Porodnice U Apolináře je jednou z nejdéle fungujících porodnic na světě, kterou navrhl a postavil známý mecenáš, architekt a stavitel Josef Hlávka v roce 1875. Pro svoji mimořádnou architektonickou hodnotu a význam v dějinách lékařství je budova chráněnou kulturní památkou.
Vysoce specializovaných center intenzivní péče v perinatologii je v České republice celkem dvanáct.
Tím, které dlouhodobě dosahuje vynikajících výsledků, je právě neonatologické oddělení s jednotkou intenzivní a resuscitační péče, jež je součástí Perinatologického centra VFN a jedním ze tří úseků Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1.
LF UK v Praze. Pracoviště je spádovou oblastí pro Prahu a Středočeský kraj, avšak komplikované případy se do centra sjíždějí z celé České republiky.
Cílem péče o novorozence je poskytovat vysoce kvalifikovanou a nejlepší možnou péči o novorozence, matku a jejich blízké.
Péče o novorozence je poskytována kvalifikovaným speciálně vyškoleným zdravotnickým personálem, který pokračuje v kontinuálním vzdělávání v oblasti svých kompetencí.
Díky spolupráci s ostatními neonatologickými pracovišti v České republice i v zahraničí je pracoviště schopné poskytovat péči, která splňuje národní i mezinárodní standardy kvality péče o novorozence.
Současně je tato porodnická klinika zároveň školícím centrem jak pro lékaře, tak pro sestry.
Na klinice se ročně narodí kolem 4800 dětí, výjimkou nejsou ani vícečetná těhotenství. Neonatologické oddělení poskytuje komplexní péči o novorozence v prvních hodinách, dnech a týdnech po porodu.
Převážnou část dětských klientů tvoří novorozenci narození přímo na klinice. Druhou skupinou jsou novorozenci narození mimo kliniku, kteří jsou transportovaní z důvodu požadavku poskytnutí specializované péče.
Přítomnost dětské sestry na porodním sále
Pokud to stav miminka po porodu dovoluje, zajišťuje dětská sestra na porodním sále bezprostředně po porodu bonding (miminko je položeno na bříško a následně hrudník maminky kůží na kůži) a první přiložení k prsu matky. Společně s maminkou miminko zůstává na porodním sále po celou dobu jejího pobytu zde, dětská sestra stav miminka neustále monitoruje.
Pokud adaptace probíhá v pořádku, jsou následně oba přeloženi na oddělení fyziologických novorozenců.
Vzhledem k velké kapacitě (60 lůžek) jsou na klinice dohromady 3 oddělení pro fyziologické novorozence, jedno z nich je vybaveno nadstandardně.
Cíle v péči o fyziologického novorozence:
- respektovat přirozený stav matky a dítěte. Cílem je vytvoření co nejvlídnějšího, nejvstřícnějšího a nejpřátelštějšího prostředí po celou dobu pobytu v porodnickém zařízení. Všechny pokoje jsou v systému rooming-in.
- v co nejkratší době (2-5 dnů) poskytnout matce takovou podporu v zácviku v péči o novorozence, aby v této péči získala samostatnost a jistotu.
- maximálně podporovat přirozenou stravu novorozence – kojení. V případě obtíží jsou na klinice připraveni poskytnout maximální pomoc a poradenství laktačních poradkyň a dětských sester s dlouholetou zkušeností s řešením těchto obtíží. Pro pomoc při problémech s kojením po propuštění do domácí péče slouží na klinice nově vzniklá laktační poradna, kam maminky mohou bezplatně zavítat.
Kromě zdravých fyziologických novorozenců se zde pečuje díky špičkové technice a také erudici a láskyplnosti zdravotníků o děti, které jsou nedonošené. O tyto pacienty je pečováno na jednotce intenzivní a resuscitační péče a na třech jednotkách intermediární péče.
Když jsou komplikace
Všichni rodiče očekávající příchod miminka, doufají, že jejich dítě bude zdravé. Někdy se ovšem objeví komplikace, které vyžadují speciální péči a léčbu. Předčasné narození, obtížný porod nebo zhoršená adaptace na prostředí mimo dělohu mohou být důvody, proč je novorozenec přijat na jednotku intenzivní a resuscitační péče.
Jednotka intenzivní a resuscitační péče poskytuje komplexní a vysoce specializovanou péči všem novorozencům, kteří tuto péči potřebují, a to narozeným na naší gynekologicko-porodnické klinice nebo i mimo ni. Celkově může být přijato na toto oddělení až 16 novorozenců.
Každým rokem projde tímto oddělením okolo 300 novorozenců, kteří vyžadující vysoce specializovaný přístup.
Na každodenní péči o tyto děti se podílí mezioborový tým, složený z lékařů neonatologů, pediatrů, dětských sester specialistek, záchranářů a porodních asistentek, a snaží se nejmenším pacientům a jejich rodinám pomoci zdolat toto obtížné období.
Důležitou součástí týmu jsou i další odborníci, jako mikrobiologové, farmaceuti, pracovníci speciálních laboratoří, sociální pracovníci, nutriční terapeuti, biomedicínští inženýři i sanitáři, kteří se sice neúčastní přímé péče o novorozence, ale bez nichž by péče nemohla být úplná. Ve chvíli, kdy je novorozenec přijat na oddělení, je pro něj připraven tým, který každému miminku „ušije“ péči na míru jeho individuálním potřebám i potřebám jeho rodiny.
U Apolináře se běžně starají o děti narozené v 23. a 24. týdnu a výjimečně i v 22. týdnu těhotenství.
Oddělení je vybaveno moderními přístroji, které zajišťují monitoraci, podporu životních funkcí i léčbu miminek od těch nejnižších váhových kategorií, novorozenců s váhou nižší než odpovídá týdnu porodu a dětí trpících nějakou nemocí – ať již některou z vrozených vad anebo problémů vzniklých během komplikovaného porodu – a vyžadujících resuscitační a intenzivní péči. Oddělení se také specializuje na novorozence s respiračním selháním.
Avšak i při takto náročné péči nejsou rodiče opomíjeni, naopak, jsou na oddělení vítáni co nejčastěji a co nejdéle, co nejdříve zaučeni v péči o své miminko alespoň v těch základních činnostech jako je přebalování a měření teploty a krmení.
Pokud to stav miminka umožňuje, maminka nebo tatínek své miminko klokánkují.
U maminky je cílem udržet po celou dobu pobytu na oddělení laktaci pomocí odsávání mateřského mléka, psychické podpory a co nejtěsnějšího kontaktu s miminkem, samozřejmá je pomoc nejen dětských sester, ale také odborné laktační poradkyně.
Pokud se miminku daří, dokáže se obejít bez některých podpůrných přístrojů a hezky roste, je možné ho i s maminkou přeložit na jedno ze 3 oddělení intermediární péče, které disponuje sedmi roamingovými lůžky a umožňuje trávit maminkám se svými dětmi již veškerý čas.
Na jedno z těchto intermediárních oddělení jsou také přijímána miminka přímo z porodního sálu, avšak tyto děti jsou jen lehce nezralé a nepotřebují resuscitační ani intenzivní péči.
Dětský den
Oproti JIRP je intermediární oddělení více uvolněné. Protože děti zde hospitalizované jsou již zdravější a většina z nich čeká na to, až vyrostou a zesílí natolik, aby splnily všechna kritéria pro propuštění domů, je daleko více prostoru a času na to, aby už veškerou péči o děti vykonávali sami rodiče. Velká pozornost je zde věnována především kojení.
Péče o nedonošené děti je velmi náročná, proto je pro personál oddělení důležitá zpětná vazba.
Každoročně si mnoho rodičů nedonošeňátek udělá čas a přijde se se svými dětmi na zahradu kliniky pochlubit v rámci oslav dětského dne.
Vidět krásné, zdravé a šťastné děti, které měly vstup do života velmi nelehký a komplikovaný, je pro všechny tou největší odměnou za lásku a péči, která jim během jejich pobytu na oddělení byla věnována.
Památkou na tento den jsou fotografie a vzkazy všech dětí, kterými jsou ozdobené chodby kliniky. Aby bylo možné si vždy při pohledu na ně říct, že práce na neonatologii U Apolináře všechny naplňuje a má smysl.
I během pandemie se děti rodí předčasně. Blíží se světový den miminek do dlaně
11. listopadu 2020
Bezmála 15 milionů dětí na celém světě se každý rok narodí předčasně. Jen v České republice je takových „předčasňátek“ až deset tisíc ročně.
Připomenout tento civilizační trend, poukázat na možnosti moderní medicíny a především upozornit na to, jak důležitý je pro dítě těsný kontakt s matkou a rodinné vazby vůbec, to jsou cíle Světového dne předčasně narozených dětí, který připadá na 17. listopad. Od roku 2010 se oslavy tohoto dne konají také v České republice.
Jejich hlavním organizátorem je rodičovská organizace Nedoklubko, ale různé akce pro veřejnost při této příležitosti pořádá i Novorozenecké oddělení Fakultní nemocnice Olomouc. Svátek předčasně narozených dětí si připomeneme i letos, navzdory koronavirové pandemii.
„Cílem letošního Světového dne jsou především osvěta problematiky předčasného porodu i oboru neonatologie a výzkum příčin a prevence předčasného porodu,“ říká výkonná ředitelka Nedoklubka Lucie Žáčková. „Chceme poděkovat lékařům a sestrám v celé republice za jejich péči o předčasně narozená a nemocná miminka,“ dodává.
V minulých letech bývaly oslavy Světového dne předčasně narozených dětí ve znamení společných setkání a veřejných propagačních akcí. „V tomto nelehkém roce chceme více než kdy jindy zvýšit povědomí o předčasném porodu a vyzdvihnout špičkovou českou neonatologickou péči – poděkovat zdravotníkům, kteří nepolevují ve své práci ani v době pandemie.
A podpořit rodiče, kteří mají situaci významně ztíženou epidemiologickou situací,“ zdůrazňuje Lucie Žáčková.
Připomínka svátku „miminek do dlaně“ je podle primáře Novorozeneckého oddělení FN Olomouc MUDr. Lumíra Kantora, Ph.D. o to důležitější, že v minulých dnech se hojně diskutovalo o nepřijatelném vyjádření exposlance Jaroslava Škárky.
Ten na sociální sítí předčasně narozené děti označil za zrůdy, kterých je potřeba se zbavit. „Tento nehorázný názor jak z osmdesátých let je výrazem absolutní neznalosti problematiky a urážkou nejen původně nedonošených dětí, ale i všech těch, kteří potřebují pomoc společnosti.
Tyto nepřijatelné výroky dehonestují práci týmů neonatologických oddělení i všech spolupracujících oborů, kteří se na vynikajících výsledcích podílejí.
Jsou velmi neuctivé i k rodičovské organizaci Nedoklubko a zvláště rodičům těchto dětí, kteří v mnoha případech dokázali svojí péči zázraky,“ ohrazuje se primář Kantor.
V Česku se ročně předčasně narodí zhruba 10 tisíc dětí. Exposlanec Jaroslav Škárka o nich prohlásil, že jde o nepotřebné jedince společnosti. Takové názory jsou podle předsedy České neonatologické společnosti Lumíra Kantora výsledkem nevzdělanosti. „I děti narozené ve 24. týdnu se dále vyvíjí naprosto normálním způsobem,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.
Vzhledem k nepříznivé epidemiologické situaci budou letošní oslavy netradiční. Připraveny jsou informativní materiály do všech 12 perinatologických center intenzivní péče, 13 center intermediární péče a dalších 6 zapojených novorozeneckých oddělení.
Na celý měsíc je nachystáno několik aktivit v rámci kampaně Purpurový listopad s cílem šířit informace o nezralosti, příčinách předčasného porodu, rizikovém těhotenství a péči o předčasně narozená miminka. Bude představena a pokřtěna nová kniha Když přichází na svět miminka do dlaně, která je určena těhotným ženám s rizikem předčasného porodu.
Kniha obsahuje texty mnoha odborníků z celé republiky i příběhy rodin. Cílem knížky je zejména podpora rodičů, kterým z různých důvodů hrozí předčasné narození jejich dítěte.
Pro zviditelnění problematiky předčasného porodu se v předvečer svátku zbarví významné dominanty České republiky do purpurova. Letos zazáří alespoň jedna budova v každém městě s perinatologickým centrem.
Rozhledna Petřín a Tančící dům v Praze, hrad Špilberk v Brně, IGY centrum v Českých Budějovicích, hrad Hněvín v Mostě, zámek Větruše v Ústí nad Labem, divadlo v Plzni, OC Forum Nová Karolina v Ostravě, Muzeum v Karlových Varech, mnoho radnic a řada dalších významných budov se tak přidávají k takovým dominantám, jako jsou Eiffelova věž, Empire State Building, Opera v Sydney, Bratislavský hrad nebo například Niagarské vodopády. V Olomouci to pak bude Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku.
A proč je právě purpurová barvou předčasně narozených dětí? Purpurové srdce je celosvětově vnímaný symbol a ocenění za zranění v boji. Původně se udělovalo vojákům, v posledních letech myšlenku přejali i rodiče nedonošených dětí na celém světě. Purpurová barva je barva královská – barva králů a královen i všech nedonošených dětí.
Čím více chováte děti, tím chytřejší budou, říká studie
Když totiž miminko chováte a mazlíte se s ním, stimulujete mu mozek, popisuje čerstvá studie z Nationwide Children’s Hospital v americkém Ohiu. Studie zahrnovala 125 mimin, narozených v termínu i předčasně, a jejich reakce na fyzický kontakt. Z výsledků vyplynulo, že předčasně narozené děti nereagují tak silně jako děti donošené. Nicméně všechna miminka, která byla v častém fyzickém kontaktu ať už s rodiči, či s nemocničním personálem, vykazovala silnou mozkovou aktivitu.
Přečtěte si také: Jak naučit novorozence spát a nezešílet? Pět tipů pro zdravý mimi spánek
Výsledky studie podle výzkumnice Nathalie Maitre ukazují, že tak zdánlivě obyčejná věc, jako je tělesný kontakt a chování miminek, je velmi důležitou proměnnou ve vývoji dětského mozku. „U nedonošených dětí je jemný fyzický kontakt kůže na kůži důležitým nástrojem pro dozrání jejich mozků na úroveň dětí donošených,“ řekla vědkyně časopisu Science Daily.
Co se stalo v Rumunsku? Jak to vypadá, když děti nechováte, necháváte je plakat a nereagujete na jejich potřeby, smutně experimentálně ověřil například rumunský diktátor Nicolae Ceauşescu a jeho režim, během kterého se od každé ženy čekalo, že bude mít minimálně čtyři děti. Potraty a antikoncepce byly zákonem zakázány. Důsledek této politiky? Sirotčince přeplněné dětmi, kterým se nikdo nevěnoval. Ústavy zvládly pokrýt jejich základní potřeby: jídlo, střechu nad hlavou apod. Jenže na děti nikdo nemluvil, téměř nikdo se jich nedotýkal a často trávily celé dny ve svých postýlkách. Tento nedostatek fyzického i mentálního kontaktu zanechal v dětech hluboký otisk. Nebyly schopné vybudovat si s nikým vztah, hrát si nebo jinak normálně interagovat s jinými dětmi. Jejich emoční i sociální inteligence byla výrazně nízká.
A na těch z nich, které měly to štěstí, že se ze sirotčince dostaly do péče adoptivních rodičů, se potvrdilo, že tento deficit se bohužel nedá dohnat. Škoda, která na nich byla napáchána, byla nevratná.
Síla doteku „I krátké momenty objetí, třeba patnáct minut před spaním, mají vliv nejen na vývoj dětí, ale mohou vést i ke zlepšení emocionálního i fyzického stavu dospělých,“ shrnuje své 30 let trvající bádání Tiffany Field, vedoucí Touch Research Institutu na University of Miami’s Miller School of Medicine.
Podle ní umí ten správný dotyk snížit krevní tlak, tep a hladinu kortizolu. Umí stimulovat hipokampus, který je zodpovědný za paměť.
Také dokáže způsobit vyplavování hormonů, které jsou spojeny s pozitivními a povznášejícími emocemi,“ dodává paní Fieldová.
Pro tělo i emoce Dotyk a projevy emocí také pomáhají dětem odhalit jejich vlastní já. Studie z roku 2013 potvrdila důležitost lidského dotyku pro zdravý vývoj mozku. Výzkumníci z Velké Británie zjistili, že milující dotyk zvyšuje schopnost mozku uvědomit si své vlastní tělo a hraje velkou roli ve vytvoření si zdravého vztahu k němu. Další studie, kterou provedli němečtí a singapurští vědci, dokázala, že fyzický kontakt s dítětem nevytváří pouze vaši vzájemnou emoční vazbu, ale ovlivňuje jeho sociální schopnosti vůči všem ostatním lidem. „O pozitivním vlivu dotyků u nemluvňat už toho bylo celkem dost napsáno,“ říká psycholožka Annett Schirmerová z National University of Singapore. „My jsme ukázali, že má vliv na schopnost socializace a ovlivňuje ji ještě velmi dlouho po kojeneckém věku,“ vysvětluje. Mazlení svědčí metabolismu Mezi ta nejdramatičtější zjištění paní Fieldové patří fakt, že nedonošené děti, které dostávaly třikrát denně patnáctiminutové masáže, přibíraly na váze o 47 % rychleji než ty, které ležely samy v inkubátorech, což bývala v minulosti běžná praxe.
Masírovaným miminkům také rychleji dozrávala nervová soustava: jejich reakce na lidské tváře nebo chrastítka byly mnohem rychlejší a výraznější.
„Masírovaná miminka nejedla více než ostatní. Jejich váhový přírůstek byl zřejmě způsoben vlivem fyzického kontaktu na jejich metabolismus,“ upřesňuje vědkyně. V neposlední řadě také tím, že se dětí dotýkáme, zvyšujeme jejich imunitu. Vystavujeme je totiž nesčetnému množství bakterií, které jim paradoxně pomáhají bojovat s budoucími onemocněními.
Zkrátka a dobře fyzický kontakt je pro zdravý vývoj vašeho dítěte alfou i omegou. Mazlete se s ním a chovejte je tak moc, jak jen můžete. Nebojte, že je rozmazlíte nebo zkazíte. Naopak!
#Natálie Veselá
Mohlo by vás také zajímat: Jak nás naše společnost předurčuje k tomu být nešťastnými
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví.
Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
Novorozenec
Tento článek je o fázi lidského života. O díl seriálu Simpsonovi pojednává článek Novorozeně (Simpsonovi).
Novorozenec čtyři hodiny po porodu
Novorozenec (případně novorozeně) je dítě v době od narození do 28. dne života. Do 7. dne života se jedná o tzv. časné novorozenecké období.[1] Bezprostředně po narození se zkoumá, zda je dítě po zdravotní stránce v pořádku. Pro orientační posouzení zdravotního stavu dítěte se používá apgar test, který je vyhodnocen ihned po porodu. Složitější orgány se v tomto období stále vyvíjejí (játra, ledviny, nadledviny, CNS). Nejpomaleji a nejdéle se vyvíjí systém vyšší nervové činnosti.[2] Novorozenec se v této době musí adaptovat na nové prostředí. V prenatálním období dítě přebývalo v plodové vodě, v prostředí, které mělo stabilní teplotu a tlumilo zvuky a doteky přicházející zvenčí.[3] Novorozenec je vybaven vrozenými způsoby chování, např. vnímání svého okolí, křik, pláč. Tyto aktivity mají za účel upoutat zájem a pozornost pečující osoby, navázat kontakt ve prospěch uspokojení vlastních potřeb.[3] Takto malé dítě je odkázáno na péči druhých lidí. Rozvoj smyslů novorozence závisí na vývojově a individuálně přiměřeném přísunu podnětů.[3] Věda, která se zabývá novorozenci, se nazývá neonatologie.
Denní cyklus novorozence
Toto období je charakteristické velkou potřebou spánku (20–22 hodin denně)[2], přerušovanou krátkými úseky bdění, které jsou vyplněné aktivitou spojenou s uspokojováním fyziologických potřeb.
[2][3] Rozdíly v aktivitě mezi jednotlivými dětmi jsou patrné již v prvních týdnech života. Děti se různí ve své reaktivitě na podněty z okolí, v míře vzrušivosti. Tyto rozdíly jsou dány vrozeným temperamentem dítěte.
[2] Při dodržování pravidelného režimu se v dítěti navozuje pocit stálosti a usnadňuje mu to orientaci v prostředí.[2]
Vrozené reflexy
Dítě je při narození vybaveno řadou důležitých reakcí, které mu mají usnadnit adaptaci a přežití – tzv. vrozené, nepodmíněné reflexy. Patří zde například hledací a sací reflex, nejsilnější jsou tyto reflexy půl hodiny po porodu.
Pak jsou také reflexy, které nejsou pro prvotní adaptaci dítěte významné. Jedná se o pozůstatky dřívějších fylogenetických fází.
Patří zde například úchopový reflex, plazivý reflex (tento reflex odezní během několika týdnů) nebo Moroův (úlekový) reflex.[3]
Smyslový vývoj
Rozvoj smyslů je ve vývoji dítěte klíčový, proto je důležitá jeho stimulace prostřednictvím podnětů. Základem orientace v prostředí je zrakové vnímání. V tomto ohledu má velký význam počáteční přísun podnětů, neboť schopnost vidět je získanou funkcí.[3] Dítě ze začátku vidí nejlépe objekty ve vzdálenosti 20–30 cm.
Dominantní ve zrakové preferenci je lidský obličej.[2] Novorozenec má značný rozsah slyšení, je citlivý zejména na vysoké tóny, které je schopné dobře rozlišovat.[3] Proto komunikace matky s dítětem probíhá prostřednictvím vyššího hlasu, který je dítě schopno lépe zachycovat.
[2] Novorozenec preferuje matčin hlas před hlasy jiných lidí již krátce po porodu, což může být důležité pro iniciování vazby dítěte na matku.[4] Dítě v tomto vývojovém období je také schopno rozlišovat dotek, teplotu a změny polohy.
Taktilně-kinestetické podněty jsou spojovány s prožitkem příjemnosti, který je jedním z prvotních variant citového prožívání.[3] Novorozenec chuťově a čichově vnímá. Z chutí i vůní preferuje sladkou.[2]
Učení a pozornost
Smyslové vnímání je důležité v souvislosti s prvním učením, které probíhá právě prostřednictvím spojení různých smyslových informací s určitým podnětem či situací.[3] Novorozenec je schopný koncentrovat pozornost jen velmi krátce, v řádu sekund, a na omezené množství podnětů.[3]
Fyziologie novorozence
Zralý novorozenec se rodí mezi 38.–42. týdnem gestace (těhotenství).
Zdravý novorozenec má dobře vyvinutý tukový polštář, narůžovělou kůži krytou mázkem (vernix caseosa), na nose má žlutobělavé tečky (milia), na kořeni nosu, víčkách a záhlaví jsou znatelné teleangiektázie, na zádech zbytky lanuga (jemné plodové chmýří), jemné vlasy, nehty přesahují špičky prstů, dobře vyvinuté prsní areoly, rýhování plosek nohou je po celé ploše, ušní boltce mají vyvinutou chrupavku, genitál je zralý (sestouplá varlata u chlapců, labia majora kryjí labia minora u dívek).[1]
Poporodní adaptace
Jde o schopnost novorozence přizpůsobit se změnám souvisejícím s přechodem z nitroděložního života do vnějšího světa.
- novorozenec po narození začne účinně dýchat, je schopen zajistit si sám výměnu plynů v plicích
- vydatnou srdeční činností a fungujícím cévním řečištěm je schopen zajistit správný krevní oběh
- je schopen obnovit a nadále zajistit rovnovážný stav ve vnitřním prostředí
- následná observační péče – sledování průběhu poporodní adaptace novorozenců přivezených z porodního sálu a vedení příslušné dokumentace (sledovány by měly být vitální funkce, teplotní stabilita, barva kůže, změny v chování, odchod smolky a moči, edémy, kontrola pupečního pahýlu, depistáž abnormálních příznaků, které mohou svědčit pro vrozenou vývojovou vadu a jiná onemocnění[1]
Vazebné chování novorozence
Vazebné chování člověka se poprvé objevuje již krátce po porodu a plní specifickou biologickou funkci. Pouto dítěte k matce je výsledkem součinnosti behaviorálních systémů.
Součástí vazebného chování dítěte k matce jsou vzorce chování, které podporují citové chování matky k dítěti (např. sání, pláč, úsměv, později její následování apod.).[5] Proces, při kterém mezi matkou a novorozencem vzniká ihned po porodu vztah mezi se nazývá bonding.
[6] Podle teorie bondingu vede bezprostřední poporodní kontakt s dítětem k vřelejšímu a kvalitnějšímu vztahu. Je žádoucí, aby bylo dítě přiloženo tak, aby se dotýkalo matčiny kůže vlastní kůži – tedy, bezprostředně.
Bonding s sebou však nese určitá rizika, především v tom, že při přiložení dítěte na matku nelze dost dobře monitorovat životní funkce dítěte. Na tento fakt jsou rodiče v nemocnicích personálem upozornění.[6]
Zklidňování dítěte
V tomto věku se objevují periody pláče, které se různí svou délkou a intenzitou.
[7] Ke zklidňování dítěte se přistupuje různými způsoby (například zpíváním, chováním v náručí, houpáním v kočárku, krmením) a schopnost zklidnit dítě je důležitá při navazování vztahu s dítětem.
Pokud se rodiči nedaří dítě zklidnit, vede to k frustraci, která může ohrozit vztah rodiče k dítěti.[7] Přístup rodiče ke zklidňování dítěte je velmi důležitý z hlediska pozdějšího vývoje seberegulace dítěte.[7]
Nedonošený novorozenec
Jako nedonošené novorozence označujeme děti porozené do 37. týdnu těhotenství. Porodní hmotnost nedonošených dětí většinou nepřesahuje 2500 g. V Česku se ročně narodí kolem 7 % nedonošených dětí. Nedonošení novorozenci jsou zatíženi vyšší mortalitou a morbiditou, která může vést k poruchám dlouhodobého vývoje.
U nedonošených dětí Výskyt a závažnost problémů spojených s předčasným porodem klesá se stoupajícím gestačním věkem a zvyšující se porodní hmotností. Pro novorozené děti je typický protažený tvar lebky, velmi tenká, sytě červená kůže s prosvítajícími kapilárami.
U předčasně narozených dětí je důležitá včasná diagnostika psychomotorického vývoje a případná rehabilitace pod vedením fyzioterapeuta. Například pomocí Bobathových nebo Vojtovy metody.[8] Nedonošení novorozenci mají zvýšenou potřebu nutričního příjmu, neboť potřebují zvýšit porodní váhu výrazněji než donošené děti.
Děti, které nejsou schopné sát a polykat mateřské mléko, jsou krmeny mlékem prostřednictvím sondy zavedené do žaludku. Potřebného množství bílkovin a dostatečné nutriční hodnot výživy se dosahuje pomocí speciálně připravovaného (formulovaného) mléka.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Lékařské diagnózy [online]. Hradec Králové: VOŠ zdravotnická a Střední zdravotnická škola, 2010 [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, Jitka. Vývojová psychologie. 1.. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 2013. 96 s. ISBN 978-80-7464-302-6.
- ↑ a b c d e f g h i j VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. 2.. vyd. Praha: Karolinum, 2012. 531 s. ISBN 978-80-246-2153-1.
- ↑ DECASPER, A.; FIFER, W. Of human bonding. Science. 1980-06-06, roč. vol. 208, čís. issue 4448, s. 1174-1176.
- ↑ BOWLBY, J.
Teorie kvality raných vztahů mezi matkou a dítětem. 1.. vyd. Praha: Portál, 2010. 360 s. ISBN 978-80-7367-670-4.
- ↑ a b Bonding [online]. Ostrava: Fakultní nemocnice Ostrava, ©2009 [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c DAYTON, Carolyn Joy. PhD.
Journal of Pediatric Health Care [online]. Březen – Duben 2015 [cit. 29.11.2015].
- ↑ EXTERNISTA. Rozhovor na téma – Dětská rehabilitace | Blog Mimulo [online]. [cit. 2019-06-24]. Dostupné online. (česky)
- ↑ ZOBAN, P. Nedonošený novorozenec.
Czecho-Slovak Pediatrics / Česko-Slovenská Pediatrie. 2012, roč. 67, čís. 3, s. 203-208.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu novorozenec na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo novorozenec ve Wikislovníku
| Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Portály: Rodina
Autoritní data: GND: 4041781-5
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Novorozenec&oldid=19261903“
U nedonošených dětí bývá jako první tatínek
Velká šance na přežití
Máme ale štěstí, žijeme v 21. století a medicína natolik pokročila, že šance předčasně narozených dětí na přežití a následný plnohodnotný život je velká. To je dobré mít na paměti a obavy se snažit nahradit nadějí.
„Pokud dojde k předčasnému narození, pak je důležitá víra rodičů v to, že to dobře dopadne, kterou oni musí přenášet na to své miminko,“ říká doc. MUDr. Jiří Dort, Ph.D., primář Neonatologického odd.
Fakultní nemocnice Plzeň, „měla by tam být velká porce lásky, i když na začátku řada rodičů vlastně neví, co to vlastně v tom inkubátoru má. Ale je to jejich miminko a měli by ho mít rádi.“
Předčasně nebo s nízkou porodní hmotností se rodí 1 z 10 dětí. Za nedonošené je považováno dítě narozené ve 36 týdnech a 6 dnech těhotenství a dříve s různými stupni nezralosti tkání a orgánů. Nízká porodní hmotnost představuje váhu menší než 2.500 g, mohou ji mít i děti donošené. Současná hranice pro přežití miminka se pohybuje kolem hmotnosti 500 g a datem narození ve 23.
-25. týdnu těhotenství, cílem moderní medicíny není tuto hranici snižovat, jak objasňuje MUDr. Eva Dortová, jde především o budoucí život dětí: „O to, aby to všecko dobře dopadlo a aby z nich vyrostli zdraví jedinci, to je podstata neonatologie a ne za každou cenu zachraňovat.“ Další informace, poradenství a sdílení zkušeností nabízí sdružení rodičů nedonošených dětí Nedoklubko.
Pár kroků z porodního sálu na JIP
Jako první se bezprostředně po předčasném porodu, který většinou bývá císařským řezem, k děťátku dostává tatínek. Na porodním sále není čas na přiložení miminka k mamince, jako to bývá u donošených dětí.
V tomto případě je nutné zajistit životní funkce dítěte, které pak ihned putuje na novorozeneckou JIP do inkubátoru.
V porodnici v Plzni na Lochotíně jde o vzdálenost několika kroků, ještě před 10 lety se miminka převážela ze slovanské porodnice na kliniku na Bory, což dnes zní neuvěřitelně.
Vytváření vazby mezi dítětem a rodiči
Dříve se také rodiče nesměli své nedonošené holčičky nebo chlapečka dotknout třeba i celé 3 měsíce, teď je to jiné. Klade se důraz na brzké vytvoření hluboké vazby mezi dítětem a rodiči, kterým je umožněno a přímo doporučováno za děťátkem pravidelně chodit, hladit je a mluvit na ně.
„Po základní stabilizaci během prvních dnů se už může začít s tzv.
klokánkováním, to znamená přiložením miminka na hruď maminky nebo tatínka, v tom se můžou střídat, a je ověřeno, že ty dětičky při tom mají velice dobré saturace kyslíku, dobrou srdeční akci a že si to vyloženě užívají, a samozřejmě i ti rodiče,“ usmívá se lékařka z plzeňského Neonatologického odd. MUDr. Eva Dortová.
Možnost zůstat s miminkem v nemocnici
Maminky mohou být po celou dobu v nemocnici s miminkem a to i několik měsíců. „Jsou opravdu takové hrdinky, které tam takovouhle dobu vedle svého děťátka pevně stojí a hluboce před nimi smekám,“ upřímně je obdivuje MUDr. Eva Dortová a doplňuje, že nejdřív jsou ubytované na pokoji maminek a později na roomingovém pokoji s miminkem.
K dispozici je jim psycholožka a ve spolupráci s mateřským centrem Plzeňské panenky se jednou měsíčně konají výtvarné dílny, do kterých se maminky mohou zapojit a zpestřit si tak náročný nemocniční pobyt. Neonatologické odd. pochopitelně není vězení, maminky bývají uvolňovány domů na víkendy nebo svátky, aby nabraly síly.
Ne každá ovšem může v nemocnici dlouhodobě zůstat, protože se musí postarat o starší dítě v rodině, takže potom miminko navštěvuje.
Poslouchejte také: S MUDr. Jiřím Dortem o péči o nedonošené děti
Mateřské mléko = bílá krev
Pro nedonošené děti má velký význam mateřské mléko, které zpočátku dostávají sondou do žaludku v kombinaci s výživou do žíly.
„Čerstvé mateřské mléko je úžasná tekutina, ono se jí dokonce říká bílá krev, protože obsahuje látky, které zatím nikdo nedokáže vyrobit, a mimo jiné i obranné faktory, které brání rozvoji nějakých možných infekcí,“ připomíná MUDr. Eva Dortová.
Kvalitní výživa je u předčasně narozených miminek nezbytná, mateřské mléko je proto obohacováno o bílkoviny a minerály v přesně stanovených dávkách a to dokud dítě nedosáhne hmotnosti 1500g.
Nedonošené děti maminek, které nemohou kojit, jsou krmeny pasterizovaným mlékem od dárkyň, což jen dokládá nenahraditelnost mateřského mléka. Až po dosažení výše zmíněné váhy jsou děti nekojících maminek převedeny na speciální formule umělé výživy pro nedonošené děti.
Kdy z nemocnice domů a co dál
Když miminko přibere na 2200 – 2500g a je v dobrém zdravotním stavu, může být obvykle z nemocnice propuštěno.
Musí ale splňovat také další podmínky – i bez vyhřívání si dobře držet tělesnou teplotu, přijímat všechny dávky jídla bez nutnosti sondování, samostatně bez pauz dýchat apod. Maminka musí být zacvičená v jeho ošetřování.
Rodině bude Neonatologické oddělení nadále nápomocno. Při něm působící Centrum vývojové péče děti sleduje při pravidelných kontrolách až do předškolního věku a je tak partnerem vybraného lékaře pro děti a dorost.
Předčasně narozené děti vyžadují individuální přístup, např. očkovací kalendář se může mírně lišit od donošených dětí. Lékaři radí nechat je očkovat nad rámec povinného očkování proti RS virům a pneumokokům, rodiče by se měli nechat očkovat proti chřipce.
Ochranná náruč rodiny
Nedonošená miminka jsou náchylná k infekcím, takže přestože jsou na světě už týdny nebo měsíce, je po propuštění z nemocnice nejlepší dodržovat klasické šestinedělí s ochranným režimem – odložit návštěvy, vyhýbat se nákupním centrům a dalším místům s vysokou koncentrací lidí, pozor také, aby nebyl nemocný starší sourozenec nebo některý další člen rodiny a miminko nenakazil. Dokud předčasně narozené dítě nepřekročí hmotnost 3500g, mělo by mít zajištěný teplotní komfort, aby se udržela tělesná teplota 36,5 – 37,5°C, což znamená několik vrstev oblečení a kulíška nebo čepičku na hlavu. Myslet na otužování by bylo velmi předčasné. Primář Neonatologického oddělení FN Plzeň doc. MUDr. Jiří Dort Ph.D. vyzdvihuje především intenzivní kontakt s dítětem: „Aby dítě cítilo tu ochrannou náruč rodiny, to je pro jeho život nesmírně důležité, je to základ zdravého života nejen tělesného, ale i duševního a sociálního.“