Vědomé těhotenství – matka má během těhotenství na dítě velký vliv

Gestační diabetes je zvýšená hladina krevního cukru v těhotenství, postihující až 17 % těhotných žen. Převážně postihuje ženy s vrozenou dispozicí, přičemž spouštěcím faktorem je vliv těhotenských hormonů a dalších látek, jejichž hladina narůstá v průběhu těhotenství. Těhotenská cukrovka se tedy začíná projevovat nejčastěji v druhé polovině těhotenství a končí po porodu.

Nejpozději do konce šestinedělí se porucha látkové výměny zcela normalizuje. Pokud cukrovka přetrvává i po šestinedělí, pak se jednalo o jiný typ cukrovky, který se shodou okolností objevil v těhotenství. Je-li cukrovka zjištěna, žena by měla být odeslána ihned na diabetologii.

Přítomnost těhotenské cukrovky se zjišťuje pomocí testu OGTT.

Vědomé těhotenství – matka má během těhotenství na dítě velký vliv

Vědomé těhotenství – matka má během těhotenství na dítě velký vliv

Projevy těhotenské cukrovky

U naprosté většiny žen probíhá těhotenská cukrovka bezpříznakově – projeví se pouze v laboratorním vyšetření. Pouze velmi špatně kompenzovaná, delší dobu neléčená cukrovka s déletrvajícími vysokými hladinami krevního cukru, se může projevit:

  • častým a zvýšeným močením,
  • žízní,
  • zvýšenou únavou,
  • častějšími infekcemi (zvláště kvasinkovými záněty) a horším hojením ran.

Těhotenská cukrovka je charakterizována zvýšenou hladinou krevního cukru, především po jídlech s obsahem cukrů, někdy i zvýšenou glykémií nalačno a při vyšších hladinách krevního cukru se může objevit také cukr v moči.

Na tomto místě je potřeba také vysvětlit, co to znamená, když se během těhotenství objeví cukr v moči, což lze zjistit velmi snadno pomocí testovacího proužku – toto vyšetření se dělá rutinně při každé návštěvě v těhotenské poradně u vašeho gynekologa. Tímto vyšetřením se zjišťuje především přítomnost bílkoviny a cukru v moči.

Je to vyšetření orientační, tedy nepřesné, a v případě, že se cukr nebo bílkovina v moči objeví, vyžaduje další vyšetření.

V případě dalšího vyšetření se jedná o standardní orální glukózový toleranční test (OGTT), který se používá k vyloučení nebo potvrzení cukrovky. Ze samotného nálezu cukru v moči nelze konstatovat cukrovku.

Pokud byl u vás test OGTT již proveden, záleží další postup na tom, jak dlouhá doba uplynula od provedení tohoto testu do doby, kdy se nově objevil cukr v moči. Pokud byl zátěžový test proveden před méně než dvěma týdny, není nutné jej opakovat. Pokud však vyšetření proběhlo před delší dobou, je nutné jej zopakovat.

Zodpovědný gynekolog v takovém případě maminku pošle do diabetologické poradny pro těhotné, kde pak postupujeme individuálně.

Příčiny vzniku těhotenské cukrovky

Kolem příčiny vzniku těhotenské cukrovky koluje mezi lidmi řada mýtů. Často si ženy s těhotenskou cukrovkou například vyčítají, že kdyby nejedly sladké, protože na něj v těhotenství měly chuť, tak by cukrovku nedostaly. Je to nesmysl – cukrovka by se objevila i tak.

  • Klíčový vliv vrozené dispozice – Těhotenská cukrovka vzniká jen u těch žen, které k ní mají vrozenou dispozici. Jedná se o poruchu souboru genů, které ovlivňují tvorbu inzulinu ve slinivce a citlivost tkání na působení inzulinu. Za normálních okolností se porucha nijak neprojeví, ale těhotenství klade na metabolismus zvýšené nároky a v této zátěžové situaci se dispozice prozradí. To, že vaše maminka nebo babička těhotenskou cukrovku neměly, nic neznamená, protože dříve se tato cukrovka nezjišťovala, a tudíž nemůžete s jistotou vědět, zda se u nich neobjevila. Těhotenská cukrovka také souvisí s cukrovkou 2. typu a kdokoliv v příbuzenstvu s tímto typem diabetu pro vás znamená zvýšené riziko těhotenské cukrovky.
  • Vliv věku – V mladším věku se vrozená dispozice nemusí projevit, zatímco s přibývajícími léty už ano. Těhotenská cukrovka je vzácná u žen do 25 let věku, zatímco po 30. roku její výskyt rapidně narůstá. Běžně se setkáváme s tím, že v prvním někdy i v dalším těhotenství uskutečněném v mladším věku, cukrovka není zjištěna a objeví se až v dalším těhotenství v pozdějším věku. Proto také předchozí těhotenství bez cukrovky není žádnou zárukou toho, že se neobjeví v dalším těhotenství.
  • Vliv obezity a nedostatku pohybu – Samotná obezita a nedostatek pohybu nutně nemusí vést k cukrovce, tyto faktory však situaci dále zhoršují a mohou způsobit, že se porucha objeví dříve a její průběh bývá horší. Fyzická aktivita má velký vliv a sama o sobě může pozitivně ovlivnit vrozenou dispozici – je prokázáno, že ženy, s pravidelnou sportovní aktivitou v trvání nejméně rok před těhotenstvím, mají nižší výskyt těhotenské cukrovky. Cukrovka však nezřídka postihuje také ženy štíhlé a sportovně aktivní – tedy ani tyto faktory nezaručují těhotenství bez cukrovky.
  • Vliv těhotenských hormonů – V těhotenství produkují nadledviny matky, a především také placenta velké množství hormonů a dalších látek, z nichž některé snižují citlivost tkání na inzulín. Slinivka zdravé matky bez dispozice k cukrovce na tuto situaci zareaguje zvýšenou produkcí inzulinu, jeho vyšší hladina pak „proráží“ sníženou citlivost tkání na inzulin. A právě tady může dojít k problému: u ženy s dispozicí k cukrovce jsou tyto kompenzační mechanismy omezené. Hladina těhotenských hormonů působících proti inzulinu postupně narůstá během těhotenství. Proto se klasická těhotenská cukrovka obvykle neobjeví již od začátku těhotenství, ale častěji až v jeho druhé polovině. Hladina hormonů dále roste, proto jednou vzniklá těhotenská cukrovka až do porodu nezmizí, naopak se může s přibývajícími týdny zhoršovat.

Komplikace vyvolané těhotenskou cukrovkou

Níže uvedené komplikace se mohou objevit při neléčené nebo nedostatečně léčené cukrovce. U adekvátně léčené cukrovky probíhá těhotenství jako každé jiné a komplikace nehrozí.

Rizika pro dítě

Zvýšené množství glukózy v krvi volně prostupuje placentou do krevního oběhu dítěte. Jeho organismus se musí se zvýšeným přísunem cukru vypořádat.

Zareaguje zvýšenou produkcí vlastního inzulinu, neboť v době, kdy se těhotenská cukrovka objevuje, má již dávno vyvinutou vlastní slinivku. Zvýšená hladina inzulinu udržuje jeho hladinu cukru v normě.

Zvýšený přísun cukru, tak zvýšená hladina vlastního inzulinu však představují pro dítě určitá rizika.

  • Nadměrné přibírání na váze dítěte – Cukr je zdrojem energie a inzulin je růstový hormon, proto dítě rychleji roste a přibývá na váze – zvětšují se jeho zásoby tuku, rostou svaly a kosti. Porodní váha takových dětí bývá více než 4000 g, říkáme tomu makrosomie. Při spontánním porodu takového dítěte hrozí poranění ramínek, zlomenina klíční kosti a u matky větší porodní poranění hráze. Porodníci proto v těchto případech volí porod císařským řezem.
  • Zaostání vývoje vnitřních orgánů – Dítě je velké, ale jeho vnitřní orgány mohou ve vývoji zaostávat. Při nedostatečně léčené cukrovce může totiž dojít k nedozrání vnitřních orgánů plodu. Po porodu se proto u dítěte mohou objevit dechové obtíže, poruchy srdečního rytmu, horší průběh novorozenecké žloutenky a další komplikace.
  • Poporodní hypoglykémie – Miminko je v prvních dnech po porodu také ohroženo hypoglykémií – tj. sníženým obsahem cukru v krvi. Bylo totiž zvyklé na zvýšený přísun cukru od maminky, ale přestřižením pupeční šňůry tento přísun náhle končí. Hladina inzulinu v jeho těle je však ještě nějakou dobu zvýšená a způsobí náhlý pokles hladiny cukru v krvi. Závažná hypoglykémie se projeví křečemi a poruchou vědomí.
  • Diabetická fetopatie – Soubor příznaků u dítěte matky se špatně léčenou cukrovkou (velký novorozenec s nejrůznějšími poporodními komplikacemi).
  • Úmrtí plodu v děloze – Nejzávažnější komplikací nedostatečně léčené cukrovky je úmrtí plodu v děloze. Toto riziko narůstá koncem těhotenství, proto se u žen s horší kompenzací cukrovky nedoporučuje přenášet. Porod se vyvolává nejpozději v termínu porodu, někdy i dříve. U žen s výbornou kompenzací těhotenské cukrovky do termínu porodu nezasahujeme.
  • Pozdní komplikace – Do budoucna mohou být tyto děti ohroženy dalšími komplikacemi, například vyšším rizikem mozkové dysfunkce, syndromu poruchy pozornosti a hyperaktivity, dětské obezity a v dospělosti také cukrovky 2. typu.

Naopak není pravda, že těhotenská cukrovka zvyšuje riziko vrozených vývojových vad. Ty vznikají do 8. týdne nitroděložního vývoje, zatímco typická těhotenská cukrovka se objevuje až v pozdějším období, obvykle ve druhé polovině těhotenství. Riziko vrozených vývojových vad je zvýšeno u dětí žen s cukrovkou přítomnou již před těhotenstvím.

Rizika pro matku

Pro těhotnou ženu není těhotenská cukrovka obvykle nebezpečná a hladina glukózy v krvi se upraví krátce po porodu. Pokud však není těhotenská cukrovka správně léčena, zvyšuje se riziko dalších těhotenských komplikací, např.

vysokého krevního tlaku, preeklampsie, infekcí a porodního poranění. Abychom zamezili rozvoji těchto komplikací, je nutné cukrovku léčit tak, aby hodnoty cukru v krvi byly v normě jako u ženy bez cukrovky.

Takto léčená cukrovka pak neohrožuje plod ani matku.

Léčba těhotenské cukrovky

Ve většině případů postačuje k léčbě těhotenské cukrovky dodržování dietních opatření a dostatek pohybu.

Několik procent maminek má však i přes dodržování této léčby vyšší hodnoty glykémií než je norma, a v tom případě je nezbytná léčba tabletkami nebo inzulinem.

Nutnost léčby u typické těhotenské cukrovky končí po porodu, ale dodržovat správnou životosprávu je užitečné i nadále, protože výrazně snižuje riziko rozvoje cukrovky 2. typu, kterou jsou tyto ženy v budoucnu ohroženy.

V naší diabetologické poradně budete informovány o závažnosti vašeho onemocnění, jaká rizika plynou z toho, pokud by nebylo léčeno a především, v čem spočívá léčba. Důležité jsou také vaše pravidelné kontroly.

Jakmile stanovíme diagnózu gestačního diabetu, je doporučeno ihned zahájit dietní léčbu s omezením sacharidů. Dietu vysvětlí pacientce edukační sestra nebo nutriční terapeutka, se kterou můžete i sestavit přímo vhodný jídelníček. Dieta se dodržuje po celou dobu těhotenství až do porodu.

Obecně se doporučují zásady zdravé racionální stravy: jídlo v pravidelných intervalech, vyloučení jednoduchých sacharidů a náhradních umělých sladidel z denního příjmu, dostatek ovoce a zeleniny dle obsahu sacharidů, dostatek vlákniny, dostatečný pitný režim.

Nevhodné jsou velké pauzy mezi jídly, nepravidelné a rychlé stravování.

Gestační diabetes je potřebné kontrolovat měřením glykémie. Tu bude nutno sledovat jak při pravidelných odběrech krve, tak při domácím měření pomocí glukometru. Měření se provádí alespoň jednou týdně, ale individuálně je možné hlavně při změně léčby doporučit pacientce i častější sledování. Cílové hodnoty glykémie při gestačním diabetu jsou:

  • nalačno do 5,3 mmol/l,
  • za 1 hodinu po jídle do 7,8 mmol/l,
  • za 2 hodiny po jídle do 6,7 mmol/l.

V případě, že pacientka má i při dodržování diety vyšší hodnoty, pak je doporučeno je snížit malými dávkami inzulinu, které si aplikuje inzulinovým dávkovačem před jídlem v dávce podle ordinace lékaře.

Co dál po porodu

Celé sledování gestačního diabetu je zaměřeno na to, aby novorozené miminko mělo normální porodní hmotnost, a aby porod probíhal zcela spontánně a bez komplikací. Klasická těhotenská cukrovka končí porodem – konkrétně odloučením placenty.

Placentární hormony, které cukrovku vyvolávají, rychle klesají, a tím mizí i cukrovka. Na oddělení šestinedělí vám ještě předepíšou diabetickou dietu, což je v pořádku (hormony klesají postupně).

U těch z vás, kdo musely být léčeny inzulinem, se inzulin postupně vysazuje obvykle již během prvního dne po porodu (pokud byly dávky inzulinu poměrně nízké, vysadí se hned po porodu).

Po ukončení šestinedělí, zhruba do půl roku po porodu je nutné provést kontrolní zátěžový glukózový toleranční test. aby se potvrdilo, že šlo o čistě těhotenskou cukrovku, která po porodu zmizela.

Prodělaná těhotenská cukrovka je pro vás varováním, že jste v budoucnu ohroženy cukrovkou 2. typu, jejíž riziko můžete významně snížit zdravým způsobem života. Jezte proto zdravě i nadále, hýbejte se a nepřibírejte.

Budete mít zájem:  Léky Na Alergii Po Bodnutí Hmyzem?

Rozhovor s Kateřinou Hájkovou Klíčovou — Čtyři v tom 3 — Česká televize

Vědomé těhotenství – matka má během těhotenství na dítě velký vliv Vědomé těhotenství – matka má během těhotenství na dítě velký vlivNestíháte se zorientovat v nabídce českého porodnictví a dítě už je skoro na světě? Mrkněte se na nabídku českých akcí v rámci Světového týdne respektu k porodu. Svou poradnu nabízí tradičně i Unie porodních asistentek. „Přestaňme ženy strašit, jak je porod nebezpečný,“ řekla nám výkonná ředitelka Unie porodních asistentek Kateřina Hájková Klíčová.

Jak by se systém v českém porodnictví mohl změnit k lepšímu?

Naše porodnictví umí dobře pečovat o ženy, u kterých se v průběhu těhotenství vyskytnou nějaké problémy. Pro zdravé ženy by se však měly otevřít další možnosti péče. Lékaři a porodní asistentky na porodních sálech jsou přetížení, protože poskytují všem ženám péči, jako by byly vysoce rizikové.

Zkusme přijmout premisu, že těhotenství není nemoc, ale požehnaný stav, který žena zvládne v případě, že se jí dostane podpory. Přestaňme ženy strašit, jak je porod nebezpečný.

Místo toho jim říkejme, že dokáží porodit své dítě, že si mají důvěřovat a že jsme tu pro ně, pokud budou potřebovat poradit nebo pomoci v případě komplikací.

O co hlavně Unie porodních asistentek usiluje?

Snažíme se o to, aby každá žena měla dostupnou péči porodní asistentky ve svém okolí. Péči vysoce odbornou a zároveň respektující potřeby žen a jejich rodin.

Proto vzděláváme naše členky a poskytujeme jim odborné poradenství a podporu. Zároveň jsme tu pro těhotné ženy a jejich rodiny.

Celoročně provozujeme on-line poradnu, kde kvalifikované porodní asistentky podávají srozumitelnou cestou nastávajícím maminkám ucelené informace o těhotenství a porodu.

Usilujeme také o to, aby se současný systém péče otevřel novým možnostem. Aby byla běžnou součástí nabídky síť porodních asistentek v komunitní péči, které ženu sledují dlouhodobě, a aby, podobně jako v Německu, bylo možné přivést na svět dítě v porodním domě.

Jak se liší práce, vzdělání a kompetence porodní asistentky a duly?

Porodní asistentka je zdravotník. Má odborné vysokoškolské vzdělaní, nejčastěji získané na lékařské fakultě v rámci bakalářského studia. Mezi její kompetence patří péče o ženu v těhotenství při porodu, a dále v šestinedělí. Pokud zjistí, že přicházejí nějaké komplikace, předává péči o ženu do rukou lékařů, a dále s nimi spolupracuje.

Porodní asistentky pracují buď přímo v porodnicích, nebo mají svá centra a ambulance, kde je můžou ženy a jejich partneři vyhledat. Kontakty na jednotlivé asistentky i centra najdete na mapě porodních asistentek.

Mezinárodní výzkumy ukazují, že pokud o ženu pečuje po celou dobu těhotenství, během porodu i v šestinedělí stejný zdravotník, ideálně porodní asistentka, má to obrovský pozitivní dopad na psychickou pohodu a zdraví žen i novorozenců.

Dula je profesionální průvodkyně ženy obdobím těhotenství, porodu a počátků mateřství. Poskytuje rodině zejména psychickou, fyzickou a emocionální podporu. Dula je dobře orientovaná v oblasti informací o normálním porodu a rozdílech v nabídce různých porodnic. Neposkytuje zdravotnické služby. Duly se vzdělávají a sdružují v profesních organizacích.

Aby se žena mohla plně soustředit pouze na porod a na příchod svého dítěte, je ideální, pokud lékaři, porodní asistentky i duly vzájemně spolupracují.

Jak vychází současné postavení porodních asistentek ze srovnání s minulostí?

V minulosti to nebyli lékaři, ale porodní asistentky, které se staraly o ženu v těhotenství i během porodu. Teprve v 50. letech minulého století převzali vládu nad porody u nás i ve většině postkomunistických zemí lékaři a z porodních asistentek se staly ženské sestry.

Pro ženy s rizikovým těhotenstvím, které musely v minulosti rodit doma, je dostupná vysoce odborná péče lékařů v porodnicích velkou výhodou.

Taková péče je však v případě zdravých žen spíše kontraproduktivní, jak ukazují nejnovější výzkumy z Evropy, Kanady a Austrálie. Některé evropské porodnice proto otevřely přímo v porodnicích oddělení, ve kterých pracují pouze porodní asistentky.

V těchto centrech rodí asi 80 % všech žen, které v těhotenství žádné komplikace nemají. To je cesta, kterou chceme jít i my.

Každý porod je jiný, dá se zobecnit, jaké podmínky pro ženu a dítě jsou ideální?

Člověk, podobně jako ostatní savci, potřebuje při porodu zejména klid a bezpečí. Pokud jsou tedy žena a dítě zdravé, zdravotníci by měly pouze sledovat jejich zdravotní stav, ale do porodu by neměli nijak zasahovat. Měli by respektovat tempo a potřeby rodící ženy.

Součástí takové péče je i průběžné vyhodnocování případných komplikací. Pokud porodní asistentka nebo lékař považují za nutné do porodu vstoupit, měli by ženě vysvětlit výhody a rizika případné intervence (např. podání oxytocinu, podání epidurální analgezie, provedení nástřihu hráze).

Ženy by pak měly mít možnost s takovým zákrokem vyslovit souhlas.

Věřím, že každá žena je schopna posoudit případná rizika a pochybuji o tom, že by chtěla záměrně poškodit sebe nebo své dítě. Ideálem je taková péče, která je odborná, ale zároveň respektující. Po porodu je základním pravidlem nechat ženu a její právě narozené dítě spolu a dopřát jim čas a prostor na vzájemné sblížení a naladění.

Kde v zahraničí se ještě inspirujete?

Patříme do Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM) a sledujeme nejnovější výzkumy z oboru porodnictví.

Ty jednoznačně potvrzují, že nejlepší výsledky mají ty země, kde je jasně rozlišená péče o zdravé těhotné a ty, kterým hrozí nějaké riziko. Z postkomunistických zemí je naší velkou inspirací Estonsko.

Pokud ženy zajímají nejnovější vědecké poznatky a inspirace ze zahraničí, doporučujeme sledovat internetové stránky biostatističky Markéty Pavlíkové.

Ve třetí sérii jsme ukázali domácí porod v Anglii, který je legální, ale má jasná pravidla: žena musí být zdravá, gynekolog jí domácí porod musí doporučit, doma jsou s ní dvě porodní asistentky, v záloze je možnost dojet do nejbližší porodnice. Jak se díváte v této souvislosti na legislativu u nás?

Pavla, která byla hrdinkou vaší třetí série, byla velice překvapená, že české ženy takovou možnost nemají. Česká republika je součástí Evropské unie, která podobnou péči zaručuje.

My jsme ale v naší zemi přijali šalamounské vyhlášky a vydáváme doporučení, která porodním asistentkám v takové péči, jakou měla Pavla, brání.

V Unii porodních asistentek proto spolupracujeme s Ligou lidských práv a dalšími právníky, kteří se na půdě Ministerstva zdravotnictví snaží o nápravu, ale náš systém je velice zkostnatělý.

Sama máte děti, vidíte nějaký pokrok v péči o rodičku a dítě během Vašeho života?

Velký posun nastal po roce 1989. Naše maminky rodily ve velkých společných sálech, míra separace dětí a matek byla stoprocentní. Od té doby nastal posun ve vytváření intimního prostředí a zkrášlování porodních sálů.

Nepředpokládala jsem ale, že některé praktiky z těchto dob budou přetrvávat dodnes. Některé intervence, které např.

Světová zdravotnická organizace považuje za nepříznivé, nebo dokonce nebezpečné, zažívají ženy v českých porodnicích i dnes (odnášení dětí po porodu, tlak na břicho v druhé době porodní…).

Pokud vás zajímá srovnání porodnic z hlediska výsledků (císařské řezy nebo nástřihy hráze) najdete ho například na www.jaksekderodi.cz. Velký posun vidím v tom, že ženy mají více informací a jsou si vědomy svých práv. Také vidím celou řadu lékařek a lékařů, kteří s porodními asistentkami spolupracují a mnoho malých porodnic považuje takovou spolupráci za přínosnou.

Co si myslíte o trendu sahat k císařskému řezu jako k první volbě? Jaký to má dopad, když specialista vyhlášené porodnice veřejně řekne, že jako lékař doporučuje císařský řez jako první volbu (MUDr. Ladislav Krofta nedávno v Lidových novinách)?

Musím se přiznat, že mě toto vyjádření renomovaného porodníka zaskočilo. A to ze tří důvodů. Císařský řez je velká břišní operace, která sebou nese četná rizika a jako takovou ji většina lékařů doporučuje až při hrozícím riziku pro ženu nebo dítě.

Za druhé je podle české legislativy nutné odůvodnit provedení císařského řezu zdravotní indikací, nemůže se tedy jednat o rozmar ženy (nechce si kazit porodem postavu) nebo rozmar lékaře (chce, aby pacientka porodila v rámci jeho směny).

Za třetí, protože je porodní péče hrazená z veřejného pojištění, stát by měl garantovat takovou péči, která je nejbezpečnější, a také neklade zbytečné finanční nároky. Císařský řez ani jeden tento požadavek nesplňuje.

Unie porodních asistentek doporučuje, aby první a normální volbou byla podpora takového porodu, který je pro ženu a dítě nejbezpečnější a nejzdravější.

Zároveň považujeme za důležité podpořit ženu, pro kterou byl císařský řez jedinou volbou. Rodina potřebuje například podporu v navázání vazby s miminkem (přiložení miminka na tělo ženy bezprostředně po císařském řezu).

Potřebují také dostatek informací o tom, proč se muselo k císařskému řezu přistoupit.

Ženám, které chtějí dát přednost císařskému řezu před vaginálním porodem, protože mají strach z bolesti, či z toho, že to nezvládnou, doporučuji, aby vyhledaly odbornou pomoc. Mohou se se svými obavami svěřit své porodní asistentce nebo psychologovi.

Díky dostatku srozumitelných informací a jejich podpoře možná zjistí, že jejich obavy nejsou tak velké, jak se dříve zdály. Pro matku i pro její dítě, je přirozený porod nezapomenutelným zážitkem.

Díky oxytocinu, který se během klasického porodu vyplavuje, vzniká mezi matkou a novorozencem pevné mateřské pouto, které se buduje při císařském řezu mnohem složitěji. Vaginální porod je zkrátka pro oba tou nejlepší investicí do života.

Životospráva při plánování a v těhotenství

Zdravou životosprávu je potřeba dodržovat bez ohledu na to, zda plánujete miminko či ne. Je to velmi prospěšné pro náš organismus a celkový životní styl. Přesto pro plánování a období těhotenství platí jistá doporučení, která jdou nad rámec těch standardních.

Vědomé těhotenství – matka má během těhotenství na dítě velký vliv

V případě plánovaného těhotenství se doporučuje začít se „správnějším“ stravováním a úpravou denního režimu alespoň 3 MĚSÍCE PŘEDEM. Organismus tak má dostatek času srovnat se a zajistit si stabilní a optimální hmotnost. S tím souvisí i celková změna životního stylu. Žena by měla být více v klidu.

Ženy-kuřačky by měly svůj zlozvyk určitě omezit nebo lépe úplně vypustit. Rovněž se doporučuje omezit nadměrnou konzumaci kávy a černého čaje a v rámci pitného režimu si zajistit dostatečným příjem čisté vody, resp. střídat bylinné čaje. Dostatek ovoce a zeleniny, masa či obilovin by měl být samozřejmostí.

Zapomínat byste neměla ani na dostatečnou konzumaci ryb, zejména pak tučných, které jsou výborným zdrojem omega 3 polynenasycených mastných kyselin. Ty jsou důležité pro správnou funkci mozku a oční sítnice. Omezit byste měla sladké a sycené nápoje, sladkosti a samozřejmě alkohol.

Užívání jakýchkoliv léků je vhodné konzultovat s ošetřujícím lékařem.

Věděli jste, že…

…v těhotenství, ale i v období jeho plánování, je velmi důležité být co nejvíce v klidu, nestresovat se a přistupovat k životu a všemu co přináší maximálně pozitivně. Ve stresových situacích totiž tělo vyplavuje obranné látky, které mohou mít negativní vliv na správný vývoj plodu a tím i na miminko.

Jaká jsou hlavní výživová doporučení pro ženy v těhotenství?

V tomto období je více než kdy jindy na místě zaměřit se na své tělo a poskytnout mu to nejlepší. Vaše strava by měla být bohatší a pestřejší než u netěhotné ženy. Především je potřeba klást důraz na dostatečné množství základních živin, tj. bílkovin, tuků a cukrů, ale i tzv. ochranných látek, ke kterým řadíme vitaminy a minerály.

Budete mít zájem:  Vitamíny Skupiny B Účinky?

Bylo prokázáno, že nedostatečný, ale také nadměrný příjem potravy a nerovnoměrné zastoupení jednotlivých složek může mít nepříznivý vliv na vývoj plodu, ale i zdravotní stav ženy a dokonce i na schopnost kojit. Doporučený denní energetický příjem těhotné ženy by měl být přibližně 2400 kcal.

V případě, že je energetický příjem nedostatečný, hrozí předčasný porod, vývoj plodu může být opožděn a může mít nízkou porodní hmotnost. Naopak nadměrný energetický příjem v těhotenství je spojován s vyšším výskytem těhotenské cukrovky, vysokým tlakem a preeklampsií, ale nesouvisí s vyšší porodní hmotností novorozence.

Tu ovlivňuje výchozí hmotnost matky, a ne její váhové přírůstky v těhotenství.

Gratulujeme!

Brzy už se o kojení a jednom z vůbec nejdůležitějších období každé ženy dozvíte vše podstatné.

Chyba

Formulář se z nějakého důvodu nepodařilo zpracovat.

Bílkoviny

Základní materiál sloužící k výstavbě tkání a buněk našeho těla a k jejich obnově. Důležitou roli hrají rovněž při imunitních reakcích (působí jako protilátky). Dále působí jako enzymy, hormony a další látky důležité pro správné fungování těla. Bílkoviny jsou potřebné pro růst, zachování a regeneraci buněk a tkání v organismu. Zvlášť důležitá je kvalita a množství bílkovin ve stravě.

Zdroje: mléko, mléčné bílkoviny, luštěniny, maso, vejce a ryby.

Hořčík

Významnou roli hraje v rámci svalové kontrakce a pro normální činnost svalů. Chrání nervy, přispívá k normální činnosti nervové soustavy a snížení míry únavy a vyčerpání. Podílí se na procesu dělení buněk a důležitý je pro normální stav kostí a zubů. Doslova nepostradatelný je pro aktivaci a metabolismus enzymů. Je součástí zeleného barviva chlorofylu.

Zdroje: listová zelenina (špenát, mangold), mořské řasy, luštěniny (fazole, hrách, sójové boby), ořechy (mandle, kešu, piniové, vlašské a para ořechy), semena (dýňová, slunečnicová, sezamová), celá zrna (pšeničné otruby, ovesné vločky) a minerální vody s obsahem hořčíku.

Jód

Jeho hlavní úlohou v lidském organismu je účast na tvorbě hormonů štítné žlázy, čímž se podílí na její normální činnosti. Jód urychluje metabolismus živin a přispívá k normální činnosti nervové soustavy.

Jeho nedostatek může zhoršovat kvalitu kůže, vlasů, nehtů a zubů. Na významu získává především v těhotenství, kdy hraje nezastupitelnou roli při vývoji nervové tkáně plodu, včetně mozkové.

Jeho nedostatek při vývoji plodu v budoucnosti lze jen těžko nahradit.

Zdroje: mořské ryby a řasy, jodizovaná sůl, minerální vody s obsahem jódu, špenát, brambory.

MFGM

Název je zkratka z anglického Milk Fat Globule Membrane. Můžete se setkat i s označením membrána mléčných kuliček.  Mléko (včetně mateřského) obsahuje mléčný tuk, který je rozptýlen ve formě drobných kapiček. Každá z nich je obalena touto tenkou vrstvou – membránou, která je složena z více než 190 bioaktivních látek.

MFGM je tedy neoddělitelnou součástí mléčného tuku. Vyskytuje se v mateřském i kravském mléce. V mateřském mléce byl klinickými studiemi zjištěn její pozitivní vliv na vývoj dítěte, imunitu a kognitivní vývoj.

Jedná se o relativně novou složku, která byla zjištěna v mléčném tuku mateřského mléka a dle tohoto vzoru je nyní přidávána i do vybraných kojeneckých mlék.

Minerální látky

Podobně jako vitaminy jsou nezbytné pro fungování organismu. Podle jejich potřeby se dělí na makroelementy (vápník, fosfor, sodík, draslík, chlor, hořčík) a mikroelementy neboli stopové prvky (železo, měď, zinek, mangan, jod, selen, fluor).

Zdroj: pestrá a vyvážená strava.

Sodík a draslík

Oba prvky se podílí na přenosu nervových impulsů. Draslík je dále nezbytný pro správnou činnost svalů, zejména srdečního. Stimuluje duševní činnost a přispívá k normální činnosti nervové soustavy.

Zvýšený přísun sodíku hraje negativní roli pro regulaci krevního tlaku, ale současně klade i zvýšené nároky na srdeční činnost. Zvláště lidé s vysokým krevním tlakem, srdečním onemocněním či obezitou by se měli raději vyvarovat vyššímu příjmu sodíku, resp. kuchyňské soli (NaCl).

Dětem do 3 let se nedoporučuje solit a na dochucení stravy použít místo soli vhodné bylinky.

Zdroje sodíku: maso, rýže, sůl, mléčné výrobky, kyselé zelí, uzeniny.

Zdroje draslíku: špenát, brambory, ořechy, sója, ovesné vločky, obiloviny, maso, ryby, luštěniny, zelenina.

Vápník

Nejčastěji zastoupený minerál v našem těle, zejména pak v kostech a zubech. Jeho nízký příjem ve stravě dětí má negativní dopad na mineralizaci kostí. Velký význam hraje i pro zajištění svalové činnosti, srdeční akce a přenos nervového vzruchu. Vápník přirozeně obsahuje mléko, mléčné výrobky, listová zelenina, luštěniny.

Železo

Železo je součástí krevního barviva hemoglobinu a podílí se tak na přenosu kyslíku. Zabezpečuje „dýchání“ buněk, bez železa by se buňky „zadusily“. Je jedním z nejdůležitějších faktorů, na kterých závisí, kolik kyslíku se dostane do mozku, srdce a ostatních důležitých orgánů, včetně svalů.

Železo přispívá k posilování imunitního systému a také k rozvoji poznávacích funkcí (schopnost koncentrace, učit se, rozvoj řeči, paměti a další).

Je součástí enzymů s antioxidačními účinky, podílí se na metabolismu makronutrientů a podobně jako vitaminy skupiny B přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání.

Důsledky neléčené těhotenské cukrovky pro matku a dítě

U správně léčené cukrovky probíhá těhotenství jako  každé jiné  a komplikace nehrozí. Neléčená nebo nedostatečně léčená cukrovka může mít  negativní dopad zejména na vývoj plodu.

Zvýšené množství krevního cukru (glukózy) volně prostupuje placentou do krevního oběhu dítěte. Jeho organismus se musí se zvýšeným přísunem cukru vypořádat.

Zareaguje zvýšenou tvorbou vlastního inzulinu, neboť v době, kdy se těhotenská cukrovka objevuje, má již dávno vyvinutou vlastní slinivku. Zvýšená hladina inzulinu udržuje jeho  hladinu cukru v normě. Cukrovku má maminka, ne dítě v děloze.

Vyšší přísun cukru a zvýšená hladina vlastního inzulinu však představují pro dítě určitá rizika.

Cukr  je zdrojem energie a inzulin má růstový účinek, proto dítě rychleji roste a přibývá na  váze  – zvětšují se jeho  zásoby tuku, rostou svaly a kosti. Porodní váha takových dětí bývá  častěji více než  4000 g, čemuž se říká odborně makrosomie. Při spontánním porodu nadměrně velkého plodu hrozí jeho porodní poranění, např.

zlomenina klíční kosti, obrna nervu i poranění matky, zejména svalového aparátu konečníku. Porodníci proto v případě velkého plodu raději volí porod císařským řezem. Dítě je velké, ale jeho vnitřní orgány mohou ve vývoji zaostávat. Při nedostatečně léčené cukrovce může dojít  k »nedozrání« vnitřních orgánů plodu, zejména plic.

U dítěte se pak po porodu mohou objevit dechové obtíže.

Mezi další komplikace patří poruchy srdečního rytmu, horší průběh novorozenecké žloutenky nebo snížená hladina cukru v krvi (odborně hypoglykémie). Pokud mělo dítě v děloze zvýšený přísun cukru od matky a tvořilo více inzulinu, pak  po porodu dojde k rychlému poklesu zbylého cukru.

Závažná hypoglykémie se projeví křečemi a poruchou vědomí, léčbou je infuze glukózy. Soubor těchto příznaků u dítěte matky se špatně léčenou cukrovkou (velký novorozenec s nejrůznějšími poporodními komplikacemi) se nazývá diabetická fetopatie.

Nejzávažnější komplikací nedostatečně léčené cukrovky je úmrtí plodu v děloze.

V dalším průběhu života se mohou rozvinout pozdní následky neléčenétě­ hotenské cukrovky.

Tyto děti mají od  dětství vyšší sklon k nadváze a obezitě a v budoucnu vyšší riziko cukrovky 2. typu.

Těhotenská cukrovka a komplika­ce při porodu mohou mít také negativní dopad na vývoj mozku, tyto děti čas­těji trpí syndromem poruchy pozornosti a hyperaktivity, dyslexií, dysgrafií atd.

Těhotenská cukrovka zpravidla nezvyšuje riziko vrozených vývojových vad. Ty vznikají do 8. týdne nitroděložního vývoje, zatímco typická těhotenská cukrovka se objevuje až ve druhé polovině těhotenství. Riziko vrozených vývojových vad je zvýšeno u dětí žen, které trpěly cukrovkou ještě před začátkem těhotenství.

Pokud není těhotenská cukrovka správně léčena, zvyšuje se riziko dalších těhotenských komplikací, např. vysokého krevního tlaku, preeklampsie, infekcí a porodního poranění hráze.

Abychom zamezili rozvoji těchto komplikací, je nutné cukrovku léčit tak, aby hodnoty cukru v krvi  byly v normě jako  u ženy bez cukrovky. Správně léčená cukrovka pak neohrožuje plod ani matku.

První emoce nastavují mozek a ovlivní dítěti život, říká vědkyně

Stav mozku v prenatálním a raném věku dítěte velmi zásadně předurčuje zdravotní dispozice, včetně například případného nástupu demence, tvrdí vědci. Ukazuje se, že jak bude mozek nastaven, záleží do značné míry na raném vztahu dítěte a matky v těhotenství a bezprostředně po porodu v takzvané „zlaté hodině“.

Podoba toho vztahu se „otiskne“ skrze emoce do mozku a ovlivní tak jeho další vývoj, říká vědkyně, epidemioložka Markéta Keller, která žije ve Skotsku a o významu prvních emocí na vývoj mozku nedávno přednášela i v České republice. 

„Představíte-li si mozek jako cibuli a dostanete-li se téměř ke středu, najdete tři, řekněme komponenty: thalamus, amygdalu a hippokampus.

Velmi volně řečeno, zde se ukládají rané vzpomínky, krátkodobá paměť se přepisuje do dlouhodobé, je tam centrum pro vnímání bolesti a pamatování si, co ji způsobilo.

Zjednodušeně bychom mohli říct – emoční paměť,“ vysvětluje epidemioložka a zdůrazňuje, že právě exaktně potvrzené zvýšené hladiny kortizolu způsobené stresem či traumatem v těhotenství a prvních chvílích po porodu, mohou ovlivnit růst a funkčnost této části mozku.

Čas pro matku a dítě

„Pokud dítě pláče či se bojí a není utěšené, necítí-li se bezpečně, co se asi do mozku zapíše?“ Uvažuje vědkyně.

Naučit se zacházet s prvními, víceméně elementárními emocemi do značné míry podle ní určuje to, jak se člověk bude chovat v ohrožení a jak bude zvládat traumata i dlouhodobě emočně vypjaté situace a stres.

„Teprve s dalším vývojem nastupují další mechanismy, například zvážení rizika a výhod a tak dále.“

Co nejpohodovější těhotenství, zejména ve třetím trimestru a tak zvaná zlatá poporodní hodina jsou nesmírně důležité. Pomohou předejít dlouhodobě trvajícímu pocitu strachu a ohrožení, které by vedly k citové deformaci, čili ke špatnému „nastavení“ primární potřeby přežití, s níž se automaticky rodíme.

„Průkazné studie tvrdí, že nejen geny či prostředí, ale hlavně interakce mezi obojím, to, jak se vzájemně ovlivňují, určuje naši emoční stabilitu,“ říká Keller a opakuje, že co nejpříjemnější těhotenství i „zlatá hodina“ jsou jednou ze základních podmínek zdravého dítěte i dospělého člověka. 

„Jsou to fyziologické funkce či procesy starší než lidstvo samo. Na světě jsou cca 250 milionů let a za takovou dobu se zvládly dost dobře etablovat. Jejich primární funkcí je ‚přežiti‘, proto základní emoce jsou strach a vztek, nabádající bud k útěku či boji. Následně se u lidí vyvinuly další emoce, jako radost a smutek, údiv a odpor. Z nich se skládá celé emoční spektrum provázející nás neustále celý život. Emoce jsou řídicí systém, daleko starší a daleko výraznější, než tak zvaný rozum. Ten přichází až s vývojem mozkové kůry, tj. o pár milionů let později. A logicky – pokud by funkce emocí nepomohly k přežití, mozková kůra a rozum by neměly kde a v čem se vyvinout. Tudíž podpora zdravého vývoje toho nejelementárnějšího je naprosto odůvodněná.“MUDr. Markéta Keller

Zejména čas těsně po porodu podle ní české zdravotnictví zatím podceňuje. „Není proč a kam chvátat. Chvátáme všichni a pořád. I dítě bude nejspíš ‚někam chvátat‘ celý život, takže pokud může, ať je v klidu se svou maminkou.

Budete mít zájem:  Vysoký krevní tlak upraví přírodní léčba

Jsem pro, aby maminka i dítě měly na sebe čas, dokud se miminko samo neuklidní. Kojení pak půjde lépe, protože dítě bude mít nižší hladiny stresových hormonů. Spokojenější bude tím pádem i maminka i nejbližší okolí.

Je to cyklický vztah,“ popisuje vědkyně.

„Po porodu bych poslechla přírodu a podpořila emoce, které jsou evolučně nejstarší a tedy nejlépe etablované a jako takové pomáhají k vytvoření dobrého vztahu mezi dítětem a rodiči. Jedná se o smyslové vjemy jako čich, hmat, tělesné teplo. První hodina po porodu se do paměti miminka zapíše v podobě vůně matky, případně otce, a tepla, které dává pocit bezpečí,“ říká Markéta Keller.

„Výsledky studií ukazují, že chování maminek vůči dítěti od první minuty do vyššího dětského věku má vliv na přenos genu, který je určen pro glukokortikoidní receptor,“ uvádí Keller.

Lidově řečeno, kvalita péče maminky výrazně ovlivní, jak dítě a následně dospělý jedinec, bude řešit sociálně a emočně komplikované situace, jak dobře se bude učit atd. Milující rodič vychová jedince odolnějšího vůči stresu a otevřenějšího k poznávání, což je obojí nezbytné pro kvalitní život.

„Zatím jen z výzkumu na potkanech nicméně víme, že pár prvních sekund po narození, může ‚nacvičit‘ daný gen na zbytek života. A všichni víme, jak důležité je umět zvládat stres v každodenním žití, neřku-li ve vypjatých a navíc veřejných situacích,“ podotýká epidemioložka.

Důležité je podle ní odsát z úst novorozence možnou zbylou plodovou vodu, ale další oplachování a měření může počkat, tedy v případě, že nenastaly jakékoliv zdravotní komplikace ohrožující život dítěte či matky. „Za hodinu se rozměry dítěte nijak zásadně nezmění, zato nastavení vztahu mezi maminkou a novorozencem to může ovlivnit zásadně.“

Pohoda maminky především

Barvy či zvuky v porodní místnosti nepovažuje lékařka za bezprostředně významné pro dítěte, ale spíš pro matku. „Jistě se rodí lépe v klidné, čistě vymalované místnosti, ideálně v jemných barvách než třeba na stadionu při koncertu metallové kapely. I když proti gustu…,“ usmívá se lékařka, která doporučuje, aby si maminka zvolila vše tak, aby se cítila co nejpohodlněji.“

Také přítomnost tatínka či dalších lidí u porodu by epidemioložka nechala na matkách. Nejdůležitější je v klidné matčině náruči podpořit v novorozenci pocit klidu a bezpečí.

K tomu je podstatná i možnost, aby rodička neměla z porodu strach větší, než je fyziologicky přirozené a aby si sama mohla zvolit okolnosti, které jsou pro ni pohodlné a pohodové. „Kdo má právo říct, co je dobře a co ne? Já bych si to rozhodně nedovolila.

Dobré je to, co je dobré pro každou konkrétní maminku, to znamená je třeba mít možnost individuální volby.““

Braňte se stresu, nabídněte kontakt

Těhotenství není nemoc, ale dočasný stav a je třeba si ho i s ohledem na zdraví své i dítěte užít. Pokud je maminka silná kuřačka nebo závislá na něčem jiném, je třeba se poradit s ošetřující lékařem.

 „Okamžité vysazení tabáku může byt pro matku i plod horší, než výrazně snížení přijmu.

Kouření v době kojení má na dítě opravdu celoživotní následky, takže pokud maminka opravdu není s to přestat, zvážila bych po dohodě s pediatrem přechod na umělou stravu, jakožto alternativu menšího zla.“

Zdravě jíst je samozřejmě to nejlepší, ale pokud jsme zvyklí si jednou za čas dát vepřo-knedlo či smažák a hranolky, nevidí odbornice důvod, proč si to nedopřát i v těhotenství. „Jestli má nastávající maminka chuť na dort, ať si ho dá, ale s vědomím, že její kalorická spotřeba neodpovídá dvojnásobku.“

Minimalizovat stres miminka prostřednictvím matky je pro epidemioložku zkoumající faktory ovlivňující vývoj mozku prvořadé. 

„Samozřejmě vím, že nelze žít v absolutně nestresovém prostředí, to nebylo v historii nikdy možné. Nicméně pokud se rozhodnete pro miminko, zkuste se naučit nějakou vám vyhovující techniku na zvládání stresu,“ radí nastávajícím matkám.

 „Jako maminky nemůžeme změnit třeba bytovou politiku či náhlé změny v chování partnera, ale můžeme se naučit metody, jak tyto situace lépe zvládat,“ tvrdí a dodává, že sice není jogínka, ale třeba těhotenská jóga má pozitivní vliv jak na matku, tak na dítě.

Vědkyně maminkám doporučuje, aby se předem dohodly nebo alespoň zkusily domluvit, na bezprostředním poporodním kontaktu s dítětem. „Bude-li u toho i tatínek a bude-li to celé v klidu, pak ještě lépe,“ říká Keller s tím, že je jasné, že když těch pár minut kontaktu matky s dítětem po porodu chybí, nedojde k žádné nezvratné katastrofě. „Nicméně pozitivní vliv takového kontaktu je prokázán.“

Ze stejných důvodů, tedy aby mezi dítětem a matkou nastalo harmonické pouto určující zdravý rozvoj mozku, doporučuje lékařka kojení. V rámci mateřské péče pak co nejvíc s dítětem komunikovat prostřednictvím her i inspirativních hraček, laskavé interakce. A samozřejmě ho chválit a zahrnovat láskou.

„Když pak dítě povyroste, naučte ho si správně čistit zuby,“ upozorňuje na jeden z důležitých návyků osobní hygieny, který má do budoucna pro podporu správné funkce mozku až nečekaný význam.

Dentální hygiena je totiž podle odborníků překvapivě daleko důležitějším faktorem, než by se čekalo, který má vliv na vývoj srdečních chorob, diabetu, cévních chorob, chronický zánět a konečně také na rychlejší nástup neuropatologických změn spojených se stárnutím mozku.

Po návratu matky do práce ovlivní harmonický rozvoj dítěte celá řada dalších věcí. „Pro Českou republiku hovoří délka mateřské dovolené.

Minimálně do 18 měsíců by mělo dítě zůstat s maminkou či jiným primárním pečovatelem. Dál je to u každého individuální,“ myslí si Markéta Keller.

Podle ní by v České republice k pohodě vztahu mezi rodičem a dítětem přispěli i zaměstnavatelé, kdyby častěji umožňovali plovoucí i zkrácenou pracovní dobu.

Můžeme odvrátit diagnózu ADHD?

Mohou za diagnózu ADHD (poruchy pozornosti a hyperaktivita) geny, podmínky a průběh porodu, nebo to, že maminka nedostala šanci si své dítě užít v kontaktu kůže na kůži hned v první hodině po porodu? Může za ni chování rodičů? Faktorů, které mohou přispět k této poruše, je nespočet, ale podle lékařky je lze zhruba shrnout do dvou kategorií: chyba je vrozená, či vznikla vlivem prostředí. 

Na základě výsledků dostupných studií je evidentní,že okamžité poporodní umístění novorozence alespoň na hodinu do kontaktu s maminkou „kůže na kůži“ IHNED po porodu má tyto pozitivní vlivy:NOVOROZENEC:

  • Dramaticky snižuje hladinu glukokortikoidu
  • Pomáhá metabolické adaptaci a acidobasické rovnováze
  • Zlepšení zásobování kyslíkem
  • Méně pláče

Pro vývoj mozku:

  • Vliv na  hypothalamus (část mozku zodpovědná za sekreci různé škály hormonů) již od 4. měsíce těhotenství

oxytocin: kontroluje/ovlivňuje velmi důležité emoční a behaviorální procesy v dětství, dospělosti i stáří. Konkrétně například funkce reprodukčního systému, chování ženy jako matky…- CRH (kortikotropin): přímo ovlivňuje schopnost zvládat psychický, emocionální i fyzický stres a námahu. Dále je přímo zapojený do kaskády produkce dalších hormonů, zejména kortizolu, který je jedním z prominentních stresových hormonů.

  • TRH (thyrotropin): hraje velkou roli v množství fyziologických funkci, např. činnost srdce, při trávení
  • Vývoj amygdaly a hippokampu:
  • – tzv. emoční paměť
  • – schopnost rozpoznat stupeň možného nebezpečí
  • – adekvátní reakce na nebezpečí nebo naopak pozitivní stimul (děje se díky sekreci důležitých chemických komponentů jako dopamin, serotonin a hormony jako adrenalin a kortizol)
  • – konsolidace krátko- a dlouhodobé paměti
  • MATKA:
  • Způsobuje vyplavování oxytocinu v těle matky
  • Výrazně snižuje riziko postnatální deprese
  • Kvalitnější mateřské mléko
  • Pocit jistoty že dokáž miminko uklidnit, upokojit
  • Synchronizace spánkových cyklů matky i dítěte

„Samozřejmě je to souhrn mnoha věcí, které se ovlivňují vzájemně,“ argumentuje Keller. Z hlediska populační genetiky víme, že geneticky je pravděpodobnost vady ADHD vyšší, než například u cukrovky druhého typu nebo rakoviny prsu.

„Velké procento dětí rodících se s ADHD můžeme díky genetickým studiím vysvětlit genetikou.

Stejně tak ale víme, že u dětí, jejichž matka v těhotenství prožila nějaké výrazné trauma, se pravděpodobnost stejné diagnózy též zvyšuje, stejně jako v případě, že maminka byla dříve léčena pro jiné psychické onemocnění.

Dále víme, že stres v pokročilém stadiu těhotenství má daleko větší negativní vliv na plod, než stres v počátku těhotenství,“ vysvětluje epidemioložka.

Přes placentu se přenáší z matky na plod specifické hormony a epidemiologické studie zase prokázaly, že vystresovaná maminka s větší pravděpodobností porodí vystresované dítě.

V jedné dlouhodobé Londýnské studii dokonce naměřili, že ze 73 procent k diagnóze ADHD u dítěte přispívají spory mezi rodiči, uvádí doktorka.

Stres v těhotenství ovlivňuje podle ní i porodní váhu dítěte, která je také jedním z mnoha faktorů určujících, jak bude dítě zvládat učení, jak bude zvládat své emoce a pocity jako dítě, adolescent i v dospělém věku.

Nízká porodní váha zas může souviset s nemocemi srdce, vysokým tlakem, mrtvicí, depresemi a úzkostmi. V dětství se může projevit těžším zvládáním emočně vypjatých stavů, ale také právě sníženou pozorností, poruchami učení – tedy určitých příznaků ADHD. 

Můžou tedy za ADHD geny, stres v těhotenství, nebo kombinace?

„Geny dítěte zatím nenaprogramuje, ale můžeme alespoň udělat maximum pro jeho prenatální i postnatální vývoj, abychom podpořili jeho duševní a tělesné zdraví v dospělosti.

Právě minimalizovat stres v těhotenství, při porodu a v prvních chvílích nového života, je jeden z nejdůležitějších úkolů.

Bude-li maminka v co největší pohodě, pak i když si dítě vytáhne ‚černého Petra‘ v podobě nepříjemného genu, projev choroby bude výrazně zmírněn,“ říká.

Vrozené dispozice můžeme podle epidemioložky úspěšně pozměnit další péčí a láskou, sociálním prostředím i vzděláním. Pohoda maminky a rodičů jako páru je zásadní, opakuje Markéta Keller a dodává: „Dítě si nebude pamatovat, zda mělo či nemělo vyžehlené dupačky nebo nejmodernější kočárek, ale do mozku se zapíše pocit, emoce z bezpečí a lásky, nebo naopak z vypjaté domáci atmosféry.“

Do 12 let můžeme ztráty dohnat

  • Narodila se 11.12. 1975 v Českých
    Budějovicích.
  • Po gymnáziu nastoupila v Praze lékařskou fakultu, ale brzy odjela do
    Velké Británie.
  • Zamilovala se do Skotska a v Edinburghu vystudovala psychologii, výzkumné metody se zaměřením na statistiku a nyní končí medicínu.
    Přednáší na vysokých školách, má tituly Mgr. Ing. PhD a co nevidět přibude
    MUDr.
  •  Mezi její zájmy patří sudoku,
    lyžování a surfování,Big Bang Theory, Star Wars a ráda čte, má rada divadlo a ve
    volném čase si čte o architektuře mostů…

Start do života je klíčový, ale i když se nepovede úplně podle ideálního scénáře, není nic ztraceno.

 „Do dvanáctého roku věku dítěte je náš mozek plastický natolik, že se případná ‚ztráta v základní nastavení‘ dá dohnat tréninkem frontálního laloku.

Ten pak pomůže napravit případné škody v emoční paměti,“ vysvětluje odbornice a doporučuje kromě komplexních kognitivních funkcí jako plánování v logickém pořadí (například jak se postupně oblékat), organizace, abstraktního myšlení posilovat i centrum sebeuvědomění i radosti z úspěchu.

Pomocníkem k tréninku mohou být hračky k řešení problémů, například stavebnice typu Merkur, ale i dětské křížovky, sudoku, Dostihy a sázky, Carcasson, ale i art terapie… Užitečné jsou i hry na to, kolik kolem sebe vidíš předmětů začínajících na nějaké písmeno, u starších dětí pak s časovým limitem a podobně.

„Když se dítěti do jeho 12 let budete takto věnovat deset minut denně, jeho mozek pomůžete přenastavit k lepšímu, ať už tam případný handicap z raného dětství byl, či nikoliv,“ říká Markéta Keller.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector