Pro sbírání bylinek má slabost nejedna kuchařka. A není se čemu divit – při vaření stačí přidat trošku zeleně a hned je o skvělou chuť postaráno. Jak ale bylinky správně usušit, aby se jejich účinky uchovaly až do zimy?
Bylinky milujeme ze spousty důvodů. Nejenže dokáží i z obyčejného jídla vykouzlit doslova královský pokrm, ale také mají blahodárné účinky na naše zdraví. Proto mnoho lidí suší bylinky také na čaj. Právě účinné látky v bylinkách jsou ovšem tím, co by se nesprávným sušením mohlo vytratit. Platí to ovšem i o jejich chuti a vůni. Jak správně sušit bylinky, aby neztratily své vlastnosti?
Jak a kdy sbírat bylinky
Ještě než se dostaneme k tomu, jak se suší bylinky, je důležité si připomenout, jak bylinky vůbec sbírat. Ať už sbíráte květy, stonky, anebo listy, rostlina by měla být svěží.
To znamená, že ideální dobou pro sběr bylinek je léto, kdy jsou byliny ve své růstové fázi. Rostliny trhejte za suchého a teplého počasí, kdy máte záruku, že posbíráte jen ty nepoškozené.
Ideální denní dobou je pozdní dopoledne, kdy už zcela opadla ranní rosa.
Jak sušit bylinky
Kdy sušit bylinky? Pokud se je v brzké době nechystáte spotřebovat, měli byste se na sušení bylinek vrhnout ihned po sesbírání.
Bylinky naskládejte na rošty, síta či do papírových krabic, které nejprve vyložíte savým papírem, případně pokud máte celé natě, můžete je svázat do kytiček a pověsit na šňůru.
Bylinky neskládejte do vrstev přes sebe, mohly by se zapařit a znehodnotit. V žádném případě je před uskladněním neperte ve vodě.
Video: Jak pěstovat bylinky doma aneb zahrada v kuchyni
Jak dlouho sušit bylinky
Pokud již máte bylinky rozprostřené v nádobách, uložte je na suché a větrné místo, typicky na půdu. Pokud je teplé počasí, můžete je vynášet ven, ale spíše do stínu, aby se nespálily. V každém případě jsou nevhodná vlhká místa, sušení bylinek totiž musí být důkladné a rychlé, jinak by mohly zplesnivět nebo by je mohli napadat různí parazité.
Dobře usušené bylinky poznáte podle toho, že při mnutí v rukou se vám budou lámat a drolit. Bylinky poté uchovávejte ve skleněných láhvích s uzávěrem, nikoli v papírových či plátěných sáčcích, kde by se mohly stát snadným terčem molů.
Jak sušit bylinky v troubě
Jak sušit bylinky, pokud nemáte k dispozici bezpečné suché místo? Možností je usušit bylinky v troubě. Obecně je doporučována teplota kolem 30 stupňů Celsia, jak dlouho sušit bylinky v troubě ovšem nelze s jistotou říci. Z hlediska času je tedy potřeba sledovat, až budou bylinky křehké a suché, a poté je vyndat. Bylinky v troubě sušte rozložené na pečícím papíře a často je otáčejte.
Bylinky na bolest zubů. Vyzkoušejte hřebíček, šalvěj nebo řepík
Jak sušit bylinky v sušičce
Jednou z moderních vychytávek pro sušení bylinek je sušička na bylinky. Jednodušší zařízení seženete za několik stovek, za kvalitnější sušičky na byliny pak dáte i několik tisíc korun. U každého přístroje je postup sušení bylinek trochu jiný, proto se držte informací na obalu.
Jak sušit bylinky v mikrovlnce
Dále je možné také sušení bylinek v mikrovlnce pomocí silikagelu, ovšem kvůli jeho toxičnosti lze pak usušené byliny použít nanejvýš jako dekoraci, nikoliv na vaření či třeba na čaj. Při této metodě se bylinky vloží do misky s trochou silikagelu a v cyklech 2 minuty sušení – 10 minut odpočinek se miska vkládá do mikrovlnky na nejnižší teplotu do doby, než jsou bylinky křehké a suché.
Rady a tipy pro správné sušení jarních bylinek
Jarní bylinky se dají zpracovat čerstvé do salátů, využít na přípravu chutných pokrmů nebo třeba na očistnou jarní kúru. V sušené podobě jsou nezbytnou součástí „babských lékárniček“. Čaj ze sušených jarních bylinek vám na podzim může přinést úlevu při nachlazení, kašli nebo celkovém oslabení imunity.
Jak tedy s jarními bylinkami zacházet, aby si uchovaly aroma a léčivé účinky?
Velmi důležitá je zásada, sbírat bylinky v čisté lokalitě a za suchého počasí. Bylinky se doporučuji sbírat do otevřeného proutěného košíku nebo plátěné tašky. Naopak nevhodné jsou igelitové pytlíky, ve kterých se rostlinky mohou zapařit.
Před samotným sušením je nutné bylinky zbavit všech nečistot. Očistíme je od trávy, větviček, na spodní straně listů mohou být larvy hmyzu. Neoplachujte bylinky pod vodou, absorbují zbytečně vlhkost a mohly by začít plesnivět.
Zdroj: Les HoubelesBylinky nesušíme v elektrických sušičkách, listy a květy se mohou přepalovat. Bylinky dají rozvěsit po svazcích na šňůru, nejde to ale u květů nebo listů. Ideální na sušení jsou tak skládací, několikapatrové sušící sítě. Nezaberou vám doma tolik místa, dají se vtěsnat i na menší balkóny nebo lodžie, jednoduše přemístit, složit nebo rozložit. Skládací sušičky si navíc můžete vzít s sebou na dovolenou, některé se vejdou i do menšího zavazadla. Bylinkáři moc nedoporučují sušit bylinky na papíře, neboť hůře prosychají.
Bylinky nikdy nesušíme na slunci, působením světla mohou ztratit barvu i účinnost. Pro sušení vyberte tmavé, suché, teplé, ale také dobře větrané místo. Čím rychleji bylinky usušíte, tím budou voňavější. Sušení se dá urychlit pravidelným ručním obracení bylinek. Jak poznáte, že jsou bylinky suché? Budou krásně šustit a když je vložíte do láhve, neměla by se orosit.
Zdroj: Shutterstock.com
Při skladování dejte přednost uzavřeným, dobře těsnícím nádobám a sklenicím. V plátěných pytlících bylinky absorbují vlhkost z vnějšího prostředí a kazí se. Sklenice nevystavujte světlu a nezapomeňte je čitelně popsat, aby později nedošlo k záměně.
A jak dlouho můžete léčivé bylinky skladovat? Některé vydrží až dva roky, sušené květy ale spotřebujte do jednoho roku.
Jak správně usušit a uskladnit bylinky
Zakládáte si svou vlastní zelenou lékárnu? Nasbírat kvalitní bylinky je polovina úspěchu. Ta druhá polovina je jejich správné usušení a uskladnění.
O základních pravidlech pro sběr bylinek jsme se dočetli v článku Jak a kdy vyrazit na bylinky. Teď se podíváme na to, jak je následně usušit a uskladnit.
Důležité je, dát bylinky sušit co nejdříve po jejich nasbírání, abychom si tak zajistili jejich co nejlepší kvalitu. V košíku či tašce, do které jsme je při sklízení ukládali, by neměly zůstat v silné vrstvě déle než hodinu, aby nedošlo k jejich zapaření a znehodnocení.
Kde sušit?Základem pro správné usušení bylin je dobře větrané a suché stanoviště. Ideální jsou místnosti typu půda, kde je neustálá cirkulace vzduchu, ale sušit můžeme třeba i v obýváku.
Místnost by neměla být ani příliš prašná nebo jinak znečištěná. Kuchyň, koupelna a jiné místnosti s případnou vlhkostí a výpary určitě nejsou vhodnou sušárnou.
Bylinky lze sušit i venku, ale pouze za teplého a suchého počasí, a to raději ve stínu. Sušení na přímém slunci není vhodné u většiny bylin, velmi snadno se spálí, zčernají a ztratí svoje léčivé látky.
Rostlinky je třeba usušit důkladně a v co nejkratší době, protože ve vlhku či při pomalém schnutí hrozí zapaření, napadení plísní, zčernání, někdy i napadení různými škůdci.
Jak sušit?Byliny, u kterých sbíráme celou nať nebo jiné dostatečně dlouhé části, lze svázat do menších kytiček a zavěsit. Zajistíme jim tak přístup vzduchu ze všech stran a ušetříme si práci s jejich obracením.
Listy, květy a kořeny se nejlépe suší na různých roštech, sítech, v nízkých papírových krabicích, nebo na jiné ploše vystlané čistým savým papírem. Pokud sušíme byliny „naležato“, pak vždy v tenké vrstvě. Nesmíme zapomenout na jejich časté obracení a provzdušnění.
Kořeny je třeba před sušením důkladně očistit, omýt čistou vodou a ihned osušit třeba utěrkou. Sušení kořenů urychlíme nařezáním na menší kousky nebo podélným rozkrojením. Květy, listy ani jiné části rostlinek před sušením nikdy nepereme ve vodě.
Některé rostliny či jejich části schnou rychle, jako například list kopřivy, jiné, jako třeba kořen pampelišky pomaleji.
Sušit či nesušit v troubě?Jestliže nemáme příznivé podmínky nebo prostor pro přirozené sušení, můžeme využít trouby nebo speciálních sušiček na potraviny. Při použití těchto a podobných tepelných zdrojů je ale důležité obzvlášť sledovat nastavenou teplotu a hlídat dobu sušení, abychom náš úlovek nespálili.
Doporučená teplota sušení v troubě a v sušičkách se může u různých druhů a částí rostlin lišit, obecně doporučená teplota je kolem 30'C, ve většině případů by však neměla přesáhnout 40'C. Některé zdroje uvádějí i možnost sušení v mikrovlnné troubě, jiní bylinkáři ji zase naprosto zavrhují.
Osobně jsem mikrovlnku k sušení bylin nikdy nepoužila, dávám přednost co nejpřírodnějšímu způsobu.
Správně usušeno?Že jsou bylinky dostatečně usušené, poznáme tak, že při pomačkání šustí, rozpadají se na malé části, jsou křehké a lámou se, nebo se dají snadno rozemnout mezi prsty, to záleží na druhu a části rostlinky.
Jestliže bylinky během usušení výrazně zhnědly až zčernaly, znamená to, že se někde stala chyba. Mohly se zapařit v nevhodném zavazadle při sběru, nebo důsledkem dlouhé prodlevy mezi nasbíráním a sušením. Důvodem by mohlo být i sušení ve vlhku či v příliš silné vrstvě bez obrácení.
Takové bylinky jsou znehodnocené a nejsou vhodné k uskladnění a následnému užívání.
Pokud jsme s výsledkem spokojeni, bylinky jsou řádně usušené a mají zdravou barvu, zbytečně neodkládáme jejich uskladnění, aby se na ně neprášilo, znovu nezvlhly, nebo se do nich s chutí nepustil nějaký nevítaný host z říše hmyzu.
Jak bylinky uskladnit?Jistě nejvhodnější jsou vzduchotěsné uzavíratelné nádoby. Obyčejné šroubovací sklenice a skleničky jsou úplně postačující. Pokud jsou ony nádoby z průhledného skla, je lepší je umístit v temnějších částech místnosti nebo alespoň mimo dosah slunečních paprsků.
Některé bylinky by měly být skladovány v úplném temnu. Pokud zvolíme uložení v papírových či látkových pytlících, musíme si být jisti, že je v místnosti opravdu sucho a ne příliš teplo. Tento způsob uskladnění ale není nejvhodnější.
Při dlouhodobé možnosti přístupu vzduchu v sáčcích z látky nebo papíru sušené byliny postupně ztrácí některé své účinné látky. Další nevýhodou je snadná přístupnost škůdcům, jako jsou různí moli a jiní domácí vetřelci, nebo zvlhnutí a následné znehodnocení plísní.
Bylinky, které jsme sušili zavěšené v kytičkách bychom měli také co nejdříve uskladnit do vzduchotěsných nádob, jinak zvlhnou a usadí se na nich prach.
Ať se rozhodneme pro jakýkoli způsob uskladnění, místnost, kterou si k tomu vybereme by měla být suchá, větraná, čistá a s co nejstabilnější teplotou.Zvolené nádoby je dobré ihned označit jménem bylinky, vyhneme se tak záměnám a zoufalému očicháváni a zkoumání obsahu nepopsaných sklenic.
Jak dlouho suché bylinky skladovat?I při pečlivém uskladnění suché bylinné drogy dochází postupně ke ztrátě účinných látek, optimální je skladovat tu kterou bylinku po dobu jednoho roku, tedy do příští sklizně.
Správně usušené a ke spánku uložené bylinky pak už jen čekají na dobu, kdy je budeme potřebovat.
[2006-06-07]Autor článku Jak správně usušit a uskladnit bylinky: Michaela Vorlová
Vlastní bylinky a koření: Kde sbírat, jak sušit a v čem skladovat?
Rozhodli jste se, že si od letošního roku začnete doma sušit vlastní bylinky, míchat vlastní koření a vařit pravé bylinkové čaje? Řekneme vám nejen, kdy a kde je vhodné bylinky sbírat, ale také, jak je skladovat, aby vám vydržely a konečně jak je to s bylinkami a kořením při vaření. To vše vám právě teď poradíme.
Sušení a sbírání bylinek a koření
Sušte bylinky pokud možno na stojanu pověšené za spodní část stonku. Pro lepší sušení umístěte bylinky na dobře větrané, suché, chladnější místo. Ujistěte se, že mají dost vzduchu a každých několik dní je otáčejte.
Sušit bylinky můžete i v sušičce nebo v mikrovlnné troubě položené na absobčnmí papíře po dobu 3 minut na nízký výkon. Vhodná doba pro sbírání pupenů je když se začínají rozvíjet. Bylinky sbírejte brzy ráno, po východu slunce, když jsou nejvíce silné. Semena sbírejte když zhnědnout a jsou křehká. Nikdy nesbírejte bylinky když je mokro, nebo vlkho.
Skladování koření a bylinek
Koření skladujte na chladném, tmavém místě. Teplo, vlhkost a příliš světla může zapřičinit rychlou ztrátu jejich hodnoty. Dobré je skladovat koření a bylinky ve skleněných nebo umělohmotných neprodyšných lahvičkách. Pokud je koření správně skladováno, udrží si svoji chuť a vůni i rok. Celé, nerozdrcené koření pak vydrží i 3-5 let.
Pokud chcete uchovávat větší množství čerstvého koření, uschovejte jej v uzavřených sáčcích do mrazničky. Neskladujte sušené koření blízko původce vlhkosti, jako jsou dřezy, myčky, konvice, kávovary, sporáků a mikrovlnek. Rozhodně neskladujte koření ani bylinky v ledničce!
Vaření s bylinkami a kořením
Pokud budete koření vařit příliš dlouho, dosáhnete až příliš výrazné chutě, která nemusí být každému příjemná. Do pokrmů, které se vaří delší dobu, jako jsou polévky či guláše, přidávejte koření před dovařením. U pokrmů, které se nevaří tak dlouho, přidejte koření dříve.
Čerstvé koření a bylinky přidávejte až těsně před dovařením. Pokud není v receptu přesně řečeno, nepoužívejte více jak tři druhy koření do jednoho jídla. Vyjímku tvoří například indická kuchyně, jejíž tradicí je používat několik druhů koření.
Jak sušit a uchovávat bylinky
Domů » Dům, Byt a Zahrada
- Suché a větrané místo
- Plachty, plechy, tácy, provázek
- Dózy se šroubovacím uzávěrem
Listy, květy a květenství léčivých bylin je nejlepší sušit volně na vzduchu (ne na slunci a umělým teplem).
K sušení bylinek se ideálně hodí půdy či podkrovní místnosti, kde je zajištěno dostatečné přirozené proudění vzduchu a poměrně stálá (a nízká) vlhkost vzduchu. Jestliže nemáme k dispozici půdu, můžeme využít volného pokoje či jiné neobývané místnosti (přes prázdniny opuštěné dětské pokoje).
Umělým teplem sušíme pouze kořeny, jsou-li sbíranou částí rostliny (sušička, velmi vlahá otevřená trouba nebo chladnoucí pec).
K sušení se nehodí místa s vyšší nebo proměnlivou vlhkostí vzduchu (otevřené letní verandy, altány, kuchyně, staré prádelny). Rovněž byliny nesušíme (alespoň v první fázi) v místnostech obytných, zejména v ložnicích. Počítejme s tím, že některé byliny při sušení silně voní a pobyt v tak provoněné místnosti je někomu nepříjemný nebo může způsobovat bolest hlavy.
Mysleme na alergiky v domácnosti. I léčivé bylinky obsahují látky, na něž někdo může být alergický. Jestliže v bytě žijí lidé s alergií, nedáváme sušit bylinky do míst, kam musí z provozních důvodů vstupovat. A když nějaké bezpečnější místo vybereme, upozorníme alergika, že se tam suší byliny. Sušené byliny mohou někdy působit jako alergen i na lidi, kteří dosud trpěli jen jinými alergiemi.
Bylinky dáme sušit okamžitě poté, kdy se vrátíme ze sběru. Musíme ovšem počítat s tím, že jsme si spolu s léčivou flórou přinesli i živou sbírku hmyzu. Malí broučci přežívají například v květech hlohu, v tužebníku jilmovém a jiných sladce aromatických květech.
Osvědčilo se květy rozložit na velkou bílou plachtu (staré prostěradlo), tak hodinu počkat, opatrně posbírat květy do nějakého čistého košíku, plachtu opatrně sbalit, venku vyklepat a pak na ni květy znovu rozložit. Je to pracné, ale to je kolem bylinek všechno.
Jestliže sušíme bylinky na půdě, broučci si poradí sami, není nutno květy přebírat.
Naťové byliny je dobré sušit v otýpkách. Výhodou je, že si menší otýpky (svazky, kytice) můžeme vytvářet už při sběru.
Doma snopky pevně svážeme – počítáme s tím, že se objem stonků sušením zmenší, takže hodně utáhneme, a nebo provázek nějak rafinovaně zabezpečíme proti sklouznutí. Věšíme na suchá místa.
Věšet svazky bylinek třeba na pergole je sice dekorativní, ale ne příliš praktické – bylinky nasávají vzdušnou vlhkost přes noc.
Druhý třetí den nezapomeneme bylinky zkontrolovat. Některé druhy s masivnějšími stonky obrátíme (například černý bez).
Když seschnou a zmenší objem a už nehrozí jejich plesnivění, můžeme je přemístit třeba na pečicí plech nebo plató. Tím ušetříme místo.
Přikryté ubrouskem proti prachu je můžeme dosoušet třeba na horních deskách vysokých skříní (když nejsme alergici). Usušené bylinky už nejsou tak aromatické.
Bylinky jsou dobře usušené tehdy, když při mnutí suše praskají a lámou se. Dřívější bylinkáři suché léčivky uchovávali v plátěných nebo papírových sáčcích. V dnešních bytech se to příliš neosvědčilo, protože takto uskladněné bylinky někdy napadnou škůdci – hlavně potravinoví moli. Je proto lepší bylinky skladovat ve skleněných lahvích se šroubovacím uzávěrem.
Nezapomeňme sklenice s bylinkami popsat. Některé suché léčivky si jsou podobné, případně je může používat i někdo, kdo druhy léčivek nezná. Hravější nátury si mohou zhotovit originální etikety v nějakém grafickém nebo foto programu. A nebo tímto úkolem můžeme pověřit o prázdninách se nudící odrostlejší děti. Bylinky skladujeme v temnu – v uzavřené skříňce.
Teď už vám neuteče žádný recept nebo návod.
Všechny nové recepty, sezónní rady, tipy a návody najdete v pravidelném JakTak zpravodaji ve své e-mailové schránce. ZDARMA.
Rady a tipy: Jak správně bylinky sušit a skladovat — Kouzelné bylinky — Česká televize
Existuje několik různých způsobů skladování a konzervace bylinek. Sušení, zamrazování, nakládání do oleje, alkoholu atd.
Sušení
Sušení bylinek patří k základním dovednostem bylinkáře. Proto je třeba znát jeho správné zásady. Sušení bylinek může vaši práci vylepšit, ale také znehodnotit. Svazečky usušených bylin budou ve vaší kuchyni vypadat báječně a navíc místnost i provoní.
Před sušením odstraníme trávu, nežádoucí listy a větvičky, larvy a zámotky larev, které najdeme většinou na spodní straně listů.
Některé byliny sušením získají aroma. To platí například pro dobromysl, tymián, rozmarýn, šalvěj či majoránku. Jiné, jako např. meduňka, máta nebo bazalka o vůni spíše přijdou.
Bylinky nikdy nesušíme na slunci, ale na tmavém, suchém, teplém a dobře větraném místě. Dobré jsou například několikapatrové závěsné sítě na sušení bylinek či hub. Můžeme je také v tenké vrstvě rozložit na čistý bílý papír (např.
balicí), ale nikdy ne na noviny. Další možností je svázat bylinky do svazečků a zavěsit je třeba na šňůru. U některých bylin počítejte se ztrátou barvy, která se ale většinou během přípravy opět vrátí.
Teplota v místě, kde se bylinky suší, by měla být maximálně 30–45 °C.
Pozor, v kuchyni zavěšené svazečky bylin raději nesušte, je tu na ně příliš vlhko. Do kuchyně si jako dekoraci či zásobárnu chutných a zdravých přísad do jídla zavěste předem dobře usušené bylinky.
TIP: Nemáme-li k dispozici sítě, použijeme bedýnky nebo přepravky. Na dno položíme papír, utěrku nebo kousek plátýnka. Sklizený materiál rozprostřeme v tenké vrstvě. Masitější části sušeného květu nebo listu občas obrátíme, abychom předešli zahřívání. Opět je lepší nespěchat a sušit v zastíněném, ale vzdušném prostoru.
Čím rychleji bylinky usušíme, tím budou voňavější. Tma zase zabraňuje ztrátě barvy a chuti. Sucho a proudění vzduchu sušení urychlují a zabraňují plesnivění bylin. Bylinky se před sušením nesmějí oplachovat, protože by se tím vytvořily podmínky pro napadení houbou. Prachu a případného hmyzu uvnitř svazečku se zbavíme dobrým protřepáním.
Sušení se dá urychlit pravidelným ručním obracení bylinek. Pokud máme aromatičtější bylinky (např. libeček), sušíme je raději odděleně.
Bylinky jsou doopravdy usušené, jestliže se stonky začnou lámat, protože jsou křehké, listy pokroucené a všechno pěkně šustí.
TIP: Kontrolu dostatečného usušení můžeme provést tak, že malou část drogy uzavřeme do igelitového sáčku. Pokud se do několika hodin sáček zevnitř neorosí, droga je usušena.
Kořeny je třeba sušit při teplotě asi 50–60°C. Nejlépe a nejrychleji uschnou v troubě. Musíme je pravidelně obracet, dokud nejsou křehké a nelámou se.
A jak bylinky skladovat?
Nedoporučujeme plátěné pytlíky. Bylinku neuchráníte před vlhkostí a ztratíte hodně aromatických látek.
Bylinky bychom měli skladovat odděleně podle jednotlivých druhů. Můžete použít plechové krabice, nádoby z tmavého skla či plastové potravinářské krabice, které lze důkladně uzavřít.
Nádoby či krabice s bylinkami je třeba popsat, aby nedošlo k záměně. Některé bylinky vydrží až dva roky, ale pokud skladujete například květ, spotřebujte ho do jednoho roku. Bylinky neskladujte na světle, dejte je třeba do spíže.
A hlavně – nezapomeňte své léčivé poklady využívat na čaj i přidávat do vašich kuchařských výtvorů!
Pěstování, sběr a sušení léčivých bylinek
Mezi léčivé bylinky patří ty rostliny, které se pěstují nebo sbírají pro své léčebné účinky. Rostliny byly používány k léčbě lidských nemocí po tisíce let a jsou zdrojem velké části léků.
Jedním z nejslavnějších využití bylinné medicíny je tradiční čínská medicína, jejíž zásady se používají dodnes – a nejen v Číně.
V dnešní době, kdy dochází k tomu, že stále více lidí se snaží vyhnout se chemikáliím, roste obliba bylinek, například na léčbu rýmy a nachlazení.
Pěstování bylinek
Existuje velké množství bylinek, které mají léčebné účinky, některé rostliny jsou ale královnami mezi ostatními. Můžete si je snadno pěstovat sami, protože péče o bylinky je obecně řečeno jednoduchá. Jen je nutné myslet na to, že chcete produkovat zdravé rostlinky, takže se vyvarujte použití chemických hnojiv a postřiků proti hmyzu.
Divoké bylinky
Velká spousta bylinek je snadno dostupná z přírody, kde divoce rostou. Pokud nerostou podél cest s frekventovanou dopravou, můžete si je sami nasbírat a nasušit pro budoucí použití. Pokud se ale snažíte chránit přírodu a životní prostředí co nejvíce, asi uděláte nejlépe, když si bylinky vypěstujete sami.
Kde budete sušit bylinky?
Protože je množství bylinek obvykle větší, než stihnete ihned spotřebovat, a také si chcete některé bylinky uchovat na později, budete potřebovat místo, kde své bylinky můžete sušit. Nejlepších výsledků dosáhnete v teplé místnosti, která je dobře provzdušněná. Bylinky pak můžete sušit zavěšené ve svazcích nebo rozložené na textilním plátně.
Které části rostlin sbírat?
V některých případech jsou z rostliny léčivé kořeny, u jiné rostliny zase květy nebo listy… Protože může být zmatečné (a někdy i nebezpečné – zatímco kořeny jsou jedlé, květy mohou být jedovaté), co vlastně sbírat, nejprve se věnujte bylinkám, které znáte (například už jste je v minulosti pěstovali nebo užívali jako lék). Velké množství aktivních ingrediencí, které jsou v bylinách obsaženy, jsou závislé na tom, jakým způsobem je pěstujete, jak je sklízíte, ale i na tom, jak je skladujete. Na sušení tedy vybírejte jen zdravé rostlinky a všechny napadené hmyzem nebo nemocemi bez milosti vyhoďte.
Jaké rostliny můžete pěstovat?
Pro začátek vám nabízíme několik druhů rostlin, se kterými můžete začít.
Agastache anýzová (Agastache foeniculum)
Jedná se o trvalku, kterou můžete vysadit přímo ze semínek, stejně tak ji ale můžete šířit oddělením z již existující rostliny. Nejenže je léčivá, má také krásné fialové květy, takže dodá vaší zahradě na atraktivitě. Květy voní lékořicí a používají se často sušené na přípravu čaje.
Z rostliny se ale sbírají také listnaté stonky, a to ještě před květem. Semínka jsou také ceněna pro své zdravotní přínosy, proto je sbírejte také. Agastache léčí kašel a respirační onemocnění, snižuje horečku, podporuje trávicí systém a používá se k léčbě popálenin.
Její využití je všestranné.
Brutnák lékařský (Borago officinalis)
Brutnák patří mezi jednoleté rostliny, které pěstujete rovnou ze semínek. Pěstovat je můžete na podzim a znovu brzy na jaře. Sbírají se mladé listy, které mají okurkovou chuť. Květy se používají čerstvé, například do salátů. Brutnák má protizánětlivé účinky, používá se k léčbě horních cest dýchacích, ale také na zánět močového měchýře.
Šanta kočičí (Nepeta cataria)
Tuto trvalku můžeme pěstovat ze semínek, ale také dělením. Pro lékařské použití se sbírají listnaté stonky bez květin, svazují se a následně se suší zavěšením. Šanta může být použita i čerstvá například na žaludeční problémy, jako je zácpa nebo průjem, na kašel a vysokou horečku. Zmírňuje menstruační křeče a ulevuje od stresu.
Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla)
Tuto jednoletou bylinku pěstujte na konci podzimu nebo brzy na jaře. Heřmánek poskytuje nádhernou vůni, květy se často používají na přípravu čaje. Heřmánek ulevuje od bolesti, snižuje horečku, používá se na křeče v břiše i na žaludeční vředy. Hojí rány, léčí infikovanou sliznici a kůži. Působí proti stresu.
Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale)
Z pampelišky se pro léčivé účinky využívá kořen. Ten po vyjmutí z půdy očistíme a usušíme. Používáme ho jako diuretikum. Léčí žlučové kameny, protože posiluje funkci jater, ledvin i žlučníku. Zlepšuje chuť k jídlu. Listy pampelišky se používají při cukrovce.
Echinacea (Echinacea purpurea)
Echinacea je trvalka, která je známá zejména pro léčbu nachlazení. Produkuje krásné fialové květy. Používá se k léčbě infekcí dýchacích cest, močových cest a rýmy i bolesti v krku. Obecně zvyšuje imunitu organismu a tlumí bolest.
Yzop lékařský (Hyssopus officinalis)
Tato rostlina je velmi aromatická, vždyť patří do stejné čeledi jako máta. Můžeme ji pěstovat ze semínek i dělením. Často se sušená používá k provonění interiéru, obsahuje ale také mnohé léčivé účinky. Mezi nimi jmenujme schopnost působit proti zánětům, léčí močové i dýchací cesty, používá se jako kloktadlo při léčbě bolesti v krku a mírní trávicí potíže.
TIP:
Bylinky a produkty z bylinek můžete zakoupit v eshopu ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
Sklízení bylinek a sušení
Zdroj: Thinkstockphotos.com
Bylinky ke kuchyni neodmyslitelně patří a žádné nechutnají lépe než vlastnoručně sbírané. Aby však bylo aroma co nejlepší, je třeba dodržovat několik zásad.
Autor: Thinkstockphotos.com
Autor: Thinkstockphotos.com
Prvním důležitým bodem je výběr rostliny. Rozhodně se vyhněte všem bylinkám rostoucím v blízkosti silnic a jinak znečištěného prostředí. Také půda musí být dobrá, nepřehnojená a bez stop herbicidů a jiných toxických látek.
Pozor, některé přípravky přetrvávají v půdě i několik desetiletí, a kdo by chtěl kořenit bylinkami s přídavkem například DDT?
Rostlina by také měla být viditelně zdravá, bez výrazně zažloutlých listů, deformací a nekróz, které svědčí o tom, že něco není v pořádku.
Okus hmyzem zpravidla při sběru příliš nevadí, pokud nám nejde o estetickou hodnotu. Pokud však máme na výběr, vždy volíme rostliny nepoškozené.
ČTĚTE TAKÉ:
2. správná doba sběru
Rostlina v průběhu života akumuluje různé látky, kvůli kterým si ji lidé cení. Pokud jde (jako u většiny bylinek) o aroma a chuť, zpravidla je třeba nějaký čas, aby jich bylinka vytvořila dostatek.
Proto nemá smysl většinu bylinek sbírat brzy na jaře, když jsou úplně mladé – nemají potom dostatečnou chuť, vůni ani léčivé účinky.
Pro sběr je většinou nejvhodnější konec jara a začátek léta (pro druhy, které se sbírají před květem) a v průběhu léta (většinou sbírané pro květ nebo jako kvetoucí nať). Přitom samozřejmě záleží na životním cyklu konkrétní rostliny.
Pokud sbíráme rostliny s obsahem silic (například máta, šalvěj a většina ostatních vonných druhů), nejčastěji se setkáme s doporučením sbírat rostliny před květem.
Je to dáno největším obsahem silic v rostlinách – v průběhu kvetení se jejich množství v rostlině snižuje a bylinky jsou potom méně aromatické.
U některých druhů je však naopak květ nejvíce vonnou částí rostliny a sbírá se buď samotný, nebo s celou natí (levandule, yzop).
Pravidelným sběrem a zastřihováním rostliny lze kvetení často velmi úspěšně oddálit, a rostlinu tak můžeme sklízet se stále stejně silnou vůní celé léto (meduňka, máta).
Pokud nám jde o sběr kořenů, je nejvhodnějším časem sběru pokročilý podzim, kdy se všechny cenné látky ukládají do kořenů, nebo časné jaro, než se stihnou kořeny opět vyčerpat rychlým růstem nadzemních částí.
3. jak sbírat
Pokud rostliny stříháme, vždy ponecháme alespoň část stonku, aby mohly znovu obrazit. Některé rostliny mohou obrážet i z kořenů, a tak snesou odstřižení až u země (máta), jiné by ovšem mohly zahynout. Pro stříhání bylinek existují speciální nůžky na bylinky.
Autor: Thinkstockphotos.com
Autor: Thinkstockphotos.com
Při sběru květů jde často spíš o léčivé barevné složky než o silice. V tom případě vybíráme květy sytě vybarvené.
Pokud sbíráme ve volné přírodě, vždy si je třeba uvědomit, že pokud vše vysbíráme v jednom roce, v dalším zde už bylinka neporoste. Proto mysleme dopředu a vždy ponechejme několik rostlin na místě, aby se mohly dál množit a rozrůstat. To platí dvojnásob u sběru kořenů.
Některé bylinky a léčivky jsou velmi citlivé na otlaky a poškození při sběru a manipulaci (jitrocel, jemné listy a květy). Některé okamžitě černají a ztrácejí veškerou hodnotu. Takové bylinky je třeba sbírat velmi opatrně, nemačkat je a ukládat jen do tenkých vrstev. Ideální jsou pro jejich sběr široké a mělké košíky nebo ošatky.
4. sušení
Rostliny sušíme buď rozložené v tenké vrstvě, nebo zavěšené ve svazečcích. Až na výjimky je vždy třeba jim nalézt místo ve stínu a také by mělo být zajištěno proudění vzduchu.
Čím rychleji rostliny uschnou, tím je menší riziko napadení plísněmi a jinými organismy, na druhou stranu ale teplota při sušení nesmí být příliš vysoká, aby nezničila cenné látky.
To je třeba ohlídat zejména při sušení v sušárnách – u rostlin ceněných pro silice je doporučovaná teplota do 35 °C, u ostatních může být vyšší (50-60 °C).
Zvlášť obsah silic je teplotou ovlivněn – jsou těkavé a při vyšších teplotách se vypařují, přičemž zanechají rostlinu bez chuti a vůně. Pro rychlejší schnutí bez nutnosti zvyšovat neúnosně teploty je vhodné rostliny alespoň jednou obrátit, pokud neschnou ve svazcích. Obracení se ale raději vyhneme u bylin citlivých na poškození.
Dobře usušené rostliny poznáme podle toho, že se mezi prsty při mírném tlaku lámou a drolí. Barva se většinou sušením mírně změní, rostliny však nesmí být zčernalé. Takto připravené bylinky je možné uskladnit pro další použití.
5. skladování
Pro skladování bylin se používají papírové a jutové pytlíky, které větrají, ale vonné rostliny v nich časem vyčichnou. Další možností jsou různé sklenice a dózy, které uchovají aroma. Pokud jsou průhledné, je třeba nádoby uskladnit do tmy nebo do šera – bylinky přímé světlo nesnášejí dobře.
Bylinky skladujeme pokud možno celé a neporušené, nebo alespoň co nejméně poškozené. Uchovají si tak více cenných látek. Pokud používáte v kuchyni bylinku drcenou, vždy si připravte jen menší množství, které stihnete v krátkém čase spotřebovat, a hlavní zásobu ponechejte neporušenou.
Článek vznikl ve spolupráci s Semena-rostliny.cz a Pestovani.in
Titulní foto: Thinkstockphotos.com