Zánět hrtanové příklopky – epiglotitida – příznaky, příčiny a léčba

Akutní zánět hrtanu (akutní laryngitida) je poměrně časté onemocnění dětí v předškolním věku. U malých dětí může otok hrtanu vyvolávat projevy dušnosti. Toto onemocnění se může vyskytovat i u dospělých, ale nebývá provázeno dušností.

Akutní laryngitida se objevuje buď z plného zdraví nebo zpočátku respiračního infektu, ale může být způsobena i alergickou reakcí nebo mechanickým či chemickým podrážděním hrtanu.

  Onemocnění může probíhat zcela nenápadně pouze s dráždivým kašlem, ale při závažnějším průběhu může být dítě ohroženo na životě závažnou inspirační (nádechovou) dušností.

Lehké průběhy většinou zvládnou rodiče bez nutnosti návštěvy u lékaře, u závažnějších forem je nutná lékařská intervence. Onemocnění se většinou vyskytuje v podzimním a zimním období.

Jaká je příčina akutní laryngitidy:

Příčinou akutní laryngitidy bývá nejčastěji virový infekt, proto je léčba antibiotiky zcela zbytečná. Další příčinou může být alergická reakce na inhalační nebo pylové alergeny. Příčinou recidivujících (opakovaných) laryngitid může být gastroezofageální reflux, kdy dojde k poleptání hrtanu žaludečními šťávami. 

Zcela výjimečně může být následkem mechanického podráždění např po lékařských zákrocích na horních dýchacích cestách, po vdechnutí cizího tělesa nebo při výrazném či dlouhodobém namáhání hlasivek.

Příznaky zánětu hrtanu

  • štěkavý kašel,
  • nádechová dušnost,
  • inspirační stridor (kokrhavý nádech).

U převážné většiny dětí se obtíže vyskytují v noci.

Před ulehnutím bývají díti bez obtíží nebo mají projevy počínajícího respiračního infektu (pokašlávání, rýma, zvýšená teplota…).

V noci se objeví suchý, dráždivý (štěkavý) kašel, chrapot, dále může následovat inspirační stridor (kokrhavý nádech). Čím je dítě menší, tím mohou být projevy dušnosti výraznější.

Zánět hrtanové příklopky – epiglotitida – příznaky, příčiny a léčba

Jaká onemocnění mohou vypadat podobně?

  • Akutní epiglotitida (zánět hrtanové příklopky) – v současné době je toto onemocnění velmi vzácné, protože většina případů byla způsobena bakterií zvanou Hemofilus influenze, proti které se očkují děti od roku 2001 (součást povinné vakcinace). Začátek obtíží je velmi podobný jako u akutní laryngitidy – štěkavý kašel a nádechová dušnost, ale klinický stav je provázený vysokou horečkou, bolestí v krku se ztíženým polykáním a projevy dušnosti velmi rychle progredují. Při podezření na toto onemocnění je nutné ihned volat záchrannou službu.
  • Bakteriální tracheitida (zánět průdušnice) – při onemocnění je vysoká horečka, nedostatečná reakce na běžnou léčbu laryngitidy
  • Vdechnutí cizího tělesa
  • Alergická reakce
  • Záškrt

Léčba akutní laryngitidy

Prvním krokem léčby  je dítě obléknout a umístit ve vzpřímené poloze v chladném prostředí. Když nedojde během krátké doby je zlepšení stavu  nebo se stav zhoršuje, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Fotogalerie

Zánět hrtanové příklopky – epiglotitida – příznaky, příčiny a léčba Zánět hrtanové příklopky – epiglotitida – příznaky, příčiny a léčba

Zánět hrtanové příklopky – epiglotitida – příznaky, příčiny a léčba

Zánět hrtanové příklopky – epiglotitida – příznaky, příčiny a léčba

Co je to epiglotitida?

Epiglotitida je charakterizována zánětem a otokem hrtanové příklopky (latinsky epiglottis). Je to potenciálně život ohrožující nemoc.

Hrtanová příklopka Epiglottis je základem vašeho jazyka. Skládá se převážně z chrupavky. Funguje jako ventil, který zabraňuje vniknutí jídla a tekutin do průdušnice při jídle a pití. K hlavní funkci hrtanové příklopky tedy dochází při polykání, kdy se přikládá na vstup hrtanu, tím jej uzavírá a zabraňuje vdechnutí potravy, nebo tekutin do dýchacích cest.

Tkáň, která tvoří epiglottis, se může zanítit, zvětšit a blokovat tak dýchací cesty. To vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Pokud si myslíte, že máte vy nebo někdo jiný epiglotitidu, zavolejte na číslo 112 nebo okamžitě vyhledejte místní lékařskou pomoc.

Zánět hrtanové příklopky (epiglotitida) je historicky stav běžnější u dětí, ale u dospělých se stává čím dál častějším. Vyžaduje okamžitou diagnostiku a léčbu u každého, ale zejména u dětí, které jsou náchylnější k dýchacím komplikacím.

Příčiny – co způsobuje epiglotitidu?

Bakteriální infekce je nejčastější příčinou epiglotitidy. Bakterie mohou proniknout do vašeho těla, třeba když je vdechnete. Pak mohou infikovat vaši hrtanovou příklopku (epiglottis).

Nejběžnějším kmenem bakterií, který způsobuje tento stav, je Haemophilus influenzae typu b, také známý jako Hib. Hib můžete chytit vdechováním choroboplodných zárodků, když nakažená osoba zakašle, kýchne nebo smrká.

Mezi další bakteriální kmeny, které mohou způsobit epiglottitidu, patří Streptococcus A, B nebo C a Streptococcus pneumoniae. Streptococcus pneumoniae je běžnou příčinou bakteriální pneumonie.

Kromě toho viry, jako jsou viry, které způsobují pásový opar a plané neštovice, spolu s viry, které způsobují respirační infekce, mohou také vést k zánětu hrtanové příklopky. Houby, jako jsou ty, které způsobují plenkovou vyrážku nebo kvasinkové infekce, mohou také přispět k zánětu epiglotis.

Mezi další příčiny tohoto stavu patří:

  • kouření cracku
  • inhalace chemikálií a chemické popáleniny
  • polykání cizího předmětu
  • popálení horkými tekutinami a různé infekce.
  • popálení krku z páry nebo jiných zdrojů tepla
  • poranění hrdla, přímé poškození hrdla

Kdo je nejvíce ohrožen zánětem hrtanové příklopky?

U každého se může vyvinout epiglotitida. Riziko jeho rozvoje však může zvýšit několik faktorů.

Věk

Děti mladší 12 měsíců mají vyšší riziko rozvoje epiglotitidy. Je to proto, že tyto děti ještě nedokončily vakcinaci proti Hib. Celkově se onemocnění běžně vyskytuje u dětí ve věku 2 až 6 let. Pro dospělé je rizikovým faktorem věk nad 85 let.

Kromě toho jsou děti, které žijí v zemích, které nenabízejí žádné vakcíny, vystaveny zvýšenému riziku. U dětí, jejichž rodiče se rozhodnou, že je nevakcinují Hib vakcínou, je také zvýšené riziko epiglotitidy.

Pohlaví

U mužů je větší pravděpodobnost, že se u nich vyvine epiglotitida než u žen. Důvod je nejasný, ale čísla takto hovoří.

Životní prostředí

Pokud žijete nebo pracujete s velkým počtem lidí, je pravděpodobnější, že někde chytnete bakterie od ostatních a vyvine s u vás infekce.

Podobně i silně obydlené prostředí, jako jsou školy nebo centra péče o děti, může zvýšit vystavení vás nebo vašeho dítěte všem typům respiračních infekcí. V těchto prostředích je zvýšené riziko epiglotitidy.

Slabý imunitní systém

Oslabený imunitní systém může vašemu tělu ztížit boj s infekcemi. Špatná imunitní funkce usnadňuje rozvoj epiglotitidy. Diabetes se ukázal jako rizikový faktor u dospělých.

Jaké jsou příznaky zánětu hrtanové příklopky (epiglotitidy)?

Příznaky epiglotitidy jsou stejné bez ohledu na příčinu. Mohou se však lišit u dětí, a u dospělých. U dětí se může vyvinout epiglotitida během několika hodin. U dospělých se často vyvíjí pomaleji v průběhu několika málo dnů.

Mezi příznaky epiglotitidy, které jsou běžné u dětí, patří:

  • vysoká horečka
  • zmírněné příznaky při naklánění dopředu nebo při vzpřímené poloze
  • bolest krku
  • chraplavý hlas
  • slintání
  • potíže s polykáním
  • bolestivé polykání
  • neklid
  • dýchání ústy

Mezi příznaky zánětu hrtanové příkloky běžné u dospělých patří:

  • horečka
  • potíže s dýcháním
  • potíže s polykáním
  • chraplavý nebo tlumený hlas
  • drsné, hlučné dýchání
  • silné bolesti v krku
  • neschopnost chytit dech

Pokud se epiglotitida neléčí, může zcela blokovat dýchací cesty. To může vést k namodralému zabarvení kůže kvůli nedostatku kyslíku. Toto je kritický stav a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Pokud máte podezření na epiglotitidu, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

Jak je diagnostikována epiglotitida?

Vzhledem k závažnosti tohoto stavu můžete obdržet diagnózu u lékaře (či na pohotovosti) jednoduše fyzickým pozorováním a anamnézou. Ve většině případů, pokud si lékař myslí, že máte epiglotitidu, přijmou vás do nemocnice.

Jakmile budete přijati, může lékař na podporu diagnózy provést některý z následujících testů:

  • Rentgenové vyšetření krku a hrudníku pro zobrazení závažnosti zánětu a infekce
  • vyšetření krčních kultur a krve k určení příčiny infekce, jako jsou bakterie nebo viry
  • vyšetření krku

Léčba zánětu hrtanové příklopky (epiglotitidy)?

Pokud si lékař myslí, že máte epiglottitidu, první ošetření obvykle zahrnuje sledování hladiny kyslíku pulzním oxymetrem a ochranu dýchacích cest. Pokud je hladina kyslíku v krvi příliš nízká, pravděpodobně dostanete více kyslíku dýchací trubicí nebo maskou.

Lékař vám také může poskytnout jednu nebo všechny z následujících léčebných postupů:

  • intravenózní tekutiny pro výživu a hydrataci, dokud znovu nebudete moci polknout
  • antibiotika k léčbě známé bakteriální infekce (nebo té, na kterou má lékař podezření)
  • protizánětlivé léky, jako jsou kortikosteroidy, ke snížení otoku v krku

V těžkých případech budete možná potřebovat tracheostomii nebo koniotomii.

Tracheostomie je menší chirurgický zákrok, při kterém lékař vytvoří otvor (řez) v krku do průdušnice. Pak se přímo přes krk a do průdušnice umístí dýchací trubice, čímž se obejde epiglotis. To umožňuje výměnu kyslíku a zabraňuje respiračnímu selhání.

Koniotomie je jedním ze život zachraňujících zákroků. V podstatě jde o známější tracheotomii, od níž se odlišuje pouze místem řezu. Využívá se v případě neprůchodnosti horních cest dýchacích a hrtanu.

Pokud vyhledáte okamžitou lékařskou pomoc, můžete ve většině případů očekávat úplné uzdravení.

Je možná prevence? Lze zabránit epiglotitidě?

Rizika epiglotitidy můžete snížit provedením několika věcí.

Děti by měly dostávat dvě až tři dávky vakcíny Hib někdy ve věku 2 měsíců. Děti obvykle dostávají dávku, když jsou jim 2 měsíce, 4 měsíce a 6 měsíců. Vaše dítě bude pravděpodobně také dostávat posilovač mezi 12 a 15 měsíci.

Myjte si ruce často nebo použijte alkoholový dezinfekční prostředek, abyste zabránili šíření choroboplodných zárodků. Vyhněte se pití ze stejného šálku jako ostatní lidé a nesdílejte jídlo nebo náčiní.

Budete mít zájem:  Proti pleši pomůže možná přípravek proti stresu, zjistili vědci

Udržujte dobré imunitní zdraví tím, že budete jíst zdravou škálu potravin, budete se vyhýbat kouření, budete dbát na dostatečný odpočinek a také dbejte na správnou kontrolu a léčbu všech problémových chronických zdravotních stavů.

Zdroj článku a relevantní studie o zánětu hrtanové příklopky

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Epiglotitida: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Zánět hrtanové příklopky – epiglotitida – příznaky, příčiny a léčba

Epiglotitida neboli zánět příklopky hrtanové je náhle vznikající onemocnění, které může bez lékařského zásahu skončit smrtí.

Epiglotis (příklopka hrtanová) je chrupavčitá destička, která se nachází v odstupu hrtanu a hltanu. Její funkce se projeví především při polykání, kdy se epiglottis přikládá na vstup do hrtanu a tím jej uzavírá.

Nedochází tak k průstupu potravy do dýchacích cest. Epiglotitida je typická v zimních měsících a nejčastěji postihuje malé děti předškolního věku.

Vzácněji se zánět příklopky vyskytuje také u dospělých, na epiglottidu pravděpodobně zemřel i americký prezident George Washington.

Příčiny zánětu příklopky hrtanové

Původcem epiglottidy jsou bakterie rodu Haemophilus influenzae rodu B.

Příznaky a komplikace zánětu příklopky hrtanové

Příznaky epiglottidy vznikají náhle a velmi rychle se rozvíjejí. Zpočátku se podobají příznakům klasického nachlazení, pacient má však velmi vysokou horečku. Následně se přidává řezavá bolest v krku a bolestivé polykání. Právě pro bolesti při polykání není dítě schopno polknout ani sliny, které mu volně vytékají z úst.

Přes velkou žízeň z horečky není dítě schopno pít, což může způsobit dehydrataci. Stav se stupňuje, přidávají se problémy s dýcháním, dítě má otevřenou pusu a brání se poloze vleže.

Stav dítěte se zhoršuje přímo viditelně. Pro nedostatek kyslíku má namodralé rty. Při dýchání je slyšet chrčivý zvuk, dítě nepláče, jelikož ho to bolí.

Pokud není stav okamžitě léčen, může dojít k uzavření dýchacích cest otokem a k udušení.

Diagnostika zánětu příklopky hrtanové

Pro závažnost onemocnění by měl příznaky znát každý rodič a okamžitě na jejich výskyt reagovat. Je nezbytně nutné okamžitě dítě dopravit k lékaři, vhodné je pro transport využít sanitku záchranné službě. Tak je pacientovi již za převozu poskytnuta adekvátní péče.

Léčba zánětu příklopky hrtanové

Základem správné léčby je první pomoc podaná doma rodiči. Dítě nesmí být pokládáno do polohy vleže (které se samo instinktivně brání) a nesmí vyvíjet jakoukoliv činnost, která zvyšuje spotřebu kyslíku.

 Po převozu do nemocnice bývá nutná hospitalizace, nejčastěji na jednotce intenzivní péče, kde mohou být monitorovány pacientovy funkce. V případě nutnosti je provedena intubace, při které je nemocnému do průdušnice zavedena trubice, která nemocnému usnadní dýchání.

Pro bakteriální původ onemocnění jsou samozřejmostí antibiotika, která jsou nemocnému podáványinjekčně.

Epiglotitida: příznaky, léčba (zánět příklopky hrtanové)

Akutní epiglotitida patří mezi záněty hrtanu. Je tonáhle se vyskytující závažné onemocnění, které bez včasnéholékařského zásahu může končit smrtí udušením.

Postihuje příklopku hrtanovou (epiglottis), což jechrupavčitá deštička pokrytá sliznicí nacházející se za kořenemjazyka. V průběhu polykání uzavírá vstup do průdušnice a tímzabraňuje vniku potravy a tekutin do dýchacích cest.

Při tomto onemocnění dochází k jejímu zánětu se vznikemotoku, čímž se příklopka několikanásobně zvětší apůsobí jako mechanická překážka dýchání vedoucí k uzávěrudýchacích cest, nebo může vyvolat podrážděním reflexní stáhnutísvalů hrtanu (laryngospasmus) a vést k udušení.

Onemocnění se vyskytuje nejčastěji v zimních měsících a postihujepřevážně malé děti ve věku 3-6 let. Jako původceonemocnění u dětí se uplatňuje nejčastěji bakterieHaemophilus influenzae typu B.

Není raritou výskyt onemocnění i u dospělých jedinců. Zde sečastěji uplatňuji jiné bakterie, např. Streptococcus pyogenes,Klebsiella pneumoniae, Neisseria meningitidis, atd.

Z neinfekčních příčin způsobujících epiglottidu se velice vzácněuplatňuje přímé poranění záklopky, nebo popálení horkými nápoji.

V současnosti je výskyt epiglotitidy u dětí oproti minulosti nižší.Důvodem je zavedení pravidelného očkování proti bakteriiHaemophilus influenzae typ B u malých dětí.

Rizikové faktory epiglotitidy

Onemocnění se vyskytuje častěji v zimě, proto je totoobdobí jedním z rizikových faktorů.

Rizikovou skupinou jsou malé děti.

Důvod častějšíhovýskytu onemocnění u dětí je vysvětlován odlišným anatomickýmuspořádáním dýchacích cest v dětství, kdy je velikost příklopkyk poměru velikosti dýchacích cest větší než v dospělosti, a tím jeriziko rozvoje příznaku při jejím zánětlivém otoku větší. Také jev tomto věku oproti dospělosti neúplně vyvinutý imunitní systém,konkrétně je snížená schopnost produkovat protilátky typu IgG2.

Prevence epiglotitidy

Nejúčinnější prevencí je očkování proti bakterii Haemophilusinfluenzae typu B. V ČR bylo roku 2002 zavedeno jako pravidelnéočkování do očkovacího kalendáře. Je bezplatné a je součástí tzv.hexavakcíny.

S očkováním se začíná od ukončeného13. týdne věku dítěte. Dávají se čtyři dávkyočkovací látky. Druhá dávka je měsíc po první, třetí je měsíc podruhé a poslední čtvrtá je po půl roku od třetí dávky. Nejpozději všakdo 18.

 měsíce věku.

Příznaky a projevy epiglotitidy

Začínají náhle, rychle se zhoršují.Začínají jako nespecifické projevy infekce horních cest dýchacích.Bývají přítomné vysoké horečky (nad 38°C), dítě jecelkově zchvácené.

Prvním příznakem obvykle bývá řezavá bolest v krku abolestivé polykání (odynofagie). Dítěti proto vytékajísliny, nechce pít, i když má následkem horečky žízeň, má pootevřenáústa, lehce vyplázlý jazyk.

U dospělých jsou přítomné bolesti vystřelující do uší. Postupněse začíná rozvíjet dechová nedostatečnost, problémys dýcháním, nejdříve v poloze na zádech. Dítě má bledou kůži, jezpocené.

Větší děti si vynucují polohu vsedě, v mírném předklonu,opírají se o ruce, brání se položení, mají otevřenáústa a předsunutou čelist.

Kojenci ležící na zádech zaklánějí hlavudozadu, čímž se zlepšuje průchod vzduchu dýchacími cestami.

Při nádechu i výdechu je slyšet srkavý až bublavý hlasitýzvuk. Dítě mluví tiše, huhňavým monotónnímhlasem. Kašel pro jeho vyvolávání bolesti nebývá přítomen. Dítě jenlehce pokašlává.

Celkově je dítě až nápadně klidné, nebrečí,protože to vyvolává bolest. Je unavené, bez zájmu (apatické) a obluzenév důsledku nedostatečného přísunu kyslíku (hypoxie). Časté jsoui příznaky sepse.

Rozvoj onemocnění je v dalším průběhu až dramaticky rychlý.Hrozí až udušení uzávěrem dýchacích cest, proto i přisebemenším podezření je potřeba ihned zavolat lékařskou pomoc.

Některé z těchto příznaků se vyskytují i u některých angín,rozhodujícím a varovným příznakem je zde ale bolest v krku spojenás dechovými problémy.

Léčba epiglotitidy

Jak už bylo zmíněno výše, epiglotitida je závažné onemocnění,které je potřeba včas rozpoznat a léčit. Závažnost spočívá v jejímrychlém průběhu, který může být až životu nebezpečný. Když se alepodchytí včas, nezanechá žádné následky.

Když na dítěti zpozorujete výše popsané příznaky, neodkladněkontaktujte lékařskou pomoc. Dítě musí být hospitalizováno atransportovat by se mělo vozem rychlé záchranné služby. Přenášetse musí v poloze vsedě, v žádném případě vleže, protožepři této poloze se ještě zmenší průsvit dýchacích cest.

Když dojde ke kritickému uzávěru dýchacích cest a dušení provádí seokamžitá intubace– zavedení umělé rourky přes ústa nebonos přímo do průdušnice na zabezpečení dýchání, případnětracheostomie (přes kůži na přední straně krku se uděláotvor do průdušnice a do té se zavede rourka) či koniotomie(výkon podobný tracheostomii, otvor se jen udělá výš).

Extubace (vyndání umělé rourky) se většinou provádí za 24 až48 hodin, když je vše v pořádku.

Po zajištění průchodnosti dýchacíchcest se nitrožilně podávají antibiotika, kteráodstraňují příčinu nemoci a tím samozřejmě zánětlivý otok. Délkaléčby antibiotiky trvá pak přibližně ještě dva týdny.

Kromě antibiotikse podávají léky na snížení horečky (antipyretika)případně kortikoidy na zmenšení otoku příklopky.

Jak si mohu pomoci sám

Vyléčení se neobejde bez kvalifikované lékařské pomoci, proto se přizpozorování varovných příznaku musí tato pomoc ihned vyhledat. Přičekání na rychlou zdravotní službu nechat dítě v polozevsedě a doporučuje se pokládat studené obklady nakrk.

Komplikace epiglotitidy

Neléčená epiglotitida je závažné onemocnění, které může končitsmrtí. Nateklá zanícená epiglottis brání kvalitnímu průchodu vzduchudýchacími cestami. Při rozvoji nemoci se překážka postupně zvětšujes rizikem úplného zabránění proudění vzduchu do průdušnices dušením, ztrátou vědomí a při pozdě poskytnutémzachraňujícím opatření může dojít k úmrtí.

U dětí se jako komplikace infekce může zřídka rozvinoutzánět plic (pneumonie), zánět mozkovýchblan (meningitida), zánět osrdečníku(perikarditida) nebo infekce kůže, podkoží a kloubů.

Diskuse

  • Záněthrtanu, stav po ATB
  • Záněthrtanu – JIP

Další názvy: zánět příklopky hrtanové, zánět epiglotis, zánět sliznice epiglottis, laryngitis supraglottica, laryngitis phlegmonosa

Epiglotitida je nebezpečné a potenciálně život ohrožující zánětlivé onemocnění hrtanové příklopky (epiglotis) vyskytující se převážně u mladších dětí. Typicky se projevuje horečkou a dušením způsobeným otokem a zúžením dýchacích cest.

Co jste možná netušili…

Hrtanová příklopka (epiglotis) je tenký chrupavčitý orgán pokrytý sliznicí. Nachází se v blízkosti kořene jazyka. Díky své poloze a tvaru uzavírá při každém polknutí hrtan. Tím zabraňuje vniknutí polykaného sousta do dýchacích cest.

Jeden z prvních charakteristických popisů zánětu epiglotis pochází z 18. století. Definitivního a přesného vymezení se však nemoc dočkala až ve 40. letech 20. století.

Rozhodně se však nejedná o nově vzniklou chorobu. Trápí lidstvo už dlouhá staletí.

Někteří historikové se domnívají, že epiglotitida mohla být příčinou smrti prvního prezidenta nově vzniklých Spojených států amerických, George Washingtona.

Budete mít zájem:  Čokoláda jako zdravá superpotravina – dejte si pravou čokoládu bez výčitek

V současnosti se akutní epiglotitida objevuje již jen velmi vzácně. Zásluhu na tom má očkování proti bakterii Haemophilus influenzae typu b, která nemoc nejčastěji způsobuje.

Jak vzniká…

Příčinou vzniku epiglotitidy je bakteriální infekce. V úvahu připadá několik různých mikroorganismů, nejčastějším původcem onemocnění je však Haemophilus influenzae typu b.

Principem onemocnění je zánětlivé prosáknutí příklopky hrtanové. Ta za normálních okolností uzavírá vchod do průdušnice pouze při polykání. Jinak proudění vzduchu neomezuje. Při epiglotitidě původně štíhlá příklopka zduří, zčervená a až několikanásobně zvětší svůj objem. Hrozí nebezpečí uzávěru vstupu do hrtanu. Pokud k tomu dojde, vzduch nemůže proudit do plic a nemocný se začíná dusit.

Onemocnění se vyskytuje převážně v zimě. Nejčastěji postihuje děti ve věku 2 až 5 let. Příčinou je pravděpodobně odlišné anatomické uspořádání dýchacích cest. Poměr mezi velikostí epiglotis a průměrem dýchacích cest je u dětí větší než u dospělých.

Jak se projevuje…

K prvním příznakům nemoci patří vysoká horečka (nad 38 stupňů Celsia). Dítě je unavené a zchvácené. Má bledou a zpocenou kůži. Stěžuje si na výraznou bolest v krku, obtížně polyká. Při mluvení má chraplavý hlas. Každý jeho výdech provází bublavý zvuk. Navzdory všem obtížím je dítě nápadně klidné. Obvykle sedí v předklonu, nemluví a bojí se i zakašlat. To všechno jsou varovné známky.

Další průběh onemocnění je velmi rychlý. Stav dítěte se zhoršuje doslova před očima. V nejhorším případě hrozí otok příklopky úplným uzavřením dýchacích cest a dušením.

Jak se potvrdí…

Základem diagnostiky je odběr anamnézy a základní fyzikální vyšetření. Podezření na epiglotitidu může lékař vyslovit už z popisu obtíží a charakteristických klinických příznaků. Pro potvrzení diagnózy je rozhodující nález zduřelé epiglotis. Při vyšetření hrdla se nabízí pohled na zanícenou záklopku, která se vyklenuje za jazykem.

Součástí vyšetření je i výtěr z krku, odběr vzorků krve a jejich biochemické, hematologické a mikrobiologické vyšetření. Na výsledky laboratorních testů však již obvykle při jasném nálezu v krku lékař nečeká. Nepřinesou mu žádnou novou informaci. Mají smysl pouze pro definitivní potvrzení diagnózy.

V krevních odběrech se objevují změny typické pro bakteriální infekci. Z výtěrů z krku i z mikrobiologického rozboru krve lze kultivovat Haemophila.

Jak se léčí…

Léčba epiglotitidy se zaměřuje na udržení průchodnosti dýchacích cest a na léčbu zánětu. Onemocnění často probíhá velmi rychle a je potencionálně životu nebezpečné.

Ve většině případů se proto lékař rozhoduje pro časnou intubaci, tedy zavedení umělé rourky do dýchacích cest. Tím zabrání jejich uzavření a umožní proudění vzduchu do plic. Dalším krokem je nitrožilní podání antibiotik.

Po úvodní léčbě se dále podávají vysoké dávky antibiotik ještě dalších 10 až 14 dnů.

Kromě antibiotik jsou součástí léčby i léky snižující tělesnou teplotu a způsobující zmírnění otoku dýchacích cest.

Co dál…

Průběh neléčené epiglotitidy je velmi závažný. V nejtěžších případech se jedná o smrtelné onemocnění. Otok hrtanové příklopky rychle uzavírá průsvit dýchacích cest a nemocný se do několika minut udusí.

Při včas poskytnuté pomoci se naopak uzdraví zcela bez následků. Po odeznění akutní fáze onemocnění a projevů zánětu se záklopka vrací do svého původního stavu a neomezuje dýchání. Epiglotitida patří v současné době díky plošnému zavedení očkování naštěstí již jen k velmi vzácných chorobám.

Jak se tomu všemu vyhnout…

Účinnou ochranou proti epiglotitidě je očkování proti Haemophilovi. Dříve bylo pouze nepovinné a vyžadovalo finanční spoluúčast. V současnosti je již bezplatné a stalo se součástí standardního očkovacího kalendáře. Každé dítě by mělo být chráněno. Ve vzácných případech však může být nemoc způsobena i jinou bakterií. Při podezření na tuto chorobu je třeba jednat rychle, ale s rozvahou.

Základním předpokladem je co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc. Onemocnění nesnese odklad. Transport nemocného by měl zajistit vůz rychlé záchranné služby s možností okamžité intubace a zajištění základních životních funkcí. Dítě by po celou dobu mělo zaujímat polohu v sedě, která mu usnadňuje dýchání.

Při podezření na epiglotitidu neotálejte s přivoláním rychlé zdravotnické pomoci. Služba by však neměla být zneužívána při sebemenší infekci dýchacích cest. Bolest v krku spojená s horečkou může být příznakem i jen obyčejné angíny.

Pro epiglotitidu jsou rozhodující obtíže s dýcháním. Pokud se Vašemu dítěti špatně dýchá nebo se dokonce dusí, situace nesnese odklad. Naopak, pokud má Vaše ratolest první den horečku a jinak si na nic nestěžuje, záchranku nevolejte.

Mohla by chybět na místě, kde byla opravdu potřeba.

Co je laryngitida? Příznaky, projevy, léčba, první pomoc při laryngitidě

Akutní forma se rychle rozvíjí a trvá zhruba dva týdny. Příčinou je obvykle infekce horních dýchacích cest (chřipka nebo nachlazení, zejména virová, ke které se může přidat bakteriální), dlouhé hlasité mluvení, křičení a zpívání, alergie, vdechování chemických zplodin a kouře, refluxní laryngitida v souvislosti s refluxní chorobou jícnu.

Chronický průběh zánětu bývá způsoben nervovou poruchou, polypy či uzly na hlasivkách, které vznikají v souvislosti s chronickou virovou infekcí, gastroesofageálním refluxem, nádorem nebo poraněním laryngu.

Příznaky laryngitidy

Chrapot, zastřený hluboký hlas nebo úplná ztráta hlasu. Dále bolestivé hrdlo, kašel a ztížené polykání. Velmi nebezpečná u malých dětí je supraglotická laryngitida neboli epiglotitida (akutní zánět příklopky vyvolaný bakterií Haemophilus influenzace typu b), při které dojde k zúžení hrtanu a pacient se může začít dusit.

Je charakteristická štěkavým kašlem, někdy popisovaným i jako kohoutí kokrhání. Nastupuje velmi rychle, obvykle v noci, a bývá provázena vysokou horečkou. Vyžaduje rychlý zásah záchranné služby (viz. Léčba).Inkubační doba záleží na typu laryngitidy, u akutní formy je dva až tři dny.

Léčba laryngitidy

Laryngitida se kromě výjimečných případů neléčí antibiotiky, ale je kladen důraz zejména na klid hlasivek, klid na lůžku a srážení případné teploty antipyretiky.

Léčba je zaměřena proti příznakům. Lékař určí léky tlumící suchý kašel (antitusika), případně přípravky rozpouštějící hlen a usnadňující jeho vykašlávání (expektorancia). Vhodné jsou i léky s kyselinu acetylsalicylovou (Acylpyrin). Lékař může předepsat inhalaci lokálně působících antibiotik ve spreji.

Při supraglotické laryngitidě je nutné v případě akutního dušení dítěte otevřít okno, případně mrazák a nechat dítě dýchat studený vzduch, aby otok opadl, při tom volat rychlou záchrannou službu. Dítě necháme v poloze v sedě.

Při následné nemocniční péči mohou být podávány kortikoidy a antibiotika do žíly. Pro odstranění uzlů nebo polypů na hlasivkách je nezbytný chirurgický zákrok.

Léky

Užívají se léky běžné na kašel (antitusika – Tusin; expectorania – Bromhexin, Mucosolvan atd.), antipyretika (Paralen, Ibalgin, Acylpyrin). V případě akutního záchvatu lékař může aplikovat kortikoidy.

Bylinky

Pomáhají šalvěj, máta, eukalyptus, lékořice, čaje na horní cesty dýchací.

Homeopatika

Užívejte po konzultaci s lékařem nebo zkušeným homeopatem: Aconitum – pro rozrušené, ustrašené dítě. Dušnost vzniká kolem půlnoci a později; chraplavý, štěkavý kašel. Obtížný, hlasitý, hlučný nádech, chrapot, afonie. Belladona – následuje po Aconitu.

Sálavá horkost a zarudnutí v obličeji následované pocením z horečky.Spongia tosta – podává se při silném, přetrvávajícím suchém kašli, rovněž po léku Aconitum. Kašel vyvolává bolest v krku, dítě se za krk může chytat. Není přítomen hlen, vše je suché. Teplota nebývá výrazná. Hrdlo je jakoby v křeči. Zimomřivost.

Hepar sulfur – obtíže začínají nad ránem. Zimomřivost. Vztek dítěte. Kašel dávivý se zjevnou dušností. Dítě má pocit cizího tělesa v hrdle.Sambucus nigra – velký otok sliznic, hustý hlen. Rychle vzniká dušnost, hlučný nádech. První záchvat suchého, dávivého kašle je po půlnoci. Ihned k lékaři.

(Zdroj: MUDr. Tomáš Karhan, Homeopatie a děti, Grada, 2011)

Léky tři až čtyři dny Týden v klidu

Domácí léčba a babské rady

Je nutný klid jak hlasový, tak klid na lůžku v teplém a vlhkém prostředí. Vlhkost v pokoji můžete zvýšit například pokládáním mokrých ručníků na topení. Je vhodné pít větší množství čajů a například Vincentky.Vhodné jsou obklady na krk, cucání pastilek, Hašlerek, vyhýbat se kouři a kouření a omezení verbální komunikace na minimum.

Pomáhá Priessnitzův obklad: Šátek namočený ve studené vodě a jen lehce přikrytý suchých ručníkem sníží otok dýchacích cest. Obklad je vhodné po cca čtvrt hodině vyměnit.

Vyšetření

Lékař na ORL provede vizuální vyšetření krku, v případě pochybností provede CRP (odběr krve z prstu), kterým zjistí zánět v těle. Pro podrobnější vyšetření může udělat i výtěr z krku, případně mikrobiologické vyšetření krve.

Možné komplikace

Neléčený zánět může vyvolat postižení plic. Dlouhodobě drážděný hrtan může způsobit trvalé změny na sliznici. Ty mohou vést ke vzniku nádorů. V ojedinělých případech může pacient trvale ztratit hlas, mít postižené plíce nebo i zemřít.

Zdravotní cviky

Jako úleva při laryngitidě pomáhá poloha v sedě.

Prevence

Prevencí opakovaných problémů s hlasem je nácvik speciálních technik, které hlas posilují a při kterých se člověk naučí, jak svůj hlas šetřit. Problematikou hlasu se zabývá lékařský obor foniatrie.

Kdy jít k lékaři

Při ztrátě hlasu, bolesti v krku. Při štěkavém a dusivém nočním kašli u dětí je nezbytné volat rychlou záchrannou službu.

Budete mít zájem:  Biojídlo vážně chutná jinak. Otestovali jsme to

LARYNGITIDA: inkubační doba, příznaky a léčba

Štěkavý kašel, výrazný chrapot, bolest v krku a zvýšená teplota.

To vše jsou příznaky laryngitidy označované také jako zánět hrtanu, což je onemocnění, které trápí hlavně děti batolecího a předškolního věku.

Ačkoliv je tato nemoc poměrně častá, její průběh může být kritický a někdy pacienta dokonce ohrožuje na životě. Z toho důvodu byste laryngitidu nikdy neměli podceňovat.

Laryngitida je zánětlivé onemocnění hrtanu, což je chrupavčitá trubice, skrze kterou vzduch proudí do průdušnice a následně i do plic. Patří mezi časté komplikace virových infekcí, které napadají horní dýchací cesty, a způsobuje zduření sliznice hrtanu. Dýchací cesty jsou tím pádem zúžené, a to především v nejužším místě, kterým je oblast hlasivek.

Ačkoliv se laryngitida na našem území vyskytuje celoročně, většinu případů lékaři řeší během chladnějších měsíců, tedy zhruba od října do března.

Pokud jde o rizikové skupiny obyvatelstva, nejčastější je laryngitida u dětí od 6 měsíců do 3 let.

Objevuje se však i velké množství případů u dětí předškolního či školního věku a výjimkou samozřejmě není ani laryngitida u dospělých.

Příčiny laryngitidy

Zánět hrtanu se nejčastěji rozvíjí v důsledku virové infekce, která se šíří kapénkovou cestou a napadá horní dýchací cesty.

Původcem přitom mohou být třeba viry parainfluenzy, rhinoviry, coronaviry či adenoviry.

V některých případech je ovšem za vznik onemocnění zodpovědná primární nebo sekundární bakteriální infekce (často streptokoková), která jeho průběh může výrazně zhoršit.

Laryngitida někdy doprovází také další nemoci dýchacích cest, přičemž zde často mluvíme o infekcích sestupných či vzestupných.

Ohroženi jsou však i lidé, kteří se pohybují v prašném a zakouřeném prostředí nebo na místech, kde často kolísají teploty a kde je vzduch suchý.

Zánět hrtanu pak může vyvolat také nadměrná zátěž hlasivek způsobená dlouhodobým mluvením, křičením či zpíváním.

Laryngitida: inkubační doba

Inkubační doba laryngitidy závisí na konkrétním typu tohoto onemocnění. U akutní formy se obvykle pohybuje v rozmezí 1–3 dnů, kdy je laryngitida nakažlivá pro okolí nemocného zdaleka nejvíce.

Druhy laryngitidy

Vzhledem k různé míře postižení stěny hrtanu, délce onemocnění a závažnosti jeho průběhu rozlišují lékaři dvě různé formy laryngitidy. Zánět hrtanu tedy můžeme dělit na akutní a chronický.

Akutní laryngitida

Akutní zánět hrtanu, který lékaři označují také jako subglotická laryngitida či pseudokrup, mívá rychlý nástup a objevuje se zejména v zimních měsících. Ačkoliv se zdravotní obtíže, které u pacientů vyvolává, mohou na první pohled zdát velmi dramatické a závažné, nemoc obvykle sama vymizí během 10–14 dnů.

Chronická laryngitida

Na rozdíl od akutní formy se chronický zánět hrtanu rozvíjí postupně a dlouhodobě. Vzniká v důsledku vleklých zánětů dýchacích cest, poraněním nebo vlivem dlouhodobého přetěžování hlasivek (například u zpěváků či moderátorů), které může způsobit rozvoj polypů označovaných také jako zpěvácké uzlíky.

Při vzniku chronické laryngitidy však může hrát důležitou roli i opakované vystavování dýchacích cest nepříznivým chemickým a fyzikálním vlivům. S tímto onemocněním se tak často potýkají kuřáci, ale nebezpečný je také dlouhodobý pobyt v prašném a zakouřeném prostředí nebo vdechování jedovatých látek.

Jaké má laryngitida příznaky?

Laryngitida postihuje především oblast hlasivek, způsobuje zúžení dýchacích cest v místě zánětu a vede k rozvoji charakteristických symptomů. Těm v průběhu prvních tří dnů od nakažení předchází klasické projevy respirační infekce, kam patří například bolesti kloubů a svalů, bolest na hrudi, horečka, rýma, celková únava a slabost.

Nejznámějším příznakem laryngitidy je pak suchý dráždivý kašel, který se někdy označuje také jako štěkavý či kokrhavý. Ten se projeví náhle (někdy i z plného zdraví), obvykle v pozdních večerních hodinách po ulehnutí. Zatímco zpočátku je kašel neproduktivní a dráždivý, později pacient začne vykašlávat hlen.

Důsledkem podráždění sliznice hrtanu a samotných hlasivek pak bývá bolest a pálení v krku, zhrubění hlasu, výrazný chrapot a ztížené polykání. Potíže se postupem času stupňují a někdy může dojít i k celkové ztrátě hlasu.

Typické příznaky laryngitidy:

  • štěkavý (kokrhavý) kašel,
  • chrapot,
  • dušnost,
  • bolest v krku,
  • ztížené polykání,
  • zhrubění hlasu,
  • dočasná ztráta hlasu,
  • bolest na hrudi,
  • celková únava,
  • zvýšená teplota či horečka.

Laryngitida u dětí

Největší riziko představuje laryngitida u kojence a malých dětí předškolního věku, jejichž dýchací cesty jsou velice úzké. I sebemenší otok v oblasti hrtanu tak může vést k rozvoji nepříjemných komplikací, které mohou ve výjimečných případech končit smrtí malého pacienta. Proto byste laryngitidu v žádném případě neměli podceňovat.

Důležité je mít na paměti také to, že průběh laryngitidy může být u každého dítěte trochu odlišný. Zatímco u některých pacientů připomíná běžné nachlazení, jiné nemoc zaskočí svým rychlým a dramatickým nástupem. Zánět hrtanu se totiž obvykle projeví v nočních hodinách, kdy dojde k rozvoji dusivého štěkavého kašle. Ten však většinou dítě na životě přímo neohrožuje.

Typický je také neklid a vyděšený výraz dítěte, které trápí dušnost a slyšitelně ztížené nadechování doprovázené pískotem či chrčením (inspirační stridor), při němž dochází k zatahování jamky pod ohryzkem. Celou situaci pak ještě ztěžuje pláč dítěte, které nepřestávající dráždivý kašel značně vyčerpává. Ačkoliv záchvat po určité době pomine, může se další noc opakovat.

Pokud je zúžení hrtanu výrazné, může způsobit nedostatečné okysličení jednotlivých tkání. To vede ke zvýšení tepové frekvence a promodrávání rtů či ušních boltců.

V nejhorších případech se pak dítě může začít dusit.

U malých pacientů však hrozí i rozvoj akutní epiglotitidy, což je zánět hrtanové příklopky, který má podobné příznaky jako laryngitida, ale dítě bezprostředně ohrožuje na životě.

Laryngitida u dospělých

Dýchací cesty starších dětí a dospělých pacientů jsou mnohem prostornější než v případě kojenců, batolat a předškoláků, a proto se s laryngitidou tolik nepotýkají. Pokud se u nich onemocnění přece jen projeví, jeho příznaky bývají mírnější než dětská laryngitida a spíše připomínají lehčí infekci horních dýchacích cest.

Ohroženou skupinou jsou naopak alergici, jejichž sliznice je k otokům způsobeným vnějšími faktory náchylnější. Výjimkou ale samozřejmě není ani laryngitida v těhotenství, kterou by nastávající maminky vždy měly řešit se svým ošetřujícím lékařem. Ten doporučí vhodnou léčbu a poradí, jak nejlépe ulevit od potíží.

Diagnostika

Pokud se dostaví běžné příznaky, může lékař určit diagnózu právě na základě těchto symptomů, pacientovy anamnézy a fyzikálního vyšetření, při němž je nutné zhodnotit charakter kašle, hlasový projev i schopnost polykat.

Příznaky se u nás obvykle hodnotí podle Downesova skóre (0–10 bodů), ale existuje více možností. Dále je vhodné provést výtěr dýchacích cest, odběr krve a při těžších formách zánětu také ORL vyšetření včetně laryngoskopie.

Jak léčit laryngitidu?

Specifická léčba laryngitidy v podstatě neexistuje a terapie je tím pádem zaměřená především na tlumení jednotlivých příznaků.

Nejdůležitější je přitom celkový odpočinek, přičemž pacient by měl dbát na klid hlasivek a pro lepší dýchání zvolit místo polohy vleže raději polosed v posteli či na gauči.

Jestliže se jedná o lehčí formu laryngitidy, onemocnění zpravidla odezní do deseti dnů.

Pokud jde o léky na laryngitidu, po konzultaci s lékařem je pacientům možné podávat klasická antipyretika, která slouží ke snížení teploty. Přípravky určené k tlumení nepříjemného suchého kašle (tzv. antitusika) a přípravky usnadňující vykašlávání jsou ovšem dle lékařů ve většině případů neúčinné.

Úlevu naopak může poskytnout oxygenoterapie, inhalace nebulizovaného adrenalinu nebo podání kortikosteroidů, jako je například dexametazon či prednison. Pokud je infekce bakteriálního původu, lze použít také antibiotika. V těžších případech je pak nutné pacienta hospitalizovat a někdy jeho stav dokonce vyžaduje intubaci.

Čtěte také: Zásady první pomoci při akutní laryngitidě

Jestliže jsou příznaky laryngitidy závažné, záchvaty kašle nepolevují nebo se dítě dusí, je samozřejmě nutné zavolat záchrannou službu.

Kromě toho se doporučuje vystavit pacienta studenému vzduchu, který by měl alespoň částečně ulevit od potíží a zklidnit podrážděný hrtan.

Dítě tedy dostatečně oblečte, aby neprochladlo, a postavte ho před otevřený mrazák nebo k otevřenému oknu.

Pomoci může také inhalace studené vodní páry a zvýšení vlhkosti v místnosti, kde nemocný pobývá.

Podrážděnému krku pak přinese dočasnou úlevu Priessnitzův obklad, který by měl snížit otok sliznic v dýchacích cestách, a důležité je i dodržování dostatečného pitného režimu.

Ideálně by měl pacient konzumovat především teplé nápoje, jako jsou bylinné čaje či minerální vody o pokojové teplotě.

Prevence laryngitidy

Laryngitida patří mezi onemocnění, která se u dětí často projevují opakovaně, k čemuž přispívá především snížená obranyschopnost organismu, alergie či faktory okolního prostředí. Z toho důvodu je dobré dodržovat preventivní opatření, která imunitu posilují. Doktoři doporučují následující:

  • v domácnosti pravidelně a důkladně větrejte,
  • suchý vzduch můžete zvlhčit prostřednictvím zvlhčovačů,
  • dětský pokoj pečlivě uklízejte (ideálně bez přítomnosti dítěte),
  • často utírejte prach, luxujte a vytírejte,
  • pravidelně perte dětské hračky,
  • doma nikdy nekuřte a vyhněte se kouření v přítomnosti dětí,
  • děti často berte na procházky a dopřávejte jim čerstvý vzduch,
  • dbejte na vyváženou stravu, pitný režim a přísun vitaminů.

Zdroje: pediatriepropraxi.cz, detskapneumonologie.cz, pardubice.nempk.cz, stefajir.cz

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector