V Česku se čím dál víc pijí piva „dvanáctky“

Jak silné doopravdy je české pivo

05.10.2018 20:01 Původní zpráva

Říjen je měsícem bavorského Oktoberfestu a jeho tuzemských napodobenin. TÝDEN proto rozlouskl věčnou hospodskou disputaci. Je dnešní pivo silnější, nebo slabší, než bývalo za Husáka či za Masaryka? A je opravdu možné vypít stovku půllitrů za den?

Zraněný houbař měl v krvi 8,83 promile alkoholu. Pil jsem jen pivo, tvrdil. Tak zněl titulek jednoho z nejčtenějších textů internetového zpravodajství z počátku minulého týdne. Jedenačtyřicetiletý houbař dorazil do nemocnice ve slezském Krnově s podvrtnutým kotníkem.

Zranění, které si údajně způsobil v lese, však bylo natolik vážné, že lékaři ihned chystali operaci. „V rámci předoperačního vyšetření jsme mu nechali udělat krevní odběry na přítomnost etanolu v krvi. Po přepočítání hodnot jsme zjistili, že pacient má v krvi 8,83 promile alkoholu.

Přiznal jedno a půl piva, které vypil po úrazu,“ konstatoval krnovský ortoped Jiří Stošek, když pacient skončil místo na operačním sále na jednotce intenzivní péče – aby nezemřel na otravu alkoholem. Množství etanolu v houbařových žilách bylo neslučitelné se životem, a přitom tenhle „pivař“ s personálem normálně komunikoval.

Jisté je, že jen z jednoho a půl piva na „domácí promilový rekord“ nedosáhl, sám nakonec přiznal i požití tvrdého pití.

Pivo a jeho grády

Ale ani pivo nelze považovat za sodovou vodu. Nebudeme to natahovat. Dnešní pivo je o poznání silnější než třeba to ze šedesátých let.

Nebo z éry slavného pivaře Jaroslava Haška, jehož románový hrdina Švejk byl na tekutém českém chlebu závislý stejně jako jeho literární otec.

Autor tohoto textu vyslechl již desítky hospodských disputací, zda zrzavý mok dříve obsahoval více alkoholu ve srovnání s tím dnešním. Anebo jestli pivo bývalo slabší.

Naposledy v hospodě v jihočeské Horní Stropnici, což byla i jedna z inspirací k tomuto textu.Host A, asi sedmdesátiletý penzista: „To ti povídám, vole, pivo bejvávalo jak voda. Chlapi jich dávali dvacet třicet za večer. Dvanáctka byla jak desítka.“

Host B, asi čtyřicetiletý muž v montérkách: „Co žvaníš, dědku. Táta v té době taky žil. Pivo bylo mnohem lepší, žádná voda jako dneska. A silnější.“

Pravda je, že pivo mělo méně alkoholu, což potvrzuje třeba článek publicisty Karla Hvížďaly v Mladém světě z 9. prosince 1969. Vrchní sládek plzeňského pivovaru Dušan Šembera v něm vysvětlil čtenářům, že dvanáctka v průměru obsahuje 3,7 až 3,9 % alkoholu a desítka 2,6 až 2,9 %. Dnes je průměr u desítky 4 % a u dvanáctky 5 %. To je dost velký rozdíl, který může hlavu pivaře docela zamotat.

Počátky europiva

Pivo zůstávalo slabší i v průběhu osmdesátých let. Odborná publikace Příručka pro výčepníky z pera Jaroslava Hospra uvádí stejná čísla jako sládek Šembera ještě v roce 1983. „Pivo i tehdy skutečně obsahovalo méně alkoholu, změnu si postupně vynutili až jeho konzumenti. Respektive stále pohodlnější konzumní společnost,“ říká předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Rozhodně však naši otcové a dědové nepili žádné europivo. Nešlo o „vodu“, jak vzpomínají v Horní Stropnici. „Pivo bývalo hutnější a velmi chutné, za což mohl zbytkový extrakt, který nezkvasil. Ale právě díky nižšímu prokvašení se v pivu nevytvořilo tolik alkoholu jako dnes,“ poučuje Šámal. Jenže zákazníkovi se tohle „živé pivo“, jemuž se také říkávalo chlebnaté, líbilo stále méně.

A už v šedesátých letech pokukoval na Západ. „Pijáci se naučili pít očima. Chtějí, aby pivo mělo jiskru,“ psal Karel Hvížďala v citované reportáži z roku 1969. Mistři z pivovarnického oboru se tehdy v Mladém světě shodli, že „český pivař chce být dobrovolně klamán“, když touží po „jiskrném pivu bez vitaminů“ – po chemickém pivu, kterému se v šedesátkách říkalo „vědecké“.

Dnes je to europivo.

A alkoholu přibývalo

„Ve světě se tímto způsobem změnilo pivo už v šedesátých letech minulého století, u nás byl proces dokončen v devadesátých letech,“ vysvětluje TÝDNU předseda Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Když se tuzemské pivovary vybavily moderním technickým zařízením, začalo se pivo lépe dokvašovat a zůstávalo v něm méně zbytkového extraktu (cukru). Prokvašenější pivo ale bylo najednou silnější, přibylo průměrně procento alkoholu.

„Množství alkoholu v pivech se zvýšilo především díky čistějšímu a intenzivnějšímu kvašení. Roli v tom hrají i podstatně kvalitnější suroviny používané při výrobě,“ říká Šuráň.

Za dnešní silnější pivo tedy může moderní technické vybavení sladoven a pivovarů, kvalitnější suroviny i kvalitnější kvasinky. Čeští sládci nicméně nikdy „neprokvašují do mrtě“, jak je tomu u globálních europiv.

„Právě zbytkový extrakt dělá z českého piva fenomén,“ potvrzuje předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal, podle něhož se nejvíce extraktu uchovává v Plzeňském Prazdroji. „Naše pivo se skutečně během let výrazně nezměnilo.

Stále využíváme tradiční receptury i postupy, nedošlo ani ke zvyšování množství alkoholu,“ potvrzuje Jan Enge, vrchní sládek plzeňského pivovaru.

Návrat k tradicím

K tradici méně prokvašených piv se postupně vracejí drobní výrobci piva. „Hlavně u minipivovarů jsou většinou piva méně prokvašená, a tak mají i méně alkoholu,“ říká Šuráň.V republice už vaří tekutý chléb přes 400 malých pivovarů. „A každý týden se otvírá další,“ spočítal předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Šámal.

Podle svých slov musel asi milionkrát vysvětlovat rozdíl mezi stupňovitostí piva a obsahem alkoholu. Našinec si totiž pojmy stále plete. „Platí zákon o zachování hmoty. To znamená, že dvanáctka obsahuje dvanáctiprocentní cukerný roztok, který vznikl ze sladů působením enzymů a tak dále.

A působením kvasinek se cukerný roztok mění na kysličník uhličitý, vodu a alkohol,“ pouští se Šámal znovu do pivní osvěty pro laiky.

Odborně řečeno, dvanáctistupňové pivo obsahuje dvanáct procent zkvasitelného extraktu v původní mladině. A ještě jinak: dvanáct stupňů znamená, že v pivu je dvanáct procent extraktivních látek, z nichž se více než třetina promění na alkohol.

Dvanáctka tedy neobsahuje dvanáct procent alkoholu, jak si leckdo myslí.

Podle nedávného průzkumu pivovarníků totiž 80 procent dotázaných osob chybně uvedlo, že stupňovitost piva označuje obsah alkoholu v procentech.

To by mělo pivo sílu vína a už po dvou půllitrech by byl nejeden pivař namol. Současná česká piva obsahují alkohol v tomto rozmezí: 10°: 3,5 až 4,5 % alkoholu, 12°: 4,5 až 5 % a speciální piva: 5,5 % a více.

Sto půllitrů denně

Slavný plzeňský rodák, herec Miroslav Horníček vyprávěl pozoruhodnou pivní vzpomínku: „Za mého dětství v Plzni byli takoví borci, kteří vypili 80 až 120 piv. Tihle tlustí pivaři seděli v hospodě U Kreků nebo U Salzmanů, kde se zásadně muselo čepovat pivo bez pěny, třeba od rána od sedmi hodin do půlnoci.“

Horníčkova pivní latina? „Rozhodně ne. V plzeňském pivovaru jsem pracoval od roku 1975 a ve sklepě na šalandě tam byla tabulka a na ní dvě jména. U jednoho jsem viděl číslo 86 a u druhého 80. To bývala denní norma některých pivovarských dělníků,“ vzpomíná předseda pivovarského svazu František Šámal.

Stejní „borci“ se tehdy dali najít i v některých hospodách v Praze a jinde v Čechách. Tihle tlustí pivaři vypili za den tolik půllitrů, kolik činila tehdejší průměrná roční spotřeba piva na osobu na Slovensku, což bylo 50 litrů, tedy 100 piv.Podle Šámala se i dnes najdou rekordmani, kteří lupnou na posezení desítky piv.

Milovníci dvanáctky to ovšem mají složitější než jejich kolegové třeba ze sedmdesátých let, protože dnešní silnější pivo leze rychleji do hlavy.

Zásadně se mění celá kultura pití piva, obrovské pivní břicho už není znakem českého hospodského hrdiny, ale spíše vážné nemoci. „Takoví pivaři umírali v poměrně brzkém věku.

Když byli z různých důvodů odstaveni od piva, v podstatě podlehli dehydrataci, protože jejich tělo bylo zvyklé na obrovské množství vody,“ vzpomíná Šámal na pivovarské dělníky, kteří už jsou na pravdě boží. A plzeňský sládek Jan Enge dodává neutrálně: „Všem spotřebitelům doporučuji zodpovědnou konzumaci alkoholu.

“ Prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň je konkrétnější: „Pivaři, kteří vypijí deset až patnáct piv za večer, vymírají a nastupuje generace, jež si pivo vychutnává. A ta se zastaví na čtyřech až pěti pivech.“

A co česká pivní budoucnost? Přibude v pivech alkoholu, nebo lékařská lobby donutí pivovary vařit slabší mok? „Obsah alkoholu v pivech již nejspíš stoupat nebude, ale uvidíme, co nám vyšlechtí mikrobiologové. Co chce český pivař? To kdyby někdo věděl, tak má Nobelovku nebo si ho pivovary pozlatí,“ přemítá Šuráň.

Za více alkoholu mohou nároky pivařů
Proč ještě na počátku devadesátých let některé pivovary vařily piva s nižším obsahem alkoholu, než jaká dělají dnes? Dost o tom ví předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal (66), absolvent Vysoké školy chemicko-technologické v Praze s dlouholetou kariérou v předních pivovarech. Desítka dříve obsahovala třeba jen 2,9 % a dvanáctka 3,9 % alkoholu, dnes jsou to obvykle 4 % alkoholu u desítky a 5 % u dvanáctky. Proč jsou piva silnější? Je pravda, že pivo mělo méně alkoholu. Zjednodušeně řečeno to bylo způsobeno tím, že piva nebyla úplně prokvašená a zůstával v nich velký zbytek extraktu. Proto se dříve mluvilo o takzvaném chlebnatém pivu a asi znáte pořekadlo, že pivo je tekutý chléb. Takovým pivem se dalo opravdu zčásti zasytit. Cukr dostatečně neprokvasil – to je podobný proces jako u burčáků, které mají zhruba o polovinu méně alkoholu než čirá vína? Přesně tak, to je úplně stejný systém. Máte tam víc cukru, takže v pivu je méně alkoholu. Konzumenti ale postupně žádali jiné pivo, odfiltrované a s delší trvanlivostí. Souviselo to i s tím, že se přestávalo chodit pro pivo se džbánem a lahváč si měl udržet kvalitu po delší dobu. To se přitom za socialismu moc nedařilo, protože zdaleka ne každý pivovar měl výkonné pastéry, které by zahubily kvasinky, aby kvašení nepokračovalo. Zákazníci proto v krámech pořád otáčeli flaškami, aby viděli, zda se pivo nezkazilo. O jaké době přesně mluvíme? Pivovary si začaly pořizovat kvalitní technologická zařízení, která pomohla prodloužit trvanlivost, od sedmdesátých let. Než se jimi vybavily všechny velké pivovary, trvalo to asi do roku 1995. Nebylo zbytí, vyžadovala to konkurenceschopnost. Jak by nám dnes chutnala piva vařená třeba v šedesátých letech? Chutnala, a velmi. I ta z první republiky a z časů Rakouska-Uherska. Bývala to takzvaná plná piva, na rozdíl od současných europiv, jakkoli ten termín nemám rád, která jsou hluboce prokvašená. To je alkohol, kysličník uhličitý, zlatavá barva a pěna. Ale už žádný extrakt, který dává pivu hutnost. České pivovary také vyrábějí europiva? Tradiční české pivo zůstává fenoménem kvůli takzvané pitelnosti, což ho odlišuje od většiny zahraničních značek. Vypití jednoho piva nabádá k objednání dalšího, pak už záleží na rysce, kterou má každý z nás jinou. Někdo si dá tři, jiný pět. Ale právě ta pitelnost je způsobena obsahem zbytkového extraktu v pivu. Z velkých značek je nejslabší dvanáctkou Plzeňský Prazdroj, znamená to tedy, že je to ve srovnání s jinými nejméně prokvašený ležák? Pilsner Urquell opravdu obsahuje poměrně velký zbytkový extrakt. Ve srovnání s novodobými pivy je proto dnes Plzeň něco jako lepší desítka, tedy z hlediska alkoholu. Ostatní ležáky mají extraktu méně, proto jsou i více alkoholické. Plzeň je dost drahá, proč nevyrábějí slabší ležáky i jiné pivovary? Když chcete vypít deset piv za večer, tak zkrátka musíte přejít na desítku. I desítka je dnes dost silná. Nedovedu si představit, že bych jich dal třicet za večer, jak se to běžně stávalo v osmdesátých letech v západočeských Klatovech v hospodě Na Rychtě, kam chodíval můj strýc. Proč byste měl vypít na posezení třicet piv? Sám preferuji ležák, dva půllitry denně. Pro dospělého chlapa je to ta správná míra i z lékařského hlediska, to je zdraví prospěšná dávka. Od předsedy Českého svazu pivovarů a sladoven bych čekal trochu větší splávek. Tak samozřejmě, mimořádně dojde k výkyvům, ale pořád jsou to dvě piva. První a poslední, jen ty půllitry mezi nimi nesmím počítat.
Budete mít zájem:  Znáte léčebné účinky hořčice?

Na rande se zubatou

V Plzeňském Prazdroji byli pasováni dva noví bednáři Pivovar vyrobil k výročí republiky Lipový ležák To jsou netradiční ingredience, které v běžném pivu zákazník neobjeví. Pivní skaut: skutečně přátelský pivovar v Malešově navazuje na staletou tradici Jsem z Plzně a mám rád pivo, zajímalo mě, co za tím stojí Minipivovary táhnou.

Prazdroj uvařil speciál s Matuškou Velká Bystřice si nechala uvařit sváteční pivo, které se snaží přiblížit sto let staré receptuře Neopakovatelná chuť piva našich předků překvapí svou lahodností Vaří zde totiž pivo podle receptu až z renesance. Pivovar v rozletu.

Restaurace Ossegg vsadila na moderní českou kuchyni Jedenáctka je na chuť i žízeň, říká nový člen pivovarské síně slávy Pivovary odstartovaly vlnu zdražování v hospodách Po ohlášeném zdražování předních českých pivovarů navyšují cenu zlatavého moku i hospody a restaurace. Pivovar mezi paneláky, kde servírují pivo s čokoládou Úplně božské! Pivovar Spojovna nabízí ale mnohem víc než jen tuto neobvyklou kombinaci pro fajnšmekry.

V Žatci uvařili pivo pro ženy s rakovinou prsu Pivovar uvařil Jarošovskou Cérku Letošní ročník Karolina Oktobeerfestu v Ostravě začíná už dnes V Česku se čím dál víc pijí piva dvanáctky Pivo Karlín Nejšlechetnější pivovar najdete v Česku, píše britský Guardian 9. Snáze se dostáváme na trhy, kde vaření piva nemá tradici 8. Jak silné doopravdy je české pivo 8.

Nový pivovar v Turnově 8. Nový pivovar v Praze na Letné 8. Dům u Tomana v Brně se otevře už během podzimu! Žatecký pivovar našel firmu pro stavbu muzea 4. Tři pivovarští nováčci přímo v metropoli 1.

Pivovary Lobkowicz slaví let republiky speciálním pivem 1. Speciálně za účelem oslav ho navrhli sládkové pivovaru Lobkowicz, pod který protivínský pivovar patří. Pivo vaří v Náměšti. Teď si v Neředíně otevřel Jadrošovu krčmu 1.

Zámecký pivovar Blatná: Čtyři druhy piv z nejlepších surovin Když pivo pomáhá.

V Chříči funguje pivovar jako chráněná dílna Firmou roku Jihočeského kraje je pivovar, který spolupracuje s restauracemi Zdeňka Polreicha Velké pivovary objevují nový byznys: Restauracím vaří pivo na zakázku Pivovar Kocour: Nový pohled na pivovarnictví v Česku Ve světě letí kyselá piva Českým pivovarům chybí sládci České pivo má za hranicemi jméno Pivovaru Dudák letos po 12 letech roste výstav, o hektolitrů Letošní Slunce vonělo do kysela.

A ležákům vládl Cobolis Pivovar dvorského safari parku podporuje nosorožce Cestujme za pivem po své vlasti Postavit na nohy pivovar je něco jiného než ovlivňovat celý stát Zoo láká na pivní speciály.

Dejte si bílého nosorožce či Kilimandžáro V Plzni se představily minipivovary, k mání byla i jogurtová příchuť Český ležák stejně vždycky vyhraje, tvrdí ředitel pivovaru Staropramen Pivovar Moucha vrací Braníku lesk a dobrou pověst Jeho majitelé se netají tím, že si jeho vybudováním plní dětský sen.

Milovníci piva si zase dají Kalich Blíží se pivní slavnosti na Smíchově i tradiční Svatováclavský ležák Pivo, světová gastronomie, hudba i výčepní z celého světa Vinohradský pivovar patří mezi nejlepší evropské hospody, rozhodli britští čtenáři V Krušovicích se vytočil rekordní počet piv Jan Jirák: Klatovský pivovar Pivní skaut: pivovar Pikard nabízí azyl uprostřed ostravského betonu V pivu chceme co nejvíc energie, říká sládek pivovaru Svijany oslaví Dny českého piva opět světlým speciálem DUX Roste zájem o speciální piva, oblibě se znovu těší i tmavá V Břevnovském klášteře sklízeli chmel Samson opět otevře areál veřejnosti Samson se stal partnerem a oficiálním pivem festivalu Vltava žije — významné kulturní události v jihočeské metropoli.

Sládci to budou mít kvůli sklizni náročné, říká ředitelka svazu pivovarů České pivovary nedokážou dál růst.

Vidí za tím zásahy do trhu Táborské pivo vstalo z mrtvých na vernisáži jedinečné výstavy V Plzni poteče pivo proudem.

Chystá se festival minipivovarů Konkurence je na trhu s pivem v České republice velká Inovativním majitelem stylového podniku v centru Prahy je Vladimir Kastornoj, podnikatel pocházející z uralského Jekatěrinburgu.

Astrologie – program

Hákův parní pivovar Pivovary v Česku velebí vratné lahve Den pivovaru lákal na exkurze a Wohnouty Tradiční oslavy Dny českého piva Dějiny pivovarnictví se můžou přepisovat Pivní slavnosti Šluknov-Sohland Brewdog: Punkový pivovar, jenž si podmaňuje Británii Správný pivovar hledali i na Slovensku Pivovar Hulvát Prazdroj investuje do pivovaru na Slovensku čtyři miliony eur 6. Studenti ZČU znovu vyrazí na pivo s rektorem. Várka je uvařená 6. Vloni dorazila na nádvoří pivovaru tisícovka studentů.

Speciální várka pro letošní setkání je uvařená, teď bude zrát. Jó, smíchovská hospoda, láká herec Čermák na Staropramen 6. Vzniká Muzeum Jarošovského pivovaru 6. Vinohradský pivovar přemýšlí, kam dál 5. Septembeer Fest se blíží 5. Pivovar Březácký Sup 5. Osud pivovaru: soud se táhne. Město chce, ať se znovu vaří 4. Pivovarům se v červenci dařilo. Hlavním tahounem byly ležáky 4.

Pivovary ze Žatecké chmelařské oblasti získaly na Dočesné nejvíc cen 4. Pivovar Široký Důl 3. Jen se musí nechat uležet. Davy lidí dorazily na upršenou Dočesnou 3. Šluknovské pivní slavnosti lákaly na regionální piva i koncerty 3. Na samém hřebeni Krušných hor budou po sto třiceti letech opět vařit pivo 3. Klášter v Hejnicích má vlastní pivo, jmenuje se po mnichovi 3.

Pivní skaut navštívil Hostivar 3. Z frýdlantského chmele uvaří v pivovaru Hospodáře Nejde o pivo běžné.

Je libo sprcha v pivu? Nejsme hudební festival, hlavním smyslem Dočesné je oslava chmele a piva Bojiště se promění v pivní oázu plnou hudby s kultovním filmem Postřižiny Výlet za pivem po revíru Krakonošově Každé se jinak jmenuje, jinak chutná, a přesto mají leccos společného.

Herečky se vracejí z mateřských dovolených

Pivovar zdvojnásobuje výrobu, zájem překonal očekávání Samson i Bernard rostou dvouciferným tempem Alespoň prozatím. Zapomenutá obec, kde se před válkou vařilo Novodvorské pivo Proč se pěna na pivu otáčí opačným směrem?

Protože Rychlé rande pořádáme řadu let, umíme klientům poradit, jak zvýšit své šance. Skvělý zážitek známý také pod názvy Speed Dating či Minutové Rande. Otevřený voucher lze využít pro rychlé rande v hodnotě max. Kč. Min. věk pro absolvování rande je 18+ let. Jak uplatnit. Storno podmínky. Benefity. Jak.

Historický úspěch Samsonu Pivní slavnosti se vracejí! Tentokrát jako Beer fest zichoveckého pivovaru Další minipivovar v Ostravě Samson míří na Živitelku s legendárním hostinským Evženem i historickým vařením piva Pivovar Jakubův Nový Dvůr Pivo láme rekordy.

Stoupá zájem o nealkoholická i pivní mixy Dva kamarádi prodávají frajerské pivo Stavbaři těží zeminu ze sklepa domažlického pivovaru Pijte pivo, radí magistrát Prahy Družstevní dům.

To je výtečný Dudák v Českých Budějovicích Jarošovský pivovar získal ocenění Red Dot za design Přesně to se nyní stalo Jarošovskému pivovaru a jeho lahvím.

Scény z Postřižin vrátí dalešický pivovar do dob první republiky Rozšíření výroby v Jarošovském pivovaru Češi berou útokem malé pivovary Čerstvý chmel podle tradice přidaly ženy Chodovarské slavnosti nabídly pivní přeborníky O pivu, vodě i Jeseníkách.

Pivovar Bernard uvařil do června o 17,4 procenta víc piva než loni Z pivovaru plynulo Matuška Day láká lidi na baseball: stovky litrů piva potečou proudem Zubatá žába má své pivo Domažlický pivovar láká na historii piva Svůj pivovar mají i Domažlice.

V Praze vládne desítka, na Moravě ležák | Téma

Čepovanou dvanáctku kupují nejvíc návštěvníci hospod na západě republiky, což asi nikoho nepřekvapí. Plzeňsko je rodiště značky Pilsner Urquell a pověstný pils se stal označením pro ležák po celém světě. Dvanáctka však vévodí i hospodám na severní Moravě.

Celkově platí, že ležáky, tedy jedenáctky a dvanáctky dohromady, postupně získávají větší podíl na trhu na úkor méněstupňových výčepních piv.

Před deseti lety měly sedmičky až desítky, tedy výčepní piva, dvojnásobný podíl, loni se jim ležáky v republikovém srovnání už prakticky vyrovnaly.

Jak však ukazuje nejnovější průzkum společností Nielsen a Data Servis, který vyhodnocuje prodeje v obchodech a v gastronomii, v pražských hospodách jsou desítky stále volbou číslo jedna.

Budete mít zájem:  Tesco pracuje na změně. Chce snížit plýtvání jídlem

Silné pivo z Moravy

Když postupujeme na pivní mapě republiky dál od hlavního města, odbyt vícestupňových značek roste. V hospodách vládnou dvanáctky, jak už bylo řečeno, v západních Čechách, kde si ukrajují 43procentní podíl.

Naopak v obchodech si dvanáctky nejlépe vedou na severní Moravě – v prodejích piv na doma tam vydobyly 20procentní podíl.

Tento region je doménou značek Radegast a Ostravar, patřících Plzeňskému Prazdroji, respektive Pivovarům Staropramen.

Dvanáctky jsou zde oblíbené tradičně dlouhé roky. A není to prý jen tím, že horníci měli dost peněz na dražší pití.

„Je v tom určitá chlapskost, spojená s pitím silnějšího piva, potřeba uvolnění po náročné práci v těžkém průmyslu a také to, že místní pivovary uměly vždy uvařit velmi dobrou a dobře pitelnou dvanáctku, odpovídající chuťovým preferencím zdejších lidí,“ nabízí vysvětlení Kateřina Nevolová, manažerka výzkumu společnosti Pivovary Staropramen.

„Je v tom určitá chlapskost, spojená s pitím silnějšího piva, potřeba uvolnění po náročné práci v těžkém průmyslu.“

Podobné je to s jedenáctkami, které mívaly dříve převahu na severu Čech, ale nyní mají na prodeji v pohostinství největší podíl v porovnání s ostatními pivy na jižní Moravě. Na jihovýchodě republiky vládne Starobrno ze skupiny Heineken.

„Jedenáctky jsou produkt, který je ideální alternativou mezi desítkou a dvanáctkou, přičemž je pro zákazníka cenově dostupnější než zažitá dvanáctka,“ zamýšlí se nad oblíbeností a rostoucím odbytem jedenáctek mluvčí Heinekenu Jana Pikardová.

Hranice mezi jednotlivými stupni piva je však mírně řečeno pohyblivá. Menší rozdíly v řádu desetin stupně na chuti málokdo pozná. Ostatně třeba generacemi oblíbená a dodnes oceňovaná dvanáctka plzeň se už dlouhé roky nevaří na celých 12 stupňů, ale jen na 11,6 stupně. Leckterá desítka také nemá celých 10 stupňů.

Důvod těchto odchylek lze hledat v daňovém systému. Pivovary totiž platí státu spotřební daň stanovenou částkou za každý hektolitr a celý stupeň uvařeného piva, a například desítku tedy v některých případech vaří kvůli úspoře pouze na 9,8 stupně. Z pohledu platby daně se totiž jedná o devítku.

Stále častěji se naopak zase prezentují informací, že jejich desítka je skutečně desítkou. A dvanáctka dvanáctkou.

Zatímco v hospodách souhrnně za celé Česko se už téměř vyrovnal prodej desítek s dvanáctkami a jedenáctky jsou až na třetím místě, jiná situace panuje při prodeji piva na doma, tedy lahvového, v PET lahvích nebo plechovkách. „V obchodech si kupujeme nejčastěji desítky, a to téměř ze 60 procent. Jedenáctky a dvanáctky mají vyrovnaný podíl kolem 18 procent,“ popisuje výsledky šetření Nevolová.

V Praze na desítku

Praha je dlouhá desetiletí spíš desítková. Nebo možná ještě déle, pokud bychom vzali v potaz tradici Smíchovské desítky od Staropramenu.

I poté v časech reálného socialismu vládly desítky nejen Praze, ale i celému Česku. „Obecně tehdy dělaly desítky versus dvanáctky podíl přibližně sedmdesát ku třiceti. Jedenáctek bylo minimálně. Přitom ale na Moravě už tehdy býval leckde podíl vyrovnaný. Morava je tradičně silně dvanáctková.

V Praze v minulosti býval levý břeh Vltavy hodně o desítce ze Staropramenu, pravý břeh o desítce od Kozla. Dneska ale převládá Gambrinus, ten se stal symbolem desítek po celém Česku,“ popisuje situaci analytik a někdejší dlouholetý výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Gambrinus, který patří české pivovarnické jedničce Plzeňskému Prazdroji, se za dlouhé roky desítkové nadvlády poněkud přehřál.

Gambrinus, který patří české pivovarnické jedničce Plzeňskému Prazdroji, se však za dlouhé roky desítkové nadvlády poněkud přehřál, ačkoli je i dnes nejprodávanější značkou u nás.

Zhruba před deseti lety platilo, že každé čtvrté v Česku prodané pivo neslo tuto značku. Teď až každé páté. Možná. Pivovar už totiž čísla neuvádí.

S příchodem mnoha malých a spíš minipivovarů se rozmanitost značek u nás obrovsky rozšířila a pověst desítky Gambrinusu dostala vážné trhliny. Pivovar se to nyní snaží zachránit spoustou inovací. A částečně z kategorie desítek couvá.

I když v celkovém množství mají desítky v současné době stále vysoký podíl 84 procent, zbylých 16 procent připadá v rámci značky Gambrinus na ležáky. Tedy jedenáctky a dvanáctky.

O tom, jak rychle se chce tato značka zbavit nálepky synonyma desítky, svědčí i tempo, jakým ležáky na trh zavádí – za jediný (loňský) rok vzrostl jejich podíl o čtyři procenta.

Rozdíl v ceně je malý

„Jedenáctky jsou často k mání za cenu, která se od desítek zas tak moc neliší. Pivař podle mě ale příliš nerozlišuje, zda pije desítku, nebo jedenáctku. On spíš požaduje určitou vyšší plnost chutě,“ říká marketingový manažer značek Gambrinus a Radegast Marek Dvořák. Celkově za republikový trh napříč všemi hospodami se dá říct, že nadvláda desítek to má spočítané.

Zároveň však platí, že se snižuje celkový prodej piva v Česku. To mají na svědomí především zmiňované (a také levnější) desítky, přesněji celá kategorie výčepních piv, počínaje sedmičkami, jejichž odbyt klesá.

Pro pivovary však pokles v této pivní kategorii neznamená žádnou tragédii, spíš naopak. Prodají totiž více ležáků. Silnější a plnější pivo sice znamená o něco vyšší spotřební daň, ale také celkovou cenu pro zákazníka a marži.

Ležák tak často vydělává pivovaru víc než výčepní desítka nebo devítka.

Celkový prodej piva se snižuje. To mají na svědomí především desítky, přesněji celá kategorie výčepních piv, počínaje sedmičkami, jejichž odbyt klesá.

Údaje, které z obchodů a pohostinských zařízení získaly společnosti Nielsen a Data Servis, ukazují nejen to, že desítky si lidé kupují víc ve formě skleněných a PET lahví na doma než v hospodách, ale i kde konkrétně nejvíc.

Vedle severní Moravy si z obchodů nosí lehčí a slabší piva nejčastěji lidé v jižních a západních Čechách, přestože v hospodách tam preferují dvanáctky.

„Domů se logicky nakupuje spíš lehčí pivo, které pijí často i ženy, zatímco když se chlap vypraví s kamarády do hospody, dopřeje si leckdy silnější a dražší pití,“ nabízí Veselý jedno z možných vysvětlení.

To ostatně platí logicky i jinde, nejen na západě či jihu republiky. Popisuje to i průzkum, který si Pivovary Staropramen nechaly zpracovat loni u společnosti Ipsos.

Vyplývá z něj, že desítky pijí lidé nejčastěji doma, po práci, na zahradě nebo k jídlu.

Jedenáctky si prý nejčastěji dáme po sportu, v hospodě nebo na hudebních akcích a festivalech a dvanáctky jdou nejvíc na odbyt při oslavách, slavnostním obědě doma, v restauraci, baru nebo při páteční a sobotní návštěvě hospody.

Jenže to jsou suchá čísla z průzkumu. A lidé se často rozhodují jinak, než uvádějí do dotazníků. „Já to neřeším, jestli na doma, nebo v hospodě, po sportu, nebo na oslavě. Záleží především, jak dlouho se mohu u piva zdržet a kolik mám v peněžence.

Když jsem na cestách, ochutnávám to, co je zrovna pro ten kraj typické. A na jižní Moravě to pivo rozhodně není,“ popisuje své zvyklosti Plzeňan Michal Man.

Stupňovitost neboli EPM (extrakt původní mladiny) udává podíl pevných látek, zejména cukrů, v mladině – ve vodě povařeném sladu s chmelem před začátkem kvašení. Například 12° pivo má 12 procent těchto látek. Čím vyšší stupňovitost, tím větší hustota piva. Stupňovitost neznamená obsah alkoholu, i když obecně platí, že vícestupňová piva obsahují i více alkoholu. Uvádění stupňovitosti na etiketách není povinné, pivovary používají většinou název kategorie s určitým rozsahem, jako je výčepní pivo (7° až 10°), ležák (11° až 12°) nebo speciální pivo (nad 13°). V Česku je stupňovitost zásadní údaj k výpočtu spotřební daně. Pivovar platí státu 32 korun za každý celý stupeň EPM a každý hektolitr uvařeného piva. Například z jednoho tisíce hektolitrů piva uvařeného na stupňovitost 9,9 zaplatí pivovar 32 x 9 x 1000, tedy 288 tisíc korun. Pokud by stejné množství uvařil se stupňovitostí 10, tedy o pouhou desetinu vyšší, zaplatil by státu o 32 tisíc korun více. Pivovary s roční celkovou produkcí pod 200 tisíc hektolitrů mají sazby snížené.

České ženy začínají propadat pivu. Ve statistikách se dokonce pomalu přibližují mužům

Čeští pivaři letos týdně vypili meziročně o 1,2 velkého piva méně, týdenní spotřeba klesla na 7,6 půllitru. U žen však naopak stoupla o 0,4 půllitru na 2,7. Pivo pije téměř devět z deseti mužů a nyní už skoro polovina žen. Výsledky zářijového průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejnil na tiskové konferenci sociolog a autor výzkumu Jiří Vinopal.

U mužů se podle něj letos potvrdil úbytek těch, kteří pijí pivo aspoň někdy. Jejich podíl se od roku 2015 snížil z 91 procent na aktuálních 86 procent. Letos meziročně klesl o procentní bod. „Nejvíce konzumentů je pro letošní rok mezi muži ve věku 18 až 29 let, hned za nimi jsou muži mezi 30 a 44 lety,“ uvedl Vinopal.

U žen se podíl alespoň příležitostných konzumentek piva letos snížil o deset procentních bodů na 49 procent. Podle Vinopala je pokles způsoben úbytkem svátečních konzumentek.

„Mnohé z žen, které dosud pily piva nejméně nebo si jej dopřávaly nejméně často, jej podle průzkumu přestaly pít úplně. Ženy, pro něž je pivo preferovaným nápojem a pijí jej častěji, jsou mu věrné i nadále.

Věkové skupiny se u konzumentek piva zajímavě vyrovnaly, zároveň ale v posledních dvou letech lze sledovat patrný nárůst ve věku 30 až 44 let a také nad 60 let,“ doplnil Vinopal.

Podle výkonné ředitelky Českého svazu pivovarů a sladoven Martiny Ferencové hraje roli čím dál pestřejší výběr piva. „Navíc pivo má kupříkladu nízkou kalorickou hodnotu a obsahuje mnoho vitamínů, minerálů a přírodních antioxidantů. Je vhodným nápojem po sportu, samozřejmě v přiměřeném množství,“ sdělila Ferencová.

Budete mít zájem:  Přiměřeně, přiměřeně... to platí pro dovolenou i letní flirt

Muži pijí polovinu týdne

Průměrný počet dní v týdnu, ve kterých si konzumenti dají pivo, je u mužů 3,5 dne, u žen necelé dva dny. Z těch, kteří pivo vůbec někdy pijí, si ho dá alespoň dvakrát týdně 74 procent mužů a 45 procent žen. Každý den v týdnu pije pivo necelá pětina mužů a šest procent žen.

Podíly konzumentů piva mezi muži a ženami (v procentech) a počet velkých piv, kolik Češi vypili týdně:

Rok Muži Ženy Muži Ženy
2004 93 % 60 % 9,1 2,1
2005 93 % 60 % 8,7 2,2
2006 90 % 53 % 7,9 1,9
2007 91 % 60 % 9,5 2,1
2008 89 % 50 % 8,7 2,4
2009 89 % 57 % 8,7 2,2
2010 91 % 54 % 8,1 2,4
2011 88 % 54 % 7,7 2
2012 88 % 62 % 7,7 2,2
2013 91 % 60 % 7,6 2,3
2014 90 % 56 % 7,8 2,3
2015 91 % 56 % 8,3 2,5
2016 88 % 57 % 7,7 2,2
2017 87 % 59 % 8,8 2,3
2018 86 % 49 % 7,6 2,7

Zdroj: CVVM

V počtu dní se podle průzkumu významně neodlišují jednotlivé základní socio-demografické skupiny. „Dlouhodobě se pouze ukazuje, že všechny starší věkové kategorie pijí pivo o něco častěji než ostatní.

Průměr u nich překračuje čtyři dny u mužů a dva dny v týdnu u žen.

Specificky se v posledních letech vyvíjí skupina nejmladších mužů (18 – 29 let), u nichž se průměr dlouhodobě udržoval na nebo těsně pod hranicí tří dnů v týdnu, přičemž letos se již přiblížil ke dvěma,“ dodal Vinopal.

V průzkumu letos v září odpovídalo 1003 lidí ve věku 18 a více let.

ekonomika Aktuálně.cz pivo ceny

Vycházka pro náročnější: Na pravěké hradiště Tuhošť

Její reklamy se staly avantgardou nového typu neuctivých a záměrně kontroverzních sdělení i za cenu toho, že odpudily řadu potenciálních zákazníků. Poděkovali mu a rozešli se s úsměvem.

Učitel přechází kolem nazelenalých obličejů, zatímco jeden ze studentů svačí na pujcky ihned horní slavkov stolku s rozpitvanou žábou, Poskytnutá půjčka společníkovi.

Nakonec se ostatních zeptal, zda ještě něco potřebují.

Za dobu svého fungování si vytvořila nebankovní společnost Credium velmi. Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více o cookies. Kontakty Reklama. Přihlásit Registrace.

Daniela Pilchová úterý 4. Ilustrační foto Autor: freeimages. Udělte článku hvězdičky, abychom věděli, co rádi čtete. Čím více hvězdiček, tím lépe. Mohlo by Vás zajímat Ve Vyškově můžete zdarma získat pomoc, nově i online Terapeutické centrum ve Vyškově pomáhá všem, kteří mají potíže se závislostí nebo řeší tyto problémy u svých blízkých.

Byla rozšířena půjčovní doba o , v pátek. Zapojili jsme se i my metodici formou dodáváním literatury a také jsme se zúčastnili i slavnostního zakončení projektu s vyhlášením výsledků. O projektu se více dozvíte zde. Koncem roku se do něj přestěhoval obecní úřad, knihovna se stěhovala v druhé polovině roku a začala fungovat v září s novým školním rokem.

Byli jsme přítomni slavnostnímu otevření. Knihovna získala nový, světlý a nově vybavený prostor. Obec v roce zvítězila v krajském kole soutěže Vesnice roku. Nakonec tato varianta bohužel neprošla a knihovna zůstává ve stávajících prostorách bývalého fitcentra, nad hasičskou zbrojnicí. Tyto prostory se začaly opravovat během roku za provozu knihovny.

  1. třebechovice pod orebem seznamka.
  2. Akce v okolí!
  3. Textová dílna u Slávka Janouška!
  4. Skylines | Oficiální stránky Netflix.

Byl upraven vstupní prostor, dále pracovní část pro knihovnici, přibyl nový pult, nová výmalba. Má nové vybavení a uspořádání regálů. Posuďte sami, zda se proměna povedla.

V něm dnes sídlí obecní úřad, knihovna, mají zde být klubovny, ordinace lékařů. Videomateriál mapující celý průběh rekonstrukce je dostupný na youtube kanálu obce.

Zatím poslední novou akvizicí bude v letošním roce knihovna v Darkovicích.

Brno – letní scény a provoz kamenných divadel

Knihovna se přestěhuje do nových prostor zrekonstruované dřívější budovy ZŠ. Bude zde sídlit v přízemí obecní úřad a pošta, v poschodí pak knihovna.

Ta tímto získá hezké nové prostory se zázemím pro knihovnici, jak se můžete přesvědčit na fotografiích pořízených při naší metodické návštěvě.

Pobočka Kateřinky doporučuje Futová, Gabriela: Kapky na kameni: 50 příběhů českých a slovenských rebelek Praha: Albatros, Milé slečny, nevíte, čím byste jednou chtěly být?

Hledáte svůj vzor? Příklady statečných, skutečných žen? Nebo vás jenom zajímá, jak se žilo ženám od Tak toto je kniha právě pro vás.

Seznámíte se s padesátkou statečných žen České a Slovenské republiky, které přes všechny společenské konvence zazářily v profesích, ve kterých do té doby pracovali pouze muži. Ženy už nechtěly stát jenom u plotny, prát a starat se o děti.

Toužily objevovat svět a své možnosti stejně jako jejich otcové, bratři, manželé a synové. A podařilo se. Trvalo to dlouho a stálo je to mnoho, ale vyšlapaly nám cestičku,.

  • Rande naslepo s knihovu!
  • Holky hezký!
  • Televizní tipy: humor trapný i vtipný a invaze blondýn | dating.
  • Kam v létě za divadlem?!
  • horní cerekev seznamka.
  • Holky hezký!

Dnes už se nikdo nediví tomu, když vidí ženu za volantem auta, autobusu, kamionu. Nebo dokonce v kokpitu letadla. Ani nikomu nevadí, že jsou ženy lékařkami, profesorkami, astronautkami. Že se potápí nebo přeplavou kanál La Manche.

Zpívají v opeře, hrají ve filmech, vytváří sochy, malují obrazy. Nikoho už nepřekvapí, že jsou ženy v politice nebo dokonce své zemi vládnou v roli královny či prezidentky. A o jakých ženách to stále mluvíme? Tak dlouho kapu na to samé místo, až se na něm objeví otisk.

A přesně tak se otisknu i do srdcí mnoha a mnoha lidí.

V závěru knihy je výkladový slovník nových pojmů. O každém prezidentovi se dozvěděly spoustu zajímavostí nevyjímaje oblíbeného jídla, auta… a nuda to tedy rozhodně nebyla. Tak i vy otevřete stránky této knihy a pusťte se do putování po české historii, která začíná u T.

Tak schválně, kolik znáte našich prezidentů? Představujeme již třetí knihu autorské dvojice Velíšek-Starý. V předchozích knihách jsem se díky dětským průvodcům Elišce a Tomášovi, seznámili se státními symboly a patrony české země.

V této knize se to hemží mnoha jmény a to ne tak ledajakými.

Hlavními hrdiny této knihy jsou naši prezidenti. Eliška s Tomášem šli se třídou na prohlídku Pražského hradu. Ještě před jeho branami se znovu setkali se svým kamarádem a nejlepším průvodcem českou historií českým lvem.

Děti se obávaly, že je čeká nudná exkurze, ale bylo tomu naopak. Všem zvídavým a šikovným dětem doporučujeme knihu autorské dvojice: Pavla Etrychová – Andrea Popprová, která je už na první pohled svým zpracováním výjimečná.

Především zaujme tím, že stránky jsou z tvrdého papíru a je celá v kroužkové vazbě.

Spousta stran uvnitř knihy je rozkládacích, ale co asi malé čtenáře zaujme nejvíce, je skutečnost, že. Ano, čtete dobře. Uvnitř knihy jsou totiž tzv. To je dobrodružství, které baví každé dítě. Kromě baterky ale budete ke knize potřebovat také pastelky, lepidlo a nůžky! Doporučujeme proto tedy po přečtení vrátit knihu neporušenou do knihovny a jít si koupit svou vlastní.

Protože jenom tehdy můžete všechny tyto věci naplno využít a užít si hraní, stříhání a lepení. Nejedná se ale pouze o pracovní knížku. Je to milý příběh malého chlapce jménem Žárovka a jeho psíka Edisona, kteří bydlí v malém domku uprostřed zahrady a kamarádí se se všemi zvířátky v okolí.

Obec zajišťuje služby občanům jako Česká pošta, ordinace praktického lékaře a knihovna. Tento web využívá cookies. Slavkov rande naslepo gramatika v nich jde stranou, velký prostor naopak dostává specifický a často nekorektní humor.

Začne hrát od poloviny srpna, mimo jiné nejnovější inscenaci Odyssea, dále inscenace Je slavkov rande naslepo, Škola základ života, Sněhová královna, Všechny báječný věci či Strach má velké oči. Poděkovali mu a rozešli se s úsměvem. Předprodej vstupenek bude zahájen v pondělí 5.

Divadlo Šumperk nabídne na letní scéně v Sadech 1. Vyhrajte samozabarvovací skla Transitions® s módní obrubou! Podle posledních V ceně vstupného Kč je večeře a slosovatelná vstupenka. Jeho nedostatek může stát za celou řadou potíží. Sestry Machatovy: nezapomenutelná dvojčata.

Ve filmu Over my dead body režie Timothy Plain se jeden umrlec dostaví na rande naslepo. V liberecké firmě přibývá lidí s covidem, nemocnice zakázaly návštěvy 3.

Také rádi pěstují zeleninu a starají se o kytičky. V zahradě ovšem stojí ještě veliká vila a v ní…straší?!. Žárovka se vydá na průzkum. Ve vile se setká s mnoha zajímavými lidmi, vědci, kteří mu postupně odhalí svá království.

Telka – Rande (JSEM ÚPLNĚ NAČATÁ)

Všichni vědci mají ale podivná jména, která tak trochu připomínají jejich profese. Tak například profesor Žebírko poodhalí tajemství rentgenu.

Doktor Šlofík vysvětlí, proč některá zvířata v zimě spí, Cívka zase funkci elektřiny, Slípka princip snášení vajec a Bubák Atlas českých strašidel.

Žárovka s Edisonem nás také provedou všemi ročními obdobími a ukáží nám, jak se jejich zahrada v průběhu celého roku promění.

Rande naslepo

Na konci knihy si děti vyrobí svůj kalendář. Doporučujeme povedený výbor poezie pro malé čtenáře, na kterém se podílelo několik známých jmen z české literatury. Jejich společným tématem je strach a strašidla. Proto se na stránkách knihy setkáte s kostrou ve skříni, s bezdomovcem, bubáky, pavoukem, bezhlavým rytířem, Drákulou.

Ocitnete se v zemi krále Bolestína. Zahrajete si na strach, Naučíte se hymnu čerchmantů, odhalíte tajemné zvíře…zkrátka, můžete se bát a smát na každé stránce. A které autory zde potkáte? Zajásají hlavně malí recitátoři, protože jednotlivé básničky mají více slok a dají se proto do soutěže použít.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector