Tenzní bolest hlavy – příčiny a léčba

Podle příčiny vzniku dělíme bolesti hlavy na primární a sekundární. Primární bolesti hlavy nedoprovází jiná onemocnění, řadí se mezi ně i migréna. Sekundární bolesti hlavy se pojí s jinými onemocněními.

Primární bolesti hlavy

• Migréna –  většinou se jedná o pulzující bolest na jedné straně hlavy – především v oblasti čela a očního okolí. Bolesti doprovází nesnášenlivost na světlo a hluk, případně i zvracení.
• Tenzní bolesti hlavy – vyvolává je stres, dlouhotrvající práce u počítače, únava, změny počasí či dehydratace. Bolest je tupá, někdy doprovázená napětím svalů na krku a hlavě.  

Sekundární bolesti hlavy

• Mají různé příčiny a různou intenzitu.
• V případě, že se jedná o stupňující se bolest, kterou neznáte, navštivte lékaře.  
• U bolestí hlavy doprovázených zmateností, horečkou, vyrážkou, ochablostí svalů, poruchami vidění a řeči se může jednat o závažnější problém. 

Jak na bolest hlavy

Jak si poradit s nepříjemnou bolestí hlavy? Snažte se zlepšit svůj životní styl z dlouhodobého hlediska a předejděte tak bolestem hlavy:

• Zařaďte do svého denního programu více pohybu.
• Zajistěte si lepší sezení u počítače.
• Vyvarujete se užívání alkoholu a návykových látek. 
• Nezapomeňte dodržovat pitný režim.
• Dopřejte dostatek ničím nerušeného spánku. 

Další variantou je užití volně prodejných léků na bolest hlavy. Bolest hlavy překonáte například s přípravky jako je Panadol (Paracetamol) či Ibalgin (Brufen). Díky těmto lékům vaše bolest poleví, ale neřeší její příčinu. 

Vyzkoušejte i přírodní cestu. Mezi čaje a bylinky, které patří mezi osvědčené pomocníky na bolest hlavy se řadí heřmánek, meduňka nebo levandule.

Jak se zbavit migrény

U migrény je předzvěstí záchvatu tzv. aura – neurologický příznak jako brnění, zmatenost, zhoršení vyjadřování, zrakové poruchy a špatné vidění. Na základě aury dokážete předvídat záchvat a vzít si včas antimigrenika. 

Léčba migrény spočívá v úpravě životního stylu a léčbou pomocí léků na migrénu. V případě, že trpíte migrénami vedete si záznamy. Díky nim můžete předpokládat příchod záchvatu, kterému se tak dá předejít. 

Rozlišujeme lehčí a silnější formy migrén. U lehčích se používají dostupná analgetika např. Migralgin. V případě silnějších záchvatů se předepisují léky – antimigrenika. 

Babské rady

Čaje a bylinky jsou také užitečným pomocníkem při bolestech hlavy. Vyzkoušejte obklady např. kapesník namočený v jablečném octu či moštu.

Další variantou je studený obklad, vložte do utěrky pár kostek ledu a přiložte na spánky. Mezi léty prověřené babské rady patří užití citronu. Připravte si ho jako šťávu nebo zkuste potírat své spánky kolečky citronu.

Esenciální oleje z levandule, máty, mateřídoušky nebo heřmánku snižují napětí, nakapejte pár kapek na bolestivé místo a masírujte. 

Teď už víte, jak si poradit s bolestí hlavy a mirénou. Bolest hlavy může být i příznakem podzimní depresivní nálady, o problému se dozvíte více v článku Jak na podzimní depresivní náladu.  

Léky na migrény a bolesti hlavy

Tenzní bolest hlavy je jako utažená obruč kolem čela

Tenzní bolesti jsou nejčastějším typem potíží s hlavou. Odhaduje se, že až polovina dospělých jimi trpí alespoň jednou za měsíc, postihují ale všechny věkové kategorie. Konstantní bolest po obou stranách hlavy někdy provází i tlak za očima. Nezpůsobujeme si potíže občas sami?

Tenzní problémy obvykle způsobují mírnou až středně těžkou bolest, často popisovanou jako tlak po celém obvodu lebky. Může být také doprovázena ztuhnutím šíje. Příznaky obvykle mizí během několika hodin, ale u těžších forem mohou trvat až několik dní. I když bolesti jsou mnohdy nepříjemné, obvykle nenarušují běžné denní aktivity.

Proč vlastně vzniká?

Přestože je přesná příčina tohoto typu bolesti hlavy neznámá, jsou objasněny různé mechanismy, které mohou být jejím spouštěčem. U každého jsou ale individuální. Nejčastěji se tenzní bolesti objevují při:

• stresu a úzkosti,
• přílišném namáhání zraku,
• špatném držení těla,
• únavě,
• dehydrataci,
• pití alkoholu,
• kouření,
• nadbytku kofeinu,
• nepravidelné stravě a vynechávání jídel,
• sedavém způsobu života,
• delším pobytu na příliš ostrém světle,
• určitých zvucích či vůních.

Tenzí bolesti patří mezi takzvané primární bolesti hlavy (společně s migrénou a tzv. cluster bolestmi). To znamená, že sama bolest je onemocněním, a ne příznakem jiné tělesné choroby.

Kdy se poradit s odborníkem 

Většina osob trpí tenzními bolestmi jen čas od času, proto je obvykle možné je řešit i bez konzultace s lékařem. Ovšem jedinci, kteří s těmito obtížemi bojují často a kterým zasahují do běžného života, by měli odborníka vyhledat.

Lze požádat o vyšetření a léčbu, která může pomoci frekvenci a intenzitu bolestí snížit. Určení diagnózy obvykle zahrnuje probrání historie vašich onemocnění, vyptání se na současné choroby, životní styl, stravu a další faktory, které se mohou na vzniku potíží podílet.

Je také potřeba rozlišit tenzní bolesti od sekundárních, které jsou příznakem jiného onemocnění, a tudíž vyžadují specifickou léčbu. Bolesti hlavy s náhlým začátkem a jinými či zhoršenými obtížemi by měly být s lékařem konzultovány vždy a důkladně vyšetřeny.

Zejména objeví-li se po úrazech hlavy spolu se slabostí, poruchami řeči či zmateností.

Deník napoví 

Vyhýbat se výše uvedeným spouštěčům je obecně důležitou prevencí vzniku potíží a jejich návratů. Při tenzních bolestech je většinou možné stav zlepšit pouhou změnou životního stylu.

• Měli bychom eliminovat stres, například cvičením či relaxační masáží. 
• Často též může pomoci vedení si tzv. deníku bolestí hlavy. Je užitečný zejména pro pacienty, kteří trpí často. Pomáhá odhalit, v jakých situacích a se kterým spouštěcím mechanismem bolest přichází.
• Léky, obsahující například ibuprofen či paracetamol, mohou ulevit krátkodobě. Je třeba to s nimi ale nepřehánět a neměli bychom je užívat více než 3× za týden. Jejich nadměrná konzumace totiž může vést k rozvoji tzv. bolestí hlavy z nadužívání analgetik.
• V těžších případech, které už je ale třeba konzultovat s lékařem, mohou být jako prevence vzniku bolestí předepsány i antidepresivní léky.

(cean)

Zdroj:www.news-medical.net

Bolest hlavy – příznaky a léčba

Bolest hlavy může mít různé příčiny. Primární bolest hlavy představuje problém bez zjevné a diagnostikovatelné příčiny. Jindy je bolest hlavy (sekundární) projevem konkrétního, již existujícího, onemocnění, může být i vedlejším účinkem některých léků.

Z onemocnění se nejčastěji jedná o vysoký krevní tlak, poúrazové stavy, infekce, onemocnění krční páteře či nadměrné užívání analgetik. Bolest hlavy může však signalizovat také postižení mozku včetně nádorových onemocnění.

Bolest může zasahovat celou hlavu nebo jen její část. Může jít o bolest tenzní – tupou či svíravou bolest různé intenzity. Při migréně je bolest velmi intenzivní a člověka zcela paralyzuje.

Sekundární bolest hlavy mohou doprovází další příznaky.

Pokud se k ní přidá zvracení a silná spavost, horečka, bolest a tuhnutí šíje, náhlé oslabení poloviny těla, výrazné závratě, psychické poruchy nebo změny osobnosti, vyhledejte okamžitou lékařskou pomoc.

Léčba

Primární bolest hlavy odezní obvykle po použití léků proti bolesti (analgetik).

Při sekundární bolesti je nezbytné léčit komplexně nemoc nebo příčinu (léky na snížení krevního tlaku, léky na potlačení dalších příznaků infekčního onemocnění, rehabilitací, onkologickou léčbou apod.).

Pokud nemoc po použití léků neustupuje nebo se zhorší, využijte naši službu Lékař online 24/7. Naši lékaři vám pomohou diagnostikovat příčinu bolesti, doporučí léčbu, případně vás odkážou na další vyšetření na našich klinikách.

Rizika neléčení bolesti hlavy

Primární bolest hlavy obvykle odezní i bez léčby, ale po delší době, a ačkoli se nejedná o vážné onemocnění, znepříjemňuje běžné denní činnosti.

Neléčení sekundární bolesti, respektive přidružené nemoci, může vést dle závažnosti onemocnění ke zhoršení zdravotního stavu, trvalému poškození nervů či mozku, v případě onkologických onemocnění i k úmrtí.

Obvyklá medikace

Na primární bolest lze využít volně prodejné léky proti bolesti. Dejte si však pozor na jejich nadužívání, a pokud bolest neustupuje, poraďte se s lékařem. Na bolest sekundární předepíše lékař vhodné léky dle konkrétní nemoci (léky na snížení krevního tlaku, antibiotika apod.).

Trápí vás bolest hlavy? Nejen tento problém můžete konzultovat s našimi lékaři online:

Lékař online 24/7

Spannungskopfschmerzen – Ursachen, Behandlung und Symptome

Až 78 procent všech Evropanů pocítí alespoň jednou v životě tupou bilaterální bolest. To dělá z Evropy kontinent s nejvyšším výskytem tenzních bolestí hlavy.

Jak k nim vůbec dochází? Tyto bolesti hlavy jsou způsobeny tenzí, tedy napětím svalů, zejména svalů krku a ramen. Nevíme přesně, co bolest nakonec způsobuje.

Odborníci se domnívají, že pacienti s bolestmi způsobenými napětím mají zvýšenou citlivost na bolest ve svalech hlavy.
Objevuje se několik příčin jako jsou:

• emoční stres,
• strach a úzkost,
• nedostatek spánku,
• špatné držení těla,
• jednostranné namáhání svalů zad (např. vinou dlouhého sezení v kanceláři).

To vše může zvyšovat napětí svalů. Pokud k nim dochází často, mohou způsobit, že centra bolesti v mozku začnou jednat. Spolu se zvýšenou citlivostí na bolest to narušuje vlastní zpracování bolesti tělem: zabraňuje zpracování informací o stavu napětí svalů na pozadí. Místo toho je vnímána bolest.

mírná až střední bolest hlavy

Léčba

volně prodejné léčivé přípravky proti bolesti, jako je Aspirin, vytrvalostní trénink, relaxační techniky, masáže

Příčina

emoční stres, nedostatek spánku, špatné držení těla

Většina bolestí hlavy v důsledku tenze, tedy napětí, se projevuje typickými příznaky: epizoda akutní tenzní bolesti hlavy může trvat 30 minut až několik dní.

 Mnoho pacientů popisuje mírné až středně silné bolesti hlavy se silným pocitem tlaku na hlavu, který jako kdyby přicházel zvenčí. Tenzní bolesti hlavy často začínají na krku a odtud se pohybují po lebce.

Obvykle se objevují v obou polovinách lebky.

Odlišit tuto bolest od migrény se na první pohled může zdát složité, ale na základě některých příznaků by mělo být rozlišení jasné poměrně rychle:

Tenzní bolesti hlavy	Migrény
bolesti tlakové nebo svíravé (bolest jako by tlačila na hlavu zvenčí)
lehká až střední míra bolesti	bolest je obvykle velmi silná
fyzická aktivita je stále možná a může dokonce zmírnit příznaky	fyzická aktivita je možná jen stěží, zhoršuje příznaky
mohou se objevit mírné doprovodné příznaky, jako je citlivost na hluk nebo světlo, ale žádná nevolnost nebo zvracení	doprovodné příznaky jako nevolnost, zvracení, citlivost na hluk nebo světlo, poruchy zraku, poruchy řeči nebo motorické poruchy

Dále je nutné rozlišovat symptomy tenzní bolesti hlavy: epizodické tenzní bolesti hlavy se vyskytují až 14 dní v měsíci a jsou zdaleka nejčastějším typem bolestí hlavy. Pokud však pacient trpí bolestmi hlavy 15 dní v měsíci a více po dobu nejméně 3 měsíců (tj. alespoň 180 dní v roce), jedná se o vzácnou chronickou formu tenzních bolestí hlavy. V případě otázek se obraťte na svého lékaře. 

Tenzní bolesti hlavy se objevují ve všech věkových kategoriích: první nástup je obvykle ve věku kolem 28 let.1

Nezbytná je správná léčba, aby došlo ke zmírnění bolestí hlavy způsobených napětím a aby se příznaky nestaly chronickými. Účinná léčba vyžaduje vyšetření všech dalších možných příčin bolesti hlavy, které mohou zahrnovat infekce, hypertenzi nebo léky. Jakmile lékař vyloučí jakékoli jiné příčiny nebo nemoci, může pacient začít řešit tenzní bolest hlavy.

To obvykle zahrnuje:

• nácvik relaxačních technik,
• sportovní a vytrvalostní trénink ke zmírnění napětí (např. plavání nebo běhání),
• snížení stresu,
• masáže,
• aplikace chladu nebo tepla (např. chladicí podložky nebo zahřívací polštářky).  

Všechny tyto metody pomáhají zmírnit tenzní bolesti hlavy a mohou dokonce pomoci zabránit jejich opakování. Akutní příznaky mohou vyžadovat léky proti bolesti.

Domácí léčba umožňuje léčbu mírných až středně silných bolestí hlavy volně prodejnými léčivými přípravky2.

Lidé trpící tenzními bolestmi hlavy se proto v mnoha případech mohou jednoduše léčit sami a rychle zmírnit své příznaky.

Aspirin nebo Aspirin C? Jaký je vhodný pro mě?

Více informací

1. Sahler K (2012), Epidemiology and cultural Differences in tension-type headache, Curr Pain Headache Rep, 16: 525-532.
2. Göbel H (2012), Kopfschmerz vom Spannungstyp. In: Die Kopfschmerzen, Ursachen, Mechanismen, Diagnostik, Therapie 2012, Springer Verlag Berlin Heidelberg, 3rd edition.

Tenzní bolesti hlavy

Tenzní bolest hlavy je nejčastějším typem bolesti hlavy. Jedná se o oboustrannou, tupou, tlakovou bolest v týlu a ve spáncích s kolísající intenzitou. Nástup je obvykle postupný, se sílící intenzitou v odpoledních a večerních hodinách. Tenzní bolest hlavy řadíme mezi akutní bolesti, tedy krátkodobé bolesti trvající hodiny až dny.

Příčiny

Akutní bolest je varovným signálem, že je s naším tělem něco v nepořádku. Příčiny jejího vzniku mohou být různé. Mezi časté příčiny patří nedostatečný příjem tekutin, ztuhlost šíjových svalů (špatné sezení na židli, v autě, apod.) nebo zvýšená psychická zátěž jako je stres, únava či vyčerpání.

Prevence a léčba

V prevenci tenzní bolesti hlavy je důležité vyvarovat se příčinám jejího vzniku. Základem prevence je především úprava životního stylu, tzn.:

• vyhýbat se stresovým situacím
• pravidelně cvičit
• přijímat dostatek tekutin
• strava bohatá na vitaminy a minerály

Pokud je to nezbytné, je možné přistoupit k léčbě bolesti formou léčivých přípravků – analgetik. Dle Doporučených postupů pro farmakoterapii je cílem léčby akutní bolesti rychlá úleva od bolesti při současném odstranění příčin jejího vzniku.

ČTĚTE TAKÉ: Poruchy štítné žlázy: Nepodceňujte jejich příznaky

Volba analgetika

Analgetika rozlišujeme především na základě účinné látky. Pro úlevu od tenzní bolesti hlavy je možné zvolit z řady volně prodejných analgetik. Mezi nejčastěji užívaná volně prodejná analgetika patří přípravky s obsahem ibuprofenu či paracetamolu.

K léčbě tenzní bolesti hlavy jsou vhodné především léky s paracetamolem v tzv. fixní kombinaci, které poskytují nejen rychlou úlevu od bolesti, ale díky obsaženým látkám mohou přispět k odstranění samotných příčin. Typickou fixní kombinací jsou léky s obsahem paracetamolu, kofeinu, případně dalších účinných látek, např. guaifenesin.

Při volbě analgetika je nezbytné zohlednit aktuální zdravotní stav pacienta. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat zejména dětem, těhotným ženám a lidem starším 65 let.

Z volně prodejných léků jsou pro většinu pacientů z hlediska bezpečnosti dobře přijímány právě léky s paracetamolem. Tyto léky jsou gastrointestinálně šetrné a mají obecně minimum lékových interakcí.

Pacient by se měl vždy informovat u svého lékaře či lékárníka.

Doplňková péče

Ztuhlé svaly v oblasti krku a šíje, únava a vyčerpání mohou souviset např. s nedostatkem minerálů – hořčíku, sodíku, draslíku či vitamínů zejména skupiny B. V takovém případě je vhodné hořčík a vitaminy doplňovat. V současné době jsou velmi oblíbené přípravky s obsahem kombinace hořčíku a komplexu vitamínů skupiny B.

Bolest hlavy: příznaky, léčba (Migréna)

Bolest hlavy je velmi častým příznakem mnohých často i systémových
(celotělových) onemocnění. Svou přítomností nejen obtěžují pacienta,
ale způsobují také změny psychického stavu (deprese, apatie,
agresivita, atd.).

Bolesti hlavy můžeme rozdělit na primární a sekundární a tzv.
kraniální neuralgie.

Primární (idiopatické) bolesti nejsou
projevem nějakého dalšího onemocnění a jejich příčina je velmi často
ne zcela objasněna.

Sekundární (symptomatické) bolesti jsou
příznakem onemocnění nejen v oblasti hlavy. Kraniální neuralgie jsou
bolesti spojené s průběhy hlavových nervů.

Primární bolesti hlavy  

Kategorie: nemoci centrálního nervového ústrojí

Migréna  

Obor: Neurologie

Migréna je nejznámější primární bolestí hlavy. Její výskyt je
v Evropě asi 18% u žen a 5% u mužů. Většinou přichází v pubertě,
ale vyskytuje se i v dětském věku. Je to opakující se záchvatovité
onemocnění.

Záchvat je předcházen varovnými příznaky (prodromy) jako je
podrážděnost či přecitlivělost. Po
prodromech může následovat tzv. aura. Podle její
přítomnosti se rozlišuje migréna s aurou a migréna bez aury.

Aurou se
nazývá soubor doprovodných příznaků, způsobených změněnou mozkovou
aktivitou, které většinou vymizí do hodiny od jejich počátku. Při
vlastním migrenózním záchvatu se objevují pulsující, většinou
jednostranné bolesti (hemikranie).

Strany se při jednotlivých záchvatech
mohou měnit a při maximu záchvatu se mohou rozšiřovat na celou hlavu.
Trvání záchvatu je od několika hodin po několik dní. Pokud záchvat trvá
déle než tři dny, označuje se tento stav jako status
migrenosus.

Typický pro nemoc je rodinný výskyt (genetická predispozice). Příčinou
záchvatu je nejspíše přílišná aktivita buněk v oblasti mozkového
kmene, která vyvolá chybnou aktivitu jádra pátého hlavového nervu a
lokální vazodilataci (rozšíření cév). Některé migrény mohou mít
souvislost se stresem, alergiemi nebo
s menstruačním cyklem.

K preventivní medikaci se obvykle přistupuje, pokud je frekvence
záchvatů asi 3 až 4 za měsíc. Patří sem léky z kategorií
antidepresiva, antiepileptika, β-blokátory, blokátory kalciových kanálů,
antagonisté serotoninu a inhibitory prostaglandinů.

Z příznaků nemoci jsou nejdůležitější jednostranné chronické
(opakující se) bolesti.

Bolesti jsou velmi intenzivní a jsou doprovázeny
nutkáním ke zvracení (nauzea) až zvracením,
přecitlivělostí na hluk (fonofobie) a světlo
(fotofobie). Aura u migrény není totožná s aurou
epileptickou.

Příznaky migrénové aury jsou senzitivní (dočasná
jednostranná snížená citlivost-hypestézie, jednostranné
mravenčení-hemiparestézie), zrakové (jiskření, záblesky, výpadky
zrakového pole), motorické (jednostranná částečná ztráta
hybnosti-hemiparéza, nebo jednostranná úplná ztráta hybnosti-hemiplegie),
poruchy řeči, okohybné poruchy. U bazilární migrény (zvláštní typ
migrény, kde jsou příznaky obdobné jako při postižení mozkové tepny a.
basilaris) mohou být závratě, dvojité vidění (diplopie) někdy až ztráta
vědomí.

Léčbu migrény dělíme na léčbu akutního záchvatu a
preventivní medikaci. Při léčbě záchvatu se užívají
léky z kategorie analgetika, antiemetika, nesteroidní antiflogistika.

Kauzální (příčinou) léčbou migrenózního záchvatu jsou léky
z kategorie Triptany. Preventivní medikace viz prevence migrény.

Při zvládání záchvatů pomáhá stlačení spánkových tepen (šátek
okolo hlavy), studený obklad, pobyt v temnu a tichu a především
spánek.

Komplikací migrény je tzv. transformovaná migréna. Je
způsobena dlouholetým nadužíváním analgetik. Mozek méně tlumí vedení
bolesti. Dříve podprahové (málo intenzivní) podněty jsou vyhodnocovány
jako bolestivé.

Příznaky: bolest, hemikranie, nauzea, zvracení, fonofobie, fotofobie

Vyšetření: anamnéza, neurologické vyšetření

Tenzní bolest (tenzní cefalea)  

obor: Neurologie, Psychiatrie

Jedná se o nejčastější bolest hlavy. Rozlišuje se forma
epizodická (bolesti trvají hodinu až několik dnů) a forma
chronická (bolesti trvají i více týdnů). Postihuje asi
20% populace v rozvinutých zemích.

Objevuje se nejčastěji v období
puberty, maximum výskytu je v produktivním věku a ve stáří výskyt
ubývá. Vzácněji se může projevit i v dětském věku. Častý je
rodinný výskyt.

Může být provázena migrénou a jsou i přechodné
varianty mezi tenzní cefaleou a migrénou.

Nejvýraznějšími rizikovými faktory jsou stresové situace, nejčastěji
v zaměstnání, rodinně, škole. Náchylné jsou neurotické osoby, lidé
s depresí nebo po vysoké fyzické či psychické zátěži. Vyvolávacím
faktorem také může být napětí v šíjových a hlavových svalech.

V prevenci je důležitá změna životního stylu. Pacient
by se měl pokusit vyhýbat stresovým situacím, zařadit do denního programu
cvičení či relaxační metody.

Hlavním příznakem je tupá bolest nejvýše střední intenzity,
nejčastěji oboustranná. Není přítomno zvracení. Typická lokalizace
bolesti je v týlu a ve spáncích.

V léčbě je nejdůležitější psychoterapie. Z leků je nevhodné
užívání analgetik. Nasazují se nesteroidní antiflogistika, antidepresiva,
anxiolytika.

Ze svépomocných metod léčby je nejdůležitější změna životního
stylu, nácvik relaxačních metod a pravidelné cvičení.

Komplikací tenzní cefaley je přechod z epizodické do chronické formy.
To je často provázeno nadužíváním analgetik a vznikem bolesti hlavy
z nadužívání analgetik (Drug induced headache).

Příznaky: bolest hlavy

Vyšetření: anamnéza, neurologické, psychiatrické

Cluster headache  

Obor: Neurologie

Toto onemocnění nemá český název. Vyskytuje se asi 10krát méně než
migréna a postiženi jsou především muži středního
věku.

Je typické silnými jednostrannými záchvatovitými bolestmi v oblasti
orbity (v oblasti oka). Záchvaty trvají jednu až tři hodiny a jsou nakupeny
v několika dnech až týdnech.

Tyto časové úseky se záchvaty se nazývají
clustery. Časový průběh je také nejcennějším
diagnostickým vodítkem.

Příznaky jsou řezavá ostrá bolest s typickým
časovým průběhem a orbitální lokalizací.

Dále je přítomno slzení,
červená spojivka (konjunktivální injekce), sekrece z nosu, zduření nosní
sliznice, pocení na čele a tvářích, oteklé víčko (edém víčka).

Forma
se záchvaty střídající období klidu (epizodická forma) může přejít ve
formu chronickou, kde záchvaty střídá období s trvalejší bolestí
s nižší intenzitou v oblasti orbity.

Jako medikamentózní prevence záchvatů lze použít Prednizon či
Karbamazepin. Rezistentní formy jsou léčeny Lithiem. Je však nutné
sledování hladiny Lithia v krvi. K léčbě akutního záchvatu je
používána krátkodobá inhalace 100% kyslíku. Z léků triptany a
prednison.

Příznaky: bolest hlavy v oblasti orbity, konjunktivální injekce,
slzení, sekrece z nosu, zduření nosní sliznice, pocení, edém víčka

Vyšetření: anamnéza, neurologické

Chronická paroxysmální hemikranie  

Obor: Neurologie

Onemocnění je obdobou Cluster headache. Je vzácné a postihuje
především ženy. Typické je kratšími záchvaty, které se
opakují několikrát denně. Diagnosticky i léčebně se podává
Indometacin.

Příznaky: bolest hlavy v oblasti orbity

Vyšetření: anamnéza, neurologické

Bolesti hlavy z nadužívání léků  

Drug induced headache, drug rebound headache, chronická každodenní bolest
hlavy, transformovaná migréna

Obor: Neurologie, Psychiatrie

Bolest vzniká jako komplikace ostatních primárních bolestí hlavy. Je
způsobena častým (každodenním) užíváním nejčastěji
analgetik, či ergotaminových léčiv. Bezpečná hranice užívání
analgetik, která by stoprocentně ochránila před vznikem této komplikace
nelze jednoznačně určit. U migrény vzniká asi v 60%, u tenzní cefaley
asi ve 30%.

Podstatou této bolesti je změna tlumení vedení bolesti v mozku,
navozená užíváním analgetik. Dříve podprahové (málo intenzivní)
podněty jsou vyhodnocovány jako bolestivé. Čas potřebný ke vzniku bolesti
je závislý na množství a druhu užívaných analgetik. Udává se, že
vzniká u běžných analgetik po deseti letech, u kombinovaných může
vzniknout již po roce.

Rizikové faktory jsou neurotická osobnost, deprese, stresové situace
(nejčastěji v zaměstnání, rodinně, škole), menopauza, užívání
analgetik.

Prevencí je užívat analgetika co nejméně. Relativně bezpečná hranice
je udávána okolo 5 tablet za měsíc.

Příznakem je chronická bolest menší intenzity. Po čase přechází
v každodenní bolest. V tomto stadiu již mizí záchvaty původního
onemocnění.

Při léčbě je nutné úplné vysazení nadužívaných
léků. Po překonání abstinenčních příznaků asi po dvou dnech je třeba
správně diagnostikovat původní bolestivé onemocnění a nasadit správnou
léčbu. Až u 50 % pacientů se znovu objevuje nadužívání léků a
návrat onemocnění.

Příznaky: bolest hlavy

Vyšetření: anamnéza, neurologické, psychiatrické

Další primární bolesti

Idiopatická bodavá bolest hlavy, bolest ze zevní komprese, bolest
vyvolaná chladem, bolest při kašli, bolest z námahy, bolest spojená se
sexuální aktivitou.

Sekundární bolesti hlavy  

Bolesti z této skupiny mají různý charakter, lokalizaci, vyvolávající
podněty i dobu trvání.

Bolest poúrazová

Obor: Neurologie, Traumatologie

Bolest po úrazu hlavy. Může se objevit vedle akutních bolestí i bolest
chronická.

Vyšetření: CT mozku

Bolest spojená s cévním onemocněním mozku

• Obor: Neurologie, Neurochirurgie
• Patří sem cévní onemocnění mozku (ischémie – nedokrevnost, hemoragie –
  krvácení).
• Vše patří k život ohrožujícím stavům.
• Vyšetření: CT mozku, angiografie

Bolest spojená s nitrolebními poruchami

Obor: Neurologie, Neurochirurgie

Jedná se o nejzávažnější skupinu bolestí hlavy.
Většina příčin bolestí z této kategorie patří mezi život
ohrožující stavy. Patří sem syndrom nitrolební hypertenze
(zvýšený nitrolební tlak). V tomto případě je nutné pomýšlet i na
nádorové postižení v oblasti mozku. Další příčinou bolestí je
zánětlivé postižení mozkových obalů (meningitidy).

Vyšetření: CT mozku, magnetická rezonance (MR), lumbální punkce

Bolest hlavy spojená s vysokým krevním tlakem (arteriální
hypertenze)

Obor: Interna, Kardiologie

Léčbou je snížení krevního tlaku, změna životního stylu,
relaxace.

Bolest spojená s infekcí mimo oblast hlavy

Obor: Interna

Patří sem například chřipka, horečnaté infekční stavy.

Bolest způsobená chemickými látkami nebo jejich vynecháním

Obor: Neurologie, Psychiatrie

Obdoba bolesti z nadužívání léčiv. Patří sem především
alkohol.

Bolest spojená s poruchami metabolismu

Obor: Interna

Patří sem bolesti hlavy po dialýze, při cukrovce, při nedostatku
kyslíku atd.

Bolest spojená s onemocněním lebky, krku, očí, zubů,
záněty dutin

Obor: Interna, ORL, Oční, Stomatologie, Rehabilitace

Léčbou je zde vždy odstranění vyvolávající příčiny bolestí.
Patří sem také tzv. Cervikokraniální syndrom. Jde o bolesti hlavy, které
mají příčinu v oblasti krční páteře. Mají zde velký vliv psychické
vlivy, zátěž krční páteře, postižení krční páteře.

Příznakem je bolest v týlu a spáncích, někdy závrať. Při nejisté
diagnóze je nutné vyloučit jinou příčinu bolestí, především
nitrolební krvácení.

Kraniální neuralgie  

Lokalizace a charakter bolestí jsou závislé na průběhu senzitivních
vláken (vlákna čití-vedou podněty bolesti, tlaku, teploty, atd.)
hlavových nervů.

Neuralgie trigeminu (neuralgie V. hlavového nervu, neuralgie
trojklaného nervu)

Obor: Neurologie, Neurochirurgi

Rozlišuje se forma primární a sekundární. U primární neuralgie je až
v 90 % případů utlačován kmen trojklaného nervu cévou (často
a.cerebelli superior) a vzniká tzv. neurovaskulární konflikt. Vyskytuje se
v produktivním věku a ve stáří.

Příznakem je několik sekund trvající záchvat velmi intenzivní bolesti
v oblasti inervované druhou a třetí větví trojklaného nervu (oblast oka,
dolní čelisti a tváře). Záchvaty se opakují až několikrát za den. Lze
nalézt tzv.

spouštěcí zónu, což je okrsek na sliznici
dutiny ústní nebo na kůži v inervované oblasti, jehož podrážděním se
vyvolá záchvat. Stimulem může být dotyk nebo i jen vítr, mluvení.
Záchvat se projevuje jako bolestivý stah mimického svalstva tzv. bolestivý
tik.

Pacienti mají problémy s jídlem, mytím a přidávají se tím
k nemoci i problémy sociální a psychické.

V medikamentózní terapii se užívá karbamazepin, gabapentin, hydantoiny,
neuroleptika, antidepresiva.

Pokud medikamenty nepomáhají, lze přejít
k neurochirurgické léčbě, při které se mezi kmen nervu a
cévu vloží teflonová destička (mikrovaskulární dekomprese).

Také je
možný zákrok pomocí gamma-nože (stereotaktická radiochirurgie). Dříve
hojně používaná metoda s použitím glycerolu (retrogasserská glycerolová
rhizotomie) se již užívá méně.

Sekundární neuralgie trigeminu vzniká při dráždění
nervu jinými chorobnými procesy. Nejčastější je postherpetická neuralgie
(po prodělaném pásovém oparu), neuralgie při zánětech dutin, neuralgie
způsobená chorobami dutiny ústní (zuby, postižení čelistního
kloubu).

U sekundární neuralgie není spouštěcí zóna, není bolestivý tik,
mohou být postiženy všechny tři větve trojklaného nervu. Bolest má
spíše trvalejší a méně záchvatovitý charakter.

V terapii je nedůležitější nalezení a odstranění vyvolávající
příčiny neuritidy.

Vzácnější neuralgie: neuralgie glosofaryngeální,
neuralgie ganglii geniculi, okcipitální neuralgie

Všechny tyto neuralgie mají obdobné příznaky a terapii jako neuralgie
trojklaného nervu. Liší se lokalizací bolesti podle průběhu
příslušných nervů.

Příznaky: bolest hlavy, hemikranie, nauzea, zvracení, fonofobie,
fotofobie, orbitální bolest, závratě

Vyšetření: anamnéza, CT, Magnetická rezonance (MR), lumbální punkce,
neurologické, interní, psychiatrické, stomatologické, oční, ORL
vyšetření

Diskuse o bolestech hlavy  

Další názvy: Migréna, Cefalea, Cefalgie, Tenzní bolest hlavy, Tenzní cefalea, Cluster headache, Chronická paroxysmální hemikranie, Bolesti hlavy z nadužívání léků, Drug induced headache, Drug rebound headache, Chronická každodenní bolest hlavy, Transformovaná migréna, Cervikok

Kterým typem bolesti hlavy trpíte?

Bolesti hlavy mohou být tupé a pulzující nebo ostré a přesně ohraničné a mohou trvat několik minut nebo několik dnů. Existují tři hlavní typy bolesti hlavy: tenzní bolest hlavy, migréna a clusterové bolesti hlavy. Každá z nich může mít své vlastní příčiny a různé příznaky. Migréna se liší od tenzních bolestí hlavy tím, že bolest je obvykle omezena na jednu stranu hlavy a lze ji popsat jako pulzující, středně silnou až silnou bolest.

Prohlédnout všechny léčivé přípravky

Existuje několik různých druhů bolesti hlavy – např. tenzní bolest hlavy, migréna a clusterové bolesti hlavy. Každý typ bolesti hlavy má své vlastní charakteristické příznaky.

Bolest hlavy lze popsat jako tupou a pulzující nebo ostrou a přesně ohraničenou a může trvat od několika minut až po několik dnů. Porozumět tomu, jaký typ máte, může pomoci účinně léčit příznaky.

Může to být užitečné i při předcházení bolesti hlavy do budoucna.

Tenzní bolesti hlavy

Tenzní bolesti hlavy jsou nejčastější formou bolesti hlavy u dospělých. Tento typ bolesti hlavy je často spojován se svalovým napětím. Tenzní bolest hlavy je často doprovázena bolestí šíje.

Tento typ bolesti hlavy může způsobit jakákoliv činnost, kvůli které hlava zůstává po dlouhou dobu v jedné poloze, jako je práce s počítačem nebo mikroskopem.

Spánek v chladné místnosti nebo spánek s krkem v abnormální poloze může také vyvolat tento typ bolesti hlavy.

Mezi další spouštěče tenzní bolesti hlavy se řadí:

• Fyzický stres nebo zranění
• Emoční stres, úzkost nebo deprese
• Konzumace alkoholu nebo kofeinu
• Nadměrné kouření
• Nemoci jako je nachlazení, chřipka nebo infekce dutin
• Svírání čelistí nebo skřípání zubů
• Namáhání očí
• Únava nebo nadměrná námaha

Tenzní bolesti hlavy mohou:

• Vyvolat mírnou až středně těžkou bolest, i když obecně ne natolik závažnou, aby zabránila každodenní činnostem, jako je např. chůze
• Mít projevy stejně na obou stranách hlavy
• Trvat od 30 minut až po 7 dní.

Migréna  U migrény je bolest obvykle vymezena na jedné strané hlavy a lze ji popsat jako pulzující bolest střední až silné intenzity. Mnoho osob trpících migrénou může být dočasně citlivými na světlo a hluk a může se u nich také vyskytnout nevolnost a zvracení.

Migréna může:

• Trvat od několika hodin až po několik dnů s opakujícími se cykly
• Mít dědičný původ/být dědičným onemocněním
• Bývat častější u žen než u mužů
• Být vyvolána různými spouštěči
• Být zhoršena rutinní fyzickou aktivitou (např. chůzí nebo chůzí do schodů).

Identifikace a zvládání spouštěčů migrény může snížit riziko záchvatu migrény.

Ukazuje se, že migrénu způsobují změny nervových drah a chemických signálů v mozku, které ovlivňují průtok krve v mozku a okolních tkáních. Ke vzniku těchto změn může vést celá řada různých spouštěčů, přesný sled událostí však zůstává nejasný.

Mezi spouštěče migrény se řadí:

• Změny spánkových návyků
• Konzumace alkoholu
• Kouření nebo vystavení kouři
• Hlasité zvuky nebo jasná světla
• Zápach nebo parfémy
• Cvičení nebo jiná fyzická zátěž
• Vynechání jídla
• Stres a úzkost
• Určité potraviny nebo potravinové složky

Clusterové bolesti hlavy

Clusterové bolesti hlavy jsou těžké bolesti hlavy s náhlým nástupem, které se často vyskytují v noci a mají tendenci vracet se ve stejnou dobu během dne nebo v noci. Název „clusterové“ bolesti hlavy se nevztahuje na lokaci bolesti hlavy, ale spíše na seskupování ataků v průběhu času. Tento typ bolesti hlavy se může v průběhu času pravidelně opakovat.

Clusterové bolesti hlavy mohou:

• Být popsané jako intenzivní, trýznivé, s ostrou bolestí, která je obvykle lokální na jedné straně hlavy
• Se obvykle projevovat kolem očí, spánku nebo krku
• Se časem zhoršovat a trvají od 15 minut do tří hodin
• Zahrnovat příznaky, jako je otok očí, slzení a zarudnutí a ucpaný nos nebo rýma na postižené straně hlavy.

Clusterovými bolestmi hlavy trpí s větší pravděpodobností více muži než ženy.

• Varovné příznaky bolesti hlavy – a kdy volat lékaře
• Bolesti hlavy může mít kdokoli, kdykoli a na jakémkoli místě.
• Číst dále

1. Varovné příznaky bolesti hlavy – a kdy volat lékaře
2. Bolesti hlavy může mít kdokoli, kdykoli a na jakémkoli místě.
3. Číst dále

500 mg potahované tablety

Lék k vnitřnímu užití

Panadol Novum obsahuje paracetamol, léčivou látku tlumící bolest a horečku. Uvolňuje účinnou látku již za 5 minut po požití. Nedráždí žaludek.

500 mg/65 mg šumivé tablety

Lék k vnitřnímu užití

Panadol Extra Rapide je vhodný k úlevě při bolestech hlavy (včetně migrény), bolesti zad, zubů a bolesti při menstruaci. Dále přináší úlevu od nepříjemných příznaků chřipky a nachlazení, jako jsou bolesti svalů, kloubů a bolest v krku, a snižuje horečku.

• 500 mg/65 mg potahované tablety
• Potahované tablety Panadol Extra Novum jsou vhodné k úlevě při bolesti hlavy, migréně, bolesti zad, zubů a bolesti při menstruaci.
• Panadol Extra Novum též přináší úlevu od nepříjemných příznaků chřipky a nachlazení, jako jsou bolesti svalů, kloubů a bolest v krku, a snižuje horečku.