypertenze.“

Kamenná sůl – získává se z přírodní čisté kamenné soli. někdy se do ní přidává jod a fluor. Stojí pár korun. Mořská sůl – nejběžnější varianta ke kamenné soli. Cenové rozpětí za balení je obrovské – ceny začínají na zhruba dvaceti korunách za kilogram. Himálajská sůl – stojí asi padesát korun za půl kilogramu. Díky vyššímu obsahu železa je narůžovělá.Fleur de sel – královna solí se sbírá ručně. Vzniká v horkých a větrných dnech, kdy se na mořské hladině tvoří slané vločky. Deset deka stojí sto i více korun. Černá vulkanická sůl – jde o nerafinovanou vulkanickou sůl s obsahem železa a také siřičité složky (proto trochu voní a chutná po vejcích). Těží se v Indii a Pákistánu. Deset deka stojí cca šedesát korun.

Internistka Hana Mojžíšová říká, že doporučení pro množství zkonzumované soli se aktuálně nemění a probíhá diskuse týkající se míry účinku na naše zdraví. Přidává rady, které si z konzultací nad stravovacími návyky odnášejí její klienti.

Problémem jsou zpracované potraviny, pečivo, uzeniny, některé sýry a dochucovadla: pokud strávník vymění rohlík nebo jinou přílohu na talíři za zeleninu, sníží obsah soli a zároveň pokrm odlehčí. Lékařka také upozorňuje, že pestrost našeho jídelníčku se nám zdá samozřejmá, ale není.

„Jsme zvyklí nakupovat a vařit pár jídel stále dokola. Doporučuji zvýraznit chuť jídla bylinkami a nekupovat hotové směsi se solí.“

Netrapte se solí

Úsporné solení jakožto cesta ke zdraví je podle další výživové expertky Margit Slimákové spíše domněnka. „Nemáme dostatek důkazů, že by snižování příjmu soli mělo jednoznačně jenom příznivý efekt na zdravotní stav,“ zamýšlí se na svém blogu Margit.cz.

Sůl však podle ní zůstává i nadále kontroverzním tématem. „Většina lékařských a státních organizací doporučuje všem lidem její omezování, přestože rozsáhlé studie prospěšnost plošného omezení soli nepotvrzují a přestože je sodík esenciální mikroživinou.

Ti, kdo chtějí doporučení omezovat sůl ve stravě podložit fakty, mají smůlu. V současné době není prokázáno, že by snižování příjmu soli vedlo ke snížení nemocnosti či úmrtnosti, a to jak v případě kardiovaskulárních, tak všech ostatních chorob.

Strava bez soli je nechutná a kampaň za omezování soli (a cholesterolu) maskuje skutečný problém naší stravy, kterým je přejídání se cukry,“ poukazuje Slimáková.

Vyhnout bychom se také měli vysoce průmyslově upraveným potravinám. „Jezte skutečné potraviny a netrapte se solí,“ vzkazuje svým čtenářům. Těm nemocným pak připomíná: zapomeňte na cukr. „Příjem cukru podporuje uvolňování hormonu inzulinu ze slinivky břišní.

Inzulin podporuje zadržování vody a sodíku v ledvinách. Vyšší objem vody a sodíku v našich cévách je pak základem vyššího krevního tlaku. To je však pouze jedna cest. Inzulin nám zvyšuje tlak i dalšími mechanismy.

Třeba podobně jako stresový hormon kortizol aktivací sympatiku podporuje zúžení cév, které také vede ke zvýšení krevního tlaku,“ připomíná Slimáková.

Její řádky ale nelze brát jako návod, jak si do jídla obrátit celou solničku, spíš nabádá k selskému rozumu: skutečné jídlo s sebou přináší automaticky menší příjem soli, zároveň ale není nutné vařit podle některé z kuchařek, které propagují jídlo zcela bez soli.

Nesolit vůbec je podle posledních výzkumů (například kanadské studie publikované letos v létě v odborném časopisu Lancet) pro zdraví podobně rizikové jako solit až moc. Vědci nabádají ke střídmému užívání: ani málo, ani moc.

Jako odstrašující příklad uvádí například Číňany, kteří kvůli hojné konzumaci sójové omáčky mnohonásobně překračují doporučovaných 5 gramů soli a dostávají se přes 12 gramů denně.

Chuť podle šéfkuchařů

Slaný trend pronikl i do špičkových kuchyní. „Sůl je samozřejmě nezbytná, pomůže chuti, téměř bez dodání soli se obejdou snad jen mořské plody, které jsou přirozeně slané od mořské vody,“ říká Leonardo Di Clemente, šéfkuchař restaurace Cotto Crudo v pražském hotelu Four Seasons.

Při práci nejčastěji využívá stolní nebo mořskou sůl obohacenou o jod, někdy sáhne i po himálajské růžové nebo keltské šedé mořské soli. „Soli se trochu chuťově liší podle místa původu nebo podle toho, jak nahrubo je namelete.

Tu nejlepší si necháváme na doladění jídla před podáváním, například pokud mám v plánu, aby v prvním soustu trochu zakřupala.“

Slavný americký šéfkuchař Thomas Keller, držitel několika michelinských hvězdiček a majitel restaurací The French Laundry a Per Se upozorňuje na největší chybu při solení u amatérských kuchařů: zrníčka nechávají padat na pokrm až moc zblízka.

Šéfkuchaři solí pěkně zvysoka, aby se sůl na jídle rovnoměrně rozprostřela. Zatímco během vaření využívá jemně namletou sůl, na finální doladění sáhne stejně jako Leonardo di Clemente po hrubší.

Na dotažení při posledním kroku se hodí mořské soli ve tvaru vloček, například maldonská sůl nebo fleur de sel.

Zdraví prospěšná Himalájská sůl (růžová sůl) – na co je dobrá?

A jaké soli v českých kuchyních právě frčí? V hypermarketech a supermarketech Albert zákazníci volí spíš klasiku. „Stálicí je s převahou tradiční kamenná sůl s jodem. Mezi další oblíbené patří alpské, mořské či himálajské soli.

Poptávka u těchto prémiovějších produktů roste v řádu jednotek procent ročně,“ uvádí za Albert Barbora Vanko. Při nákupech v online supermarketech, které zaváží zboží hlavně ve větších městech a okolí, se lidé pouštějí do většího experimentování.

„I vzhledem k skladbě našich zákazníků, kteří si často vybírají prémiové zboží, je u nás prodej soli také trochu odlišný než v běžném supermarketu,“ vysvětluje Rostislav Brzobohatý, marketingový ředitel Rohlik.cz.

Nejprodávanější soli jsou na Rohlíku mořské soli – bretaňská a hrubozrnná, následuje himálajská sůl. Na třetím místě je pak klasická kamenná.

Zdraví prospěšná Himalájská sůl (růžová sůl) – na co je dobrá?

Himalájská růžová sůl

Zdravé potraviny 100% 16. února 2016 / Jana Konečná

Zdraví prospěšná Himalájská sůl (růžová sůl) – na co je dobrá? zdroj: shutterstock.com

Že je pro nás sůl velice důležitá, víme už od dětství díky pohádce Sůl nad zlato. Sůl naše tělo potřebuje pro správné hospodaření s minerálními látkami a také s vodou. Je nezbytná pro aktivitu buněk – pomáhá totiž s přenosem nervových vzruchů. Ovlivňuje také činnost svalů.

Její důležitost si lidské pokolení uvědomuje už od pradávna. Sůl byla v minulosti velmi dobrým obchodním artiklem. Její cena byla vyvažována zlatem a pro distribuci byly budovány takzvané solné stezky po celém světě. V poslední době se však zvyšují nároky na potraviny.

Je třeba, aby přečkaly v neměnném stavu přepravu a následné uskladnění. Tato opatření se bohužel dotkla i úpravy soli.

Přírodní mořská sůl bývá chemicky čištěna a bělena a při tomto procesu je ochuzena o mnoho svých minerálů a dalších živin. Následně je do ní zpětně přidáván jód a navíc i různé protihrudkující a protispékavé látky.

Takto ošetřená sůl už nemá s tou původní přírodní už mnoho společného. A pro tělo je spíše zátěží. Je pro něj obtížnější ji vstřebat i vyloučit. Potřebuje k tomu až 23 hodin a spoustu vody.

Místo klasické kuchyňské soli je tedy vhodnější se poohlédnout po některé z přírodních solí. Jednou z takových je i himalájská růžová sůl.

Zdraví prospěšná Himalájská sůl (růžová sůl) – na co je dobrá? zdroj: shutterstock.com

Himalájská sůl patří mezi nejčistší soli vůbec. Ani přírodní mořská sůl kvůli stále se zhoršujícímu znečištění oceánů nedosahuje takové kvality. Himalájská sůl je totiž ručně těžena z hloubky himalájského pohoří.

Díky působení vrstev, které se v průběhu věků v pohoří usadily, obsahuje tato sůl přes 80 různých minerálů. Je prakticky stovky miliónů let stará, pamatuje ještě časy, kdy bylo na místě Himalájí moře. Není proto postižena současným znečištěním prostředí.

Tato sůl se také díky své krystalické formě velice dobře vstřebává a tělo nemá problém s vyloučením případných přebytků. Je bohatá na železo, které jí dodává její typickou narůžovělou barvu. Kromě železa pak obsahuje také hořčík, draslík, vápník, sodík a fosfor.

Budete mít zájem:  Než se z vás stane horolezec

Přispívá k regulaci krevního tlaku a zvýšené hladiny cukru v krvi. Obsažené minerály pomáhají předcházet svalovým křečím a zároveň podporují činnost nervové soustavy a podporuje zdravý spánek.

Jaký je rozdíl mezi klasickou kuchyňskou solí a himalájskou?

Na první pohled je nejvíce viditelným rozdílem růžová barva himalájské soli. Když se ale podíváme blíž na složení, najdeme rozdílů mnohem víc. V himalájské soli nenajdete žádné umělé a zbytečné přídavné látky. Nedává se do ní uměle dokonce ani jód, který je často přidáván dokonce i do mořské soli.

Klasická kuchyňská sůl je rafinovaná a tělo ji vnímá jako něco nepřirozeného a snaží se jí zbavit, což se mu daří ale velice obtížně. Stejně tak jako u kuchyňské soli platí i u té himalájské, že bychom si měli její spotřebu hlídat. Nemusíme být sice tak opatrní jako u klasické soli, ale přesto není vhodné to s její konzumací přehánět.

Obecně se doporučuje zhruba 1/4 čajové lžičky denně.

A jak je to s jódem v himalájské soli?

A pokud přestaneme používat uměle jodizovanou nebo mořskou sůl a plně ji nahradíme himalájskou solí, nebudeme mít pak nedostatek jódu? Jód je přece nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy, která ovlivňuje činnost celého organismu. V himalájské soli sice nějaký jód je, ale je ho tam opravdu jen stopové množství, proto je dobré se zaměřit i na ostatní zdroje jódu, jako jsou třeba mořské řasy.

Himálajská sůl: výrazně zdravější alternativa běžné soli

Zdraví prospěšná Himalájská sůl (růžová sůl) – na co je dobrá?
Himálajská sůl

Himálajská sůl má růžovou barvu, čímž se liší od běžné stolní soli. Tento rozdíl však není ani zdaleka nejpodstatnější. Především je totiž výrazně zdravější, takže pokud ji ještě nepoužíváte, začněte.

Himálajská sůl vzniká již 200 milionů let!

Himálajská sůl pochází z dolu Khewra na území Paňdžábu, a to v pákistánské části (druhá patří Indii).

Její vznik přitom započal již před 200 miliony lety, kdy nastalo postupné vysychání místního moře.

Sůl, která vznikla odpařováním vody, se během tohoto dlouhého období dostala až do hloubky 800 metrů. K lidskému objevu, že je pod zemí tak vysoká koncentrace soli, však samozřejmě došlo mnohem později.

Stalo se tak ale už ve starověku, kdy na tuto skutečnost přišli členové armády Alexandra Velikého a zřejmě již tehdy se započalo s těžbou. Těží se tu tedy více než 2 000 let, nicméně do světa se himálajská sůl vyváží teprve od 16. století.

Kde himálajskou sůl ochutnat?

Sůl je k dochucování pokrmů používána odedávna. Na druhou stranu běžná stolní sůl rozhodně neprospívá našemu zdraví. Naneštěstí ji lze nalézt ve většině domácností i restaurací. To se ale naštěstí začíná v poslední době měnit.

Proto už některé podniky používají zdravější varianty, a to včetně té himálajské. Tu navíc seženete v mnoha obchodech, ačkoli se západním světem se v tomto ohledu zatím srovnávat nemůžeme. V každém případě si můžete pořídit hrubou, mletou, ale třeba také bylinkovou himálajskou sůl.

Uplatnění himálajské soli se nenachází pouze v kuchyni

Veškeré výše zmíněné varianty himálajské soli lze samozřejmě použít v kuchyni, a to k dochucení nejrůznějších pokrmů. Jenže v domácnosti ji lze využít i dalšími způsoby.

Pokud kupříkladu po náročném dni rádi relaxujete v koupelně, velmi vhodná je i jako sůl do koupele. Díky své růžové barvě ji navíc kupují lidé, kteří si potrpí na zajímavé interiérové dekorace.

Himálajská sůl zkrátka a dobře najde své místo na mnoha místech domácnosti.

Vliv himálajské soli na lidské zdraví

Už jsme zmínili, že je himálajská sůl výrazně zdravější alternativou běžné soli, jež je rafinovaná, tzn. průmyslově upravená. To má za důsledek, že obsahuje prakticky pouze chlorid sodný.

Ne že by tato sloučenina škodila lidskému zdraví, právě naopak, nicméně přítomny jsou rovněž některé chemické látky, které působí proti vlhkosti či spékání. Himálajská sůl je naopak nerafinovaná, takže se v ní chemikálie nevyskytují.

A navíc obsahuje přírodní jód a více než 80 desítek dalších zdraví prospěšných prvků, včetně hořčíku, síry, draslíku, železa nebo vápníku.

Zajímavosti o himálajské soli

  • Ptáte se, proč je himálajská sůl vlastně růžová? Důvodem je přítomnost čistého železa, které pochází z lávy.
  • Důl Khewra se nenachází přímo v Himálajích, ale několik set km dále. Na mapě jej konkrétně naleznete zhruba 160 km jižně od Islámábádu, tedy hlavního města Pákistánu.
  • Pokud himálajskou sůl kupujete, nemusíte se obávat, že by jen tak došla. Podle všeho je totiž v dole Khewra přes 200 milionů tun této sloučeniny.
  • Khewra je dokonce druhým největším solným dolem na světě. Překonává jej už pouze důl Goderich v kanadském Ontariu.
  • O himálajskou sůl s největší pravděpodobností nepřijdou ani příští generace. Pokud se totiž bude pokračovat v současném množství těžby, její ložisko vydrží téměř 700 let!

Zdraví prospěšná Himalájská sůl (růžová sůl) – na co je dobrá?

Wolfberry Himalájská sůl černá Kala Namak 1000 g

Wolfberry Himálajská sůl černá, která je známá také jako Kala Namak. Speciální druh indické minerální soli s výraznou siřičitou vůní.

Černá sůl se těží ze sopečných jezer Pákistánu a Indie a její chuť a vůně může ty, kteří s ní přijdou poprvé do styku odradit, protože připomíná uvařená vejce na tvrdo. Po tepelné úpravě však získává zemité aroma.

Podle ájurvédských lékařů je Kala Namak nejvíce prospěšnou formou soli, protože na rozdíl od obyčejné soli nezvyšuje obsah sodíku v krvi. Právě proto tito učenci doporučují černou sůl lidem, kteří mají vysoký tlak, nebo těm, kteří mají dietu s nízkým množstvím soli.

Bez černé soli by si místní obyvatelé nedokázali představit přípravu takových lahůdek jako je chaats, čatní, nebo raitas. A slavné koření čát másala? Tak vězte, že to by bez Kala Namak vůbec nebylo.

Indové si tuto sůl dávají i na ovoce, takže můžete vyzkoušet v našich podmínkách malinko osolit například banán, nebo jablko a budete příjemně překvapení zajímavou chutí. Chemické rozbory ukázaly, že Kala Namak obsahuje širokou škálu minerálních látek a stopových prvků.

Nejvíce převládají chlorid sodný, chlorid hořečnatý, síran sodný, chlorid vápenatý a železo.

Všechny prvky obsažené v himálajské růžové soli: vodík, lithium, beryllium, bor, uhlík, dusík, kyslík, fluorid, sodík, hořčík, hliník, křemík, fosfor, síra, chlorid, draslík, vápník, skandium, titan, vanad, chrom, mangan, železo, kobalt, nikl, měď, zinek, galium, germanium, arsen, selen, brom, rubidium, stroncium, ytterbium, zirkonium, niob, molybden, technecium, ruthenium, rhodium, palladium, stříbro, kadmium, indium, cín, antimon, telur, jód, cesium, barium, lanthan, cer, praseodym, neodym, promethium, samarium, europium, gadolinium, terbium, dysprosium, holmium, erbium, thulium, ytterbium, lutecium, hafnium, tantal, wolfram, rhenium, osmium, iridium, platina, zlato, rtuť, thalium, olovo, bismut, polonium, astat, francium, radium, aktinium, thorium, protaktinium, uran, neptunium, plutonium.

Nutriční hodnoty ve 100g:

Energie: 0 kcal / 0 kJ; Tuky: 0 g; Sacharidy: 0 g; Vláknina: 0 g; Bílkoviny: 0g; Sůl: 100g. Některé minerály ve 100g: Vápník: 340 mg; Mangan: 100 mg; Železo: 105.4 mg

  • Balení:
  • 1000 g
  • Země původu:
  • Pákistán

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

– trochu zvláštní vůně při vaření mizí Výborná sůl, už nesolím jinak… Výborné, až na ten ne zrovna příjemný zápach po vejcích

WZdraví prospěšná Himalájská sůl (růžová sůl) – na co je dobrá?olfberry je výhradně česká společnost, která vznikla v roce 2005. Zahájila činnost, přímým dovozem kustovnice čínské z lokality Ninxia v Číně. Od názvu samotného ovoce následně vznikl název ochranné známky WOLFBERRY®, tedy anglicky ustálený název pro Kustovnici čínskou.

Značka Wolfberry klade enormní důraz na kvalitu. Z tohoto důvodu preferuje suroviny pocházející z ekologického zemědělství. Každý výrobek před uvedením do prodeje prochází přísným testováním.

Kromě produktů kustovnice naleznete v nabídce Wolfberry například chia semínka, panenský kokosový olej, kakaový prášek, třtinový cukr či extrakt ze zeleného ječmene.

Značka Wolfberry se postupem času stala synonymem pro zdravý životní styl a čerstvost. Pokud chcete být v dobré psychické i fyzické kondici, neváhejte a rozšiřte řady jejích spokojených zákazníků. Značka Wolfberry jistě zaujme všechny, kteří chtějí žít zdravě, jsou nároční a nespokojí se s málem.

Zdraví prospěšná Himalájská sůl (růžová sůl) – na co je dobrá?

  • 15.9.2021 Nepostradatelné vybavení do školky po prázdninách: vitamin C Hurá do školky! Po letních prázdninách se děti opět vracejí ve větším počtu mezi své vrstevníky. Vzájemně si předávají nejen letní zážitky a nově nabyté životní zkušenosti, ale blízkým kontaktem při hrách se vzájemně „obohacují“ také o nejrůznější viry. Podzimní období charakterizované kratšími dny …

Zdraví prospěšná Himalájská sůl (růžová sůl) – na co je dobrá?

Zdraví prospěšná Himalájská sůl (růžová sůl) – na co je dobrá?Sůl používá každý z nás na dochucování jídel. Je také všeobecně známo, že solit se má s mírou. Na druhou stranu je sůl pro naše tělo velmi důležitá a bez ní by nedokázalo správně fungovat. Není však sůl jako sůl. Mezi její druhy bývají propastné rozdíly. Bohužel, běžná stolní sůl nacházející se ve většině domácností a restauracích, má jen velmi málo společného s přírodní solí. Klasická sůl je vysoce zpracována a obsahuje téměř výhradně jen chlorid sodný (97% a více) a k tomu pár přidaných chemikálií jako například pohlcovače vlhkosti či protispékavé látky.

Budete mít zájem:  Co v sobě obsahuje zelený ječmen?

Himalájská sůl – růžové zlato

Kromě běžné soli se na trhu nachází i mořská sůl a růžová Himálajská sůl. Himálajská sůl vznikla krystalizací mořské vody po celé miliony let v oblasti Himálaje. Sbírá se z úpatí Himálajských hor, ve velkém solném dole v Pákistánu, v druhém největším dole na světě.

Himálajská sůl obsahuje až 84 prvků, které jsou pro naše zdraví nepostradatelné, včetně hořčíku, vápníku, chloru, fosforu či železa. Její růžové zabarvení způsobuje železo. V Himálajské soli se nacházejí i důležité stopové prvky jako selen, jód nebo měď.

A co je podstatné neobsahuje žádné přidané chemické látky.

Zdravotní přínosy Himalájské soli

Při pravidelném užívání Himálajské soli v množství jedné polovině čajové lžičky denně, bude mít na vaše tělo následující spektrum účinků:

  • Kontrola úrovně tělesných tekutin a hydratace
  • Regulace tlaku v cévách
  • Rovnováha tělesného pH (zamezení překyselení)
  • Regulace hladiny krevního cukru
  • Zlepšení absorpce živin ve střevech a zvýšená energetická úroveň
  • Podpora zdraví cév, kostí a respiračního systému
  • Prevence křečí v lýtkách
  • Ochrana ledvin a močového měchýře
  • Zlepšení spánkového cyklu
  • Oddalování projevů stárnutí
  • Podpora libida
  • Pročišťuje organismus od škodlivých látek
  • Podporuje okysličení buněk
  • Doplňuje do těla minerály
  • Normalizuje hladinu hormonů
  • Odbourává krystalky z kloubů
  • Lepší hojení pokožky

Tento seznam zní opravdu skvěle a vypovídá o nadřazenosti Himálajské soli. Je však nutné také připomenout, že tato sůl může občas obsahovat i malé stopy hliníku, olova a některých dalších těžkých kovů. To je ale riziko u každé kamenné soli.

TIP: 5 druhů soli pro zdraví i relaxaci

Himalájská sůl versus běžná kuchyňská sůl

Proces vysokého zpracování běžné soli z ní odstraňuje mnohé prospěšné látky. Když přijmete čistý chlorid sodný, tělo ho vnímá jako vetřelce a snaží se ho vyloučit.

Je to však poměrně namáhavý proces, a dokud se tak stane, sůl v těle vede k dráždění tkání, zadržování vody a nakonec k vysokému krevnímu tlaku.

Z dlouhodobého hlediska přílišné solení může vést k různým onemocněním, včetně revma, artritidy, dny, ledvinových a močových kamenů či celulitidy.

Příprava solanky z himalájské soli

Solanka je nápoj z vody a himálajské soli a je vhodná pro těžce pracující, sportovce, lidi s bolestmi kloubů, vysokým tlakem, překyseleným organismem nebo pro lidi, kteří si chtějí svůj organismus pročistit. Při užívání solanky musíte upravit i stravu a to tak, že příjem klasické soli dostanete na minimum.

Potřebujete:

  • 1 kávová lžička himálajské soli (u váhy do 65 kg, nad 2 káv. lžičky)
  • 0,6 litru vody

Tato dávka slouží na jeden den, ale nesmíte zapomenout, že solanka se musí pít spolu s dostatkem čisté vody, aby měla skutečně pozitivní efekt na organismus. Solanku pijte před hlavním jídlem 2,5 – 3 deci. Solanku užívejte jeden týden a pak si dejte alespoň dvoutýdenní pauzu.

Samozřejmě, ani s himálajskou solí by se to nemělo přehánět. Odborníci radí užívat ne více než 1500 mg sodíku denně. Proto polovina čajové lžičky této soli zcela postačuje.

A co si ještě o soli přečíst?

VIDEO: Jak na přípravu solanky z himalájské soli?

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Růžová himálajská sůl: malý podvod s velkou ekologickou stopou

Himalájská růžová sůl, která vlastně vůbec nepochází z Himalájí, obsahuje ve stopovém množství přes 84 jiných chemických prvků. Například toxický arsen, beryllium, lehce radioaktivní cesium. Ty jí dodávají onu přitažlivou barvu.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | FMGS Gemstones Minerals / youtube.com Pravá růžová himálajská sůl pochází z podhůří Himálaje v Pákistánu. Nenachází se na úbočích pohoří a křišťálově průzračných horských jezírek, ale těží se pod zemí. Není o nic zdravější, než jiná sůl. Jen je v průměru dvacetkrát dražší a zatížena je výraznou ekologickou stopou. Hovoří o tom BussinesInsider.

Kolem posypu růžových krystalků, velkých hrud i celých zdobně broušených valounů „himálajské“ soli se na západě vytvořil ohromný gastroesoterický kult.

Zmíněné soli se přisuzují nejrůznější schopnosti, od zdravějšího solení, přes snižování rychlosti stárnutí po prostředek k efektivnímu hubnutí.

Nechybí zmínky o ozdravném účinku solných lamp pro astmatiky, konzumaci pro čištění lidského těla od parazitů či zvýšení libida, zlepšení spánku nebo jako vhodný doplněk praktické meditace.

To vše klidně i za 180 korun za kilo, s tím, že od himálajské růžové soli odvozené kosmetické produkty jdou s cenou ještě dál. Jen vysoká poptávka po exoticky zabarveném přírodním produktu by ale zase takový problém nepředstavovala.

Srdečné pozdravy z Pákistánu

Kamenná růžová sůl se totiž nezískává odpařováním nebo navrtáváním slanisek, ale hlubinnou těžbou.

Její světová naleziště jsou výskytem dost limitovaná, nachází se jen na několika lokalitách v Peru a Austrálii, coby geologický pozůstatek dávných moří.

Najdeme ji také v Pákistánu, v druhém největším solném dole světa, Khewra. Horníci ji tu dobývají podobně jako uhlí, s využitím těžké strojní techniky a sbíječek.

Celý proces je přitom k životnímu prostředí šetrný asi tak, nu, jako těžba uhlí. Ročně odtud do světa zamíří 350 000 tun soli. Pod zemí tu podle odhadů odpočívá zásoba vyčíslená na 85 milionů tun. Co to znamená? Že kromě vzácnosti ve smyslu geograficky omezeného výskytu zdroje není růžová sůl vlastně moc vzácná. A pochybné je to i s pointou „zdraví“.

Zdraví prospěšná Himalájská sůl (růžová sůl) – na co je dobrá? Karel Karmasin: Rozdíl mezi himálajskou solí a běžnou kuchyňskou solí

Himálajská růžová sůl obsahuje ve stopovém množství přes 84 jiných chemických prvků (například i toxický arsen, beryllium, lehce radioaktivní cesium). Ty jí dodávají onu přitažlivou barvu. Jsou ale obsaženy jen ve stopových koncentracích, dohromady tyto příměsi netvoří více než 2 %.

Zbývajících 98 % je obyčejný halit, tedy klasické NaCl, chlorid sodný. Obyčejná sůl. Že by snad tyto příměsi měly nějaký přímý benefit na zdraví uživatelů a konzumentů je pak stejně pravděpodobné, jako u homeopatické medicíny. Pákistánská sůl chutná stejně, jako obyčejná sůl. Je jen násobně dražší. A také více cestuje světem.

Je nám opravdu zapotřebí?

V průměru „najede“ kolem 11 000 kilometrů, protože je tolik žádaná hlavně v zahraničí. Ve Spojených státech amerických, v Evropě. Což se jeví z environmentálního hlediska poněkud nerozvážné. Přeprava slaného zboží, pracně vytěženého v podzemí, po moři (které je slané) do zemí, které mají dostatek vlastních zásob soli.

Nutí to k zamyšlení, zvlášť v kontextu toho, jak tragikomická nám často přijde asijská poptávka po zázračné tradiční medicíně, vyrobené třeba z rohoviny upytlačených zvířat. Ta je totiž asi tak zdravá, jako růžová himálajská sůl. Opravdu potřebujeme růžovou sůl?

reklama

"Luxusní" růžová sůl je drahý podvod. Léčivá není, místo Himálaje se těží v Pákistánu

Půlkilový balíček himalájské soli stojí v Česku zhruba 30 až 80 korun. Je tak několikanásobně dražší než obyčejná bílá. Obchody vychvalují její čistotu a šetrnost k lidskému organismu. Růžová sůl je ale ve skutečnosti velký podvod na spotřebitele. Jak upozornil server Business Insider, není zdravější a její těžba naopak škodí životnímu prostředí.

Proč je růžová „himalájská“ sůl tak drahá? | Video: Business Insider

Zatímco běžná sůl kamenná se těží z pevninských dolů v místech, kde horninu kdysi zalévala slaná voda, růžová varianta se z celého světa nachází jen na několika málo místech. Kromě Austrálie a Peru především v rozsáhlých ložiscích v Solném pohoří v Pákistánu. Nikoliv tedy v Himálaji, jak naznačuje její název. 

Za vysokou cenu růžové soli podle serveru Business Insider může „kult“, který se kolem ní vytvořil mimo jiné díky sociální síti Instagram. Fanoušci himalájské soli tvrdí, že pomáhá s hubnutím, působí proti příznakům stárnutí a léčí nespavost. I ti, kteří jsou skeptičtí k jejímu údajně speciálnímu složení, si jí kvůli krásné růžové barvě cení jako něčeho „luxusního“.

Její složení je přitom v podstatě stejné jako u běžné stolní soli. Z drtivé části tvoří himalájskou sůl sloučenina chloridu sodného. „Je to sůl kamenná s přírodní příměsí oxidu železitého, který způsobuje její růžovou barvu,“ popsala deníku Aktuálně.cz Zdeňka Petáková z České geologické služby. 

Dalších až osm desítek minerálních látek, které bývají často vyzdvihovány jako zdraví prospěšné, jsou v růžové soli zastoupeny v tak mizivém množství, že jejich účinek je nulový. Naopak se růžová sůl většinou neobohacuje jódem, což ji naopak činí výživově méně hodnotnou.

Ačkoli její zvláštní účinky nejsou nikterak prokázané, hodnota celosvětového obchodu s růžovou solí dosáhne podle serveru Business Insider v příštím roce více než 14 miliard dolarů (v přepočtu asi 318 miliard korun). 

Růžová sůl se v Pákistánu získává podobně jako jiné horniny podzemní těžbou, která v oblasti zanechává výraznou ekologickou stopu. Největšími pákistánskými solnými doly jsou Khewra, Kalabagh a Warcha.

„Oblast Khewra se stejnojmenným ložiskem je z geologického hlediska velmi zajímavá. Jde o světově největší nahromadění soli kamenné vyskytující se nehluboko pod zemským povrchem,“ dodala Petáková.

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

zahraničí Aktuálně.cz sůl himaláj Pákistán

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector