Vajec prý bude před Velikonoci dost. Kde, jaká a za kolik?

Je mnoho výkladů, proč je vajíčko spojováno s Velikonocemi.Vejce obsahuje zárodek života, bylo již odpradávna symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení, v předkřesťanských dobách bylo někde dokonce dáváno do hrobu k mrtvému.Vejce nacházíme již před křesťanstvím při pohanských oslavách jara.

Zvyk konzumovat vejce v době svátků souvisel pravděpodobně i s půstem, který Velikonocům předcházel, a při kterém se vejce jíst nesměla, proto lidé netrpělivě čekali, až postní doba skončí.

Ve spojení s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček doprovázený řadou obřadů a pověr.

Od nepaměti symbolizovalo vejce zárodečný chaos, ze kterého vznikl svět, ale také životní sílu, narození, nesmrtelnost, návrat jara a díky skořápce i pocit bezpečí.

Vejce něco skrývá, je jako zamčený hrob, ve kterém je přesto ukryt život.Tady je zřetelné symbolické spojení se Zmrtvýchvstáním Ježíše a s křesťanskými Velikonocemi.

Velikonoční zajíček

Své místo má zajíc v mnoha náboženstvích, mytologiích – v řecké, egyptské, čínské, kde symbolizuje štěstí, plynoucí čas, krátkost života, či je označován za atribut zmrtvýchvstání. Podle lidového podání zajíc nespí – nemá totiž oční víčka, a tak se zdá, že i ve spaní obrací oči vzhůru.

V Bibli je zajíc řazen mezi stvoření „maličké na Zemi a moudřejší nad mudrce“, symbolizuje chudé, skromné a pokorné, přesto se k němu křesťanství staví s jistým odstupem kvůli jeho užívání jako symbolu smyslnosti. V Byzanci byl zajíc ve zvířecí symbolice znakem Krista.

  • V dnešní rozšířené evropské tradici je označován za toho, kdo o Velikonocích přináší vajíčka, nejlépe čokoládová.
  • Podle jednoho výkladu vzniklo spojení z toho důvodu, že zajíc na jaře hledá v blízkosti lidských obydlí potravu a jelikož je plachý a lidí se straní, je mu přisuzováno i tajné roznášení velikonočních vajec.
  • Jiný názor na vznik spojení velikonočního zajíce s vajíčkem poukazuje na zvyk, kdy se do chleba upečeného ve formě zajíce položilo velikonoční vejce, čímž se sdružily tyto dva symboly – není potom divu, že časem vznikla představa, že vajíčka snáší nebo přináší zajíc.

Bývalo také zvykem, aby kmotři zvali děti k tzv. honění velikonočního zajíce, to znamenalo hledání ukrytých vajíček v zahradě. O odeznění vážných náboženských svátků se lidová tradice vrací k projevům veselí a proudícího života.

Přichází velikonoční koleda – pomlázka, konaná hlavně na velikonoční pondělí. Obchůzka po domech, veršovaná přání, polévání vodou a hlavně šlehání zelenými spletenými pruty, které údajně přináší „pomlazení“.

Odtud název předmětu, dne, někde i celých Velikonoc.

Konání těchto věkovitých a popravdě podivných zvyků se navzdory civilizačnímu proudu 20. století přirozeně zachovalo dodnes. Nejen v prostředí venkova, ale i ve velkých městech. Dodnes chlapci a muži dovedou uplést z osmi šestnácti i více prutů pletence velkých i malých rozměrů.

Některé kusy představují skutečná pletařská dílka s ozdobně vytvarovanými rukojetmi, různých kombinací barev prutů a zdobení. Podle zvyklosti jsou malé pomlázky určeny ke šlehání, korbáče a tatary nosili – a místy ještě nosí – chlapci při koledě s sebou jako symbol svého stavu a od vyšlehaných děvčat na ně dostávají stuhy.

Tento zvyk se stále udržuje v řadě obcí hlavně na Slovácku.

Přírodní barvení velikonočních vajíček: Jak na to, aby se výsledek podařil na výbornou?

Velikonoce se kvapem blíží, a i když letos proběhnou možná za stejně nestandardních podmínkách jako minulý rok, určitě si tím nenechte zkazit náladu a nachystejte si doma oslavu jarních svátků se vší parádou!

Vajec prý bude před Velikonoci dost. Kde, jaká a za kolik?

Velikonoční mazanec na poslední chvíli? Díky těmto receptům ho ještě zvládnete

Kupovaný versus domácí mazanec, který je lepší? O tom není třeba dlouhých diskuzí. Domácí pečivo jen tak něco nepřekoná. A pokud váháte, zda se do pečení těsně před Velikonocemi pustit, neváhejte. Recepty jsme pečlivě vybírali a patří mezi ty nej. Nadýchané, jemné a vláčné pečivo, které bude chutnat celé rodině.

Vajec prý bude před Velikonoci dost. Kde, jaká a za kolik?

Velikonoční beránek 6x jinak – recepty, které se zaručeně podaří

Hledáte recept na opravdu dobrého velikonočního beránka? Přinášíme vám 6 čtenářsky nejúspěšnějších receptů, u nichž nemusíte mít obavu z výsledku. Vybrat si můžete z klasického třeného těsta, s tvarohem, pudinkem a třeba i z těsta povidlového. A pokud vám doma chybí váha, bude pro vás jistotou hrníčkový recept.

Vajec prý bude před Velikonoci dost. Kde, jaká a za kolik?

Recepty, které k velikonočním svátkům patří – už máte vše napečeno? 

  1. Babiččin velikonoční mazanec(doba přípravy 2 h 40 min )Vajec prý bude před Velikonoci dost. Kde, jaká a za kolik?
  2. Velikonoční beran(doba přípravy 1 hod )Vajec prý bude před Velikonoci dost. Kde, jaká a za kolik?
  3. Bylinkový velikonoční sýr(doba přípravy )Vajec prý bude před Velikonoci dost. Kde, jaká a za kolik?
  4. Babiččina velikonoční nádivka(doba přípravy 1 hod )Vajec prý bude před Velikonoci dost. Kde, jaká a za kolik?
  5. Velikonoční věnec(doba přípravy 2 h 40 min )Vajec prý bude před Velikonoci dost. Kde, jaká a za kolik?
  6. Červená velikonoční vejce(doba přípravy 1 h 30 min )Vajec prý bude před Velikonoci dost. Kde, jaká a za kolik?
  7. Velikonoční vaječná tlačenka s pažitkou(doba přípravy 35 min )Vajec prý bude před Velikonoci dost. Kde, jaká a za kolik?
  8. Velikonoční slané kroucené pečivo(doba přípravy 2 hod )
  9. Foto: Profimedia

Na kolik vás letos vyšla vejce na Velikonoce? – FAEI.cz

Skoro třetina nabídky vajec v letácích byla letos bez slevy. Cena čerstvých slepičích vajec v akčních letácích před Velikonocemi byla podle analýzy průměrně 3,07 Kč za kus. Oproti loňsku tak vejce promovaná ve velikonočních letácích zdražila o 23 %. V roce 2018 totiž stála v průměru 2,50 Kč.

„Není to ale tak, že by ceny vajec tolik vzrostly,“ vysvětluje Petr Sikora, ředitel České distribuční, a dodává: „Navýšení je způsobené tím, že obchodníci letos mysleli na zákazníky, kterým záleží na původu vajec, a do letáků zařadili mnohem více těch prémiových.“ Podle něj si tedy vyberou jak lidé, kteří preferují česká vajíčka nad dováženými, tak ti, jimž jde o blaho slepic a dávají přednost vejcím od nosnic z halových chovů a volných výběhů.

Vajec prý bude před Velikonoci dost. Kde, jaká a za kolik?

Česká za cenu dovozových

Právě vejce nosnic z halových chovů, volných výběhů a ekologického zemědělství patří k nejdražším, průměrně vyjdou na 5,53 Kč za kus. Pro srovnání jedno obyčejné vejce pořídíte v průměru za 2,08 Kč. Česká vajíčka naopak v letošních velikonočních letácích vycházela poměrně levně a stála prakticky stejně jako dovozová, seženete je v průměru za 2,07 Kč za kus.

Kromě čerstvých slepičích vajec řetězce do předvelikonočních akcí zařadily i vejce křepelčí a barvená vejce uvařená natvrdo. Křepelčí vajíčka vyšla v akci průměrně na 2,74 Kč za kus, vejce natvrdo pak na pětikorunu. Před Velikonoci jsou obzvláště žádaná také bílá vejce. Ta v letácích přišla v průměru po třech korunách za kus.

Nejběžnější byla slepičí vejce velikosti M, nezlevněné v průměru na 4,27 Kč, po slevě v průměru za 3,12 koruny. Ostatní velikosti se v letácích objevovaly jen ojediněle. Nejvýhodnější byla velká balení po 30 kusech, v nichž vajíčka vycházela na 1,73 Kč za kus (loni to bylo 2,16 koruny za kus). Na tato balení také připadly nejvyšší slevy, a to průměrně 46 %.

Vajec prý bude před Velikonoci dost. Kde, jaká a za kolik?Akční ceny vajec před Velikonocemi. Zdroj: Česká distribuční

Dobarvovaná vejce

Z nového testu pořadu A dost! Vyplynulo, že nejkvalitnější vejce na českém trhu pocházejí z farem Alberta Bařice u Kroměříže, nebo Ekoagro ve Vážanech u Polešovic. Oba dodavatele má v nabídce online supermarket Rohlik.cz.

V testu, který provedla akreditovaná laboratoř Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze, se mezi sebou utkalo celkem 22 druhů vajec. „Zjistili jsme, že až na jedinou výjimku byla testovaná vejce uměle dobarvována. A to i ta z BIO produkce. Také jsme prokázali, že některá vejce na pultech našich obchodů nejsou čerstvá,“ uvedl k výsledkům testu autor pořadu Jan Tuna.

Vejce se uměle dobarvují tak, že se slepicím přidávají do krmiva syntetická barviva, aby byla jejich vejce žlutější. V tomto případě Kanthaxanthin E161g (potravinářská oranž).

Dříve se toto barvivo používalo do omáček, cukrovinek nebo zmrzlin, dnes je jeho použití v potravinách v celé Evropské unii zakázáno.

Barvivo naopak není zakázáno používat pro výkrm v živočišné výrobě nebo ve farmaceutickém průmyslu.

Vajec prý bude před Velikonoci dost. Kde, jaká a za kolik? V důsledku rozsáhlého únorového blackoutu v Texasu se strhla vlna varování jak před obnovitelnými zdroji energie, tak před odběrem elektřiny za spotové ceny. Data ale ukazují, že ani z jednoho český spotřebitel …
Lidé v Česku prožijí podruhé Velikonoce v lockdownu. Jejich nákupní chování se proto bude podobat tomu loňskému, přičemž se zároveň bude lišit od toho z doby před pandemií. V praxi to znamená, že s nižšími tržbami, …
Nedávný průzkum banky ING Česká republika přinesl zajímavá zjištění o tom, jak Češi svým chováním ovlivňují životní prostředí. Podle reprezentativního průzkumu zaměřeného na odpovědné a udržitelné chování, který …
Načíst další Došli jste až na konec! Čechy čeká drahé jaro. Už nyní přitom dochází k největšímu zdražování za posledních skoro osm let. Od zítřka navíc zdražují cigarety. Spotřební daň z krabičky stoupne ze dne na den o deset až třináct korun. Zdražení …
Jeden z největších finančních skandálů v dějinách Německa má dopad i na mnohé Čechy – nemohou platit svými kartami. Platební karty vydávané společností Wirecard jsou totiž od včerejška blokovány. Společnost je po …
Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Načíst další Došli jste až na konec! Česká ekonomika podle třetího zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku mezičtvrtletně o 0,6 procenta a její meziroční pokles činil 4,8 procenta. Ve srovnání s …
Americký prezident Joe Biden překvapuje razancí své fiskálně-expanzivní politiky. V Pittsburghu představil nový balík rozpočtových opatření v objemu 2,25 bilionu dolarů. Balík sestává zejména z infrastrukturních …
Burzovní debut společnost Deliveroo skončil obřím zklamáním. Emisní cena akcií společnosti byla stanovena na úroveň 390 pencí za kus. Po prvních minutách na londýnské burze se však cena akcie propadla na 271 pencí, …
Načíst další Došli jste až na konec!

Budete mít zájem:  Sexkoučka Poupětová: Nejvíce ji baví povídat si s lidmi o sexu

▷ Velikonoce 2021 – vše co potřebujete vědět (aktualizováno)

S každým příchodem jara přicházejí i tradiční svátky oslavující nový život a všechno s ním spojené. Velikonoce.

[toc_custom]

Pro věřící se jedná o nejdůležitější svátky v roce, pro ostatní o milou tradici, která se předává z generace na generaci.

Mnoho lidí dodržuje jednotlivé zvyky, aniž by věděli, proč vlastně. Kde se vzala pomlázka  a proč se pečou mazance?

  • S jakými koledami se chodí hodovat a co znamenají jednotlivé dny ve Svatém týdnu?
  • A kam o Velikonocích 2021 vyrazit, abyste si je užili podle svého gusta?
  • To vše a ještě mnohem více se o Velikonocích dozvíte v tomto článku.

Proč slavíme Velikonoce?

Velikonoce jsou největšími svátky křesťanů, spjatými s památkou smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jejich původ však sahá už do předkřesťanského období, kdy se jednalo o svátky jara oslavující příchod nového života a porážku zimy.

Slovanské a germánské národy uctívaly toto období svými pohanskými tradicemi a tak jsou Velikonoce určitou směsicí těchto pohanských i křesťanských zvyků.

Dominantní kulturní vrstva Velikonoc je však spjata s křesťanstvím. Základem křesťanských Velikonoc, které představují výchozí a nejstarší bod i obřadní cyklus křesťanství, je biblická zvěst o ukřižování, smrti a zmrtvýchvstání Spasitele Ježíše Krista.

Vajec prý bude před Velikonoci dost. Kde, jaká a za kolik?

Na tuto genezi Velikonoc poukazuje právě i název, odvozený od veliké noci. Tak byla pojmenovaná noc, po níž vstal Ježíš z mrtvých, noc největšího tajemství v duchovních dějinách. Tyto svátky slavili také Židé. Židovský svátek zvaný pesach křesťanským Velikonocům předcházel.

Židé oslavovali osvobození Izraelitů od nadvlády Egypta Mojžíšem, který je suchou nohou převedl přes Rudé moře. Zhruba od 5. století našeho letopočtu však bylo zakázáno pesach s Velikonocemi spojovat a svátky se nesměly navzájem křížit.

Kdy jsou Velikonoce 2021?

Velikonoce patří mezi tzv. pohyblivé svátky. Nemají tedy přesně stanovené datum, ale vypočítávají se podle prvního úplňku, který přichází po jarní rovnodennosti. Metodika výpočtu je tedy závislá na jednotlivých fázích měsíce, a tak se datum každý rok mění (zároveň se liší výpočty u jednotlivých druhů církví).

I když jsme zvyklí považovat za Velikonoce především několik dní před Velikonočním pondělím, tedy Svatý týden, dle křesťanského kalendáře je toto období mnohem delší. Celý cyklus totiž trvá až 50 dní.

Církev dala velikonočním přípravám a oslavám v kostele řád a reformami napravovala odklánění obřadů od biblického času a smyslu Velikonoc.

Jejich příprava začíná na Popeleční středu, tj. 40 dní předem, což by mělo být období pokání a půstu. O páté neděli postní (Judica, Smrtná či Smrtelná neděle) se v katolickém obřadu poprvé připomíná Kristova smrt.

Šestá neděle (poslední), postní neděle je Květná (Palmarum), jíž počíná velikonoční Svatý týden (Velký, pašijový týden). Jeho obřady určuje liturgie: podle ní spočívá těžiště Velikonoc ve třech dnech – Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Velikonoce i liturgický rok vrcholí slavností Zmrtvýchvstání Páně na Bílou sobotu (nebo jako noční slavnost vyústí na Hod boží velikonoční).

Jaký je konkrétní smysl jednotlivých dnů ve Svatém týdnu, který letos začíná v neděli 28. března a končí v sobotu 3. dubna?

(Boží hod Velikonoční pak připadá na neděli 4. dubna, Velikonoční pondělí je 5. dubna).

Květná neděle Květná neděle připomíná příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. V tento den se světí kočičky a kostely se zdobí i dalšími jarními větvemi v upomínku zelených ratolestí, jimiž byl Ježíš vítán.
Modré pondělí V tento den se kostely zdobily modrou látkou s tím, že by nikdo neměl pracovat. Dětem a studentům v tento den začínaly prázdniny.
Šedivé úterý Šedivé úterý rovněž nemá z křesťanského hlediska žádný velký význam, je to však den, kdy by měly hospodyňky začít uklízet a vymést z koutů všechny pavučiny.
Škaredá středa Škaredá středa je symbolem Jidáše, který zradil Ježíše Krista. V tento den by se neměl nikdo škaredit, jinak mu to prý zůstane.
Zelený čtvrtek Zelený čtvrtek je prvním významnějším dnem ve Svatém týdnu. Začíná totiž tzv. triduum a připomíná se Ježíšova poslední večeře spolu s jeho zajetím. V tento den se začínalo řehtat řehtačkami, zatímco kostelní zvony utichly.
Velký pátek Na Velký pátek byl Ježíš Kristus ukřižován. a Velký pátek se má držet půst a podle legendy se otevírají skryté poklady.
Bílá sobota Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Je to den rozjímání, nekonají se žádné liturgické obřady. Hospodyně o Bílé sobotě pečou mazance a beránky, chlapci pletou pomlázky.
Boží hod Velikonoční Nikoliv v pondělí, ale ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Jedná se tedy o nejdůležitější den Velikonoc – Velkou noc. V tento den se chodilo do kostela, světilo se připravené jídlo a probíhalo bohaté hodování.
Velikonoční pondělí Velikonoční pondělí už nepatří mezi křesťanské dny a tak se v tento den vykonávají ryze světské tradice. Chlapci chodí s pomlázkami koledovat, aby vyšlehali děvčata a vyhnali lenost a zajistili mládí děvčatům i po další rok.

Kdy budou Velikonoce 2021 a dále?

Pokud byste chtěli vědět, v jakých termínech budou vycházet Velikonoce v dalších letech, podívejte se na následující tabulku. Obsahuje data až do roku 2025.

Rok Svatý týden Velikonoční pondělí
2021 28. 3.-3. 4. 2021 5. 4. 2021
2022 27. 3.- 6. 4. 2022 18. 4. 2022
2023 2. 4.-8. 4. 2023 10. 4. 2023
2024 24. 3.-30. 3. 2024 1. 4. 2024
2025

Jiný kraj, jiný mrav. O Velikonocích to platí dvojnásob! – AHA.cz

Pro většinu české populace jsou Velikonoce především symbolem vítání jara. Pro věřící jsou daleko vážnější oslavou znovuzrození Ježíše Krista. Jak je na tom zbytek Evropy?

Velikonoční čokoládový zajíc, pečený beránek, osení v květináči, barvená vejce a pomlázka. To jsou klasické symboly českých Velikonoc.

Slovenské svátky jara se od těch českých příliš neliší. Tak jako u nás se chodí koledovat a barví se vajíčka. Jeden nepatrný rozdíl je v tom, že Slováci říkají pomlázce korbáč, nikoliv pomlázka. Na východě naší bývalé bratrské země jsou specialisté na děvčaty oblíbené polévání vodou.

Pro naše jižní a západní sousedy v Rakousku a Německu jsou typické okázalé velikonoční trhy. Pokud jde o tradice, děti se zde nejvíc zabaví hledáním ukrytých sladkostí a tzv.

„koulením vajíček“.

Rakušané hodně dbají na to, aby na Zelený čtvrtek snědli něco zeleného, a Němci se zas mohou pochlubit tím, že v jejich zemi se zrodila tradice velikonočních zajíčků a zdobení stromů vyfouknutými vajíčky.

Ortodoxní Poláci, pro které jsou Velikonoce především oslavou již zmíněného znovuzrození Krista, si potrpí na to, aby jídla servírovaná v tyto svátky byla důkladně posvěcena a aby v úterý po velikonočním pondělí děvčata chlapce důkladně zlili vodou.

Francouzi jsou vyhlášení gurmáni. To se nevylučuje ani o Velikonocích. Rádi si v tyto dny pochutnají na jehněčím v různých úpravách. Místo hodování malí frantíci vyhazují vajíčka do vzduchu. Vyhrává pak ten, komu vajíčko spadne na zem jako poslední.

Rozpustilí Španělé, o kterých je známo, že si umí užívat života, se o Velikonocích dost krotí a přepínají do náboženského programu. Vypravíte-li se do země Pabla Picassa v tomto období, může se vám stát, že vám cestu zkříží hromadné průvody se sochami Ježíše Krista.

Italští milovníci těstovin a kvalitní kávy mají Velikonoce ve znamení pikniků. Na kostkovaných piknikových dekách pak mají vyskládané nejrůznější sladké dorty ve tvaru holubice. Ráno si ke kávě rádi zakousnou slaný koláč s vajíčkovou náplní.

Zbankrotovaní Řekové se s barvením vajíček moc nepářou. Všechna nabarví na červeno a je to. Mají pro tuto agresivní barvu ale pádný důvod. Je pro ně totiž symbolem obnovy života. Nebylo by tedy možná od věci změnit barvu na vlajce… vzhledem k současné situaci Řecka… 🙂

Odměření Angličané si na rozdíl od Řeků barvení velikonočních vajíček užívají. Ač nemají pomlázky, koledníci mohou vykoledovat kromě obvyklých slepičích také křepelčí, krocaní, bažantí, ale i pštrosí vejce! Prim hraje i typická britská nezdravá strava. O Velikonocích Angličani totiž rádi soutěží v pečení a následném pojídání palačinek.

Jejich sousedé z věčně zeleného Irska pojídají vajíčka ve znamení ukončení trýznivého půstu. O Velikonocích by vás zde mohla zaskotačit roztančená drobotina. Když chtějí totiž malá Irčata speciální koláč, musí nejenom hezky poprosit, ale taky zatančit. 🙂

Budete mít zájem:  Farmářské trhy: Výjimky z EET mohou být pozitivní, ale…

I studená Skandinávie má svůj typický lokální velikonoční mrav. Finské děti chodí koledovat převlečené za čarodějnice a Norové zas v tento čas milují žlutou barvu a detektivky.

V nejčastější destinaci českých dovolenkářů se svátky jara pořádně zapíjejí. Typickou rakiji si Chorvati ale místo do klasických panáků nalévají do skořápek. Komu se při přiťukávání vajíčko nerozbije, ten vyhrává.

Pitkařské orgie bychom mohli očekávat i u Rusů. Opak je ale pravdou. Stejně tak jako Španělé se o Velikonocích i Rusové obracejí k Bibli a vodku nechávají na pár dní ladem. Obdarovávají se vejci a na znamení přátelství se pak třikrát políbí. Kromě toho slaví jako pravoslavní Velikonoce později než je zvykem. Už víte, kde budete trávit letošní Velikonoce…? 🙂

TÉMA VELIKONOCE – VÍCE INFORMACÍ ZDE

Podivuhodné velikonoční oslavy nejen na Velikonočním ostrově

22. 04. 2019 | Doba čtení 23 minut

Jiní kraj, jiný mrav, a o oslavách velikonočních svátků to platí dvojnásob. Jak se slaví na ostrovech shodného jména, na Filipínách, Islandu, v Anglii, Americe, Austrálii?

Velikonoční ostrov

Osamocený ostrov, který utvářely jen živly, sopky, mořský příboj, slunce a déšť dostal jméno Velikonoční ještě dávno před tím, než tam lidé přijali křesťanství.

Oslavy těchto svátků jsou kombinací ortodoxního křesťanství a starých domorodých zvyků rapanujců. Slaví se tancem, karnevalem a bujarými oslavami Tanga Rapau, ptačího muže.

Ostrov i jeho obyvatelé se ozdobí květinami a po celé Velikonoce se ve dne i v noci zpívá a hraje na kytary a ukulele.

Nejdřív vše probíhá jako v Evropě, jen snímání z kříže a uctívání je typicky jihoamerické.

Ministranti obřadně vyjmou z korpusu hřeby, sundají Ježíšovo tělo, ruce, které mají v ramenou ohýbací klouby, stáhnou k Ježíšovu tělu tak, aby mohli korpus uložit na improvizované lůžko, a ležícího Krista uctívají všichni účastníci bohoslužby nejen pokleknutím, ale i políbením. Obřad se protahuje, jak to jde. Přitom se pořád zpívá a hraje na strunné nástroje.

V některých vesnicích staví velikonoční loďky, na které posadí figurínu Ježíše a pouští je při odlivu na moře, což má napodobovat Kristovo nanebevstoupení. Zdobí se také sopečné jeskyně, aby vypadaly jako chrámy a tam jsou svorně vedle sebe Kristus a Tanga Tamanu, ptačí muž.

Někde se udržuje starý zvyk, kdy bojovníci museli doplavat k největšímu ostrovu a najít tam vejce ptáka Manu Tara. Ten, kdo se první vrátil s vejcem zpátky, stal se Tanga Tamanu – ptačím mužem roku, tedy králem.

Pořádají se také soutěže v jízdě z travnatých kopců na kmenech banánovníků, které jsou dost nebezpečné. Kmeny jsou totiž velice hladké a tráva kluzká, a tak jde někdy až o život. Běhá se také kolem sopky Rano Raraku s třiceti až padesáti kilogramy banánů na zádech.

Velikonoce se slaví jen na Velký pátek, Velikonoční pondělí je normálním pracovním dnem.

Velká Británie

Svátky tu začínají Masopustním úterkem, známým jako palačinkový den. Palačinek mají stovky na sladko i slano se všemi možnými i nemožnými náplněmi a polevami.

Převládají ale barevné palačinky, růžová vítězí většinou ve tvaru zajíčka i s vousy, Bunny pancake.

Dalším jídlem, bez kterého nemůže Angličan přežít Velký pátek, je Hot Cross Bun, což jsou speciální máslové kořeněné velikonoční briošky, které vypadají jako malé balíčky převázané provázkem, jde ale o kříž.

K jídlu se podává kromě palačinek jehněčí pečeně se sladkými topinambury, mladou jarní zeleninou a kopci jakýchkoliv poživatelných divoce rostoucích i pěstovaných zelených bylinek. Oblíbený je na Velikonoce rajský salát, ovšem saláty v Anglii a u nás jsou nebe a dudy.

Anglický rajský salát jsou prostě pokrájená, posolená, okořeněná rajčata pěkně poskládaná na nějakém zeleném listě, případně ještě s olivami nebo s jinou zeleninou, na které se kápne pár kapek olivového nebo sezamového oleje.

Stejně jako o Vánocích nesmí nikdy chybět v Anglii na stole o Velikonocích velikonoční dort.

Velikonoce jsou tu posledních sto padesát let díky německé velikonoční vaječné invazi ve znamení vajec. K dostání jsou kromě vajec slepičích a křepelčích také krocaní, husí, bažantí, kachní, pštrosí, dokonce místy i drozdí, která jsou považována za výjimečnou zdraví prospěšnou lahůdku a afrodiziakum. Proto jimi často ženy obdarovávají své partnery.

Vytváření a malování kraslic není ve Velké Británii příliš rozšířené, spíš je v poslední době lidé sbírají, nebo si je dováží ze zemí, kde jsou kraslice tradiční. Nejdůležitější jsou ale vejce čokoládová, která se ukrývají po bytech a domech. Bývají malinká, ale i půlmetrová! Nosí je velikonoční zajíc, který je poschovává i s dárky stejně jako v Americe.

Velmi často se vyrábějí ohromná dárková kašírovaná nebo papírová vejce potažená barevnými stanioly, do kterých se dávají dárky.

Ovšem v některých oblastech schovává vajíčka s dárky liška, a proto místy chodí děvčata a mladé ženy v kostýmech lišky s košíčky, ve kterých mají čokoládová vajíčka a drobné dárečky. Za nimi vyráží smečka „psů“ a ukrytá vajíčka hledá.

Kdo najde, dostane od lišky, která ho schovala, hubičku. Tento zvyk zřejmě pochází z dob, kdy o Velikonocích bývaly pořádány skutečné hony na lišku. 

Amerika

V USA říkají Velikonocům Easter a jejich symbolem je jednoznačně neposedný zajíček. Ten o velikonočním měsíci zcela ovládne Ameriku a setkáte se s ním všude, kam se podíváte, dokonce i na toaletních papírech a plenkách pro malé i velké.

Zajíčci jsou doslova všude, neutečete před nimi, ani se neschováte.

Leckdy vás to ani nenapadne, protože za zajíčky se převlékne o Velikonocích polovina žen a v tomto kostýmu nedostatečně skrývajícím ženské přednosti chodí celé dny, schovávají vajíčka a rozdávají dárky.

Easter Bunnys zkrátka v toto období vládnou Americe daleko víc než z mrtvých vstalý Ježíš. Ne, že by v Americe nebyli věřící, právě naopak, víra je pro Ameriku základní stavební kámen, a také je tam nejvíc církví a sekt na světě. Kostely, kazatelny a modlitebny všech církví a sekt jsou o Velikonocích nabité k prasknutí, ale zajíček je na prvním místě.

A díky tomu se o velikonočním čase nejedí leckde vejce, králíci, zajíci a drůbež. Naopak se slepicím vystrojují stromečky a hostiny s barevnými vajíčky a králíci se vystavují v barevných krmelcích s mrkvičkou a chutnou zeleninou. Vypadají jako malé barevné baráčky pro panenky nebo perníkové chaloupky.

Děti je s rodiči dávají na zahrádky, do parku nebo do polí a lesů.

V mnoha místech chodí děti převlečené za zajíčky nebo kohouty, obcházejí stavení a koledují. Také se často ozdobí stromek na zahradě jako u nás na Vánoce a pod ním jsou všemožné dárky, především ale sladkosti. Rodiče s dětmi barví kraslice a pak začíná lov na vajíčka, která podle pohádky neposedný zajíček schovává všude po domě i zahradě.

 V Americe nemají volné Velikonoční pondělí, ale Velký pátek. V neděli se hoduje – podávají se tradiční pokrmy, jako je pečená šunka, sladké brambory, zelenina nebo jehněčí pečínka. O Velikonocích pořádají v Americe a v Kanadě své oblíbené kratochvíle dřevorubci.

Na vysoký, do roviny seříznutý kmen postaví vejce a dřevorubec musí vylézt až nahoru a kmen i s vejcem tak 10 cm tlustý pilou seříznout, aby vejce zůstalo jako na talíři, a pak s ním slézt a dát ho velikonoční královně. Za celou dobu mu samozřejmě nesmí spadnout a rozbít se, což je prakticky nemožné.

Povede se to obyčejně tak jednomu a ten se stane králem Velikonoc. Všichni ostatní potom musí vítězi splnit každé přání, platit za něj útratu a obsluhovat ho až do rána.

Jinde je zase kůl vyhlazený do hladka, pomazaný tukem a nahoře je také vejce, pro které musí borci vylézt jen v trenýrkách. Konec je obdobný. Když se to někomu podaří a vejce přinese nerozbité, splní se mu každé přání. Většinou ale nedokáží po hladkém namaštěném kmeni vylézt ani nahoru. Zato je to velká legrace.

V prérijních státech mají zase velikonoční vílu a čarodějku Beautiful Shepherdess, někdy ji říkají prostě jen Beauty. Je to zřejmě proto, že přibližně v tuto dobu se vyháněly v Evropě ovce a dobytek na pastvu a pionýři si sem tento zvyk přenesli. Krásnou pastýřku představuje zvolená nejkrásnější místní krasavice.

Je oblečená do průsvitných šatů až po paty a na šatech a ve vlasech má spousty bílých dlouhých pentlí. Je velmi plachá a před lidmi se schovává. Všichni ji hledají, a aby jim to usnadnila, nechává sem tam na zemi bílou pentličku. Ten, kdo ji najde, dostává obyčejně ohromný dárkový koš a rožněného beránka.

Ona pak vybere z místních mužů a mládenců jednoho, kterého obdaruje zlatým vejcem a tomu věnuje až do půlnoci svou pozornost a dělá mu společnost.

U moře se místy schovává do hloubky zlaté vejce, pro které se potápějí svobodné ženy nebo vdovy a ta, která ho jako první vyloví, může si vybrat ze svobodných mužů, kterého chce, a ten se stane až do rána jejím princem. Tento havajský zvyk se rozšířil i v turistických střediscích podél amerického pobřeží.

Austrálie

V Austrálii je volný Velký pátek i Velikonoční pondělí, což má za následek, že se velká města často přes Velikonoce úplně vylidní a lidé využívají krásných dnů k výletům do přírody a k milovaným sportovním i kuriózním závodům a různým festivalům.

Budete mít zájem:  Nigérie nabízí sňatky lidem trpícím nemocí AIDS

Jedním z nejzajímavějších a nejzábavnějších velikonočních závodů je běh s vajíčkem. Závodníci se postaví na startovní čáře s vajíčky na lžících a na startovní signál vyrazí na trať.

Soutěžící běží plnou rychlostí a lžičku drží jen jednou rukou.

 Držení lžičky dvěma rukama nebo přidržování či narovnávání vajíčka je striktně zakázáno! Pokud soutěžícímu vajíčko spadne, musí zastavit, zvednout ho, vložit zpátky na lžíci, vyvážit a teprve pak pokračovat v závodě.  

I v Austrálii zdomácněl zvyk Egg Hunt, při kterém děti hledají v zahradách vajíčka, která tam schoval velikonoční králíček či zajíček, stejně jako v USA a v Anglii, odkud sem tento zvyk dorazil. Králíky ovšem nemají v Austrálii v oblibě, považují ho za škůdce číslo jedna. Proto se tam víc uplatňuje malé ušaté chráněné zvířátko Bilby, které vejce dává do džbánků, většinou čokoládových.

Velikonoce na Filipínách Zdroj: archiv Jiřího Zemana

Filipíny

Nejpodivněji oslavují Velikonoce v poslední zemi, která bývala až do roku 1946 americkou kolonií. Nechávají se dobrovolně zaživa ukřižovat, někteří to dokonce opakují pravidelně.

Ti, co nebudou ukřižování, jdou v průvodu za těmi, co si vlečou kříže, a nechávají se bičovat bambusovými pruty, nebo se bičují sami.

Na konci bičišť jsou často železné kuličky, hřebíky nebo háčky, takže jde o krvavé divadlo a všichni lidé propadají blouznivé náboženské extázi.

O Velikonocích se také pořádají kohoutí zápasy, jejichž výtěžek se dává církvi na opravu kostelů a koupi nových uměleckých děl s tématem Ježíše Krista, Panny Marie nebo dalších svatých.

Peníze z kohoutích zápasů církev rovněž rozdává potřebným v sirotčincích nebo domovech důchodců či špitálech.

O Velikonocích také nosí Filipínci v procesích Pražské Jezulátko (Bambino di Praga), které je tam ctěnou náboženskou ikonou známou jako Santo Niño.

Německo a Rakousko

Velikonoce tu jsou stejně jako Vánoce neodmyslitelně spojené s různými trhy. Ale také k nim patří velikonoční zajíček, a především pestré kraslice. Bez nich si Němci svátky neumí ani představit. Potkáte se tu však i s mnoha dalšími tradicemi, které se kraj od kraje liší.

Německé děti na Hod boží velikonoční obdarovává zajíc, od kterého dostávají drobné dárky. Především ale děti vyrábějí malá slaměná hnízda, která pak rodiče schovají různě po domě. Do těchto hnízd pak „snese“ vajíčka zajíček, liška, čáp, jezevec, kukačka nebo kohout – záleží na tom, v jaké části Německa se nacházíte.

Na mnoha místech jsou tyto dny spojené s masovými sportovními velikonočními soutěžemi v podobě přenášení, házení, koulení či rozbíjení vajec. Mezi oblíbené disciplíny patří házení vejce co nejdál nebo nejvýš – je ovšem třeba je při pádu zase chytit tak, aby se nerozbilo.

Velkou zábavou jsou soutěže se syrovým vejcem, které mají tanečníci mezi čelem, a musí tančit, aniž jim spadne, dokud nezůstane na parketu jen jeden pár, který se stane králem Velikonoc. Velmi oblíbené je také přehazování syrového nebo vařeného vejce přes střechu domu.

Jeho majitel se o to pokouší a ostatní členové rodiny se snaží na druhé straně vejce chytit, aniž by se rozbilo. Hod má ochránit stavení před bleskem.

Na Bílou sobotu to v Německu vypadá, jak když celé vzplálo. Němci všude zapalují ohně, které vyhánějí zimu a vítají slunce. Oheň jim měl zajistit plodnost, růst a dobrou úrodu.

Koledníky s pomlázkami v této zemi ale nepotkáte, pomlázku z vrbových proutků tady neznají. Velikonoce jsou pro Němce ale především církevním svátkem.

I nevěřící lidé v tomto období chodí do kostela a koná se řada procesí.

V Rakousku je to podobné. Velikonoce mají význam především náboženský, ale velmi rádi je slaví i ateisté. Nejdůležitějším dnem není Velikonoční pondělí, ale jemu předcházející sobota a neděle.

Symbolem rakouských Velikonoc jsou preclíky ve tvaru věnečku. Každoročně se soutěží, kdo vytvoří největší preclík. Vítěz dostával potom podle krajů prase, ovci, kozu nebo krávu.

Dodnes je to podobné, ale místo krávy obdrží vítěz třeba traktůrek, sekačku nebo vyorávač brambor.

Dodržuje se zde tradice, že na Zelený čtvrtek se musí jíst něco zeleného. Proto Rakušané vyrážejí do lesa a na louky pro zelené byliny. Jedí úplně všechny, které se dají sníst. Vaří bylinkové polévky, dělají z bylinek špenáty jako náplň do buchet nebo palačinek. Dávají je rozsekané do obdoby naší hlavičky. Pečou třeba štrůdly s divokým česnekem a kopřivami.

Rakušané věří, že sníst vejce, které slepice snese na Zelený čtvrtek, přináší štěstí a zdraví. Na Velký pátek se dodržuje půst, který končí po sobotní bohoslužbě, při níž se světí pokrmy. Hospodyňky přinášejí ve vyzdobených košíčcích maso, klobásky i chléb. Na Bílou sobotu se dělají stejně jako v Německu tradiční ohně, které mají spálit zimu.

Slovensko

Na Slovensku je tradicí hodování, polévání vodou a korbáč. V pondělí chodí muži a chlapci po domácnostech a zalévají či vyplácejí ženy a dívky ručně vyrobeným korbáčem z vrbového proutí. Stejně jako u nás dostanou za svou snahu vejce. Polévání se dodržuje převážně na východě Slovenska, kam přešel tento zvyk z Polska a Ukrajiny.

Hezký velikonoční zvyk měli v německých menšinách karpatských Němců (jsou tam dodnes) mezi Starou Lubovňou a Orlovem. Vzali totiž na ramena buď ovci, nebo svou milou a museli s ní vyběhnout na vrchol hory nad vesnicí.

Kdo vynesl ovci, stál se králem Velikonoc a přes svátky mohl požádat prakticky o cokoliv, šlo hlavně o služby ve stavení nebo na poli. Mohl také ovci darovat otci dívky, po které toužil, a ten ho nesměl odmítnout.

Ovšem upřímně řečeno, vynést ovci bez odpočinku až na vrchol dokázal skutečně málokdo.

Pokud někdo ale vynesl na zádech svou vyvolenou a v náruči ovci a tu daroval rodičům, byla ruka v rukávě, museli mu ji dát, i když byl jen dráteník s holým zadkem a nevěsta byla dcerou největšího statkáře ve vesnici. Ale podle historika Raimunda Friedricha Kaindla se to stalo za půl tisíciletí jen dvakrát.

A co zbytek světa?

  • Na Islandu místy pečou muži slané cibulové buchty a za ty dostanou, když ženám chutnají, velikonoční vajíčko s rybími nebo ptačími ornamenty. Když prý některý muž darované vajíčko před dárkyní sní i se skořápkou, znamená to totéž, jako by ji požádal o ruku, a ona ho nesmí odmítnout. Ale může mu prý dát jeden úkol, a když ho nesplní, nemá na ni už žádný nárok.
  • Ve Finsku se muži a mládenci, když chtějí dostat vajíčko, musí svléknout a skočit dírou v ledu do ledově studené vody. Pokud se jim podaří vyplavat, dostanou od něžného pohlaví vajíčko a velkého panáka alkoholu a ženy je musí zahřát třením v náruči. O jaru si tu mohou v době Velikonoc většinou nechat jen zdát. O to více si připomínají rozkvetlé kytičky, oblíbená kuřátka a vajíčka, když ne jinak, tak alespoň poskládané a vystříhané z papíru. Stejně jako u nás i ve Finsku chodí děti koledovat. Tradice vychází ale z úplně jiných pověr – říká se, že období od Velkého pátku do Božího hodu je časem, kdy zlé čarodějnice brázdí v rejích oblohu na svých košťatech a scházejí se u hořících ohňů. Proto tu potkáte všemožně vymóděné babizny s bradavicemi a kočkami, které se toulají ulicemi finských měst. A jejich opravdu hodně. Převléknou se za ně prakticky všechny ženy od desíti do sta let.
  • V Maďarsku ženy a dívky polévají vodou, aby byly plodné. Muži následně dívku postříkají parfémem a dostanou vajíčko, koláč nebo alkohol. Ani v Maďarsku nechybí pečená masa a sladké kynuté buchty. Navíc jsou tam na pustě oblíbené velikonoční turnaje v půlení vajec bičem.
  • V Itálii se z kynutého těsta pečou velikonoční holoubci zdobení mandlemi a k snídani se v pondělí podává torta rustica, slaný koláč s vaječnou náplní.
  • V Chorvatsku mají zvyk přiťuknout si vajíčkem. Do skořápky si lijí pálenku. Tomu, komu zůstane skořápka celá, vyhrává štamprle rakije navíc.
  • V Portugalsku často leckde před kláštery nebo kostely kněží upečou vola a každý, kdo přijde, si může odříznout kolik chce, a do mísy vedle vhodí dobrovolný obnos pro potřebné.
  • Ve Španělsku prochází na Velikonoce procesí se sochami Ježíše Krista. Na hlavě mají špičaté kapuce a někteří na výraz pokání nesou kovové řetězy. Procesí vypadá dost děsivě.
  • Na karibském ostrově Guadaloupe tradiční Velikonoce začínají již o týden dřív. Karnevalové veselí, průvody obyvatel v maskách a trefných kostýmech vrcholí na Popeleční středu. Stejně jako ve většině jihoamerických zemí se za zvuku muziky a tance městy táhnou procesí věřících v extázi,
  • Řekové barví vajíčka pouze na červeno. Barva symbolizuje obnovu života a ukřižování Ježíše Krista.
  • V Irsku se pojídají zelená vajíčka na uzavření půstu a kdo chce velikonoční koláč, musí zatančit.
  • V Norsku mají již bezmála dvě stě let velikonoční svátky spojené s detektivkami. Dokonce i potraviny a oblečení mají potištěné detektivními příběhy. Jinak rožní na kopcích selata nebo jehňata či kůzlata a kdo přijde, dostane za vajíčko a panáka, co hrdlo ráčí. 
  • V Mexiku vyrážejí lidi do ulic s transparenty či krabicemi nebo figurínami, které symbolizují Jidáše. Ty se věší, pálí nebo se do nich zuřivě mlátí.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *