Divoké byliny byly dlouho opomíjené, ale nyní se zase vrací a s oblibou používají. Mají své místo v kuchyni, kosmetice i tradičním lidovém léčitelství. Nyní, s přibývajícím sluníčkem, je ten správný čas vyrazit na první jarní sběr!
Proč zařadit divoké byliny?
Je pravda, že jejich chuť i vzhled nejsou pro každého příliš lákavé. Chvíli trvá, než si na divoké byliny zvykneme. Příliš tomu nepřidává ani skutečnost, že roste na prapodivných místech, a tak je automaticky řadíme mezi plevel.
Díky obsahu vitamínů, minerálů a dalších cenných látek přirozeně posilují imunitní systém. Ve většině případů jich obsahují mnohem více než všechny druhy pěstovaného ovoce nebo zeleniny. Může za to šlechtění, hnojení, ale i trhání nezralých plodů kvůli daleké cestě přes půlku světa až na pulty obchodů.
Je tu ale ještě jeden důvod. K tomu, aby rostlina přežila, potřebuje ochranné látky. Ovoce a zelenina na zahradách většinou ne, protože už samotná semínka jsou ošetřena, aby byla co nejodolnější.
Divoké byliny tuto výhodu nemají, takže si tyto ochranné látky musí sami vytvořit.
Jakmile začnete takové rostliny konzumovat, přijímáte tím i tyto cenné látky, které mají blahodárný vliv na naše zdraví a obranyschopnost.
Vyrazte do přírody na první letošní sběr
Už v průběhu března začínají zpod sněhu vyrážet první zelené lístky divokých bylin. Aby bylo zřejmé, že jejich sběr není žádným moderním výmyslem, připomeňme si tradiční svátky, v průběhu kterých se připravovali speciality právě z jarních bylin. Byla to například jarní nádivka na Zelený čtvrtek.
Časně z jara můžeme sbírat známý medvědí česnek, později i česnáček nebo divokou pažitku, určitě také narazíme na bršlici, svízel, sedmikrásku, popenec, pampelišku, ptačinec nebo kopřivu . Sběr provádíme raději v lese nebo jiných odlehlých místech, kde rostliny nejsou kontaminované projíždějícími auty nebo zvědavými psy.
Medvědí česnek
Medvědí česnek je dnes už tak trochu výjimka mezi divokými bylinami, protože za plevel ho snad nikdo nepovažuje. Naopak se každoročně objevují dlouhé diskuze o sběru a způsobech zpracování.
Název nevznikl pro nic, za nic. Údajně ho opravdu pojídali medvědi, kteří se probudili ze zimního spánku. Medvědí česnek jim dodal potřebné vitamíny, minerály a zbavil je parazitů. Konkrétně obsahuje vitamíny A, B a C, z minerálních látek železo, zinek, hořčík, vápník a jód.
Roste hlavně v listnatých lesích, na stinných místech. Jejich listy jsou zaměnitelné s jedovatou konvalinkou, ale stačí jeden promnout mezi prsty a výrazné česnekové aroma mluví za vše. Jakmile začnou rostliny vykvétat, už není tak silný a je na čase se vrhnout na jinou bylinu.
Přebytek listů lze uskladnit. Snadno připravíme pesto, dá se také jen nasekat a smíchat s menším množstvím soli, případně fermentovat. V žádném případě se nesuší ani nezamrazuje. Ztratí tím chuť, a navíc získá velmi nevábnou konzistenci.
Tip: koukněte pod tag medvědí česnek a najdete recept na polévku, pesto nebo špagety
Česnáček lékařský
Zatímco se sběrem medvědího česneku rozhodně neotálejte, česnáček vydrží prakticky až do podzimu. Poznáte ho podle širokých listů s vlnitými okraji. K záměně s jedovatou rostlinou by dojít nemělo, ale přesto se můžete přesvědčit promnutím listu mezi prsty. Česnáček totiž také zavane česnekovou vůní.
Obsahuje vitamíny A a C, dále saponiny a velké množství éterických olejů. V lidovém léčitelství se česnáček používal jako lék proti kašli, a to díky přítomnosti zmíněných saponinů, které usnadňují vykašlávání. Kromě toho se z listů připravuje mast, která v kombinace s měsíčkem a kostivalem urychluje hojení povrchových ran.
Sbírat můžeme celou rostlinu. Z počátku i stonky, ale jakmile trochu povyroste, jsou tužší a v jídle nepříjemné. Semínka jsou hodně aromatická a štiplavá. V kuchyni česnáček využíváme jako součást pomazánek, do polévky, částečně klidně i k přípravě pesta. Skladovat se dá pouze sušením. Teplota by neměla přesáhnout 30 °C.
Česnek viničný
Tato bylinka roste hlavně v parcích nebo na slunných místech v lese. Jinak se mu říká také divoká pažitka. Přesně tak ji můžete využívat. Oproti pěstované pažitce má více vitálních látek, včetně těch ochranných.
Skladovat ji můžete zmraženou, ale už po krátké době začne ztrácet aroma. Vhodnější jsou k uskladnění podzemní části, tedy cibulky, které lze zavařit. Ovšem taková úprava stojí za zvážení, protože tak rozsáhlým sběrem dojde k trvalému vyplenění většiny rostlin. Obsah cenných látek po zavaření je také velmi nízký.
Bršlice kozí noha
Bršlice je postrach všech zahrádkářů. Jakmile se objeví, je prakticky nemožné se ji zbavit. Ale to nám nemusí vadit, můžeme ji využívat v kuchyni. Díky neutrální chuti se hodí prakticky do všech pokrmů a roste od jara až do podzimu. Používám ji například do polévek, smoothie, do jarních nádivek nebo jako základ špenátu.
Mladé rostliny jsou bohatým zdrojem vitamínu C, chlorofylu, železa, hořčíku a vápníku. Jedinou možností, jak bršlici uskladnit, je zmražení nebo výroba pesta. Ovšem nasekaná tvoří chuťově zajímavou alternativu špenátu, takže ji můžete nakombinovat i s jinými druhy jarních bylin nebo klidně přímo se špenátem. Užít ho můžete do těstovin nebo třeba zapéct ve slaném štrůdlu.
Čerstvě vymačkaná šťáva z bršlice mírní pocit svědění po štípnutí komárem. Částečně také mírní otoky po útoků jiného hmyzu.
Podrobnější článek: Bršlice kozí noha
Svízel přítula
S touto rostlinou jste se už určitě setkali. Minimálně při procházce vysokou trávou, kdy se vám urputně nalepila na oblečení. Svízel, ačkoliv na to příliš nevypadá, je tradiční součást lidového léčitelství.
Obsahuje velké množství vápníku, mědi, železa, křemíku a sodíku. Kombinace těchto minerálních látek zaručuje silné močopudné účinky. V lidovém léčitelství je čaj tradičně doporučován při opakované tvorbě ledvinových kamenů.
Svízel se užívá ve formě šťávy, čaje nebo masti. Šťávu si připravte z kombinace zelených bylin a výrazného ovoce, můžete ji tak popíjet každý den jako prevenci i pro celkové osvěžení organismu. Čaj se užívá hlavně pro své močopudné účinky, jak už bylo řečeno. Pokud se vám tyto obtíže vracejí, připravte si čajovou směs ze svízele a kopřivy.
Kromě toho má svízel hojivé účinky, které můžete využívat prostřednictvím masti nebo koupelí. Mast vytvořte klasickým způsobem a jako hlavní surovinu použijte nerafinované bambucké nebo kakaové máslo.
Lepivé lístky svízele jsou na přímou konzumaci dost nepříjemné, ale využít je můžete do smoothies. Mladé rostliny můžete použít celé, u vyšší a starších rostlin otrhejte jen lístky a měkkou část stonku. Jinak budete mezi zuby lovit vlákna, která odolají i silnému mixéru.
Sedmikráska chudobka
Sedmikráska vypadá skvěle na každém jídle! Na jaře se sbírají květy, které obsahují štědrou porci inulinu, silic a organických kyselin. Tvoří tak směs, která slouží jako dokonalé prebiotikum.
Prebiotika jsou nestravitelné látky, které ve střevech slouží jako potrava pro zdravé střevní bakterie. Vytváří tak ideální podmínky pro růst probiotik. Jakmile se v lese nebo na zahradě objeví první kvítka, neváhejte a vyrazte pro ně.
Z květů se dá připravit mast, která podporuje regeneraci špatně se hojících ran. Může se využívat také na vyrážky, ale v takovém případě bych byla obezřetná. Hlavně pokud neznáte její příčinu.
Popenec obecný
Popenec roste po celý rok, můžete ho najít dokonce i pod sněhem. Má drobné lístky s vlnitými okraji, po odkvětu listy tmavnou. Naši předkové popenec údajně využívali ke spojení s jinými světy, vytvářeli k těmto příležitostem popencový věnec.
Ve srovnání s jinými divokými bylinami obsahuje větší množství éterických olejů, což je znát hlavně na chuti, takže popenec není správnou volbou pro někoho, kdo se s konzumací bylin teprve seznamuje.
Nejvíce vitálních látek obsahuje v době květu. To je správný čas na pořádný sběr, ze kterého si sušením do 30 °C připravíte zásobu na zbytek roku.
Sušený je opravdu hořký, v kuchyni si ho neoblíbíte, ale jako čaj na bolavý žaludek po vydatném nedělním obědu ho uvítáte.
Popenec se slovensky řekne zádušník, což vám určitě napoví, že je vhodný také při onemocněních průdušek. Čaj dvakrát denně je výbornou podpůrnou léčbou.
Ptačinec žabinec
Další divoká bylina, kterou mnozí hanlivě označují za plevel. Ptačinec je na tom se svou vytrvalostí podobně jako bršlice. Není snadné se ji zbavit.
Pokud z ní chcete vytěžit maximum, tak příliš nečekejte, protože sběr mladé rostliny je možný pouze na jaře. Nedá se dále uskladnit a vzrostlé byliny nejsou chuťově ani výživově příliš atraktivní.
Jestli začínáte a nejste si příliš jistí vzhledem jednotlivých bylin, tak raději počkejte, až ptačinec začne kvést. Předtím je totiž velmi podobná jedovaté drchničce rolní. Květy ale zaměnit nelze. Zatímco drchnička má červené květy, ptačinec bílé.
Ptačinec je oblíbený hlavně mezi osobami trpící lupenkou nebo atopickým ekzémem. Z ptačince se připravuje kašovitá hmota, která se potírá na takto citlivá místa.
Přináší okamžitou úlevu a mírní celkové projevy. Příčinu ovšem neřeší, lze ji využít pouze jako jednorázovou pomoc. Kromě toho ji nezapomeňte přidat i do zeleného smoothie.
Mladý ptačinec patří mezi nejchutnější plevele.
Pampeliška lékařská
Pampelišek je mnoho a všechny jsou od sebe velmi těžko rozeznatelné. Jen v České republice roste přibližně 250 různých druhů.
Všechny mají společný široký komplex účinných látek, a to vitamíny A, B a C, sodík, draslík a mangan, také třísloviny, hořčin a inulin. Konkrétně množství inulinu v průběhu roku výrazně stoupá.
Zatímco na jaře má rostlina okolo 5 % této látky, na podzim už množství vyšplhá až ke 40 %. Kořen navíc obsahuje fytoncidy.
Na jaře se sbírají hlavně listy, které se mohou přidat do pesta nebo zeleninového salátu. Mají ale velmi hořkou chuť, proto s nimi šetřete. Mnohem cennější jsou z výživového hlediska kořeny. Nejvhodnější doba jejich sběru je konec léta, kdy rostlina vykvete. Květ zvyšuje obsah všech vitálních látek a v této době je i množství inulinu mnohem vyšší.
Právě přítomný inulin se postará o zdravou funkci střev, dokáže upravit hladinu cukru v krvi a přirozeně podporuje imunitní systém. Hořčin podporuje funkci trávicího systému, jater a ledvin. Strouhaný kořen pampelišky se užívá ve formě odvarů buď samostatně, nebo jako součást čajové směsi. Pražený kořen je známý také jako zdravá alternativa kávy.
Tip: Pampeliška je jedlá od kořene po květy
Kopřiva dvoudomá
Kopřiva je královnou mezi divokými bylinami. Má nespočet využití, vitálních látek, roste všude a můžete ji sbírat téměř po celý rok. Kopřivový čaj má navíc poměrně příjemnou chuť, dá se ve velkém množství nasušit na zimu, kdy vás zahřeje, povzbudí a pročistí močové cesty.
Obsahuje vitamíny C, K a B2, kyselinu panthotenovou, draslík, železo a oxid křemičitý. Množstvím železa strčí do kapsy všechny odrůdy špenátu. Kyselina panthotenová posiluje funkci nadledvinek, což se projevuje na celkové obranyschopnosti. Pokud je jejich funkce oslabena, tělo je více náchylné k virovým onemocněním, ale také ke stresu.
Kopřivu můžete přidat do pesta, smoothie, polévek, jarních nádivek i dalších receptů. Čestné místo zaujímá dokonce i v kosmetice, nejčastěji ve formě šamponů.
Tip: Kopřiva je místní superpotravina. Listy využijte na čaj i špenát, semínka na gomasio
Začít můžete kdykoliv
Jestli stále váháte, jestli jsou divoké byliny i pro vás, zkuste na to jít z druhé strany. Protože jejich konzumací rozhodně nic nezkazíte. Pravidelný přísun vitálních látek vás ale brzy přesvědčí o jejich skrytém kouzlu. Rozhodně nemusíte začínat se všemi. Zpočátku si určitě vystačíte s kopřivou a postupem času můžete přidávat další.
Příčiny zadržování vody v těle
Voda je život a k životu ji prostě potřebujeme. Dokáže léčit, jak víme z odkazu Sebastiana Kneippa, ale dokáže také potrápit. Příjem a výdej tekutin v našem těle by měl být v rovnováze, ale vlivem životního stylu začíná náš organismus zadržovat nadměrné množství vody. Co je příčinou, jak nám zadržená voda komplikuje život a jak je možné tento stav řešit?
Nadměrné množství vody v těle sebou přináší řadu zdravotních i kosmetických problémů. Trápí velké množství lidí, nadměrné zadržování vody řeší podle průzkumů 47 % mužů a až 71 % žen.
Otoky nemusí být nijak nápadné, možná máte jen pocit těžkých nohou, ale okem žádné změny v jejich vzhledu nevidíte. Pokročilejší otoky poznáte například podle toho, že vás tlačí vaše obvyklá velikost bot nebo se vám najednou špatně sundává prstýnek. O tom, jak odvodnit nohy a ruce se dočtete níže v článku.
Má ji mnoho žen, včetně mladých a štíhlých. Na vině je často právě nadměrné množství zadržené vody. Zbavte se jí a vzhled vašich stehen a zadečku se znatelně zlepší.
Zadržování vody v těle komplikuje efektivní spalování a hubnutí. Jíte zdravě, cvičíte, ale nevidíte změny? Vyzkoušejte tablety na odvodnění. Dostaňte vodu v těle do rovnováhy a pocení se zmírní.
Na bázi vody fungují naše základní životní funkce, orgány a enzymatické procesy v těle. K porušení rovnováhy v příjmu a výdeji tekutin nejvíce přispívá strava, hormony a stres.
Zadržování vody je kvůli hormonální nerovnováze běžné v těhotenství, klimakteriu a před menstruací.
Pokud vás obtíže spojené s nadměrným zadržování vody trápí i mimo tato období, zpozorněte a zkuste odhalit možnou příčinu zadržování vody.
Nejčastější důvody, proč tělo začne vodu zadržovat:
Strava s vysokým obsahem soli, bílého cukru a mouky, prázdných kalorií, umělých dochucovadel a konzervantů jednoznačně vede k narušení rovnováhy v těle, a tedy i k zadržování vody.
Pokud máte ve stravě velké množství sodíku, tělo začne zadržovat tekutiny. Buňky se snaží vodou zředit vysokou koncentraci sodíků a při tomto procesu dokáží svůj objem zvětšit až 20krát.
K zadržování vody přispívá sedavé zaměstnání, nebo naopak celodenní stání. Nejzdravějším pohybem je obyčejná chůze. Ale je potřeba chodit svižně, často a pravidelně.
Některé léky mohou způsobovat nadměrné zadržování vody v těle. Jedná se například o antikoncepci, antidepresiva, kortikosteroidy nebo léky na vysoký krevní tlak.
Na první pohled se může tento důvod zdát paradoxní, ale vlastně je zcela logický. Tělo na nedostatečný příjem vody reaguje tak, že s vodou začne zacházet úsporněji, bude ji zadržovat pro budoucí případy nedostatku.
Tento minerál reguluje množství tekutin v těle. Draslík a sodík se vzájemně ovlivňují. Zvýšení příjmu draslíku způsobí vylučování většího množství sodíku prostřednictvím moči.
Věděli jste, že voda dokáže rozšířit objem buněk až 20×?
Zkuste méně solit, dochucujte kořením a bylinkami. Čtěte složení potravin a dávejte pozor na skryté zdroje soli, jako jsou například konzervy, polotovary, uzeniny nebo směsi koření.
Nahraďte bílý cukr a mouku zdravějšími alternativami. Kupujte opravdové celozrnné pečivo a slaďte třeba medem, sušeným ovocem nebo datlovým sirupem.
3. Dodržujte pitný režim
Svůj minimální denní příjem tekutin můžete vypočítat podle vzorce vaše váha v kg x 0,035 = doporučené množství tekutin v litrech/den.
4. Jezte potraviny bohaté na draslík
Najdete ho skoro ve všech druzích ovoce a zeleniny, nejvíce ho obsahují melouny, brambory a banány.
5. Zvyšte příjem hořčíku
Vysoký obsah hořčíku má listová zelenina, avokádo, ořechy, celozrnné obiloviny, jogurt, hrách, sušené ovoce a kvalitní čokoláda.
6. Zařaďte do svého těla pravidelný pohyb
Nemusíte hned začít chodit do posilovny, stačí občas vyměnit auto za procházku a zapomenout na výtahy i jezdící schody.
7. Vsaďte na bylinky
Odvodňovací schopnosti má i řada bylin. Vyzkoušejte některou z tohoto seznamu.
- Petržel
- Kopřiva
- Jalovec
- Pampeliška
- Svízel přítula
- Přeslička polní
- Řebříček obecný
- Ženšen pravý
Kneipp 3 bylinky na odvodnění
60 ks
249,00 Kč
In den Warenkorb
https://www.kneipp.com/cz_cs/magazin/pozitivni-energie/priciny-zadrzovani-vody-v-tele/?
Herbář
Herbář sloužil již od středověku jako pomůcka na určování jednotlivých rostlin v rámci výuky botaniky. Někdy byly herbáře tvořeny sušenými rostlinami, semeny či plody, které obsahovaly také základní informace o době, místu, názvu rostliny a mnoho dalších údajů, které sloužily pro identifikaci jednotlivých rostlin, ale také recepty na jejich použití.
- seznam léčitelů a fytoterapeutů
Upozornění: níže uvedené informace (připisované vlastnosti bylinek ve smyslu zabránění určité lidské nemoci, schopnosti zmírnit ji nebo ji vyléčit) nejsou schválená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU a nelze tyto účinky považovat za schválené lékařské účinky, jde tedy o neschválené nepotvrzené tvrzení, přestože jsou převzaty z „odborné literatury“ (např. Janča, Zentrich, Váňa, E. Havelka, W.D. Storch, Alena Hamplová atd.) či informačního a vyhledávacího portálu seznam.cz. Provozovatel upozorňuje, že nezodpovídá za špatné vyložení uvedených informací.
Nejvýznamější herbáře rostlin současnosti:
- latinský termín herbarium je odvozen od slova herba, což znamená „bylinka“
- o bylinkách a stromech pracoval také nejstarší britský medicínský text Bald’s Leechbook z 9. století
- mezi nejznamější herbáře v současnosti patří Herbář léčivých rostlin 1 – 9, od J. Janči a J.A. Zentricha
- Herbář aneb od anděliky k žindavě od Jaroslavy Bednářové
- Moje léčivé rostliny, Zdraví z lékarny boží od Marie Treben
- Herbář pod polštář, Václav Větvička (2008)
- Léčivé rostliny Číny a Vietnamu 1 – 3 díl od Pavla Valíčka
- Herbář hermetikův od Františka Kabeláka
- Zelená lékarna, RNDr. Karel Beneš
- Sbíráme léčivé byliny, Jaroslav Petrbok
- Naše rostliny v lékařství, Mudr. Jaroslav Korbelář, CSc, Zdeněk Endris
- Na loukách roste zdraví, Ervín Wojnar
- atd.
Herbář léčivých bylinek a rostlin
herbář je jednoduchý průvodce (seřazený podle názvu rostlin a doplněný o latinský název) pro určení názvu rostlinky, jejích účinků, receptů, návodu na přípravu, odvarů, sirupů, tinktur, mastí, magie bylinek, jejich signaturu, další důležité a zajímavé údaje.
V historii fytoterapie vychází v češtině první herbář v roce 1517 od litomyšského lékaře Jana Černého (Jana Czerného Nigera) s názvem Kniha lékařská – Herbář nebo Zelinář (Knicha lékarská, kteráž slove herbář aneb zelinář), která obsahuje cca 380 léčivých bylinek, některá literatura nesprávně uvádí jako první vydaný herbář v češtině od Pietra A. Mattioliho, který přeložil až v roce 1562 Tadeáš z Hájku.
- včely vylétají do krajiny, oplodňují květy a sklízejí sladkou šťávu, kterou schraňují v podobě medu (jde o symboliku koloběhu života), který se přidává do čaje na jeho oslazení
- rostliny jsou protipólem člověka podle Rudolfa Steinera, vesmírem proniká trojjedinnost, kořeny, listy a kvetoucí části rostliny odpovídají postupně struktuře hlavy – kořen rostliny lze přirovnat ke struktuře hlavy (nervový systém), listy – rytmickému systému (plíce a srdce), kvetoucí část rostliny – limbickému a metabolickému systému člověka
- neexistuje bylinky, která by na něco nebyla… (jen, někdy přesně neznáme na co a jak ji použít)
- pokud z přírody zmizí včely, lze podle významného vědce Alberta Einsteina očekávat do 4 roků problémy s lidskou civilizací
Herbář léčivých rostlin obsahuje (herbář pravidelně doplňujeme a aktualizujeme):
Průvodce lesními a lučními bylinkami (způsoby jejich použití), které se vyskytují v České repubice
Jarní léčivé bylinky
- podléška jaterní, violka vonná (fialka), plicník lékařský, lesní pažitka
- medvědí česnek, česnáček lékařský, kopřiva dvoudomá, smetanka lékařská, bršlice kozí noha
- prvosenka jarní, podběl lékařský, sedmikráska chudobka
- popenec, potočnice lékařská, zběhovec lesní
- jarní zelené bylinky a květy jsou zdrojem vitamínů a minerálů
- více
Svatojánské a letní bylinky
Podzimní bylinky a plody
- kostival – kořen, smetanka lékařská – kořen, čekanka obecná – kořen, lopuch velký jednoletý – kořen, máčka ladní – kořen
- pelyněk černobýl
- křen selský -3 letý kořen
- lnice květel (kvetoucí nať)
- šípky, hálek šípkový, hloh (hlošinky), jalovčinky, kaštany, žaludy, arónie, dřínky,
- světlík lékařský
- vřes
- plody tisu červeného
- mahónie – plod
- turan roční
- pupava
- atd.
Jedovaté bylinky a stromy
- durman, konvalinka vonná, bledule
- rulík zlomocný
- tis červený
- náprstník, oměj šalamounek, vlaštovičník větší
- rododendron
- blín
- více
Chlupaté a ostnaté bylinky:
- bukvice lékařská
- hadinec
- čistec lesní
- proskurník
- hořec žlutý
- ostropestřec mariánský
- pcháč zelinný
- různé druhy bodláků
- atd.
Aromatické bylinky odpuzující hmyz:
- vratič obecný
- rýmovník
- levandule lékařská, máta, meduňka, mateřídouška, rozmarýn
- šalvěj lékařská (vykuřovadla)
- pelyněk černobýl
- listy ořešáku
- routa vonná (odpuzuje komáry)
- voňavka citronová (proti komárům)
- Aksamitník neboli afrikán (odpuzuje slimáky, mšice, mouchy i komáry)
- měsíček lékařský (proti komárům a mravencům díky pyretrinu)
- šanta kočičí (magicky přitahují kočky, ale odpuzuje hmyz a hlodavce)
- monarda neboli zavinutka (odpuzuje i klíšťata a komáry)
- atd.
Které bylinky nevoní kočkám:
- levandule, routa vonná, absint, trnité růže, pelargonie, citronový tymián nebo kopřivěnka psí
- kajenský pepř
- slupky z citrusového ovoce a rozsypte ho na těch místech zahrady, kde kočky nechcete
- lógr z kávy
Byliny – adaptogeny:
Bylinková vína z českých bobulovin:
- bezinkové víno (alterbativa portského vína)
- trnkové víno (alterbativa portského vína)
- šípkové víno
- rakytnikové víno
- hlohové víno
- hroznové víno
- dřínkové víno
- višňové víno
Rosliny a bylinky produkující dusík (dusíkáče)
Mezi pohledné trvalky rostliny, které dovedou půdu obohacovat o dusík a mohou tvořit součást pestré výsadby patří vytrvalé jetele (plazivý, jahodnantý) a vikve, vojtěška setá, štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) či lupina vlčí bob.
Mezi dřeviny patří čimišník stromový, rakytník řešetlákový, hlošina úzkolistá, okoličnatá a mnohokvětá, žanovec měchýřník (Colutea arborescens), vítečník sítinovitý (Spartium junceum), albízie růžová (Albizia julibrissin), latnatce (Caenothus) a janovce (Cytisus).
Jde o keře a stromky velmi dekorativní, kvetoucí, nektarodárné a v případě rakytníku, čimišníku a hlošin i poskytující jedlé a léčivé plody. Žanovec má plody naopak jedovaté a jakožto okrasná rostlina patří pouze na zahradu, nikoli do přírody, kde by mohl časem utiskovat původní druhy.
Jaké části rostlin sbíráme pro léčebné účely?
- kořen, oddenek, cibulka
- pupen, list, nať, kvetoucí nať, květ
- plod, stopka, semena, hálek, slupky obalující plod, přepážky u vlaš. ořechů
- míza, pryskyřice, latex, kůra
Naše babičky zázely mezi záhonky se zeleninou bylinky, aby neměly problém se škůdci. Mezi mrkví a celerem tak rostl kopr a měsíček a afrikány…
Jak a kdy sbírat léčivé bylinky:
Nadzemní části léčivých bylinek sbíráme nejlépe v poledne, kdy jsou v plném rozkvětu, ale můžeme také sbírat po opadnutí ranní rosy až do pozdního odpoledne (důležité je řídit se instrukcemi pro konkrétní rostlinu). Nikdy však nesbíráme léčivé bylinky za deště.
- bylinky se suší ve stínu, mimo sluneční záření, které bere léčivým bylinám sílu
Podzemní části (kořeny, oddenky) sbíráme za vlhka, nejlépe zjara nebo na podzim, kvůli maximu uložených účinných látek. Pro nejlepší výsledky je dobré řídit se Kalendářem sběru rostlin.
Zásady sušení léčivých bylinek:
- sušíme ve stínu na větraném místě
- bylinky pokládáme na papír nebo síto, některé sušíme zavěšené ve svazcích
- sušíme v tenkých vrstvách, v suchu, na větraných místech, usušená bylinka se drtí až po usušení nebo před přípravou čaje (uvolňují se vonné silice)
- bylinky nesušíme na slunci, pokud není stanoveno jinak
- nepřekračujeme teplotu 40°C při umělém sušení
- delka sušení trvá obvykle 2-4 dny, u některých druhů i déle např. šalvěj, šípek atd.
- pro zpracování na masti a tinktury se rostliny nechávají zavadnout na sluníčku, aby se vysušila nepotřebná voda (ředila by tinktury a tak snižovala jejich účinnost)
- více
Magie bylinek:
- ochranné bylinky (plátěný váček) – pokud je nosíme při sobě chrání nás před útoky na fyzické i psychické rovině (síla myšlenky a aura bylinky nás chrání tím, že vytvoří energetický štít)
- přivolávací bylinky – lze je použít na přivolání lásky, hojnosti, zdraví či prorockých vizí
- bylinky sbírané za působení luny (úplněk nebo nov) mají velkou sílu a moc: Úplněk posiluje a dokončuje, vše co dozrává (j vše černé – arónie, meruzalky, černice, borůvky, trnky). Tato doba (úplněk) je vhodná na dodělání inktur, mastí, směsí, likérů). NOV je vhodnou dobou na vyrývání kořenů rostlin (jaro a podzim)
- bylinky na čištění prostor, organismu atd.
- více
Možnosti využívání a zpracování bylinek:
- Nálev – připravené bylinky polijeme vařící vodou – přikryjeme, necháme 10 – 20 minut máčet – nikdy nevařit !!!
- Odvar – bylinky vložíme do studené vody – za stálého míchání vaříme stanovenou dobu – odstavíme popř. scedíme
- Zápar – bylinky vhodíme do vařící vody – přikryjeme a 5 minut mírně povaříme
- Zavřeniny – čerstvě natrhané bylinky dáme do uzavíratelné sklenice a uložíme do lednice
- Macerát – bylinky zalijeme studenou vodou – necháme přes noc macerovat
- Spojované čaje – např. macerát a odvar
- Bylinky svařené ve víně (hojně používané na Balkáně v zemích bývalé Jugoslávie) nebo macerované ve víně (trnky, brusinky, bezinky, višně…)
- Bylinné sirupy – čerstvé byliny vstvíme do nádoby a jednotlivé vrstvy zasypáváme třtinovým cukrem a povrch nádoby, zakryjeme ji a necháme 40-90 dní odležet
- Bylinkové octy
- Bylinné tinktury – macerování v alkoholu (40-90%)
- Naložení léčivých bylinek do medu a alkoholu
- Bylinné masti, bylinky macerované za studena nebo za tepla v oleji
- Bylinné obklady, nažezané nebo rozdrcené bylinky se přikládají zevně
- Bylinné éterické oleje
- Bylinná vykuřovadla
- Bylinné koupele
- Bylinná pesta (bršlice, medvědí česnek, česnáček, pampeliška)
- Bylinná másla (petrželové, z medvědího česneku… atd.)
Bylinné tinktury
V alkoholu se rozpouští jiné účinné látky než ve vodě, bylinné tinktury se vyrábí z čerstvých pupenů, nati, květů, plodů, kořenů nebo kůry, které zalijeme 40 – 80% alkoholem a necháme macerovat 3-6 týdnu, následně scedíme a nalijeme do tmavých lahviček, skladujeme v chladnu a temnu.
Invazivní druhy bylinek a rostlin:
Plevelné léčivé bylinky, indikátory charakteru půdy:
- půdy bohaté na humus, poznáme je podle výskytu ptačince žabince, kopřivy nebo kokošky pastuší tobolky
- jílovité podklady v půdě, vyskytuje se zde podběl lékařský,pryskyřník rolní a svízel přítula
- půdy chudé na vápník, tyto půdy poznáme podle výskytu rmenu rolního, macešky trojbarevné nebo hasivky orličí
- idikátorem těžké hlinité půdy je pampeliška, jitrocelkopinatý a pryskyřník plazivý
- písčité půdy nám indikuje výskyt vlčí mák a osívka jarní
- na půdách bohatých na vápník roste šalvěj luční, čekanka obecná
Signatura invazivních rostlinek a bylinek: tyto nové invazivní druhy silně vytlačují původní květenu a pestrost a některé druhy vytváří monokultůry (např. netýkavka žláznatá a malokvětá kolem toků v záplavovém území) – podobně je to i v živočišné a lidské říši
- přirozená migrace bylin je stejná jako u zvířat, lidí, stromů, vody i nerostů (co je hybatelem migrace? pohyb planet a změna klimatu)
- invazivní bylinky mohou být impulsem k nastolení rovnováhy při vychýleném stavu (lze aplikovat i na člověka)
- přestože ve své zemi jsou běžnými rostlinami (je zde rovnováha druhů) v nových teritoriích se projevují jako invazivní bylinky (změnou teritoria musí bojovat o přežití rodu, bojují proti přesile okolí, až se nastolí opět určitá rovnováha, přestanou být invazivní) – toto je vlastnost asi každé bylinky
Zdroje: svetesoteriky, wikipedia,
Bylinná kúra Dr. Popova DLOUHOVĚKOST
Existuje nějaký obecný recept na dlouhověkost? Vitalita většiny lidí, kteří se dožívají vysokého věku, často úzce souvisí s jejich životním stylem. K tomu patří základní faktory jako vyvážený jídelníček, dostatek pohybu, schopnost odpočívat a mít stres pokud možno pod kontrolou.
Velmi důležité je umět se radovat ze života, být obklopen rodinou či přáteli a najít smysluplnou životní náplň. Dlouhověkost se dá umocnit i některými bylinami – 3 skvělé a prověřené jsme vybrali do této originální bylinné kúry.
Ve svých účincích se tyto byliny doplňují a vzájemně se posilují.
Jaké kapky obsahuje bylinná kúra Dlouhověkost:
Bylinná kúra Dr. Popova Dlouhověkost obsahuje kapky Žen-šen, Ashwagandhu (Vitánii snodárnou) a Gotu kolu (Brahmi, Pupečník asijský).
Žen-šen patří mezi vynikající adaptogeny – rostlinné látky, které zvyšují odolnost těla vůči stresovým situacím.
Žen-šen tak výrazně přispívá psychickému i fyzickému zdraví, podporuje celkovou pohodu, vitalitu a výkonnost. Má stimulující účinky, proto se skvěle hodí při únavě a vyčerpání, podílí se také na zdravém sexuálním životě.
Žen-šen pozitivně působí na imunitní systém a na mozkové funkce – paměť a koncentraci. To vše je pro dlouhověkost nezbytné.
Ashwagandha je oblíbená bylina indické ájurvédy, které se přezdívá „bylina mládí“ nebo také „indický žen-šen“.
Přispívá k duševní pohodě, psychickému zdraví a kvalitnímu spánku. Velmi dobře pomáhá zmírňovat stres. Jak říká český název Ashwangandhy – Vitánie snodárná – tato bylina nám “daruje sny”.
Gotu kola je bylina zcela mimořádného významu.
S úspěchem ji využívá indická ájurvéda a její jedinečné účinky objevuje i moderní medicína. Na thajských trzích bývá označovaná jako „odpolední životabudič“. Skvěle podporuje funkce mozku a to zejména paměť a soustředění. Přispívá k duševní pohodě a psychickému zdraví.
Omlouvám se, ale vzhledem k současné platné legislativě EU nemůžeme napsat více o skvělých účincích bylin – doporučujeme proto čerpat informace z kvalitních herbářů. Budete mile překvapeni.
Jak bylinnou kúru Dlouhověkost správně užívat:
Používání bylinných kapek Dr. Popova je snadné a účinné. Kapky vyrábíme poctivým tradičním bylinářským postupem a šetrně k životnímu prostředí.
V této bylinné kúře doporučujeme nejprve užívat bylinné kapky Žen-šen, po jejich spotřebování kapky Ashwagandha a jako poslední užívejte bylinné kapky Gotu kola.
Bylinné kapky Žen-šen: 3x denně užívejte 20 kapek tinktury po dobu 4 – 6 týdnů. Tinkturu je možno nakapat i do nápoje, např. vody, čaje. Referenční hodnota příjmu (60 kapek) obsahuje extrakt ze 174 mg žen-šenu.
Bylinné kapky Ashwagandha: 3x denně užívejte 15 – 30 kapek dle tělesné hmotnosti. Tinkturu můžete nakapat i do nápoje, např. vody nebo čaje. Referenční hodnota příjmu (45 – 90 kapek) obsahuje extrakt z 130,5 – 261 mg ashwagandhy.
Bylinné kapky Gotu kola: 3x denně užívejte 30 kapek tinktury. Tinkturu je možno nakapat i do nápoje, např. vody, čaje. Referenční hodnota příjmu (90 kapek) obsahuje extrakt z 261 mg gotu koly.
Bylinná kúra Dlouhověkost je určená na 1 měsíc užívání. Kúru je možné zopakovat 2-3x po sobě.
Ostatní informace:
Nepřekračujte referenční hodnotu příjmu. Není určeno jako náhrada pestré stravy. Výrobek není určen pro děti, těhotné a kojící ženy. Ukládejte mimo dosahu dětí. Před použitím protřepat, lehký zákal není na závadu. Bylinné kapky jsou doplňkem stravy. Uchovejte v suchu při teplotě 5 – 25 °C.
Pět bylin na pročištění těla – Novinky.cz
Kopřiva pročišťuje krev a působí pozitivně při alergiích a ekzémech. Foto: Profimedia.cz
Důležité je svému tělu naslouchat, vydat se tou nejpřirozenější cestou a zbavit se zátěže škodlivých látek. Organismus vyčištěný od nahromaděných jedů lépe vstřebává vitamíny, tím se zákonitě posiluje jeho imunita a obranyschopnost.
Najednou začneme pociťovat mnohem více energie, vylepší se nám třeba kvalita spánku a s tím i naše koncentrace v bdělém stavu. Tělo má samo o sobě určitou sebeočistnou schopnost, ale musíme mu vytvořit podmínky. Třeba dostatkem tekutin a lehčí stravou, kdy omezíme mastná jídla, uzeniny, sladkosti, kofein, nikotin.
Během pročišťování těla je důležité přijímat dostatek tekutin. Ledviny tak mají šanci lépe odstraňovat nežádoucí látky a usazeniny z těla ven. Nejlepší na pití je čistá voda bez bublin nebo bylinkové čaje.
Odborník na ájurvédu Vladimír Mazal doporučuje během dne pít vodu, kterou nejprve deset minut povaříme, zvýší se tak účinnost odplavování látek z těla ven.
Pýr výborně čistí organismus, má silné močopudné vlastnosti, harmonizuje metabolismus a tvorbu žluči. Má pozitivní vliv na kožní nemoci. Dává tělo do rovnováhy po dobrání antibiotik. Dokonce se používá při lehčích otravách z potravin. Prostě pýr bychom si měli čas od času naordinovat během celého roku.
Kopřiva pročišťuje krev a působí pozitivně při alergiích a ekzémech, obsahuje celou řadu minerálních látek. Čaj z kopřivy by se neměl popíjet dlouhodobě.
Fytoterapeutka Hana Jánská pro očištění a omlazení těla doporučuje popíjet směs břízy, kopřivy a mladé listy pampelišky, které můžeme doplnit pár květy sedmikrásek. Výluh si můžeme připravit na třítýdenní kúru.
Stejně komplexní je směs složená z kopřivy, jetele, pampelišky, řebříčku a lopuchu, která působí celistvě a pročistí tělo od volných radikálů.
Jakmile se začnou zelenat první listy břízy, měli bychom toho využít a uvařit si z nich čaj.
„Bříza má totiž silné detoxikační účinky, a je proto vhodná jako přípravný prostředek, který pročistí a připraví tělo pro léčebný proces jinými účinnými látkami,“ říká bylinkářka Jarmila Podhorná. Ona sama doporučuje současně užívat tinktury pýru, krvečistícího extraktu, břízy a zakončit výtažky z jasanu.
Čaj ze svízele podporuje vylučovací proces, působí silně močopudně. Významně ovlivňuje činnost lymfatického systému, jater a sleziny. Tedy orgánů účastnících se lidově řečeno čištění organismu. Čaj můžeme také popíjet, když potřebujeme snížit váhu, protože výrazně snižuje chuť k jídlu.
O řebříčku se říká, že je vhodný na čištění krve, má výrazné dezinfekční a protizánětlivé účinky. Podporuje tvorbu žluči a žaludečních šťáv, a tím i pozitivně ovlivňuje trávení. Řebříček je také silně močopudný. Proto zpravidla bývá součástí detoxikačních směsí.
„Naše tělo se automaticky detoxikuje průběžně, v různých cyklech. Vše je dokonale řízeno z našeho mozku. Proto předpokladem pro dobrou detoxikaci je naše čistá mysl.
Z pranájamových cviků má silné detoxikační účinky rychlé dýchání oběma nosními dírkami se zapojením břišních svalů, kdy se dech postupně zrychluje až do zpocení.
K tomu je potřeba cvik a zpočátku vedení,“ říká odborník na ájurvédu Vladimír Mazal, který bude o detoxikaci přednášet i na Bylinkofestu, jenž se bude konat v Praze 23. 4. 2016.