Nevíte si rady, jak naložit s nákupem, když přijdete z obchodu domů? Připravili jsme několik jednoduchých rad, díky nimž nebudete muset vyhazovat jídlo ani peníze.
????
Rajčatům, stejně jako lilkům a paprikám, se daří v teplejších podmínkách. Zima a lednice jim nesvědčí, neboť v ní ztrácí chuť i hodnotné látky. Nejlépe jim bude v rozmezí 8 až 15°C, případně v pokojové teplotě.
Čerstvé bylinky nejdříve proberte a odstraňte případné tlející části. Poté je uložte do perforovaného mikrotenového sáčku do přihrádky na zeleninu v lednici. Můžete je také zamrazit v ledových kostkách s vodou nebo olejem.
Žampiony a jiné houby skladujte v prodyšné nádobě v lednici, maximálně ve dvou vrstvách. Nejlépe jim bude při teplotě od 0 do 6°C. Dejte pozor, aby se nezapařovaly a nedošlo tak ke tvorbě toxických látek – před uložením do chladu je proto nemyjte. Spotřebujte je do tří až pěti dní.
Brambory potřebují sucho, tmu a chlad, ideálně do 6°C. Ve vyšších teplotách začnou klíčit a vydrží podstatně kratší dobu, na světle zase začnou zelenat. Zelené části obsahují solanin, který je jedovatý, tyto části proto nekonzumujte. Nejlépe jim bude ve sklepě, v lednici nebo speciálním pytli Zembag.
Mrkev a další druhy kořenové zeleniny vyžadují chlad a relativně vyšší vlhkost vzduchu. Uložte je proto do spodní přihrádky lednice. Natě nevyhazujte, dají se skvěle využít třeba do salátu nebo pesta. Vždy je však odřízněte a skladujte zvlášť, aby kořenům nebraly vlhkost.
Jablka mají rády chlad. Pokud chcete, aby vám vydržely dlouho, skladujte je ve spodní přihrádce lednice nebo v bedýnkách ve sklepě. Uchovávejte je odděleně, pokud nechcete, aby díky ethylenu, který uvolňují, urychlovaly zrání jiných druhů ovoce.
Banány do lednice nepatří, nejlépe jim bude v teplotě okolo 15°C, případně v teplotě pokojové. Proces zrání můžete zpomalit tím, že jednotlivé banány oddělíte z trsu a jejich stopky obalíte fólií. Stejně jako u jablek dejte pozor na uvolňovaný ethylen, který urychluje zrání ostatního ovoce.
U mouky a jiných obilovin hrozí napadení škůdci, uchovávejte je proto raději v uzavřených nádobách. Nejlépe jim bude v suchu a temnu, nižší teplota zaručí, že mouka nebude rychle žluknout. Celozrnná mouka vydrží zpravidla okolo půl roku, klasická bíla až devět měsíců.
Bochník zabalte do čisté utěrky a uložte do chlebníku nebo jiné prodyšné nádoby. Utěrka pomůže pohltit vlhkost, kterou pečivo vydává, takže tak rychle nezplesniví. Kvalitní chléb takto vydrží až týden. Delší trvanlivost obecně mívají chleby kváskové než ty z droždí.
Vejce skladujte v chladu, ideálně při nekolísavé teplotě 5 až 8°C. Jejich povrch nijak neomývejte ani neotírejte, abyste nenarušili jejich ochranný film. Spotřebovány by měly být do 28 dnů od snášky.
Sýry skladujete pod poklopem nebo ve voskovaném papíru v lednici. Pokud je necháte ve fólii rychleji zplesniví. Čím tvrdší typ máte, tím déle vydrží. V případě, že sýr okorá nebo ztvrdne, ale není na něm, plíseň, využijte jej do dalšího vaření.
Jogurty skladujte v lednici v co největším chladu. Při správné teplotě vydrží dlouho, datum spotřeby na obalu garantuje určité množství ušlechtilých bakterií a i po jeho uplynutí je jogurt obvykle v pořádku. Nekonzumujte jej v případě, že má nafouknuté víčko, nebo na povrchu najdete plíseň.
Čerstvé mléko skladujte v lednici při teplotě od 2 do 8°C. I když se může zdát, že se kazí rychle, při správném skladování může vydržet až 30 dní. Zkažené mléko, které už není vhodné ke konzumaci, poznáte podle toho, že se srazí, vytvoří se v něm hrudky a začne kysele zapáchat i chutnat.
Čerstvé maso je doslova živnou půdou mikroorganismů. Dávejte proto velký pozor, aby byla dodržena teplota skladování, ideálně do 4°C, u ryb a mletého masa okolo 0 až 2°C. Maso uložte na nejchladnější místo v lednici, buď v původním obalu nebo v uzavřené nádobě, aby nemohlo dojít ke kontaminaci jiných potravin.
Šunku a jiné čerstvé uzeniny uchovávejte pečlivě zabalené v lednici, při teplotě do 5°C. Pokud není na obalu uvedeno jinak, spotřebujte je do jednoho až dvou dnů po otevření nebo nákupu. Když začnou být na povrchu lepkavé nebo nazelenalé, už je nejezte.
Záleží Vám na světě okolo, a proto si vážíte jídla a neplýtváte? Přihlaste se k odběru novinek od Zachraň jídlo
Domácí rohlíky (a housky) – výborný recept krok za krokem
5.1.2017 / Počet komentářů: 235
Domácí rohlíky by si měl každý aspoň jednou v životě zkusit. Mám k tomu tři dobré důvody: Jednak jsou takové domácí rohlíky proklatě snadné, jednak se seznam potřebných surovin dá odškrtat v každé kredenci a ten třetí důvod už jsem samou nedočkavostí zapomněla. Tak moc se s vámi potřebuju podělit o recept. Takže to nebudu protahovat.
Jsem si jistá, že vůbec nepochybujete o kouzlu rohlíků v naší stravě. Tím spíš, když jde o rohlíky obzvlášť vypečené, hutné tak akorát, aby neměly papírovou střídku a nechaly se rozkrojit a namazat máslem nebo pomazánkou. Ale protože takové aby v obchodě pohledal, měli byste mít v zásobě spolehlivý recept, jehož pomocí zachráníte nedělní večeři i páteční svačinu.
Náročnost na přípravu domácích rohlíků je zhruba jedna hodina – a z toho většinu zabere bezpracné kynutí těsta. Plus necelých dvacet minut pečení v troubě.
Pokud tedy máte k dispozici asi tak hodinu a půl času, kdy se občas můžete pohybovat poblíž kuchyně, a pokud najdete v lednici kousek čerstvého droždí, nic by vás už nemělo zastavit.
Jedině snad výmluvy na lenost, ale věřím, že ty jsou v současné době novoročních kuchařských předsevzetí poněkud tiché až nehlasné.
Ukážu vám dnes základy slaného kynutého pečiva a nastavím srovnávací laťku. Kde jinde než doma má člověk získat etalon pro zjištění, jak řemeslně zdatná je nejbližší pekárna? Pokud rohlíky neupeče líp než vy, stala se někde chyba. A věřte mi, moje recepty jsou sice fajn, ale dobrá pekárna by měla mít po ruce mnohem vydařenější kousky.
Aby to nebylo jen o domácích rohlíčkách, návdavkem připojuji několik dalších způsobů, jak jedno a to samé rohlíkové těsto zauzlovat do nejroztodivnějších tvarů, totiž pletýnek, kaiserek, růžiček, spirálek nebo buclatých rolek.
Základní recept na domácí rohlíky
Asi už jste z předchozího motivačního úvodu pochopili, že se v receptu na domácí rohlíky pracuje s droždím. Ale žádnou paniku, tentokrát nejde o složitosti typu vánočka nebo velikonoční mazanec.
Těsto na domácí rohlíky je poměrně lehké a poddajné, neobsahuje vejce ani velké množství tuku, takže kyne rychle, dobře a bez velkého přemlouvání nebo půlnočního zaříkávání.
Takový vhodný začátečnický materiál, řekla bych.
Kvásek
Prvním krokem při přípravě rohlíkového těsta je kvásek, tedy směs droždí, trošky cukru, vlažného mléka a hrstky mouky.
To když smícháte dohromady a necháte chvíli při pokojové teplotě, droždí se probudí ze zimního spánku v lednici, začne mít žízeň a hlad, s chutí se pustí do nabídnutého cukru a mouky, začne se vesele množit, potomci se ihned a s novou chutí zakousnou do připravené stravy a tak to bude pokračovat, dokud nezakřičíte hrnečku dost a zpěněný kvásek nepřelijete do větší mísy, kde už na něj bude čekat zbytek připravených surovin.
Aby kvásek zafungoval, stačí splnit dvě podmínky: mít dobré droždí a použít správnou teplotu mléka.
Co se týká droždí, je to živý tvor, takže se občas stane, že nepřežije dlouhodobý rekreační pobyt ve vaší lednici.
Když po rozbalení najdete známky oschnutí nebo dokonce plísně, je tu velká šance, že už takové droždí neoživíte. Pokud máte droždí nedávno koupené, mělo by být v pořádku.
Vhodná teplota mléka pro uvedení droždí do života je mezi 20-38 stupni.
Chladné mléko z lednice moc oživovacích schopností nemá a příliš horké mléko vám zase naopak droždí spolehlivě spaří, zabije a definitivně zneškodní.
Takže mléko ohřejte, ale opatrně, jemně, zhruba na teplotu, jako byste připravovali kojeneckou stravu. Při pochybnostech si kápněte kapku na zápěstí – pokud ucítíte jakékoli teplo, je mléko teplé příliš.
Hnětení
Jakmile rozněžněně probudíte kvásek (mně osobně při tom nikdy nejdou z hlavy vzpomínky na krmení dravé zvěře – tedy pardon, mrňavých potomků), budete mít ještě jeden důležitý úkol: těsto dobře prohníst.
Nestačí jen smíchat a nechat být, slané pečivo vyžaduje hnětení, dřinu, pot a slzy.Jinými slovy, potřebuje kuchyňského robota nebo nějaký adrenalinový podnět, který vám dodá energii do několikaminutového ručního hnětění.
Všimli jste si někdy v obchodě označení tukový rohlík? Je to proto, že tuk je důležitou součástí rohlíkového těsta. V mém receptu je použitý docela obyčejný rostlinný olej, tedy řepkový nebo slunečnicový, ale bez obav můžete použít i sádlo. Můžete ho rozpustit, ale stejně tak lze sádlo přidat do těsta v pevném skupenství.
Tuk zajišťuje vláčnost, takže se ho nebojte. Zas tak moc ho v jednom kousku pečiva nebude.
Sůl v těstě
Sůl hraje v případě slaného kynutého těsta velmi důležitou roli. Když jí použijete málo, ucítíte po upečení v hotovém pečivu příchuť kvasnic, tedy nic, co by se setkávalo s ohlasy. Když jí použijete moc, nejen že bude výsledek hodně slaný, navíc tím zpomalíte droždí a dost možná ho i nechtěně zabijete.
Pro začátek se držte osvědčeného poměru, který říká, že soli je potřeba 1 % váhy mouky. Na 500 g mouky to tedy vychází 5 g soli. Není to ani málo, ani moc.
Těsto nebude přesolené, kvasnicová příchuť se udrží na uzdě, výsledek bude působit takřka neutrálně.
Pokud máte rádi slanější pečivo, lze množství soli ještě trochu zvýšit, ale přes 8-10 g už bych nedoporučovala zacházet.
Zaplétání rohlíků
Můj recept z 500 g mouky vystačí na 16 rohlíků, kde každý bude mít výslednou hmotnost kolem 40 g. Tedy méně, než se kupuje v obchodech, ale dělení těsta si můžete přizpůsobit vaším představám na jednu porci.
Vykynuté těsto jednoduše vyklopte z mísy a nelekněte se, že tím z něj vyženete skoro všechen vzduch. Lehce mu poupravte tvar, aby připomínalo kouli, a rozkrojte ho na čtvrtiny.
Každou z nich rozválejte na kruh o velikosti 25-30 cm, kam až vás pružnost těsta pustí. Kruh opět rozkrojte na čtvrtiny. Nyní berte jeden kousek těsta za druhým, položte si jej vnější oblou stranou k sobě, a trochu ho za rožky roztáhněte do boků. Konce, za které jste těsto drželi, přehněte zpět do středu, stačí jen zhruba půlcentimetrový camfourek.
Plochýma rukama srolujte těsto do ruličky směrem od sebe. Sice teď bude vypadat spíš jako gumová tužka než jako rohlík, ale to se při druhém kynutí rychle spraví.
Polotovar přeneste na plech vyložený pečicím papírem a dodržujte aspoň pěticentimetrové rozestupy.
Jakmile si na postup vyválení rohlíků zvyknete, zjistíte, že i při těchto počtech jde o práci asi tak na pět minut.
Zamotané rohlíky potřete vodou a posypte něčím lákavým na povrchu, třeba hrubou solí, kmínem, mákem, anebo domácí bylinkovou solí z léta.
Housky kaiserky
Ze stejného těsta velmi snadno připravíte i housky kaiserky, které mají tvar zaplétaných hvězdiček. Ve velkých provozech se hvězdička jen otiskne raznicí do bulky odměřeného těsta, ale v domácích podmínkách by to nebyla taková zábava a legrace.
Těsto rozdělte na čtyři díly jako u rohlíků, a každý díl pak ještě rozkrojte na pokud možno stejně velké čtvrtiny. Jednotlivé kousky těsta rozválejte do 25 cm dlouhého, tenkého hada a uprostřed zavažte volný, nedotažený uzlík.
Uchopte jeden přečnívající konec těsta a ještě jednou ho obtočte kolem základní smyčky, co vznikla s prvotním uzlíkem. Konec těsta by měl skončit zhruba veprostřed.
Totéž učiňte s druhým volným koncem, i ten obtočte kolem smyčky. Když se na své dílo podíváte, mělo by být kulaté, pětidílné, souměrné a nemělo by vám činit potíže představit si finální tvar po upečení.
Opět klaďte na plech vyložený papírem na pečení a na povrchu sypte, jak je libo.
Další tvary
Asi si domyslíte, že není problém z těsta vyrobit i houstičky zaplétané ze tří tenkých krátkých pramenů, jako když se holčičkám plete cop.
Ale tím legrace s těstem nekončí. Jelikož je hebké a poddajné, rádo se nechá přemluvit i k jiným tvarům.
Drobné nedokonalosti při pletení a motání se ochotně ztratí následným kynutým a pečením, takže nemusíte mít obavy, že vás limituje částečná nešikovnost. Obavy mít můžete, ale nanejvýš tak o svou linii.
Jak známo, nadměrná konzumace bílého pečiva je nejčastějším důvodem obezity. Kam se na rohlíky hrabe pečený bůček nebo škvarková pomazánka – tyhle doby jsou dávno pryč.
Z těsta se dají udělat rolky, růžičky, spirálky, vývrtky, slané buchtičky k polévce a další nádhery. Protože bych jejich popisem neúnosně prodloužila délku tohoto článku, odkazuji vás na svou knížku Snídaně u Florentýny, kde je jejich příprava popsána.
Říká se: Snídani sněz celou, o oběd se poděl s přítelem a večeři přenech nepříteli. Když budete vařit podle této kuchařky, půjdete si pro nášup ke snídani a rozhodně se nebudete chtít dělit o svůj oběd.
Navíc se v knížce dozvíte, jak vyřešit zdravé stravování po celé dopoledne až do oběda, aby člověk zbytečně netloustnul.
Prohlédnout knížku
Až vám přestane stačit základní těsto na domácí rohlíky a vyzkoušíte všechny možné i nemožné způsoby zaplétání a tvarování, asi vás napadne, že by se těsto dalo něčím dochutit a vylepšit. Pro začátek doporučuju například směs ořechů a rozinek, anebo nakrájené olivy. Pozor, ať to s množstvím nepřeženete, těsto musí zůstat kompaktní a musí se s ním dát stále pracovat.
Takže hodně zábavy v kuchyni!
Otázky, které by vás mohly napadnout, a odpovědi, které k tomu napadly mě
Pořád ještě není všechno jasné? Třeba vám pomůžou následující odpovědi.
Dá se nějak zabránit tomu, aby bylo pečivo druhý den suché a gumové?
Vysychání a gumovatění je základní vlastnost kynutého těsta. Pečivo z něj připravené je určeno k rychlé spotřebě, ideálně do 24 hodin od upečení, pak rychle ztrácí na nadýchanosti a vláčnosti. Hotové pečivo tedy snězte pokud možno hned, kdy má své největší kouzlo. Zbytky můžete zabalit, aby neosychaly, a uložit do dalšího dne, ale dál se už o skladování nepokoušejte, nestojí to za to.
Zbylé, dva dny staré a téměř nejedlé pečivo se dá resuscitovat například tím, že ho rozkrojíte, naplníte kupříkladu šunkou a sýrem, pevně zabalíte po jednom kousku do alobalu a krátce zapečete v horké troubě. Vytvoříte tak plněný horký sendvič, který mizí z povrchu zemského nadsvětelnou rychlostí.
Dá se vyměnit mouka za jinou?
S jistými omezeními ano. Vím, že bílá pšeničná mouka je momentálně hned po několika čelních politicích veřejný nepřítel číslo jedna, ale co se dá dělat, bez lepku kynuté těsto neuděláte a trápit se s ní taky při přípravě těsta nebudete.
Můžete vzít celozrnnou pšeničnou mouku, ale ta bude vyžadovat víc mléka, protože lépe absorbuje a víc bobtná.
Doporučuju jednou si vyzkoušet těsto z bílé pšeničné hladké mouky, osahat si ho, podívat se, jakou má konzistenci, a v dalších případech a obměnách se pak řídit cílovou představou, jak má těsto vypadat.
Dá se udělat bezlepková varianta použitím bezlepkové mouky?
Pokud nemáte speciální bezlepkovou mouku určenou na kynutá těsta, tak nikoli. Bezlepkové pečení funguje na úplně jiných fyzikálních, chemických a organických principech a je třeba k němu přistupovat jiným postupem.
Dá se něco zmrazit, pokud je na vaši domácnost těsto z 500 g mouky příliš velká dávka?
Jasně. Mrazit se dá ve dvou okamžicích. Buď můžete do mrazáku umístit upečené rohlíky, a to ve chvíli, kdy zrovna zchladly po upečení na plechu a jsou tedy nanejvýš čerstvé, anebo se též dají zamrazit zapletené, avšak nevykynuté polotovary.
V takovém případě je potřeba, abyste je po vyjmutí z mrazáku rozložili na připravený plech a dopřáli jim nejen pozvolné rozmrznutí při pokojové teplotě, ale ještě je i následně nechali dokynout.
Zhruba se jedná o 1-2 hodiny čekání, než budete moci rohlíky upéct.
Jak se dá zařídit, aby byly všechny domácí rohíky stejně velké?
Pokud jste propadli kouzlu unifikace a potřebujete rohlík jeden jako druhý, pak se nedá postupovat jinak, než každý kousek pečlivě odvážit na digitální váze. Na malé rohlíčky berte kolem 40 g těsta.
Suroviny
- 500 g hladké mouky
- 1/2 kostky čerstvého droždí (tj. 21 g)
- 300 ml vlažného mléka
- 1/2 lžičky cukru
- 5 g soli
- 60 g oleje, případně másla nebo sádla
- hrubá sůl nebo mák na posypání
Postup
- Droždí umístěte do menší misky, posypte cukrem a rozšťouchejte vidličkou pokud možno na kaši. Zasypte lžící mouky z odměřeného množství, přilijte třetinu mléka, rozmíchejte a nechte 10 minut zpěnit na kvásek. Pokud se po deseti nebo patnácti minutách v misce nic neděje, začněte znovu s novým droždím.
- Mouku smíchejte se solí, olejem, zbytkem mléka a zpěněným kváskem. Vložte do kuchyňského robota s hnětacím hákem a nechte deset minut zpracovávat na těsto a prohníst. Výsledkem by mělo být hebké, téměř nelepivé těsto, měkké a poddajné jako plastelína. Zdá-li se vám v průběhu příliš suché, přilijte lžíci nebo dvě mléka, anebo přisypte mouku, pokud je tak vlhké, že se lepí na mísu i po několika minutách hnětení (zpočátku se lepit může, dokonce by se lepit mělo). Přesný poměr vždy trochu závisí na kvalitě mouky.
- Uhnětené těsto vložte do mísy lehce vytřené olejem, zakryjte ho fólií, aby neosychalo, a nechte při pokojové teplotě kynout tři čtvrtě hodiny, až získá dvojnásobný objem.
- Dva plechy na pečení vyložte pečicím papírem a položte si je někam poblíž, ať nepobíháte po kuchyni s vyválenými rohlíky v rukou. Těsto vyklopte z mísy, nelekněte se, že tím z něj vyženete skoro všechen vzduch, poupravte mu tvar, aby připomínalo kouli, a rozkrojte ho na čtvrtiny. Každou z nich rozválejte na kruh o velikosti 25-30 cm, kam až vás pružnost těsta pustí. Kruh opět rozkrojte na čtvrtiny. Berte jeden kousek těsta za druhým, položte si jej vnější oblou stranou k sobě, a trochu ho za rožky roztáhněte do boků. Konce, za které jste těsto drželi, přehněte zpět do středu, stačí jen zhruba půlcentimetrový camfourek. Plochýma rukama srolujte těsto do ruličky směrem od sebe. Přeneste na plech, dodržujte aspoň pěticentimetrové rozestupy. Hotové rohlíčky potřete vodou a posypte hrubou solí nebo mákem.
- Rohlíky nechte na plechu kynout dvacet minut. To je dostatečně dlouhá doba, abyste vyhřáli troubu na 190 stupňů, případně jen na 170, pokud můžete zapnout horkovzduch.
- Oba plechy vložte najednou do trouby a pečte 10 minut. Smíchejte lžíci soli se 100 ml vody a po uplynutí této doby potřete rohlíky slanou vodou. Zároveň otočte plechy zadní stranou dopředu a navíc prohoďte jejich pozice v troubě. Dopékejte ještě 7-10 minut do světle hnědé barvy – anebo trochu víc, pokud máte rádi rohlíčky skutečně, ale skutečně vypečené.
- Upečené pečivo nechte vychladnout na mřížce. Neomezujte se, nestanovujte si příděly, neboť všechno kynuté je nejlepší v den upečení.
https://www.kucharkaprodceru.cz/domaci-rohliky-recept/
(c) Kucharka pro dceru a Jana Florentyna Zatloukalova, www.kucharkaprodceru.cz, 2014-2017. Pouze pro osobni pouziti. Dalsi sireni podleha schvaleni autorky a ridi se autorskym zakonem.
Spojila jsem síly s online obchodem s potravinami Rohlík.cz, takže si suroviny na tento recept můžete pohodlně vložit do košíku stisknutím jednoho tlačítka:
Malé změny pro šetrnější domácnost
Jediné, co se nemění, je změna. Vše ostatní se hýbe, mění a proměnuje. My, lidé, nejsme výjimkou. Změna je nezbytnou součástí bytí a většinou záleží nás, zda bude k lepšímu či horšímu. A protože já se na “horší” rozhodně soustředit nechci, ráda bych s vámi dnes sdílela malé změny v domácnosti, které uleví planetě, tedy i nám. ????
Voda není samozřejmost
Voda není samozřejmostí. Stává se vzácnou komoditou a je novodobým zlatem pro investory. TO je PRŮŠVIH, co si budem! Cape Town už si málem sáhlo na dno. Informaci o tzv.
dni NULA oznámilo město před více než rokem. Duben 2018 měl být měsícem, kdy město vyschne. Vláda podnikla kroky, které naštěstí tuto katastrofickou situaci oddálily.
Úbytek vody není ale jen záležitostí Afriky, bohužel i Evropa se v následujících letech musí připravit na vysychání toho nejcennějšího, co máme.
Je dost kroků, které budou podnikat města a státy, aby vodou šetřily. Každý se ale bude muset zapojit a začít u sebe, a tak se pojďme mrknout do domácnosti, kterou si bez vody již nedokážeme představit.
Když peru, tak naplno
Pračka nebo myčka, je to jedno. Jejich objem by měl být využit naplno. ???? Díky tomu ušetříte nejen vodu, energii, ale taky peníze. Ročně to může mít stejný dopad jako když 2 293 krát nabijete notebook nebo jako provoz ledničky po dobu 108 dnů.
Čištění zubů – ranní a večerní rutina, kterou máme všichni stejnou. Co se ale může lišit je voda, kterou spotřebujeme. Je stále procento lidí, kteří nechávají zbytečně odtéct velké množství litrů vody.
Někdy nám to ani nedojde. Když si ale uvědomíme to nesmyslné plýtvání, kohoutek příště raději utáhneme.
Ročně tak můžeme ušetřit až 1 520 litrů vody, což se rovná 6 424 čajovým šálkům.
Pro ty z vás, kteří chtějí udělat o trochu větší zásah v domácnosti, ale za to efektivní, napište si na nákupní seznam PERLÁTOR. Ten pomůže ušetřit vodu až o 30 % bez toho, aniž byste přišli o požitek ze sprchování. Platí to jak pro kohoutky, tak třeba pro celou sprchovou hlavici.
Po nás potopa odpad
To poslední, co po sobě chci zanechat, jsou tuny odpadu. Především odpadu, který sloužil v podstatě na jedno použití. Není lehké předcházet všemu odpadu, o tom žádná. Existují ale maličkosti, které může dělat každý s cílem ulevit odpaďáku, planetě a tomu, kdo u vás doma chodí s košem. ????
Plast je plast. Konkrétně třeba igelitovou tašku má na svědomí týpek jménem Karl Ziegler. Vymyslel geniální materiál, polyetelen, za který později dostal Nobelovu cenu. A není divu.
Tenhle materiál pomohl lidem skladovat lépe potraviny, přenášet je bylo komfortnější. Jenže to nedomyslel. Plast je tak SUPR materiál, že k jeho rozložení v přírodě je zapotřebí sto let. A právě tam je kámen úrazu.
Příroda si s ním neví rady, zvířata také ne a bohužel s odpadem se nezachází tak, aby se do přírody nedostal.
Jsme poučeni. Je na čase zkusit to jinak a dobře to promyslet. Jednou z možností je místo igelitových tašek volit ty, které můžeme používat opakovaně. Většina z nás má takových tašek v domácnosti pár, ale otázkou je, kdo si ji s sebou na nákup bere a nezapomene.
Já osobně si kromě velké tašky na nákup nosím v batohu třeba i menší pytlíky na zeleninu,ovoce, pečivo nebo třeba oříšky. Zaberou málo místa a slouží dlouhá léta. Stačí se jen naučit nosit je s sebou.
???? A pokud máte větší ambice, zkuste nakupovat v obchodech bez obalu.
Třídění odpadu asi ani nemusím zmiňovat. To by mělo být samozřejmostí. Statistiky mluví o tom, že my Češi jsme v něm vážně dobří. ???? Je tu ale jeden typ odpadu, se kterým se nejhůře operuje, který na skládce nehoří a jeho potenciál není řádně využit. Jedná se o bio odpad.
Všechen ten, který vzniká ve vaší kuchyni. Nemáte-li zahrádku a možnost založit si klasický kompost, tak nezoufejte. Já osobně mám doma jeho zmenšeninu, vermikompostér. V něm bydlí stovky žížal, všechny se jmenujou Julčy a moc jim naše zbytky chutnaj.???? Postupem času dá proces kompostování vzniknout nejen kompostu, ale prvně také žížalímu čaji, který je skvělým hnojivem.
PŘEČTĚTE SI VÍC O TŘÍDĚNÍ A VERMIKOPOSTÉRU.
Ať už nakupuju cokoli, snažím se pořizovat věci s rozmyslem. Stejně tak je tomu u jídla. Není zapotřebí kupovat zbytečně velké zásoby, když si nejsem jistá, zda stihnu potraviny spotřebovat. Místo toho raději nakupuju častěji a potraviny čerstvé, v ideálním případě lokální.
Když se mi v lednici sejdou zbytky, pokouším se z nich vykouzlit něco dobrého k snědku. Pokud se nezadaří, ráda se inspiruju u @ZachranJidlo. U nich mimo jiné najdete i další tipy o tom, jak jídlo správně skladovat nebo třeba jak chápat rozdíl mezi “spotřebujte do” a minimální trvanlivostí.
Máma mele maso
Nejsem vegetarián, ale doma se tak v podstatě stravuji. Nekupuji maso, pouze šťastná vajíčka. Dělá mi to dobře, nemám potřebu jíst maso denně. A právě možná o dni tu bude řeč. Je čistě na vás, co jíte.
Stočíme-li ale naši pozornost k tématu udržitelnosti, je právě vegetariánská a veganská strava tou správnou cestou. Nemusíte maso ihned vyřadit a nekonzumovat vůbec, stačí jen ubrat a zařadit třeba pár bezmasých dní.
Možná zjisitíte, že to kromě snížení uhlíkové stopy zlepšuje i vaše zažívání a přibývá vám energie. ????
A když jsme u energie, pojďme se rovnou mrknout na tu v domácnosti. Luxus světla v kteroukoli hodinu je vhodné volit zodpovědně. LED osvětlení nabízí úsporu energie, lepší kvalitu světla a menší negativní dopad na životní prostředí.
Mimojiné, po četbě několika odborných studií o spánku, doporučuju v noci zatáhnout v ložnici pořádné závěsy a vytvořit si v místnosti absolutní tmu. Nejen, že se lépe vyspíte, ale taky zamezíte úniku tepla až o 10 %.
Naopak přes den, je-li hezky, nechte slunce prohřát pokoje a využijte pasivní solární energie. Prostor si mimo jiné udrží teplotu i díky kobercům, které sice já moc nemusím, ale v obýváku jeden právě pro tyto účely mám. ???? Pro odpočinek a zahřátí mi na sedačce taky nechybí deky.
Topení u nás doma máme na jaře spíše stažené na minimum a když se přeci jen ochladí, hodím na sebe deku nebo více vrstev oblečení. ????
Prádlo doma sušíme na sušáku, což je oproti sušení v sušišce, logicky, mnohem ekologičtější. Oblečení mimo to déle vydrží a ušetříte.
Místo sušičky ale využíváme jiné vychytávky dnešní doby, nezapomínáme je ale po jejich použití vytáhnout ze zásuvky. Spousta elektroniky totiž využívá energii i po jejím vypnutí.
Zároveň tím předcházíme poníčení přístrojů v případě, že by došlo ke zkratu v obvodu. Nikdy nevíte. ????
Tento článek vznikl ve SPOLUpráci s IKEA Česko. Pokud vás zajímají další tipy nebo chcete vědět, jaký dopad má vaše domácnost na životní prostředí, mrkněte na jejich novou aplikaci IKEA Better Living.
Vyzkoušela jsem si 8 dní aplikaci naplno používat a měřit skrze ní, jaký mám dopad na životní prostředí v rámci výzvy Lepší svět začíná doma. Snažila jsem se zaznamenávat každou aktivitu a zároveň jsem se pár novými inspirovala. To samé můžete i vy. Stačí si aplikaci stáhnout. Zde najdete odkazy proiTunes a Android.
Tak co, kterou změnu zařadíte do své domácnosti vy a která už je samozřejmostí?
Zachraňte jídlo. Lépe mu bude mimo lednici – Vitalia.cz
Save Food From the Fridge (pozn. red. Zachraňte jídlo z ledničky) je projekt, který se zaměřuje na výrobu designových domácích potřeb pro skladování jídla mimo ledničku. Za projektem stojí designerské studio Jihuyn David.
Autor: www.savefoodfromthefridge.com
Autoři tvrdí, že kvůli pohodlnosti ledničky přestáváme rozumět jídlu, které v ní skladujeme. Nedbáme na to, že každá potravina má vlastní optimální podmínky ke skladování. A často je tak použití ledničky k jejímu uchovávání zbytečné, někdy přímo nevhodné.
Problémem je podle autorů projektu nejen energetická spotřeba, kterou kvůli ledničce máme – lednice je jedním z největších domácích žroutů energie; ale také to, že se při péči o potraviny spoléháme na technologii. Nepřemýšlíme o uspořádání potravin v lednici, o vlivech, které na sebe potraviny mají apod.
Přečtěte si: Mrkev zhořkne, když bude skladována vedle jablek
Kam s jídlem, když ne do lednice?
- Cílem projektu Save Food From The Fridge je vytvořit vkusné, funkční a praktické kuchyňské předměty, které mají sloužit jako alternativa k uchovávání potravin v lednici.
- Cílem autorek ze studia Jihuyn David je zamezit zbytečnému plýtvání potravinami, které podle nich často zapříčiňuje efekt – „když je to v ledničce, tak se to nezkazí“; který ovšem funguje přesně do té chvíle, dokud „se to nezkazí“.
- Ale také zachránit jídlo před následky, které může mít nesprávné skladování – ovlivnění pachem a složkami z okolních potravin, ztráta nutriční hodnoty a chuti.
Podívejte se, co a jak nejlépe skladovat:
Jablka vylučují velké množství ethylenu, které urychluje proces „zrání“, v praxi v lednici to znamená proces „kažení se“ ovoce a zeleniny uchovávané spolu s jablky. Pokud jsou jablka skladována spolu s bramborami, zabraňují jejich klíčení, a brambory tak mají delší životnost.
Autor: www.savefoodfromthefridge.com
Polička pro společné skladování brambor s jablky
Nahoře – v poličce jsou díry, aby se jablka částečně mohla dostat do kontaktu s bramborami.
Dole – brambory mají být uchovávány v suchu a tmě, plná dřevěná deska zabraňuje světlu a současně funguje jako otvor, kterým se dostaneme k bramborám.
Vaječná skořápka má ve své struktuře miliony malinkých dírek. Dovnitř tedy velmi snadno proniknou vnější pachy a vůně – jinak řečeno, vejce nasávají pachy okolních potravin, takže jejich skladování může ovlivnit jejich výslednou chuť.
Autor: www.savefoodfromthefridge.com
Polička pro skladování vajec mimo lednici
Nahoře – čerstvost vajec lze otestovat snadno ve sklenici vody.
Dole – čím čerstvější vejce je, tím níž klesne.
Některé plody jsou předměty sporů, zda jde o ovoce či zeleninu (přečtěte si: Rajčata a melouny: je to ovoce, nebo zelenina?). Například cukety, lilky, okurky a papriky se z botanického hlediska řadí mezi ovoce. Mají tak vlastnosti ovoce a měly by být skladovány mimo ledničku. Teploty pod 7 °C je poškozují. Aby mimo ledničku zůstaly čerstvé, potřebují vlhkost a dostatek světla.
Autor: www.savefoodfromthefridge.com
Polička pro „ovocnou zeleninu“
Dole – vanička na vodu, díky které je zelenina udržována ve vlhku.
Nahoře – postranní přívodová trubička, pro doplňování odpařované vody.
Optimální pro uchovávání koření je sucho a vzduch. Sucha lze docílit přidáním rýže do nádoby, ve které je koření uchováváno – zabrání se tak tvoření „žmolků“. Dostatek vzduchu zajistí korkové víčko.
Autor: www.savefoodfromthefridge.com
Polička a nádoby pro uchovávání koření
Vlevo – rýže v horní části sklenice absorbuje vlhkost a zabraňuje tvoření „žmolků“.
Vpravo – korkové víčko.
Díky skladování ve svislé pozici kořenová zelenina vydrží déle čerstvá. Nejlepší podmínky má při uchovávání v písku – písek ji drží ve „stoje“ a udržuje ideální vlhkost, zelenina se také nedotýká, což brání přenosu bakterií a látek, kvůli kterým se rychleji kazí.
Autor: www.savefoodfromthefridge.com
Kontejnery pro uchovávání kořenové zeleniny
- Dole vlevo – písek udržuje zeleninu ve správné pozici a má ideální vlhkost.
- Nahoře – skleněný tunýlek, kterým je možné zavlažovat písek.
- Dole vpravo – výchozím materiálem pro výrobky na uchovávání potravy je javorové dřevo napuštěné včelím voskem.
Jak ušetřit po Vánocích: Naučte se nakupovat a správně šetřit vodou
Jak ušetřit po Vánocích Peněženka trpí a je potřeba ji pomoct. Povánoční období je ideálním časem pro to, abyste se pustili do efektivního šetření. Takového, které nebude bolet, ale vytáhne vám trn z paty. Zkuste osvědčené tipy, jak ušetřit za vodu, za topení nebo za jídlo. Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek
Řekněte si, kolik peněz chcete nebo můžete utratit během jednoho dne. Snažte se ho nepřekročit. Uvidíte, že ušetříte a navíc budete mít dobrý pocit, když denní limit nevyčerpáte. Dávejte si peníze stranou a pak je budete moct utratit za to, co chcete nebo potřebujete.
Nenakupujte to, co nepotřebujete
Konzumní doba nás nutí nakupovat věci, které nepotřebujeme. To platí dvojnásob, když se po Vánocích spustí slevy ze všech stran. Než něco koupíte, uvažujte, zda to opravdu potřebujete. Může se to týkat zlevněného oblečení, stejně jako přípravku na úklid (nebudou stačit ocet, jedlá soda a citron?).
- Když jdete na nákup, vždycky si udělejte nákupní seznam
- Nikdy nenakupujte hladoví. Dáte pak do košíku mnohem více jídla
- Nenechte se zlákat slevami potravin. Budete pak z lednice vyhazovat zkažené jídlo, které jste nestihli sníst
Omezte maso a sladké
Právě tyhle dvě položky bývají nejdražší. Využijte povánoční doby k omezení cukru a masných výrobků. Jednak všichni po svátcích chceme nebo rovnou musíme hubnout, zároveň potřebujeme ušetřit. Nemusíte se rovnou dát na veganství, můžete jen snížit spotřebu masa a nahradit ho levnějšími alternativami, které tělu dodají bílkoviny (třeba tofu nebo luštěniny).
Sladkosti vyřaďte z jídelníčku úplně. Po svátcích prostě nepotřebujeme sušenky nebo čokolády. Každá desetikoruna za čokoládovou tyčinku se hodí.
Jak ušetřit za vodu
Jedna z položek, které se musí platit, ale které se zároveň dají poměrně snadno snížit. Vodou plýtváme hned ve třech místnostech bytu. V koupelně, kuchyni a na toaletě. Přitom můžeme plýtvání poměrně snadno omezit a ušetřit.
- Pokud trvá, než vám do sprchy doteče teplá, využijte studenou vodu na zalévání nebo na splachování
- Když si myjete vlasy, sbírejte vodu do kbelíku. Můžete s ním pak splachovat. To samé platí o vodě z vytírání podlahy.
- Místo koupání ve vaně se sprchujte. Na očistu těla tak spotřebujete méně vody
- Nádobí myjte hned. Nečekejte, až na něm zbytky jídla zaschnou. Spotřebujete tak více vody během drhnutí
- Z kohoutku pouštějte jen tolik vody, kolik opravdu potřebujete. Mnozí z nás otevřou kohoutek a nechají vytékat silný proud vody.
Jak ušetřit za topení
Standardní pokojová teplota se stává minulostí. Jednou z cest, jak ušetřit za topení a zároveň pomoct přehřáté planetě, je méně topit.
Češi jsou zvyklí na vysoké teploty uvnitř budov, to ale jinde v Evropě neplatí. Pokud chcete šetřit, vezměte si raději svetr a lehce snižte teplotu. Zároveň nepřetápějte ložnice.
Je totiž lepší, když místnost, ve které spíme, má chladnější vzduch než ostatní pokoje.
Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek