Vitamíny mají svá rizika, zjistila nová studie

Vitamíny mají svá rizika, zjistila nová studie

The Journal of the American Medical Association vydal zprávu o neutralizačních protilátkách proti SARS-CoV-2 po infekci a vakcinaci.

Vitamíny mají svá rizika, zjistila nová studie

Francouzští vědci zanalyzovali dlouhodobé důsledky COVID-19 u pacientů, kteří byli s touto nemocí hospitalizováni před čtyřmi měsíci.

Vitamíny mají svá rizika, zjistila nová studie

V prestižním časopise The New England Journal of Medicine vyšla studie, ve které autoři popisují účinnost a bezpečnost vakcíny ChAdOx1 (AstraZeneca) proti jihoafrické variantě COVIDu-19.

Vitamíny mají svá rizika, zjistila nová studie

Brazilští vědci se při své studii zaměřili na efekt jediné vysoké dávky vitamínu D3 při léčbě těžkého nebo středně těžkého průběhu onemocnění COVID-19. Výsledky zveřejnil časopis The Journal of the American Medical Association.

Vitamíny mají svá rizika, zjistila nová studie

Časopis The Lancet zveřejnil počátkem února článek, ve kterém autoři diskutují bezpečnost kojení u žen očkovaných proti COVIDu-19.

Vitamíny mají svá rizika, zjistila nová studie

Kolchicin by podle studie zveřejněné v časopise RMD Open mohl mít příznivý vliv na léčbu těžkého a středně těžkého průběhu onemocnění COVID-19.

Vitamíny mají svá rizika, zjistila nová studie

Studie zanalyzovala alergické reakce po podání 1 893 360 prvních dávek vakcíny Pfizer/BioNTech proti COVID-19. Jaké jsou výsledky?

Vitamíny mají svá rizika, zjistila nová studie

Všechno, co jste chtěli vědět o vakcínách, ale báli jste se zeptat – FAQ z časopisu New England Journal of Medicine.

Vitamíny mají svá rizika, zjistila nová studie

Zdravotní stav pacientů, kteří prodělali nemoc COVID-19 je velkou neznámou. Až nyní jsou k dispozici první studie, které popisují stav pacientů po půl roce od vyléčení.

Vitamíny mají svá rizika, zjistila nová studie

Během první vlny pandemie nemoci COVID-19 nechalo Švédsko otevřené své školy. Jaké jsou výsledky tohoto experimentu?

Tocilizumab je protizánětlivý lék, který byl podáván také pacientům s nemocí COVID-19 ke zmírnění zápalu plic.

Monoklonální protilátku LY-CoV555 označily některé studie jako možné léčivo v boji s nemocí COVID-19. Jak dopadla studie, která toto tvrzení ověřovala?

Účinnost protilátek po prodělaném onemocnění COVID-19 zkoumali britští vědci u tamních zdravotníků.

Antigenní testy představují jeden z nástrojů včasného odhalení onemocnění COVID-19. Jsou však dostatečné pro plošné testování?

Ani po vyléčení z onemocnění COVID-19 nemají někteří pacienti vyhráno a právě na přetrvávající příznaky zhoršující kvalitu života, se zaměřila stude italských vědců.

Použití rekonvalescentní plazmy se jevilo jako nadějný způsob pomoci nemocným s COVID-19. Studie bohužel ukazuje, že praktická využitelnost je nulová.

Pandemie nemoci COVID-19 a s ní spojené překážky v každodenním životě mají dopad také na psychické zdraví populace. Na to jak velký a jaké skupiny obyvatelstva jsou ohroženy nejvíce, se zaměřila i tato studie.

Tento článek přináší přehled vakcín, které se dostaly do 3. fáze klinického testování a vykazují povzbudivé výsledky.

Léčba pacientů s nemocí COVID-19 není jen o remdesiviru. Zkoumají se také účinky dalších léků, slibně vypadá použití fluvoxaminu.

Informace o projektu COVAX v souvislosti s pandemií COVID-19.

Studie, která zjišťovala počet nakažených nemocí COVID-19 bez zjevných příznaků, se uskutečnila v čínském Wu-chanu.

Vědci v Singapuru zkoumali situace, za kterých je riziko nakažení nemocí COVID-19 vyšší, a které jsou relativně bezpečné.

Ten nejlepší možný přístup k pacientům s onemocněním COVID-19 popsali vědci v nové studii.

Problematika duševního zdraví se pomalu dostává do popředí zájmu vědců, kteří zkoumají dopady pandemie nemoci COVID-19.

Remdesivir nebo hydroxychlorochin? Otázka, které antivirotikum použít při léčbě onemocnění COVID-19 se již zdá být prokazatelně zodpovězena.

Míra úmrtnosti v USA je konstantně vysoká. Studie porovnávala její vývoj v čase s dalšími státy.

Uzavírání školních zařízení je v současné době aktuální i v České republice. Vědci z Velké Británie však upozorňují na rozdíly mezi chřipkou a onemocněním COVID-19, s čímž by měly souviset i odlišné přístupy v delším časovém horizontu.

Kvalitní testování je klíčem ke zvládnutí pandemie nemoci COVID-19. Zavedené postupy se neustále inovují, aby bylo dosaženo přesnějších výsledků.

Celosvětový výskyt onemocnění COVID-19 staví vědce před otázku – jsou nějaké etnické skupiny ohroženější než ty druhé? Průkazné odpovědi by mohly hrát roli při boji s touto pandemií.

Rostoucí obavy z onemocnění COVID-19 s sebou přinesly i otázku souvislosti mezi krevní skupinou a rizikem onemocnění. Představa, že propojení krevní skupiny s nákazou virem SARS-CoV-2 může mít prognostickou hodnotu, je zajímavá, ovšem stále nejistá.

Riziko nákazy onemocněním COVID-19 při letecké dopravě je nižší než v kancelářích, učebnách, supermarketu nebo ve vlaku.

Některé z příznaků nemoci COVID-19 jsou způsobeny změnami v nervové soustavě. Autoři této studie se zaměřili na analýzu mozkové tkáně zemřelých pacientů, aby zjistili, zda se virus SARS-CoV-2 nachází i tam.

Po úspěchu remdesiviru v boji s nemocí COVID-19 se pozornost vědců upnula k dalším antivirotikům. Jak dopadl lopinavir a ritonavir?

Klinické studie vakcín na nemoc COVID-19 jsou na celém světě v různých fázích v plném proudu. O výsledcích testu jedné z nich provedené na seniorech informovali američtí vědci.

O různém průběhu nemoci COVID-19 u mužů a žen již bylo napsáno mnohé. S dalším dílkem skládačky přišli američtí vědci v časopise Nature.

Uzavření škol během první vlny pandemie v USA vedlo k významnému snížení výskytu nemoci COVID-19 a úmrtnosti na ní. K jakému poklesu došlo a kde nejvíce?

Na nebezpečí zvýšeného výskytu ketoacidózy u dětí a adolescentů s cukrovkou 1. typu během pandemie COVID-19 upozorňují němečtí vědci.

Onemocnění COVID-19 postihuje také těhotné ženy a stále není jasné, jaký vliv má nejen na ně, ale také na plod. A právě na závažnost nemoci v těhotenství se zaměřila tato studie.

Studie zabývající se účinky protizánětlivého léku dexametazon proběhla v Brazílii. Cílem bylo zjistit, zda-li použití tohoto přípravku pomůže prodloužit dobu, po kterou se pacienti s těžkým průběhem nemoci COVID-19 obejdou bez podpory dýchání.

Protizánětlivý lék hydrokortizon byl uvažován jako jeden ze způsobů zmírnění poškození plic u pacientů s kritickým průběhem nemoci COVID-19. Realizovaná studie však tuto léčbu nepotvrdila.

Blížíme se k chřipkové sezóně, která může být ve spojení s probíhající pandemií naprosto výjimečná. A jak to vidí odborníci?

Autoři této studie se rozhodli prověřit obavy o přenosu viru SARS-CoV-2 z matky na dítě prostřednictvím mateřského mléka. Výsledky by měly veřejnost uklidnit.

Šíří se virus SARS-CoV-2 kapénkami anebo aerosolem? Roušky dokážou zachytit kapénky, s aerosolem je to už horší, pomáhají tedy v boji s COVID-19 anebo ne?

Podobné rysy onemocnění COVID-19 a Kawasakiho choroby u dětí mohou přispět ke zmapování původce nejen Kawasakiho choroby ale i další zánětlivých stavů.

Vakcína mRNA-1273, která funguje na bázi mediátorové ribonukleové kyseliny, prošla úspěšné první fází klinické studie a pracuje se na jejím dalším vývoji.

Nové studie ukázaly, že průběh nemoci COVID-19 je u dětí a mladistvých velmi odlišný od dospělých. Onemocnění bylo popsáno jako multisystémový zánětlivý syndrom.

Meziroční srovnání srdečních selhání ve městě New York je alarmující. Během pandemie byl až trojnásobný výskyt srdečních zástav mimo nemocnice.

I když byla nemoc COVID-19 u dětí diagnostikována jen vzácně, zdá se, že by nákaza touto nemocí mohla mít souvislost s rozvojem nebezpečného zánětlivého syndromu.

Náhlá anosmie (ztráta čichu) patří k jednomu z nejvýraznějších příznaků nemoci COVID-19. Jak probíhá diagnóza a léčba a která další onemocnění může ztráta čichu doprovázet? Na tyto otázky odpovíme v tomto článku.

Monoklonální protilátky by mohly mít velký potenciál pro terapeutické a profylaktické využití v boji s nemocí COVID-19. Díky rychlosti pasivní imunity vytvořené pomocí těchto látek by mohly být používány ve zdravotnických zařízeních anebo v nových ohniskách nákazy.

Genetické faktory byly do nedávné doby v souvislosti s nemocí COVID-19 poněkud přehlíženy. To se nyní změnilo.

Léčba vitamínem snižuje riziko úmrtí na covid, poslanec ho chce okamžitě využít

Britský poslanec David Davis vyzývá k okamžitému zavedení léčby vitamínem D poté, co nová studie odhalila, že tato terapie může snížit riziko úmrtí s COVID-19 až o šedesát procent. Pacienti s dávkami tohoto vitamínu měli o osmdesát procent nižší pravděpodobnost, že skončí na jednotce intenzivní péče. Informoval o tom web Daily Mail.

Studie hodnotila účinnost kalcidiolu (vitamínu D3) u více než 550 osob přijatých s onemocněním COVID-19 v nemocnici ve španělské Barceloně. Náhodně vybraní pacienti, kteří v pěti prodlužujících se intervalech (po dvou, čtyřech, osmi a patnácti dnech) dostali dávky tohoto vitamínu.

Výzkum zjistil, že ti, kterým byl vitamín D podán, měli o osmdesát procent nižší pravděpodobnost, že budou vyžadovat léčbu na jednotce intenzivní péče (JIP). Vědci z Univerzity v Barceloně rovněž dospěli k závěru, že korigované výsledky ukázaly sníženou úmrtnost o více než šedesát procent při podání tohoto vitamínu.

Léčba vitamínem D zachrání mnoho tisíc životů

„Zjištění této rozsáhlé a dobře zpracované studie by měla vést k tomu, že tato terapie bude podána každému covidovému pacientovi v každé nemocnici v mírném zeměpisném pásmu,“ uvedl bývalý ministr Brexitu Davis.

K tématu

Vitamíny mají svá rizika, zjistila nová studie

„Navíc, jelikož studie demonstruje jasný příčinný vztah mezi vitamínem D a úmrtností na covid, vláda Velké Británie by měla navýšit dávky a dostupnost vitamínu D pro všechny zranitelné skupiny,“ pokračoval s tím že tato terapie „zachrání mnoho tisíc životů“. Je ale prý dávno opožděná a mělo by se s ní okamžitě začít.

Vědci v rámci předběžného výzkumu zjistili, že z 551 pacientů léčených vitamínem D zemřelo na covid 36, zatímco z 379 pacientů bez této léčby zemřelo 57.

„V této otevřeně randomizované studii provedené během první evropské vlny smrtící pandemie COVID-19 jsme pozorovali, že u hospitalizovaných pacientů s COVID-19 snížila léčba kalcidiolem požadavek na kritickou péči o více než 80 procent. To podporuje závěr předchozí pilotní studie v Córdobě, kde léčba kalcidiolem vedla ke snížení přijetí na jednotky intenzivní péče o více než 50 procent,“ píše se ve studii.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví a sociální péče uvedl, že „důkazy o vztahu vitamínu D s COVID-19 se stále zkoumají a všechny silné důkazy o této léčbě jsou posuzovány“.

Budete mít zájem:  Léky Proti Kašli Bez Předpisu?

Jiná studie nezjistila přínosy vitamínu C v boji proti covidu

Výsledky přicházejí poté, co nedávno vyšla jiná studie, která naznačuje, že v boji proti COVID-19 nepomáhá vitamín C ani zinek. Zjištění výzkumu, který prověřoval benefity těchto dvou doplňků u lidí izolovaných s virem doma, byly natolik nevýrazné, že se vědci rozhodli studii zcela ukončit.

Ačkoliv oba doplňky se osvědčily v boji s jinými virovými nachlazeními a chřipkou – vitamín C coby antioxidant podporuje imunitní systém a zinek může pomoci buňkám bojovat s infekcí, podle vědců v tomto případě ani jeden ze suplementů nedostál své pověsti. Rozdělili testované lidi na čtyři skupiny: jedněm byl podáván vitamín C, druhým zinek, třetím obojí a čtvrtým jiné tišící přípravky proti horečce. Rozdíl mezi prvními třemi skupinami, co se redukce symptomů COVID-19 týká, ale nezjistili.

Vitamíny mají svá rizika, zjistila nová studie Vitamíny mají svá rizika, zjistila nová studie

Sdílejte článek

Vitamín D a Covid 19 ? Co říkají studie?

Vitamíny mají svá rizika, zjistila nová studie

Dopad vitaminu D na infekci COVID-19, hospitalizaci a úmrtnost byl v poslední době diskutován nejen ve vědecké komunitě, ale také v médiích. Velké množství údajů a také populační studie spojující hladiny vitaminu D s respiračními infekcemi naznačují, že nedostatek vitaminu D bude pravděpodobně významným faktorem v přenosu COVID-19 a komplikacích.

Už na počátku pandemie mluvili odborníci o důležité roli vitaminu D při prevenci a léčbě koronavirusu. Poslední studie naznačují, že se nemýlili.

Vlastními pozitivními výsledky léčby i s použitím tohoto vitamínu již disponují nejen v USA, ale i v Izraeli či ve Španělsku. Vitamin D by tedy v našem zápasu proti koronavirusu neměl chybět.

Skutečností ale je, že osm z deseti lidí ho v těle mají nedostatek.

Covid-19 je spojován s významnou úmrtností, zejména mezi stárnoucí populací, což vyvolává značné obavy o veřejné zdraví. Nedávné studie zjistily, že míra infekce SARS-Cov-2 je vyšší v zemích s nízkým obsahem vitaminu D2, a to podnítilo vědce k realizaci dalších výzkumů v této oblasti.

Problém nízké hladiny vitaminu D, je celosvětově rozšířený a vyskytuje se hlavně v oblastech severních zeměpisných šířek, ale také v jižních zemích. V Evropě je nedostatek vitaminu D v zimních měsících velmi rozšířený a postihuje hlavně starší lidi a migranty.

Ve Skandinávii je nízkým stavem vitaminu D postiženo pouze 5 % populace, v Německu, Francii a Itálii více než 25 %, zejména starší lidé, např. v Rakousku až 90 % seniorů.

Ve skandinávských zemích může být nízký výskyt nedostatku vitaminu D způsoben tradiční konzumací oleje z tresčích jater bohatým na vitamín D a A nebo genetickými faktory vedoucími k vyšší syntéze vitaminu D v epidermální vrstvě. Celkově vzato je nízký stav vitaminu D v Evropě běžný, s výjimkou skandinávských zemí.[5]

V retrospektivní studii pacientů testovaných na COVID-19 našli vědci z University of Chicago Medicine souvislost mezi nedostatkem vitaminu D a pravděpodobností infekce koronavirem.

„Vitamin D je důležitý pro funkci imunitního systému a bylo prokázáno, že doplňky vitaminu D snižují riziko virových infekcí dýchacích cest,“ řekl David Meltzer, MD, PhD, primář v nemocnici v Chicagu a hlavní autor studie. [1]

Výzkumný tým zkoumal 489 pacientů z nemocnice v Chicagu, jejichž hladina vitaminu D byla měřena během jednoho roku před testováním na COVID-19. Pacienti, kteří měli nedostatek vitaminu D (

Jsou omega-3 mastné kyseliny výživou pro mozek? Tři nové studie říkají – ANO, SZÚ

Ukazuje se, že věda stále dokazuje nová pozitivní spojení mezi omega-3 mastnými kyselinami (MK) a zdravím mozku.

A zatímco konzumace omega-3 EPA a DHA s dlouhým řetězcem, které se nacházejí v tučných rybách (a doplňcích stravy), vás nemusí učinit chytřejšími, vědecký výzkum poukazuje na výhody těchto živin pro řadu funkcí mozku.

Omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA jsou základní živiny, které kromě jiných zdravotních benefitů, pomáhají budovat strukturu mozku a regulovat jeho funkci. Tři studie zveřejněné letos v létě se zaměřily na vztah mezi omega-3 a mozkem.

Každá studie se zaměřuje na jinou oblast zdraví mozku: stárnutí mozku, Alzheimerovu chorobu a depresi. Přestože v těchto oblastech ještě nemáme definitivní odpovědi, studie jsou nadějné. Poskytují impuls pro lepší pochopení toho, jak omega-3 prospívají mozku.

Omega-3 EPA a DHA mohou pomoci působit proti účinkům znečištění ovzduší na mozek

Znečištění ovzduší je rostoucí problém, který podle ekologů odpovídá za mnoho milionů předčasných úmrtí osob globálně.

Znečištění ovzduší může nepřímo poškodit mozek, uvádí studie z roku 2019 ve vědeckém časopise Brain, která zjistila, že expozice částicím z ovzduší, s průměrem 2,5 mikronu a menším (PM2,5) může zvýšit riziko Alzheimerovy choroby, související s demencí a zrychlenému poklesu paměti.

Nová studie byla zveřejněná v časopisu Neurologie, Americké neurologické akademie. Vědci zjistili, že omega-3 mastné kyseliny již dříve prokázaly, že ovlivňují záněty a tak udržují strukturu ve stárnoucích mozcích. Další výzkum zjistil, že tyto živiny snižují poškození mozku způsobeným olovem a rtutí.

Ve studii autoři konkrétně zkoumali, zda omega-3 mastné kyseliny mohou mít ochranný účinek proti prachovým částicím PM2,5 – který se nachází ve znečištění ovzduší. Prospektivní kohortová studie byla provedena u podskupiny žen zapojených do klinických zkoušek tzv. ženské iniciativy pro zdraví. Z této populace 7 000 subjektů na konci 90.

let bylo přibližně 1400 z těchto žen zařazeno do podpůrné studie známé jako studie WHIMS-MRI. Současná studie čerpala z populace WHIMS s využitím uložené krve 1315 žen bez demence ve věku 65–80 let, které žily v oblastech s velmi rozdílnou úrovní znečištění ovzduší.

Experiment byl navržen tak, aby prozkoumal, zda krevní hladiny omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem mohou modifikovat potenciální neurotoxické účinky expozice částic PM2,5 na „normální mozkové objemy“.

Výhody konzumace ryb během těhotenství převažují nad zdravotním rizikem

Článek na webu nutraingredients-usa.com, založený na rozhovoru s Dr. Harrisem, společnost OmegaQuant, který je autorem této nejnovější neurologické studie, potvrdil, že vědci se také snažili korelovat účinky PM2,5 ve studijní skupině žen s hladinou omega-3 indexu v krvi (měřeno testem Omega-3, OmegaQuant).

Překvapení bylo, že omega-3 mají ochranný účinek v této oblasti, ačkoli nebylo jasné, jak tyto živiny ochranně fungují. Předpokládalo se, že by to mohlo být z nějakého druhu proti-zánětlivého účinku.

Autoři studie doporučili, aby byl proveden další výzkum, aby se zjistilo, zda by tyto výsledky mohly být zobecněny na širší populaci.

 Použití správné dávky omega-3 je klíčem k benefitu u Alzheimerovy choroby

Aby omega-3 mastné kyseliny prospívaly mozku, musí se najít způsob, jak je dostat do mozku. Studie zkoumala tuto otázku u pacientů s Alzheimerovou chorobou (AD). AD je forma demence a onemocnění ochromující mozek.

Nechává rodinu a přátele pacientů bezmocně sledovat, jak jejich milovaní mizí v mlze ztráty paměti, nevyzpytatelného chování a izolace. Asi 50 milionů lidí na celém světě má nějakou formu demence. Není znám žádný účinný lék.

Modely na zvířatech a observační studie s omega-3 EPA a DHA prokázaly souvislost mezi vyššími hladinami těchto mastných kyselin a nižším výskytem AD a demence. Klinické studie, které testují přímé účinky doplňování omega-3 na AD, doposud přicházely s neuspokojivými výsledky.

Proč? Nyní vědci na Keck School of Medicine na University of Southern California (USC) oznámili výsledky pilotní studie a myslí si, že to může být dávkou.

Proč dávkou? Studie USC používala denní dávku nad 2 gramy DHA, což je dávka, která daleko převyšuje obvyklou dávku používanou v předchozích klinických studiích, která testovala preventivní sílu omega-3, což je obvykle 1 gram nebo méně denně.

A s vyšší dávkou zjistili některé pozitivní výsledky. Ačkoli předchozí studie testovala účinky vysokých dávek omega-3 na krev a mozkomíšní mok (CSF, tekutina, která se koupe v mozku) u pacientů s AD, klinická studie USC byla první, kdo tuto otázku zkoumal u lidí bez AD.

Studie zahrnula 33 účastníků z Los Angeles – mužů a žen ve věku 55 a více let – kteří, i když sami sebe nebyli kognitivně postiženi, měli v anamnéze rodinnou anamnézu. Obvykle měli sedavý životní styl a jedli málo nebo žádné tučné ryby.

Nikdo z nich neužil doplňky stravy s omega-3 po dobu nejméně tří měsíců před studií.

Přibližně polovina skupiny (15 lidí) nesla genovou variantu známou jako APOE4, která je spojena se zánětem v mozku a je známým faktorem pro zvýšení rizika AD čtyřikrát nebo vícekrát.

Nový výzkum nabídl pozitivní výhled na Omega-3 a bipolární poruchu

Účastníci byli náhodně přiděleni buď do léčebné skupiny, nebo do kontrolní skupiny. U těch, kteří byli léčeni, bylo požadováno, aby po dobu 6 měsíců užívali doplňky omega-3 obsahující 2,152 mg DHA a byli také poučeni, aby jinak omezili příjem polynenasycených mastných kyselin.

Kontrolní skupině bylo přikázáno užívat podobně vypadající tobolky placeba, které obsahovaly kukuřičný / sójový olej. Obě skupiny dostaly pokyny, aby denně užívaly doplňky vitamínu B (pozn. vliv na regeneraci nervové tkáně), které pomáhají tělu zpracovat omega-3.

Všichni účastníci byli hodnoceni třikrát: při screeningu, základním vyšetření a po 6 měsících (konec studie). Vědci hledali změny plazmatických a CSF hladin DHA a EPA a jak tyto korelovaly se stavem APOE (E4 nebo ne) a hladinami CSF biomarkeru depozice amyloidů v mozku (A-beta-42).

Byly také provedeny testy kognitivních funkcí.

Co vědci našli? Zjistili, že použití vhodné dávky je zásadní.

Na konci studie došlo u léčené skupiny ke zvýšení hladin DHA v krevní plazmě o 200 procent ve srovnání se skupinou s placebem, ale DHA v CSF vzrostla pouze o 28 procent. Ale toto 28% zvýšení bylo lepší než to dříve hlášené při nižších dávkách DHA.

Budete mít zájem:  Nemoci Tenkého Střeva Příznaky?

V měřeních plazmy i CSF bylo procento zvýšení DHA u těch, kteří neměli kopii genu APOE4 (což je případ asi 75% Američanů), obvykle vyšší než u těch, kteří byli nosiči.

V léčené skupině, která nenesla variantu genu APOE4, vykazovali zvýšení EPA v jejich CSF, což bylo třikrát větší než to, které bylo pozorováno u nosičů APOE4. (Připomeňme, že byl doplněn pouze DHA, nikoli EPA.

Toto zjištění znamená, že DHA může do určité míry zvýšit jak hladinu DHA, tak EPA v těle). Uvědomme si, že studie používala dávku přes 2 gramy DHA denně oproti mnoha předchozím klinickým studiím, které podávaly 1 gram nebo méně denně.

Klíčové poznatky

Výsledky naznačují, že hladiny omega-3 v krvi nemusí naznačovat, kolik EPA a DHA nakonec dosahuje mozku.

To se dá očekávat kvůli hematoencefalické bariéře, která mozek pečlivě chrání tím, že z krve propouští pouze určité sloučeniny.

Budoucí výzkum by proto měl pečlivě zvážit, zda je dávka 2 gramů omega-3 denně dostatečná k tomu, aby byla přínosná pro onemocnění, jako je AD, nebo zda by měly být podávány ještě vyšší dávky.

To může platit zejména pro ty, kteří mají známé rizikové faktory pro AD… jako je nesení genové varianty APOE4. Zdá se, že tito lidé mohou být méně schopni přenášet DHA z krve do mozku, než ti, kteří nenosí příslušný gen. Je třeba, aby vědci zvážili studie s vyššími dávkami omega-3.

Výsledky studie také podporují jedinečný vztah živin k jednotlivci – kolik živin, které člověk potřebuje, v tomto případě omega-3 mastných kyselin, v souvislosti s vaším životním stylem, stravovacími zvyklostmi, genetikou, schopností absorbovat živiny a dalšími.

Naštěstí lze ve výzkumných studiích (a u jednotlivců) použít jednoduchý krevní test, jako je index omega-3 index, který měří hladinu EPA a DHA v krvi. Cílem je dosáhnout optimálního indexu 8-12%. Studie zdůrazňuje, že je třeba, aby vědci měřili hladiny omega-3 na začátku a na konci svých studií, aby lépe porozuměli, která úroveň omega-3 je spojena s nejlepšími výsledky.

Výsledky studie byly natolik zajímavé, že přilákaly finanční prostředky na větší studii.

Během dvou let se plánuje sledovat více než 300 účastníků a zkoumat, zda vysoké dávky omega-3 mohou zpomalit kognitivní pokles v nosičích genu APOE4. Dr.

Hussein Yassine, vedoucí autor studie a docent medicíny a neurologie na Keck School of Medicine, prohlašuje: „Tato pilotní studie jsou je důležitý krok k mnohem větším a složitějším studiím.“

Alzheimerova choroba je velmi komplexní multifaktoriální onemocnění. Výsledky studie mohou být klíčem k výzkumu, který odblokuje preventivní opatření týkající se dávek omega-3 EPA a DHA.  Spotřebitelé by ale zatím neměli spěchat s používáním vysokých dávek.

Role omega-3 při prevenci Alzheimerovy potřeby je třeba dále prozkoumat. Dobrou zprávou však je, že jsme nyní v době, kdy personalizace hraje ve zdraví tak vzrůstající roli.

Jako první krok při užívání omega-3s má smysl zjistit index Omega-3 a zjistit, kolik, pokud vůbec, dalších DHA a EPA člověk potřebuje. “

Nová meta-analýza perinatální deprese zjišťuje pozitivní výhody omega-3

Přechod od problémů mozku u starších lidí k těm, které ovlivňují mladé ženy, řešila další studie – Meta-analýza – zkoumala bezpečnost a účinnost omega-3 mastných kyselin v oblasti zdraví mozku – perinatální deprese, která je obecně definován jako nástup epizody deprese, od mírné po těžkou, během těhotenství nebo po porodu do jednoho roku po porodu.

Po důkladném přezkumu literatury vědci z Pekingské univerzity, dalších čínských univerzit, nemocnic a výzkumných středisek identifikovali osm randomizovaných kontrolovaných studií, které splňovaly výběrová kritéria pro zařazení do analýzy. Tyto studie společně zahrnovaly 638 účastníků. Studie byly randomizované, dvojitě slepé, placebem kontrolované studie, které hodnotily účinnost omega-3 terapie v perinatální depresi.

Meta-analýza, zveřejněná online v Translational Psychiatry, 17. června 2020, zjistila významný účinek omega-3 EPA a DHA na mírnou až střední perinatální depresi ve srovnání s placebem.

Nová studie ukazuje, že děti s vyššími hladinami omega-3 mají zdravější DNA

Autoři dále zjistili, že tyto živiny byly dobře tolerovány s nízkým výskytem vedlejších účinků. Ve skutečnosti mezi zahrnutými studiemi vykazujícími nežádoucí účinky nebyl mezi skupinami omega-3 a placebem žádný významný rozdíl ve výskytu gastrointestinálních a neurologických příhod.

Vědci hodnotili účinky odděleně v období před a po porodu a zjistili, že účinky byly významné v obou, ale byly patrnější během poporodního časového období. Autoři podpořili důležitost DHA, zejména v perinatálním období, kdy se DHA přenáší z maminek na děti, pro vývoj mozku a tvorbu sítnice, buď placentou, nebo kojením.

Varovali, že existuje nebezpečí nedostatku omega-3 pro matky bez včasného a řádného doplňování. Studie měla ale několik omezení, včetně skutečnosti, že velikost vzorku a počet zahrnutých studií byly relativně malé. Kromě toho nebyli schopni navrhnout vhodné rozmezí pozitivních dávek.

Přesný mechanismus, kterým omega-3 zlepšily depresivní příznaky u perinatálních žen, zůstává nejasný. Autoři požadují více kvalitních randomizovaných kontrolovaných studií s větší velikostí vzorku, aby ověřili své závěry.

Literatura

DIANA YOUNAN, ANDREW J PETKUS, KEITH F WIDAMAN, XINHUI WANG, RAMON CASANOVA, MARK A ESPELAND, MARGARET GATZ, VICTOR W HENDERSON, JOANN E MANSON, STEPHEN R RAPP  et al. Particulate matter and episodic memory decline mediated by early neuroanatomic biomarkers of Alzheimer’s disease; Brain, Volume 143, Issue 1, January 2020, Pages 289–302,

CHENG CHEN,  VIEW ORCID PROFILEPENGCHENG XUN,  VIEW ORCID PROFILEJOEL D. KAUFMAN, KATHLEEN M. HAYDEN, MARK A. ESPELAND, ERIC A. WHITSEL, MARC L. SERRE, WILLIAM VIZUETE, TONYA ORCHARD, WILLIAM S.

HARRIS, XINHUI WANG, HELENA C. CHUI, JIU-CHIUAN CHEN, KA HE Erythrocyte omega-3 index, ambient fine particle exposure and brain aging. Neurology, First published July 15, 2020, DOI: https://doi.org/10.1212/WNL.0000000000010074

HANK SCHULTZ Omega-3s linked to protection against brain damage from particulates exposure. https://www.nutraingredients-usa.com/Article/2020/07/20/Omega-3s-linked-to-protection-against-brain-damage-from-particulates-exposure 20-Jul-2020

S využitím informací OmegaQuant, 23. 7. 2020

Piva Archivy – Žacký pivovar Auersperg

  • 7. 11. 2019
  • Od estation

Pivo je alkoholický nápoj, který se připravuje za použití ječmene, chmele, vody a kvasinek. Je to jeden z nejpopulárnějších alkoholických nápojů, který si užívají lidé po celém světě.

Existuje mnoho druhů piva, které obvykle filtrací a pasterizací ztrácí své příznivé účinky na zdraví. Od průmyslově vyráběných piv se očekává dlouhá životnost, kterou by živé organismy v pivu narušovaly.

  Řemeslně vyráběná piva v malých minipivovarech jsou určena k rychlé spotřebě, do 30 ti  dní a tím si mohou dovolit  zachování všech důležitých látek.   Není divu, že obliba řemeslných piv u nás i ve světě stoupá. 

Řemeslně vyrobené pivo je bohaté na proteiny, obsahuje jen přírodní cukry vzniklé přirozeným kvašením, Vápník, Železo, Hořčík, Fosfor, Draslík, Sodík, Zinek, Vitamin C, Thiamin, Riboflavin, Niacin, Vitamin B-6, Vitamin B-12, Vitamin A, Vitamin D,

Pivo je  velmi dobrý zdroj  minerálů, které hrají zásadní roli v metabolických procesech. Pokud  pivo  užíváte v mírném množství, může  posílit vaše zdraví mnoha způsoby.

Zdravotní přínosy piva,  pokud je konzumováno v mírném množství.

Protinádorový potenciál – Ve studii s názvem „Pivní složky jako potenciální chemopreventivní látky proti rakovině“, existují důkazy, které naznačují potenciální preventivní účinky látek, obsažených v chmelu, na prevenci rakoviny.

   Již dřívější studie  ukázaly, že xanthohumol z chmele má inhibiční účinek na zahájení, růst a progresi karcinogeneze. Karcinogeneze kolonií ve studii na krysích modelech, provedená v Japonsku (Nozawa H et al.

, 2004) ukázala, že složky piva mají chemopreventivní účinky a že příjem nápoje může pomoci snížit riziko rakoviny.

Chrání srdce – Pivo obsahuje vitamín B6, který chrání před srdečními chorobami. Má ztenčující účinek na krev a zabraňuje tvorbě sraženin, které způsobují blokování koronárních tepen.

Podle studie provedené společností ICTAN ve Španělsku byla mírná konzumace  řemeslných piv ve Španělsku během 1 měsíce spojena s pozitivními změnami profilu krevních lipidů.

Mírná konzumace také snižuje riziko zánětu, příčiny aterosklerózy, kterou je stav cholesterolu a plaku na cévách a stěnách tepen.

Zvyšuje hustotu kostí – Ukazuje se, že mírný příjem  nepasterizovaných a nefiltrovaných piv zvyšuje hustotu kostí, čímž zabraňuje riziku zlomenin a osteoporózy.  Z toho důvodu je doporučováno ženám po 40 .

Řemeslné pivo zvládá diabetes – Studie spojily mírnou spotřebu piva s nižší prevalencí diabetu 2. typu.

Zabraňuje chudokrevnosti – Řemeslné pivo je dobrým zdrojem vitamínu B12 a kyseliny listové, jejichž nedostatek může vést k anémii. Vitamin B12 je také nezbytný pro udržení normálního růstu, dobré paměti a koncentrace.

Snižuje krevní tlak – Pravidelní pijáci řemeslných piv  mají nižší krevní tlak ve srovnání s lidmi, kteří konzumují podobné množství vína, filtrovaných piv  nebo jiných lihovin.

Zpožďuje stárnutí – Pivo, vyrobené přirozenými řemeslnými procesy  zvyšuje účinnost a vliv vitamínu E, který je hlavním antioxidantem v těle. Je důležitou součástí udržování zdravé kůže a zároveň zpomaluje proces stárnutí.

  • Zabraňuje vzniku žlučových kamenů – Pravidelná konzumace mírného množství piva ovlivňuje hladinu cholesterolu a snižuje koncentraci žluči, což vede ke snížení rizika vzniku žlučových kamenů.
  • Pivo zabraňuje demenci –Spotřeba nefiltrovaného a nepasterizovaného piva také zvyšuje hladinu „dobrého cholesterolu“ o 10-20%, čímž se snižuje riziko demence a kardiovaskulárních onemocnění.
  • Zlepšuje trávení – Řemeslnépivo má řadu vlastností  příznivých pro zažívání, které zahrnují stimulaci gastrinu, žaludeční kyseliny a enzymů pankreatu.

Snižuje riziko ledvinových kamenů – Pivo má vysoký obsah draslíku a hořčíku, což má za následek snížení rizika ledvinových kamenů. Křemík přítomný v těle je snadno vstřebatelný tělem k ochraně proti osteoporóze.

Budete mít zájem:  Farmářské trhy - někde již po padesáté!

 Nepasterizované a nefiltrované  pivo odbourává stres – přispívá ke snížení stresu a usnadnění spánku.

Kvalitní diuretikum – Řemeslné pivo působí jako diuretikum a výrazně zvyšuje močení. To usnadňuje zvýšené odstraňování toxinů a odpadních materiálů z těla. Řemeslně vyrobené pivo je dobrým zdrojem mnoha látek, které podporují zdraví.

Vyzkoušejte řemeslně vyrobená piva, nefiltrovaná a nepasterizovaná a poznejte ten rozdíl na svém zdraví.  Vyzkoušejte účinek nefiltrovaných a nepasterizovaných piv například v pivu Vincenz ze Žackého pivovaru Auersperg  https://www.pivovarauersperg.cz/

  • 7. 11. 2019
  • Od estation

Živé pivo –  tak se obecně označuje přítomnost ušlechtilých kvasinek, které zbyly z procesu vaření piva. Piva, která  nebyla pasterizovaná a filtrovaná, se značným množstvím živých kvasinek, se nazývají  živá piva. Obvykle jde o piva řemeslně vyrobená v malých pivovarech.  

Čerstvé, dobře vařené pivo, které cestovalo jen malý počet kilometrů, bude vždy lepší než ekvivalentní pivo, které opustilo pivovar před několika měsíci, prošlo pasterizací a filtrací a ztratilo podstatné zdraví prospěšné látky.

 Většina  točených piv,  která cestovala na velkou vzdálenost jsou  dnes pasterizována, takže  bez důležitých živých kvasinek.  Je to proto, že pasterizovaný import sudu piva  vydrží déle.  Nepasterizovaná piva jsou náchylná na skladování a jejich trvanlivost je udávána 30 dní, i když víme, že  při dobrém skladování vydrží i o něco déle.

Některé bary  i přes to  drží pár kohoutků určených pro místní řemeslná piva a zajišťují kvalitní a čerstvé pivo pro svoje hosty.

Rozdíl nefiltrovaných piv a filtrovaných  je většinou ve vzhledu a  v určitém stupni chuti. Při vaření piva máte v podstatě 3 věci, které mohou být ponechány v pivu po jeho vaření: zbytky kvasinek, bílkovin a chmelových částic.

V domácím pivovaru  pivovarské kvasnice zůstávají v pivu, aby se umožnila úprava piva a tvorba CO2 v láhvi. V komerčně dostupném pivu je produkt obvykle přefiltrován, nasycen silou a stočen  do láhve.

Provedené  studie naznačují, že mírná konzumace piva může mít skutečné  zdravotní výhody.  Tyto výhody se zvyšují konzumací nefiltrovaných nepasterizovaných piv, vyrobených přirozeně,  řemeslnou výrobou.

Co je na řemeslném pivu  nejzdravější ?

1) Řemeslné pivo je  přátelské k srdci – mírná konzumace řemeslného  piva je spojena s nižším kardiovaskulárním rizikem. Antioxidanty jsou  důležité pro zdraví srdce.

2) I mozek ocení zdraví z  piva –  vědci v Bostonu zjistili, že pití piva může podpořit  zdraví mozku. Vědci se domnívají, že je to způsobeno tím, že alkohol má schopnost ředit krev, a tím pomáhá zabránit tvorbě krevních sraženin. Ovšem pozor na nadměrné pití, které může způsobit atrofii mozku.

3) Řemeslné pivo je plné vitamínů skupiny B, tím pití řemeslného nepasterizovaného, nefiltrovaného piva může pomoci zlepšit vaše duševní zdraví. Snižuje úzkost a deprese. Pijte piva, která obsahují dostatek živin, jako je protein, vitamín B, železo, niacin, riboflavin a hořčík. Většina nepasterizovaných a nefiltrovaných  piv již tyto složky obsahuje.

4) Nefiltrované nepasterizované pivo je enzymatický nápoj.

Nefiltrované nepasterizované pivo je dnes již možné objednat i on line při vyzvednutí druhý den, budou zachovány všechny důležité složky i živé kvasinky .   Pivo zasílá například  Žacký pivovar Auersperg. https://www.pivovarauersperg.cz/

Poslední výzkumy živých piv naznačují, že  nefiltrované a nepasterizované pivo by mohlo pomoci zabránit Alzheimerově chorobě. Nemoc, která postihuje téměř 500 000 lidí ve Spojeném království, je spojena s vysokými hladinami hliníku, ale křemík v pivu může tyto škody kompenzovat.

 Studie z roku 2008 publikovaná v časopise Food and Chemical Toxicology zjistila, že křemík byl schopen snížit příjem hliníku v zažívacím traktu a zpomalit akumulaci kovu v těle a mozkové tkáni.

Ale pozor: University College v Londýně zároveň ve studii  varovala, že muži, kteří  pijí více než dvě pinty piva  denně by mohli utrpět ztrátu paměti. ????

  • 28. 8. 2019
  • Od estation

Narodila se kněžna! Je to Gabriela IPA 14. Svěží, voňavé a trošku hořké pivo, které potěší každého milovníka tekutého moku. Hodně štěstí, Gabrielo!

  • 16. 7. 2019
  • Od estation

Přidáváme každý týden nové prodejny/výdejny, kde je možné objednat a vyzvednout naše 5L dárkové soudky. Více v sekci „Kde točíme?“

Děkujeme za Váši přízeň!

Potřebujeme suplementovat vitamíny? – PharmDr. Margit Slimáková

V době, kdy jsem studovala na střední zdravotní škole a farmaceutické fakultě, jsme se učili o potřebě přijímat denně přesně doporučené dávky vitamínů a ostatních mikroživin. Odborníci nás varovali před rizikem příjmu vyšších dávek vitamínů rozpustných v tucích, které se na rozdíl od vitamínů rozpustných ve vodě nevylučují z organismu tak snadno. Ujišťovali nás, že pestrá strava zajistí dostatek živin (včetně vitamínů).

O naučených faktech jsem začala pochybovat, když jsem psala svou diplomovou studii. V rámci rešerše jsem zjistila, že doporučené denní dávky některých mikroživin jsou mezi jednotlivými vyspělými zeměmi rozdílné.

Na příklad v Americe se dospívajícím dívkám doporučovalo až téměř dvojnásobné množství železa než stejně starým dívkám v Holandsku. Někteří experti později psali o potřebě mnohem vyššího množství vitamínů, než jsou doporučené denní dávky.

Objevovaly se zprávy o klesajícím obsahu vitamínů v našich potravinách.

Jistota, na které se dnes odborníci shodují, je, že příjem potravin s vyšším obsahem vitamínů je zdravotně prospěšný. Stejně tak je vyšší obsah vitamínů v organismu spojován s lepším zdravím.

Studie, které sledují suplementaci nejrůznějšími vitamíny, už ale jednoznačné nejsou. Některé studie dokonce zjistily zhoršení zdraví ve skupině, která užívala suplementy.

Problémem je, že mnohé studie dnes běžně hodnotí působení synteticky připravovaných vitamínů anebo izolovaných vitamínů, a jejich výsledky proto mohou být nepříznivě zkresleny.

Potřebujeme vitamíny?

Vitamíny jsou živiny, které jsou pro život nezbytné a které zcela jistě potřebujeme pravidelně přijímat. Otázkou je, v jaké podobě a v jakém množství.

Rizika vitamínů

Dnes už většinou existuje shoda, že (dříve často uváděné) riziko předávkování některými vitamíny, které by mohlo být nebezpečné, není příliš vysoké.

Za hlavní riziko jednostranného užívání doplňků považuji možné narušení ideální rovnováhy mezi vitamíny, dokonce i mezi dalšími živinami. Dobrým příkladem je rizikovost suplementace vápníkem v případě nedostatku vitamínu K2, který by zajistil jeho správné nasměrování do kostí namísto riskantního a nežádoucího ukládání v cévách.

Vitamíny v potravinách

V potravinách jsou vitamíny obsaženy v přirozených kombinacích, navíc s mnoha dalšími živinami. Touto cestou je předávkování v podstatě nemožné. Stejně tak je nemožné předávkovat se vitamínem D vlivem slunečního záření.

Výjimkou jsou tak zvané fortifikované potraviny, do kterých jsou po zničení přirozeně se vyskytujících vitamínů zpravidla dodávány jejich syntetické podoby (téměř výhradně jen některé z nich).

Vitamíny v doplňcích

V případě vitamínů v potravinových doplňcích se většinou jedná o laboratorně připravené látky, kterým chybí spoluhráči. V praxi to znamená izolované vitamíny bez celé řady podpůrných živin, se kterými se běžně nacházejí v potravinách.

Často jsou v doplňcích také nežádoucí, či dokonce riskantní aditiva.

Například multivitaminový přípravek pro děti s umělými barvivy a sladidly je podle mne špatným vtipem a určitě bych jej nedoporučila užívat ani dospělým.

Při užívání vitamínů v podobě doplňků je přítomno riziko nastolení nerovnováhy v organismu, ale předávkování při dodržování doporučeného dávkování daného přípravku v podstatě nehrozí.

Co ohrožuje vitamíny?

Mnohé vitamíny jsou citlivé na působení světla, tepla a oxidace. Hlavním nepřítelem vitamínů je podle mne průmyslová úprava potravin, vždyť např. pasterizace mléka ničí téměř všechen vitamín D, který je v mléce přirozeně přítomen, nebo příprava bílé mouky znamená ztrátu většiny vitamínů skupiny B. Použití ochranných slunečných krémů omezuje vstřebávání vitamínu D.

Stačí doporučené denní dávky vitamínů?

Pro většinu z nás doporučená denní dávka (DDD) vitamínů téměř jistě nestačí. Doporučené denní dávky jsou udávány jako hodnoty pro zajištění základní potřeby vitamínů.

Přitom je naprosto jisté, že potřeba mnoha vitamínů se může i několikanásobně zvyšovat z důvodů nesprávné životosprávy, vyššího zatížení stresem anebo užívání léků, jako je hormonální antikoncepce, kouřením anebo životem ve znečištěném prostředí. Většina z nás proto často potřebuje mnohem více než základní množství.

Například kuřáci potřebují více vitamínu E a uživatelky hormonální antikoncepce více kyseliny listové, vitamínu C, B2, B6 a B12.

Obrovskou otázkou bez konečné odpovědi je, o kolik více kdo z nás potřebuje. Namísto pátrání po absolutních číslech doporučuji zdravou přirozenou stravu.

Dobrým příkladem nevhodného nastavení doporučených denních dávek je DDD vitamínu C, která je v EU 60 mg.

Přitom velká část výživářů považuje za ideální denní příjem 250 mg tohoto vitamínu, v případě zvýšené zátěže mnozí po omezenou dobu doporučují až 2 000 mg denně.

Můj postoj k suplementaci?

Suplementaci vitamíny nezamítám. Je však zásadní, aby si uživatel uvědomil, že suplementy jsou jen doplněním zdravé výživy, ne její náhradou.

Jako vhodnou pojistku doporučuji užívat speciální multivitaminový přípravek v těhotenství a při kojení.

Jako bezpečné hodnotím i užívání vyšších dávek vitamínu C (ideálně s flavonoidy) například při nachlazeních a vitamínů skupiny B při vyšším stresu.

Jak nejlépe zajistit vitamíny?

Nejbezpečnější, nejpřirozenější a nejlevnější je zajištění všech živin příjmem zdravých potravin – jako obvykle doporučuji zejména potraviny v bio kvalitě a lokální potraviny.

V případě, že nastala potřeba vyššího příjmu vitamínů, doporučuji nejdříve se snažit jej zvýšit kvalitní stravou, vyšší konzumací potravin bohatých na živiny a tzv.

superpotravin anebo výtažků z nich, které je dnes možné koupit v prodejnách zdravé výživy, obchodech s fair trade výrobky anebo přes internet.

Detailní vysvětlení významu, zdrojů a případných rizik jednotlivých vitamínů budu postupně přidávat do encyklopedie, kde je již zpracován vitamín C a mezi studiemi vitamín K2.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector