Tati, máma byla na záchytce?

     Záchytka je zdravotnické zařízení sloužící k
nedobrovolnému pobytu intoxikovaných osob, kteří svým stavem
bezprostředně ohrožují sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo
majetek, nebo jsou ve stavu budícím veřejné pohoršení.      Záchytka je místo, které většina lidí nepoznala a ti, kteří ano, měli pravděpodobně smysly rozostřené alkoholem nebo drogami. Rozhodli jsme se tedy, že ji vyzkoušíme za vás, a to dokonce hned z pohledu ošetřovatele i pacienta.

Pacient

aneb pohled „zevnitř“

     Na záchytku přicházím rozechvělý, sice na rozdíl od jiných sem jdu dobrovolně, ale je to přece jenom něco nového, neznámého.      Abych tam zapadl, dávám si cestou dvě malá piva a dva panáky vodky.      U dveří mě přivítaly dvě sestřičky a odvedly mě do šatny, že se zde mám svléknout do spodního prádla.

Během svlékání ještě dodaly, že pokud ho mám pomočené nebo pokálené, mám ho svléknout také. Na můj vyjevený obličej pak reagují vysvětlením, že to zde má osmdesát procent ubytovaných.

Pak je také překvapí, že se svlékám ve stoje, prý většina to dělá v leže, s hodně protesty či za vydatné asistence sestry a policie, takže pro doplnění autentičnosti sebou snaživě občas i plácnu o zem.

     Pak následuje místnost na spaní ne nepodobná cele ve věznici. „To víte, naši pacienti občas demolují vybavení, takže co není pevně přišroubované, je snadno použitelné jako prostředek demolice,“ vysvětluje sestřička. Jdu to vyzkoušet a pravda je, že jediné čím mohu manipulovat je matrace a tou dveře nevyrazím.

     Pak za mnou na pokoj přichází lékařka a vysvětluje, že součástí příjmu je lékařské vyšetření, kdy lékař záchytné stanice finálně rozhoduje dle zdravotního stavu pacienta o tom, zda bude pacient přijat nebo nikoli. Po vyšetření je mi sděleno, že já bych byl samozřejmě propuštěn, protože jsem nadýchal pouze půl promile a nevykazuji žádné známky toho, že bych ohrožoval sebe či okolí, ale protože jsem výjimečný případ, mohu zde spát do doby, než bude lůžko potřeba pro skutečného pacienta.     Pak konečně ulehnu, ale spánek nepřichází, zvláště, když asi po hodině do vedlejší místnosti přivedou nadávajícího a řvoucího muže. Samozřejmě na něj nevidím, ale slyšet je pořádně. Nejhorší je, že trpí samomluvou.     Peklo přichází až po půlnoci, kdy někdo přivezl šíleně řvoucí ženu. Slyším jak se na chodbě s někým pere, je neuvěřitelně vulgární a všem vyhrožuje. Pak, když ji zavřou do pokoje, kravál neutichá, ozývají se strašné rány, zřejmě kope do dveří nebo do toalety a stále strašně řve.     Spát se zde nedá, piji vodu, kterou jsem večer nafasoval a poslouchám kravál z chodby, přivezli dalšího, pro změnu řve asi rusky či ukrajinsky.     Asi jsem přece jenom usnul, protože mě vzbudily sestřičky, že mi reportáž končí. Záchytka je totiž plná a i moje postel prý dostane nocležníka. Vyjdu na chodbu a to co mě udeří přes nos je nepopsatelné. Policisté totiž přivedli, respektive přinesli, staršího bezdomovce, kterému tečou světlé řídké výkaly nohavicemi kalhot na zem, takže v tom všichni šlapou. Horní část oblečení již muž nemá, takže vidím jeho záda a záplavu šupinek sypající se kůže, typickou pro svrab. Snažím se nepozvracet a zbaběle prchám do prostoru sestřiček. Zde se na mě směje můj kolega s tím, že takovéhle nadělení na chodbě je zde dnes již podruhé.

     Mám padla, jsou tři ráno a já opouštím záchytku přesvědčen, že na panáka dnes už nejdu.

Tati, máma byla na záchytce?

Tati, máma byla na záchytce?

Tati, máma byla na záchytce?

Tati, máma byla na záchytce?

Tati, máma byla na záchytce?

Tati, máma byla na záchytce?

Foto: Kolega si záchytku „užil“ naplno!

Zdravotník

aneb pohled „zvenku“

     Na
záchytku přicházím natěšený, už jsem tam párkrát v životě byl, ale vždy jen, když jsme jim někoho přivezli, ještě za své bývalé práce. Je to ale spoustu let, tenkrát byla ještě záchytka ve Veleslavínově ulici a já jsem dnes zvědavý, jak se vše změnilo.

     Tato nová záchytka, na rozdíl od té staré, na první pohled působí čistým a moderním dojmem. Sestřičky mi oznamují, že zde mají zatím prvního nocležníka ještě z odpoledne, ale jde o klidného pacienta, který právě spí.      Zatím je tedy čas dát si kávu a popovídat si o tom, co to vlastně protialkoholní záchytná stanice je.

Jde totiž o zdravotnické zařízení a ne o policejní celu pro opilce, jak si většina veřejnosti myslí. Jedná se vlastně o takovou nemocnici určenou pro intoxikované osoby a je jedno zda alkoholem či drogami. Pro pacienty jsou zde k dispozici zdravotní sestřičky i lékař.

     Pouze zdravotní stav pacienta, respektive jeho intoxikace, určí, zda bude přijat a jak dlouho zde bude. O přijetí však nerozhoduje naměřená hladina alkoholu nebo množství užité drogy. Rozhodujícím hlediskem je, jak se na konkrétní osobě intoxikace projevuje.

Je tedy možné, že je umístěn i opilec s jedním promile, který ohrožuje sebe či své okolí, ale často například cizinci se třemi promile nejsou přijati, protože se nedopouští jednání, které by bylo důvodem pro jejich přijetí.

     Problémem i rizikem pro personál je, že zde může být přijat zcela neškodný opilec, který pouze přebral na oslavě, ale i velice nebezpečný pachatel závažného trestného činu, kterého policisté nemohou umístit do cely právě pro jeho intoxikaci. Zaměstnanci tedy musí k pacientům neustále přistupovat s maximální opatrností.

     Služba začíná a během hodiny policisté přivážejí prvního, asi třicetiletého muže, který v opilosti na nádraží napadal cestující. Muž je agresivní, nadává a vyhrožuje. Během lékařské kontroly nadýchal 1,2 promile a lékařka rozhoduje o jeho umístění. Po vystřízlivění bude ráno pacient propuštěn.

     O půl hodiny později policisté přivážejí starší ženu. Ta je silně opilá, zapáchá, všem přítomným nadává a s policisty se pere. Lékařka rozhoduje o umístění.

Vzhledem k tomu, že se ale žena nedopustila žádného trestného činu, je po vystřízlivění možné ji propustit. Vzpouzení se a napadání policistů cestou na záchytku nikdo příliš neřeší, je to bohužel běžná praxe.

Otázkou však je, zda tu nebude ve večerních hodinách žena znovu opět zcela opilá, protože prý jde o známou firmu.

     Kolem půlnoci policisté přivážejí silně podnapilého muže, který doma ze žárlivosti napadl manželku. Muž na záchytku putuje z chirurgické ambulance, kde mu sešili několik řezných ran.

Proskočil totiž skleněnou výplní dveří. I v tomto případě lékařka rozhoduje opilce umístit. Podle našich informací je tento muž velmi nebezpečný recidivista s vice než dvaceti lety strávenými za mřížemi.

I tento muž záchytku ráno opustí jen v doprovodu policistů.

     Další přivezený je do němoty zpitý dělník, Rumun, kterého policisté našli ležícího na lavičce, kde blábolil o vyhazovu z práce i ubytovny. Muž se nevzpouzí, neprotestuje, je opilý tak, že neovládá sebe ani své svěrače.

Chodbu tak okamžitě plní silný zápach a za podpíraným opilcem na čisté podlaze zůstává široký pruh moči a výkalů, místy přerušovaný i zvratky.      Na několikrát dělaná dechová zkouška ukazuje více než tři promile a muž je samozřejmě přijat.

Se silně znečištěnou chodbou má personál očividně bohaté zkušenosti a za pomoci hadice a čistících prostředků jí rutinně během deseti minut uvádí do čistého stavu.

     O chvíli později musí personál znovu řešit již dříve přivezenou ženu. Ta totiž na pokoji začala ve vzteku a opilosti mlátit a kopat do všeho, co jí přišlo pod ruku a poté se pokoušela vyrazit dveře, do kterých silně a vytrvale narážela dokonce i vlastní hlavou.

     Sestřičky tak musí pro ochranu zdraví pacientky použít kurty. Ty jsou používány pouze v nutných případech a na dobu nezbytně nutnou. Sestřičky se pak snaží s přikurtovanou pacientkou komunikovat. Po asi dvou a půl hodinách se žena unavuje a slibuje sestřičkám, že již bude hodná.

Budete mít zájem:  Člověk na vozíku nebyl partner. Byl to pacient, vzpomíná zakladatelka Centra Paraple

Je tedy rozhodnuto o sejmutí kurt a pacientka konečně usíná.

     Dalšího muže policisté spíše přinášejí. Jedná se o polonahého bezdomovce opilého tak, že se neudrží na nohách. Muž středního věku je špinavý, zapáchá a z nohavic mu tečou výkaly. Při prohlídce je také zjištěno, že muž má vši i další parazity a trpí svrabem. I tento muž je lékařkou přijat a znovu se opakuje rituál čištění chodby. 

     Končíme, záchytka je plná. V Plzni máme sice deset lůžek, ale protože zde končí opakovaně řada bezdomovců, kteří zabírají místa běžným pacientům, je záchytná stanice často zcela plná již v podvečerních hodinách.

     Ještě se ptám na rekordmana v počtu strávených nocí a dozvídám se, že jde o muže z Plzně, který má za sebou více než 150 pobytů.     Ptám se sestřiček, zda se jim tahle děsivá práce alespoň finančně vyplatí. Odpovídají se smíchem, že je zde perfektní kolektiv.

Také mě ale prosí, abych určitě napsal jejich poděkování policistům a strážníkům, bez jejichž časté pomoci by nebylo možné práci zde zvládnout.

Tati, máma byla na záchytce?

Tati, máma byla na záchytce?

Tati, máma byla na záchytce?

Tati, máma byla na záchytce?

Soumrak záchytek?

     V blízké době bohužel hrozí, že budou záchytky v celé republice končit. Byla totiž přijata vyhláška, podle níž opilci nebo narkomané musí mít i zde dostatečný komfort. Mimo jiné tato vyhláška nařizuje, aby každý pacient měl k dispozici například signalizační zařízení na přivolání personálu.

To ale většina přijatých v prvních minutách utrhne či zničí. Dále nařizuje toaletu oddělenou od okolního prostoru, možnost sprchy a další vymoženosti, které ze záchytky dělají hotový hotel a které budou zajisté vhodným objektem k demolování.      Je tedy vidno, že zákon připravoval člověk neznalý skutečných poměrů na záchytkách.

Zákon nepočítá s tím, že „pacienti“ jsou ve valné většině agresivní jedinci a rozhodně se nechovají jako beránci. Velmi často se pokoušejí zničit vše co se dá a z tohoto důvodu jsou na záchytkách nejlepším řešením tzv. turecké záchody, které se samozřejmě nedají utrhnout nebo rozkopat na rozdíl od těch evropských.

     Provozovat záchytku bohužel není žádný výnosný byznys, jak se občas snaží různé neziskové organizace veřejnosti tvrdit. Základní provoz záchytky financuje kraj a pacient si sám zaplatí náklady za pobyt. Respektive měl by si zaplatit, jenže opak je pravdou.

Záchytku běžně využívají bezdomovci jako noclehárnu zdarma a v zimě jsou zcela běžné případy, kdy lidé vypijí levný alkohol, či se načichají ředidla a sami kontaktují policisty s žádostí o umístění na záchytce. Podstatná část pacientů částku neuhradí a dluh se už většinou nepodaří vymoci, neboť se jedná osoby bez domova či narkomany.

Pokud by měly ještě naskočit náklady za opakované opravy „nadstandardu“, požadovaného novou vyhláškou (zatím probíhá přechodné roční období v rámci kterého mají současné záchytky upravit vybavení dle této vyhlášky), provoz záchytky by přestal být rentabilní a provozovatel by skončil.

Není to plané konstatování, v některých krajích už provozovatel od smlouvy odstoupil, právě kvůli této vyhlášce. V takovém případě by ovšem o osoby, které požily alkohol a ohrožují sebe nebo své okolí neměl kdo pečovat a tyto osoby by skončily špatně, například umrznutím nebo jiným smutným způsobem.

Poradna – rady a dotazy

Dobrý den,

Váš dotaz nevyřešíme tímto způsobem. Doporučila bych osobní schůzku obou rodičů na OSPOD.

Obecně lze říci, že  rodič, který má dítě ve své péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem připravit, řádně jej umožnit a s druhým rodičem spolupracovat. Rodiče jsou povinni vzájemně si sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů.

Dobrý den, na Váš dotaz Vám nemohu konkrétně odpovědět, protože neznám přesné znění Vašeho rozsudku. Tam máte přesně uvedeno, co jste povinen – je potřeba se podívat do výroku rozsudku, kde jsou stanoveny Vaše povinnosti a tyto povinnosti, pokud je nesplníte, jsou dále vymahatelné.

Obecně platí, že rodič, který nemá dítě svěřené do své péče, má určeno tzv. výživné. Částku máte uvedenou v rozsudku, včetně doby splatnosti za každý měsíc. Vše, co pak dáváte navíc, je nad rámec stanoveného výživného a je to jistě v zájmu dítěte. Může zde ale býti uvedena i Vaše další povinnost se podílet na.., ale to je opravdu na konkrétním znění rozsudku.

Nevidím zásadní důvod, proč by Váš syn nemohl mít kvalitní postel s kvalitní matrací, je ale na vaší domluvě jako rodičů, jakou postel zakoupíte a jakou částkou se na tom budete podílet.

Dobrý den,

problém, který popisujete je za daných okolností asi pochopitelný. Pokud dítě nevidělo rodiče pět let, nemůžete očekávat, že po prvním nebo druhém kontaktu bude holčička říkat Vašemu příteli tatínku. Zde bude jistě potřeba dlouhodobá práce k navázání vztahu a důvěry. Jak to udělat, nevyřešíme touto odpovědí na Váš dotaz.

Doporučuji Vašemu příteli se obrátit na dětského psychologa a tyto věci s ním probrat a domluvit se, jak postupně vztah navazovat. Dále se můžete obrátit jak na pěstounskou rodinu, tak na jejich doprovázející organizaci (každá pěstounská rodina má na něj kontakt), případně na pracovníka OSPOD, který má dceru Vašeho přítele na starost.

Dobrý den, z Vašeho dotazu není zcela jasné, zda je otec uveden v rodném listu, píšete jen, že otcovství nepodepsal. Pokud otec není uveden v rodném listu, nemá žádný zákonný nárok cokoli požadovat a pokud by chtěl uznat své otcovství, musí k soudu podat žalobu na určení otcovství.

Pokud je otec zapsán v rodném listu dítěte, má stejná práva a povinnosti jako Vy – rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům.

Předpokládám, že doposud nemáte žádnou soudní úpravu a rozsudek, kde by byl určen styk – pokud tedy otec bude požadovat styk s dítětem a nedomluví se s Vámi, musí podat návrh k soudu. Soud pak bude posuzovat jeho návrh a bude zkoumat všechny skutečnosti.

Jedna věc je, že otec má nárok na styk s dítětem a dítě má nárok na styk s otcem, druhá věc, jakým způsobem bude styk probíhat a v jakém časovém intervalu.

Ve vašem případě, kdy dcera neviděla otce 4 roky a prakticky ho nezná, si nedokáži úplně představit, že by soud ihned rozhodl o střídavé péči.

Pro bližší informace Vám doporučuji zkontaktovat pracovníky OSPOD (kontakty na pracovníky a rozdělení obvodů dle trvalého bydliště dítěte naleznete zde: http://rodina.c-budejovice.cz/kontakty-spod-cb)

Dobrý den,

v případě, že blízký přítel i nadále bydlí v druhé bytové jednotce, ale odmítá vám hradit domluvené náklady, můžete na dotyčného podat žalobu pro bezdůvodné obohacení. V případě, že blízký přítel v bytové jednotce nebydlí, musela byste u soudu prokázat uzavření ústní smlouvy, pokud byste nebyla schopná toto prokázat, neměla byste šanci na úspěch a vymáhání slíbené částky.

V případě dalších dotazů se můžete obrátit přímo na:

THEIA – krizové centrum o.p.s. 

Tati, máma byla na záchytce?

Mánesova 11/3 b České Budějovice 370 01 tel : 728 008 771

mail : [email protected]

www.theia.cz

 Naše organizace se umístila ve své kategorii na 1. místě a získala Cenu hejtmanky Jihočeského kraje ZA SPOLEČENSKOU ODPOVĚDNOST 2018

Diskuze Střídavá péče a matka na záchytce, má nárok na kontakt

Dobrý den, chtěla bych vás požádat o radu, názor…budu psát ve
zkratce…manzele-rozvod-stridava pece do doby než matka skončila na
záchytce, dítě v tu dobu u ní, sice u kamarádky, ale u ní ten týden
střídavě péče.

po té volali otci dítě od te doby u něj, a údajně má
dítě přidělené nejaka právnička, otec blokuje kontakt ditete s matkou.
osobni i telefonicky.otec chce zadat o svěření do vlastní péče…bude
asi soud.

do soudu ma matka nějaké pravo na kontakt s dítětem?
Můžete nějak poradit?

Velikost písma:

Budete mít zájem:  Kváskové chleby a další dobroty na Rajské zahradě

Asi budu nepříjemná, ale pokud kontakt, leda pod dohledem a plně chápu
žádost otce o sevření do péče.

Souhlasím, chápu otce. Co je to za matku? Myslím že u táty bude tomu
dítěti líp.

@katkacaajkova a
ona je alkoholicka, nebo ulitla jednou? Pokud je to jinak normlani zenska,
sehnala si pro dite hlidani a opila se takhle jednou, tak to muze stat, dite
prece neohrozila 

Já vím je to blbé, starostí, problémy, chlapi, alkohol,
práce…neomlouvam ji. po…la to na plné čáře. uz to ví. uz šla
i dobrovolně na léčení. myslite že to bude mít u soudu nějaký vliv,
aby dítě viděla aspoň o víkendech?

Jednou, měla super práci…proste ulet

Vy nečtete otázku? Ta zněla do soudu má matka nějaké pravo na
kontakt s dítětem?


I když v tomto případě by bylo na místě předběžné opatření.

Nějak nechápu co se stalo. Pokud se matka opilá v době kdy dítě bylo
svěřeno kamarádce v čem je Jakl problém? Dítě přece nijak neohrozila?
Navíc pokud se to stalo jednou

Myslím si, že pokud otec nemá předběžné opatření, které ruší
stridavou péči a upravuje do soudu styk jinak, matka má právo mít dítě ve
střídavé péči podle původního plánu, jak je v rozsudku.

@canaglia

No kdo ví jak to bylo, alkohol byl problém, bohužel jsou svědci a zlí
sousedé…prisla o práci..dohodou…zachytka byla dohra. poradi něco na
sociálce? teď je na léčení 2 týdny nepije, chtějí ji tam tři měsíce,
aby ji dali papír o úspěšnosti kurzu.

A prosím vás kde se divím jestli to otec má, to předběžně
opatření?

Čistě na základě toho, co bylo napsáno má právo na péči o dítě
rozsahu, který je určený soudem.

Jak zlí sousedé, matka má evidentně problém s alkoholem. Dobře jí
tak. Na styk právo určitě má. Ale má nyní vysokou pravděpodobnost, že
o dítko přijde a do plné péče jí otec dostane a nebude divu. To si měla
rozmyslet dřív. Bohužel.

No a kamaradka ji dite vratila a pak se delo co a proc? Socialku volali
sousedi proc?
Socialka volala otci, at si dite vezme? Nebo at ho nevraci?

Ma pravo mit stridavou peci i nadale dokud soud nerozhodne jinak.

@zudina píše:
Nějak nechápu co se stalo. Pokud se matka opilá v době kdy dítě bylo
svěřeno kamarádce v čem je Jakl problém? Dítě přece nijak neohrozila?
Navíc pokud se to stalo jednou

Nikde. Jen že se ožrala tak, až ji odvezli na záchytku. Super
Kdyby otec tvého dítěte odložil vaše dítě ke kamarádovi a šel se
ožrat, brala bys to v pohodě? Já ne 

Ale jinak souhlasím, matka na stále práva střídavě péče, dokud soud
nerozhodně jinak.

Vymáhání dluhů na plzeňské záchytce? Její provozovatel způsob tají

Koronavirus na Plzeňsku: Projděte si důležité informace, omezení Klára Mrázová

Plzeňský kraj – Od ledna se měl zlepšit postup vymáhání dluhů u klientů, kteří nezaplatili za pobyt na plzeňské protialkoholní záchytné stanici.

Ilustrační foto. | Foto: DENÍK/Attila Racek

Lidé by už neměli podepisovat směnky a rozhodčí doložky. Alespoň taková byla ústní dohoda mezi krajem a provozovatelem zařízení. Kraj ovšem neprovedl žádnou kontrolu, zda k nějaké změně skutečně došlo.

Praxi plzeňské záchytky v minulosti označila ombudsmanka Anna Šabatová za nepřiměřený nástroj. Pozastavila se rovněž nad výší platby, která činí 4500 Kč, což je nejvíce v České republice.

Negativně se vyjadřovali především zástupci plzeňské pobočky Člověk v tísni. Upozornili na to, že dluh podpisem směnky a rozhodčí doložky několikanásobně naroste. Poukázali též na skutečnost, že vymáhání nesplaceného závazku mělo na starosti Plzeňské inkasní družstvo, v němž donedávna figuroval Pavel Cink. Ten je ale zároveň majitelem Městské polikliniky Plzeň, jež záchytku provozuje.

Jak tedy vymáhání dluhů v současnosti funguje? Vedoucí odboru zdravotnictví Jan Karásek koncem loňského roku o záležitosti s Cinkem jednal a ústně se domluvili na zrušení směnek a rozhodčích doložek.

Karásek tehdy slíbil, že její dodržování bude kontrolovat. Nic takového se ovšem nestalo.

„Nemáme informace, že by tam docházelo k nějakému nezákonnému jednání,“ konstatoval šéf odboru, jenž disponuje pouze informací od provozovatele záchytky, že zmiňované postupy byly napraveny.

Přečíst článek ›

Karásek i radní pro zdravotnictví Milena Stárková se shodují, že kraj nemá jiné nástroje, jak změnu zjistit. „Teď máme pouze jediný nástroj vypovědět smlouvu.

Další možností by bylo neuzavřít smlouvu na veřejnou zakázku s daným provozovatelem. Pokud bychom to ale udělali, nebyla by v kraji zajištěna záchytka,“ sdělila Stárková.

Loni totiž kraj musel opět vypsat výběrové řízení na provozovatele záchytky. A přihlásil se do něj pouze majitel Městské polikliniky Plzeň.

Nastal tedy v záležitosti vůbec nějaký posun? „Oproti dřívějšímu režimu je dluh vymáhán přímo provozovatelem záchytné stanice, nedochází již k vymáhání prostřednictvím inkasní agentury,“ sdělil Pavel Cink. Konkrétní popis režimu ovšem uvést nechtěl, aby nedával hříšníkům návod, jak se závazku vyhýbat.

Jestliže vidí u klienta snahu částku uhradit, vyjde mu vstříc a nabídne například splátkový kalendář. Pokud se ale klient povinnosti záměrně vyhýbá, přistoupí k vymáhání. „Nicméně dluhy jsou vymáhány zcela v souladu se zákonem,“ zdůraznil Cink.

Nutno podotknout, že obdobně se v minulosti vyjadřoval o kritizovaných směnkách a rozhodčích doložkách.

Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Audi A4 servisní knížka, koupeno v D, v záruce Audi A4 první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované, v záruce Audi A6 servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Škoda Octavia nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, předváděcí vozidlo Ford S-Max servisní knížka, koupeno v D, nehavarované, v záruce Ford Mustang servisní knížka, koupeno v D, nehavarované, v záruce Ford Mustang první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované, v záruce + PRODAT AUTO

Nejhorší výtržníci na záchytce? Často to jsou ženy. A přibývá jich

Na severní Moravě sice klesá počet opilců, kteří stráví noc na záchytné stanici, zato mezi nimi přibývá žen a vysokoškoláků.

Záchytkám v kraji klienti ubývají. Ale na druhou stranu agresivita opilců v některých městech narůstá. A to takovým způsobem, že nový personál často chce po pár směnách odejít. Zejména mladé sanitářky jsou z chování klientů zcela šokované.

„I když jsou zvyklé, tak některé chtěly odejít. Obzvlášť poté, co jim klienti vyhrožují likvidací rodiny. A přidají podrobný popis, jak to udělají,“ říká pětapadesátiletá staniční sestra psychiatrie městské nemocnice na Fifejdách Radmila Vysloužilová.

Ji osobně děsí opilé ženy. Za prvé jich rok od roku u nich přibývá a za druhé jsou mnohdy vulgárnější a agresivnější než muži. „Často to jsou mladé ženy. Ráno po vystřízlivění si pak vzpomenou, že musí domů, protože mají doma malé dítě. Tak se jich ptáme, kdo ho hlídá. Rozum nám zůstává stát, hodně mne to mrzí,“ poznamenává Vysloužilová.

Ženy se k nim často dostávají po ošetření, když pod vlivem alkoholu někde upadnou. Třeba v baru. Mnohdy hledají kabelku či jiné věci, které původně měly s sebou. A vůbec netuší, kde jich pozbyly a jak se na záchytku dostaly.

Na noc zůstávají pouze ti, kteří mají více než jedno promile. A musí se udržet na nohou. „Jinak je posíláme na urgentní příjem. Ale i tak si ráno nic nepamatují,“ říká staniční sestra. Lehce opilé pod jedním promile pouze prohlédne lékař, zda je v pořádku. A pak musí ven na vzduch.

„Děláme rovněž měření alkoholu u podnapilých řidičů nebo u zlodějíčků, zda je policisté mohou zavřít do cely předběžného zadržení,“ podotýká sestra.

Hodně klientů záchytky se za svůj pobyt stydí. Ale najdou se i výjimky. „Byla u nás jedna paní, co bydlí jen pár vchodů ode mne. Prosila mne, ať to nikde neříkám. Slíbila jsem, že ne. Ale pak to sama vyzvonila všem,“ přidává Vysloužilová alespoň jednu úsměvnou historku.

Budete mít zájem:  Nevěřím, ale svatbu chci mít v kostele

Za noc platí každý třetí

Statistická čísla už ale mnoho příležitostí ke smíchu nedávají. „I když na jednu stranu je pozitivní, že se počet záchytů snižuje, tak na stranu druhou se navyšují počty žen.

A rovněž narůstá počet osob s vysokoškolským vzděláním,“ vypočítává vrchní sestra. Na fifejdské záchytce mají rovněž i rekordmany, kteří se vracejí opakovaně.

„A to muže s osmadvaceti a ženu se třinácti pobyty,“ upozorňuje Vysloužilová.

Cena za noc činí dva tisíce korun. Většina klientů má ovšem se zaplacením velké potíže, zaplatí zhruba třetina z nich. „Již několik let nabízíme klientům splátkový kalendář, podle něhož mají možnost každý měsíc docházet splácet přímo na záchytku. Některým klientům, kteří chtějí zaplatit, ale nemohou najednou, to vyhovuje,“ informuje ředitel nemocnice Tomáš Nykel.

Přesto jeho zařízení eviduje pohledávky v celkové výši téměř devíti a půl milionu korun. Nejstarší dluhy jsou přitom z ledna roku 2009. Jen za minulý rok 2011 vzrostla suma těchto pohledávek o více než tři miliony.

„Je to bohužel stálý trend, ročně nám dluh od pacientů záchytky narůstá o tři miliony korun, z nichž milion připadá na lidi bez domova, od nichž se jen stěží podaří peníze někdy získat,“ krčí rameny Nykel.

Vedení nemocnice nyní zvažuje, jak peníze od pacientů vymoci. „Doba je zlá, kvůli těmto dluhům je provoz protialkoholní záchytné stanice ztrátový. Dotace na její provoz se navíc také neustále snižují. V brzké době budou muset zástupci našeho zřizovatele, tedy města, jednat s vedením kraje,“ dodává Nykel.

Karviná zlevnila

V Karviné se ještě před rokem platilo sedm set. Zatímco jinde jdou ceny nahoru, karvinská záchytka zlevnila ještě o stovku. A tento poplatek se dá podobně jako v Ostravě rozložit na splátky.

Počet klientů doznal razantního nárůstu v loňském roce. S tím souvisí rovněž fakt, že dnes na karvinské záchytce už nepoznají, zda je před výplatou, nebo po ní. „Stává se i to, že do telefonu říkáme strážníkům ,Máme plno‘ a dalšího člověka nepřijmeme,“ říká staniční sestra Květuše Staroňová. Neubytovaného pak musejí odvézt jinam.

Se svým kolektivem podobně jako v Ostravě musí často čelit konfliktním situacím. Ale ani to je nerozhodí. I když se mezi jejich klienty objeví třeba i lupiči a vrazi. „Policisté nám s takovými lidmi pomáhají. Měli jsme tu i vrahy, které přivezli z místa činu, od krve. Jejich věci si vzali kriminalisté,“ vypráví Staroňová.

O nápaditosti karvinských sester svědčí fakt, že si zřídily vlastní sklad náhradního oblečení pro lidi, kteří si po vystřízlivění nemůžou obléct své špinavé svršky.

„Máme tu kalhoty, trika, svetry, nějaké boty, a dokonce i jedny šatičky,“ usmívá se Staroňová. To vše si do práce nanosily sestry z domu, aby opilci mohli domů odcházet čistí.

„Občas nám něco přinese někdo z policistů, sanitářů. Máme nejlepší sekáč v Karviné, říkáme s oblibou.“

Není výjimkou, že u nich skončí cizinci. „Měli jsme tu Slováka, Angličana i Araba. Domluvit se s opilým cizincem není vůbec jednoduché. Někdy nám ke všemu dělají naschvály. Třeba ten Slovák. Pořád tvrdil, že nerozumí.

Došlo to tak daleko, že dorazila tlumočnice a překládala z češtiny do slovenštiny,“ popisuje Staroňová. Pro někoho je ráno na záchytce velkou ostudou, pro jiného běžná situace. „Jsou tací, kteří se sem stále vrací.

Třeba hned večer,“ povídá Staroňová.

Poděkování se jim za péči nedostává. „Omluví se a poděkuje jeden člověk za několik let. Ani oblečení, které jim půjčíme, nám skoro nikdo nepřinese zpátky,“ říká Staroňová. Dluhy na poplatcích rostou rovněž na karvinské záchytce. Každým rokem o částku více či méně se blížící k devíti stovkám tisíc korun.

Celkově to dělá již hodně přes tři a půl milionu korun. „Poplatky za rok 2009 budeme zřejmě vymáhat přes nasmlouvanou firmu,“ upozorňuje Lukáš Humpl, tiskový mluvčí krajských záchranářů. Pod ně spadá záchytka jak v Karviné, tak i v Opavě, kam se vozí opilí lidé také z Novojičínska, Bruntálska a Krnovska.

Opava se liší od zbytku

Slezská metropole ostravské a karvinské zkušenosti poněkud staví na hlavu. Na tamní záchytce se jako na jediné v kraji počet noclehářů zvyšuje. A to celkem razantně. I když i zde přibývá žen. „Jelikož máme jen dva pokoje, musíme jeden dvoulůžkový blokovat pro ženy, často ve středním věku,“ popisuje dopad v praxi dvaašedesátiletá staniční sestra Zdeňka Ulrychová.

Na její záchytce stále platí pravidlo, že po výplatách a sociálních dávkách mají plno. Před nimi zase hodně prázdno. Co se týče poplatků, v hotovosti vyberou více než v minulosti. „Lidé u sebe nosí větší částky peněz. A tak častěji i platí,“ poznamenává Ulrychová.

Rozdíl je podle ní také v agresivitě klientů. Ubylo jí. „Máme tady dobré zkušenosti s policisty, kteří umějí s opilými lidmi jednat, takže se nedostanou ani do ráže. I když jak odjedou, tak nám občas někdo rozbije bažanta o dveře nebo roztrhá oblečení. Ale na to jsme už tady zvyklí. Ale je taky pravdou, že rvaček ubylo,“ říká staniční sestra.

Zkušeností má opravdu na rozdávání. Pracuje na opavské záchytce už devatenáct let. Její kamarádky se jí často diví, jak to může stále dělat. „Říkají mi, hnusní opilci, fuj.

A já jim odpovídám, že jsou to lidé, kteří mají nějaký problém a potřebují pomoct.

Aspoň se o to musíme pokusit,“ vyznává se žena, kterou za ta léta agresivita klientů natolik vycvičila, že už ji jen tak něco nerozhází.

Mrzí ji ovšem stoupající počet klientů z Krnovska, a především Osoblažska, odkud sama pochází. „Lidé tam začali více pít, přibývá tam domácího násilí. Změnila se tam skladba obyvatelstva, starousedlíci už vymřeli, přistěhovali se tam sociálně slabší. Nikdo z nich nemá práci, a tak pijí,“ smutně pokyvuje hlavou.

Frýdek-Místek

Frýdecko-místecká záchytka sbírá klienty nejen z města a blízkého okolí, ale i z Třinecka, Jablunkovska a Novojičínska.

Pět pokojů s osmi lůžky patří k nejmodernějším v kraji, nechybějí zde například bezbariérové přístupy.

„Umístění budovy v areálu nemocnice je velkou výhodou, umožňuje v případě nutnosti rychlou spolupráci s lékaři zejména z interního nebo traumatologického oddělení,“ říká tisková mluvčí nemocnice Jolana Filipová.

Podobně jako v Opavě si zdejší personál pochvaluje spolupráci s městskou i státní policií. A zejména s psychiatrickou ambulancí, kam záchytkáři posílají některé klienty kvůli jejich závislosti. „Čím dál častěji se u nás ocitají lidé se závislostí nejen na alkoholu, ale zároveň i na drogách. V posledních letech se také zvyšuje podíl vysokoškolsky vzdělaných klientů,“ upozorňuje mluvčí.

Provoz frýdecké záchytky je docela rušný, prakticky není den, kdy tam nikoho neměli. Například minulý týden ze středy na čtvrtek měli plno. Osm záchytů, z toho byla jedna žena. „Dva klienty jsme museli nechat akutně převézt na psychiatrii,“ poznamenává Filipová.

S placením je to podobné jako v jiných okresech. Dvoutisícový poplatek uhradí jen zlomek klientů, jen za loňský rok tak dosáhl dluh 1,9 milionu korun. „Dluhy zatím vymáháme sami, pak právní cestou. Dlužníkům zároveň nabízíme možnost dohodnout se na postupném splácení dluhu,“ dodává mluvčí.

I zde mají své rekordmany. Nejvěrnější z nich byl u nich stoosmnáctkrát. Další v pořadí mají za sebou šedesát až osmdesát noclehů. Někteří se objeví na záchytce i dvakrát za den.

  • POČTY KLIENTŮ ZÁCHYTNÝCH PROTIALKOHOLNÍCH STANIC V KRAJI ZA POSLEDNÍ TŘI ROKY:
  • Ostrava
  • 2009 – 2278
    2010 – 2218
  • 2011 – 2151
  • Karviná
  • 2009 – 2222
    2010 – 2259
  • 2011 – 2156
  • Opava
  • 2009 – 452
    2010 – 555
  • 2011 – 762
  • Frýdek-Místek
  • 2009 – 1705
    2010 – 1799
  • 2011 – 1587

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *