Věděli jste? Pivo s citrónem (Radler) vzniklo jako nápoj pro cyklisty

Porovnání – vlevo radler a vpravo pivo plzeňského typu

Radler (též „ochucené pivo“ nebo „pivní mix“, případně „ovocné pivo“, které je ale vařeno) je typ míchaného nápoje s nízkým obsahem alkoholu, který vzniká smícháním piva a ovocné limonády nebo šťávy.[1] Poměr obou hlavních složek je obvykle 50 %.[2] Nápoj pochází z Bavorska. Obsah alkoholu obvykle nepřesahuje 2,5 %,[3] existují však i výrobky s vyšším obsahem alkoholu.[4] Dnes se jeho obliba rozšiřuje i do ostatních evropských zemí. Pivovary jej nabízejí v lahvích nebo plechovkách, případně se míchá přímo ve výčepu.

Původ

Rozšířená legenda, že radlera vynalezl v roce 1922 Franz Xaver Kugler, se ukázala jako smyšlená. Kugler v té době vedl výletní restauraci Kugler Alm v obci Oberhaching na jih od Mnichova, kterou vyhledávali především cyklisté. Jedné soboty v červnu 1922 mu prý kvůli velké poptávce hrozilo, že dojde pivo.

V nastalé nouzi smíchal pivo napůl s citrónovou limonádou a hostům pak nápoj servíroval jako „cyklistický máz“ (Radlermaß). V literatuře ale najdeme důkazy, že Radlermaß byl znám pravděpodobně už kolem roku 1900: o jeho čepování se zmiňuje např. bavorská spisovatelka Lena Christová ve své knize „Erinnerungen einer Überfüsssigen“ z roku 1912.

A protože se vyprávění vztahuje k roku 1900, musel radler existovat již v oné době. Proto se u této legendy nejedná o nic jiného než dobře vymyšlenou historku, která má do Kugler Alm přilákat více hostů.
Momentálně se má za to, že Radlermaß vymysleli na konci 19. století v jednom ze sociálnědemokratických cyklistických klubů.

Je ale velmi nepravděpodobné, že bychom se ještě mohli dopátrat pravého vynálezce radlera.[5]

Varianty

V německy mluvících oblastech najdeme více variant radlera, které se často také různě nazývají:

• ve Švýcarsku, Sársku, Itálii a Francii se radler nazývá Panaché, což ve francouzštině znamená „míchaný“. Poněmčená varianta je Panasch (Německé Švýcarsko, Sársko), psaná forma pak je Panasche. Ve Švýcarsku si kromě toho můžete objednat ještě kyselý Panasch (sauer), ve kterém se místo citrónové limonády používá minerální voda.
• Směs černého piva a malinové limonády se v některých částech středního Německa nazývá Kachní rybník (Ententeich).
• Pod názvem Almradler nebo prostě radler se skrývá nápoj vzniklý smícháním piva a bylinkové limonády Almdudler. Ve Vorarlbersku se navíc rozlišuje „sladký“ (s limonádou) a „kyselý“ radler (s minerálkou). „Kyselému“ radleru se v Rakousku taky někdy říká Soda-radler. Pivo s kolou se pak nazývá Diesel.
• V severním Německu se při výrobě radlera vždy používá světlé pivo. Nápoj se většinou nazývá Alsterwasser, zkráceně Alster – pojmenování vychází z barevné podobnosti s vodou stejnojmenného hamburského jezera.
• Používání pojmu Alster ale není vně severního Německa jednotné. Pod tímto pojmem se částečně rozumí mix s pomerančovou limonádou, pod pojmem radler oproti tomu mix s citrónovou limonádou, někdy se ale oba termíny používají jako synonyma. V Nizozemí se také používá světlé pivo, tam se ale směs nazývá Sněhurka (Sneeuwwitje).
• V Berlíně, Braniborsku a severním Sasku-Anhaltsku se pro nápoj vžil také název Potsdamer, zkráceně Pots. Ovšem i tady člověk narazí na různé varianty: např. Radler označuje pivo s citrónovou limonádou, Alster pivo s pomerančovou limonádou, Diesel pivo s colou a Střik (Gespritztes) pivo s jakoukoli točenou limonádou.
• V oblasti Porúří člověk rozlišuje podle druhu použité limonády mezi Radlerem (bezbarvá citrónová limonáda) a Alsterwasser (pomerančová limonáda).
• V některých oblastech Münsterlandu (Severní Porýní-Vestfálsko) se pivo míchá s pomerančovou limonádou a označuje se jako Klobásková voda (Wurstwasser). Tento název pravděpodobně souvisí s barvou vody, ve které bývají naložené skopové klobásky.
• Pro nápoj z piva a minerální vody někdy najdeme také označení kyselý radler (Radler sauer) nebo suchý radler (Radler trocken).

V anglicky mluvících zemích se pro tento nápoj používá termín shandy.

Radler v ČR

V roce 2002 začala společnost Heineken vyrábět v pivovaru Krušovice pivo pod označením Radler, přičemž toto označení si jako ochrannou známku zaregistrovala u Úřadu pro průmyslové vlastnictví. Vzhledem k nezájmu ale byla produkce po třech letech zastavena.

[6] V současnosti vyrábí Heineken dva radlery – Zlatopramen[7] Radler citrón a Zlatopramen Radler pomeranč se zázvorem. Z dalších značek je to např. Staropramen Cool lemon,[8]Gambrinus – Řízný citron a Gambrinus – Limetka & bezinka,[9] Samson: Radler Lemon a Radler Grapefruit[10] nebo Černá Hora Refresh brusinka + grep.

[11] V nealkoholické verzi vyrábí pivovar Humpolec – Bernard piva Švestka s čistou hlavou a Višeň s čistou hlavou.[12]

Kvalita radlerů v Česku bývá většinou na nižší úrovni. Ovocnou složku tvoří většinou jen voda doplněná o sladidla, ochucovadla, aromata, podíl ovocné složky bývá zhruba jen do 2,2%.[13][14] Existují však i výrobky, které obsahují přírodní ovocnou šťávu, např. ochucený Bernard jí obsahuje 1/3.[15]

V lednu 2014 byla soudním řízením ochranná známka získaná Heinekenem zneplatněna.[16]

Odkazy

Reference

1. ↑ Otestovali jsme 6 ovocných piv – které je to nej?. www.studentpoint.cz [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-25.

    

2. ↑ Velký test ochucených piv
3. ↑ Radler dobývá Česko: Ze zlatého dolu, který objevil Staropramen, chtějí těžit všichni
4. ↑ Ohřejte si pivo třeba v mikrovlnce! Pivovary chtějí na ovocných pivech vydělat i v zimě
5. ↑ Petra Foede: Wie der Earl das Sandwich entdeckte, Die Geschichte bekannter Gerichte; ASIN: B008LTZZG6
6. ↑ Radler dobývá Česko…

   , iHned 20.6.2012

7. ↑ Zlatopramen Radler Archivováno 22. 8. 2012 na Wayback Machine, web Zlatopramen
8. ↑ Staropramen – produkty Archivováno 8. 8. 2012 na Wayback Machine, web Staropramen
9. ↑ Gambrinus Ochucený Archivováno 24. 6. 2012 na Wayback Machine, web Gambrinus
10. ↑ Samson – produkty Archivováno 10. 1.

    2014 na Wayback Machine, web Samson

11. ↑ Ochutnali jsme: Černá Hora Refresh brusinka + grep. chutpiva.cz [online]. [cit. 2012-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-30. 
12. ↑ Bernard – sortiment piv
13. ↑ Test pivních limonád: lidem chutnají, ovoce v nich ale chybí
14. ↑ Chemický koktejl ochucených piv
15. ↑ Bernard s čistou hlavou višeň.

    www.chemievjidle.cz [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-24. 

16. ↑ ČTK, Novinky. Úřad zatrhl Heinekenu nárokovat si název radler jen pro sebe. Novinky.cz [online]. 2014-01-09 [cit. 2014-01-10]. Dostupné online. 

Související články

• Pivo

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu radler na Wikimedia Commons
• Heineken: ruce pryč od radlera

Portály: Pivo

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Radler&oldid=18111726“

Pivo jako křen

2013 11.24

Míchané pivní nápoje: od radlera k pivnímu fizzu

V této kapitole bude řeč o míchaných nápojích z piva. Co myslíte, budeme k přípravě těchto nápojů potřebovat šejkr? A pokud ne, tak proč? K odpovědi se propracujeme v následujících řádcích.

Před deseti patnácti lety nechtěl nikdo ani slyšet, že bychom nemuseli zůstat jen u konzumace piva samotného. „Ty budeš míchat pivo s něčím? No fuj, to je nechutné, aby ti ruce upadly,“ mohli jste slyšet. Tahle doba je pryč a pivo začíná hrát v rukách a hlavách barových míchačů a žonglérů docela velkou roli. Začínají s ním pracovat jako s rovnocennou složkou míchaných nápojů.

Má pivo nějaké výhody, které se při míchání projeví?

Pivo výsledný nápoj napění, naperlí. Navíc může být vhodnou složkou lehkých nápojů – stačí použít bezalkoholové nebo nízkoalkoholové pivo. Tahle varianta je zvlášť vhodná pro ženy. Ty stále dávají přednost před pivem vínu. Ale teď se k pivu mohou dostat i takovouto nepřímou cestou, kdy pivo je součástí osvěžujícího nápoje. Třeba ve verzi radlera.

Což spousta z nás určitě zná. Ale každý asi neví, že v překladu je to cyklista…

K tomuto pivu-nepivu se váže zajímavá historie. Pan Franz Xaver Kugler měl obrovskou zahradní restauraci na cyklistické trase, psal se rok 1922. Bavorští cyklisté se kolem proháněli sem a tam a v jeden krásný den, kdy byly nadprůměrné teploty, se jich v té jeho restauraci vystřídalo možná i pár tisíc..

Ležáku nebyl dostatek, a tak milého Franze napadlo, že ho střihne napůl s citrónovou limonádou. Svým hostům přitom vysvětloval: Víte, když budete pít jenom pivo, opijete se a v tom horku se vám už nebude chtít na kole jezdit. Když budete pít jenom limonádu, slepí se vám pusa a stejně budete mít pořád žízeň.

Tak to pijte napůl a hotovo! A ono se to chytlo… Dnes už se radler vyrábí a prodává smíchaný v lahvích i plechovkách.

A co ta „politická“ perlička, kterou jste mi sliboval?

To je zase historka o russenmassu – to je mix pšeničného piva s citrónovou limonádou. V listopadu roku 1918 v jedné bavorské restauraci zasedala radikálnější část sociálních demokratů, kteří rok nato založili Komunistickou stranu Německa.

A aby delegáti neměli moc v hlavě, a přesto mohli konzumovat – měli rádi weissbier, podotýkám –, slili si své oblíbené pivo dohromady s citrónovou limonádou a vznikl russenmass.

Je to tedy vlastně radler, ale limonáda je tu smíchána s pšeničným pivem.

Jaký byl další vývoj pivních míchaných nápojů?

Nejprve se míchalo pivo s  limonádou, vedle radlera a russenmassu například weissbier s kolou, tomu se říkalo černoch. Tyto základní kombinace se dostávaly na trh v láhvích nebo později v plechovkách.

Pak už barová evoluce zařadila pivo mezi standardní barové kreace, při kterých se používá limetkový sirup, citrónová šťáva či maracujový džus, to vše zalito bezalkoholovým pivem.

Takové nápoje jsou osvěžující, dají se to pít v létě, můžete po nich řídit auto.

Existují nějaké zásady, které by se při přípravě nápojů z piva měly dodržovat? Co lze míchat, aby výsledek nebyl jako pěst na oko?

Představte si, že si na bábovku dáte plátek sekané, polijete to kečupem a další bábovkou to smáčknete dohromady – tak to by asi nešlo. A stejné je to s pivními koktejly. Kombinace piva a ostatních ingrediencí by měla být v harmonii.

To znamená, že k hořkým, trpkým pivům jdou docela dobře sladké ovocné komponenty jako likéry, sirupy a džusy, které se s nimi lehce smíchají.

Světlá báze alkoholu – vodka, bílý rum – se snáší spíš se světlým pivem, takže nedoporučuji kombinovat těžké pivo, třeba stout nebo bock, s vodkou!

Vyhrotit tu sílu asi není rozumné…

To je přímo nesmysl, tím člověk sám sobě spíš ubližuje. Když takovou kombinaci někomu podáte, během čtvrthodiny ho úplně vyřídíte a potěšení nebude ani na jedné straně. Komponenty je nutné pečlivě vybírat.

Vraťme se tedy k alkoholům, třeba z té tmavé báze.

Alkoholy z této báze pasují jak chutí, tak barvou k tmavým pivům. Například stouty by se daly podpořit něčím lehkým, třeba vaječným koňakem.

Zní to příšerně, ale je to vynikající chuť! Kupte si jakýkoliv stout, na trhu v České republice jich pár je, a dejte do něj malého panáka vaječného likéru. Je to zajímavé, jemné pití.

Hořkost piva se zakulatí, hlavně pro dámy je to myslím docela dobrá cesta.

Když mluvíte o vaječném likéru, co třeba kávové likéry anebo různé smetanové dobrůtky?

Tyto nápoje jsou většinou na bázi whisky – a co je základem whisky? Přece ječmen, takže tyhle dobroty jdou logicky s pivem dohromady. První písemné zmínky o „vodě života“ pocházejí z 12. století, což je podstatně později než první zprávy o pivu. Whisky přišla na svět prakticky až v době, kdy nás Arabové zasvětili do tajemství destilace.

Ale když se nad tím zamyslíme, whisky vlastně vznikla na stejné bázi jako dávno předtím pivo. A já bych řekl, že ten duch piva je tam cítit. Když z piva odeberete vodu, dostanete pivní destilát, který nechutná nijak zajímavě.

Ale whiskový destilát je stejně odporné pití! Typická zakulacenost nápoje se projeví až na konci celého procesu zrání, který v případě whisky trvá minimálně tři roky.

• Takže pokud možno míchat stejné se stejným…
• Když třeba ke stoutu nebo ke kávovému pivu přidáte smetanový likér, je na světě dobrota!
• Ke kávovému pivu?

Výrobci čokoládového a kávového piva opravdu existují. Nedávno jsem měl možnost ochutnat je a byl jsem mile překvapen. I když jsem v zásadě proti všem chemickým příměsím piva, tohle mi chutnalo.

Údajně je to pivo s příměsí pravé čokolády, ale technologie výroby je samozřejmě tajná. Nějak mi to nesedí: čokoláda je mastná, tím snižuje povrchové napětí, a proto by se na pivu neměla objevit pěna. Tohle pivo ale pěnu mělo, nevím, jak se jim to podařilo.

Tvrdili, že nechemicky… Ať tak či tak, chuťově to bylo fantastické.

Není škoda takové pivo ještě s něčím smíchat?

Dokážu si představit, že takové čokoládové pivo se dá dohromady s likérem nebo s višňovým džusem. Proč to nezkusit? Hlavně se nebát a neposlouchat řeči typu: Ježíš, co to s tím pivem děláš?!

Potřebujeme k přípravě pivních koktejlů speciální pomůcky, jaké mají barmani?

Budeme potřebovat odměrky, led – stačí klasické kostky z vaniček v mrazáku. K tomu širší sklenici, odlivky, pro začátek pár receptů na pivní koktejly – a pak už můžeme tvořit. Pozor, v žádném případě nikdy nedáváme pivo do šejkru!

Co by se stalo?

Stal by se průšvih. Člověk, který pivní nápoje tvoří, pracuje i s kysličníkem, který je v pivu.

Když ho nalijete do šejkru a zamícháte, stanou se dvě věci: výsledný nápoj bude hrozně pěnit a ta pěna zakryje celý nápoj nebo celou sklenici.

A za druhé: přidané ingredience se v šejkru spojí s pivem tak, že vznikne ošklivá kaše a ta bude v podstatě pořád stejná, ať použijete jakékoli pivo, jen se možná bude lišit barvou.

Takže všechny ingredience budeme lít rovnou do sklenice…

A budeme je nalévat pomalu, lehce promícháme, potom třeba osadíme ledem. Nikdy ho nepřidávejte rozdrcený na malé kousíčky, vždy dávejte celé kostky, jinak by se zase vytvořila mohutná pěna a už by to nebylo hezké.

Když budete vědět, že v sobotu se uskuteční party, nalijte do vaniček na led džusy různých barev, můžete je i smíchat s nějakým alkoholem, třeba curracaem – to má krásně modrou barvu a v kombinaci se žlutým džusem zezelená. Ale pozor, čím víc alkoholu, tím hůř vám bude tekutina mrznout! Barevnou kostku pak hodíte do nápoje, vypadá to velice dobře.

Připomínám, že jako první ochutnáváme očima, pak čichem a pak se teprve napijeme. To jsou zásady, které – ať budete dělat míchané nápoje s pivem, nebo bez piva – je zapotřebí dodržovat.

Důležité je být kreativní, to je jasné, ale přece jen, neměl byste pro nás pár tipů do začátku?

Každý zná tradiční nápoje, jako je třeba ginfizz. Proč nezkusit pivní fizz? Ve sklenici nejlépe na stopce (3 dl) lehce promícháte 5 cl ginu, 3 cl citronového džusu a 2 cl cukrového sirupu a dolijete weissbierem.

Předtím můžete okraj sklenice navlhčit vodou nebo citrónovou šťávou, na kávový talířek nasypete cukr krupici, okraj sklenice v něm otřete a cukr se krásně nalepí.

Nebo můžete zkusit nápoj zvaný modrý zoom – to je malý panák ginu, malý střik curracaa a citrónového džusu a stejně malý střik Tripple Secu – to je likér z pomerančové kůry. A sklenici o objemu 3 dl dolijeme opět weissbierem. Lehoučce tyčinkou promícháme, přidáme pár kostek ledu.

Teď už jen dvě brčka, deštníček – a party může začít!

Srovnání: Míchané nápoje z piva a limonády

Naše srovnávací články vycházejí z porovnávání potravin na základě informací z jejich etiket a obalů. Uveřejňujeme je zdarma pro všechny spotřebitele, abychom ukázali, co všechno lze při čtení etiket zjistit. Doporučujeme všem spotřebitelům etikety číst, neboť představují základní vodítko, pomocí něhož se můžeme rozhodovat při volbě kvalitnějšího výrobku.

Mohli bychom o nich rovnou psát jako o radlerech – pivo s limonádou nejčastěji v poměru jedna ku jedné je pod tímto názvem asi nejznámější. Označení radler je však již 15 let předmětem boje společnosti Heineken o ochrannou známku.

Letitý spor mezi Heinekenem a Úřadem průmyslového vlastnictví ČR zatím nedokázal definitivně ukončit ani soud. Aktuálně tak smějí slovo radler nést jen výrobky Heinekenu a ostatní výrobci musejí jména pro své produkty hledat jinde.

Problém je, že slovo radler pravděpodobně nejvýstižněji vyjadřuje typ nápoje – na rozdíl od vyhláškového a poměrně dlouhého „míchaný nápoj na bázi piva“.

Ačkoliv to tak mnohdy nemusí podle obalu vypadat, míchané nápoje z piva bývají často alkoholické. Obsah alkoholu se odvíjí od toho, jaké pivo bylo k výrobě „radleru“ použito. Narazit však můžete i na nealkoholické verze. O tom, s jakou dávkou alkoholu v procentech objemových můžete počítat, se dočtete přímo na plechovce či lahvi.

Očekávat můžete takřka cokoliv

V Česku jde o relativní novinku. V zemi pivařů, kde za poslední léta osciluje roční spotřeba piva mezi 140 a 150 litry na hlavu, nejspíše neměla cestu na trh umetenou. Pivo naředěné limonádou, většinou s minimem ovocné složky nebo úplně bez ní, zcela jistě nebylo nic, co by zkušený český pivař bral útokem. Přesto jsme jich v obchodech nalezli relativně dost.

Vybírali jsme pivní nápoje s citrónovou, případně jinou citrusovou limonádou a sledovali, jaký obsah alkoholu deklarují na svých obalech. Není bez zajímavosti, že pivo s limonádou může být zcela nealkoholické nebo také může mít alkoholu i 4 %.

U většiny z nich se však alkohol pohybuje okolo dvou procent. Na první pohled si jsou hodně podobné a vyhlížejí až nevinně nealkoholicky – možná kvůli častému vyobrazování ovoce na obalech.

Proto se vyplatí míru alkoholu na obalu vždy překontrolovat, zvlášť chystáte-li se následně usednout za volant a hledáte nealkoholickou pivní alternativu.

Posviťte si i na ostatní složky

Většina nápojů v našem srovnání obsahuje světlé výčepní pivo, což je podle české legislativy pivo, které bylo vyrobeno ze světlých sladů s extraktem původní mladiny od 7 do 10 %.

V jednom případě jsme narazili na ležák (Litovel Černý citron), pod značkou Birell jsou k nalezení míchané nápoje s nealkoholickým pivem, které v naší tabulce zastupuje Nealkoholické osvěžení Polotmavý citrón.

Budete-li chtít vybírat i podle dalších parametrů, vězte, že například bez glukózo-fruktózového sirupu a zároveň bez náhradních sladidel se v našem přehledu obešel jediný výrobek – Stephans Bräu Radler z Kauflandu. Nejvíce ovocné šťávy pak uvádí nealkoholický Birell, naopak Litovel Černý citron a Zubr Yuzu & Limeta se ve své limonádě spolehly pouze na ovocné aroma, ovoce v něm nenajdete.

Míchané nápoje z piva

• Litovel Černý citron cena 20 Kč glukózo-fruktózový sirup ano výrobce/prodejce Pivovar Litovel a.s., Litovel země původu Česká republika datum minimální trvanlivosti 17/03/2018
• Kaufland Stephans Bräu Radler cena 10,90 Kč glukózo-fruktózový sirup ne alkohol deklarovaný 2,5 % výrobce/prodejce Kaufland Česká republika v.o.s., Praha datum minimální trvanlivosti 04/2018
• Tesco Fazzy with Lemon Juice cena 14,90 Kč použité pivo světlé výčepní glukózo-fruktózový sirup ne výrobce/prodejce Tesco Stores ČR a.s., Praha datum minimální trvanlivosti 21/04/2018
• Staropramen Lemon Cool cena 19,90 Kč použité pivo světlé výčepní glukózo-fruktózový sirup ano výrobce/prodejce Pivovary Staropramen s.r.o., Praha země původu Česká republika datum minimální trvanlivosti

Jak vznikl radler? Pivo ředěné limonádou mělo možná zamaskovat problém jednoho hospodského

Je to již pár let, kdy začaly první české pivovary prodávat ovocná piva se sníženým množstvím alkoholu neboli radlery. Dnes se dělají v tolika příchutích, že člověk neví, kterou dřív zkusit. Největší zálibu v nich našlo něžné pohlaví, ale občas po radleru sáhnou i muži. Třeba zrovna, když jedou na kole…

Osvěžující alkoholický nápoj pochází původem z Německa, konkrétně z Bavorska, a z němčiny je také odvozen jeho název odkazující k cyklistice. Slovo Rad totiž v němčině znamená kolo a i příběh o vynalezení radleru s kolem souvisí, jak píší na webu Bayerisches-bier.de. Na počátku 20.

století totiž jistý Franz Xaver Kugler vlastnil v Oberhachingu kousek za Mnichovem výletní restauraci, která byla oblíbeným cílem cyklistů. Jednoho dne roku 1922 tam ale bylo tak narváno, že se panu Kuglerovi stala velmi nemilá věc – pomalu mu začalo docházet pivo.

Jako správný podnikatel se snažil situaci zachránit a začal zbytek piva ředit citronovou limonádou a prodávat ho jako cyklistický máz – Radlermass. Vzhledem k tomu, že se na kole pod vlivem alkoholu moc dobře nejezdí, vynález se ujal a pan Kugler se díky němu velice proslavil.

Později se zjistilo, že příběh asi nebyl úplně pravdivý a dotyčný si jej zřejmě vymyslel, aby nalákal do svého podniku zákazníky. Existence podobného nápoje byla navíc doložena už dříve.

Podle webu Derstandard.at bylo takto ochucené pivo populární již na konci 19. století mezi bristkými vojáky. Říkali mu tenkrát Shandy a dodnes ho v anglicky mluvících zemích znají právě pod tímto názvem.

Do pšeničného piva si v roce 1918 lili limonádu v jednom mnichovském podniku také komunističtí stoupenci Mnichovské sovětské republiky, protože si chtěli při zapálených diskuzích zachovat chladnu hlavu.

Tomuto pití pro změnu říkali Russ.

Varianty nejen po celém Německu

Nápoj, který si dnes u nás koupíte v obchodě, se od původního německého radleru značně liší. Ten se totiž míchal z tmavého piva a čiré citronové limonády. Teprve až později se přešlo k světlému pivu. Pokud i dnes v nějaké německé restauraci požádáte o radler, postaví před vás právě nápoj namixovaný ze světlého (případně i z tmavého) piva a citronové limonády.

Pivo a limonáda jsou v nápoji v poměru 1:1, případně je 60 % piva a 40 % limonády. Díky tomu obsahuje radler nižší množství alkoholu, většinou jen kolem 2 %. V Německu nápoj míchají i s malinovou limonádou, bylinkovou limonádou Almdudler (nápoj se pak jmenuje Almradler) nebo s colou. Tomu poslednímu se říká Diesel.

V severním Německu se pro tohle pití používá výraz Alsterwasser neboli Alster podle hamburského jezera. Jako radler je tam označováno pivo s pomerančovou limonádou. Pivu s touto limonádou se někdy říká i Wurstwasser podle barvy podobající se německé klobásce.

V Bavorsku se také rozlišuje mezi sladkým radlerem s limonádou a kyselým smíchaným s minerální vodou.

Gurmáni ve Francii a ve Švýcarsku si pro změnu vylepšují pivo grenadinou (sirupem z granátového jablka) a výsledný drink označují jako Bière au Grenadine. Zní vám to zvláštně? Tak schválně, můžete to vyzkoušet. Pivo s grenadinou zvládnete udělat i doma. Na dno sklenice nalijte sirup a dolijte jej limonádou a pivem.

V případě, že se úplně vyhýbáte alkoholu, není nic snazšího, než si limonádu smíchat s nealko pivem. Ostatně nealkoholické radlery v plechovkách už dnes koupíte v každém obchodě.

Narozdíl od klasického radleru se mohou chlubit mnoha zajímavými příchutěmi a kombinacemi chutí: třeba limetka s malinou, třešeň, citron s bezovým květem nebo grep s rozmarýnem.