Samozřejmě, víno můžete pít z libovolné nádoby, která pojme nějakou tekutinu. Stejně jako kávu, pivo, whiskey, šťávu, vodu, mošt… Ve své podstatě se vlastně můžete vybodnout na jakoukoli nádobu a pít rovnou z lahve ???? Pokud pijete stylem nebo z důvodu, abyste se nad ránem vraceli domů rozcuchaní s pořádným bolehlavem, tak je to opravdu jedno.
Pokud si ale chcete víno opravdu vychutnat, tak i sklenice, ze které víno pijete hraje důležitou roli. Ve skutečnosti se tím zabývají i různé vědecké studie, které se snaží prokázat to, že některé skleničky na víno fungují lépe a některé hůře. Zároveň, že každá číše na víno je vhodná pro jiný druh.
Použitím správných sklenic tedy může zlepšovat chuť vína a nemusí vás to stát jmění (Tedy pokud nejste posedlí jako my. Pokud ano, určitě by vás mohly bavit broušené skleničky Swarovski.).
Důležitost správného výběru sklenice
A máme tady věděcký důkaz, který podporuje význam vhodného tvaru sklenice.
V roce 2015 skupina japonských vědců speciální kamerou zkoumala odpařování ethanolu v různých sklenicích. Jednalo se o významnou vědeckou skupinu, která prokázala, že různé tvary skla ovlivňují hustotu a směry, kterými se pára dostává ze sklenice.
Proč na tom záleží? Tyto páry totiž k našim čichovým buňkám nesou aromata, která víno produkuje a která jsou důležitá i z pohledu navození příjemné atmosféry (více se můžete dozvědět v článku červené víno a zdraví).
Aromatické sloučeniny jsou zároveň odpovědné za produkci naprosté většiny chutí, které se ve víně mísí.
Proč existuje tolik různých druhů sklenic na víno?
Je to jednoduché, každá sklenice se hodí pro jiný druh vína. To jaká se hodí kdy zjistíte buď tak, že vám poradí již někdo zkušenější nebo se vrhnete na dráhu testování ????
Někteří dokonce uvádí, že ani nezáleží na tom, zda sklenice má či nemá nožičku, že záleží především na tvaru nádoby (z již zmíněného důvodu v rámci přenášení aroma). Každopádně to je velice diskutabilní, určitě si totiž nechcete bílé víno zahřívat v dlaních. Takže tohle necháme jako vhozený ručník do ringu, my preferujeme s nožičkou.
Na obrázku níže, který jsme si vypůjčili na „těch internetech“ naleznete přehled základních tvarů sklenic na víno, které jsou léty prověřené.
Znáte takové ty sklenice, které dostanete na dovolené v řecku a „lejou“ vám tam nějaký produkt, kterému říkají víno, až po okraj? Ne tyto skleničky nejsou skleničkami na víno, jsou to „hipsterské“ skleničky, které opravdu nepodporují parádní zážitek z pití vína.
Sklenice na bílé víno
Bílé víno se většinou podává v menších sklenicích. Ty totiž:
- Zachovávají vůně květů
- Udržují chladnější teplotu
- Zvýrazňují kyselost vína
- Doručují více aromatu (i při nižších teplotách) díky tomu, že je víno blíže nosu
Všimněte si však, že plná bílá vína jako Chardonnay, White Rioja, odrůda Viognier nebo oranžová vína chutnají lépe z plnějších, větších sklenic. Ty totiž lépe zvýrazňují krémovou texturu vína.
Na obrázku níže jsou nejčastější typy sklenic na bílé víno. První typ je lepší pro udržení chladnější teploty vína. Druhý typ je lepší z pohledu udržení aromatu vína.
Sklenice na červené víno
Výběr správné sklenice na červené má hodně co do činění se zmírněním hořkosti nebo více kořenitých chutí. Tak, aby bylo pití vína co „nejplynulejší“.
Z dlouholetých zkušeností degustátoři zjistili, že pro co nejkvalitnější požitek z pití červeného vína, je vhodné využít sklenic se širším hrdlem. Zároveň nezapomínejte na to, že vzdálenost k samotnému vínu od okraje sklenice výrazně ovlivňuje to, co z vína cítíte.
Tento tvar sklenice je vhodný pro odvážnější, plná vína typu Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Alicante Bouschet nebo logicky různé typy Bordeaux.
- Dodává více aromatických látek
- Větší plocha umožňuje lépe odpařit ethanol
- Díky širšímu otevření je víno chutnější, jemnější
Sklenice typu Bourgogne
Jedná se o skvělou volbu pro lehčí, jemnější červená vína s jemným aroma. Velké kulaté číše pomáhají rozprostřít a snoubit veškerá aromata daného druhu. Tento typ vyzkoušejte například pro Pinot Noir, Gamay, Zweigelt, St. Laurent, Valpolicella nebo Nebbiolo!
Šumivá a dezertní vína
Nesmíme zapomínat ani na speciální vína. Například na šumivá či dezertní vína. Na obrázku níže můžete vidět vhodné typy. V pravé části vidíte malou sklenici s úzkým hrdlem, které zamezuje vypařování (jedná se o sklenici pro víno s vysokým obsahem alkoholu).
Co třeba univerzální sklenice na víno?
Ano, je tu pár výrobců (například Zalto nebo Gabriel-Glas), kteří nabízejí takzvané univerzální sklenice.
Jedná se o zajímavý nápad v případě, že chcete ušetřit místo či peněženku. Zároveň však tito výrobci nabízejí zajímavé produkty, se kterými víno nechutná víno vůbec špatně.
Pokud však pijete pouze určitý typ vína, například těžší červená vína, určitě by bylo dobré tomu uzpůsobit i vaše vybavení (sklenice typu Bordeaux).
Doufáme, že vám článek malinko rozšířil obzory v tom, že i sklenice může hrát významnou roli v chutí vína a že se vyplatí přemýšlet nad tím, do čeho vaše oblíbené víno nalejete. Na zdraví!
Podle čeho vybrat správnou skleničku na víno?
Víno můžete pít z čehokoliv. Například z šálku na kávu, ze sklenice na limonádu nebo přímo rovnou z lahve. Vše záleží na tom, zda má víno posloužit pouze k opití, nebo zda jestli si chcete víno vychutnat a užít. Pokud od pití vína očekáváte i příjemný degustační zážitek, pak jistě oceníte pár tipů, v jakém skle víno správně servírovat.
Samozřejmě hned nemusíte nakupovat všechny druhy vinného skla. Pro začátek si zkuste zakoupit dva tři skleniček podle vašich vinných preferencí, tedy podle toho, jaká víná nejraději pijete. Tento článek ani není tolik o etiketě při servírování vína, je spíš o tom, že v různých typech skla stejné víno chutná různě.
Existuje široká škála vinného skla, ale základní tvar je vždy stejný – sklenka na stopce.
Nejprve pár poznatků z vědeckého výzkumu, který prokázal, že tvar vinného skla ovlivňuje naše vnímání vína. Studie pochází z února 2015 a byla provedena japonskou skupinou vědců, zabývajících se medicínou.
Ti vyvinuli speciální kameru, která fotografuje výpary alkoholu (etanolu) vycházející ze skleničky po nalití vína. Důvod, proč jsou fotografie výparů tak důležité je ten, že monitorují, s jakou intenzitou se dostává aroma z vína do našeho nosu.
Výsledky studie ukazují, že tvar vinného skla je pro uvolňování vůně velmi podstatný a že nejvíce se uvolňuje vůně podél okrajů sklenice.
Proč existuje takové množství vinného skla? Protože existuje velké množství různých stylů vín.
Vždy je dobré vybrat si ten typ skleničky, který je ideální pro váš oblíbený styl vína. Níže uvádíme obrázky skleniček a typů vína, na které se tyto skleničky perfektně hodí.
Bílá vína bývají často servírována do menších skleniček. Takový typ skleničky lépe zachová květinové tóny a udrží víno chladné po delší dobu. I přes nižší teplotu při servírovaní se ve skleničce udrží výrazné aroma. Do užší skleničky se servírují hlavně svěží, lehká a mladá vína.
Mezi taková patří například zelená vína Vinho Verde z vinařství Anselmo Mendes, mladé ryzlinky, rulandské šedé, sauvignon blanc nebo veltlínské zelené. Naopak v širších skleničkách je doporučeno podávat plná tělnatá vína.
Mezi ta řadíme například Chardonnay, které zrálo dubových sudech nebo portugalská bílá vína typu reserva zrající taktéž ve dřevě.
Červená vína se tradičně servírují ve větších skleničkách. Díky širší skleničce víno působí jako jemnější a elegantnější. Větší plocha umožňuje alkoholu lepší odpařování a tím pádem lépe vnímáme vůně. Výběr skleničky pro červené víno ovlivňuje také to, jak moc výrazné jsou ve víně třísloviny a zda je víno výrazněji kořeněné.
- Typ skleničky je doporučován na vína středně plná až plná. Mezi taková řadíme například Cabernet Sauvignon, vína z Bordeaux, Cabernet Franc, Nebbiolo nebo Merlot.
- Sklenička je ideální pro servírování vín plných s výraznou tříslovinou, pro která je typický vyšší obsah alkoholu. Takovými víny jsou napaříklad portugalská červená vína z Doura a Alenteja, která obsahují odrůdy Syrah a Touriga Nacional.Mimo Portugalsko doporučujeme takovou skleničku na vína z odrůd Malbec a Zinfandel.
- Sklenička je vhodná na vína jemnější a elegantnější s výrazným aroma typickým pro červená vína. Jedná se o odrůdy Gamay, Svatovavřinecké, Pinot Noir nebo Zweigeltrebe.
Malá sklenička tulipánového tvaru u portského vína zabraňuje nadměrnému vypařování alkoholu. Víno v této sklence má příjemné aroma i přes vyšší obsah alkoholu.
Sklenice na červené víno
Víno, červené nebo bílé, v podstatě můžete pít
z jakékoliv nádoby. Ať už sáhnete po sklenici na víno (jedno jakého
tvaru), hrnku na kafe nebo po papírovém kelímku. Když na to přijde, vlastně ani
žádnou sklenici nepotřebujete. Pokud je vaším cílem rychle se dostat do nálady,
není problém pít víno přímo z lahve.
Sada sklenic na červené víno s karafou, zdroj: Alza.cz
A pak tu máme druhý pohled na věc. Jestliže si chcete vychutnat kvalitní víno, sami nebo v dobré společnosti, je výběr správné sklenice stejně důležitý, jako víno, které pijete. Abyste věděli: na každé víno se používá jiný typ sklenic, výběr správné sklenice docela věda.
Pojďme se podívat, z jakých sklenic se pijí červená vína. Nejprve však trochu základní teorie:
Rozdíl mezi červeným a bílým vínem
Červená vína jsou aromatičtější než bílá. Mají bohatou, plnou chuť, jsou zakulacenější a jemnější než vína bílá.
K výrobě červených vín se používají pouze modré hrozny, které se nechávají kvasit i se slupkou, teprve pak se lisují. Většina červených vín zraje v dubových sudech.
Bílá vína máme rádi pro jejich ovocné tóny a květinovou vůni. Vyrábějí se z hroznů zelených, bílých, růžových i modrých.
Bobule se po sběru nejprve lisují a zkvasit se nechává až získaný čistý mošt. Na rozdíl od červeného vína zraje bílé nejčastěji v nerezových nádržích.
Jaké sklenice na červené víno?
Hutnější a těžší červená vína se pijí ve sklenicích, jejichž tvar umožní lépe rozvinout aroma červeného vína. To po nalití vína do sklenice stoupá vzhůru a my jej můžeme cítit nosem dříve, než první doušek vína poválíme po jazyku a patře.
Sklenice na červené víno Giselle, 6 ks, Bohemia Crystal, zdroj: Alza.cz
Sklenice na červené víno má větší objem než na víno bílé,
kalich je obvykle široký, ve spodní části zakulacený, nahoře s šířeji
otevřeným hrdlem. Stopka je kratší než u sklenice na bílé víno, při pití
červeného vína se nožka skleničky drží v horní části, dvěma nebo třemi
prsty.
Aby se aromata uvolnila, posbírala ve správném množství a poté vystoupala vzhůru, potřebují nad sebou trochu uzavřeného prostoru. Prostorem je myšlené místo ve sklenici poté, co na dno nalijete červené víno. Červeného vína se nalévá zhruba ¼ objemu sklenice, stačí pak sklenkou jemně zakroužit a začnou se dít věci.
Jestliže sklenici červeným vínem zcela zaplníme, přijdeme o
značnou část čichových vjemů, připravíme se o vůni červeného vína a naladění na
první doušek.
TIP: Jste těhotná nebo kojíte, a přesto byste si dala něco k pití? Zkuste nealkoholické víno!
Teplota červeného vína při podávání
Většina z nás už patrně slyšela, že červené víno se pije teplejší, zatímco víno bílé se musí nechat vychladit.
Chuť červeného vína se plně rozvine při vyšších teplotách, než je tomu u bílého vína.
Červená vína se obvykle podávají při teplotě kolem 15 °C, záleží na typu červeného vína, čím sladší, tím vyšší teplotu snese.
Červené víno by se po otevření lahve mělo nechat asi hodinu
stát, tzv. vydýchat. Po nalití červeného vína do sklenice může jeho teplota
mírně stoupnout, je proto vhodné před otevřením lahev s červeným vínem
krátce podchladit, abychom rozdíly v teplotě vyrovnali.
Kde koupit sklenice na červené víno?
Kupujte v obchodech, kde vínu rozumí. Nespokojte se s jedním, univerzálním typem sklenice na víno, pokud se chcete v pití vína posunout dál.
Tip: Navštivte e-shop Alza.cz, kde mají kategorii věnovanou SKLENICÍM NA ČERVENÉ VÍNO
Sklenice na červené víno Rebecca, 6 ks, zdroj: Alza.cz
Nejen tvar sklenice, ale také materiál, z něhož je
sklenička vyrobená, hraje roli. Základem je čiré kvalitní sklo, ty nejlepší
sklenice na víno jsou vyrobené z bezolovnatého křišťálového skla, které
nezkresluje barvu vína.
Krásné designové sklenice za dobrou cenu nabízí například Bohemia Crystal. Luxusní sklenice mohou být navíc jemně broušené nebo s bohatým dekorem.
TIP: Víte, že sklenice s vypískovaným textem a motivem mohou být krásným svatebním darem, nebo posloužit při svatebním přípitku? Čtěte článek na téma Svatební skleničky
Ochutnávání a podávání vína
↓ přeskočit obsah ↓ k vyhledávání
Aktualizováno 4. listopadu 2005, 13.53 hod.
Víno je zdravé, především víno červené. Jak známo, víno obsahuje alkohol. Jedna sklenička vína denně (ale opravdu jen jedna, větší množství už škodí játrům) a vaše cévy nepoznají, co je cholesterol. Víno taky obsahuje spoustu vitaminu C. Ten je nutný pro správnou činnost imunitního systému. A je to tekutina, ve které nejsou žádné chemikálie (narozdíl od syntetických šťáv, limonád apod.)
Navíc víno obsahuje antioxidanty, které vychytávají v těle volné radikály. Ty se podílí na vzniku rakoviny. Aby toho nebylo málo, víno má vysoký obsah bioaktivních látek (stejně jako některé odrůdy chmele). Jejich účinky jsou teď zkoumány, ale je jisté, že pomáhají zvyšovat obranyschopnost organismu, snižovat následky stresu a celkově působí kladně na zdraví.
Slyšeli jste už o tzv. francouzském paradoxu? Francouzi, ač nežijí nijak aktivním sportovním životem a jedí občas i poměrně nezdravá jídla, se dožívají mnohem vyššího věku, než jiné národy. To bývá přičítáno právě vínu.
Dalším pozitivem vína je kladný vliv na psychiku člověka. Když si tak sednete s přáteli k lahvi dobrého Burgunského, tomu se nic nevyrovná.
Ochutnávání vína
Ochutnávání vína spočívá v krátkodobém soustředění na sklenku vína a srovnání jeho charakteristiky s víny, která jsme již ochutnali. Činí se tak pohledem, očicháním a konečně upitím.
Pohled
Vždy víno prohlédněte proti světlu. Ať je jakéhokoliv druhu či stáří, mělo by být čiré a jasné. Jakýkoliv zákal, pokud nejde o rozvíření usazenin v červeném víně – je závadou. Barva vína a její sytost prozrazuje stáří, zatímco způsob, jakým víno stéká po sklenici, odhaluje jeho plnost.
Očichání vína
Zakružte vínem ve sklenici, pořádně nasajte jeho vůni a soustřeďte se na ni. Je lehká nebo pronikavá? Čerstvá a čistá, nebo zatuchlá, nebo octová? Cítíte ovoce, koření, květiny nebo zeleninu? Zařaďte si tu vůni do paměti a budete překvapeni, jak rychle dokážete určit víno, aniž jste si přečetli vinětu.
Upití vína
První doušek vychutnávejte zvolna, aby víno odhalilo všechny vrstvy chuti, které má. Doušek chvíli válejte po jazyku a zjistěte slanost, sladkost, kyselost a hořkost.
K druhému doušku nasajte mezi zuby vzduch, aby se s vínem smísil. To společně se zahřátím vína v ústech vyjeví chutě, kterých byste si jinak nevšimli. Poté se soustřeďte na chuť, kterou víno zanechá.
Jedním z největších rozdílů mezi dobrým a obyčejným vínem je kvalita trvanlivost finální chuti.
Sklenice na víno
Podle odborníků by správná sklenice na červené víno měla vypadat takto: měla by být z čirého skla a měla by být tak velká, aby pojala dostatečné množství vína, když se naplní z poloviny až ze dvou třetin. Obvod na jejím okraji by měl být menší než v kalichu a sklenice sama by měla být vyšší než širší.
Já nejraději piji víno ze sklenice, již zhotovil jeden šikovný sklář ručně podle sklenice z doby Rudolfa II. Naprosto neodpovídá výše popsané sklence, neboť má zabarvení dozelena, ve skle jsou bublinky a zrnka písku a celá je trošku asymetrická. Naspodu nožky lze nahmatat místo, kde ji sklář odlomil od píšťaly. Když ji mám v ruce, cítím obrovskou úctu k jeho zručnosti a umění. A piji-li z ní víno, jako bych se vracel o několik století zpátky.
Slévání vína
Slitím vína do karafy a necháním je dýchat dosáhneme dvou účinků.
V případě starších červených vín docílíme oddělení vína od usazenin na dně láhve a u mladších červených vín i u vín bílých dosáhneme jejich otevření a změkčení, pokud je ovšem do karafy sléváme po skle.
Mladá vína můžeme slévat dvě nebo tři hodiny před podáním, ale starší vína sléváme co nejpozději, neboť vystavení vzduch v karafě po desetiletích strávených v lahvi může být pro zralé víno vyčerpávající.
Teploty vína při podávání
Příliš teplé červené víno je jako polévka a sotva nám vyjeví nějakou chuť. Vhodná teplota je 11 – 15 °C pro mladá lehká červená vína a 15 – 18 °C pro starší červené. Lehká bílá a růžová vína vyžadují teplotu 6 – 10 °C a bohatší bílá vína 11 – 13 °C.
Co dodat?
O víně by se toho dalo napsat mnoho. O vinných sklepech, o jednotlivých druzích, které jsem již ochutnal a ještě mnohem víc o těch, která ještě neznám, o vínech k jídlům, o skladování… Mimochodem, víte, že víno v lahvi nesmí během zrání nikdy stát? Vždy musí ležet na boku, aby vzduch mohl korkem pronikat k tekutině.
Pokud jste však dočetli až sem, víte to hlavní a místo dalšího čtení si raději otevřte láhev – tak se stejně o víně dovíte nejvíc.
Zaujal vás článek? Najděte si další v kapitole Rozličné.
↑ na začátek stránky
Obsah této stránky je přístupný na většině zobrazovacích zařízení. Jen některá však dokáží zobrazit stránku s pokročilým formátováním (CSS). Pokud čtete tuto zprávu, váš prohlížeč mezi ně nepatří (doporučuji upgrade) nebo používáte některé z alternativních zařízení. Pak možná přivítáte systém klávesových zkratek.
Národ barbarů? Čechy moc nezajímá, z čeho pijí víno
Hlavní strana > Relax > Apetit
28.02.2011 13:31 Původní zpráva
Podle Svazu vinařů ČR se letos dostaneme na rekordní spotřebu dvacet litrů ročně na osobu. I přes vzrůstající oblibu však Čechy moc nezajímá, že k vínu patří také určitá kultura pití. Z vinných sklenic ho výhradně pije pouze každý třetí a jen každý pátý zná rozdíl mezi skleničkami na bílé a červené víno.
Vyplývá to z průzkumu jednoho z největších producentů moravských vín Vinium Velké Pavlovice a agentury Commservis.com, která provedla průzkum mezi více než dvěma sty padesáti respondenty ve věkové skupině osmnáct až pětasedmdesát let.
„Na nedávné návštěvě jsem dostal víno v klasické skleničce, která se běžně používá na limonádu. To mě donutilo zamyslet se nad tím, zda se lidé zajímají o to, jak správně víno pít,“ dělí se o své zkušenosti ředitel Vinia Karel Lyčka. Podle něho je to především tím, že si Češi víno stále častěji otvírají například večer u televize nebo při čtení knih a novin.
Následný průzkum mezi Čechy pak ukázal, že více jak polovina dotázaných pije víno ze skleniček, které nejsou určeny na víno. Z vinných sklenic pije pouze sedmatřicet procent dotázaných. Říci správně, jaké sklenice používat na bílé či červené víno, dokázal pouze každý pátý respondent.
Na bílé víno se přitom hodí menší sklenice, aby rychle neteplalo, na červené se používá objemnější, aby se aroma lépe uvolňovalo.
„Vzhledem k tomu, že se obliba vína u Čechů výrazně rozmáhá až v posledních letech, je tento výsledek pochopitelný.
Většina domácností na víno léta používá jednu sadu vinných sklenic a neřeší, zda jsou pro dané víno vhodné,“ dodává ředitel Karel Lyčka a věří, že kultura pití vína se u Čechů bude zlepšovat.
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.
1
| Beran | Býk | Blíženci | Rak | Lev | Panna |
| Váhy | Štír | Střelec | Kozoroh | Vodnář | Ryby |
Červené víno je zdravé, ale také škodí
Červené bílo je na antioxidanty mnohem bohatší než bílé. Foto: Profimedia.cz
Existuje řada velice seriózních studií, které prokazují pozitivní vliv červeného vína, ale i hořké, na kakao bohaté čokolády, lesních plodů a dalších „darů přírody“ na potlačení zánětlivých procesů v lidském organismu.
Je znám i tzv. francouzský paradox – přestože francouzská kuchyně nijak nešetří živočišnými tuky, Francouzi jen zřídka trpí srdečně-cévními nemocemi. Negativní působení tuků je údajně vyvažováno blahodárnými účinky resveratrolu, jehož mají Francouzi díky národnímu zvyku často popíjet červené víno pravidelný přísun.
Debaty ale nekončí. Jedna z posledních studií na toto téma – a zřejmě vůbec první v reálných podmínkách, nikoli jen v laboratorním prostředí – zkoumala konzumenty světově proslulého vína Chianti, rovněž červeného, a tedy bohatého na onu zázračnou látku.
S pozorováním souhlasilo osm stovek starších Italů ze dvou městeček v italské provincii Toskánsko, jehož jih je domovským regionem odrůdy. Vědci z americké Univerzity Johnse Hopkinse je sledovali dlouhých devět let. V pravidelných intervalech se jich vyptávali na složení stravy a konzumaci vína. Současně jim vyšetřovali moč, aby zjistili, jaké množství resveratrolu ve vypitém víně přijali.
Výsledky byly pro obhájce tvrzení o prospěšnosti červeného vína skličující.
Ze 783 dobrovolníků za dobu trvání studie 268 zemřelo, u 174 se objevily kardiovaskulární choroby a 34 jich dokonce onemocnělo rakovinou.
Přes veškerou snahu se vědcům ale nepodařilo prokázat nějakou souvislost hladiny resveratrolu v moči s rizikem úmrtí, srdeční choroby či zhoubného nádoru, a dokonce ani s výskytem markerů zánětlivých procesů.
„Veřejnost věří, že konzumace potravin bohatých na resveratrol je zdraví prospěšná. My jsme ale nic takového nezjistili,“ napsal vedoucí studie Richard Semba v odborném časopise Americké lékařské asociace Internal Medicine. „Pověst resveratrolu se ukazuje být dalším příkladem ničím nepodloženého tvrzení, které neobstojí před novými fakty.“
Autoři výzkumu ovšem nevylučují, že červené víno, hořká čokoláda a další potraviny mají-li skutečně pozitivní vliv na zdraví, a musí tedy na organismus působit jinou společnou složkou.
„Jsou to všechno komplexní potraviny, takže na základě našeho výzkumu můžeme říci, že jejich blahodárné působení nespočívá v přítomnosti resveratrolu,“ řekl Semba.
Navíc dodal, že není jasné, jaké množství je třeba zkonzumovat, aby se dostavil prokazatelně pozitivní účinek.
V červených vínech obecně je procyanidinů téměř dvacetkrát více než v bílých.
Zdá se, že Semba se odhodlal k ráně z milosti proti již poněkud pokulhávajícímu mýtu. Loni v době vinobraní se mezi odborníky objevilo několik názorů, které sice už nijak vehementně neobhajovaly resveratrol, ale pokoušely se přijít s jiným vysvětlením zdravotního přínosu červeného vína – odbourávání „zlého“ cholesterolu a „čištění“ cév.
Biochemici z Uruguaye dokonce šli tak daleko, že zdokumentovali genom tannatu, tamní odrůdy červeného vína.
Motivem pro ně byla skutečnost, že obsahuje množství procyanidinů, koncentrovaných taninů, které se souhrnně označují jako flavonoidy.
Jde o vitamín P, účinný antioxidant, který je obsažen v ostružinách, malinách, lékořici, černém rybízu, červených grapefruitech, olivách a rovněž v kakau a – světe div se – v červeném vínu.
Podle profesora experimentální medicíny Rogera Cordera z londýnské Univerzity Queen Mary a autora bestselleru The Red Wine Diet vína z révy odrůdy tannat dokonce obsahují procyanidinů čtyřikrát více než známější Cabernet Sauvignon. V červených vínech obecně je jich téměř dvacetkrát více než v bílých.
Corder tvrdí, že resveratrol, obsažený ve slupkách bobulí červených hroznů révy, není oním zázračným zdravotním činitelem, kvůli kterému by bylo záhodno pít červená vína.
A to přesto, že existuje studie britské Leicesterské univerzity na myších, u nichž se po konzumaci resveratrolu v množství odpovídajícím u člověka dvěma dvoudecovkám červeného vína denně o polovinu snížila šance na vznik rakoviny střeva a prodloužila se délka života.
Jenže myši nejsou lidé, a podle Cordera by člověk musel vypít litry vína, aby to bylo stejně účinné.
„Ve většině červených vín je resveratrolu příliš málo na to, aby mohl mít nějaký významný vliv na lidský organismus,“ opakuje Corder. Podle něj jsou oním léčivým činitelem jadérka v hroznech. Při několikatýdenní fermentaci se z nich uvolňují přírodní antioxidanty flavanoly (obsahují katechin, na rozdíl od flavonoidů, charakteristických přítomností ketonů).
„Bohužel jen málo vinařů postupuje při výrobě vína tak, aby se flavanoly mohly uvolnit,“ vysvětluje ve své knize příčinu neprůkaznosti léčivého působení naprosté většiny červených vín. „Vyrábíme vína, v nichž je málo antioxidačních látek, zato hodně alkoholu,“ tvrdí.
Corder je ale svědomitý lékař, a tak připomíná, že pít víno se má vždycky s mírou, nejlépe v kombinaci s jídlem. „Nikdy bych netvrdil, že víno je zdravý nápoj, protože je to alkohol a lidé ho bohužel pijí příliš mnoho, bez jídla a v nesprávnou denní dobu,“ zdůrazňuje.
O škodlivosti alkoholu není sporu. Jestliže je ale víno v umírněném množství brzdou některých nemocí včetně rakoviny, jak s tím má člověk naložit?
Podle britských zdravotnických norem se rozhodně nedoporučuje pít týdně víc než 21 (pro muže) či 14 (pro ženy) dávek alkoholu – podle Světové zdravotnické organizace (WHO) představuje např.
jedno 12stupňové pivo stejně jako dvě deci vína dvě dávky, u tvrdého alkoholu, podávaného v množství 0,4 cl, činí jeden „panák“ už 1,3 započitatelné dávky.
Přepočítáno to tedy znamená, že muži si smějí bez větších následků dopřát týdně například deset půllitrů piva, ženy sedm skleniček vína. Týdně!
I to je ale podle řady odborníků nebezpečně moc. Medicína totiž nemá příliš jasno v tom, jaký je mechanismus vzniku kocoviny ani jak alkohol může spustit rakovinné bujení.
Je to jen čirý mýtus, že červené víno je pro zdraví dobré. Valerie Beralová z Univerzity v Oxfordu
Ví se, že alkohol se v těle metabolizuje na jedovaté látky. Jaký je ale mechanismus jejich působení, to příliš jasné není. Velkou roli tu hraje genetická výbava, pohlaví či věk – co je pro někoho bez následků, druhého může porazit.
I když je souvislost mezi alkoholem a rakovinou známa dobře sto let, není dostatečně jasně podložena výzkumy. Pijáci stejně jako prostí neabstinenti tak nemají, i kdyby chtěli, dost přesvědčivých argumentů, které by je varovaly před zdravotními následky, a mnohem raději se přikloní k tradovaným „pravdám“, že trocha alkoholu nejenže neškodí, ale naopak prospívá jejich zdraví.
„Je to jen čirý mýtus, že červené víno je pro zdraví dobré,“ tvrdí Valerie Beralová z Univerzity v Oxfordu. „Žádný důkaz pro to neexistuje,“ dodává autorka výzkumu Milión žen.
Výzkum, vycházející z údajů o miliónu žen ve věku nad 50 let a publikovaný v časopise The Lancet před sedmi lety, měl jako primární cíl zkoumat vztah hormonální terapie a rizika rakoviny. Mezi jeho vedlejšími poznatky však vyniklo zjištění souvislosti mezi konzumací alkoholu a rakovinou.
Riziko vzniku nádoru prsu, hltanu či jater se u žen po menopauze zvyšovalo už s jedinou dávkou alkoholu týdně.
Alkohol, nemoci jím vyvolané a související násilí ročně zabijí 3,3 miliónu lidí. Mezi země s nebezpečně vysokou spotřebou alkoholu patří podle loni zveřejněné statistiky WHO vedle východoevropských zemí, Ruska a možná překvapivě Portugalska také Česká republika.
WHO nám přičítá 13 litrů čistého alkoholu na hlavu a rok, což j více než dvojnásobek světového průměru. České údaje jsou ale nižší – „jen“ něco málo přes deset litrů.
Takže se ukazuje, že oblíbené úsloví „alkohol v malých dávkách neškodí v jakémkoli množství“ je u nás zakořeněno opravdu hluboko. Možná ještě více než vratký mýtus o prospěšnosti červeného vína.
Měli bychom si to přiznat, až si někdy budeme připíjet na zdraví.
| Může se Vám hodit na službě Zboží.cz: |
Hlavní zprávy
Blog
Rozumět vínu je umění. Nedokáže to každý, stejně jako každý nenamaluje obraz, nevytvoří sochu nebo nesloží symfonii. Ovšem na rozdíl od lehkých múz, které kromě píle a dřiny vyžadují i obrovskou dávku talentu, se znalcem vína může stát téměř každý.
Znalcem vína v 9 krocích
Aby hned na úvod bylo jasno, být znalcem vína může někdy být dost skličující. Ne snad kvůli samotnému vínu, to za to opravdu nemůže. Ale jako v každém oboru se i kolem vína pohybuje hromada lidí, kteří sami sebe považují na znalce a odborníky, aniž by opravdu o víně něco věděli.
A věřte, že debata s takovým „rádobyznalcem“ Vám dovede pořádně zkazit chuť. Bohužel, pokud to s vínem myslíte opravdu Vážně, budete na tenhle typ lidí narážet velmi často. Jediné co Vám mohu doporučit je, abyste se obrnili notnou dávkou trpělivosti a velkorysosti. Odměna pak bude sladká.
Anebo suchá?
Krok první – Ke znalostem se musíte propít
Většina špičkových someliérů Vám potvrdí, že jejich láska k vínu rostla s každou vypitou lahví. A s každou vypitou lahví zároveň rostla i jejich touha vyzkoušet něco nového a nepoznaného. Udělejte to stejně.
Začněte vínem, které Vám chutná. A je úplně jedno jestli je to doporučení someliéra, nebo třeba doporučení someliéra.
Teprve až budete mít něco „odpito“ budete schopni vína nejen porovnávat, ale i v nich nacházet něco víc, než jen zábavu na jeden večer.
Krok druhý – Najděte své „Hmmm“ víno
Do světa vína jste skočili rovnýma nohama, a podařilo se Vám ochutnat spoustu nádherných a lahodných vín od Cabernet Sauvignon, přes Chardonnay až po Pinot Grigio.
A pak, jednoho dne nastane okamžik, kdy objevíte své „Hmmm“ víno, víno které všechny Vaše doposud získané zkušenosti spláchne hned první douškem, zatímco Vy vydechnete v němém úžasu a nezmůžete se na nic víc, než na překvapené „Hmmmm“.
Krok třetí – Vytrvejte
Je to jako zdolávat osmitisícovku. Za sebou máte už pěkný kus cesty, překonali jste řadu nástrah, vyvázli z mnoha nebezpečí, ale k vrcholu je to pořád zatraceně daleko. Přitom otočit se a vzdát to je tak snadné. Tady Vám poradíme jediné.
Vytrvejte. Vytrvejte a nenechte se rozhodit tím, že zatímco známý someliér popisuje chuť vína jako výrazně třešňovou, Vy z něj cítíte tak maximálně cihly. Zatněte zuby a pokračujte.
Cesta je dlouhá, ale vrchol se přibližuje s každým dalším krokem.
Krok čtvrtý – I teorie je důležitá
O víně byly napsány stovky a tisíce knih. Některé se zaměřují na výrobu vína, některé na jeho pěstování, a jiné zase jeho chuť a jednotlivé odrůdy. Pokud opravdu chcete vínu porozumět, bez odborné literatury to asi nepůjde.
Jen tak získáte přehled o tom jak se co dělá, jak víno vzniká, zraje a jak se pije. Zkrátka pochopíte souvislosti. Jedna malá rada: vyberte si takovou knihu, která nebude příliš obecná, jděte po detailech.
Kniha ve které se dočtete, že nejlepší vína pocházejí z Francie Vás nikam neposune. I kdyby to byla tisíckrát pravda.
Krok pátý – Nedržte se při zemi
S každým dalším vínem, které se Vám podařilo ochutnat, rostou Vaše zkušenosti. A také se blíží okamžik, kdy budete muset učinit další odvážný krok. Nastal čas opustit svět „obyčejných“ vín, a vydat se do světa vín „neobyčejných“. Nemějte strach, bude to stát za to.
Krok šestý – Hledání elegance
Dosáhli jste úrovně znalostí, o kterých si většina milovníků vína může nechat jen zdát. Víte co od kterého vína čekat, víte i jak si jej správně vychutnat. Naučili jste se milovat plná a neobyčejná vína, která Vás uhranula svou chutí a vůní. Stáváte se skutečným znalcem, který ve víně začíná objevovat jeho komplexnost a eleganci. A to není vůbec jednoduché.
- Jak poznat komplexní víno?
- V jeho chuti najdete minimálně dva ovocné tónyNásledně v ní můžete rozeznat další tři tóny jako skořice, koření, nebo třeba křída
- Chuť vína se ve Vašich ústech rozvíjí a mění od chvíle, kdy se napijete až do chvíle, kdy víno spolknete
- Krok sedmý – Nechte svou chuť odpočinout
Když budete každý večer chodit do stejné restaurace a dávat si tam pořád to samé jídlo, brzy se na něj nebudete moct ani podívat. A s vínem je to stejné. Ta skvělá plná vína Vám po čase začnou připadat všechna stejná. Je na čase zvolnit a zkusit pro změnu vína jemná. Že je to krok zpět? Ale kdepak. S Vašimi znalostmi v nich objevíte nuance, o kterých jste dříve neměli ani tušení.
Krok osmý – Objevte zapomenuté chuti
Vzpomeňte si na dobu, kdy jste svět vína teprve začali objevovat. Na dobu, kdy jste milovali sladká vína, nebo třeba šampaňské. Objevte dávno zapomenuté chuti, objevte dávno zapomenutá vína. Vychutnávejte si jejich variace, vyzkoušejte několik ročníků. Nebojte se experimentovat a zkoušet, protože teď už víte, co hledáte.
Krok devátý – Znalec vína
Gratuluji, Vaše cesta na vrchol je u konce. Rozlišujete vína podle odrůd a regionů, párování vína s jídlem máte v malíčku. Patříte k lidem, kteří se podívají na vinný lístek, a v něm vidí staré známé.
A pokud je v nabídce víno, které jste ještě neochutnali, nebojíte se ho. Právě naopak. Těšíte se n nový zážitek, a také na to, co nového se o víně ještě dozvíte. Protože víno je radost, která nikdy nekončí.