S nástupem chladných měsíců vyvstává do popředí jedna z mnoha otázek. Očkovat nebo neočkovat proti chřipce? Obě varianty mají své příznivce i odpůrce. Chřipka patří mezi častá virová onemocnění v období zimních měsíců a časného jara (v ČR od prosince do března).
Jedná se o infekční, vysoce nakažlivou nemoc, která může postihnout všechny věkové skupiny. Zdrojem infekce bývá nejčastěji nakažený člověk nebo zvíře. Lidé se stávají infekční už před prvotními horečkami a zůstávají asi dva dny po jejich konci. Chřipka se šíří kapénkovým způsobem, tj. kašlání, kýchání, atd. nebo přímým kontaktem. K zabránění šíření nákazy je vhodné použít při příchodu do kolektivu (čekárna u lékaře, lékárna, MHD) ústenku. Roušku lze zakoupit v lékárně. Viry chřipky podléhají každoročně genovým mutacím, proto i vakcíny mají každý rok pozměněné složení. Pokud dojde k velkým změnám viru, může dojít k vypuknutí epidemie, případně pandemie. Dobrovolné očkování a očkování rizikových skupin patří mezi jediné účinné mechanismy, jak těmto epidemiím zabránit.
Projevy chřipky a její komplikace
Po uplynutí inkubační doby (12-48 hodin) nastupují typické příznaky prudkého zánětu dýchacích cest. Nejčastěji se jedná o rychlý nástup vysoké horečky, bolesti hlavy, svalů a kloubů, zimnice, pocity celkové schvácenosti.
Velmi typickým znakem je suchý dráždivý kašel a s ním související bolest za hrudní kostí. Suchý kašel postupně přechází ve vlhký produktivní kašel, který může přetrvávat i dva týdny po vyléčení chřipky. Někteří trpí nevolností, mají pocity na zvracení a trpí silnou únavou. Celkové vyčerpání můžou někteří jedinci pocítit až měsíc.
Velmi důležitá je pomalá rekonvalescence. Chřipka je onemocnění virové, proto její léčba nevyžaduje podání antibiotik. Vysoké horečky (nad 38,5 ˚C) lze srážet antipyretiky. Vhodný lék na případné snížení horečky Vám pomůže vybrat lékárník (např. Paralen, Ibalgin, Nurofen).
Pokud horečnatý stav přetrvává delší dobu (3-5 dní), je vhodné se obrátit na lékaře. Mezi ohrožené skupiny, které mohou nejčastěji postihnout komplikace (zápal plic, zhoršení chronických chorob, zánět středního ucha, zánět vedlejších nosních dutin, atd.), patří především malé děti a senioři.
Nezřídka je výskyt komplikací důvod k hospitalizaci. Na následky chřipkového onemocnění umírá celoročně na světě mnoho lidí.
Očkování proti chřipce je očkování nepovinné, kromě rizikových skupin nehrazené zdravotní pojišťovnou.
Rizikové skupiny obyvatelstva
Sem lze zařadit osoby, u kterých předpokládáme závažnější průběh chřipky. Kvalitní prevencí lze předejít komplikacím, zhoršení zdravotního stavu, případně pobytu v nemocnici. Nedílnou součástí jsou i lidé, kteří podstupují vyšší riziko nákazy, např. zdravotníci.
Nejčastěji ohroženi jsou:
- Senioři nad 65 let.
- Děti do 2 let.
- Pacienti po odstranění sleziny nebo transplantaci krvetvorných buněk.
- Pacienti trpící chronickým onemocněním srdce a cév, ledvin, dýchacích cest a diabetem.
- Pacienti se získanou nebo vrozenou poruchou imunitního systému.
- Osoby umístěné v zařízeních pro dlouhodobou lůžkovou péči, domovech pro seniory nebo ústavech pro osoby se zdravotním postižením.
- Pracovníci v sociálních ústavech.
- Pracovníci ve zdravotnictví.
- Těhotné a ženy, které se v rizikovém období snaží otěhotnět.
Pokud patříte mezi ohrožené osoby, je namístě dotázat se lékaře na možnost očkování. Ve většině případů hradí pojišťovna u rizikových osob nejen vakcínu, ale i její aplikaci u lékaře.
V opačném případě se cena aplikace vakcíny u lékaře pohybuje kolem 300 Kč. U nerizikových skupin přispívají některé pojišťovny na očkování v rámci preventivních balíčků. Někdy tyto příspěvky nabízejí i zaměstnavatelé.
Jak se vakcína připravuje a následně aplikuje
Chřipkové vakcíny se vyrábí s použitím nejčastějších virových kmenů. Vždy v únoru nebo březnu vydá Světová zdravotnická organizace doporučení k použití chřipkových kmenů pro nadcházející sezónu. Jedná se o očkovací látky neživé. Vyberou se doporučené kmeny, usmrtí se a vyrobí se z nich požadovaná vakcína.
Z tohoto důvodu nemohou chřipkové vakcíny způsobit chřipku. Přestože se jedná o neživé viry, imunitní systém je identifikuje jako cizí a vytvoří si protilátky. Očkování zabrání chřipce až v 70 – 90 % případech, v 80 % sníží výskyt závažných komplikací.
Ideální dobou pro očkování je září až listopad.
Tělo si do začátku chřipkové sezóny (leden, únor) stihne vytvořit protilátky. Účinek vakcíny nastupuje cca po 14 dnech po aplikaci. Termín pro aplikaci je vždy na domluvě s praktickým lékařem. Důležité je si dopředu zjistit, zda má očkovací látku přímo v ordinaci, nebo si ji musíte vyzvednout sami na lékařský předpis v lékárně.
V případě, že si očkovací látku vyzvedáváte sami, je třeba myslet na správné skladovací podmínky. Ideální teplota pro uchovávání je 2 – 8 ˚C.
Pokud vás postihlo horečnaté onemocnění nebo akutní infekce je namístě termín oddálit, minimálně o 2 týdny po úplném vyléčení. Vakcína je jednorázová a aplikuje se u dospělých a dětí starších 6 let do ramene. Očkovat lze i kojence od 6 měsíců.
U kojenců a dětí do 6 let je vakcína podána do oblasti stehna ve dvou dávkách s odstupem minimálně 4 týdnů. Aby se předešlo akutní nežádoucí reakci, je nutné, jako u každého očkování, počkat ještě 30 minut v čekárně.
V rámci prevence je dobré se nechat očkovat každý rok, protože složení vakcíny se každý rok mění.
Možné nežádoucí účinky po očkování a kontraindikace
Vakcíny proti chřipce jsou považovány za jedny z nejbezpečnějších. Nežádoucí účinky po aplikaci jsou poměrně vzácné. Nejčastější komplikací můžou být lokální příznaky jako otok v místě vpichu, krátkodobé zarudnutí nebo svědění. Z dalších méně častých příznaků můžeme jmenovat únavu, bolest svalů a kloubů, případně zvýšenou teplotu.
Tyto projevy většinou rychle vymizí bez potřeby medikace. Dalším nežádoucím účinkem může být alergická reakce, která hrozí u pacientů alergických na vaječnou bílkovinu a antibiotikum neomycin. Výskyt alergií je nutné nahlásit ošetřujícímu lékaři, který následně zváží možnost použití jiného typu očkovací látky.
Každou reakci po očkování je nutné vždy hlásit lékaři. Pokud se v předchozích letech objevil nežádoucí účinek po očkování, je vhodné se v případě každoročního přeočkování obrátit na očkovací centra nebo infekční oddělení nemocnic. Kontraindikací pro vakcinaci je akutní horečnatý stav, přecitlivělost na některé složky vakcíny nebo případné alergie.
Vhodnost očkování je vždy dobré zkonzultovat s ošetřujícím lékařem.
Co dalšího můžu ještě udělat pro zvýšení imunity v chřipkovém období?
Až 90% obranyschopnosti je založeno na správné funkci střev. Střevo tvoří bariéru proti vniknutí patogenů do organismu. Obrannou funkci zajišťuje tvorba hlenu a střevní mikroflóra, kterou je vhodné v chřipkovém období a doby vakcinace posílit užíváním probiotik (např.
Apo-lactobacillus, Biopron). Základem je vyvážená a pestrá strava bohatá na vitamíny, minerály, vlákninu a rostlinné tuky. To lze zajistit přísunem čerstvého ovoce a zeleniny, jogurtů s probiotiky, potravinami s obsahem antioxidantů.
Nesmíme opomenout ani pitný režim, vhodné jsou bylinné čaje s obsahem třapatky nachové (echinacea) nebo rakytníku(HERBEX Rakytník a třapatka) a v dnešní době velmi oblíbené „fresh“ nápoje.
Echinaceu není vhodné používat dlouhodobě, nedoporučuje se déle než 6 týdnů. Betaglukany vykazují rovněž pozitivní efekt na posílení imunity (např. Imunoglukan, Terezia Hlíva ústřičná s rakytníkovým olejem). Pohyb na čerstvém vzduchu a každodenní krátkodobý pobyt na slunci stimuluje tvorbu vitamínu D.
V našich zeměpisných šířkách dochází k této stimulaci pouze od dubna do října, proto je vhodné nastřádat dostatečné množství do zásoby, a nebo ho doplnit vhodnými doplňky stravy (např. Vigantolvit, Terezia vitamín D3 Baby).
Mezi oblíbené činnosti řadíme i pravidelné saunování, které napomáhá nejen zvýšení imunity, ale také regeneraci. Je mnoho „zaručených“ způsobů a tipů, jak se chránit, ovšem jediná účinná metoda prevence je očkování.
Zdroj: www.lekarnickekapky.cz
Na všechny se nedostane. Důležitou vakcínu má stát jen pro 9 procent Čechů
Očkování proti chřipce většina Čechů každoročně vynechává. Navzdory evropským doporučením zvýšit proočkovanost u rizikových skupin na 75 procent, dosahuje Česko na 17 procent. U běžné populace dokonce jen na 7,5 procenta.
Ani letošní obavy ze souběhu chřipkové epidemie a nemoci covid-19 ale proočkovanost proti chřipce v Česku na desítky procent nezvednou – snahy totiž naráží právě na realitu z minulých let. Nebyl zájem, a tak se i pro letošek objednalo obvyklé množství, které se nakonec po jednáních s výrobci navýšilo o 25 procent.
Nyní má Česko 870 000 dávek vakcíny proti chřipce a je otázka, zda se dostane alespoň na zájemce z rizikových skupin.
„Byla jsem se předběžně u paní doktorky zeptat, kdy by babička mohla přijít na očkování. Její reakce mě překvapila, řekla, že vůbec není jisté, jestli babička naočkovaná bude – že vakcín bude málo. Ona má 86 roků a očkuje se každý rok.
Myslela jsem, že tito lidé by to měli dostat automaticky,“ sdělila svou zkušenost pro Seznam Zprávy paní Milena. „Pořád říkají: naočkujte se. A když chcete jít, zjistíte, že vám očkování možná vůbec nedají,“ popisuje nejistotu okolo vakcín.
Ministr Adam Vojtěch (za ANO) v pondělí zdůraznil, že by v nadcházející sezoně měli být očkováni proti chřipce hlavně lidé z rizikových skupin nebo zdravotníci. Strategii či oficiální pokyn k takovému postupu ale praktici od resortu neobdrželi.
„Nejsme schopni říci, kdo má vakcínu dostat přednostně, protože jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění a aplikují ji praktičtí lékaři.
Budeme s nimi komunikovat, aby případně upřednostnili lidi, kteří se očkují pravidelně nebo jsou případně z chronických skupin pacientů.
Můžeme se s nimi domluvit, ale nemůžeme nakázat, komu má být vakcína aplikována přednostně,“ odpověděl ministr na dotaz Seznam Zpráv.
Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky se s takovým postupem už nyní počítá a rizikoví pacienti by při očkování měli mít prioritu.
Připouští však, že v některých ordinacích bude vakcín méně. Některé si podle něj neudělaly na konci minulé sezony předobjednávku a kvůli zvýšené poptávce na trhu se poté nedostaly ani k dodatečným zásobám. Monitoruje zároveň některé ordinace praktiků, které vznikly letos a k dodávkám se nedostaly.
V drtivé většině ordinací by se podle něj ale mělo s očkováním dostat na seniory nad 65 let či pacienty s chronickými onemocněními, kteří mají látku hrazenou zdravotní pojišťovnou, a zároveň o ni projeví zájem.
„Je to také skupina, které se vakcína obvykle v drtivé většině aplikuje. Samoplátců je relativně malé množství. Špatně se to odhaduje, ale nemám důvod si myslet, že se na ně letos nedostane. Není to tak, že by všichni lidé, kteří do této skupiny patří, měli o očkování zájem, někteří ho odmítají,“ uvedl lékař.
Dodává ale, že i lékaři nyní čekají, zda obavy spojené s covidem-19 zájem o očkování na chřipku skutečně rapidně zvýší, či nikoliv. Obvyklým termínem pro aplikaci očkování je říjen a listopad.
Sám Petr Šonka v ordinaci zatím registruje spíše dotazy pravidelných zájemců.
„Nemám dojem, že by volaly davy pacientů, kteří se loni očkovat nenechali, a teď by měli zájem. Spíš se ozývají právě starší lidé nebo lidé z rizikových skupin.
Nikdo ale zatím nedokážeme odhadnout, jaká nakonec reálná poptávka mezi pacienty bude. Myslím, že může nastat situace, kdy nedostatek bude lokálně.
Že v některých místech bude poptávka větší a že se lékař už k vakcínám nedostane. Obecně by ale letošní navýšení mělo stačit,“ popsal.
Jiného názoru je ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Jakub Dvořáček. Ten už dříve apeloval na jasné definování cílových skupin, kterým je třeba vakcíny zajistit.
„Propagační kampaň by měla být cílená, aby nedošlo k většímu zájmu o očkování, než bude dostupných vakcín. Ideální by bylo stanovit konkrétní datum, od něhož se bude očkovat, a uvedený den také mediálně prezentovat.
Pokud bude zájem o očkování proti chřipce v letošním roce obdobný jako v minulých letech, bude vakcín dostatek.
Dojde-li k razantnímu nárůstu poptávky, kterého jsme svědky v ostatních zemích Evropské unie, mohou nás čekat komplikace,“ míní Jakub Dvořáček.
Během několika epidemických týdnů onemocní chřipkou zhruba 10 až 15 procent populace a v závislosti na charakteru vyvolávajícího kmene je vždy evidován i různě vysoký počet komplikací a úmrtí.
Podle vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jana Kynčla je v Česku každoročně hlášeno několik desítek až několik stovek úmrtí v důsledku chřipky.
Očkování je podle Státního zdravotního ústavu proti chřipce nejlepší ochranou. Snižuje potřebu hospitalizace i riziko úmrtí. Každoroční očkování odborníci doporučují hlavně seniorům a všem lidem s chronickými zdravotními potížemi.
Vakcinace proti chřipce je vhodná i pro těhotné ženy v kterékoliv fázi těhotenství. A doporučuje se i těm, jež plánují těhotenství během chřipkové sezony.
Česko bude mít očkovací dávku proti chřipce jen pro asi devět procent populace
Letos na podzim by mohlo být v Česku proti chřipce očkováno zhruba devět procent lidí. Od výrobců má ČR přislíbeno jen asi 900 000 dávek, řekl v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. Evropská unie doporučuje, aby míra očkování proti chřipce v populaci dosáhla 75 procent.
Odborníci varují, že nemocní s vážným průběhem chřipky i vážným průběhem covidu-19 potřebují v nemocnicích stejná lůžka s kyslíkem nebo plicními ventilátory.
Může jich být proto při souběhu případné druhé vlny pandemie koronaviru a sezonní chřipky nedostatek. Lidé nemocní chřipkou budou navíc oslabení a případná nákaza koronavirem pro ně může být rizikovější.
Stát proto chce očkování v příští chřipkové sezoně podpořit.
Prymula uvedl, že meziročně není možné dosáhnout ideální proočkovanosti populace proti chřipce, která činí 75 procent.
„Meziročně je to prakticky vyloučené, my jsme měli garantováno nějakých 800 000 dávek, a po vyjednáváních dojde k navýšení o dalších deset procent.
Takže kdyby hypoteticky šlo vše, jak má, tak bychom se mohli dostat na proočkovanost devět procent,“ řekl. Výrobní kapacita je podle něj omezená a o vakcíny proti chřipce mají zájem i jiné země.
Podle Prymuly je navíc v ČR nešťastně nastavený systém, kdy si praktičtí lékaři musí vakcíny předobjednat, poté očkují pacienty, kteří mají zájem. „A oni mají logicky obavy, že když se lidé nenechají očkovat, tak jim vakcíny zbudou a nikdo jim je neproplatí,“ řekl Prymula. „Budeme rádi za devět procent, protože to bude historicky nejvyšší číslo,“ dodal.
Praktičtí lékaři by měli k očkování lidi přesvědčit
Podle epidemiologa Jiřího Berana leží hlavní odpovědnost právě na praktických lékařích, kteří by měli své pacienty k očkování přesvědčit. Upozornil, že chřipka je vážná nemoc, a ačkoli očkování nemusí zamezit chřipce jako takové, zmírňuje závažnost onemocnění a snižuje pravděpodobnost úmrtí. Připomněl také, že senioři nad 65 let mají očkování proti chřipce zdarma.
Vakcínu proti novému typu koronaviru vědci zatím vyvíjejí. Ze 140 vakcín po celém světě se 16 už testuje na lidech.
Poté, co bude vakcína vyvinuta, podle Prymuly není nutné ihned nechat očkovat celých 75 procent lidí, aby byl díky kolektivní imunitě chráněn i zbytek populace, který očkován být nemůže.
Základem je podle něj to, aby byly rychle očkovány rizikové skupiny, v ČR tedy do tří milionů lidí.
Zájem o očkování proti chřipce vzrostl místy i dvojnásobně. Přednost dostanou rizikoví pacienti
Proti chřipce se letos chce nechat očkovat i paní Šárka z Prahy. V minulých letech přitom zájem neměla. „Já jsem to vždycky nechala být, ale v poslední době, když člověk celkově více uvažuje o svém zdraví, tak jsme se v rodině rozhodli nechat se očkovat,“ vysvětluje.
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
Poslechněte si celou reportáž o očkování proti chřipce
A zdaleka není jediná, kdo změnil názor, potvrzuje praktický lékař z Prahy Josef Štolfa. „Pozoruji nárůst ve vakcinaci mezi osobami, které jsou zdravé a mladé.
Ti, kdo byli rizikoví a nemocní, ti námi byli informování a většinou očkováni. Dalo by se říci, že to je v řádu deseti, maximálně dvaceti procent.
Ale u osob, které neměli přímo zdravotní indikaci, zdravotní důvod k očkování, tam je nárůst velký a dá se říct, že je dvojnásobný,“ uvádí Štolfa.
Mladí a zdraví lidé ale konkrétně u Štolfy mají malou šanci, že vakcínu dostanou. Štolfa pro letošní sezonu objednal na základě zkušeností z minulých let 150 dávek. Už teď má ale asi 300 zájemců.
Konvalinka: Infikovaných je tolik, že přestáváme stíhat trasování. Bojím se, že přijdou přísnější opatření
Číst článek
Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka je na tom opačně. „Mám objednáno do ordinace 400 vakcín. Aktuálních zájemců, které evidujeme, bych odhadl, že je kolem 150 nebo 180.
Může nastat v některých konkrétních lokalitách a u některých doktorů k nějaké disproporci, protože tam je něco naobjednáno dopředu.
A pokud je v jedné konkrétní ordinaci poptávka z nějakého důvodu poptávka vyšší, tak se může stát, že se na všechny nedostane,“ říká Šonka.
Nevyužité vakcíny
Každý rok se snaží lékaři odhadnout, kolik chřipkových vakcín využijí a podle toho je objednávají. Berou jich přitom méně než více. Protože co nenaočkují, musí nechat zničit a nikdo jim to nezaplatí. Loni takto skončilo přibližně 40 tisíc dávek. Pokud ale mají doktoři zájem o vakcíny navíc, přiobjednat už se téměř nedají.
Sdružení praktických lékařů proto řeší, jak využít vakcíny, které mohou v některých ordinacích zbýt a musely by jinak k likvidaci. „Řešíme i to, jak pacienty informovat o tom, že třeba je lékař, který ještě vakcíny má a mohl by naočkovat pacienty kolegy, který vakcíny nemá. Není to navázáno na to, jestli jsou to vaše registrovaní pacienti,“ popisuje Šonka.
Při očkování proti chřipce lékaři upřednostňují rizikové skupiny, tedy seniory a chronicky nemocné například s diabetem nebo kardiovaskulárními chorobami. Pro ně může být nemoc nebezpečná.
Čeští vědci mají prototyp očkovací látky proti covidu. O dalším postupu rozhodne ministerstvo
Číst článek
Předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart přitom upozorňuje, že chřipka je zátěží i pro zdravé tělo. „A teď si představte, že ho dostane někdo, jehož srdce už za klidových podmínek obtížně stíhá, má srdeční selhání. Samozřejmě u tohoto pacienta může dojít ke zhoršení selhání. Dokonce to selhání může mít i fatální důsledky.“
Pro zájemce z rizikových skupin by podle odhadů Svazu zdravotních pojišťoven měli vakcíny vystačit, říká jeho šéf Ladislav Friedrich.
„Je to zhruba dva miliony osob, které převyšují věk 65 let. S tím, že my předpokládáme, že z těch dvou milionů osob zhruba 600 tisíc bude mít o očkování zájem. To zhruba odpovídá trendům, které tady máme,“ tvrdí Friedrich.
Velká část seniorů se podle Friedricha zároveň léčí s diabetem nebo má problémy se srdcem. Odborníci letos více než dříve nabádají k očkování kvůli souběhu epidemie chřipky a koronaviru. Podle Svazu zdravotních pojišťoven chtělo Česko pro letošní rok původně skoro 850 tisíc vakcín. Po vyjednávání s výrobci jich bude zhruba o 20 tisíc víc.
Očkování proti chřipce startuje. Letos jen pro vyvolené
„Poptávka je velká. Lidé volají a chtějí se nechat naočkovat proti chřipce, ale musím jim sdělit, že vakcína pro ně asi nebude. Že vyočkujeme ty, kteří patří do rizikových skupin, a tím bohužel skončíme,“ popisovala Věra Katzerová, praktická lékařka pro dospělé z Litovle.
V lednu objednala pro své pacienty na 200 vakcín, které distributor dodal do ordinace v minulém týdnu. „Ti lékaři, kteří objednávali leden až březen, už byli pokryti v první várce,“ vysvětlila zavedenou praxi objednávek.
Potřebuje však další dávky, například pro místní domov pro seniory. Vakcínu už zkoušela přiobjednat i přes lékárny, ale neuspěla.
„Od distributora jsme slyšeli, že další dodávka by měla být v polovině října, ať to zkoušíme,“ pokrčila rameny Věra Katzerová, která je okresní předsedkyní Sdružení praktických lékařů pro dospělé.
Přečíst článek ›
Zatímco praktická lékařka z Litovle začne očkovat proti sezónní chřipce na konci září, v Bohuňovicích dostali první pacienti vakcínu v pondělí.
„Očkovat proti chřipce se na podzim nechávám už několik let. Zřejmě to funguje, protože jsem neměla žádné problémy. Ani těžší virózu,“ hodnotila jednaosmdesátiletá Jiřina Bábková z Bohuňovic poté, co ji lékařka aplikovala látku.
Praktická lékařka pro dospělé Jarmila Ševčíková v zimě objednala 380 dávek, podobně jako každý rok. V té tobě ještě nikdo netušil, že přijde pandemie nového koronaviru a zájem i očkování proti chřipce bude násobně vyšší.
„Objednaný počet letos nestačí a možnost získat další dávky v tuto chvíli není,“ uvedla Ševčíková, která je zároveň krajskou předsedkyní Sdružení praktických lékařů pro dospělé.
Objednali pozdě, nedostali žádnou
Podle ní jsou v Olomouckém kraji praktici, kteří nedostali žádnou vakcínu proti chřipce. „Objednali ji pozdě – v červnu, červenci. Nedostali už vůbec nic,“ kroutila hlavou.
Sdružení praktických lékařů se podle ní snaží další vakcíny zajistit alespoň pro nejtěžší chronické pacienty, kteří v minulosti očkování nechtěli a nyní se ochrany dožadují. „Pokud bychom něco sehnali, bude to primárně pro ohrožené skupiny: pacienty s plicním onemocněním, onkologicky nemocné, diabetiky, kardiaky,“ vyjmenovávala.
Pro případ, že by uspěli, zavedli lékaři pořadníky se jmény zájemců o očkování. „V tuto chvíli evidujeme čtyřicet zájemců. Nic jim neslibujeme,“ sdělila Věra Katzerová.
Přečíst článek ›
Tetravalentní vakcína
Lékaři aplikují lidem takzvanou tetravalentní vakcínu. Ještě před třemi lety byly používány především trivalentní vakcíny obsahující dva kmeny typu A (H1N1 a H3N2) a jednu z linií typu B. Současná doporučení WHO navrhují zahrnout do vakcíny oba dva kmeny chřipky typu B.
Tetravalentní vakcína pak zlepšuje ochranu vůči cirkulujícím virům. V Česku jsou v současné době registrovány dvě tetravalentní vakcíny. Samoplátce zaplatí, včetně aplikace, od 400 do 500 korun.
Na očkování proti chřipce pro neidikované skupiny, jimž vakcínu nehradí stát, přispívají všechny zdravotní pojišťovny.
Nástup sezónní chřipky se očekává ve druhé polovině prosince. „Podle dlouhodobých studií to letos vypadá pro severní polokouli tak, že chřipka dorazí o něco později. První vlna se však očekává před Vánoci, které přinesou pokles, a kolem 15. ledna by mohla začít druhá vlna,“ popisovaly praktické lékařky očekávaný vývoj.
Naočkujte se
Očkování proti chřipce odborníci doporučují. Letos apelovali odborníci i politici, aby se tím předešlo možným komplikacím spojeným s nákazou Covid-19 hlavně v rizikových skupinách.
„Když člověk díky vakcíně nebude mít chřipku a bude nemocný, pravděpodobnost, že se jedná o covid, bude o něco větší,“ uvažoval praktický lékař pro dospělé Jaroslav Čampiš, jenž poskytuje péči pacientům z pěti obcí na pomezí Olomoucka a Prostějovska. Sám se nechává očkovat již několik let.
Přečíst článek ›
Lékaři letos zaznamenali větší zájem nejen o vakcínu proti chřipce, ale také o očkování proti pneumokoku. Bakteriálnímu původci invazivních pneumokokových onemocnění nejen u dětí, ale také u starších lidí. Vakcínou mohou senioři nad 65 let předejít těmto nemocem.
„Zájem o prevenar je zvýšený. Superinfekce může nasednout na cokoliv, může to být komplikace virového zánětu,“ sdělila Jarmila Ševčíková.
V České republice je proočkovanost proti chřipce kolem sedni procent. Objednán je podle dostupných informací necelý milion vakcín na chřipku, což je více než vloni. Pokryto by mohlo být necelých deset procent populace. V zemích, kde je proočkovanost nejvyšší, je to i více než čtyřicet procent.
Očkovací kalendáře v zemích EU/EHP
© iStock
Každá země EU/EHP odpovídá za svou vlastní vnitrostátní politiku veřejného zdraví, která zahrnuje vnitrostátní program imunizace a očkovací kalendář. Informace týkající se vnitrostátních očkovacích kalendářů jednotlivých zemí EU/EHP naleznete v nástroji střediska ECDC k plánování očkování ECDC Vaccine Scheduler.
Očkovací kalendáře jednotlivých zemí EU/EHP jsou podobné, nikoli totožné, neboť existují určité rozdíly ve způsobu jejich sestavování.
Může se jednat o rozdíly ve věku či cílové populaci k očkování (například všechny děti určitého věku nebo pouze děti z určité rizikové skupiny), v konkrétním typu vakcíny (mohou se například lišit některé její složky), v počtu a načasování dávek a rovněž v tom, zda je vakcína podávána samostatně či v kombinaci s jinými vakcínami.
Mezi faktory způsobující tyto rozdíly může patřit odlišná zátěž, kterou představují jednotlivá onemocnění, rozšíření daného onemocnění a trendy v různých zemích, zdroje a struktury jednotlivých systémů zdravotní péče, politická a kulturní hlediska a rovněž míra přizpůsobivosti očkovacích programů.
To, že mezi očkovacími kalendáři existují rozdíly, neznamená, že některé z nich jsou lepší a jiné horší. Pouze zohledňují odlišné okolnosti a systémy zdravotní péče. Ve všech zemích EU/EHP je zajištěna stejná úroveň ochrany. Vakcíny v rámci vnitrostátních očkovacích kalendářů jsou podávány podle příslušných harmonogramů, aby byla zajištěna dostatečná ochrana.
Očkovací kalendáře dětí zahrnují ve všech zemích EU/EHP očkování proti těmto onemocněním:
- spalničky,
- příušnice,
- zarděnky,
- záškrt,
- tetanus,
- pertuse (černý kašel),
- poliomyelitida,
- Haemophilus influenzae typu B,
- lidský papilomavirus (dospívající dívky a dívky v předpubertálním věku).
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje očkování proti hepatitidě B v rámci univerzálního očkovacího kalendáře dětí, avšak v některých zemích EU/EHP jsou očkovány pouze děti vysoce ohrožené infekcí a dospělé osoby z hlavních rizikových skupin.
V některých zemích EU/EHP zajišťuje očkování dětem ochranu proti těmto onemocněním:
- hepatitida A,
- chřipka,
- invazivní onemocnění způsobené bakteriemi Neisseria meningitidis,
- invazivní onemocnění způsobené bakteriemi Streptococcus pneumoniae,
- rotavirus,
- tuberkulóza,
- plané neštovice (varicella).
Všechny země EU/EHP navíc vydaly svá doporučení pro sezónní chřipku u starších osob a hlavních rizikových skupin.
EU se zabývá další harmonizací vnitrostátních očkovacích kalendářů. Rada EU vydala dne 7.
prosince 2018 doporučení (EN) o posílení spolupráce v boji proti nemocem, jimž lze předcházet očkováním, přičemž jedním z nich je prozkoumat proveditelnost zavedení základního očkovacího kalendáře EU.
Středisko ECDC ve spolupráci s vnitrostátními orgány v oblasti veřejného zdraví v celé EU vypracovává příslušné hodnocení.
Účelem základního očkovacího kalendáře EU má být zlepšení kompatibility vnitrostátních očkovacích kalendářů a podpora rovnosti v přístupu k očkování v rámci celé EU.
Tím by se mohly případně vyřešit potíže osob, které se stěhují mezi jednotlivými zeměmi EU, například pokud jde o přizpůsobení se odlišným očkovacím kalendářům (včetně počtu a načasování posilovacích dávek vakcín) nebo vynechání očkování.
Očkování proti chřipce: Vakcíny došly, hlásí praktici. Někde se nedostalo ani na rizikové pacienty
Zájem o očkování proti chřipce je letos mimořádný nejen u nás, ale i ve světě. V důsledku toho ani přes maximální úsilí výrobní kapacity nemohou plně pokrýt celosvětovou poptávku.
Výroba chřipkových vakcín je složitá a časově náročná záležitost. Každý rok se navíc musí připravovat nová očkovací látka, protože cirkulující kmeny chřipkových virů se pravidelně mění.Doporučení, jaké má být složení chřipkové vakcíny pro nadcházející sezonu, stanovuje Světová zdravotnická organizace vždy počátkem nového roku. Poté nastupuje několikaměsíční komplikovaný výrobní proces. Obvykle již od přelomu roku si mohou praktičtí lékaři a další zdravotnická zařízení objednávat vakcíny proti chřipce pro podzimní očkování.
Množství vakcín určených pro Česko a všechny ostatní trhy na sezonu 2020/2021 bylo tedy stanoveno ještě před vypuknutím pandemie onemocnění covid-19 na základě obvyklého zájmu o očkování v daných zemích v letech minulých.
Poptávka skokově narostla v celé Evropě a převýšila výrobní kapacity.Ve chvíli, kdy se během jara tohoto roku začalo o očkování proti chřipce ve spojitosti s covidem-19 více hovořit, nebylo již možné počet vakcín určených pro Česko dále navýšit.
Kdo dřív přišel..
„Letošní zájem o vakcíny je enormní, loni jsme měli problém všechny vakcíny vypotřebovat,“ říká MUDr. Vladimír Marek, praktický lékař z brněnské ordinace Familymed, který dodává: „Objednávali jsme jako obvykle asi 170 dávek, ale měli jsme slíbené ještě další – ty bohužel nedorazily.
Pokoušeli jsme se doobjednat další vakcíny ještě v září – ale už marně. Podle toho, co vidím v ordinaci, bychom bez problémů upotřebili dvojnásobek obvyklého počtu.
“ Podle lékaře jeví zájem o očkování rizikové skupiny, tedy lidé s chronickým onemocněním například plic nebo srdce.
„Bohužel očkovací látka je v současné době k dispozici jen pro část z nich, přibližně na dvě třetiny se nedostane. Snažíme se je samozřejmě upřednostnit – ale pro letošek je typické, že kdo přišel dříve, měl větší šance, že se na něj dostane. Na žádost našich pacientů jsme vytvářeli i seznamy,“ přibližuje boj o vakcíny lékař.
Lékař: Dostáváme nehezké maily
„Řada těch, na které už vakcína nezbyla, to nebere lehce, je naštvaná, píše nehezké maily, nadává. Bohužel vakcíny se objednávají hodně dopředu – tuto situaci, která vede k rapidnímu růstu zájmu veřejnosti o očkování, nemohl nikdo předvídat,“ dodává MUDr. Vladimír Marek s tím, že další vakcíny mít nebude.
„Předpokládám však, že kvůli nošení roušek a odstupům bude výskyt chřipky mnohem nižší – chřipka nemá takovou nakažlivost a šíří se hůře než covid, bezpečnostní opatření tak pomohou i v tomto ohledu,“ myslí si lékař.
MUDr. Ivo Procházka z obce Jedovnice na Blanensku říká, že i u něj zájem o očkování, zejména mezi mladší populací, vygradoval až s druhou vlnou pandemie. „Vakcíny došly. Na vině ovšem není dovozce, jak si lidé myslí, ale náš malý zájem až nedůvěra k očkování v letech minulých,“ říká Procházka.
Přednost dostali rizikoví pacienti
MUDr. Cyril Mucha, praktický lékař z Prahy, eviduje až 10x vyšší zájem o očkování proti chřipce než vloni. „Ještě nějaké vakcíny máme, zatím jsme nevyčerpali všechny, ale nebude to dlouho trvat,“ řekl Blesk Zprávám.
Proočkovanost Čechů podle něj mírně stoupne. Ale nebude to moc. „Jestliže loňská proočkovanost byla cca 7%, letos by mohla stoupnout na 8-9 % procent. To číslo by bylo samozřejmě vyšší, kdyby jí byl dostatek,“ říká Mucha.
MUDr. David Halata, praktický lékař z obce Hošťálková na Vsetínsku, už žádné vakcíny nemá. „Kdybychom měli dvojnásobek či trojnásobek vakcín, tak věřím, že bychom je vyočkovali,“ uvádí lékař.
Očkovat se podle něj tradičně nechaly rizikové skupiny. „Extrémně ale stoupnul zájem od mladších pacientů a samoplátců, který obvykle není. Na ně však vakcíny velké většině nezbyly, protože jsme se snažili v prvé řadě očkovat rizikové pacienty,“ vysvětluje Halata. Podle něj už další vakcíny nebudou, protože není způsob, jak je zajistit.
Objednávky vycházely z loňského (ne)zájmu
MUDr. Jiří Bartoš, praktický lékař z Moravské Nové Vsi na Břeclavsku, Blesk Zprávám řekl: „Vakcíny se objednávaly v letošním lednu, ale přestože jsme objednali něco navíc, nemůže to stačit.
Vycházeli jsme z loňského nezájmu, kdy jsme dokonce museli některé nespotřebované vakcíny likvidovat.
Teď je ale kvůli pandemii zájem enormní, máme nějakých posledních 120 vakcín.“
Pro očkování si podle něj přichází lidé, kteří se nikdy předtím neočkovali. „Potřebovali bychom alespoň o 30 % více vakcín, abychom uspokojili všechny zájemce,“ přiznal Blesk Zprávám praktik.
Podle Bartoše se v minulých letech chtěli očkovat hlavně starší lidé, nyní je vyšší zájem mezi samoplátci.
„Snažíme se vyjít vstříc hlavně rizikovým pacientům, někteří lidé se objednávali dopředu už třeba v červnu,“ upřesňuje lékař.
„Rozhodně se spotřebují všechny vakcíny v Česku. I ti, kterým by nějaké zbyly, se domlouvají s ostatními praktiky a případně si předávají pacienty.
Proočkovanost se tím pádem trochu zvedne, ale protože se celkově vakcín neobjednávalo zásadně více, tak nedokážu říct, o kolik procent,“ uvádí Bartoš. „Další vakcíny mít nebudeme, protože jejich nedostatek je v celé Evropě.
Vím, že nějaké navíc přislíbil bývalý ministr zdravotnictví, ale nevím, jak to dopadlo,“ dodává lékař.
Ministerstvo: Vakcíny na příští rok budeme sjednávat ještě letos
„Ministerstvo zdravotnictví od jara v návaznosti na pandemii koronaviru společně se Státním ústavem pro kontrolu léčiv velmi intenzivně s výrobci komunikovalo a dopisy žádalo o navýšení množství vakcín určených pro ČR.
Výrobci na základě toho dodali o 20 % vakcín navíc, tedy o 170 000 vakcín navíc,“ řekla Blesk Zprávám Bára Doláková z tiskového oddělení resortu a pokračuje: „To bylo maximum s ohledem na plánování výrobní kapacity ještě před pandemií covidu-19 a celkový nárůst objednávek z celého světa. S ohledem na plánování výrobního procesu rok dopředu zahájíme stejné aktivity směrem k výrobcům znovu, ještě do konce tohoto roku, abychom pro ČR zajistili větší množství vakcín pro chřipkové období na příští rok.“
Očkujte se nejen proti chřipce
Co by měli dělat zájemci o očkování proti chřipce, na něž se letos nedostalo, radí praktický lékař MUDr. Michal Holásek: „Především apelovat na svého lékaře a požádat jej, aby s nimi pro příští očkovací sezonu počítal a vakcínu pro ně objednal.
Kromě chřipky je v tuto chvíli vhodné nechat se očkovat také proti ostatním vážným infekcím horních cest dýchacích, proti nimž existují vakcíny.
Tedy proti pneumokokovým onemocněním nebo černému kašli, jehož výskyt se v ČR v posledních letech také zvyšuje.“
Rozhodnutí hledat v Česku vakcínu proti koronaviru mě překvapilo. Sami na to patrně nestačíme, říká vakcionolog Beran
Rozhodnutí ministerstva zdravotnictví a tří odborných ústavů pustit se do vývoje vlastní vakcíny proti koronaviru je podle předního českého vakcinologa Jiřího Berana překvapivé.
Upozorňuje, že až na výjimky se očkovací látky v Česku nevyvíjí ani nevyrábí, místní odborníci proto nemají mnoho zkušeností a velkým zahraničním společnostem mohou konkurovat jen těžko. Zvlášť v situaci, kdy jsou některé z nich výrazně napřed a svoje preparáty už testují.
„Příprava bude náročná, přiblíží se spíš vakcíně proti ebole než té proti sezonní chřipce,“ tvrdí Beran, kterého nyní zahraniční společnosti oslovují, zda s ním mohou pro vývoj koronavirové očkovací látky počítat.
HN: Čekal jste společný projekt Státního zdravotního ústavu, Ústavu hematologie a krevní transfuze a Institutu klinické a experimentálnímedicíny na vývoj české vakcíny proti covid-19?
Velmi mě to překvapilo. Pokud chtějí tuto vakcínu vyvíjet sami, nemá to větší naději na úspěch.
Smysluplnější by bylo připojit se k už rozjetému projektu a u nás provádět třeba jen klinické hodnocení. Tak to běžně funguje.
Pokud bychom ale chtěli jít cestou vlastního vývoje příslušného antigenu pro vakcínu, je to velmi složité. Budu však kolegům držet palce, pokud se pro tuto cestu rozhodnou.
HN: Co mohou Češi nabídnout?
Ústav hematologie a krevní transfuze má velmi dobré a světové renomé. Dlouhé roky tam působil profesor Vladimír Vonka, přední evropský virolog. Zřejmě tam jsou lidé, kteří jsou na něčem takovém schopni pracovat. Chce to ale také zkušené lidi, kteří se už v klinickém hodnocení pohybovali, aby věděli, jak studie připravit a jak projít jednotlivými fázemi.
HN: Vývoj bude stát na zelené louce? Není na co navázat?
Přesně tak. Očkovací látky se u nás kdysi vyvíjely v Ústavu sér a očkovacích látek, ten ale začátkem 90. let skončil. Dnes jsou na světě jen velcí výrobci vakcín. Mezi největší patří Sanofi Pasteur, GlaxoSmithKline, Pfizer a Merck Sharp & Dohme. To jsou přední producenti, kteří se dělí o trh. I v našem očkovacím kalendáři máme vakcíny jen od nich. Jiné u nás v podstatě nejsou.
HN: Českou vakcínu nemáme?
Bohužel ne. U nás se vyrábí jen vakcína vyvinutá proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Vyváží se ale do zahraničí, v Česku nemá licenci.
Na tyto nemoci používáme látku od GlaxoSmithKline.
HN: V minulosti jste se podílel na 50 klinických studiích vakcín. Nabídl vám někdo spolupráci na látce proti covid-19?
Konkrétní nabídku zatím nemám.
Tři výrobci už mě ale předběžně oslovili s dotazem, zda bychom se zapojili do jejich klinické studie. Pochopitelně pokud se do této fáze vývoje dostanou.
HN: Kolik lidí se do testování v klinické fázi musí zapojit?
Záleží do jaké. V první fázi stačí 20 až 30 lidí. V této etapě potřebujete jen vyzkoušet, zda látka člověka nezabije, a to, jak člověk reaguje na výši dávky. Ve druhé fázi, v níž už jsou stovky lidí, hledáte konkrétní množství dávky a její přesnější schéma.
Ve třetí fázi jsou pak často zapojeny tisíce lidí na různých kontinentech. Jsou k tomu potřeba lidé různých ras z odlišných států. Zhruba 30 procent z nich dostane placebo a zbytek vakcínu.
Porovnáváním počtu případů nákazy v těchto skupinách se hodnotí účinnost vakcíny.
HN: Jak moc je vývoj obtížný?
Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 50 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího…