Viděl jste někdy někoho, kdo spí s otevřenýma očima? Může se to zdát divné, ale v oku jsou abnormality, které způsobují, že oči se otevřou, když usnou a že se to může stát i vám. Pak je to bezpečné, pokud se to stane?
Proč oči spí, když spí?
Když usnete, nebudete vědět, zda jsou vaše oči zavřené nebo otevřené. Pokud se po probuzení budete cítit svěděné, suché a unavené, je pravděpodobné, že spíte s otevřenýma nebo částečně zavřenýma očima. To se občas může vyskytnout u zdravých lidí.
Pokud se však příznaky objeví i po probuzení, můžete mít oční poruchy. Například noční lagophthalmos nebo noční únava.
Příznaky nočních lagophthalmos
Kromě suchých a svěděných očí existují i jiné příznaky, které se mohou objevit, pokud se u Vás vyskytne noční porucha, například:
- Červené oči
- Rozmazané vidění
- Oči se cítí bolavé nebo horké
- Snadné oslnění
- Oko se cítí jako posedlý cizím předmětem
Co způsobuje noční lagophthalmos?
Noční abnormality se objevují jako důsledek paralýzy obličeje, která je součástí svalstva orbicularis v očních víčkách, které mohou být dočasné nebo trvalé. Příčiny jsou infekce, mrtvice, chirurgické známky, trauma nebo zvoneček (slabost obličejových svalů).
Noční lagophthalmos se může vyskytnout také po podstoupení blepharoplastiky, což je postup pro odstranění přebytečné kůže z horního víčka, když nastane stárnutí. Tato operace může skutečně učinit tvář mladší, ale riziko vzniku lagophthalmos je větší.
Existuje několik nemocí, které mohou také způsobit spánek s otevřenýma očima.
Například lyme nemoc, plané neštovice, goiter, obrna, lepra, záškrt, Guillain-Barré syndrom, moebius syndrom a neuromuskulární onemocnění.
Poruchy oka, jako jsou exophthalmos (vyčnívající oči), mohou také znemožnit osobě zavřít víčka. Horní a dolní řasy, které jsou příliš silné, mohou také způsobit, že se oči dokonale zavřou.
Je bezpečné spát s otevřenýma očima?
Oční víčka poskytují od Verywellu bariéru a poskytují přístup k slzám, které navlhčí povrch oka. V slzách existují přírodní antibiotika, která pomáhají zabíjet viry a bakterie. Kromě toho slzy také pomáhají udržovat životní prostředí kolem očí vlhké, takže oční buňky fungují správně.
Pokud nejsou víčka během spánku zavřená, způsobí ráno a ráno suché a červené oči. Pokud se i nadále vyskytují, je pravděpodobné, že oči budou podrážděné a mohou ohrozit vaše vidění, jako je poškození rohovky nebo slepoty..
Jak léčit nebo předcházet spánku se zavřenýma očima?
Bolest a červené oči, když se probudíte, nejsou nutně příznaky nočních lagophthalmos. Navíc nemůžete zjistit, zda usnete s otevřenýma očima nebo ne. Z tohoto důvodu byste měli navštívit lékaře a provést několik kontrol, abyste získali správnou diagnózu a léčbu.
Vlastně spící s otevřenýma očima nemá vždy vážné následky, pokud je můžete překonat očními kapkami a použitím očních zvlhčovačů podle doporučení lékaře a dohledu, nebo si také zvyknout spát s oční náplastí. Pokud je stav těžký, je pravděpodobné, že je doporučován pro operaci.
Přečtěte si také:
- Je pravda, že Spánek světla s modrým světlem, aby spánek lépe spát?
- Tipy pro výběr nejlepší polštář, podle vaší oblíbené polohy spánku
- Která pozice spánku je lepší: Šikmá levá nebo pravá?
Všechno, co jsi chtěla vědět o spánku, ale ještě to nevíš
A že těch otázek je. Jaké jsou fáze spánku, jak dlouho je nejlepší spát, jak to, že při spánku sníme nebo zda si dávat odpoledního šlofíčka, nebo ne. A samozřejmě další a další. Tak do nich!
Je možné usnout s otevřenýma očima?
Není možné usnout s očima otevřenýma tak, jak je máme otevřené běžně přes den. Je ale nemálo lidí, kteří spí s očima nedovřenýma. Nedovírání očních štěrbin se mezi lidmi vžilo také pod názvem „zaječí oko“.
Pokud můžeš normálně oko zavřít, jen se stává, že se ti během spánku natolik uvolní svaly, že oko není dovřené, nic se neděje. Pokud to ale nejde, nastává problém.
Rohovka je pak nedostatečně zvlhčená, ostatně právě kvůli ochraně rohovky a pro zabránění jejímu osychání máme oči při spánku standardně zavřené.
Při dlouhodobě otevřených očích během spánku tak může docházet k poškození rohovky a později dokonce i k poruše vidění.
Proč se používá spojení „spát jako dudek“?
Když někdo opravdu tvrdě spí a dalo by se vedle něj klidně pracovat na cirkulárce, říkáme o něm, že spí jako dudek. Víš ale, proč ho přirovnáváme právě k tomuto zvířeti? Rozhodně to není proto, že by dudkové nějak extra hluboce spali. Je to trochu nestandardní záležitost…
Spát jako dudek postupem času pozbylo pravého významu…
Dříve se věřilo, že mláďata dudka spí v hnízdě hodně znečištěném vlastními exkrementy.
Vzhledem k tomu, že lidská nemluvňata dobře spí tehdy, když mají v plence ono velké překvapení, viděli tu naši předci jistou podobnost. Proto se začalo o tvrdě spícím člověku říkat, že spí jako dudek.
Až později se přišlo na to, že dudkové vlastně nespí v takto zaneřáděných hnízdech, ale to už bylo pozdě.
Proč tak snadno usínáme u televize?
No, to je otázka. Možná je tou nejjednodušší odpovědí to, že máme čas a možnost zapnout si televizi až večer, kdy jsme unavení po celém dni, takže si uděláme pohodlí a za chvíli o sobě nevíme.
Může jít ale o mluvené slovo jako takové, někteří lidé si extra pouštějí k usnutí filmy či seriály, aniž by měli chuť na ně koukat. Slyší z nich pak třeba prvních pět vět, ale usínalo se jim mnohem lépe, než kdyby usínali v naprostém tichu.
Někdo to tak má pro změnu s hudbou.
Jenže ouha, spaní u zapnuté televize (případně monitoru počítače) vůbec není zdravé a podle odborníků má podíl třeba na vzniku či prohloubení deprese. Přirozené je spát v naprosté tmě, jakmile pak vychází slunce a do obličeje se nám dostane víc světla, tělo ví, že má zabránit dalšímu spouštění melatoninu, který způsobuje ospalost.
Náš tip: Možná je řešením vzít si notebook, poslouchat ho, ale zároveň přiklopit víko tak, aby nic nesvítilo.
Proč usínáme za volantem?
Řídíš často a třeba i ráda? Nedivíme se, až na to, že čas od času zanadáváš na někoho, kdo jede jako ***, je to vesměs uklidňující aktivita. Často se stává, že se nám chce při řízení spát, mnohdy k tomu dochází při monotónní jízdě po dálnici nebo při dlouhé jízdě, během níž nás nemůže nikdo vystřídat.
Řízení je náročná činnost. Za tmy ještě víc než obvykle.
Jakkoli je řízení uklidňující, je taky hodně náročné na pozornost. Musíš sledovat vlastní auto, cestu i všechno, co se děje kolem tebe, abys na všechno včas a adekvátně zareagovala. K nejčastějším příčinám únavy za volantem je vydýchaný vzduch v autě, tma, monotónní jízda, teplo a nedostatek tekutin.
Když musíš někam dojet a padne na tebe únava, je lepší zastavit a na dvacet minut zavřít oči. Mozek se tak osvěží a potom to půjde lépe.
Taky si nemysli, že usnout za volantem znamená jenom zavřít oči a regulérně spát, byť krátce. Už samotné zpomalení myšlení a reakcí je nebezpečné.
Stává se, že si po chvíli uvědomíš, že se vlastně vůbec nesoustředíš, nebo cítíš, jak se ti uvolňují svaly jako při usínání.
A jak neusnout za volantem? Vpusť do auta čerstvý vzduch, vezmi si žvýkačku, zpívej si. Připrav si na cestu kafe, to přijde vhod, ale vezmi si vodu, abys nebyla dehydratovaná. A hlavně se nepřemáhej. Je lepší být v šest doma než o půl šesté v márnici.
Dá se usnout při světle a při hluku?
No jejej, spousta dětí usíná při světle, protože se bojí tmy, takže rodiče zhasnou až tehdy, když jsou si jistí, že dítko spí. Pro většinu z nás je samozřejmě pohodlnější zhasnout, už výš stojí, že naprostá tma je člověku příjemná a je pro něj v čase spánku přirozená. Jenže ruku na srdce – nikdy se ti nestalo, že bys usnula, aniž bys stihla zhasnout?
S hlukem je to už trochu horší. Mozek totiž potřebuje co nejméně podnětů, aby se mu skutečně podařilo přivodit spánek. Hluk z televize, pokud není příliš velký, nečiní mozku obvykle problém, ale větší hluky mohou spánku bránit. Kolikrát už jsi slyšela někoho vyprávět, že se nevyspal, protože jeho soused pořádal divokou party?
Jaká je ideální délka spánku?
Podle vědců je naprosto ideální spát 7-8 hodin denně. Na druhou stranu je ale potřeba spánku silně individuální. Zatímco někomu stačí právě třeba oněch sedm hodin, jiný potřebuje k fungování mnohem víc. Proto je nejlepší „vychytat“, co dělá z dlouhodobého hlediska dobře zrovna tobě, aby ses cítila perfektně a byla odpočinutá.
Délka spánku je individuální. Dospělý by měl ale spát asi 7-8 hodin.
Co je to inverzní spánek?
Inverzní spánek neboli spánková inverze je „přehození rytmu“. Znamená to spánek ve dne a bdění v noci. Tahle porucha spánku často doprovází potíže s krevním oběhem nebo nervové choroby.
Často také dochází k syndromu zpožděné spánkové fáze, což znamená, že člověk není schopen usnout v běžný čas, například do půlnoci, ale třeba až ve tři hodiny ráno.
Ráno v běžný čas zase není schopen vstát a fungovat.
Jak to, že se nám zdají sny?
Ke spánku patří sny. Někomu se zdají snad každou noc, jiný se se sny potká jen málokdy, respektive si na ně nevzpomíná. Ať tak, či onak, ke snění dochází vždy stejným způsobem a každému člověku se zdá kolem 10 snů za noc. A existuje hned několik teorií, kterými vědci vysvětlují, proč sníme:
- Sny kompenzují naše neúspěchy. Člověk, který nemá moc štěstí v životě, prý často mívá neskutečně úžasné sny. Mozek si žádá kompenzaci, aby se z neúspěchů člověk nezhroutil. Na druhou stranu si úspěšní lidé často zažívají sny o vlastním pochybení, čímž mozek kompenzuje možné pocity nepřemožitelnosti a moci.
- Sny organizují vzpomínky. Pokud se ti zdá o něčem, co jsi prožila nebo třeba jen nezúčastněně viděla před několika dny, je to známkou upevňování vzpomínek.
- Sny řeší naše problémy. Mozek podle vědců i během spánku hledá řešení problémů, které aktuálně máme. I proto se říká, že je „ráno moudřejší večera“.
- Sny plní naše přání. Ve snech mnohdy prožíváme to, co bychom zažít chtěli. Ať už jde o pracovní úspěch nebo lásku, sny odkrývají to, co chceme, ale nemáme to.
Jak se nazývají jednotlivé fáze spánku?
Spánek má několik fází: REM – paradoxní spánek, dále pak NREM – lehký spánek a hluboký spánek.
Během fáze REM (rapid eye movement = rychlý pohyb očí) se upevňuje paměť a dochází ke snění.
Během NREM fáze (non-rapid eye movement) se dělí na několik dalších typů podle toho, zda v nich dochází ke svalovým záškubům a lehkým halucinacím, ke kýžené ztrátě vědomí či koneckonců k hlubokému spánku.
Odpolední spánek ano, nebo ne?
Na tohle asi neexistuje jednoznačná odpověď. Zatímco někomu 20 minut spánku během odpoledne pomůže dočerpat energii a potom je tento člověk opět výkonný, vědci tenhle odpočinek doporučují. Někteří lidé jsou ale po tomto odpoledním spánku naprosto nepoužitelní, takže ho raději nepraktikují. Záleží na tom, co každému vyhovuje.
Odpolední „dvacetiminutovka“ někomu pomáhá, jiní už by po ní nebyli schopni ničeho.
Spánek a stres
Zvláštní je vztah spánku a stresu. Zatímco někomu se úspěšně daří stres zaspat, jiný ani oka nezamhouří, případně zamhouří, ale ne na dlouho a spánek pak není nikterak kvalitní a posilující. V případě, že spánek dělá starosti, když jsi z něčeho ve stresu, sáhni třeba po třezalkovém nebo meduňkovém čaji.
Liší se nějak spánek podle věku?
No, bohužel ano. Zatímco děti často spí dobře, senioři pozdě usínají a brzy se budí. Jestli se tedy „těšíš“, že si časem víc pospíš, protože nebudeš muset vstávat do práce, tak se moc netěš. Jen se podívej, v kolik hodin už se svítí u tvé staré sousedky. Ta by tě mohla budit a ještě by ti stihla udělat snídani, než se vykopeš z postele a něco na sebe hodíš.
Novorozenci spí 14-17 hodin denně, kojenci a batolata 11-15 hodin, předškoláci 10-13 hodin, teenageři 8-10 hodin, dospělí 7-9 hodin, senioři 7-8 hodin, ale často se stává, že vydrží spát jen 5-6 hodin.
Jaké existují poruchy spánku?
Výjimkou mezi lidmi nejsou ani poruchy spánku. Patří sem insomnie (nespavost), hypersomnie (nadměrná spavost), narkolepsie (náhlé usínání během činnosti), parasomnie (člověk vykonává činnost během spánku), náměsíčnost (často stěhování nábytku),
Jak je nejlepší spát? Na boku, na břiše nebo na zádech?
Poloha při spánku je pochopitelně otázkou pohodlí, ale zatímco některé polohy nijak nevadí, jiné odborníci nedoporučují – například spaní na břiše vyžaduje otočenou krční páteř po dlouhou dobu, což má negativní dopad na její kondici. Pokud spíš často na břiše, měla bys mít jen nízký polštář, ideálně bys neměla mít žádný. Další celkem nevhodná poloha připomíná klubíčko – páteř je při téhle poloze ohnutá a to na ni má dlouhodobě negativní vliv.
Bolí tě ráno za krkem? Na vině může být poloha při spánku.
Nejvhodnější je pro tvoje záda a krk spaní právě na zádech, to ale málokdo vydrží. Druhou nejlepší možností je spaní na boku, ale nesmíš u toho být skrčená.
Proč spí koně ve stoje?
Koně spí krátce, ale několikrát denně. Jen několik minut denně skutečně spí vleže, jinak stráví spoustu času dřímáním vestoje. Dokážou to díky tzv. statickému aparátu, díky němuž se „uzamknou“ klouby, takže nepovolí a koně nespadnou, aniž když povolí svaly.
Jak spát podle rad Feng-Shui?
Staré čínské učení moudře radí, jak v místnostech rozestavět nábytek, aby mohla volně proudit energie, nehromadily se negativní energie a v bytě bylo dobře. Samozřejmě neopomíná ložnici a zmiňuje hned několik pravidel:
- Ložnice by měla být čistá a vzdušná, neměla by sloužit jako odkladiště nepotřebných věcí.
- Barvy by měly být světlé, ideálně na škále od bílé přes béžovou po světle hnědou.
- Postel postav hlavou ke zdi, ale ne přímo proti dveřím.
- Nad postelí by neměl viset nic těžkého. Můžeš zvolit obraz, který navozuje pozitivní emoce.
- Pod postelí bys neměla mít úložný prostor a v něm všechno, co používáš jednou za rok. Jenže ono to moc nejde…
- Ostré rohy ostatního nábytku by neměly mířit na postel.
Už víš o spánku všechno, co jsi vědět chtěla?
Spíte s otevřenýma očima? Pozor na zdraví – Zelený zákal – otestujte své oči!
Většina lidí má během spánku víčka semknutá k sobě. Tak je to správně, oční rohovka potřebuje ochranu, aby nevysychala a neohrožovala ji tak například infekce. Někteří jedinci však ve spánku oči dovřené nemají. Vadí to? Hrozí jim něco? Nebo mohou bez obav dál „spát s otevřenýma očima“?
Nedovírání očních štěrbin ve spánku je porucha vyskytující se po staletí. Lidový název pro ni je „zaječí oko“ a v medicínském žargonu má latinský ekvivalent stejného významu, lagophtalmus. Název je odvozen od připodobnění oku zajíce, který skutečně spí s pootevřenýma očima.
Zavřete oči…
Pokud je mezi víčky jen minimální štěrbina a oko je možné dovřít úplně, o zdravotní problém se zpravidla nejedná.
Znamená to pouze, že během hlubokého spánku dojde k výraznému poklesu tonu svalů obsluhujících víčka, ale jinak je funkce víček v pořádku a k ohrožení rohovky nedochází. Jiná situace ale nastává, pokud je oko trvale nedovřené.
Pak kvůli nedostatečnému zvlhčování rohovky slzami může skutečně dojít k poškození rohovky a následné poruše vidění.
Nemocné oko, nebo víčko?
Proč víčka nedovírají? Porucha může být na straně oka nebo víček. Poruchy oka představují buď příliš veliké oko, nebo oko příliš vystupující z očnice, jež pak víčka nedokážou zcela pokrýt.
Veliké oko může signalizovat vývojovou poruchu, oko vystupující z očnice se objevuje nejčastěji v souvislosti se zmnožením tuku v očnici při Graves-Basedowově chorobě (autoimunitní porucha funkce štítné žlázy).
Vzácněji může „oko vylézající z důlku“ ukazovat na přítomnost nádoru v očnici nebo na úraz či na zánět v oblasti oka a očnice. Poruchy postihující samotná oční víčka se objevují zejména při obrnách lícního nervu (např. tzv. Bellova obrna z chladu) nebo, stejně jako v případě oka, při úrazech a zánětech.
Sami doma příčinu nedovírajících se očních štěrbin ve spánku nezjistíte. Proto pokud máte takový problém nebo znáte-li někoho, kdo spí s otevřenýma očima, zejména pokud tak nespí odjakživa, je na místě vyhledat očního lékaře a zkontrolovat, zda jsou oči a víčka v pořádku.
- (zak)
- Zdroj: Kolín a kol.: Oftalmologie praktického lékaře, Karolinum, Praha 1994
- Klener a kol.: Vnitřní lékařství, Galén, Praha 2003
| Líbí se vám článek? | Počet hlasů: 0 |
Spaní s otevřenýma očima
Spaní s otevřenýma očima je víc než jen metafora pro vyjádření všímavosti a pozornosti. Někteří lidé opravdu spí s otevřenýma očima – což může poškodit jejich oči a zrak.
Neschopnost dovřít oční víčka se nazývá lagoftalmus. Pokud k tomuto jevu dochází pouze ve spánku, říká se tomu noční lagoftalmus. Tento stav však neznamená, že oči jsou úplně otevřené.
Ve většině případů se k sobě oční víčka hodně přiblíží, ale nedovřou se úplně. Už i malá štěrbina mezi víčky může pak způsobit, že se oči přes noc vysuší.
Postupem času se pak suchost očí může stát chronickou a nepříjemnou záležitostí, která zvyšuje riziko keratopatie, poškrábání oka, abraze nebo vředu rohovky.
Když člověk usne, oční víčka se mu přirozeně úplně zavřou, když se uvolní obličejové svaly. K tomu, že lidé spí s otevřenýma očima, dochází, když:
- se narodí s očními víčky, která se úplně nedovírají
- dojde k poškození očních víček v důsledku infekce, zánětu nebo zranění
- došlo k paralýze některých obličejových nervů v souvislosti s Bellovou parézou, mrtvicí, nádorem nebo jiným onemocněním
- Graves-Basedowova nemoc nebo jiná choroba způsobí vypoulení očí
- blefaroplastika nebo jiná operace ovlivní, jak se oční víčka pohybují
Noční lagoftalmus obvykle nezabraňuje usnutí. Spaní s otevřenýma očima by nemělo mít vliv ani na kvalitu spánku. Avšak suchost a podráždění očí by mohly spánek rušit. A tento pocit nepohodlí může pak přetrvávat, i když je člověk už vzhůru.
O tom, že spíte s otevřenýma očima, ani nemusíte vědět. Nápomocný by mohl být partner, někdo blízký nebo kamarád(ka), kteří by se na Vás podívali nebo Vás vyfotili během spánku. Zkontrolovat, zda se Vám oční víčka úplně dovírají, může také oční lékař během prohlídky.
Symptomy spaní s otevřenýma očima
Pokud se Vám v noci nedovírají oční víčka, můžete pociťovat některé z následujících symptomů:
- suchost očí
- pocit, že máte něco v oku (pocit cizího tělesa v oku)
- zarudlé oči
- rozmazané vidění (zvláště po probuzení)
- citlivost na světlo
- špatný spánek
Léčebné postupy při spaní s otevřenýma očima
Pokud se domníváte, že spíte s otevřenýma očima, měli byste navštívit očního lékaře, aby zjistil příčinu tohoto problému. Pro mnohé z příčin a symptomů nočního lagoftalmu existuje dostupná léčba. Může zahrnovat:
- lepení očních víček k sobě zdravotně nezávadnou lepící páskou
– oční lékař Vám doporučí nejlepší způsob, jak to dělat
- používání zvlhčujících očních kapek nebo mastí na noc, ať už s nebo bez lepení očních víček k sobě
- léčba vyvolávající příčiny, kvůli které není možní zcela zavřít oční víčka
- operativní zákrok, který změní pohybování očních víček
- operativní zákrok, který zatíží oční víčka, aby se lépe zavírala
Spí ryby a zdají se jim sny? – Naše voda
Spánek je nezbytný pro většinu živočichů – jeho nedostatek či dlouhodobá absence se projevuje zhoršením všech funkcí organismu. Jak je tomu v případě ryb, o tom píše Tomáš Lotocki v časopise Český Rybář.
Spánek přitom probíhá v několika fázích. Nejdůležitější je tzv. REM fáze, která byla prokázána u všech druhů savců i některých ptáků (u nižších živočišných druhů, včetně ryb, zatím prokázána nebyla). V této fázi spánku se také zdají sny, které jsou projevem činnosti mozku, jenž i ve spánku intenzivně pracuje.
Živočichové zaujímají při spánku různou polohu – člověk spí, jak víme, vleže se zavřenýma očima, někteří savci ovšem spí i s očima otevřenýma (např. dobytek), jiní dokonce vestoje (např. koně nebo sloni), nebo visící za nohy dolů (např. netopýr nebo někteří papoušci).
Také nepohyblivost ve spánku je relativní, jak si záhy vysvětlíme i na příkladu ryb.
Podobně jako jiní živočichové musí i ryby dopřát svému tělu potřebný odpočinek. Vědecké výzkumy a pozorování spolehlivě prokázaly, že i u ryb lze skutečně pozorovat útlum, který se dá nazvat „rybím spánkem”.
Pokud se například projdete v noci s baterkou kolem vody a posvítíte na drobné rybky stojící u břehu, vyrušíte je z nočního spánku. Stejně tak, pokud například zničehonic rozsvítíte v místnosti s akváriem. Rybky v tomto stavu mají zpomalené dýchání i pohyby ploutví a některé dokonce leží na dně.
V této chvíli se také dají snadněji ulovit, někdy i do ruky. Některé ryby během spánku mění i barvu – výrazné vybarvení je nahrazeno mdlými a vybledlými barvami. Určité druhy ryb se během spánku obalují silnou vrstvou slizu, čímž brání tomu, aby predátoři ucítili jejich pach. Například koráloví ploskozubci – tzv.
papouščí ryby – se schovají doslova do „spacáku“ z vlastního slizu, ve kterém stráví nerušeně noc, chráněni před nepřáteli.
Ryby spí pochopitelně jako mnoho jiných živočichů s otevřenýma očima, neboť nemají víčka. Nehybnost ryb ve spánku je však relativní – ryby i v této klidové fázi plavou, i když většinou na místě.
Paryby, jako jsou žraloci nebo rejnoci, se pohybují i ve spánku, neboť nemají plynový měchýř ani jiný pomocný dýchací orgán a dýchají pouze žábrami. Dlouhá nehybnost pak představuje pro tyto živočichy smrtelné nebezpečí. Některé ryby (jako jsou cichlidy) naopak leží při spánku na boku.
U jiných akvarijních druhů (nejznámější jsou tlamovci) přečkávají mláďata noc v tlamách svých rodičů.
Ne všechny ryby však spí v noci. Některé z nich mají obrácený rytmus spánku – spí hlavně přes den a aktivní jsou převážně v noci. Takto obracený biorytmus má například úhoř, mník, sumec a také mnoho mořských dravců. Většinou jsou ryby do určité míry aktivní jak ve dne, tak i v noci.
Je tomu tak i proto, že rybí spánek neprobíhá celistvě, jako například u člověka, ale v krátkých přerušovaných intervalech. Vodní svět je nelítostný a ryby se musejí mít neustále na pozoru před možným útokem predátorů.
Snad i proto nedosahují nejhlubších fází spánku a z klidu je probere prakticky jakékoli drobné vyrušení.
O tom, že ryby spí podobně jako většina ostatních živočichů, jsme si už pověděli. Jak je to však s jejich aktivitou v závislosti na vnějších, zejména klimatických podmínkách? Nejdůležitější veličinou, která bezprostředně ovlivňuje chování a biorytmus ryb, je teplota vody.
Obecně se dá říct, že ryby jako živočichové zvládají přežívat v teplotním rozmezí asi od – 2 °C (což je teplota mrznutí mořské vody) do 48 °C (nejvyšší teplota, kterou snášejí některé rybky, obývající horké prameny).
Každý jednotlivý druh má ale podstatně užší teplotní rozmezí, v němž je schopen dlouhodobě přežívat a ještě užší pro rozmnožování. Za nevhodných teplotních podmínek buď k výtěru vůbec nedojde, nebo je vývoj jiker abnormální a nevzejde z nich životaschopné potomstvo.
Jinak je však přizpůsobení některých druhů extrémním teplotám téměř neuvěřitelné.
Typickým chladnomilným druhem našich vod je mník jednovousý, kterému vysloveně svědčí teploty mezi 3–10 °C. Proto se mu také někdy poeticky říká „ryba se žhavým srdcem“. Existují ale ještě větší otužilci, zejména mezi rybími druhy arktických a antarktických moří.
Největší extrémistkou je v tomto směru asi rybka Dallia pectoralis, vzdáleně příbuzná štice, která obývá menší stojaté vody v tundrových oblastech Aljašky a Čukotky. Tyto tůňky obvykle promrzají až na dno a zmíněná rybka tak tráví velkou část roku zamrzlá v ledu, kde čeká na krátké polární léto.
V této chvíli samozřejmě dochází k útlumu jejích tělesných funkcí a rybka se blíží stavu, který nazýváme zimním spánkem nebo též hibernací.
Pokud tedy teplota vody příliš poklesne, upadá řada rybích druhů do jakéhosi druhu „zimního spánku“.
Obvykle se předtím shlukují do hejn a shromažďují v hlubších místech, kde se kumuluje teplejší voda – u vody totiž existuje zvláštní anomálie, neboť největší hustotu má voda o teplotě 4 °C, která tudíž klesá ke dnu a vytváří u dna vrstvu se stálými teplotními podmínkami. Některé druhy ryb, jako je např.
kapr, vytvářejí svým pohybem v měkkém dně mělčích vod prohlubně, rybníkáři zvané „lože“. Tyto zimní kapří „pelíšky“ jsou dobře patrné v bahnitém dně po výlovech rybníků. Jiné druhy (úhoř, lín) se zase zarývají do bahna. Pokud je však zima mírnější, dochází občas k pohybu zimujících ryb a za oblev někdy i ke sporadickému příjmu potravy.
Proto také můžeme vyloženě teplomilné druhy, jako jsou kapr, lín, úhoř nebo sumec, za určitých okolností ulovit i v zimě. Část našich ryb přitom do zimního spánku vůbec neupadá a vyloženě chladnomilné druhy, jako je mník, mohou naopak při výrazném oteplení vody během léta upadat do zvláštní letargie, označované jako „letní spánek“ – aestivace.
Zimní spánek nezná ani většina druhů mořských ryb. Jako všude existují ovšem i tady výjimky. Například antarktická ryba Notothenia coriiceps upadá do stavu jakéhosi zimního spánku, a to za zcela neodpovídajících podmínek.
Jak jsme si totiž výše řekli, předpokládá se, že ryby snižují svůj metabolismus jen v závislosti na teplotě vody. Rozdíl zimní teploty vody oproti létu však v Antarktidě činí pouhé 2 °C, což je podle zoologů ke snižování metabolismu příliš málo.
Domnívají se proto, že rybka „zimním spánkem“ reaguje spíše na změny množství slunečního světla.
Ryby si tedy obdobně jako jiní živočichové „dobíjejí baterky“ spánkem. Mají však také své sny? Zdává se štice o tom, jak ulovila břichatou plotici, a línovi, jak si pochutnává na pořádné žížale? Pokusy na krysách dokázaly, že zvířata (míněno především savce) skutečně sní.
Jejich mozková aktivita byla během určitých fází spánku stejná jako u snícího člověka. Vědci se ale nemohou shodnout na tom, o čem zvířata sní. Jedna z hypotéz tvrdí, že sny pomáhají zvířatům udržet si v paměti to, co dělala během dne.
To jim umožňuje uchovávat v podvědomí důležité informace – kde najdou vodu nebo kde je dostatek potravy. Tyto pokusy však byly uskutečňovány pouze na savcích. Jak již bylo zmíněno v úvodu článku, u ryb nebyla zatím prokázána REM fáze spánku, při níž vznikají sny.
Je tedy možné, že ryby si o lepším životě nemohou nechat ani zdát.
Tomáš Lotocki, časopis Český Rybář (redakčně mírně kráceno, plná verze na: http://www.nachytano.cz/clanky/o-spanku-ryb/a/1910/, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová