Tetanie (Latentní tetanie) – nepříjemná nemoc – příznaky, příčiny a léčba

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Hořčík je jedním z nejdůležitějších minerálů v těle. Je zodpovědný za více než 300 enzymových reakcí. Nacházíme jej ve všech tkáních, ale hlavně v kostech, svalech, mozku. Všechny buňky těla totiž hořčík potřebují, aby se uvolnila energie. (Hořčík zvyšuje výrobu energie tím, že mění hladinu glukózy na adenosin trifosfát – ATP.)

Nedostatek hořčíku v těle

Nedostatek hořčíku v těle a následky, které způsobuje, jsou stále častěji prokazovány, díky vyspělejším a dostupnějším diagnostickým možnostem.

Nedostatek hořčíku v těle je jistě důsledkem nízké hladiny hořčíku v potravinách, špatných stravovacích návyků a také stresových situací, kterým je člověk denně vystaven. Jeho nízká hladina může ovlivnit váš každodenní život příznaky svalového napětí a křečí, nespavosti, nervozity, podrážděnosti, záchvatů paniky, agresivity a deprese.

Narůstající tendence nedostatku hořčíku v těle je v populaci zřejmá a lze ji dokumentovat i v naší poradně. Přicházejí dotazy na řešení tetanických stavů, zvláště pak latentní tetanie, ale také jiných, s hořčíkem souvisejících, nemocí.

Typický příklad dotazu

“Trpím latentní tetanií, užívám jistou dobu hořčík, ale potíže mám stále. Co mám dělat?”

Když se tazatele zeptám, jakým způsobem došel k uvedené  diagnóze, vychází často najevo, že si dotyčný konfrontoval své projevy na chatovém portálu internetu a zjistil, že jsou jeho příznaky shodné, nebo přibližně shodné, s uváděnými příznaky, které poskytuje teorie.

Pro orientaci v poradně je žádoucí vědět alespoň základní laboratorní hodnoty hořčíku, vápníku. Žel, ani tyto informace pacient neví; buď mu je lékař nesdělil, nebo je dokonce ani nezjišťoval, a tak diagnózu stanovil jen na základě klinických projevů.

Pravidlo účinnosti léčby

Naučte se kontrolovat účinnost léčby podle tohoto pravidla: Jestliže existuje nějaký příznak, je léčen, a přesto příznak pokračuje, znamená to, že léčení neřeší příčinu.

Takže na dotaz: „…užívám jistou dobu hořčík, ale potíže mám stále…“, lze snadno odpovědět: “Léčba neřeší příčinu.”

Akutní zásah

Ano, je jasné, že když klesne hladina hořčíku, dostaví se potíže a podání hořčíku jim zabrání, lze dokonce jistou dobu pomocí dodávaného hořčíku udržet stav bez projevů nemoci. Je to však pouze řešení následku. Podání hořčíku lze tedy považovat za jistou formu akutního zásahu, ale po něm by měl následovat hloubkový rozbor s hledáním skutečné příčiny. A ta je vždy individuální.

Určit druh tetanie

Při rozboru se má určit, o jaký druh tetanie jde, a je třeba pojmenovat příčinu. Našemu čtenáři je určitě jasné, že každá příčina bude vyžadovat jiný způsob terapie.

Jestliže je příčina v nesprávném složení stravy a chybí v ní vápník a hořčík, pak stačí změnit stravování a potíže odezní.

Někdy najdeme problém u sportovce, když neadekvátně své tělo zatěžuje, nemá dobrý tréninkový program, má nevyvážený příjem iontů v souvislosti s jeho výkonem, nebo s počasím… Řešení pak spočívá v revizi jeho sportování.

Pokud je příčina v poruše funkce štítné žlázy a parapříštitných tělísek, pak musí dostat slovo k léčení endokrinolog. Je-li současně přítomna cukrovka, musí se problém řešit s diabetologem a je třeba co nejpřesněji cukrovku kompenzovat.

Pozornost je třeba zvýšit u těhotných žen a těch žen, které užívají hormonální antikoncepci

V oblasti poruch menstruačního cyklu, například u premenstruačního syndromu (PMS), sehrává hořčík svou důležitou roli v míře podrážděnosti, únavy, depresí a otoků. A pokud uživatelky svůj PMS pouze maskují užíváním HA, nízká hladina hořčíku dále vykonává své dílo a nad terapeutickým užíváním hormonální antikoncepce visí otazník.

Lidé s osteoporózou

Zvláštní situace se dostavuje u lidí, kteří mají osteoporózu a nedostatek vitaminu D. Pokud užívají nějaké léky, je třeba prostudovat, zda mají vedlejší reakce, které způsobují kolizi minerálů (diuretika, analgetika, léky na zácpu – laxantia apod.). Pravidelně nacházím u těchto pacientů dysbiózu střevní, při níž se snižuje vstřebávání hořčíku, a dále acidobazickou nerovnováhu.

Stres

Samostatnou a velkou kapitolou je stres. Víme, že stresové situace uvolní katecholaminy, a ty podporují zvýšené vylučování hořčíku do moči.

To vede k následnému snížení hořčíku v krvi (hypomagnezémii) a projeví se křeče… Jinými slovy, psychická situace vede ke změně biochemické, ta vede zase k projevům fyzickým. Je to známý vzorec  psychosomatiky.

Je tedy jasné, že podávání hořčíku řeší situaci jen na krátký čas.

Skupina nemocí, které souvisejí s kolísáním hořčíku a vápníku, patří do celkových poruch člověka, myšleno od fyzické až po duchovní rovinu. Nedostatek hořčíku, který vyvolává viditelný fyzický problém, je evidentně následek následku a léčba se nemůže orientovat jen na podávání prostředku s minerálem, nýbrž musí dotyčného přivést k celkové změně života.

Tetanie: příznaky, příčiny a vhodná léčba

Trápí vás pocit vnitřního napětí, brnění jazyka či konečků prstů, noční křeče lýtek, suchost v ústech nebo třeba celková podrážděnost, únava a poruchy soustředění? Pak se pravděpodobně potýkáte s tetanií, což je stav zvýšené nervosvalové dráždivosti, za jehož rozvojem většinou stojí deficit hořčíku a velká stresová zátěž. Léčba pak spočívá hlavně v dodávání látek, kterých je v těle nedostatek.

Co je tetanie?

Jako tetanie se označuje stav zvýšené nervosvalové dráždivosti (centrální nervové soustavy i periferní nervové soustavy), který se projevuje například brněním prstů nebo jazyka, ale v závažnějších případech může způsobit také bolestivé svalové tetanické křeče. Za rozvojem tohoto syndromu přitom stojí nedostatek vápníku či nedostatek hořčíku v organismu pacienta.

Název onemocnění je odvozen z řeckého slova tetanos, které je možné volně přeložit jako stažení nebo také křečovité napětí. Příznaky společné všem formám tetanie tvoří tetanický syndrom, přičemž lékaři hovoří o latentní formě, pro niž je typický sklon ke křečím, ale také o manifestní formě, kdy pacienta trápí bolestivé svalové křeče v různých částech těla.

Výskyt onemocnění

Tetanie postihuje stejnou měrou muže i ženy. Nejčastěji se však jedná o mladší jedince, přičemž nejvíce se lékaři s těmito komplikacemi setkávají u pacientů ve věku od 20 do 30 let. V posledních desetiletích počet nově zaznamenaných případů výrazně stoupl, což ovšem může být spojeno také se zlepšením diagnostických kritérií a větší dostupností různých vyšetření.

Etiopatogeneze

V závislosti na původci onemocnění lékaři vyčleňují dva základní druhy tetanie, kam patří metabolická tetanie a neurogenní tetanie.

V prvním případě se jedná o tetanii metabolického původu, kdy lékaři u jednotlivých příznaků pozorují jasné abnormity laboratorních nálezů a také výrazné změny na EKG.

Nemocní přitom často vykazují projevy organického nebo funkčního postižení CNS.

Co se týče možných příčin metabolické tetanie, za nejvýznamnější dnes lékaři považují deficit hořčíku, ale na vině může být také hypokalcémie nebo alkalóza. Neurogenní tetanie se naopak často vyskytuje u pacientů s výraznou afektivní labilitou, s psychopatickými rysy nebo se sklony k neurotickým projevům. Svou roli ovšem hrají i potíže vegetativního původu.

V případě neurogenní tetanie se tetanický záchvat obvykle dostaví vlivem nějakého silného emočního prožitku, duševního traumatu nebo dlouhotrvajícího duševního napětí.

Na vině přitom může být snížená adaptabilita na zátěžové situace a stav zvýšené dráždivosti pak může vystupňovat prakticky jakýkoliv podnět.

I při těchto funkčních poruchách se ovšem sekundárně uplatňují metabolické vlivy (hyperventilace či nedostatek hořčíku).

Konkrétní příčiny tetanie

Tetanie vzniká v důsledku výrazného snížení koncentrace iontů. Podnětem k rozvoji těchto komplikací přitom může být hned několik různých faktorů, a to konkrétně nedostatek hořčíku v organismu pacienta (hypomagnezémie) nebo nízká hladina volného krevního vápníku (hypokalcémie). Svou roli zde ovšem hraje také stres a další činitelé.

Pokles koncentrace sérového hořčíku může být způsoben dlouhodobým užíváním některých léků, které nepříznivě ovlivňují metabolismus hořčíku. Jedná se například o diuretika, kortikosteroidy nebo sulfonamidy. Stejně tak ovšem mohou tyto komplikace vyvolat různé redukční diety a hladovění, kdy tělo pacienta nemá dostatečný přísun hořčíku v potravě.

Aby toho nebylo málo, při chronických zátěžových situacích dochází ke zvýšenému vylučování hořčíku v moči, což poté způsobí hypomagnezémii a případně i tetanický záchvat. Psychogenní příčiny se v tomto případě tedy mohou proměnit na biochemické. Co se týče hypokalcemické tetanie, zde může být na vině celá řada různých faktorů, kam patří:

• nedostatečnost příštítných tělísek (hypoparatyreóza),
• nedostatek vápníku v potravě, ztráty vápníku (při průjmech),
• respirační alkalóza (hyperventilační tetanie, hysterické záchvaty),
• nedostatek vitaminu D,
• renální insuficience,
• novorozenecká tetanie.

Ostatní etiologie jsou spíše vzácnější a jejich rozvoj může souviset s různými orgánovými chorobami. Na vině pak mohou být také různé organické poruchy centrální nervové soustavy (záněty, nádory nebo úrazy), ale i funkční poruchy centrální nervové soustavy (neurózy, psychózy).

Jaké má tetanie příznaky?

Vzhledem k poměrně široké škále možných příčin a rizikových faktorů může mít tetanie celou řadu různých příznaků. Projevuje se pak buď sklonem ke křečím, který se označuje jako latentní tetanie, nebo různými křečovými stavy, pro které se vžilo označení manifestní tetanie.

Podle lékařů má tetanie dva hlavní klinické projevy, a to konkrétně tetanický záchvat a dále soubor pestrých nespecifických symptomů, s nimiž se nemocní dlouhodobě potýkají. Často pak hledají pomoc v ambulancích praktických lékařů, ale navštěvují také odborníky, jelikož si se svými obtížemi nevědí rady.

Tetanický záchvat

Jako tetanický záchvat se označuje úzkostný stav, který bývá doprovázen celou řadou specifických symptomů.

Pacienti mívají pocit tuhnutí, napínání a omezení volného pohybu, objevuje se mravenčení a brnění v prstech, které se postupně šíří do končetin a následují křeče tonického charakteru.

Dostavit se mohou také křeče mimického svalstva, kdy jsou ústa přivřená a rty našpulené.

Typické příznaky tetanického záchvatu:

• pocit vnitřního napětí,
• brnění jazyka a konečků prstů,
• necitlivost a slabost končetin,
• suchost v ústech (xerostomie),
• bolest u srdce (nezávislá na námaze),
• bolest hlavy (křeče hladkého svalstva cév),
• pocit staženosti a bolesti kolem žaludku,
• noční křeče v lýtkách (crampi),
• pocit „nedodýchnutí“ (kámen na hrudníku, nedostatek vzduchu v plicích), který pacienti kompenzují zrychleným dýcháním,
• celková únava, podrážděnost, přecitlivělost na hluk a poruchy soustředění (neurastenické příznaky).

Záchvat může trvat minuty, ale i hodiny a vzácně způsobuje také ztrátu vědomí, což si mohou lidé splést s epileptickým záchvatem. Rozsah křečí ovšem bývá rozmanitý a na rozdíl od epiparoxu si pacient na parestezie a tonické spasmy pamatuje. Situace přitom může vypadat velice dramaticky, ale většinou není život ohrožující.

Latentní tetanie a manifestní tetanie

V rámci latentní tetanie pacienti mívají sklon ke křečím (tzv. spazmofilie). Objevují se tedy spíše náznaky křečových stavů, jako je například křeč kolem úst nebo křeč žvýkacích svalů, což může způsobit velké nepříjemnosti při kousání potravy nebo potíže při mluvení. Zaznamenat můžete ale také křeče po ischémii či po elektrickém a mechanickém dráždění.

V případě manifestní tetanie se pacienti setkávají s bolestivými svalovými křečemi, a to v různých částech těla (ruce, nohy, obličej). Typické jsou především generalizované tonické křeče při plném vědomí, které začínají z konečků prstů a šíří se kraniálně. Mezi další projevy tetanie patří pocit stažení kolem úst, což lékaři označují také jako rybí ústa.

Kromě výše zmíněných obtíží pacienti mohou zaznamenat také karpopedální spazmy, tedy křečovité ohnutí zápěstí a natažení nohou.

Takové spazmy přitom bývají velice bolestivé a mezi záchvaty u pacientů přetrvává parestézie (zvýšená dráždivost periferních nervů končetin).

Typický je také laryngospazmus neboli křeč svaloviny laryngu doprovázená pocitem staženého hrdla a ztíženým polykáním.

Dalším charakteristickým příznakem je pak i porodnická ruka, což je označení pro křečovité postavení ruky, kdy jsou prsty křečovitě natažené, přičemž palec a malíček se nachází pod prostředními třemi prsty. Ruka pak tvoří jakousi „špetku“, a proto se tento symptom někdy označuje také jako špetkové postavení ruky. Může se objevit spontánně, ale lze ho také uměle vyvolat.

Nespecifické klinické příznaky

Kromě výše zmíněných symptomů se tetanie může projevovat také celou řadou dalších nespecifických obtíží, které lze rozdělit na základě jednotlivých oborů, do jejichž kompetence spadají. Co se týče neurologických příznaků, sem patří především deprese, různé druhy fobií, vertigo, přecitlivělost na hluk či tranzitorní ischemické ataky.

Pokud je řeč o interním lékařství a kardiologii, u pacientů se v rámci tetanie projevuje například stenokardie, což je záchvatovitá srdeční bolest za hrudní kostí, která vystřeluje do levé ruky. Nemocní proto mohou mít dojem, že se jedná o infarkt myokardu. Kromě toho pacienty trápí sklon k trombózám, tachykardie nebo třeba hypertenze v artériích.

Mezi další nepříjemné zdravotní komplikace, které mohou tetanii doprovázet, se poté řadí různé poruchy spánku nebo kolapsové stavy.

Ženy zaznamenávají i různé gynekologické obtíže, jako je například premenstruační syndrom či bolestivá menstruace.

Kromě toho může rozvoj tetanie souviset i se zvýšeným počtem spontánních potratů a způsobuje také eklampsii nebo problémy s laktací.

Hyperventilační tetanie

V rámci neurogenní tetanie se někdy vyčleňuje také tetanie hyperventilační, která souvisí s déletrvajícím rychlým dýcháním v klidu (hyperventilace vedoucí k respirační alkalóze). Spouštěčem často bývá nějaká stresová situace (například něco, čeho se pacient obává), přičemž tyto psychické faktory později vyvolají úzkostnou reakci.

Pacient začíná zrychleně dýchat, což naruší rovnováhu vnitřního prostředí.

V těle se proto začne hromadit kyslík a ubývá naopak oxidu uhličitého, přičemž tento stav vede k rozvoji nepříjemných obtíží, jako je bušení srdce, zhoršená koncentrace, točení hlavy, dechová nedostatečnost, pálení na hrudi, křečovité držení horních končetin, bolest žaludku nebo třeba problém s polykáním.

Ačkoliv si pacient jednotlivé symptomy dobře uvědomuje, obvykle je neumí správně interpretovat, a proto bývá znovu vyvolána úzkostná reakce, dech se znovu zrychluje a celá situace se opakuje. Takový stav pak lékaři označují jako respirační alkalóza.

Možné komplikace

Ačkoliv sama o sobě není tetanie život ohrožujícím stavem, výjimečně může dojít k případům, kdy křeče způsobí, že pacient přestává dýchat, nebo naopak dýchá až příliš rychle. To pak vede k poruchám acidobazické rovnováhy. Silné křeče ale mohou způsobit také natržení svalu nebo jinou nepříjemnou deformaci, která zapříčiní jeho trvalé poškození.

Diagnostika

V dnešní době se můžete setkat hlavně s označením latentní tetanie nebo tetanický syndrom, což by mělo zahrnout pestré projevy, které s tímto onemocněním souvisí.

Existuje však i celá řada dodnes používaných synonym. Sem patří například neurastenie, vegetativní dystonie, anxiózní neuróza, spasmofilie či spasmofilní neuropatie.

Tyto terminologické rozdíly pak někdy mohou způsobit potíže při snaze o určení správné diagnózy.

K odhalení nedostatku hořčíku a příčiny tetanického syndromu se momentálně používají tři hlavní vyšetřovací metody, a to sice klinické testy, elektromyografické vyšetření a biochemické vyšetření. V rámci klinických testů je nejprve nutné vyloučit organické onemocnění a dále by se lékaři měli soustředit na konkrétní příznaky zvýšené nervosvalové dráždivosti. Sem patří:

• Chvostkův příznak – jde o záškub svalů obličeje při poklepu na tvář před čelistním kloubem, a to konkrétně v místě, kde probíhá obličejový nerv. Lékař ho vyšetřuje poklepem kladívka na část vnějšího ucha jménem tragus, přičemž odpovědí je pohyb ústního koutku na straně, kde došlo k poklepu.
• Lustův příznak – jedná se o živé šlachosvalové reflexy na končetinách. Při poklepu na šlachu bicepsu na paži dojde k rozvoji briskní flexe předloktí, při poklepu na ligamentum patellae dojde k živé extenzi bérce.
• Trousseaův příznak – jde o křečovité postavení ruky vyvolané omezeným přítokem krve do horní končetiny po dobu 10 minut při hodnotě tonometru nad systolickým tlakem. Jakmile se na paži přiloží manžeta tonometru, do několika sekund se objeví porodnická ruka.

Hlavní diagnostickou metodou je EMG, díky které je možné potvrdit zvýšenou nervosvalovou dráždivost.

Jedná se konkrétně o dvě specifická vyšetření, kam patří ischemický test (zjemnělý klinický Trousseaův test) a hyperventilační test (provokačním fenoménem je hyperventilace po dobu 5 minut). Určité nepravidelnosti lze však odhalit také při elektroencefalografickém vyšetření.

Jelikož nejčastější příčinou zvýšené nervosvalové dráždivosti bývá nedostatek hořčíku, provádí se také několik biochemických testů. Sem patří především:

• vyšetření magnesia v séru,
• vyšetření magnesia v erytrocytech,
• vyšetření vylučování magnesia v moči za 24 hodin,
• atomová absorpční spektrofotometrie (AAS).

V rámci diferenciální diagnostiky je pak nutné odlišit tetanii od jiných nemocí, protože řada příznaků může mít příčinu také v organické poruše konkrétního orgánu. Lékaři by se proto měli soustředit především na vyloučení jiných tělesných poruch, přičemž nejčastěji se může jednat o kardiální, neurologické či pneumologické obtíže.

Pokud jde o neurologické poruchy, podobné projevy jako tetanie mohou mít epileptické záchvaty. Dále je nutné odlišit hysterické záchvaty (disociační nebo konverzní porucha), migrény, poruchy krční páteře, Menierovu chorobu, vertebrobazilární insuficienci mozkových cév nebo třeba infarkt myokardu a další kardiologické a oběhové poruchy.

Léčba tetanie

Pacienty obvykle nejvíce zajímá, jaká existuje pro různé druhy tetanie léčba a jak se zbavit tetanie co nejrychleji.

Jestliže pacienta trápí akutní tetanický záchvat, měli byste vědět, jak mu poskytnout první pomoc.

Důležité je především vést ho ke klidnějšímu dýchání, vysvětlit mu, co se s ním děje, pokusit se ho co nejvíce uklidnit a případně zajistit nitrožilní podání hořčíku či vápníku.

Ještě významnější roli však hraje dlouhodobá a preventivní pomoc, která pacientům uleví od potíží. Je-li na vině deficit magnezia, dá se doplnit pomocí přírodních zdrojů či vhodnou medikamentózní léčbou. Cenným zdrojem magnesia jsou přitom hlavně minerální léčebné vody, a co se týče potravin, nejvíce hořčíku obsahují:

• krevety,
• ovesné vločky,
• naklíčená pšenice,
• otruby,
• čokoláda,
• fazole a hrách,
• ořechy a mandle.

Vzhledem k tomu, že obsah magnesia v potravinách je přímo závislý na jeho množství v půdě, jeho nedostatek většinou není možné léčit pouze prostřednictvím diety. Proto je nutné nasadit také medikamentózní léčbu, která pacientům zajistí dostatečný přísun hořčíku. V tomto případě rozlišujeme dvě základní metody užití magnesia, a to konkrétně parenterální a perorální.

V jaké formě máte hořčík užívat, vám doporučí váš ošetřující lékař. Při parenterálním podání se látka aplikuje intravenózně či intramuskulárně.

První způsob bezprostředně zvyšuje hladinu sérového magnesia, což je vhodné u akutních stavů, ale bohužel má pouze krátkodobý účinek.

Druhý způsob se pak hodí tam, kde lékaři chtějí obejít možné nedostatečné vstřebání z gastrointestinálního traktu.

V rámci perorální léčby se používá celá řada solí, jako je Mg laktát, který se aplikuje nalačno a někdy vyvolává průjem, dále Mg citrát, levulinát, nikotinát, askorbát či orotát.

Oblíbené jsou ale i šumivé tablety magnesia.

Kromě toho pak existují také kombinované preparáty hořčíku a vápníku, ale jelikož se ve střevě přednostně vstřebává kalcium, lepší je používat preparáty odděleně.

Pacienti se také často ptají, jak spolu reaguje tetanie a kofein či tetanie a alkohol. Jelikož tyto látky mohou u některých pacientů vyvolat úzkostné stavy, díky čemuž je hořčík z těla odčerpáván rychlejším tempem, je nutné vysledovat, jak na ně organismus reaguje a případně jejich přísun raději omezit nebo se jim zcela vyhýbat.

Zdroje: internimedicina.cz, wikiskripte.eu, zzmsk.cz

Tetanie – Wikipedie

TetanieKlasifikaceMKN-10R29.0Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tetanie je syndrom vyvolaný obvykle extrémně sníženou hladinou hořčíku v krvi a projevující se nedobrovolnou kontrakcí svalů. Léčba spočívá v odstranění příčiny. Příznaky tetanie jsou např.

mravenčení, svědění, pálení na jazyku, rtech, prstech, chodidlech, pocit nedostatku vzduchu, křeče, křečové záchvaty, neúmyslné trhavé pohyby (tiky), dezorientace, podrážděnost, agresivita. Když nemocný reaguje zrychleným dýcháním, dochází k ještě většímu poklesu hořčíku v krvi a tím i ke zhoršení stavu. Důsledky tetanie jsou i psychického rázu.

Pacienti často trpí depresemi, změnami nálad, poruchami soustředění, rozsáhlou nervozitou apod.

Definice

Tetanie je stav zvýšené dráždivosti (hyperiritability) nervosvalového ústrojí. Je způsobena buď nedostatkem vápníku a nebo hlavně nedostatkem hořčíku (Mg). Tato choroba se projevuje buď sklonem ke křečím (tzv. latentní forma), různými křečovými stavy (tzv.

manifestní forma), také však rozsáhlými křečovými záchvaty, stavy hluboké deprese, rozšířené agresivity, nervozity. Příznaky se mohou projevovat velmi dramaticky, sama o sobě ale tetanie není život ohrožující, ale může dojít k případům, kdy pacient může kvůli křečím přestávat dýchat či může dýchat příliš, v důsledku čehož vznikají poruchy acidobazické rovnováhy.

Silné křeče však můžou způsobit natržení nebo jinou deformaci svalu, a tak pak může vést k trvalému poškození.

Příznaky

Tetanický záchvat a prostá tetanie

Tetanický záchvat může vypadat velmi dramaticky, ale není život ohrožující.

• Pocit vnitřního napětí.
• Pocit „nedodýchnutí“ (špatně se dýchá – jako by byl kámen na hrudníku, pocit nedostatku vzduchu), což pacienti kompenzují zrychleným dýcháním (čímž se stav paradoxně prohlubuje! – viz respirační alkalóza).
• Brněním jazyka a konců rukou (konečky prstů), pocit ztíženého čití (cítění) na rukou, pocit slabosti končetin (na rozdíl od cévní mozkové příhody, jde zde o slabost všech končetin a ne jen jednostranných končetin).
• Xerostomie – suchost v ústech.
• Bolesti u srdce (nezávislé na námaze).
• Bolesti hlavy (křeč hladkého svalstva cév).
• Neurastenické příznaky jako podrážděnost, únava, poruchy soustředění, bolesti hlavy, závratě, přecitlivělost na hluk, atd..
• Pocit stažení a bolestí kolem žaludku.
• Noční křeče lýtek (crampi).

Manifestní tetanie

V případě manifestní tetanie se setkáváme s bolestivými svalovými křečemi (obličeje, rukou, nohou), patří sem:

• Porodnická ruka – je to křečovité postavení ruky (jiný název: špetkové postavení ruky). Prsty jsou křečovitě natažené, palec a malíček jsou pod prostředními třemi prsty (ruka tvoří „špetku“). Porodnická ruka se objevuje spontánně nebo ji lze vyvolat jako Trousseauův příznak (viz obrázek http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/medicina/neurologie-nemoci-vysetreni/latentni-tetanie-lecba-priznaky-priciny-vysetreni-pojem-porodnicka-ruka ).
• Karpopedální spasmy – křečovité ohnutí zápěstí a natažení nohou (flexe aker horních a dolních končetin).
• Pocit stažení kolem úst (rybí ústa).
• Laryngeální spasmus – pocit stažení hrdla (globus hystericus), potíže při polykání.

Záchvat trvá minuty až hodiny a může u něj vzácněji dojít i ke ztrátě vědomí. To může vést k podezření na epileptický záchvat (na rozdíl od epiparoxu jsou nejdříve parestezie a tonické spasmy – pacient si je uvědomuje, nejsou nepříjemné, bolestivé, pak event. ztráta vědomí).

Mezi příznaky nedostatku hořčíku patří také nespavost, úzkost, únava (pocit jakoby bez energie).

Příčiny

Stimulem ke vzniku tetanie může být nízká hladina volného krevního vápníku (hypokalcemie), např. při nedostatečnosti příštítných tělísek (hypoparatyreóza), nedostatku vitaminu D nebo při hlubokém a déle trvajícím rychlém dýchání v klidu (tzv. hyperventilaci, která vede následně k respirační alkalóze). Podle toho se tetanie dělí.

Dělení

Metabolická tetanie

V popředí je hypokalcémie (u hypoparatyreózy, poruch vstřebávání vápníku) nebo alkalózu (při zvracení, většímu přívodu alkálií, intoxikacích).
Dnes se za nejvýznamnější udává deficit hořčíku.

Neurogenní tetanie

Též označována jako spazmofilie. Vyskytuje se nejčastěji jako funkční porucha (vegetativně labilní jedinci, snížená adaptace na zátěžové situace a stres, hyperventilace při psychické nebo fyzické zátěži). I při těchto funkčních poruchách se sekundárně uplatňují metabolické vlivy (hlavně nedostatek hořčíku, respirační alkalóza při hyperventilaci, aj.).

Důvody nedostatku hořčíku v těle – ovlivnění léky

Také některé léky nepříznivě ovlivňují metabolizmus hořčíku a vedou k jeho záporné bilanci. Jsou to diuretika (zároveň s nedostatkem draslíku), také srdeční glykosidy, laxantia, sulfonamidy, kortikosteroidy, zvláště jsou-li tyto léky dlouhodobě užívány, dále také hladovění a redukční diety se mohou podílet na vzniku nedostatku hořčíku.

Jsou známy studie, kdy při zvláště chronické stresové situaci uvolněním katecholaminů dochází ke zvýšenému vylučování hořčíku močí, k následné hypomagnezémii a ta vede k projevům tetanické ataky. Tak se mohou psychogenní příčiny konvertovat na biochemické.

Incidence

Incidence onemocnění je značná, tito nemocní patří do pravidelného kontingentu obvodních lékařů, ale také interních, neurologických, psychiatrických a i jiných ambulancí, tak to odpovídá povaze potíží v jednotlivých případech.

Od roku 1975 pozorujeme neustálý nárůst počtu těchto nemocných ovšem také z důvodů zlepšení diagnostických kritérií, zvláště zavedením rutinního elektromyografického (EMG) a biochemického vyšetření hladin Mg v krvi.

Častěji jsou postiženy ženy než muži, vždy však jde o mladé jedince nejčastěji mezi 20–30 lety věku.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu tetanie na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data

BNF: cb12303177j (data) LCCN: sh85134169 MA: 2777043484

Portály: Biologie | Medicína

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tetanie&oldid=20399162“