Zdravé jídlo umí vypnout špatné geny

Zdravé jídlo umí vypnout špatné geny

Šroubovice DNA nese genetickou informaci jedince, v rodech si ji předáváme z generace na generaci. DNA má 46 chromozómů a 26 tisíc genů. Struktura DNA byla dlouho považována za neměnnou a neovlivnitelnou. Vědecké výzkumy však přinesly zcela nové poznatky o DNA, která prý může být ovlivňována řadou faktorů a vlivů, které rozhodují o tom, jak budou jednotlivé geny ve šroubovici fungovat. Kdy se zapnou a kdy se vypnou. Vnější vlivy spouštějí v těle chemické změny, které pomocí tzv. metylových skupin dokážou příslušné geny zablokovat. Tím jejich funkčnost na čas utlumí. Umí ale působit i opačně, výkon příslušných genů zase posílit.

Je to podobné funkci Caps Lock na počítači. Když tlačítko zmáčknete, píšete text stále velkými písmeny, když tlačítko zmáčknete znovu, pak tuto funkci odblokujete a píšete malými.

Takováto aktivace a blokace genů probíhá po celý život. DNA se nemění, ale některé úseky se začnou aktivací nebo blokací chovat odlišně.

Tuto větu je třeba zdůraznit, tedy že se jedná o korekci genů ve smyslu jejich projevu, nikoli ve smyslu změny jejich zápisu v DNA.

Představte si, že máte dispozici k Bechtěrevově nemoci, byl vám zjištěn HLA B27 antigen, ale to stále neznamená, že musíte touto chorobou onemocnět.

Záleží na tom, zda příslušný gen, který o tom rozhoduje, je zapnutý, anebo vypnutý. Když je vypnutý, nemoc se neprojevuje. Jestliže se však gen zapne třeba pod vlivem stresu, začne se projevovat a onen antigen začne být aktivní.

A podobně je tomu u jiných chorob. Tato teorie vyvrací časté postoje lidí, kteří o své chorobě říkají: „My to máme v rodině, máme to dědičné“. Jako by chtěli naznačit: „My za to nemůžeme.

“ Mají pravdu pouze částečně, mají svou rodinnou DNA, ale aktivaci genů si ovlivňují sami.

Faktory ovlivňující zapínání a vypínání genů

Na aktivaci a deaktivaci genů se podílí jak životní prostředí, tak i životní styl, konkrétní podmínky, způsob stravování a předávání si tradičních receptů, které např. vedou ke žlučníkovým problémům.

Záleží na množství stresu, kterému jste vystaveni ve škole, v práci, ve vlastní rodině, jaké fyzické aktivity podnikáte, zda-li sportujete.

To všechno a mnoho dalších faktorů ovlivňuje, které geny si zapínáte nebo vypínáte, po celý život si rozhodujete o tom, zda nakonec onemocníte na nemoc, k níž máte genetickou predispozici.

Zvláštním faktorem stres

Život začíná v okamžiku početí – dojde k základnímu zformování DNA, ta určuje základní genetickou linii nového človíčka. A tu je třeba si uvědomit, že již v průběhu těhotenství se na profilu charakteru dítěte podepíše nejen strava a životospráva matky, ale i její rozpoložení a míra stresu.

Již nyní se rozhoduje, který gen bude aktivován a který se neuplatní, protože bude vypnut, a vývoj z tohoto pohledu logicky také formuje schopnost fungování stresových mechanizmů, aktivitu faktorů, jež mají vliv na rozvoj mozkových funkcí, citu, vnímání, paměti, učení se a specifických schopností jedince.

A pak se dítě narodí a vliv okolního prostředí je ještě markantnější. A čím je jedinec starší, tím na něj působí širší spektrum vlivů. Již v dětství se formuje nejen jeho vzorec chování, ale také třeba imunita – schopnost odolávat virům, bacilům, řekněme raději obecně „vetřelcům“, kteří tělo napadají.

Nedostatek sIgA po stresu

Dr.

David McClelland, profesor psychologie na Harvardu, prováděl se svými studenty test spočívající v objektivním sledování hladiny sekrečního imunoglobulinu A (sIgA je jako hradní stráž, která chrání „vstupní brány“ našeho těla před vpádem bakterií, virů a parazitů) v souvislosti se sledováním filmu o životě Matky Terezy, protože předpokládal, že studenti budou muset podvědomě reagovat na moc její lásky.

Nedostatek sIgA způsobený stresem dovoluje množení bakterií na sliznicích těla, a tak člověk trpí různými respiračními infekty: rýmou, zánětem nosohltanu apod.

Studenti odevzdali své sliny do zkumavky před a po shlédnutí filmu o Matce Tereze. Film posílil myšlenky o bezprostřední lásce a urychlil vylučování sIgA, což se potvrdilo i laboratorními testy.

Produkce sIgA naopak stoupá po pozitivní motivaci

Lidé s pozitivní motivací produkují více sIgA než lidé, kteří tuto motivaci nemají. Dokonce se hladina sIgA snižuje, když jsou v depresi, když žijí ve stresu a bez lásky. Tento výzkum probíhal v osmdesátých letech minulého století. Ve světle uvedených nových poznatků se ukazuje možnost, že stresem bývá zablokován příslušný gen a imunita ztrácí svou schopnost obrany.

Tragické situace nastávají v případech rozvodů, nebo když se dítě narodí mladé mamince, která není schopna dát dítěti správnou péči, nebo je-li matka sama nemocná, kouří, užívá drogy, a lze popsat i jiné scénáře života. To vše vede ke snížení schopnosti potomka snášet stres v dospělosti a v případě mateřství pak i k poruchám vlastní mateřské péče, jež se také přenášejí na další generace.

Komunikace mysli a těla

Dnes víme jasně o existenci komunikace mysli a těla. Již I. P. Pavlov trénoval psy, aby vylučovali sliny při zvuku zvonku předcházejícího jejich krmení.

Také v jistém laboratorním pokusu dostávaly krysy mošt současně s drogou, která potlačuje imunitní systém. Když po vytvoření návyku dostaly jen mošt, dokázaly svůj imunitní systém potlačovat.

Proč by to nešlo i opačně? Kdyby se krysám podával mošt a droga, jež imunitu posiluje? Po vytvoření návyku pak stačí podat mošt a krysa si bude svou imunitu posilovat.

A z tohoto příkladu si můžeme vyvodit myšlenku, že když se příslušný gen vlivem stresu zablokoval, můžeme jej vlivem lásky zase odblokovat…

Možnost

Ve světě je běžné, že mnozí lidé docházejí ke svému psychoterapeutovi, je to považováno za docela běžnou věc. Dokonce lidé zastávající vysokou či hodně zodpovědnou funkci mají pravidelnou kontrolu svého emočního „naladění” a stavu mysli dokonce nařízenu…

Možná se vám už také stalo, že jste využili možnost si s někým takovým promluvit, s důvěrou mu vypovídali své trápení a důvody stresu.

Po takovém rozhovoru jste pak znovu pocítili sílu uvolnění, “něco” z vás spadlo. A to je ten jev, který popisují nové objevy epigenetiky, dílčího vědního oboru genetiky, zkoumajícího cesty přenosu dědičné informace.

Zablokovaný gen se uvolnil a nyní také víme, že se v tom okamžiku posílila vaše imunita.

Mohou dostat roztroušenou sklerózu i mé děti?

Očkování proti covidu-19 je přednostně určeno vyšším věkovým kategoriím a také chronicky nemocným. Na druhou stranu je to s vakcinací u roztroušené sklerózy (RS) komplikovanější a je k němu třeba přistupovat opatrně. Jaké je tedy resumé u pacientů s RS, očkovat, či neočkovat?

Jaké kroky následují poté, co lékař vysloví podezření na roztroušenou sklerózu? Jaká vyšetření je obvykle třeba udělat? A co lze od těchto vyšetření čekat?

Jaké jsou podtypy autoimunitní nevyléčitelné nemoci – roztroušené sklerózy (RS) – a proč je toto dělení důležité? A jaký se dá u jednotlivých typů choroby očekávat vývoj?

Přesná příčina roztroušené sklerózy nám zatím není známa. V hledáčku vědy je však hned několik hlavních podezřelých. Co s vysokou pravděpodobností stojí za tímto onemocněním?

Mnoho jedinců, kteří se potýkají s roztroušenou sklerózou, se zároveň dočká vlastních potomků. Péče i výchova v těchto rodinách však bývají v některých ohledech specifické. Jak přistoupit k informování dítěte? Je dobré dítě zapojovat? A do jaké míry je roztroušená skleróza dědičná?

Budete mít zájem:  Žlučníkové kameny - co jsou zač?

Jana Vlčková je usměvavá maminka tří dcer. Ačkoliv trpí roztroušenou sklerózou (RS), její optimistický přístup k životu je obdivuhodný. Přesto přiznává, že když se dozvěděla o své diagnóze, i ona musela zahánět černé myšlenky.

V první chvíli si roztroušenou sklerózu automaticky spojila s invaliditou. Po konzultacích se svou ošetřující lékařkou ovšem získala všechny relevantní informace a zjistila, že její situace je mnohem příznivější, než původně předpokládala.

Současná medicína umí pacientům s roztroušenou sklerózou poskytnout léčbu, která vývoj nemoci dokáže významně pozitivně ovlivnit.

Přesná příčina roztroušené sklerózy nám zatím není známa. V hledáčku vědy je však hned několik hlavních podezřelých. Co s vysokou pravděpodobností stojí za tímto onemocněním?

Přesná příčina roztroušené sklerózy nám zatím není známa. V hledáčku vědy je však hned několik hlavních podezřelých. Co s vysokou pravděpodobností stojí za tímto onemocněním?

Kolísavý průběh roztroušené sklerózy snadno svede k tomu, že hledáme pomoc nejen u lékařů a ve zdravotnických zařízeních. Je nutné být velmi obezřetný. Zatímco některé metody alternativní medicíny mají efekt pouze v provětrání vaší peněženky, jiné mohou být prospěšné.

Pokud vám lékař sdělí diagnózu chronického a nevyléčitelného onemocnění, vždy se jedná o šok a těžkou životní zkoušku. Jak se vyrovnat s touto novou skutečností a kde hledat odpovědi na své otázky?

Léčbu roztroušené sklerózy dodržujete důsledně, ale s preventivními prohlídkami a léčbou jiných nemocí jste na štíru? Pozor! Průběh tohoto autoimunitního onemocnění významně ovlivňují i přidružené choroby. O které nemoci jde a co konkrétně vyvolávají?

Léčba roztroušené sklerózy prošla v posledních 20 letech obrovským vývojem. Víte, jaké jsou současné možnosti terapie této chronické nemoci?

Víte, co je to roztroušená skleróza? Jaké jsou její projevy a co dělat při podezření na toto onemocnění?

Roztroušená skleróza patří mezi onemocnění s velmi různorodými projevy. I z toho důvodu mnoho pacientů řadu let tápe, potýká se s nespecifickými potížemi a navštěvuje různé lékaře, než se dočká potvrzení diagnózy. Podobně tomu bylo i u 41leté Štěpánky. Této pacientce navíc „nesedělo“ více léčivých přípravků, což v průběhu let komplikovalo a stále komplikuje léčbu.

Jak je to s těhotenstvím u roztroušené sklerózy? Je při tomto onemocnění ovlivněna plodnost? A připadá v úvahu metoda asistované reprodukce?

Únava u pacientů s roztroušenou sklerózou je jedním z velmi častých příznaků, které negativně ovlivňují jejich každodenní život. Úkony, které zdravý jedinec zvládne v podstatě mimochodem, mohou být pro nemocné velmi zatěžující. Pacienti navíc zůstávají nepochopeni – míru únavy totiž nelze změřit ani vidět. Je možné tento paralyzující stav zlepšit?

Byla vám sdělena diagnóza klinicky izolovaného syndromu (CIS) a nevíte, co to znamená? Jak souvisí CIS s roztroušenou sklerózou a proč je toto označení důležité?

Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní onemocnění, které se projevuje tělesnými i psychickými potížemi. Pohybová aktivita je může pozitivně ovlivnit. Možností, jak se hýbat, je mnoho. Například lze zvolit poněkud netradiční cvičení, při kterých si zlepšíte fyzickou kondici a zároveň si odpočine hlava.

Milan Calábek: Fruktóza jako sladidlo ničí naše játra, způsobuje obezitu a stojí za celou řadou nemocí

  • Ve druhém díle jsme hovořili o tom, že si s potravou můžete vkládat do úst věci, které vás udrží v kondici, nebo ty, které vás postupně umoří.
  • Hostem Martiny Kociánové byl zakladatel Univerzity nové doby Milan Calábek.
  • Do másla, které je jinak velmi zdravé, se přidává řepkový olej. Ale nepíše se o tom

Martina: Už jsme se dotkli několikrát tuků.

Ale mohli bychom zpřehlednit, jaké tuky jsou dobré a které špatné? Existuje takové dělení?

Pokud jde o metabolismus, tak určitě. Existují tuky, které se štěpí na mastné kyseliny s krátkým a středním řetězcem. Tam patří kokosový olej, avokádo, DHA.

To je zázračný tuk omega 3, který se nachází v rybím tuku a který je součástí našeho mozku (90 %). Je důležitý i pro srdce. Tento tuk je klíčový, bez toho se téměř neobejdeme.

To je také důvod, proč jsem začal jíst ryby. Dále je to EPA, která je také součást omega 3.

A kromě toho máslo z pasoucích se krav, které obsahuje vitamín K2. K nám je bohužel dováženo irské máslo, které je přebaleno v Německu a smícháno s řepkovým olejem. To tam ale už uvedeno není. Řepkový olej, který má dlouhý řetězec, to všechno degraduje.

Jeden z největších léků, který existuje, je ovčí máslo. Výborné je také kozí.

Lepek je skrytá hrozba. Ovlivňuje naši paměť a myšlení

Pokud k tomu ale jíme chléb, tak ten by hlavně neměl obsahovat lepek. Protože lepek patří k jedné z nejvíc nebezpečných věcí, které můžete v naší potravě přijímat. Má taky vliv na neuvěřitelnou spoustu nemocí. Já třeba lepek vůbec nejím.

Martina: Vy také zastáváte názor, že chléb je první fast food na světě?

Dřív to bylo jinak. Naši předkové jedli chléb a zapíjeli ho mlékem. Jenže to mléko nebylo pasterizované. Navíc lepek tenkrát byl tak 10 %, dnes tvoří asi 80 % bílkoviny. Bílkovina je v zrnu uměle zvyšována. A to nemluvím o genetické úpravě.

U každého z nás se lepek v žaludku mění na gluteomorfin. A to je opiát, který napadá váš mozek. Zhoršuje paměť, kognitivní schopnosti a poškozuje vaše myšlení. A totéž dělá kasein z mléka. Ten se v žaludku mění na kaseomorfin. Ale dříve to nedělal. To se ale ještě používalo nepasterizované mléko.

Nepasterizované mléko má dostatek enzymů, které změní kasein tak, že působí na prostupnost střev. Ale léčivým způsobem.

Lepek střeva otevírá a tím se nevhodné bakterie, a nedokonale strávená strava, dostávají do organismu. Pak vznikají autoimunitní nemoci.

Nepasterizované mléko umí uzavřít střeva tak, aby nebyla propustná. Proto u našich předků nedocházelo k těmto pohromám.

Čtěte také

Jezte takové tuky, které nevyvolávají tvorbu inzulinu

Ale pojďme zpátky ke klíčovým tukům. Z exotických je to avokádo. Dále je to žloutek ze slepic, které se ale pasou na trávě.Důležité je vyhnout se všem řepkovým, sezamovým a sojovým olejům. Tedy všem, které mají dlouhé řetězce.

Martina: Takže ta dnešní tvrzení, že řepkový olej je neprávem opomíjený, je jen propaganda?

Jíme velké množství glukózy, k tomu bílkoviny, které potřebují inzulin, a když k tomu ještě přidáme tuky, které opět vyvolávají tvorbu inzulínu, tak dochází k metabolickému syndromu a k dalším problémům. Třeba k poškození slinivky.

Budete mít zájem:  Antokyaniny (antokyany) a jejich účinky na zdraví – na co jsou dobré?

Protože obrovské množství inzulinu, které se vypouští, přestává fungovat a v naší krvi potom kolují všechny tyto cukry, ničí nám cévy. Proto bychom měli jíst tuky, které toto nevyvolávají. Inzulín vyvolává i olivový olej.

Při ketogenní dietě zahynou nemocné buňky v našem těle

Když se léčíme pomocí ketogenní diety, tak pro Čechy nejsnáze dostupný kokosový olej, bychom měli brát dvě čajové lžičky každé tři hodiny. Tím postupně provedeme ketogenní vyčištění.

Když se nám podaří přejít na ketogenní dietu, tak v tom okamžiku všechny nemocné buňky v našem těle zahynou. Pouze zdravé buňky, se správným genomem, mohou spalovat tuky.

A k tomu vám buď pomůže půst, který můžeme mít na začátku, nebo postupná cesta, kdy čím dál tím víc vyřazujete z jídelníčku uhlovodany. Nakonec je snížíte až na 30, 40 gramů.

Martina: A to nám pak zůstane jen maso, zelenina a ovoce?

Ne, vůbec ne. Ale musíte začít den kokosovým olejem. A každé jídlo by mělo mít určité množství zdravých tuků. A v tom momentě budou buňky daleko lépe spalovat.

Je prokázáno, že naše srdce, kosterní svaly i ledviny, potřebují právě energii, která vzniká spalováním tuků.

Dříve se tvrdilo, že mozek může jet pouze na glukózu. Ale není to pravda.

Martina: Hodí se ta ketodieta, kterou popisujete, pro úplně všechny? Sám říkáte, že se lidé dělí na nejrůznější typy a to co svědčí jednomu, vůbec nevyhovuje druhému.

Záleží na množství. Kdybychom zůstali na té dietě, kdy spalujeme glukózu, tak potom můžeme rozdělit lidi na ty s pomalým spalováním, to jsou potomci neolitických zemědělců, kteří mohou mít trochu více glukózy a uhlovodanů a na lidi s rychlým spalováním, kteří potřebují protein, nebo nějakou bílkovinu a pokud možno těžkou bílkovinu, aby zpomalili ten strašně rychlý způsob spalování.

A pak je ještě můžeme rozdělit na ty, kterým v nervovém systému dominuje sympatikus a na ty kterým dominuje parasympatikus. A to je rozdělení, které odpovídá Hippokratovi, protože to pomalé spalování je flegmatik, to rychlé cholerik, sangvinik je sympatikus a melancholik je parasympatikus.

  1. To všechno funguje, ale záleží na tom, jestli jedeme na glukózu nebo na tuky.
  2. Pokud vám nejsou některé pojmy z našeho rozhovoru s panem Calábkem jasné, podívejte se na stručný slovník pojmů
  3. Od našich prarodičů sice dědíme zdravotní dispozice, ale můžeme je měnit
  4. Ale to, jestli budeme tlustí nebo hubení, jak na tom zdravotně budeme, o tom rozhodují naši dědečkové a babičky.
  5. Martina: Geny?

Do jisté míry. Rozhoduje epigenetika (vědní podobor genetiky, jenž studuje změny v genové expresi). To znamená, že dědíme to, jaké geny budou zapnuté nebo vypnuté.

Na muže – to je slabší pohlaví – to dopadá jak od otce, tak matky. Kdežto u žen je to jen mateřská linie. Pokud epigeneticky nezměníme vypnutí a zapnutí našich genů, tak ženy následují babičku nebo maminku. Můžeme to ale zvrátit a ta dědičnost není dědičností tragickou.

Martina: Není tedy dědičnost definitivní?

I genovou mutaci mohou změnit přírodní látky. Třeba u Downova syndromu je prokázané, že u dítěte mladšího 12 let lze zlepšit kognitivní schopnosti nasazením epigalokatechin galátu ze zeleného čaje spolu se zeleným čajem.

Dědičnost je definitivní, když jde o mutaci genů, jako je třeba Downův syndrom nebo o cystická fibróza. Nemocí z mutací genů je 1-2% max. 5%.

Jinak je to naše volba a máme to ve svých rukou. Chemicky to změnit nejde, to nefunguje, ale můžeme to dělat na základě přírodních látek, tak jako jsme to dělali po tisíciletí.

  • Fruktóza je hlavním důvodem epidemie obezity
  • Martina: Existuje nějaká potravina, která nesvědčí nikomu?
  • Přemíra glukózy, cukru a vůbec nejhorší je fruktóza.
  • Martina: I když se fruktóza považuje za tu lepší alternativu, tak kvůli ní je Amerika tlustá, je to tak?

Přesně. Evropská unie je tak chytrá, že když nahradíte glukózu levnou fruktózou z kukuřičného sirupu, tak můžete označit potravinu jako zdravou.

Takže se dočtete na internetu třeba zdravé sušenky oslazené fruktózou s margarinem. A přitom tam máte lepek, ztužené tuky a fruktózu.

Fruktóza má stejně zničující účinek jako panák rumu

Fruktóza na nás působí úplně jinak než glukóza. Glukózu mohou totiž spalovat buňky v celém těle, ale fruktóza, protože nepotřebuje inzulin, jde přímo do našich jater. A v našich játrech je jí obrovské množství, takže enzymy ji nestihnou zpracovat. A fruktóza se pak mění na tuk.

A ten tuk způsobuje ztučnění jater. Je to něco podobného jako u alkoholiků. V Americe má dneska ztučněná játra 1/3 lidí a10% dětí.

Fruktóza má stejně zničující účinek jako panák rumu. Ztučnění jater fruktózou je nealkoholické ztučnění jater. A od toho se odvíjí celá řada nemocí.

Když nahradíme glukózu fruktózou, uděláme to nejhorší, co můžeme udělat.

Naši předkové samozřejmě fruktózu přijímali, ale pouze v ovoci a zelenině, kde je vláknina, která zpomaluje nástup fruktózy a tomu zpomalenému nástupu naše tělo může čelit.

Proto neříkám nic proti ovoci, které je vynikající a bez kterého se neobejdeme. Ale bohužel je dnes ovoce natolik poškozené pesticidy, že ta nejdůležitější část – slupka, je téměř nepoužitelná.

Pesticidů se můžeme na povrchu zbavit tím, když ovoce a zeleninu namočíme na 15 min do přípravku Vegiwash (poznámka redakce: Pokud nemáte po ruce přípravek, namočte aspoň potraviny do roztoku vody a octa v poměru 9:1).

Tím, že přijmeme glukózu, tak základní gen, který je GF21 (gen obezity), tak jeho činnost se nijak nezvýší. V momentě, kdy přijmeme fruktózu, tak se zvýší minimálně 4x.

Fruktózu ale máme úplně ve všem, těžko jí tedy objevit. Tím, že je tak levná a tak „zdravá“, tak se jí všechno sladí, protože je 200x sladší než normální glukóza. A tak se vytváří velmi podobná závislost jako ta na alkoholu.

Kromě toho obrovsky zvýší stejnojmenný enzym, který tento gen kóduje. Moderní stravovací věda se domnívá, že obezita je ztráta citlivosti na tento gen. A jakmile se ho vytváří obrovské množství, tak on přestane pracovat.

On totiž určitým způsobem pomáhá spalovat bílý tuk, nikoli hnědý, který je velice prospěšný. A tím, že ho likviduje, tak si můžeme udržet štíhlou postavu a neohrožuje nás. Ale v momentě kdy tento gen nefunguje, tak se nám čím dál tím víc tuků z fruktózy ukládá, teď už nejenom v játrech, ale ztuční další části – svaly a podobně.

A jsme na tom hůř a hůř. Fruktóza je jedním z hlavních důvodů obrovského nárůstu obezity. Proto je Amerika tak tlustá.

Budete mít zájem:  Skupinový běh vás vyhecuje

Pokud chceme přežít, musíme změnit společnost

Martina: Já úplně teď vidím posluchače, jak rozhazují rukama a říkají si: ale já už tedy opravdu nevím, co ještě mohu jíst. Nevím, jestli majitelka mého mléka běhala po louce, nevím, jestli si mohu vzít máslo, jestli má cenu shánět drahé žitné biochleby… Co mají lidi dělat?

Musíme změnit společnost.

Martina: Výborně. To jsme jim to ulehčili:).

Musíme změnit naše vědomí. Jinak zahyneme. Jestli budeme upřednostňovat ekonomické náboženství, jestliže se poženeme za ziskem, tak skončíme opravu špatně.

My jsme všechno, co jsme mohli, během jedné generace poškodili

Podívejte se, dnes nás Čína předběhla skutečně ve všem. A především nás předstihla, pokud jde o bylinnou terapii. Tam se Číňanům vůbec nemůžeme rovnat. V Americe ve vědeckých týmech zabývajících se bylinami nacházíte Číňany, Indy a případně nějaké Izraelce. Normální Američan je na burze. Protože tam je největší zisk.

Na vyhladovění buněk Číňané například běžně používají šikonin, což je látka z tradiční čínské medicíny. Ale je to levná přírodní látka a s těmi my nepracujeme. My pracujeme pouze s chemií, která nebude fungovat, ale přináší zisk. A to platí úplně o všem.

My jsme všechno, co jsme mohli, během jedné generace poškodili. Já jsem ještě vyrůstal bez očkování, na naprosto zdravé stravě. Moje generace si vytvořila určitý základ, který naše děti nemají.

Martina: Známé civilizační choroby jsou kardiovaskulární nemoci, cukrovka, Alzheimer. Které byste ještě doplnil?

Parkinson, roztroušená skleróza, pak máme obrovskou spoustu autoimunitních nemocí nebo revmatoidní artritidu, osteoartritidu, Bechtěrevovu nemoc. Nic z toho neumíme léčit.

Martina: Tak, jak jste ty nemoci vyjmenoval, můžeme je vyléčit jen prostřednictvím jídla?

Ano, prostřednictvím jídla a bylin. Jsem o tom hluboce přesvědčen.

Martina: I cukrovku?

Zcela určitě. Vyléčení cukrovky pomocí kokosového oleje už bylo několikrát popsáno. Samozřejmě jsou i jiné studie. Třeba v poslední Meduňce se píše, že kokosový tuk vyvolává rakovinu. Pořád ještě těmto věcem věříme. Ale opravdu tomu tak není.

Stravujme se jako staří Řekové

Martina: Mnohokrát jsme slyšeli teorie o tom, že bychom měli raději konzumovat věci, které se vyskytují v místě, kde žijeme. A vy trochu adorujete kokosový olej. Když by ho nebylo možné k nám dopravit, co bychom měli dělat?

Jíst jako staří Řekové. Máslo, sýry – ovšem pouze z nepasterizovaného mléka, na to mají výjimku jen Francouzi, ovčí a kozí sýry a červené víno.

  1. Ještě důležitější než kokosový olej je vitamín K2 a D3, který vlastně není vitamínem, protože působí asi na 2500 našich genů.
  2. Jinak mluvím o kokosovém oleji, protože je dostupný a prospěšný, protože obsahuje obrovské množství kyseliny laurové a osvědčil se například u diabetu, astmatu a rakoviny.
  3. Dobrá zpráva: červené víno léčí
  4. Martina: Mluvil jste o červeném víně
  5. Uvedu příklad: Anglický expert kardiolog Roger Corder navštívil v roce 2002 Sardinii, kde studoval vnitrozemí, protože tam na počet obyvatel žije nejvíc stoletých lidí.

A zjistil, že tamní lidí jí naprosto strašně. Husy, sádlo, vepřové sídlo, žádné ryby. Ale to, co tvoří základ té jejich dlouhověkosti, je vysoký obsah proantokyanidu v místním víně, které z tohoto hlediska patří k nejlepším na světě.

A je to proto, že po katastrofě s révokazem císařský výnos v Evropě přikázal fermentovat sedm dní. Nicméně Sardové na to kašlali a jejich víno doteď fermentuje minimálně tři neděle. Víno, které se déle fermentuje, tak získá víc resveratolu a proantokyanidu.

Stejně kvalitní jsou pak ještě sicilská vína primitivo a nebo vína z francouzské oblasti pod Pyrenejemi, z oblastí, kde je chudá půda. Také ta z Chile, kde byly hrozny vystavené slunci a suchu. Všechna tato vína mají obrovskou kvalitu a jsou léčivá.

Martina: Teď jste naše posluchače uchlácholil, že se mají kam obrátit.

Ale pozor, jakmile muži vypijí víc jak 4 dcl, tak se to obrací proti nim. Pro ženy je pak maximum 3 dcl. Jinak víno nepracuje v náš prospěch.

Žena Rogera Cordera onemocněla rakovinou prsu.

On jí ráno ordinoval několik kostiček čokolády bez cukru (100% kakao), v poledne co nejvíc granátového jablka, protože má mimo jiné velký podíl kyseliny elagové a večer pila jeho paní 2 dcl vína.

Vyloučil všechny ostatní uhlovodany. Ona se vyléčila a je zdravá. Nevím sice, který z těch pěti druhů rakoviny měla, ale odbourání lepku a glukózy sehrálo při jejím léčení klíčovou roli.

Záznamy pořadu najdete v iRadiu.

Související příspěvky

Parkinson, Alzheimer, rakovina, cukrovka. Milan Calábek radí, jak tyto nemoci léčit přírodními látkami

Víme, co jíme? I. díl: Jaké látky jsou v potravinách nejškodlivější?

Víme, co jíme? II

Opravdu víme, co jíme?

V jídle je skryté nebezpečí, může i za rakovinu. Vím, co změnit, mě to uzdravilo, stačí dny, tvrdí lektorka

Jaké jídlo je dnes vlastně zdravé a komu věřit? Lektorka a expertka na výživu Eva Cikrytová říká, že jsme radami a doporučeními masakrováni. Realita je ale podle ní jinde. Sama měnila jídelníček postupně a zjišťovala, že se zbavuje zdravotních problémů a nadváhy. Teď tvrdí, že jídlo prostě uzdravuje, jen je třeba vybrat to správné. Co tedy jíst?

Cikrytová doporučuje začít přidáním tepelně upravené zeleniny a hlavně se soustředit na prvopotraviny. Vyhnout bychom se přitom měli mléku, pečivu a cukru. Běžné jídlo podle ní vede jen k přežívání. Lidé jsou tlustí a zároveň podvyživení. Cukr navíc prý způsobuje cukrovku a rakovinu a tělo se kazí. Její děti cukr vůbec nejí a nepotřebují údajně léky ani antibiotika.

Před změnou jídelníčku přitom Cikrytová jedla tak, jak se často doporučuje. Saláty, kuřecí maso, jogurty. Tvrdí, že média nám tlačí, co je zdravé. Často jde ale o potraviny plné soli a cukru.

Lidé navíc nemají čas a tak kupují věci, co doma rozbalí a sní. To, že nám obchody často prodávají nekvalitní potraviny, je prý ale hlavně naše vlastní chyba.

Špatná doporučení podle Cikrytové můžou dávat i lékaři, zmiňuje třeba svou pediatričku. 

Lektorka si je přitom naprosto jistá, že právě jídlo jí pomohlo se uzdravit. Tvrdí, že se zbavila genetické mutace krve, i když jí lékaři tvrdili, že to nepůjde.

Člověk podle ní může pozorovat změny už během dnů. Odmítá přitom, že by to, co doporučuje, bylo drahé. Zdůrazňuje, že polotovary budou vždy dražší.

Navíc i supermarkety se prý mění a začínají nabízet věci, které byly dřív k nalezení jen ve zdravé výživě.

Kde je skryté nebezpečí v potravinách? Skutečně může změna stravy uzdravit? Kdo si může dovolit jíst zdravě? A jak tedy jíst?

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector