Vzorové jídelníčky pro miminka – jak mohou vypadat?

Růst dítěte v tomto věku pokračuje v tempu, které začalo po druhém roce života, to znamená, že se v průměru jeho hmotnost zvýší o 2,5 kg a vyroste o 6 cm za rok. Je to období od třetího do šestého roku věku.

Stále platí zásada, že výživa je pro dítě jednou ze základních fyziologických potřeb důležitých pro správný fyzický a psychický vývoj.

V tomto období by dítě už mělo být při stolování relativně samostatné, přebírá návyky životního stylu rodiny – tedy i stylu stravování a stolování.

Je to období, které je rozhodující pro utváření správných návyků zdravého životního stylu, respektive vztahu k jídlu, k potravinám a stravovacímu chování, do kterého dítě promítá svou osobnost, prosazuje se vůči rodičům, například odmítání jídla může mít i svůj účel nebo emociální podklad.

Většina dětí navštěvuje některé ze zařízení předškolní výchovy, kdy tento způsob stravování zasahuje do života samotné rodiny v průběhu pracovních dní až z 60 %. Rodiče by měli být seznámeni s jídelníčkem a měli by se jej snažit začlenit do stravování rodiny ve zbytku týdne. Dávky pro přípravu jídla dětí v mateřské škole v České republice jsou dány zákonem č. 48/1993 Sb.

3. Potřeba vyvážené a pestré stravy

Správný vývoj nám zaručí strava s dostatečnou energetickou hodnotou danou využitím základních živin – bílkovin, tuků, sacharidů, které dítě přijme ve správném množství, poměru a kvalitě.

Již během batolecího období se procentuální zastoupení jednotlivých živin (bílkovin, tuků, sacharidů) v denním energetickém příjmu mění.

Dochází ke změně, která směřuje k dosažení poměru shodné se stravou dospělých.

4. Tuky ve výživě dětí

Týká se to především tuků, kdy jejich podíl na příjmu energie se má pohybovat kolem 30 % z celkového energetického příjmu. Velký důraz klademe na příjem nenasycených mastných kyselin (NeMK), které jsou důležité pro vývoj mozku.

Nenasycené mastné kyseliny pomáhají k tomu, že se u dítěte rozvíjí a vyvíjí nové schopnosti, děti si více pamatují, lépe se učí a soustředí. Tuk tvoří asi 60 % suché části mozku, z toho je až jedna třetina zastoupena nenasycenými mastnými kyselinami – alfa-linolenovou (ALA), dokosahexaenovou (DHA).

Nezbytné jsou i některé vitamíny skupiny B (B1, B6, B9, B12) a minerální látky (např. železo, zinek, jód) a bílkoviny.

5. Bílkoviny v dětské stravě

V dětské stravě je nutné zajistit dostatečné množství bílkovin – přiměřené množství vzhledem k věku. Jak nedostatečný tak nadbytečný příjem bílkovin sebou může nést určitá rizika. Jako optimální dávka pro skupinu dětí předškolního věku se jeví hodnota 1 – 1,5 g na kilogram tělesné hmotnosti.

Celkové množství by mělo tvořit 12 – 15 % celkového energetického příjmu. Pro zdravý růst a vývoj je třeba, aby alespoň 40 % všech bílkovin bylo živočišného původu, jako optimální se uvádí 50 – 70 % bílkovin, takzvaných plnohodnotných (obsahují všechny esenciální aminokyseliny ve vhodném vzájemném poměru).

Jsou to potraviny – maso, mléko, mléčné výrobky, vejce. Příjem těchto potravin sebou nese riziko příjmu skrytých tuků – nasycených tuků a cholesterolu.

Bílkoviny neplnohodnotné (neobsahují všechny esenciální aminokyseliny ve vhodném vzájemném poměru) jsou obsaženy v potravinách rostlinného původu –  obiloviny, mlýnské a pekárenské výrobky, luštěniny, brambory a ořechy.

6. Sacharidy v dětské stravě

Největším dodavatelem energie pro dítě jsou sacharidy. Podílí se na energetickém příjmu za den z 50 – 55 %. Základ by měly tvořit polysacharidové potraviny jako obiloviny, mlýnské a pekárenské výrobky, rýže, těstoviny, luštěniny, zelenina a ovoce.

Všechny tyto potraviny jsou nutričně hodnotné i pro svůj obsah vlákniny. V tomto věku není ještě opodstatněné zařazovat do jídelníčku výhradně celozrnné potraviny. Doporučené denní množství se pohybuje kolem 10 g vlákniny (věk + 5).

Taková dávka je obsažena v pestré stravě sestavené podle daných doporučení (viz potravinová pyramida).

7. Vitamíny v dětské stravě

Vitamíny a nerostné látky nepřinášejí tělu energii, slouží jako stavební prvky, jiné zabezpečují správný průběh různých biochemických reakcí a fungování jednotlivých orgánů a celého organismu. Pestrá strava zaručuje dostatečné množství těchto látek.

8. Pravidelný stravovací režim

Pravidelný stravovací režim, který si dítě začíná vytvářet nebo si ho již vytvořilo v batolecím období, se snažíme obohatit o správné celoživotní zásady, je to ten vhodný čas na jejich naučení a přijetí. Způsob výživy v rodině a v mateřské škole se řídí podle přesných pravidel.

Denní režim rozdělujeme do pěti dávek – snídaně 15 – 20 %, přesnídávka 15 %, oběd 35 %, svačina 10 %, večeře 20 – 25 %. Pravidelné stravování působí jako prevence přejídání v odpoledních a večerních hodinách. Režim je vhodné sestavit přibližně ve tříhodinových intervalech.

1. Snídaně

Snídaně by měla tvořit 15 – 20 % z celkového energetického příjmu během dne

• 200 ml mléko
• 60 g chléb
• 10 g rostl. máslo
• 30 g tvarohová pomazánka
• 50 g paprika

2. Přesnídávka

Přesnídávka by měla tvořit 15 % z celkového energetického příjmu během dne

• 1 rohlík
• 10 g máslo
• 60 g jablko

Oběd by měl tvořit 35 % z celkového energetického příjmu během dne

• polévka pohanková
• 70 g pečené kuře
• 100 g brambor (jiný příkrm)
• 80 g zeleninový salát

4. Svačina

Svačina by měla tvořit 10 % z celkového energetického příjmu během dne

• 100 ml bílý jogurt
• 1 rohlík
• 30 g ovoce

Večeře by měla tvořit 20 – 25 % z celkového energetického příjmu během dne

• 100 g zapečených těstovin
• se zeleninou (90 g)
• a smetanou (12 %)

Pestrá a vyvážená strava nám zajišťuje doporučený poměr základních živin, vitamínů a minerálních látek, proto při skladbě jídelního lístku využíváme potraviny z každé potravinové skupiny.

Potravina	Počet porcí potraviny za den	Ukázka jedné porce
Mléko Mléčné výrobky	2 – 3	150 ml 100 ml jogurtu 30 g tvarohu30 g tvrdého sýru
Pečivo ObilovinyPříkrmy	4 – 5	1 krajíc chleba (60 g) 1 rohlík 100 – 120 g vařené rýže 100 – 120 g vařených těstovin 100 – 150 g brambor 60 – 90 g vařených luštěnin2 – 3 knedlíky (90 – 120 g)
Ovoce	2	60 – 90 g 150 ml ovocné šťávy
Zelenina	3	60 – 90 g
Maso – telecí drůbeží rybyvejce	1	50 – 70 g 70 – 90 g 80 – 100 g1 ks
Tuk Rostlinný olej rostlinný tukořechy	2 – 3	10 g 10 – 20 g

Sacharidy

V předškolním věku tvoří základ jídelního lístku složené sacharidy – obiloviny, mlýnské a pekárenské výrobky, které poskytují nejvíce energie.

Děti mají rády sladké pokrmy a sladkosti, ty jistě patří do jejich jídelníčku, jen nesmíme zapomínat, že jednoduché cukry se nesmí stát jeho základem. Při jejich zařazování vždy hledáme vhodná a náhradní řešení – ovoce, ovocné saláty, sušené ovoce, čokoládu s vyšším podílem kakaa, oříšky, tvarohové dezerty s ovocem.

Ovoce a zelenina by se pro svůj zdroj vlákniny, vitamínů (vit. C, beta-karoten, kys. listová…) a minerálních látek měly stát automatickou součástí jídelníčku. Upřednostňujeme je v syrovém stavu nebo připravené vhodnou technologickou úpravou (vaření, dušení v páře).

Denní množství by se mělo pohybovat okolo 300 – 350 g ve více až pěti dávkách.

Zelenina a ovoce není pouze vhodným doplňkem stravy z hlediska své nutriční hodnoty, ale působí esteticky, barevné kombinace lahodí oku a množství druhů tříbí chuť k jídlu, a to vše nám zpestřuje naše stravování.

Maso

Z bílkovinných potravin používáme maso, a to maso libové kuřecí, krůtí, králičí, telecí, vepřovou kýtu, hovězí zadní, případně maso klokaní, pštrosí. Ryby zařazujeme pro svou lehkou stravitelnost, obsah vitamínu D, esenciálních mastných kyselin a jódu (mořské ryby), a to alespoň dvakrát týdně.

Mléko a mléčné výrobky tvoří významnou součástí jídelníčku dítěte. Jsou důležitým zdrojem vápníku. V každém věku jsou pro náš organismus vhodné kysané mléčné výrobky s živými mikroorganismy. Díky složení přítomné mikroflóry mají tyto výrobky blahodárný vliv na zažívací trakt a na metabolismus.

V dětské výživě není nutné se zaměřit pouze na mléko a mléčné výrobky nízkotučné, upřednostňujeme tyto výrobky spíše polotučné a plnotučné. Výzkumy dokonce ukazují, že pro děti je mléčný tuk nezbytný ke správnému vývoji nervové soustavy, a to právě pro jeho unikátní složení.

Zařazujeme také luštěniny připravené vhodnou technologickou úpravou omezující jejich nadýmavost.

Z tuků dáváme přednost tukům rostlinným před živočišnými. Důležitým zdrojem jsou ořechy a semena. Na pomazání pečiva použijeme kvalitní rostlinný tuk nebo čerstvé máslo.

V technologické úpravě využíváme kvalitní jednodruhové rostlinné oleje (řepkový, slunečnicový, olivový olej), vkládáme je do hotových pokrmů. Ve zdravé výživě dětí není dobré, když v ní tuky chybí nebo je jich velmi málo.

Tuky z dětského jídelníčku nevylučujeme, ale zaměříme se na jejich vhodný výběr.

Denní doporučená potřeba tekutin se pohybuje kolem 1500  – 2000 ml a s věkem stoupá. Příjem tekutin by měl být rozdělen rovnoměrně do menších dávek během dne. Je nežádoucí vypít velké množství během krátkého časového úseku.

Pravidelný režim je prevencí subjektivního pocitu žízně. Vhodnou tekutinou je neperlivá stolní voda, ovocné neslazené čaje, ředěné ovocné a zeleninové šťávy 1 : 1 s vodou. Nápoje podáváme ve správné teplotě – cca 20 – 25 °C.

12. Příprava jídel

Technologická příprava by měla respektovat zásady správné výživy a přírodní úpravy jako ve stravě batolat. Používáme kvalitní tuky, nepřepálené a přidáváme je až do hotového pokrmu. Při přípravě polévek nepoužíváme vývary z kostí.

Připravujeme polévky z kvalitních potravin – ze zeleniny, masa, luštěnin husté či řídké konzistence. Můžeme zahustit moukou – škrobovou, pšeničnou, sójovou, kukuřičnou.

Vhodné technologické přípravy jsou vaření, vaření v páře, dušení, zapékání a pečení, smažená jídla nedoporučujeme. K dochucování pokrmů používáme zelené natě, kmín, majoránku, bazalku, koriandr.

Při vhodné kombinaci použitých potravin a technologické úpravy není nutné pokrmy dosolovat nebo použijeme velmi malé množství soli.

Inzerce

„Říkačky jsou zcela nové a neotřelé. S Kartami si hrají 3 i 5letý syn a 7letá dcera skládá slova. Čekáme mimčo a klukům kniha názorně ukazuje, jak miminko vznikne. Týdeníčky: komplexní rozvoj všech dovedností. Mohu všem jen doporučit.“ Tyto a další reakce si můžete přečíst u jednotlivých knížek na www.prochytrehlavicky.cz nebo na Heureka.cz.

Autor: Mgr. Jana Eliášová

Diskuze » Poradna »

Výživa kojence od 7. ukončeného měsíce věku

Vaše děťátko roste jako z vody, více toho spapá a seznamuje se s příkrmy a novými chutěmi. A to je jedině dobře. Přečtete si, na co se v dětské výživě v tomto období zaměřit.

Pokud jste děťátku ještě nenabídla příkrm s obilovinami, je opravdu nejvyšší čas. V článku Výživa kojence od 6. ukončeného měsíce věku zjistíte, proč jsou obiloviny v tomto období důležité a jaké dobroty z nabídky HiPP pro první seznamování s obilovinami vybrat.

Pro děti starší 7 měsíců, které již mají zkušenosti s jemně rozmixovanou zeleninou, ovocem, obilovinami a masem, je na čase ochutnat příkrmy s většími kousky.

3 složkové HiPP menu se zeleninou, masem, celozrnnými špagetami, těstovinami, bramborami a rýží v mnoha chutných kombinacích nejen naučí děti žvýkat, ale hlavně jim dodá potřebné živiny –  omega-3 mastné kyseliny z BIO řepkového oleje pro rozvoj nervového systému, železo pro tvorbu červených krvinek a jód pro správnou činnost štítné žlázy. Suroviny jsou šetrně ošetřeny párou,aby v menu zůstaly uchovány všechny prospěšné látky.

Děti v tomto věku ještě nemají naučené, zda má být jídlo teplé nebo studené. Aby jim nevadilo, že na procházce nebo výletě není jejich oblíbený příkrm ohřátý, zkuste jim občas nabídnout výživu v pokojové teplotě.

Od 7. ukončeného měsíce si děti mohou zpestřit svačinky zdravým chroupáním – jablečnými a borůvkovými rýžovými oplatkami v BIO kvalitě. Neobsahují přidaný cukr, aromata ani barviva, naopak oplývají vitamínem B1 pro rozvoj nervového systému. Na dítě při chroupání vždy dohlížejte.

Večerní přípravu do hajan zpříjemní v tomto věku Mléčná kaše s ovocem a jogurtem PREABIOTIK®.

Děťátko bude nasycené a v kombinaci se závěrečným kojením před spánkem kaše dítě pěkně uklimbá, aby klidně a dlouho spalo.

Obsahuje omega-3 mastné kyseliny, vápník & vitamin D důležitý pro tvorbu kostí, zinek & vitamin C pro obranyschopnost organismu, vitamin A pro normální funkci imunitního systému a jód.

• Ráno hraje stále hlavní roli kojení nebo mléčná kojenecká výživa.
• Dopoledne zvolte mléko, nebo ovocný příkrm.
• K obědu se hodí kompletní menu HiPP se 3 složkami, nebo BIO polévka.
• K odpolední svačince vybírejte z několika typů ovocných příkrmů – vyzkoušejte například Ovoce & Cereálie.
• K večeři nabídněte prckovi prebiotickou mléčnou kaši nebo obilnou kaši a před spaním ho ještě nakojte, nebo nakrmte mléčnou výživou.

Pitný režim můžete doplňovat dětskými BIO čaji, šťávami a nektary HiPP.

Období kolem půl roku věku dítěte bývá rovněž časem, kdy některé maminky přestávají kojit a chystají se na odstavování. Mateřské mléko pak zastoupí náhradní mléčná výživa a před maminkou, která dosud kojila, stojí nový úkol – připravit děťátku správně lahvičku s mlékem. Přinášíme vám několik tipů jak na to:

• Prostudujte si pokyny uvedené na obalu pokračovacího mléka a dodržte uvedený poměr prášku a vody. Používejte přiloženou odměrku, kterou po použití vyčistěte kouskem papírové utěrky.
• Lahvičku připravujte těsně před krmením a pamatujte na hygienické zásady – čisté ruce, čistá odměrka i čistá láhev a savička.
• Vodu musíte vždy převařit a výsledná směs by neměla mít vyšší teplotu než 37 °C (tělesná teplota). Otestujte teplotu pár kapkami na vnitřní stranu zápěstí, aby mléko bylo teplé a nikoliv horké.
• Nechte děťátko pít, dokud je syté. Zbylé mléko vylijte a lahvičku i savičku důkladně vyčistěte.

Vzorové jídelníčky kojence dle věku

Víte, jak by mělo dítě jíst? Podívejte se na vzorové jídelníčky dle věku. Pokrmy obměňujte, uvařte vždy něco dobrého a čerstvého. Inspiraci naleznete v našich receptech. Nechcete vařit? Zakupte hotové jídlo ve skleničce.

Do šestého měsíce postačí kojení. Pokud dítě neprospívá, mateřské mléko jej nezasytí, pláče hlady, nebo je na umělém mléku, začněte s příkrmy od čtvrtého ukončeného měsíce. Víte, jak zavádět nemléčné příkrmy?

Vzorový jídelníček

1. – 6. měsíc

• Snídaně: Mateřské mléko nebo umělé mléko
• Svačina: Mateřské mléko nebo  umělé mléko
• Oběd: Mrkvové pyré s bramborem  a dle chuti mateřské mléko nebo umělé mléko
• Svačina: Mateřské mléko, umělé mléko nebo banánovo-jablečné pyré
• Večeře: Mléčná rýžová kaše
• Druhá večeře: Mateřské mléko nebo umělé mléko

Jídelníček se odvíjí od zavedení příkrmů. Je-li dítě plně kojeno podávejte mateřské mléko do šestého měsíce. Jestliže zavádíte nemléčné příkrmy a kojíte, krmte dítě mlékem dle potřeby.

6. – 9. měsíc

• Snídaně: Mateřské mléko nebo umělé mléko
• Svačina: Jogurt s ovocem (banán, meruňka)
• Oběd: Krůtí prsa s rýží a hráškem
• Svačina: Piškoty nebo kousek rohlíku, dle chuti mateřské mléko nebo umělé mléko
• Večeře: Mléčná kaše s lepkem
• Druhá večeře: Mateřské mléko nebo umělé mléko

9. – 12. měsíc

• Snídaně: Mateřské mléko nebo umělé mléko
• Svačina: Bílý jogurt, piškoty
• Oběd: Kuřecí maso s bramborem a karotkou
• Svačina: Banán
• Večeře: Mléčná kaše
• Druhá večeře: Mateřské mléko nebo umělé mléko

1 – 2 roky

• Snídaně: Chléb s tvarohovým sýrem, dle chuti mateřské mléko nebo batolecí mléko
• Svačina: Jablečné pyré s piškoty
• Oběd: Brokolice se sýrem a těstovinami
• Svačina: Pečivo s pomazánkou
• Večeře: Zeleninová polévka s ovesnými vločkami
• Druhá večeře: Mateřské mléko nebo batolecí mléko

2 – 3 roky

• Snídaně: Jogurt s ovocem / alternativně mléko
• Svačina: Banán a dětské sušenky
• Oběd: Krůtí maso s rýží a hráškem
• Svačina: Pudink nebo pečivo
• Večeře: Zapečené brambory s vejcem a zeleninou

Jídelníček se odvíjí od denního režimu dítěte. Dítě by mělo jíst alespoň pětkrát denně a mělo by dostávat i po prvním roce života kojenecké mléko, které se označuje jako batolecí. Mléka do dvou let vypije alespoň půl litru denně.

Spotřeba energie na den

Jak nutričně hodnotné potraviny mají děti za den sníst? Vydaná energie se odvíjí od věku dítěte, jeho váhy a vyvíjených aktivit.

• Pro kojence se počítá vydaná energie mezi 80 a 120 kcal na jeden kilogram.
• Pro batolata do tří let to je 102 kcal na jeden kilogram.
• Za každý rok a na každých 1000 kcal + 100 kcal.

Přehled maximální a minimální vydané energie dle kilogramů v kojeneckém věku, v kaloriích (kcal)

Váha v kg	Min	Max
3	240	360
4	320	480
5	400	600
6	480	720
7	560	840
8	640	960
9	720	1080
10	800	1200
11	880	1320
12	960	1440

Pramen: Höklová , K., Výživa kojenců a batolat, Brno, 2006

Přehled maximální a minimální vydané energie dle kilogramů v batolecím věku v kaloriích (kcal)

Váha v kg	1 rok	2 roky	3 roky
8	816	–	–
9	918	–	–
10	1020	1120	–
11	1122	1222	–
12	1224	1324	1424
13	1326	1426	1526
14	1428	1528	1628
15	1530	1630	1730
16	–	1732	1832
17	–	1834	1934
18	–	1936	2036

Pramen: Výživa dětí, Masarykova Univerzita, 2004

Vydaná energie na den ukazuje, kolik dítě spotřebuje kalorií dle věku a hmotnosti. Tabulka udává orientační hodnoty a platí pro dítě, které roste, vyvíjí se, od jednoho roku věku běhá.

Jak by měl vypadat jídelníček ročního dítěte

Miminku je jeden rok a začíná ochutnávat stravu dospělých.
Nicméně jídlo musí být nesolené, nekořeněné a zdravé. To znamená, že
dítěti nemůžeme dát guláš, ale může již ochutnat některý z pokrmů,
které jí rodina u společného stolu. Je to pro miminko samozřejmě zábava
a motivace.

Předpokladem je pestrý jídelníček, především bohatý na zeleninu,
ovoce a cereálie. K jídlu můžete podávat i rybu, která je zdrojem
mastných kyselin, jódu, vitaminu D, jež jsou potřebné pro zdravý vývoj
dítěte. Rybí maso je však častým alergenem, nicméně podání až po
druhém roce věku nic neřeší. Střídejte různé druhy mas.

Zkuste dát dítěti lžičku, aby papalo samo a podporujte ho
v tom. Miminku dávejte i potraviny přímo do ruky, je to pro něj vítaná a
naučná hra.

Samostatnost při jídle je důležitá i u ročního dítětě. Více
najdete v Samostatost
dítěte při jídle.

Výživa mezi 1. a 2. rokem. Jaké potraviny?

• Dítě jí obvykle to, co rodina.
• Podávejte co nejvíce různých potravin. Čím větší je počet
  potravin, které dítě jí, tím je menší pravděpodobnost nedostatku
  některé živiny.
• Připravujte denně potraviny z „obilnin“ – kaše, chléb, pečivo,
  rýže, těstoviny. Poskytují totiž energii ve formě škrobů a
  neobsahují tuk.
• Do přílohy zařazujte brambory, které jsou důležitým zdrojem
  vitaminu C.
• Podávejte zeleninu a ovoce 5× denně, tzn. při každém jídle.
• Denně dávejte dítěti maso, ryby, drůbež, vajíčka nebo luštěniny.
  Maso je důležitým zdrojem železa. Masa podávejte
  3 polévkové lžíce.
• Zařazujte denně mléčné výrobky. Je vhodné místo kravského mléka
  používat pokračovací umělá mléka, která jsou obohacena o některé
  minerály a vitamíny. Kravské mléko však již můžete od jednoho roku
  rovněž podávat bez obav.
• Pokrmy se snažte nesolit.
• Nejlepším nápojem je kojenecká voda nebo dětský čaj. Můžete
  podávat i minerální vodu, ale ne příliš často, jelikož obsahuje vysoký
  podíl sodíku nebo hořčíku.

Nezapomínejte na snídaně!

Kolik?

Objem snědeného jídla se ze dne na den mění. Dítě do jídla nenuťte,
pokud sní u jedné porce méně, určitě si to vynahradí u příští
porce. V množství snědené stravy se děti liší, proto se s nikým
neporovnávejte.

Důležitým vodítkem pro posuzování přiměřenosti potravy je
prospívání – růst a přibýváním váze. Můžete si provádět kontrolu
pomocí tzv. růstových grafů.

Jak často podávat příkrmy?

Nekojené dítě potřebuje ve 12.-24. měsíci 3,8 MJ (900 kcal)/den –
4-5 jídel denně s 1-2 výživnými svačinami podle potřeby. Kojené děti
ve věku 12-24 měsíců by měly dostávat příkrm 3-4× denně
s 1-2 výživnými svačinami podle potřeby.

Vice o příkrmech v hesle Příkrmy
pro kojence.

Zásady u pitného režimu

• Nepodávejte dítěti černý čaj, jelikož obsahuje sloučeniny, které
  brání vstřebávání železa.
• Nepřislazujte tekutiny.
• Nepodávejte nápoje slazené cukrem.
• Nadměrné pití džusů může snížit chuť dítěte a způsobit řídkou
  stolici (doporučuje se max. 250 ml denně).
• Nekojené děti by měly vypít nejméně 400-600 ml tekutin denně,
  nejlépe nezávadné vody. V horku i více.

Ročnímu dítěti stačí jídlo nakrájet na malé kousky.

Dostatečné přijímání tekutin je velmi důležité. Přečtěte si více
v Pitný
režim kojence.

Na co si dát pozor – co nedělat?

• Nepodávejte nízkotučné výrobky.
• Sladkosti a limonády podávejte jen výjimečně.
• Nepodávejte potraviny, které mohou způsobit, že se dítě začne dusit
  (nerozpustné kousky potravy, které mohou uvíznout v průdušnici – např.
  ořechy, zrnka vína, syrová mrkev).
• Nenechávejte jíst dítě bez dozoru.
• Snažte se vytvořit příjemnou atmosféru při jídle. Dítě si
  neoblíbí jídlo, pokud bude během něj káráno nebo svědkem hádky
  rodičů.

Příklad jídelníčku

Před snídaní – Kojení jednou nebo několikrát, nekojené dítě
může dostat umělé nebo plnotučné pasterizované kravské mléko.
Snídaně – Chléb nebo pečivo slabě namazané rostlinným tukem,
sýr, ovoce a nekojené děti dostanou ještě mléko.
Přesnídávka – Mléčný výrobek (např. bílý jogurt)
s ovocem.

Oběd – Maso nebo vejce, zelenina, příloha (brambory, rýže,
těstoviny).
Svačina – Pečivo, syrová zelenina, nekojené děti dostanou ještě
mléko.
Večeře – Kaše s ovocem nebo zeleninou, nebo těstoviny, rýže či
brambory a zelenina.
Po večeři – Kojení.
V noci – Kojení, pokud to dítě vyžaduje.

V průběhu dne – Pokud možno alespoň jednou kojení, rohlík nebo
jiná potravina do ruky ke žvýkání, kojenecká voda.

30 minut

10 minut

75 minut

Maminky radí:

Panuška píše: „…rok nám bude za chvíli, ale
máme taky jen dva zuby. U nás to ale na kousání nemá vliv. Veruš už si
kouše i ovoce sama (nakrájené na měsíčky) banán, hrušku, jablíčko.
Rohlík i chleba. Zkusila bych zařadit pečivo – s gervais, lučinou nebo
máslem k snídani k mlíku…“ více v diskuzi Jídelníček
ročního dítěte s 2 zoubky »

Alyss píše: „…Matýsek v roce jedl k obědu
skleničky (až do roka a půl), ovoce, ze­leninu, bílé jogurty. Sem tam
pečivo a žervé, sýry a do toho byl kojen. No to co mi nejí mnohdy ani teď.
Tedy většinou má přítel svoje jídlo a já s Matym svoje – zdravé…“
více v diskuzi Jídelníček
ročního dítěte »

Webparazit píše: „…08:30 – snídaně: toast se
šunkou nebo sýrem, občas syrové rajče, nebo jogurt, 10:00 – 180 ml
plnotučného mléka, spánek, 12:30 – oběd: bramborová kaše nebo těstoviny
s masem, bez masa, zelenina vařená (prostě jí s námi, skoro nesolíme),
15:00 – svačina: ovoce, jogurt nebo sušenka, 17:30 – večeře: teplá –
rýže, těstoviny, brambory – opět jí s námi, 19:30 – plnotučné mléko
200 ml…“ více v diskuzi Jídelníček
a denní režim ročního dítěte?»

Jídelníček podle věku

Poradenské centrum Výživa dětí je provozováno Občanským sdružením Výživa dětí, které se snaží aktivně podporovat zdravý životní styl dětí, především podporou vhodného stravování.

Členy jsou přední odborníci z oblasti pediatrie a nutričního poradenství, kteří zaručují vysokou odbornou úroveň poskytovaných služeb a zajišťují, aby veškeré aktivity byly v souladu s nejnovějšími poznatky o zdraví dětí a jejich výživě.

Předškolní děti (3-6 let)

Děti v tomto období života dále intenzivně rostou, proto potřebují dostatek mléka a mléčných výrobků, které obsahují vápník, kvalitní bílkoviny a tuky. Stravují se nejčastěji v mateřské školce, jejíž jídelníček asi snadno neovlivníte. Přesto je dobré aktivně se zajímat o to, co Vaše děti přes den skutečně snědly, a domácí stravou pak doplnit to, čeho byl nedostatek.

• Jídlo dětem rozdělujte do 5-6 denních dávek (3 větší jídla a 2-3 menší svačinky).
• Nejvhodnější úpravou pokrmů pro děti je vaření, pak dušení, pečení a zapékání.
• K dochucení pokrmů můžete bez obav používat bylinky, sůl už ale po dokončení pokrmu nepřidávejte, aby si dítě zbytečně nezvykalo na velmi slanou chuť.
• Sledujte jejich pitný režim, vypít by měly více než 1 litr za den, základem jsou stolní neperlivé vody, ředěné ovocné džusy a šťávy, ovocné, zelené a bylinkové čaje, mléčné nápoje.

Jídelníček:

Snídaně: Šlehaný tvaroh se zavařeninou nebo ovocem. Houska. Čaj.
Přesnídávka: Ovocná přesnídávka s rohlíkem nebo piškotky.
Oběd: Mrkvová polévka s nočky. Rizoto s kuřecím masem a zeleninou. Ovocná šťáva.
Svačina: Chléb s Ramou a pórkovou pomazánkou. Čaj.
Večeře: Pohanková kaše s oříšky. Kakao.

Mladší školáci (7-10 let)

Mezi 7.-10. (případně 12. rokem) rostou děti pomaleji. Méně se tedy navyšuje příjem energie než v předchozím věkovém období (energetický příjem ale samozřejmě velmi závisí na celkové fyzické aktivitě).

Pokud se Vaše dítě stravuje ve školní jídelně nebo v horším případě v bufetu, je na Vás, jak ovlivníte jeho další stravování (doma a při školních přestávkách). V první řadě můžete ovlivnit snídani, svačinu a odpolední stravování.

Pokud má Vaše dítě ve školní jídelně možnost vybrat si z několika pokrmů, pomáhejte mu s výběrem co nejzdravějších jídel.

• Děti by měly jíst cca 5x denně, nezapomínejte na snídaně a školní svačiny. Díky nim budou děti ve škole v dobré fyzické i psychické pohodě, což se projeví na jejich pozornosti, bystrosti atd.
• Vypít by měly děti v tomto věku asi 1,5-2 litry za den, také dostatečný pitný režim pomáhá dětem ve škole udržet pozornost.

Jídelníček:

Snídaně: Müsli s mlékem. Sklenice pomerančového džusu ředěného vodou.
Přesnídávka: Chléb s Ramou máslovou a šunkou. Jablko.

Oběd: Polévka zeleninová. Kuře na česneku s rýží. Rajčatový salát. Čaj.
Svačina: Ovocný jogurt s rohlíkem. Čaj.

Večeře: Plátek slunečnicového chleba s Ramou a tvarohem obložený ředkvičkami.

Starší školáci (11-15 let)

Okolo 12. roku se děti nacházejí v období tzv. růstového skoku, proto mohou mít najednou potřebu jíst více než obvykle.

Dítě, které sportuje, může také mít daleko vyšší potřebu energie, než dospělý pracující v kanceláři.

Kromě vápníku a fosforu (z mléčných výrobků) pro růst kostí potřebují především dívky dostatečné množství železa (z masa, vnitřností) a vitaminu B12 (z masa, vajec, mléčných výrobků).

Jídelníček:

Snídaně: 2 plátky bábovky. Banán. Čaj s mlékem.
Přesnídávka: Grahamová bulka s Ramou obložená kuřecí šunkou, okurkou a paprikou.
Oběd: Slepičí polévka s rýží. Rybí filé s opečenými brambory. Mrkvový salát. Čaj.
Svačina: Dalamánek. Ochucené podmáslí.
Večeře: Zapečená rajčata se sýrem. Chléb s Ramou.

Dospívající (16-18 let)

Jídelníček dospívajících se už nemusí výrazně lišit od jídelníčku dospělých. Rozhodně by měli i nadále dbát na zásady zdravé výživy, aby jejich strava byla pravidelná bez zbytečně velkého množství jednoduchých sacharidů a tuků s nevhodným složením.

Mnohé dívky v tomto věku (ale i mladší) drží nejrůznější diety, aniž by přitom jejich hmotnost byla vysoká. Tím se vystavují riziku nejrůznějších potíží (podváha, rychlé a časté ubývání a přibývání na váze, anorexie, ztráta menstruace apod.

), které jsou způsobeny nedostatkem energie a důležitých živin.

• Protože i v tomto období života děti stále rostou a jejich organizmus se vyvíjí, měly by jíst dostatečně pestrou stravu bohatou na vitaminy a minerální látky.
• Množství vlákniny už v podstatě odpovídá hodnotě doporučované dospělým, mohou tedy bez obav jíst převážně celozrnné pečivo i další celozrnné výrobky.
• Protože už jsou „skoro dospělí“, měl by být jejich jídelníček stále více zaměřen na prevenci nejrůznějších onemocnění (např. srdečně-cévních chorob).

Jídelníček:

Snídaně: Bílý jogurt s müsli a ovocem. Grahamový rohlík. Čaj.
Přesnídávka: Chléb obložený vařeným vejcem, sýrem a zeleninou. Ředěný broskvový džus.
Oběd: Rajská polévka. Kung-pao s rýží. Čaj.
Svačina: Dalamánek s Ramou a šunkou od kosti. Mrkev.
Večeře: Balkánský salát s pečivem. Švédský čaj.

Vzorové vaření ve školce – PharmDr. Margit Slimáková

Pravidelně dostávám dotazy, jak má vypadat zdravý jídelníček ve školce. Mnozí zaměstnanci jídelen se ptají, jak mohou na základě nezdravých doporučení současného spotřebního koše zdravě vařit.

Pro inspiraci jsem se po dohodě s MŠ Semínko rozhodla publikovat jejich příklad. Semínko je ekologická školka v Toulcově dvoře v Praze. Na základě žádosti rodičů o biopotraviny zde už před několika lety začali zavádět zdravější potraviny a jídelníček.

Paní kuchařky si připravují i vlastní recepty a neustále zkoušejí něco nového.

Většina potravin je v bio kvalitě, ale i při nákupu a vaření z konvenčních potravin můžete použít úžasných zkušeností a doporučení této školky pro zdravé vaření v kterékoliv školní jídelně.

Celodenní stravování 

Strava dětí (ve složení svačina – oběd – svačina) je zajištěno vlastní jídelnou. K vaření jsou používány denně čerstvé a z 92 % bio suroviny.

Ke svačinkám je podáváno čerstvé pečivo s pomazánkami z luštěnin, vajec, zeleniny, tvarohu, obilnin anebo ryb. Denně je ke svačině čerstvá zelenina a ovoce.

Paní kuchařky pro děti připravují obilninové kaše, domácí moučníky. Jednou do týdne je zařazen jogurt nebo tvaroh.

Polévky se připravují ze základního vývaru z čerstvého masa, kořenové zeleniny nebo několika druhů zeleniny a koření, nikoliv z polotovarů.

Jako zavářka se používají luštěniny (červená čočka, zelený a žlutý hrách, pohanka), obilniny (zrno a vločky z ječmene, ovesné vločky, rýže, ječné kroupy), těstoviny, drožďové kapání s vejci.

Z dochucovacích prostředků se používají pouze ty bez aditiv a aromat (zeleninové bujóny, mořská sůl, pažitka nebo petržel kadeřavá, koření). Jednou za čtrnáct dní je do jídelníčku zařazováno rybí maso – čerstvý chlazený filet z lososa, chlazený filet tilápie nilské, zamražené filé ze štiky mořské.

Děti dostávají denně dle možností zeleninové saláty, zelné saláty, saláty z červené řepy.

Pitný režim je dodržován po celý den. Jako teplé nápoje jsou podávány bylinné čaje a ovocné sypané čaje s plodem šípku, rakytníku, borůvky, s květem ibišku, listem ostružiny, jahodníku a mléko.

Džus je zařazován na jídelní lístek minimálně dvakrát týdně. Jedná se o ovocný koncentrát s ovocným podílem 25 % a karotkovým podílem 5 %, který po naředění v poměru 1:1 s vodou děti pijí. V sezóně děti dostávají čerstvé lisované mošty – řepné, jablečné, hruškové.

Vždy je připravena voda, kterou mnoho dětí upřednostňuje.

Místo dortu na narozeninové oslavy ve školce upřednostňují, když rodiče přinášejí pro své kamarády něco zdravějšího. Netradiční ovoce, různá semínka, sušené ovoce, oříšky, ovocné tyčinky.

Důležitou podporou zdravého jezení dětí ve školce je i domluva mezi rodiči a vedením školky, že rodiče nedávají svým dětem v prostorách školky žádné bonbóny, žvýkačky a podobné sladkosti. Děti je ani nedostávají od učitelek.

Toto je opět dohoda, kterou bych doporučovala pro každou školku a základní školu, protože neustálé se krmení sladkostmi může být hlavním důvodem, proč děti odmítají i výborná zdravá jídla.

A nezdravá strava u starších dětí může vedle zdraví negativně ovlivňovat i chování dětí a jejich školní výsledky.

• Vedle výborné stravy se děti v této školce učí i poznávat jak se potraviny pěstují  a práci na bio farmě.
• Zde najdete informace, jak školka nakupuje bio:

http://www.toulcuvdvur.cz/vzdelavani/materska-skola/informace-pro-rodice/stravovani

Příklad týdenního jídelníčku

PONDĚLÍ

• svačina: kukuřičné cornflakes bio, mléko bio, dýňová semínka bio, čaj bio
• oběd: masový vývar, nudle s mákem, cukrem a rozpuštěným máslem bio, čaj
• svačina: cvrčovický chléb, tvarohová pom. zelenina bio, ovoce, čaj bio

ÚTERÝ

• svačina: chléb, pomazánka z bio vajec, zelenina, mléko bio, čaj bio
• oběd: sedmizrnná polévka, vepřové maso s mrkví bio, brambory, zeleninový salát bio, čaj bio
• svačina: slunečnicový chléb, lučina, zelenina bio, ovoce, ovocný džus bio, čaj bio

STŘEDA

• svačina: kukuřično-prosná kaše bio, mléko bio, čaj bio
• oběd: rajská polévka bramborovo-jáhlové šťouchance, zelný salát s červenou řepou bio, čaj bio
• svačina: hostivařský chléb, máslo bio, šunka bio, zelenina bio, ovoce, čaj bio

ČTVRTEK

• svačina: chléb, tuňáková pomazánka, zelenina bio, mléko bio, čaj bio
• oběd: vločková polévka, špagety s rajčatovou omáčkou a sójovým masem bio , čaj bio
• svačina: žitný chléb, máslo bio, kozí sýr bio zelenina bio, ovoce, čaj bio

PÁTEK

• svačina: výlet – pečivo
• oběd: zeleninová polévka, hovězí plec bio se svíčkovou omáčkou a špaldovým knedlíkem, ovocný džus bio,čaj bio
• svačina: ovocný kozí jogurt bio, čaj bio

Pohanková pomazánka

Samostatně na sucho opraženou a poté uvařenou pohanku lámanku promíchejte se samostatně na oleji anebo másle orestovanou cibulkou, mrkví, popřípadě i další zeleninou a částečně rozmixujte ponorným mixérem. Vmíchejte sýr Almette (anebo Lučinu či zakysanou smetanu), osolte a mažte na chleba anebo podávejte s proužky zeleniny.

Výzva: posílejte mi prosím fotky a tipy na zdravá jídla z vaší školky anebo školy. Ráda je budu postupně zveřejňovat pro inspiraci ostatním. Stejně tak uvítám i fotky nezdravých jídel, školních bufetů anebo automatů s junk potravinami, které mohu zveřejňovat (na přání i anonymně) jako špatné příklady. Děkuji! Margit