Úvod >
11.4.2021 16:11
JINDŘICHOHRADECKO – V pondělí se do základních škol vrátí polovina dětí z prvních stupňů. Čeká je rotační výuka, kdy se po týdnu vymění s druhou půlkou, která mezitím bude absolvovat distanční výuku.
Podmínkou pro vstup dětí do škol jsou antigenní testy. Ty si mají děti samy za dozoru učitelů, případně i rodičů, dělat dvakrát týdně přímo ve škole.
Základní školy jsou připravené, co na to ale říkají rodiče a samotné děti?
„Podle mne je to, jednoduše řečeno, totální nesmysl. Ať si klidně dezinfikují ruce, nosí roušky, ale hlavně ať už mají normální školu, jídelnu a družinu funkční každý den. Myslím si, že právě děti jsou ty nepoctivější a vše dodržují. Ideální by bylo, aby už chodily do školy až do konce školního roku.
Plusem by bylo také zrušení nebo zkrácení letních prázdnin. Nebo opakování ročníku, jinak budou z dětí tupci,“ myslí si Monika Jiránková z Jindřichova Hradce, maminka žákyně třetí třídy. Dodala, že výtěry z nosu jsou pro děti zbytečně bolestivé a stresující. „Moje dcera je mít nemůže, protože měla zlomený nos.
A ve škole mi jen řekli, ať ji nechám dma, že ji omluví. Nechápu, proč jim nepřipravili testy ze slin. Vypadá to, že nás tu budou zavírat a testovat už pořád dokola, jako na houpačce. A když bude jedno dítě pozitivní, tak třídu zase zavřou? Už by nám měli dát pokoj a nechat každému na uvážení, jak se bude chovat.
Každý je strůjcem svého zdraví, každý má svoji zodpovědnost,“ uvedla Monika Jiránková.
Podle Jany Břežánkové z Třeboně by se děti testovat měly. „Klidně ano, ale něčím co má větší průkaznost, než podobnou jako při házení korunou. Takhle v tom zase vidím akorát tak byznys pro ty správné dodavatele a distributory. Taky bych zvážila zrušení prázdnin. Online výuka prostě nedá to, co normální vyučování.
A ne všichni rodiče mají čas to dohánět sami. A i když já se snažím, tak to je o nervy a určitě ne v takové kvalitě, v jaké by to zvládla učitelka. Moje dcera pořád nečte dobře a už mne to začíná dost děsit,“ poznamenala maminka druhačky, které přijde jako nesmysl i nošení roušek venku na čerstvém vzduchu.
„Nic víc než peníze pro ty správné lidi v tom už nevidím. A to tu nemoc vůbec nepopírám. Ale kdyby se tu opravdu chtělo lidi léčit a ne jenom vydělávat prachy, tak už jsme dávno jinde. Beru to ale tak, že s tím nic neudělám,“ dodala. Její dcera Sára řekla, že se do školy na kamarády těší a teprve se uvidí, jak testy zvládne.
Maminka jí postup vysvětlila a ukázala i video.
„Testování dětí je něco, s čím absolutně nesouhlasím. Děti jsou dlouhodobě neprávem postihovány, jak zavřenými školami, tak absencí tělesné výchovy, kroužků i dalšího sociálního kontaktu.
To, že by děti byly těmi, kdo šíří covid, není prokázané, přesto je budeme dvakrát týdně testovat? A ještě mají povinnost nosit roušky. Aneb jak dětem ještě více znepříjemnit život.
Zjevně je nakoupeno příliš testovacího materiálu, který se musí někde využít, tak proč k tomu opět nevyužít nevinné děti.
Je smutné, jak jsou děti až na posledním místě, zatímco ti u moci nedodržují absolutně nic,“ zmínila Monika Oušková z Novosedel nad Nežárkou, jejíž dcera chodí do druhé třídy základní školy. „Podle dcery je testování strašné a ani nechápe, proč to musí podstupovat, když stejně pak musí mít roušku. Na koronavirus i s bráškou nadávají a už by nejraději jeli do bazénu nebo do cukrárny,“ dodala.
Simona Staňková z Dačic se rozhodla, že svoji prvňačku zítra do školy nepošle. „Zatím nevím, kolik rodičů se tak také rozhodlo, protože na internetu se objevilo v podstatě vyhrožující video, že kdo děti do školy nedá, tak nedostane ošetřovné. Já mám výhodu, že se o dceru v nutném případě postará její starší bratr, který zatím do školy nemůže.
V pondělí se dojdu do školy osobně podívat a poptat se, jestli by mi pro ni dali nějaké materiály na tento týden, příští už by se měla zúčastnit distanční výuky, až se děti vymění. Co bude dál, to uvidíme, čtrnáct dní je v dnešní době dlouhá doba. A většinou se v poslední době všechno mění ze dne na den,“ zakončila maminka žákyně první třídy.
Diskuse k článku – 14 příspěvků
- před 2 hodinami PÍSEK – Den české státnosti a svátek sv. Václava v úterý 28. září bude v Písku malým svátkem házené. V rámci předehrávky 6. kola interligy… 0 komentářů
- před 4 hodinami ČESKÉ BUDĚJOVICE – Policisté z oddělení hlídkové služby zastavili v neděli 26. září navečer mladíka, který jel na kole po chodníku v ulici… 0 komentářů Více info
- před 4 hodinami PÍSEK – V prvním utkání basketbalové extraligy kadetů U17 podali písečtí Sršni matný výkon a své příznivce i náročného kouče Jana Čecha… 0 komentářů Více info a fotek (28)
- Ale jaký smysl má testování když děti pak celé dopoledne musi mit roušku??? A děti s brýlemi muzou mit rousku pod nos… To mi hlava nebere.
10 účinků líbání, o kterých jste neměli tušení
Nemáte povolené použitie Cookie, webová stránka nebude fungovať správne. Niektoré časti webu a aplikácie nebudú dostupné.
Nemáte zapnutý Javascript, webová stránka nebude fungovať správne. Niektoré časti webu a aplikácie nebudú dostupné.
Průměrný člověk si během života s ostatními vymění až sto tisíc polibků a v součtu tak touto příjemnou aktivitou stráví celé dva týdny svého života.
Líbání a láska patří neodmyslitelně dohromady. Co už ale tak známé není, je spojení líbání a zdraví. Líbání je totiž nejen příjemné, ale prospívá i našemu zdraví. Při této činnosti totiž zapojíme až 34 různých svalů, o třetinu se nám zrychlí tep a při opravdu dlouhém polibku dokonce spálíme až 20 kalorií.
Líbání je už dlouhou dobu předmětem mnoha vědeckým výzkumů a lékařských studií. A není se čemu divit. Průměrný člověk si během života s ostatními vymění až sto tisíc polibků a v součtu tak touto příjemnou aktivitou stráví celé dva týdny svého života.
Líbání a s ním související objímání má v první řadě velice pozitivní vliv na naši psychiku. V našich myslích totiž máme tuto činnost zakódovanou jako projev lásky, a proto se v takové chvíli cítíme spokojeni a šťastni.
Nervy rtů a jazyka navíc vysílají mnoho signálů do mozku, který na jejich základě vyplavuje větší množství serotoninu, který je také známý pod názvem hormon štěstí. Jedna německá studie dokonce tvrdí, že muži, jejichž manželka na polibcích nešetří, vydělávají mnohem více peněz než ti, pro které je líbání spíše svátkem.
Pokud prý muž před odchodem do práce dostane vášnivý polibek od své milované, je pak v práci mnohem více produktivní a v psychické pohodě, protože se cítí šťastný a milovaný.
Líbání má však dopady i na další, mnohem méně očekávané oblasti našeho zdraví, než je naše psychika. Co všechno tedy může dlouhý a intenzivní polibek ovlivnit?
Srdce
Líbání není dobré jen pro vaše srdce ve smyslu emocí, ale také pro jeho fyzickou kondici. Během intenzivního polibku v závislosti na intenzitě polibku totiž srdce bije rychleji – asi 110krát za minutu, přičemž běžný klidový tep je 70–80 tepů. Líbání tak na naše srdce působí podobně jako sportovní trénink, i když samozřejmě v mnohem menší míře.
Imunita
Líbání je skvělé na posílení imunity. Spolu se slinami si při něm totiž s partnerem předáte až 40 tisíc parazitů a 250 druhů bakterií. 80 % z nich máte stejných, ale 20 % je individuálních. A právě ty donutí imunitní systém vytvářet protilátky, a chrání vás tak před nemocemi.
Bolest
Při líbání se vyplavují uklidňující hormony, které mají na bolest podobný účinek jako morfium. Pokud vás tedy bolí hlava, nebo třeba trpíte menstruačními bolestmi, zkuste příště namísto polknutí prášku vášnivě políbit partnera a uvidíte sami!
Dýchání
Při líbání se namísto běžných dvaceti vdechů nadechneme až šedesátkrát za minutu, což posiluje naše plíce, které pak budou odolnější vůči chorobám. Navíc se nám díky tomu dostává do těla více kyslíku, a tak se cítíme mnohem více fit.
Stres
Líbání může fungovat také jako skvělá antistresová terapie. Kromě výše zmíněného hormonu štěstí se při něm totiž vyplavují i další hormony, zvané neuropeptidy, které ničí kortizol – tedy hormon způsobující stres.
Postava
Jedním vášnivým polibkem můžete spálit až 20 kalorií, v případě polibku francouzského to pak mlže být až 70 kalorií! Trénink v posilovně tím sice nenahradíte, ale každá spálená kalorie navíc je dobrá. A tento způsob pálení kalorií je navíc mnohem příjemnější než obyčejné cvičení. Navíc je vědecky potvrzeno, že časté líbání omezuje hlad, a tak je lepší než dieta.
Alergie
Díky tomu, že líbání zvyšuje imunitu, má příznivý vliv i na různé alergie. Při líbání dochází k tvorbě protialergických cytokinů, které zmírňují projevy alergických reakcí.
Zubní kazy
Líbání je prospěšné i pro náš chrup. Při polibcích se totiž tvoří více slin obsahujících fosfor a vápník, které příznivě ovlivňují stav zubní skloviny a brání vzniku zubního kazu. Navíc sliny vyrovnávají stav pH v našich ústech a preventivně působí proti paradentóze.
Vrásky
Během líbání se postupně zapojuje více jak třicet různých svalů na obličeji a krku. Díky jejich činnosti se pak v těchto místech vypíná pokožka, což redukuje množství vrásek.
Škytavka
Trpíte nezastavitelnou škytavkou, na kterou vůbec nic nezabírá? Zkuste namísto zadržování dechu a podobných babských rad líbání. Je totiž vědecky prokázáno, že vášnivý polibek dokáže zastavit i velmi nepříjemné škytání, které nechce za žádnou cenu ustat.
A navíc, podle amerických vědců žijí lidé, kteří se pravidelně líbají, v průměru o pět let déle. A to už je pořádný důvod k líbání, nemyslíte?
Životní styl českých dětí: lepší, než si myslíme
Mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-Aged Children), zaměřená na zdraví a životní styl dětí školního věku, probíhá od roku 1994.
Jak se změnili čeští školáci za posledních skoro třicet let?Jsou na tom čím dál lépe. A to navzdory mediálnímu obrazu, podle kterého by se mohlo zdát, že příliš holdují alkoholu, marihuaně a cigaretám.
To ale dávno není pravda. Od roku 2010 se chování českých dětí zlepšuje.
Ve kterých ukazatelích?Stále více dětí konzumuje pravidelně ovoce a zeleninu, častěji pijí vodu a méně sladké nápoje. Méně jich pravidelně kouří i pije alkohol.
Na druhou stranu tady máme relativně velkou skupinu dětí, které vykazují nadměrnou, až rizikovou konzumaci energetických drinků. Když jste dříve procházela kolem dětského hřiště, válely se tam plechovky od piva.
Dnes se tam povalují spíše plechovky od energetických nápojů.
Přečíst článek ›
Jaké množství energy drinků je považované za rizikové?Odborná literatura uvádí jeden nápoj týdně. Nám to přišlo poměrně přísné, takže v rámci našich analýz jsme hranici zmírnili na dva energetické nápoje týdně. Dnes má běžný půllitrový energetický nápoj 160 mg kofeinu.
Doporučená dávka pro děti je 100 mg kofeinu za den. Takže když si dítě dá jeden energeťák, hned o 60 procent překročí doporučenou denní dávku. K tomu má další přísun kofeinu z běžných potravin, jako je například čaj. Jeden energeťák jsou čtyři kávy, navíc se spoustou kostek cukru.
A v jejich složení jsou další nevhodné chemické přísady.
Kolika dětí se riziková konzumace týká?Zhruba jedenácti procent, tedy kolem třiceti tisíc dětí ve věku 13 až 15 let. Riziko je výrazně vyšší u chlapců než u dívek a Ústecký kraj a severní Čechy jsou nejohroženější.
Jaká rizika se pojí s nadměrnou konzumací energy drinků?Děti, které pijí energetické nápoje, sedmkrát častěji kouří, třikrát častěji se opíjejí a užívají marihuanu a dvakrát častěji trpí depresemi a bolestmi hlavy.
Jsou podrážděnější, nemají kladný vztah ke škole, výrazně méně toho naspí a tak dále. To nás trochu vylekalo. Skutečně z toho vychází, že pití energetických nápojů je problém a jejich konzumace dětmi rozhodně není v pořádku.
Dnes, když přijdete do školy, děti běžně mají na lavici energetický nápoj. Pokud to dříve byla cola, nebylo to dobře, ale je-li to dnes energeťák, je to mnohem horší. Třeba některé země v Německu je zařadily k alkoholu.
Nesmějí se prodávat dětem a v obchodě je najdete ne u džusů, ale u piva. Na rizika chceme upozornit také sportovní trenéry, protože ve výkonnostních sportech tyto nápoje hodně frčí.
Hlavní riziko pro sportovce spočívá v tom, že kofein, cukr a sportovní výkon jsou zátěžová kombinace pro srdce?Ano, dokonce to vedlo k několika úmrtím třinácti- až čtrnáctiletých sportovců na srdeční selhání.
Fyzická námaha také mění chemické složení slin, které ztrácejí ochrannou funkci, takže energeťák po sportovním výkonu je zabiják i pro zubní sklovinu. Stomatologové to přirovnávají k tomu, jako by váš zub byl sníh a vy jste ho polili horkou vodou.
Kromě toho zvyšují energetické nápoje riziko obezity, nadváhy, hypertenze či cukrovky.
V kategorii nadváha a obezita si české děti ukázkově nevedou…To je pravda, počet dětí, které jimi trpí, setrvale mírně stoupá. Nicméně ne ve všech kategoriích. U dívek z bohatých rodin nadváha a obezita klesá.
Celkově v našem výzkumu vnímáme velké rozdíly mezi životním stylem dětí z dobře situovaných rodin a z těch nízkopříjmových. Také mírně stoupá počet dětí s podváhou.
Lze tedy říci, že mizí normální váha, protože čím dál více dětí má buď pod-, nebo nadváhu.
Z jakého důvodu mají české děti podváhu?Tou trpí pět procent dětské populace. Je to způsobeno poruchami příjmu potravy, jako jsou anorexie či bulimie.
Přečíst článek ›
Přijde mi zajímavé, že děti hodně sportují, ale přirozeného pohybu mají málo.Podle doporučení WHO by se děti měly hýbat alespoň šedesát minut denně. Ty české chodí do sportovních kroužků. Jedenáctiletých chlapců sportuje skoro osmdesát procent. Ale to nestačí, samotný sport to nezachrání, i když výrazně pomáhá. Děti se musejí hýbat také přirozeně.
Co to znamená?Třeba jít pěšky nebo jet na kole do školy. Taková běžná pohybová aktivita dětem znatelně chybí. Do školy jezdí auty, autobusem, nechodí. Dvacet procent děti má omluvenku z tělocviku.
Rodiče je ze školy vy zvednou a autem přejedou na nějaký sportovní kroužek. Běžný pohyb, kdy jdete do školy, na kroužek, nakoupit pěšky, se nám z života vytratil. Podle toho vypadají i naše města.
Vycházejí vstříc autům, ale už ne dětem ani chodcům obecně.
Co pozitivního jste o dětech zjistili?Že sociálním sítím a bezpečnému pohybu na nich rozumějí mnohem lépe, než si myslíme. Také se ukazuje, že sociální sítě nejsou nepřítel, naopak. Aktivita na sociálních sítích a obecně v on-line prostředí je nutným předpokladem k tomu, aby dítě bylo spokojené a mělo kamarády.
Září patří dětem Předplaťte si Deník.cz a čtěte vše bez omezení. Navíc získáte zdarma unikátní e-knihu Hobby s dětmi, plnou rad a tipů, jak kvalitně trávit čas se svými dětmi.
Přitom si většina z nás myslí, že děti kvůli času strávenému na sítích o kamarády a životní spokojenost přicházejí.Je to tak. Naše respondenty jsme si rozdělili do čtyř skupin. První jsou neuživatelé sociálních sítí, kteří na ně zavítají dvakrát až třikrát do týdne. Těch je 18 procent. Mají mnohem méně kamarádů i mnohem menší životní spokojenost.
Zároveň ale mají lepší oporu v rodině a o něco lepší výsledky ve škole. Pak je mainstream a poté následují intenzivní uživatelé, těch je pětina. Ti jsou každou volnou chvíli on-line. Ale mají to pod kontrolou, stíhají úkoly do školy i tréninky. Mají nejvíce kamarádů, nejvyšší životní spokojenost i nejvyšší úroveň pohybové aktivity.
Je pravda, že lehce experimentují s alkoholem a cigaretami. Tyto děti jsme si definovali jako děti, které žijí naplno. Poslední skupinu tvoří problémoví uživatelé, těch je kolem pěti procent. Ztrácejí kontrolu nad užíváním internetu, je u nich násobně vyšší riziko, že budou pít alkohol, energetické drinky nebo kouřit marihuanu.
Velmi se jim propadá životní spokojenost a vykazují násobně vyšší riziko úzkostí a deprese. Hádají se s rodiči, mají konflikty s přáteli.
Trendy téma zdravého životního stylu je spánek. Jaké mají české děti spací návyky?Většina českých dětí spánková doporučení WHO neplní. A zažívají něco, čemu se říká social jetlag. To je rozdíl mezi tím, co naspí v týdnu, a tím, kolik toho naspí během víkendu.
Čím větší ten rozdíl je, tím je to rizikovější (má to vliv na náladu, metabolismus, vznik srdečních chorob a další – pozn. red.). Sociální jetlag je jedna z mála kategorií, kde nehraje roli socioekonomické zázemí rodiny. I v této oblasti jsme se umístili na nejspodnějších příčkách. Je to způsobené i tím, že české děti brzy vstávají.
Nabízí se otázka, proč české školy začínají tak brzy.
Jaká jsou ta spánková doporučení?Pro jedenáctileté to je 9 až 12 hodin, ani méně, ale ani více. U dětí ve věkové skupině 12 až 15 to je 8 až 10 hodin spánku denně.
Přečíst článek ›
Jak si stojí české děti v mezinárodním srovnání obecně?Průměrně. V čem si nestojíme dobře, jsou snídaně. Více než polovina českých dětí na rozdíl od svých zahraničních protějšků nesnídá. Z výživového hlediska to není dobrá zpráva. Snídaně je důležitá pro nastartování organismu.
Navíc tam je i sociální rozměr, rodina si sedne a snídá spolu. Co se týče společného stravování, jsme na tom špatně celkově. Ve vyspělejších státech se rodina alespoň jednou denně sejde u stolu, to české děti tolik neznají. Také si špatně stojíme v něčem, čemu se říká „school liking“. České děti se netěší do školy.
Naše školy ze srovnání vycházejí skoro nejhůře.
Proč?Čeští žáci se cítí přetěžovaní úkoly ze strany učitelů a necítí pomoc a podporu od spolužáků. Dobře si nestojíme ani v rodinných vztazích. České děti hůře komunikují s otcem než děti v ostatních zemích. Takže sociální vztahy – škola, rodina, vrstevníci – nám nevycházejí příliš optimisticky.
Zmínil jste, že velkou roli hraje socioekonomický status rodin. Ve kterých kategoriích se odráží nejvíce?V míře pohybu, kouření a obezitě.
Děti z Ústeckého kraje, který ze všech ukazatelů vychází jako ekonomicky nejslabší, dopadají nejhůře snad ve všech kategoriích. Naopak Praha vychází nejlépe. Děti tam sportují, dobře jedí.
Ale nesouvisí to nutně s penězi. Pít vodu vyjde mnohem levněji než pít energy drinky.
Nesouvisí to s celkovým sociokulturním zázemím a zdravotní gramotností? Tyto rodiny možná nevědí, že pít obyčejnou vodu a snídat je zdravé. Není to pro ně klíčové, řeší jiné problémy.Určitě, zdravotní i IT gramotnost jsou naprosto zásadní. OSN i WHO na tyto kompetence teď dělají velký osvětový program.
I my se tím v našem výzkumu nově zabýváme a sledujeme, jak děti dokážou identifikovat správné a lživé informace, jestli umějí ověřovat informační zdroje, do jaké míry tomu rozumějí. A u pětiny českých dětí vychází, že mají nízkou úroveň zdravotní gramotnosti. Předpokládáme, že tyto děti pak nerozumějí tomu, proč je teď například dobré nosit roušky.
Proto jsme vládě doporučili zaměřit se s osvětou na tuto skupinu.
Ve zdravotní gramotnosti jsme dokonce na chvostu mezinárodního žebříčku, že?Ano, ale zároveň je třeba zdůraznit, že v porovnání s mnohem menším počtem zemí. Studie HSBC má mandatorní, povinnou část, té se účastní padesát zemí. Zdravotní gramotnost je dobrovolná, té se zúčastnilo jen asi deset zemí.
V reakci na neslavný výsledek ve zdravotní gramotnosti jste připravili školení pro učitele. Jak jsou zdravotně gramotní oni?To náš výzkum nesleduje. Ale občas zíráme, jaké má veřejnost i někteří odborníci představy o českých dětech.
Třeba adiktolog v novinách bije na poplach, kolik dětí kouří marihuanu. Ve skutečnosti jich je ale stále méně spolu s tím, jak setrvale stoupá věk, kdy děti zkusí kouřit marihuanu poprvé. Protože někteří učitelé vidí před školou kouřit žáky, jsou zase přesvědčení, že je to obrovský problém.
Ano, je to problém, ale mnohem menší než před deseti lety. Dětí, co kouří, je stále méně.
Přečíst článek ›
Takže životní styl českých dětí se zlepšuje?Určitě. A je nejlepší za posledních pár dekád. Nejen v České republice. Rizikové chování dětí klesá v celé Evropě.
Skutečně to s dětmi není tak špatné, jak máme někdy tendenci si myslet. Není třeba se hned lekat, když je vidíme v tramvaji koukat do mobilu. Zkrátka to patří k našemu současnému životu.
Když před dvěma sty lety vzalo dítě do ruky knihu, jeho rodičům se to taky nelíbilo a říkali: „Proč to čteš? K čemu ti to bude?“
… a hnali ho na pole.Přesně tak. Dneska děti tráví čas zase jinak. Je dobré se o tom s nimi bavit, ale nezakazovat. I nás výsledky překvapily. Také jsme byli přesvědčení, že je to tragédie, že dnešní děti jen sedí u počítačů nebo na mobilech.
Ale zjistili jsme, že když si děti chtějí říct něco důvěrného, dělají to face to face, ne přes sociální sítě. Takže nedělejme z internetu strašáka. Děti umějí mnohem lépe identifikovat rizika on-line prostředí, než se nás snaží přesvědčit některé filmové dokumenty.
Výzkumník Michal Kalman
Vystudoval obor Rekreologie na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, kde teď působí jako vědecký pracovník. Vede českou část mezinárodního výzkumu HBSC o zdraví a životním stylu dětí a školáků, do které je zapojeno padesát zemí světa a která je koordinována WHO (Světovou zdravotnickou organizací).
Je členem Společnosti přátel Afriky. Plaví se na historických plachetnicích, doplul až do Antarktidy a Arktidy.
Slina – Wikipedie
Slina (saliva) je kapalný výměšek slinných žláz člověka a mnoha jiných živočichů.
U člověka je tvořena párovými velkými slinnými žlázami (příušní, podčelistní, podjazyková), v celkovém množství 30–70 %. Zbytek produkují neustále v malých množstvích malé žlázky roztroušené po celé dutině ústní.
Poprvé byly slinné žlázy popsány Galénem už ve 2. století, avšak produkce slin jim byla připsána až ve století 17.
Složení slin
Sliny jsou z 99 % voda, ale obsahují rovněž mnohé důležité sloučeniny, jako jsou elektrolyty, mukus, antiseptické látky a různé enzymy.[1] pH slin je přibližně neutrální (pH = 7–8)
Mimo vody sliny obsahují:
- elektrolyty (sodík, draslík, vápník, chloridové ionty, hořčík, fluór a jód hydrogenuhličitany, fosforečnany)
- mukus (hlen, sliz) – skládá se především z mukopolysacharidů a glykoproteinů
- antiseptické látky (thiokyanát, peroxid vodíku, imunoglobulin A)
- enzymy – především tři hlavní
- α-amyláza – tráví škrob a tuky
- lysozymy – ničí bakterie (způsobují jejich lyzi)
- linguální lipáza – tráví tuky
- některé další enzymy (fosfatázy, amidázy, laktoperoxidázy)
- buňky – a to asi 8 milionů lidských a 500 milionů bakteriálních buněk na jeden mililitr slin. Přítomnost některých bakteriálních produktů může způsobovat pach v ústech .
- opiorfin – nově objevená bolest tišící látka
Funkce
Sliny obsahují trávicí enzymy a přítomný enzym amyláza rozkládá škrob na maltózu a dextrin. Rovněž obsahují enzymy, které tráví tuky (což je užitečné pro kojence, mateřské mléko obsahuje mnoho tuků). Sliny mají také roli v ochraně zubů před zubním kazem. Extrémně kyselé zvratky by mohly poškodit zuby, a tak těsně před zvracením dojde ke zvýšené produkci slin, které kyselost sníží.
Je také známo, že sliny mnoha živočichů (včetně člověka) mají i dezinfekční účinky. To je jeden z důvodů, proč si mnoho živočichů líže rány. Druhým důvodem je samozřejmě fakt, že se slinami např. kočka čistí.
Někteří ptáci používají sliny ke konstrukcí svých hnízd. V případě některých ptáků rodu salangana (Aerodramus) se hnízda dokonce sestávají pouze ze slin.
Tato hnízda se sbírají na výrobu polévky z ptačích hnízd.
Produkce slin
podněty
Podněty k produkci slin přicházejí zvenčí a zevnitř. Mezi zevní podněty patří čichové a zrakové vjemy, tak jako abstraktní podněty, např. samotný hovor o jídle. Mezi vnitřní patří mechanické a chemické podněty. Tím se rozumí podráždění tuhým soustem o specifické chuti.
řízení nervovým systémem
Produkce slin je řízena vegetativním nervovým systémem na základě podmíněných a nepodmíněných reflexů, tj. sympatikem a parasympetikem. Salivační centrum pro řízení tvorby se nachází v prodloužené míše, do něho přicházejí informace především z koncového mozku a hypothalamu.
Na všech žlázách jsou receptory, jejichž aktivací se vyvolá změna produkce slin podle charakteru podnětu. Sympatikus dává pokyny k produkci hustších, viskózních slin bohatých na mucin a enzymy, zatímco parasympatikus ovládá produkci slin řidších, vodnatých s nízkým obsahem α-amylázy.
Receptory zde tedy musí být pro oba oddíly vegetativního nervového systému – α-adrenergní receptory pro sympatikus a cholinergní receptory muskarinového typu a receptory peptidergní pro parasympatikus.
Mediátory, které nesou informace tímto systémem ze salivačního centra prodloužené míchy, jsou u sympatiku noradrenalin a u parasympatiku acetylcholin a substance P.
produkované množství
Člověk denně vyprodukuje 1,5–2 litry slin v závislosti na druhu přijaté potravy a častosti jedení. Ve spánku produkce slin klesá k nule. Tvorba závisí také na stupni hydratace organismu.
Snižuje se při nedostatku tekutin, tím se jednak organismus chrání před dehydratací, ale také to přispívá k pocitu žízně, což mění do jisté míry chování člověka a vede k vyhledání zdroje vody. Sekrece slin v klidu činí asi 0,5 ml/min.
Vyvolaná sekrece dosahuje tvorby až 7 ml/min.
potřeba zvýšení produkce slin
Adekvátní podnět ke zvýšené produkci slin, např. těsně před a při hodování, vede k vysoké produkci slin v množství až 4–7 ml/min. Existují dva mechanismy, které zajistí dostatečnou salivaci:
- sekreční mechanismus: děje se v sekrečních buňkách žláz. Mechanismus je unavitelný a po 20–40 min. trvalé stimulace vede postupně ke snižování množství a ke snižování obsahu bílkovin ve slině, jakož i draselných aj. iontů a fosforu. Nakonec se složení blíží složení krevní plazmy.
Vzhledem k tomu, že slina je z 99 % voda, je potřeba, aby molekuly vody z mezibuněčné hmoty prostoupily skrze sekreční buňky žlázy do jejich lumen, kde se slina hromadí a odchází jednoduchými vývody. Sekreční buňky nemají schopnost si vodu vytvořit.
Po cholinergní aktivaci sekrečních buněk se zvyšuje propustnost pro určité ionty, zejména pro draslík na straně přivrácené k mezibuněčné tekutině a chloru na straně přivrácené do lumen.
Stoupá i aktivita sodíko-draslíkové pumpy, která pracuje za spotřeby energie ve formě ATP a která na straně přivrácené k tkáňovému moku pumpuje draslík směrem do buňky a sodík ven z buňky (v poměru 2:3) Chlor se z tkáňového moku do buňky dostává symportem s draslíkem a sodíkem v poměru (6:3:3), zde v buňce se chlor hromadí, neboť je pro něj membrána zpětně nepropustná.
Proto chlor pokračuje do lumen po svém koncentračním gradientu díky zvýšené permeabilitě této strany buňky. V lumen se stává tekutina elektronegativnější, tyto rozdíly jsou vyrovnávány paracelulárním transportem sodných kationtů z tkáňového moku do lumen. Na podkladě vysokých koncentrací chloridových a sodných iontů v lumen stoupá osmotický tlak tekutiny.
Důsledkem je nasávání vody do lumen, která pak spolu s vysokými koncentracemi iontů odchází vmezeřenými a žíhanými vývody směrem ven. V těchto vývodech je koncentrace iontů upravována na výslednou koncentraci. Sodné kationty prochází z tekutiny do buněk vývodů na základě koncentračního gradientu.
Nízká koncentrace v těchto buňkách je udržována sodno-draselnou pumpou, koncentrace sodíku je tedy v buňce vývodu malá a zvyšuje se koncentrace draslíku. Draslík odchází převážně do lumen vývodů antiportem s vodíkovými kationty v poměru 1:1, proto je jeho koncentrace ve slině vysoká na rozdíl od sodných a vodíkových kationtů. Zvyšuje se také koncentrace jódu v tekutině.
Chlor odchází z tekutiny skrze buňky vývodů kanály nebo antiportem s HCO3-, jehož koncentrace se ve slině zvyšuje. Z buněk odchází chlor specifickými kanály. HCO3- se v buňkách vývodů i tvoří, podílí se na tom enzym karbonátdehydrogenasa. Ve slině je tedy vysoké množství tekutiny, vysoká koncentrace draslíku a HCO3-, což přispívá k pufrovací kapacitě sliny. Výsledné pH je neutrální až slabě alkalické. Ve slině je naopak malé množství sodných, chloridových a vodíkových iontů. V porovnání s krevní plazmou je množství iontů menší, slina je hypotonická.
- filtrační mechanismus: děje se na základě zvýšeného prokrvení žláz. Mechanismus není unavitelný a je pro funkci žláz nutná zejména v době, kdy je maximální tok slin vyšší než je jejich klidové prokrvení.
Pro zvýšenou filtrační schopnost je nutné i zvýšení prokrvení. Proto žlázy vylučují do svých kapilár enzymy kallikreiny.
Ty štěpí přímo v krvi kapilár plazmatickou bílkovinu kininogen, při jehož štěpení se uvolňuje kallidin. Ten je vzápětí rychle konvertován na účinnou látku bradykinin.
Ten působí obecně v cévním řečišti vasodilatačně, tzn. rozšiřuje cévy a zvyšuje tak prokrvení orgánů, zejména žláz.
poruchy tvorby
- xerostomie
- Sjögrenův syndrom
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saliva na anglické Wikipedii.
- ↑ www.lib.mcg.edu [online]. [cit. 2008-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-18.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu slina na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo slina ve Wikislovníku
|
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Slina&oldid=19836625“