Současné vlhké počasí je obdobím s větším výskytem klíšťat v přírodě. Psi a kočky si tak mohou z procházek přinést nevítaného hosta v podobě klíštěte a s ním i některé závažné nemoci.
Až 28 % klíšťat přenáší závažná onemocnění
28 % klíšťat je přenašečem některé ze závažných nemocí, jako je například anaplazmóza, lymská borelióza, ehrlichióza nebo dirofilarióza. Každé dvanácté klíště pozitivní na borelie je přenašečem ještě dalšího patogena – vyplývá to z výsledků z více než 13 000 vyšetřených klíšťat v laboratoři Protean.
Zaklíštění patří mezi nejčastější parazitární onemocnění psů a koček. Klíště obecné (Ixodes ricinus) se u nás vyskytuje nejhodněji. Představuje až 90 % populace klíšťat žijících u nás. Sameček je červenohnědý až černý, samička je žlutočervená.
Po nasátí má šedou barvu a velikost až do 1cm. Vyskytuje se v listnatých a smíšených lesích s křovinatých podrostem v nížinách a pahorkatinách v nadmořské výše do 600 m nad mořem. V přírodě se vyskytuje od dubna do října s maximem výskytu v květnu a září.
Za příznivých podmínek se s klíštětem můžeme setkat po celý rok. V mírných zimách pozorujeme klíšťata na zvířatech i v lednu. Klíšťata jsou velmi ovlivněná venkovní teplotou a relativní vlhkostí. Vyžadují min 6-9°C na to, aby se mohla přisát.
Také potřebují vlhkost vyšší než 70-80 %, a proto je prakticky nevidíme v suchých letních dnech.
Onemocnění přenášená klíšťaty
MVDr. Marek Galbinec hovoří ve Studiu 6 České televize o onemocněních přenášených klíšťaty a komáry.
Lymská borelióza
Lymská borelióza je nejčastější onemocnění přenášené klíšťaty. Klíšťata rodu Ixodes ricinus přenáší borelii jak na člověka, tak i na psy. Původcem onemocnění je bakterie ze skupiny spirochet, Borelia burgdorferi. Pojmenována podle svého objevitele Dr. Willy Burgdorfera, který prokázal bakterie u klíšťat v roce 1981. Objevena byla v městečku Lyme (Connecticut, USA).
Psi jsou často napadeni velkým množstvím klíšťat, proto riziko infekce borelie je poměrně velké. Borelie ovlivňuje imunitní systém tak, že vznikají chronické záněty různých orgánových systémů, které vedou k jejich trvalému poškození.
Příznaky této nemoci, která se často objevuje během léta a podzimu, jsou nespecifické: náhlé zhoršení celkového zdravotního stavu, občas vysoké horečky, záněty jednoho nebo vícerých kloubů (otoky, střídavé kulhání, odmítání pohybu), malátnost, zvětšení mízních uzlin, akutní či chronické onemocnění ledvin, zvracení, hubnutí, bolesti. Epizody kulhání obvykle trvají jen několik dní, i když může dojít k opakované epizody. Dalšími projevy patří neurologické a srdeční příznaky a celkovou malátnost. Pro nespecifické příznaky je stanovení diagnózy obtížné a často zpožděné.
Psy s protilátkami proti Lymské borelióze je možné vakcinovat a tím chránit před možnou infekcí a klinickou manifestací boreliózy. Rizikové skupiny pro vakcinaci jsou psi s prokázaným klinickým onemocněním Lymskou boreliózou potvrzeným např.
kultivací borelie z nemocného jedince, kdy vakcinace již nezlepší stav vakcinovaného zvířete. Zárodky borelie zůstávají na dobře chráněných místech po celý život psa bez ohledu na léčbu nebo vakcinaci – např. v kloubní chrupavce.
Vakcinace již nemocného zvířete je tedy zbytečná, neboť i přes provedenou vakcinaci muže onemocnění boreliózou kdykoliv vypuknout (stres, jiná infekční onemocnění atd.).
Diagnostika onemocnění
Ve veterinární klinice Vethope k diagnostice tohoto onemocnění používáme rychlý test SNAP 4Dx Plus. Potřebujeme k němu malý vzorek krve zvířete. Výsledky testu jsou pak k dispozici na počkání.
Tento rychlý test je vynikající pro screening psů infikovaných Lymskou boreliózou. Lze ho využít v rámci screeningového programu pro psy bez klinických příznaků onemocnění, nebo pokud již existuje podezření na Lymskou boreliózu.
Pozitivní výsledky testu se však projevují teprve až od 4 – 6 týdnů po expozici zvířete klíštěti.
Léčba
K léčbě borelie se používají dlouhodobě antibiotika, min. 30 dní. Terapie je více úspěšná tehdy, pokud je započata na počátku onemocnění. Onemocnění po přechodu do chronicity je nevyléčitelné, postižení psi odmítají chodit, mají neurologické deficity nebo jim selhávají ledviny.
Prevence
Pro psy existuje vakcína Biocan B proti Lymské borelióze psů, která po revakcinaci chrání psa během 1 roku. Vakcinace psů, kteří jsou pozitivní na boreliózu, ale ještě se u nich neprojevily klinické příznaky, je nezbytná pro zamezení nové infekce.
Vedle vakcinace je třeba zvíře pravidelně ošetřovat proti klíšťatům – veterinární lékař Vám poradí vhodný preparát.
Ehrlichióza
Ehrlichióza je způsobena bakteriemi patřícími do skupiny Rickettsií. Rickettsie jsou významným patogenem v humánní i veterinární medicíně. Přenášejí se klíšťaty rodu Ripicephalus a Dermacentor. Vyskytují se v zeměpisných oblastech s hojností teplých dnů. Psí ehrlichióza je způsobena bakterií Ehrlichia canis nebo Ehrlichia ewingii, která napadá buňky imunitního systému.
Bakterie mohou být přítomny po celé měsíce nebo roky bez klinických příznaků. Z důvodu chronické, subklinické infekce, mohou být psi přepravovány do neendemických oblastí a následně se u nich rozvinou příznaky onemocnění. Příznaky jsou nespecifické, což má často za následek pozdní diagnózu.
V akutní fázi (1-3 týdny po kousnutí infikovaným klíštětem) se mohou objevovat záchvaty horečky, zvětšení mízních uzlin a sleziny, letargie, deprese, slabost, dýchací potíže nebo krvácení. V chronické fázi se vyskytují horečky, anémie, ztráta hmotnosti, krvácení z nosu, pneumonie, bolest očí, selhání ledvin, nedostatek koordinace a časté bakteriální infekce.
Podobně jako u Boreliózy je průběh tohoto onemocnění chronický, se zhoršující se tendencí.
Léčba
Terapie je možná ale většinou neefektivní z důvodu pozdní diagnózy. Nemocní psi hubnou a trpí častými infekcemi kůže a dýchacího aparátu, které pak často končí eutanázii zvířete.
V případě diagnózy léčba spočívá v dlouhodobé aplikaci antibiotik. Většina psů se klinicky zlepší do 24 až 48 hodin.
Psi se závažným chronickým onemocněním nemusí na léčbu reagovat anebo se potíže opět vrátí po několika měsících.
Prevence
Účinná vakcinace proti ehrlichia canis v současnosti zatím není k dispozici. Jedinou prevencí je pravidelná účinná ochrana proti klíšťatům, případně včasné odstranění přisátých klíšťat.
Anaplazmóza
Anaplazmóza je infekce, kterou na Vašeho psa může přenést klíště. Anaplazmózu způsobuje mikroorganismus Anaplasma phagocytophilum, který je přenášen klíšťaty rodu Ixodes, a Anaplasma platys a severoamerickým klíštětem Rhipicephalus sanquineus.
Vzhledem k tomu, že Borrelia burgdorferi taky přenášena klíštětem obecným, Ixodes ricinus, je infekce B. burgdorferi a A. phagocytophilum často detekováná společně a tyto dva patogeny můžou navzájem zvýšit patogenitu jeden druhého.
V těchto případech jsou klinické příznaky závažnější.
Doba mezi infekcí a prvními symptomy je 4- 11 dnů, i když mnozí psi nevykazují klinické příznaky nemoci ani 21 dní po infekci. Onemocnění se může projevovat horečkou, malátností, nechutenstvím, zvětšením sleziny, odporem k pohybu, ztuhlostí, slabostí, kulháním, bolestivostí kloubů, zvrácením a průjmem, anemií a snížením počtu krevních destiček.
- Diagnóza onemocnění
- Stanovit diagnózu pouze na základě klinických příznaků je obtížné.
- Léčba
Léčba spočívá v podání antibiotik a symptomatické terapii. Psi rychle reagují na léčbu a zlepšení nastává během 24-48hodin, normalizace příznaků během 6 dní.
Prevence
Preventivní vyšetření na anaplazmózu se provádí na žádost majitele při každoroční preventivní prohlídce zvířete. U psů vystavených vysokému riziku nákazy (např. psi lovečtí, pastevečtí apod.) je vhodné provést diagnostický test 2x ročně – vždy na jaře a na podzim, mimo hlavní sezónu výskytu klíšťat. Diagnostika se provádí také jednoduchým Snap 4Dx plus testem.
Vakcína není v současnosti k dispozici. Proto klademe důraz na profylaxi proti klíšťatům ověřenými typy přípravků (pipety, tablety nebo obojky).
Babezióza
Babezióza je vážné onemocnění člověka i psů způsobené prvoky. Druhy způsobující onemocnění u psů jsou Babesia canis a Babesia gibsoni. Tito prvoci napadají červené krvinky, v nichž se množí a způsobují infekci, která může mít velmi vážný průběh.
V České republice je nejvýznamnějším přenašečem babeziózy piják lužní (Dermacentor reticulatus), který se vyskytuje v lesích kolem velkých řek. Dalším možným vektorem je klíště obecné (Ixodes ricinus).
V rámci Evropského kontinentu se s babeziózou setkáváme nejčastěji v oblasti Středomoří (Chorvatsko, Řecko, Itálie).
Stále častěji jsou však zaznamenávány případy onemocnění i v severnějších oblastech (Německo, Rakousko, Polsko) a především na Slovensku.
Diagnóza onemocnění
Inkubační doba babeziózy je 10-21 dní. Onemocnění může probíhat bez příznaků, akutně či chronicky. Asymptomatický průběh může být příčinou chronického únavového syndromu.
Akutní průběh se projevuje nechutenstvím, horečkou a celkovou skleslostí zvířete a po 2 až 3 dnech se objevuje krev v moči, žloutenka a zvětšení sleziny. V důsledku ztráty červených krvinek pak nastává anemie (chudokrevnost). V některých případech, zejména u štěňat a nemocných či jinak oslabených pejsků, může akutní stádium končit i smrtí.
V případě chronického průběhu babeziózy se objevují střídavé horečky, celkové snížení kondice a nechutenství.
Objevují se záněty žaludku, sliznice dutiny ústní, záněty svalů, dušnost a postižení oběhové soustavy spojené se zvýšenou krvácivostí, postižení centrální nervové soustavy, které může vést k obrnám nebo až k epileptickým záchvatům.
Onemocnění může být navíc komplikované další současně probíhající infekcí přenášenou klíšťaty jako je ehrlichióza nebo borelióza.
Léčba a prevence
Babezióza je léčitelná specifickými antibabeziálními přípravky na bázi dipropionátu imidokarbu, pentamidinu nebo diminazinaceturátu.
Léky nejsou zatím v České republice registrované, musí se dovážet ze zahraničí a léčba tak může být velmi nákladná. Další nevýhodou těchto léků je možnost závažných vedlejších účinků a špatné snášenlivosti.
Proto je podstatná především prevence a včasné zjištění možné infekčnosti klíštěte.
Velmi důležité je především zabránění přisátí klíštěte, k dispozici je celá řada prostředků proti klíšťatům. V případě, že je pes klíštětem napaden, je vhodné využít možnost zjištění rizika přenosu infekčních nemocí z přisátého klíštěte vyšetřením v laboratoři. Při včasném zjištění možnosti nákazy není léčba tolik náročná a nákladná, jako při plném propuknutí onemocnění.
Jak správně odstranit klíště? Vysvětluje ve videu níže MVDr. Marek Galbinec
Postup pro odstranění klíštěte
- U vašeho veterinárního lékaře si zakupte speciální pinzetu na odstraňování klíšťat.
- Pinzetu umístěte co nejblíže k tělové části přisátého klíštěte.
- Otáčejte pinzetou a uvolněte tak hryzadlovou část těla klíštěte, tzv. hlavičku, zlehka tahejte klíště směrem od těla.
- Obraťte pinzetu a zkontrolujte, jestli jste vyndali opravdu celé klíště (hlavičku i tělo s nožičkami).
- Klíště vložte do zkumavky nebo čisté uzavíratelné skleničky předplněné 70% ethanolem a uložte ji do chladničky pro případnou analýzu v laboratoři.
- Očistěte místo po přisátém klíštěti dezinfekčním roztokem nebo teplou slanou vodou.
- NEPOUŽÍVEJTE KLASICKOU PINZETU! Tělová část klíštěte se lehce oddělí od hlavové části a zůstane v místě přisátí v kůži nepoškozená. Je pak častým důvodem infekce a následně nutnosti nasazení antibiotické léčby.
- Pokud máte jakékoliv obavy, jestli jste klíště vyndali správně, kontaktujte Vašeho veterinárního lékaře.
Onemocnění přenášená komáry
Komáři napadají člověka i zvířata. Jejich bodnutí se projevuje kopřivkou, případně alergickou reakcí. Některé druhy jsou nebezpečnými vektory infekcí.
Bohatě osrstěná místa jsou před komáry dobře chráněna. Proto napadají především spodinu břicha, uši a víčka.
Větší problémy se dají očekávat u plemen se sporadickým osrstěním (čínští, mexičtí a peruánští naháči, kočky plemene sfinx apod).
Dirofilarióza
Komáři na zvířata přenášejí onemocnění Dirofilarióza. Způsobují ho paraziti (filárie). Dospělí jedinci této hlístice vlasovitého tvaru žijí v srdci a kladou larvičky do krve hostitele.
Přenašeči filárií jsou různé druhy komárů, které se běžně vyskytují v České republice.
V minulosti se tito parazité vyskytovali pouze v oblastech s tropickým a subtropickým klimatem, ale v souvislosti s globálním oteplováním a migrací lidí i zvířat se s nimi můžeme nyní běžně setkávat i v našich zeměpisných šířkách např. v Maďarsku, na Slovensku a v České republice. V souvislosti s výskytem komářích kalamit hrozí rychlé šíření této infekce.
Původcem srdeční dirofilariózy je Dirofilaria immitis (vlasovec psí). Dospělí jedinci jsou velcí až 30 cm a parazitují v pravé srdeční komoře a předsíni a v plicních cévách. Samice produkují larvičky přímo do krevního oběhu.
Komár tyto mikrofilárie nasaje, v jeho organismu dojde během 14 dní při venkovní teplotě vyšší než 15 ˚C k jejich přeměně na infekční larvičky, které komár při dalším sání předává spolu se sekretem slinných žláz novému hostiteli. Dospělí jedinci potom mohou v srdci žít 5 až 7 let i více.
Larvičky také mohou přecházet placentou a nemocná fena tak může nakazit štěňata.
Diagnóza
Závažné onemocnění srdce tímto parazitem se projevuje různě. Pokud je v srdci přítomno pouze několik dospělců pozorujeme unavitelnost po zátěži a občasný kašel. V případě, že se jedná o infekci velkým počtem parazitů, jsou příznaky závažnější – bledost sliznic, kašel, vyhublost, špatná kvalita srsti, zvýšená frekvence tepu a ve vážných případech chvilkové mdloby.
Onemocnění můžeme diagnostikovat na základě kardiologického vyšetření včetně rentgenologického a ultrazvukového zobrazení srdce. Larvičky vyprodukované samičkami filárií lze prokázat laboratorně vyšetřením krve (Knottův test) nebo zjišťujeme přítomnost dospělých jedinců vyšetřením krevního séra. (ELISA metoda).
Léčba
Léčba této infekce má dvě fáze. V první podáme lék, který usmrtí dospělé jedince a současně přípravky, které zabrání tomu, aby tito uvolnění parazité ucpali cévy a způsobili embolii.
Druhá fáze léčby má za úkol zlikvidovat larvičky, které kolují v krvi psa. Prognóza je dobrá především v počátku onemocnění, kdy je přítomno pouze malé množství vlasovců. Pokročilé stadium zpravidla končí selháním srdce a ledvin.
Prevence
V období zvýšeného výskytu obtížného hmyzu doporučujeme vyhýbat se rizikovým lokalitám a ošetřovat zvířecí mazlíčky ověřenými repelentními přípravky.
Jedinečný rychlý test pro včasnou diagnózu onemocnění přenášených klíšťaty a komáry
SNAP 4Dx® Test je jediný rychlý klinický test, který umožňuje stanovit 4 nejčastější nemoci psů přenášené klíšťaty a komáry: Anaplazmóza psů (Anaplasma phagocytophilum), Lymeská borelióza (Borrelia burgdorferi), Ehrlichióza psů (Ehrlichia canis) a Dirofilarióza (Dirofilaria immitis). Test se dá provést ambulantně. K vyšetření postačí jeden vzorek krve zvířete. Kontaktujte svého veterinárního lékaře na klinice Vethope pro více informací.
Sbíráme klíšťata abychom ochránili Vaše čtyřnohé mazlíčky
Veterinární klinika Vethope se zařadila mezi 15 odborných pracovišť v České republice, ve kterých probíhá projekt sběru klíšťat pro výzkum rozšíření infekčních nemocí přenášených klíšťaty na zvířata a člověka. Více zde.
Upozornění: Tento článek je pouze informativní a nenahrazuje odbornou konzultaci nebo vyšetření zvířete veterinárním lékařem. Pokud máte jakékoliv pochybnosti o zdravotním stavu Vašeho zvířecího mazlíčka, neprodleně kontaktujte svého veterinárního lékaře.
19.05.2020
Prasečí mozky v láku, vaření komety v lavoru i přecucané klíště. V této podobě vědu neznáte
Podobné články
-
- gastronomie
- radost
- vaření
Vaření miluje nadevše a je jejím obrovským koníčkem. Kromě gastronomie baví Markétu Hrubešovou (46) také zahradničení. Bohužel nevlastní velkou zahradu, ale za oknem v bytě má aspoň…
-
Prasečí chřipka znovu udeřila. V chomutovské nemocnici leží dvě seniorky a v ústeckém kraji se objevilo dalších 15 nemocných. Dá se prasečí chřipka rozeznat od „běžné“ chřipky? Jak se dá léčit?
-
V Mexiku zemřelo od října už 70 lidí na takzvanou prasečí chřipku, kterou způsobuje virus AH1N1. Informovala o tom místní média s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví. Prasečí chřipka vyvolala obavy v roce 2009, kdy se…
-
V Erfurtu má vyrůst nová mešita, jenže části místních obyvatel se to ani trochu nelíbí. Na pozemku, kde má v budoucnu stát muslimský svatostánek, se objevily prasečí hlava a prasečí vnitřnosti, ale také křesťanské kříže….
-
- aro
- blesk
- blesk.cz
- chomutov
- chřipka
- Prasečí chřipka
V Nemocnici Chomutov leží dvě ženy (75 a 65) nakažené prasečí chřipkou. Jsou na oddělení ARO s dýchacími potížemi, potvrdil Blesk.cz mluvčí Krajské zdravotní. V Ústeckém kraji je již 15 nemocných. Prasečí chřipka v…
-
Mozky velikosti hrášku vypěstované v laboratořích imitují celou řadu aktivit skutečného mozku • Poprvé se podařilo vypěstovat mozky, v nichž vznikají mozkové vlny • Věda opět čelí etickému dilematu: pokračovat ve výzkumu,…
-
- jak ušetřit
- nabízí
- oblíbené
- poradna
- vaření
Jak ušetřit při vaření na plynu Vaření na zemním plynu je dlouhodobě oblíbené a nabízí řadu nesporných výhod. Vaření je rychlé, stačí zapnout hořák a přizpůsobit intenzitu plamene.
-
V Česku se objevilo klíště původem z jižní Evropy a subsaharské Afriky. Podívejte se na video, kde parazitolog radí, jak takové klíště rozpoznat.
-
V letních měsících můžete na procházce přírodou narazit na takzvané létající klíště. Jde o kloše jeleního, který se živí krví kopytníků.
-
- chřipka
- Prasečí chřipka
- většina
Podle dřívějších zpráv kyjevského tisku se většina nemocných nakazila virem prasečí chřipky.
-
- chřipka
- Prasečí chřipka
- většina
Podle dřívějších zpráv kyjevského tisku se většina nemocných nakazila virem prasečí chřipky.
-
Klíště africké, Hyalomma marginatum, které po nasátí může dosáhnout délky až 2, 5 centimetru, se z jižní a jihovýchodní Evropy začíná stěhovat do střední Evropy. „Nahrávají“ mu hlavně vysoké teploty, které tu panují…
-
- cukr
- ruce
- úklid
- umění
- vaření
- život
Vaření s dětmi není jednoduché. Příprava a následný úklid poté, co drobné ruce všude rozsypou moučkový cukr, si žádají trpělivost. Říká se ale, že vaření je forma umění, a pravda je, že je to i něco víc: je to způsob,…
-
- helena
- houby
- klíště
- noční
Paní Helena (71) si klíště přinesla z hub. Nepoužívala proti parazitům žádné repelenty ani jinou ochranu. Tenkrát ji vůbec nenapadlo, že by se mohla nakazit klíšťovou encefalitidou. Nemoc přitom může mít nepříjemné trvalé…
-
Podnikl s přítelkyní a dcerou výlet na Vysočinu. Když na sobě po procházce lesem učitel Jaroslav Vítek (54) našel klíště, namazal je olejem a odstranil. Po pár dnech se ale necítil se dobře, šel proto k lékaři – prý jen…
-
- akademie věd
- klíště
- nemoci
Slovenská akademie věd informovala, že v bytě v Bratislavě se ve větším množství objevilo teplomilné klíště, které na jihu Evropy přenáší nemoci mezi psy, ale některé mohou být přenosné na člověka. Jak uvedl slovenský…
-
Němečtí vědci objevili v lesích devět tropických klíšťat. Jedná se druh Hyalomma marginatum, který je pětkrát větší než klíště obecné a přenáší řadu nebezpečných nemocí, jako je např. krymsko-konžská hemoragická…
-
- akademie věd
- klíště
- nemoci
Slovenská akademie věd informovala, že v bytě v Bratislavě se ve větším množství objevilo teplomilné klíště, které na jihu Evropy přenáší nemoci mezi psy, ale některé mohou být přenosné na člověka. Jak uvedl slovenský…
-
Kromě všeobecně známé encefalitidy přenášejí klíšťata ještě celou škálu dalších nemocí. Mezi ně patří například alergie na červené maso. Tu roznáší klíště sídlící na severoamerickém kontinentu, které ovšem…
Strašení přírodou – PharmDr. Margit Slimáková
Před rokem nás z plakátů pronásledovala klíšťata s heslem „jedna dvě, klíště jde, klíště si jde pro tebe“, letos nás straší procházka v lese s tématem „Karkulky potřebují očkování!“ Jedná se o typické příklady toho, jak farmaceutický průmysl v naší zemi nadšeně a kreativně vymýšlí, jak zvýšit zájem o očkování. Je hysterické strašení prospěšné, nebo prospívá pouze výrobcům reklamovaných produktů?
Klíšťata a komáři jsou hlavními přenašeči infekčních onemocnění zvířat i lidí.
V našich podmínkách nás komáři většinou jen nepříjemně štípou, nejběžnějším přenašečem infekcí jsou jen v tropických oblastech. Mnohem větším rizikem v Česku jsou klíšťata.
Na člověka mohou přenést klíšťovou encefalitidu anebo lymskou boreliózu. Vyskytují se nejvíce ve vysoké trávě, na loukách, na pokraji lesů i v parcích.
Klíšťová encefalitida je infekční onemocnění virového původu, které zasahuje centrální nervovou soustavu. Nákazu je možné získat přisátím infikovaného klíštěte anebo konzumací infikovaného, nejčastěji nepasterizovaného kozího mléka. Nejlepší ochrana před klíšťovou encefalitidou je vyhnout se pokousání klíštětem.
Lymská borelióza je bakteriální infekce, která se léčí včasným podáváním antibiotik. Očkování, které bylo dříve testováno v USA, bylo pro vysoký výskyt nežádoucích účinků zrušeno.
Vyženou náš klíšťata z lesa a komáři od rybníků?
Jedna z nejzdravějších lidských aktivit je pohyb v přírodě a jeho omezování je vysoce nerozumné.
Zatímco se v Japonsku začíná předepisovat terapie lesem (forest therapy), v Česku se čím dál častěji doporučuje vyhýbat se lesům v sezóně klíšťat, která se stále prodlužuje.
Jako jediné vhodné řešení se čím dál častěji doporučuje pravidelné očkování proti klíšťové encefalitidě.
Očkování proti klíšťové encefalitidě
Vakcína proti klíšťové encefalitidě se běžně doporučuje pro všechny děti a dospělé. Očkování se skládá ze tří dávek, které jsou rozloženy asi do patnácti měsíců. Kompletní očkování by mělo poskytovat ochranu po dobu tří let.
Po třech až pěti letech se proto doporučuje další očkování. Vakcína proti klíšťové encefalitidě je většinou dobře snášená, ale není zcela bez rizik ani plně spolehlivá.
Z vážnějších nežádoucích účinků se nejčastěji uvádí bolesti hlavy, vyšší únavnost, bolesti svalů a nevolnost. U dětí se může objevit i horečka.
Toto očkování se nedoporučuje při alergii na vaječný bílek, který je přítomen ve vakcíně. Očkovat se nemá v těhotenství, při kojení a v době oslabení organismu.
Jak situaci řešit?
Je pravdou, že před televizí klíště nechytíte, zatímco pravidelný pobyt v přírodě riziko setkání s klíšťaty zvyšuje. Vyhýbat se přírodě nebo odmítat lesní školky přesto určitě není řešením a nikomu to nedoporučuji.
Pravidelný pobyt v přírodě na čerstvém vzduchu a slunci je naprostým základem pro dlouhodobé prospívání těla i ducha.
Děti, které chodí do lesních školek a pravidelně jezdí na tábory, se téměř jistě častěji potkají s nejrůznějšími zvířátky, na rozdíl od jejich doma posedávajících kamarádů, ale není prokázáno, že by v důsledku tohoto ohrožení byly více nemocné. Naopak děti, které častěji pobývají venku, jsou zpravidla i mnohem zdravější.
Má smysl, abychom chodili do lesa vyděšení strachem, že můžeme potkat infikované klíště? Určitě ne. Strach je stresující a stres snižuje obranyschopnost organismu vůči nejrůznějším onemocněním. Proto považuji vyvolávání hysterie ze stran výrobců léků za naprosto neetické.
Má smysl chránit se vhodným oblečením, prohlížet se po pobytu venku, nebo dokonce používat níže popsané repelenty anebo náramky? Určitě ano a je na každém z nás, pro které prostředky se rozhodneme.
Má smysl nechat se očkovat? Nevím, jaký smysl má očkování pro vás. Lékaři se většinou shodují, že očkování je prospěšné a budou vám jej doporučovat.
Dostupné studie o očkování proti klíšťové encefalitidě uvádějí poměrně vysokou účinnost a relativně nižší výskyt nežádoucích vedlejších účinků.
Přesto jsou i lékaři, kteří spojují očkování proti klíšťové encefalitidě s poškozením zdraví a mnohá laická diskuzní fóra také pravidelně uvádějí i závažné a dlouhodobé potíže.
U nás doma jsme situaci vyřešili.
Sami se více obáváme možných rizik, která plynou z očkování, než rizika, že se setkáme s infikovaným klíštětem, které při dodržování bezpečnostních zásad a pravidelném důkladném prohlížení po každém pobytu venku přehlédneme po dobu více než několika hodin. A že bude náš imunitní systém i přes mnoholetou zdravou životosprávu současně natolik oslaben, že nemoci podlehne.
Novinka odzkoušená na psech
Na českém trhu jsou poměrně nově náramky na ruce, které jsou napuštěny citronelou nebo lavandinem a měly by podle vybraného druhu ochraňovat 7 dnů až 4 týdny. Obdoba náramků je u nás o něco déle nabízena v podobě obojků pro psy, které si majitelé většinou pochvalují.
Výhodou náramků je, že není třeba každodenně myslet na aplikaci insekticidu a není třeba jej používat na citlivější partie těla. Náramky můžeme totiž umístit na zápěstí anebo kotník dokonce i přes oblečení, pro ochranu nejmenších například na rukojeť kočárku.
Praktická doporučení
Prevence
- Při pohybu v rizikových oblastech používejte delší světlejší oblečení a odkrytou kůži chraňte repelentem.
- Případně zvažte použití náramků proti komárům a klíšťatům.
- Pravidelně kontrolujte kůži, jestli nenajdete klíště.
- V případě, že naleznete klíště, jej okamžitě vytáhněte.
Postup pro vytahování klíštěte
- Klíště odstraňujte okamžitě, jakmile jeho přítomnost zjistíte.
- S klíštětem nekruťte ani jej nemažte.
- Použijte speciální pinzetu na klíšťata nebo ruce.
- Opatrně klíště vyviklejte a táhněte směrem nahoru.
- Zkontrolujte, že jste vytáhli kompletní klíště.
- Omyjte si ruce a postižené místo teplou vodou a mýdlem.
- Dezinfikujte místa a pozorujte jej.
- Při otoku či zčervenání okamžitě navštivte lékaře.
Jaký repelent?
- Citronela je aroma olejíček, který je zdravotně nezávadný, ale o něco méně účinný než DEET. Obecně více funguje proti komárům, ale ochrana proti klíšťatům už není tak jistá. Z dalších olejů se doporučuje i eukalyptový a mentolový.
- Vitamíny B komplexu odpuzují hmyz a je možné je také použít k ochraně, ale jedná se o pomoc bez záruky. Doporučuje se jedna tableta B-komplexu anebo jen riboflavinu (vitamínu B2).
- DEET je nejběžnějším insekticidem. Po chemické stránce jde o diethyltoluamid, který je považován za relativně bezpečný. Je možné jej použít nejen přímo na kůži, ale i na oblečení. Nedoporučuje se jen dětem do dvou měsíců věku, není vhodné jej aplikovat přímo na tvář a na poškozenou kůži (rány). Čím vyšší je koncentrace přípravku, tím vyšší je i jeho účinnost.
- Pyrethroidy jsou účinné prostorové insekticidy, které nesmí přijít do styku s kůží. Hodí se proto např. na impregnaci outdoorového vybavení. Permethrin klíště lezoucí po ošetřeném materiálu zabije nebo ochromí tak, že se vám nedokáže přisát na kůži.
Napište, jaké jsou vaše zkušenosti s uvedenými možnostmi, popř. pokud máte další odzkoušené doporučení.
Klíšťata mají letos ideální podmínky. Zahnat by je mohly jen tropické teploty jako loni
Letošní rok je podle odborníků mimořádně příznivý pro výskyt klíšťat. Doposud panovaly ideální teploty a dostatečná vlhkost. Největší ohrožení pro lidi znamená hlavně pohyb v přírodě po ránu a k večeru. Právě v té době panuje vyšší vlhkost a klíšťata nejsou vystavena přímému slunci.
České Budějovice – Letošní rok je podle odborníků mimořádně příznivý pro výskyt klíšťat. Doposud panovaly ideální teploty a dostatečná vlhkost. A právě počasí v největší míře výskyt a rozmnožování klíšťat ovlivňuje.
Pokud by nastaly tropické dny, jako tomu bylo loni v létě, aktivita i množství klíšťat ve volné přírodě výrazně poklesnou. ČTK to řekl Jan Erhart z českobudějovického Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR.
„Jaké bude počasí, víme maximálně na pár dní dopředu. Takže na základě toho ani nedokážeme odhadnout, jak se ta situace s klíšťaty bude vyvíjet dál,“ uvedl. Každopádně platí, že největší ohrožení pro lidi znamená hlavně pohyb v přírodě po ránu a k večeru. Právě v té době panuje vyšší vlhkost a klíšťata nejsou vystavena přímému slunci. Právě ostré světlo a teplo nevyhledávají.
Klíšťata mohou přenášet různá onemocnění, která zanechávají na svém hostiteli. Tím se může stát právě člověk. Ale podle Erharta není primárním cílem klíštěte parazitovat na lidech. „Klíště v přírodě hledá svého hostitele. A nevybírá si, kdo to zrovna bude. Může se jím stát jakýkoliv savec, ale člověk je pro klíště asi nejhorší možností,“ uvedl.
Lidé podle něj představují pro tento cyklus slepou uličku. Zatímco z jiných živočichů klíště po několika dnech sání volně odpadne a může dál žít v přírodě, u lidí je realita jiná. „Člověk klíště na sobě objeví a zabije jej. Nebo si ho přinese domů, a i když pak samo klíště odpadne, tak například v paneláku nemá žádnou šanci na to, aby přežilo,“ řekl Erhart.
Lidé se neočkují
Jihočeský kraj patří k místům s vyšším výskytem klíšťat ve volné přírodě. „Existuje tu určité specifikum v tom, že Jihočeský kraj je kraj rybníků a protéká jím spoustu řek. Takže se tu vyskytuje záruka vlhkosti, kterou klíště preferuje,“ uvedl Erhart.
Podle něj řada lidí nevěří tomu, že je může před některými chorobami přenášenými klíšťaty ochránit očkování. Například v Rakousku lidé tuto preventivní cestu volí mnohem častěji. „U nás stále existuje velká skupina obyvatel, která z různých důvodů očkování zpochybňuje,“ uvedl Erhart.
domácí Aktuálně.cz klíšťata Jihočeský kraj
Rozumíte svému morčeti? – Mazlíčci v pohybu
Morčata, stejně jako prakticky každý živočišný druh, mají svůj systém dorozumívání. Pokud doma morčátka máte, jistě jste si všimli, že spolu vzájemně komunikují. Nejlépe pozorovatelné a zároveň i nejaktivněji využívané, je dorozumívání zvukové s celou škálou zvuků. Tento typ komunikace je pro morčata, hlavně ta divoká, velmi důležitý. Víte, že tito hlodavci jsou zvířátka společenská a platí to i ve volné přírodě, kde žijí po skupinách 5 až 10 jedinců? Právě zvukové signály je mohou varovat před nebezpečím a zachránit život všem členům.
Nejvíce používaným zvukem domácího morčátka je kvíkání. Jeho účel jste pravděpodobně sami vypozorovali. Začne se totiž ozývat při vašem příchodu, zvuku šustění pytlíku nebo jiného podnětu, po kterém přijde jídlo. Morčátko se kvíkáním nejčastěji dožaduje jídla.:)
Pískání je zvuk, který jste asi neslyšeli, pokud vaše morče nemělo mladé. Tím totiž mláďata přivolávají matku, když se ztratí. Pokud nechováte pár, patrně jste se nesetkali ani s bubláním. Nejčastěji si jím totiž sameček namlouvá samičku. Slyšet ho ale můžete i od samičky v říji.
Cvakání zubů je dalším zvukovým projevem. Zatím jste ho neslyšeli? Můžete tak být na sebe právem pyšní, vaše morčátko totiž nikdy nebylo nespokojené, ani se necítilo v ohrožení.
Zubama totiž cvaká, pokud se mu něco nelíbí (třeba při stříhání drápků nebo česání). Pokud chováte dva samečky, mohou na sebe cvakat zuby i při vyhraňování území.
Je to taková alternativa psího vrčení či kočičího vrtění ocasu.
Naopak blízké vám je nejspíš morčecí vrnění. Podobně jako kočky i tito hlodavci vrní, když jsou spokojení. Vyjadřují tím třeba blaženost při hlazení. Nejzáhadnější je pak zpěv morčete.
Může připomínat zpěv ptáků a často ho vydávají březí samičky nebo samičky v říji. Zaslechnout ho ale můžete i od samců nebo morčete ve stresové situaci.
Tento zvuk se nejčastěji ozývá v noci a zatím není docela jasné, co toto zpívání znamená.
Krom zvuků se morčátka dorozumívají i tělem. Prvním kontaktem s jiným morčetem nebo člověkem je očuchávání. Podobně jako u psů a koček jde o formu seznámení. Cvakání zubů může doprovázet ježení srsti (na hřbetě, bocích a lících) a význam má stejný – varování, že se zvířátku něco nelíbí. Když situace překročí hranici nebo takové varování nepomůže, může následovat i kousnutí.
Poskakování je nejčastější u mláďat, většinou při běhání po výběhu. Vyjadřují tím radost. Častější je panáčkování – morčátko zvedá a natahuje hlavu a větří. Pokud má možnost, předními tlapkami se zvedá a opírá (o misku, mříž, …). Často je tak můžete přistihnout při krmení, mohou tak ale i volat po pozornosti.
Nakonec je tu chemické dorozumívání, které hraje hlavní roli při rozmnožování – morčata vystřikují proud moči na jedince opačného pohlaví. Samečci si močí ale i značí teritorium.
Naučili jste se rozumět svému morčátku a dokážete díky tomu vždy určit, v jakém rozpoložení se zvířátko právě nachází nebo co potřebuje?
Rtuť na třiceti stupních. Tropické teploty v Česku vydrží až do pátku
V neděli zaznamenalo třicetistupňové a vyšší hodnoty 64 procent stanic. Průměrná maximální teplota ze stanic v Česku v polohách pod 600 metrů byla 31,3 °C a v Ústeckém kraji 33,4 °C. Nejvyšší teploty hlásily ze stanic v Doksanech a v Kopistech.
I přes vysoké teploty nebyl během víkendu překonán žádný teplotní rekord. Jenom v Rožnově pod Radhoštěm byl vyrovnán stávající teplotní rekord z roku 1961, když tam odpoledne teplota vystoupila na 30,6 °Celsia.
Důvod, proč nepadaly žádné teplotní rekordy, byl prostý: v roce 2015 bylo totiž v první dekádě srpna podstatně tepleji. Teplota se tehdy dostala až na 40 stupňů, konkrétně v Husinci nebo v Řeži u Prahy, a bylo tak v průměru o 5 stupňů tepleji než letos.
Při horkém počasí v Česku se vzduch na některých místech výrazně neochladil ani během noci – a míst, kde zaznamenali tropickou noc (tedy noc, kdy teplota neklesne pod 20 stupňů), postupně přibývalo.
Tropickou noc měli po horkém dni například na Chebsku, Vsetínsku nebo Rychnovsku. Pod 20 stupňů neklesla teplota o víkendu ani na Tachovsku. Na Přimdě se nejnižší teplota dostala jenom slabě pod 21 stupňů.
Přibližně sto kilometrů vzdušnou čarou od Přimdy, na šumavské Jezerní slati, bylo pro změnu ráno nejstudenější. Tam teplota klesla na 1 stupeň a rozdíl v teplotě na poměrně malé vzdálenosti byl skoro dvacet stupňů Celsia.
V platnosti zatím zůstávají výstrahy ČHMÚ varující jednak před vysokými teplotami a také před silnými bouřkami. Obě výstrahy jsou s nízkým stupněm nebezpečí. Bouřky může doprovodit hlavně přívalový déšť, při kterém naprší v krátké době až kolem 40 litrů vody na čtvereční metr, hrozí ale i kroupy. Silné bouřky se v Česku objeví také v úterý. Před vysokými teplotami a silnými bouřkami varují i jinde v Evropě. Výstraha na červeném, tedy nejvyšším stupni, varuje před extrémně vysokými teplotami na severu Francie a skoro v celé Belgii. Tam teploty dokonce šplhaly až ke 40 stupňům Celsia.
Tropické teploty budou pokračovat až do pátku, kdy začne počasí od západu ovlivňovat studená fronta. Před ní bude ještě do středu Evropy proudit velmi teplý vzduch a maxima se zastaví až na 32 stupních. O víkendu už bude místy pršet nebo zabouří. Teploty zůstanou letní, ale nad tropickou třicítku už se většinou nedostanou.
Podle dlouhodobé předpovědi budou teploty v druhé půlce srpna a na začátku září pozvolna klesat. Následující čtyři týdny ale budou zprvu ještě teplotně nadprůměrné, postupně se teploty přiblíží k dlouhodobému průměru a napršet by mělo obvyklé množství srážek, což odpovídá přibližně 20 milimetrům za týden.
Srážky v Česku dlouhodobě chybí a deficit srážek především v severozápadní polovině Čech je z dlouhodobého hlediska, za poslední dva roky, hodnocen jako vysoký až extrémní. Letošní léto nicméně rozhodně nebude patřit mezi nejteplejší léta v historii pozorování. Jeho proměnlivost se projevila jak podprůměrnými, tak i nadprůměrnými teplotami a například před rokem zaznamenali meteorologové až třikrát více tropických dnů než letos. Každopádně jsme si ale v Česku připomněli, jak by typické středoevropské léto mělo vypadat.