Slazení při diabetu? Možné to je

Umělá sladidla se prezentují jako zdravější náhrada cukru pro pacienty trpící onemocněním diabetes, čili cukrovkou. Když sníte cukr, vyplaví se z pankreatu hormon inzulín, díky kterému umí tělo cukr přijmout do svalových buněk a štěpit ho na energii.

Pomocí inzulínu se přebytek cukru ukládá do jater a do tukových buněk jako energetická zásoba. Pacientům s diabetem I. typu chybí inzulín a proto si ho musí aplikovat injekčně několikrát denně a ještě k tomu navíc před každým jídlem. Pacienti s diabetem II.

typu nemají buňky dostatečně citlivé na inzulín a také mají méně inzulínu, proto jejich tělo nedokáže jednoduchý cukr, glukózu, proměnit na energii.

Příčinou škodlivosti cukrů je, že nezpracovaný cukr koluje v krevním oběhu a jeho hladinu. Vysoká glykemie způsobuje mnoho dalších komplikací diabetu, nejvážnější jsou poškození cév, nervů, ledvin a oční sítnice. Proto by se cukrovkáři měli mít na pozoru a hladiny glykemie si hlídat.

Tip BENU: Sledujte, jaké má vaše oblíbené sladidlo glykemický index (GI). Dobrý GI pro cukrovkáře je od 0 do 55.

Jakým cukrům se vyhněte

Glukóza má glykemický index rovných 100, tedy jde o nejvyšší hodnotu. Je to hroznový cukr. Tělo zdravého člověka dokáže cukr bez problémů zpracovat a štěpit na energii.

Proč by měl tedy jeho omezit? Cukr je rychlým zdrojem energie pro svaly a pokud ji nevyužijí, promění se na tuk a ukládá se do tukových zásob. Pokud svému tělu dopřejete po porci zákusku relax místo tréninku, může se to odrazit na vaší postavě.

Denní dávka cukru pro dospělého člověka s mírnou fyzickou zátěží je 60 g za den. Pozor si dávejte na zdroje, je skrytý v průmyslově zpracovaných potravinách jako glukózový sirup.

Glukózu vyhledávají sportovci při velké fyzické zátěži, cukrovkáři I. typu při hypoglykemickém šoku nebo se podává pacientům v rekonvalescenci, aby měli dostatek energie na regeneraci.

Jedna molekula hroznového cukru (glukózy) a jedna molekula ovocného cukru (fruktózy) tvoří dohromady sacharózu, cukr který kupujete v obchodech jako krystálový, moučkový. Všechny tyto cukry zvedají hladinu glykemie (GI je 68) a proto jsou pro diabetiky hrozbou. Podobně je na to třtinový cukr, s GI 60 patří mezi cukry nevhodné pro diabetiky.

Při náhradních cukrech zbystřete

Na výsluní se dostávají i jiné typy cukru. Jsou stejně sladké, některé i sladší a oproti klasickému řepkovému cukru mají několik benefitů a proto se považují za zdravější alternativu. Nenechte se zmást nálepkou “ZDRAVÉ SLADIDLO”. Oproti klasickému cukru jsou zdrojem vitamínů i minerálu, některé i vlákniny, ale obsahují také množství kalorií a ovlivňují hladinu glykemie.

Fruktóza

Fruktóza je ovocný cukr. U diabetiků je oblíbený a přidává se do sladkostí, které jsou určené právě pro cukrovkáře. Sladí se jim také sycené nápoje. Jeho chuť je oproti klasickému řepnému cukru sladší a má méně kalorií. I přesto, že je jeho glykemický index jen 20, měli by cukrovkáři sladit ovocným cukrem s mírou.

Javorový sirup

Je to přírodní cukr, který se získává z mízy stromu javoru cukernatého, která se následně ještě zahříváním zahušťuje.

Je to tradiční sladidlo používané v Americe, ale čím dál tím více je populární také u nás. Javorový sirup obsahuje vodu, směr cukrů (sacharóza, glukóza, fruktóza), vitamíny a minerály.

Je vynikající na lívance, ale diabetici by si ho neměli kvůli obsahu cukrů a GI 54 dopřávat.

Čekankový sirup

Tento sladký produkt z kořene čekanky má glykemický index 5 a vysoký obsah vlákniny. Je proto vhodnou volbou pro diabetiky nebo pro lidi, kteří chtějí redukovat svojí hmotnost a omezit kalorie. Čekankový sirup se dá považovat za zdravé slazení do čaje, kávy, limonády, kaše nebo bílého jogurtu.

Rýžový sirup

Jako alternativu ke klasickému cukru existuje i rýžový sirup. Vyrábí se z fermentované rýže, má nízkou sladivost a neutrální chuť, proto se hodí k vaření i pečení. Je to sirup bez cukru, který má nižší glykemický index proti klasickému cukru, ale přibližně stejně kalorií.

Jako náhradu za cukr můžete používat další sladidla. Můžeme je rozdělit na kalorická a nekalorická sladidla a také na přírodní a umělá sladidla. Jaké mají výhody a nevýhody?

Ani umělá sladidla nejsou ideálním řešení

Umělá sladidla jsou syntetické sloučeniny, které jsou mnohonásobně sladší než cukr a poskytují chuťovým buňkám pocit, že přijímají cukr. Jsou sladké a zároveň nemají žádnou výživovou hodnotu. Proto se zdají být skvělým řešením pro lidi, kteří nemohou jíst cukr a touží po sladkém.

V potravinách a lékárnách jsou známé jako umělá sladidla pro diabetiky. Škodlivost umělých sladidel spočívá právě ve sladké chuti, která v mozku vyvolávat touhu po slazeném jídle a potřebu doslazovat si.

Pokud používáte umělá sladidla, nevnímáte sladkou chuť rajčat, smetany nebo kořenové zeleniny a neuspokojí vás. Které to jsou?

Aspartam

Apartam je 220krát sladší než cukr, a proto ho stačí jen málo. Prodává se jako sypké sladidlo i tablety, můžete si tedy zvolit formu, která vám lépe vyhovuje.

Při vysokých teplotách se rozkládá – není příliš vhodný na vaření nebo pečení. Běžně se vyskytuje v sladkostech a slazených nápojích označené jako dietní, pod číslem E951.

Není vhodný pro lidi trpící fenylketonurií (vzácnou poruchou trávení bílkovin), ale jako sladidlo pro diabetiky se používá.

Sacharin

Sacharin obchodně známy jako Spolarin, je 300krát sladší než cukr, a proto stačí na slazení potravin opravdu malé množství. Jde o nejstarší umělé sladidlo vůbec.

Sacharinové tablety jsou vhodné i do vaření, do pečení pro diabetiky nebo do teplého nápoje. Hodně ho najdete nejen ve sladkostech, ale také v kosmetice a to pod označením E954.

Pro diabetiky je vhodný v omezené míře, protože je nekalorický, ale má vliv na hladinu glykemie.

Acesulfam K

Acesulfam K neboli acesulfam draselný je asi 200 krát sladší než cukr. Používá se jako náhradní sladidlo v kombinaci s aspartamem kvůli lehce nahořklé chuti. je vhodný do studených a teplých nápojů, při vaření a pečení ztrácí sladivost. V potravinách je pod označením E950. Řadí se mezi neenergetická sladidla. Díky tomu je v rozumné míře vhodný pro diabetiky.

Cyklamát

Cyklamát je 40 krát sladší než cukr. Používá se jako náhradní sladidlo do potravin a nápojů, kde ho najdete pod označením E952 a používá se v kombinaci s jinými sladidly. Samostatně se jako sladidlo v tabletách nebo prášku neprodává. V USA je cyklamát zakázaný, v České republice je jeho přítomnost v potravinách povolena a pro diabetiky je vhodný.

Sukralóza

Sukralóza je až 600 krát sladší než cukr. Sladidlo se sukralózou běžně dostat v obchodech ve formě prášku nebo drobných tablet, je součástí jogurtů nebo sirupů. Jde o nekalorické sladidlo s označením E955 vhodné pro diabetiky.

Vsaďte na přírodní náhradní sladidla

V přírodě najdeme i takové zdroje sladké chuti, které jsou zdravější alternativou klasického cukru. V porovnání s řepkovým cukrem nebo umělými sladidly jde opravdu o zdravější sladidla.

Stévie

Jedním se zdravých sladidel jsou steviol-glykozidy. Získávají se z rostliny Stevia rebaudiana a její chuť je sladší až 300 krát více než cukr. Toto sladidlo je nekalorické a je vhodné pro diabetiky i pro osoby s fenylketonurií (vzácnou poruchou trávení bílkovin).

Jeho GI je 0! Odolává i vysokým teplotám a proto je vhodný na vaření i na slazení pečiva pro diabetiky. Samotná stévie není v Evropské unii považována za povolenou potravinu na rozdíl od výtažku z listů, steviol-glykosidů.

Stévie pro diabetiky se prodává v tabletách, jako tekuté nebo jako sypké sladidlo.

Cukerné polyalkoholy

Tyto sladké molekuly jsou průmyslově upravené sacharidy a představují lepší variantu, čím sladit při cukrovce. Jsou tedy velice podobné cukru, ale přesto mají několik odlišností. Jednou z nich je, že naše tělo je neumí metabolizovat.

Z trávicího traktu se vstřebávají do krevního oběhu a ovlivňují hladinu glykemie jen minimálně. Za zdravé cukry se dají považovat i kvůli tomu, že nejsou vhodnou potravou ani pro bakterie v ústní dutině  – nepodporují tvorbu zubního kazu.

To, že naše tělo polyoly neumí trávit a prochází trávicím traktem beze změny sebou nese i jisté komplikace. Ve střevech mohou totiž kvasit a citlivějším osobám přivodit nadýmání, nevolnost a průjem.

I když nemají stanovou denní dávku, na rozdíl od umělých sladidel, měli by se přidávat do jídel s opatrností.

Xylitol

Březový cukr se vyrábí z březové šťávy. Je stejně sladký jako klasický cukr, ale má méně kalorií a nízký glykemický index 7. Je vhodnou volbou pro diabetiky a při redukční dietě a dá se považovat za zdravý cukr.

Erythritol

Tento cukr patřící do skupiny cukerných polyalkoholů, se přirozeně nachází v ovoci (v hruškách či melounu), v houbách a vínu. Chutná stejně jako obyčejný cukr, ale na rozdíl od něho nemá téměř žádné kalorie. Díky nulovému glykemickému indexu se dá považovat za vhodné sladidlo pro diabetiky.

Sorbitol

Také sorbitol patří mezi cukry, který se přirozeně nachází v ovoci, zejména v třešních a je hojně využívaný jako sladidlo pro diabetiky. Najdete ho také v lékárně: v sirupech a pastilkách, zubních pastách a v infuzních roztocích.

Dia sladidla a medyPotřeby pro diabetiky

Med a cukrovka

Glykemický index medu je vysoký – 90, pozitivní vlastnosti pro lidské zdraví však převažují a pravidelná konzumace dokonce vede ke snížení hladiny glykemie. Pro diabetiky tak může být podávání medu prospěšné.

Med obsahuje hroznový cukr (glukózu), ovocný cukr (fruktózu) a řepný cukr (sacharózu). Tyto cukry dohromady představují asi 80 % hmotnosti medu. V jedné lehce navršené čajové lžičce je cca 10 g medu, tedy celkem asi 8 g sacharidů. Pro srovnání: jeden běžný rohlík obsahuje asi 20–30 g sacharidů, které se v těle přemění na glukózu.

Pro pacienty s diabetem 2. typu zejména platí, že by neměli být obézní, to znamená, že by neměli jíst příliš kalorickou stravu a měli by se pohybovat.

Podle tělesné výšky, věku a tělesné námahy by měli mít v dietě asi 150–220 g sacharidů, při nadváze je rozhodně lepší nižší číslo.

Je výhodnější, když se sacharidy přijímají ve formě složených cukrů, jako je tomu třeba v chlebu či bramborách, protože z nich se cukr dostává ze střeva pomaleji a nepůsobí rychlý vzestup, jak by tomu bylo, kdybychom se například živili jen medem.

V dietě ale platí zásada, že se různé druhy potravin mohou vzájemně nahrazovat, takže se doporučuje jíst jen určité množství sacharidů, ať již ve formě chleba, rýže, brambor či ovoce.

Z tohoto hlediska je tedy klidně možné, že část doporučených sacharidů například ve chlebě nahradíte lžící medu, jenom chleba musí být o trošku méně, protože zbytek sacharidů dodá med.

Jestliže si tedy pro chuď dáte lžičku medu a současně asi o 15 g méně chleba, než byste jinak plánovali, vyjde to skoro nastejno. Je to rozhodně menší prohřešek, než kdybyste jen tak pro nic za nic z hladu snědli dvojnásobné množství suchého chleba.

výběr z naší tvorby

Máte diabetes, a přesto byste si chtěli dopřát nějakou tu sladkost, nebo si vychutnat sladký čaj či kávu? Pak budete muset sáhnout po některém z náhradních sladidel, která diabetikům nezvyšují hladinu krevního cukru. Možností je celá řada, některá jsou přírodní, jiná chemické, některá zdravější, jiná méně.

Cukr, sirupy, med i melasa jsou sladidla kalorická a pro některé diabetiky nevhodná, proto je nutné je nahradit sladidly nekalorickými.

Umělá sladidla: Na trhu narazíte na celou řadu takzvaných umělých sladidel, která jsou určena zejména pro osoby trpící cukrovkou. Používají se do slazených nápojů, cukrovinek, dia výrobků, zakoupit lze i samotná umělá sladidla pro oslazení kávy či čaje.

Jedná se o látky připravené synteticky, které mají sladivost mnohem větší než klasická sacharóza. Proto je zapotřebí menší množství, do kávy se dává například jen miniaturní tabletka, přičemž pocit sladkosti zůstává stejný. Umělá sladidla neobsahují téměř žádnou energii, takže jsou pro diabetiky vhodná.

Existuje jich celá řada, například hojně rozšířený sacharin, aspartam, isomalt či sukralóza. Stále častěji se však v souvislosti s umělými sladidly hovoří o jejich škodlivosti, což se s přibývajícími výzkumy potvrzuje. Právě proto by umělá sladidla neměly používat těhotné ženy a další náchylnější skupiny osob.

Nevýhodou umělých sladidel je také zřejmá nahořklá pachuť, která bývá pro mnohé velmi nepříjemná.

Přírodní náhradní sladidla: Umělá, synteticky připravená sladidla jsou cenově dostupná, stále častěji však bývají nahrazována přírodními sladidly, která jsou ale zpravidla dražší. Asi nejznámějším a stále oblíbenějším typem přírodního sladidla je rostlina stevia.

Ta v sobě obsahuje látku diterpen steviosid, která má sladkou chuť, ale velmi nízký glykemický index, takže je pro diabetiky ideální. Pro slazení můžete používat jak přímo samotnou rostlinu (listy můžete nasekat a přidat do nápoje), tak tekuté sladidlo, které je z rostliny extrahované. Zakoupíte jej v každé zdravé výživě, stále častěji se objevuje i na pultech obchodních řetězců.

Méně známým přírodním sladidlem je pak protein brazzein, který je jako jeden z mála sladidel stabilní. Také lze použít březový cukr známý jako xylit nebo xylitol. Je přírodního rostlinného původu a nachází se v mnoha typech zeleniny a ovoce. Náš březový cukr se získává hlavně ze skandinávské břízy a bukového dřeva.

Je sladký a chutný jako cukr, navíc má o 40 % méně kalorií než bílý cukr, má nízký glykemický index – 7, proto je vhodný i pro diabetiky. Je „přátelský“ k zubům.

Ve světě neustále probíhají studie o použití medu při cukrovce. Díky těmto studiím a výzkumům se posouvá léčba diabetu mellitu dopředu.

Med například obsahuje mnoho vitaminu C a E, které mohou mít spolu s antidiabetickými léky blahodárný vliv na toto onemocnění.

Pokud bude glykemie udržována v optimálních hodnotách, může med snížit nebo oddálit mikrocévní komplikace, které jsou jedny z nejhorších při tomto onemocnění. Je však zřejmé, že pro další postupy je třeba provést další studie a výzkumné práce.

Med je přírodní látka produkovaná včelami z nektaru. V současné době se zvyšuje zájem o terapeutické využití medu. Je to způsobeno jeho zdravotně příznivými účinky při léčbě různých chorobných stavů, včetně cukrovky. Výhodou medu je jeho dostupnost a finanční nenáročnost.

Hlavním cílem léčby diabetu mellitu je udržet optimální glykemii (hladina cukru v krvi). Výzkumy ukazují, že pravidelná konzumace medu diabetikem udržuje glykemii v relativně optimální hodnotě. Med také zvyšuje antioxidační ochranu a snižuje oxidační poškození buněk.

Pacienti, kteří trpí diabetem, jsou totiž ohroženi dalšími různými komplikacemi, mezi něž patří například hypertenze (vysoký krevní tlak). Studie ukazují, že i toto riziko med snižuje asi o polovinu. Do výzkumů byl použit takzvaný Tualang med, což je med pocházející z Malajsie, kterému se přezdívá mnohokvěté zlato džungle.

Další med, jehož účinky byly zkoumány, je Manuka med (z Nového Zélandu a Austrálie), který vykazuje účinky podobné, ale o něco slabší. Onemocnění diabetem s sebou nese řadu komplikací, k nimž patří i zhoršená hojivost ran. Jednou z nejčastějších komplikací je takzvaná diabetická noha (syndrom diabetické nohy).

Jedná se o destrukci a defekty tkání dolních končetin. Problém vzniká v důsledku postižení mikro- a později makrocév a nervů. Příčinou je nejčastěji ischemie dolních končetin, což je postupné uzavírání tepen bez přívodu živin a odvádění zplodin.

Jeden z alternativních způsobů, jak předcházet diabetické noze nebo ji zhojit, představují i zábaly z pasty skládající se z medu, propolisu a myrhy. Bylo prokázáno, že tato pasta má protizánětlivý, hojící a regenerační účinek. Je však důležité o dolní končetiny pečovat preventivně, jelikož účinek pasty se snižuje s rostoucí velikostí defektu.

Do opozice proti blahodárným účinkům medu se staví někteří odborníci, kteří tvrdí, že studie nejsou zcela relevantní, jelikož se neví, zda má tyto vlastnosti každý med. Je tedy otázka, jestli mohou mít medy z jiných částí světa stejné vlastnosti. V současných studiích tyto poznatky chybí. Někteří odborníci se však domnívají, že i jiné druhy medu budou mít podobné vlastnosti.

Autor: © Mgr. Světluše VinšováFoto: © Charl

Mohou med a jiné včelí produkty konzumovat diabetici?

V dřívějších letech platilo, že diabetici mají mnohé potraviny zapovězeny. Především to byly poživatiny bohaté na cukry, které dieta postiženým lidem striktně zakazovala.
     Dnes toto tabu již neplatí. Výživa doporučovaná diabetikům se takřka neliší od výživy normálních zdravých lidí. Zde se ale jedná především o vyvážený příjem potravin bohatých na živiny. Diabetici typu 2, kteří jsou schopni svou výživu následně obměňovat, mohou hladinu cukrů ve své krvi upravit do normálu i bez medikamentů.

Většina lidí má občas chuť na něco sladkého. Pro diabetiky ale platí, že to záleží na množství. Diabetikům se potraviny obsahující cukry dovoluje konzumovat jen v určité míře.

Denní kalorická dávka, pocházející z cukrů smí obnášet deset procent. Při přísunu cca dvou tisíc kcal denně to odpovídá dávce asi 50g cukru.

Toto množství obsažené ve dvou lžících medu by mělo diabetikům pro jeden den stačit.

Med v malých dávkách
 

Roli zde nehraje pouze množství, ale též způsob, jak je med požíván. Přeměna cukrů se usnadní, když se povolené množství medu rozdělí do více jídel. Diabetici by také neměli med jíst po lžících, ani rozpuštěný v nápojích, ale pouze ve spojení s pevnými potravinami.

Volba vhodné potraviny je při sestavě jídla velmi důležitá. Z jídel bohatých na balastní látky se cukerné sloučeniny uvolňují pomaleji, než z jídel na balastní látky chudých. Zvláště hodnotnými dodavateli balastních látek jsou obilné produkty, jako například celozrnné pečivo, obilné vločky a výrobky mϋsli.

Obilné balastní látky zlepšují účinek hormonu inzulinu, který zodpovídá za snižování hladiny hroznového cukru v krvi a přispívá k udržování nízkých hodnot krevního cukru po jídle bohatém na uhlovodany. Diabetikům, kteří mají chuť na chléb s medem lze doporučit, aby zvolili některý z druhů celozrnného chleba a pod med si namazali pokrmový tuk nebo tvaroh.

Také s celozrnným pečivem, mléčnými produkty, neslazenými obilnými vločkami a syrovými saláty pro diabetiky med dobře stravitelný. Ale pozor! Z ovocných pokrmů (z rozsekaných a rozemletých ovocných plodů) se velmi rychle uvolňují ovocné cukry, takže jejich přislazování se nedoporučuje.
 

Ne každý med je pravý

Mnohé pomazánky označené jako „dia“, které se prodávají v malých baleních s potiskem úlů a včel, vypadají na první pohled jako med. V mnohých případech jím ale nejsou. Pouhý pohled na složení prozradí, co v těch kelímcích vlastně je: vodní roztok sladidla či různé cukerné náhražky a ovocný cukr.

Oproti těmto produktům má med velkou výhodu, že kromě cukru obsahuje celou řadu látek, které jsou pro diabetickou látkovou výměnu cenné: stopový prvek chrom, který zlepšuje účinek inzulinu a vitaminy řady B, jež podporují funkce nervové soustavy.

Zdroj: Renate Franková (O.V.P.)
 

Domácí pečení pro diabetiky. Rady, jak nahradit cukry pro přirozeně

21. 12. 2020 | Doba čtení 6 minut

Diabetici by neměli jíst jednoduché cukry, tedy hlavně hroznový cukr (glukózu), řepný cukr (sacharóru) a med. Ke slazení se doporučují speciální umělá sladidla. Celkově by se měli diabetici naučit regulovat přísun všech sacharidů. Které potraviny obsahují sacharidy? Jak by měl vypadat jídelníček vhodný pro diabetiky?  

Z diabetiků se často stanou odborníci na potraviny. Musí se totiž naučit zacházet se sacharidy a rozlišovat je. Zatímco těm jednoduchým se musí spíš vyhýbat, složených sacharidů (škrobů) by ve svém v jídelníčku měli mít každý den totéž předepsané množství.

Kolik sacharidů by měl pacient s cukrovkou každý den sníst, to určuje ošetřující lékař. Dávku je třeba rozložit na celý den, proto patří k diabetu pravidelné stravování! Výši plánované dávky sacharidů ovlivńuje mj. předpokládaný příjem zeleniny, ovoce a celozrnných výrobků.

Vedle toho mají diabetici jíst co nejzdravěji.

Velkou pomocí pro diabetiky jsou údaje o množství sacharidů na 100 g potravin, které se dají vyčíst z obalů. Pak lze spočítat, kolik sacharidů bude to které jídlo obsahovat.

To znamená 

• dávat rostlinným tukům před před živočišnými, 
• poskytovat tělu přiměřené množství bílkovin,
• omezit kuchyňskou sůl, 
• svůj jídelníček zaplnit potravinami s tzv. antioxidanty. 

Tedy například bramborami, rajčaty, červenými plody, citrusy, brokolicí, zelím, koprem, česnekem i jinou zeleninou, ovocem a bylinkami.

Ale pozor, také ovoce a sladidla obsahují sacharidy!

S ovocem musí diabetik zacházet jako matematik se vzorcem a počítat obsah sacharidů v rámci svého denního jídelníčku.

Ovoce obsahuje jednoduché sacharidy, například glukózu, hroznový cukr. Jednoduché sacharidy rychle zvyší hladinu cukru v krvi. 

Z toho pohledu je pro diabetika přijatelnější zelenina. Má minimální obsah sacharidů, navíc obsahuje vlákninu důležitou pro pocit nasycení i pro trávení.

Sladké výrobky označené jako diabetické obsahují místo cukru sladidlo. Ovšem i dávku sladidla si nemocný cukrovkou musí hlídat, aby předešel problémům. Jde o to, aby sacharidy obsažené ve sladidle zapadaly do celkového denního množství předepsané denní dávky sacharidů.

V samoobsluhách bývají sladidla umístěna v oddělení s bílým cukrem nebo v dia koutku, zatímco např. čokoládu Dianella Classic najdete spíš v dia koutku nebo oddělení (obchodě) se zdravou výživou.

Některá sladidla zvyšují hladinu cukru v krvi sice pomaleji než řepný cukr, ale přece. Překročení maximální denní dávky přivodí například průjem či plynatost. Diabetik často bezděky vypije další sladidla v dia nápojích, sní je ve žvýkačkách, bonbonech, osladí si s nimi kávu nebo čaj. I proto je třeba preventivně se sladidly šetřit.

Důležitou pomůckou je přesná váha

Složené sacharidy tvoří 50 až 60 % denní dávky stravy a uhlídat jejich spotřebu není úplně snadné. Lékaři doporučují, aby si pacienti, zejména ti, kteří s léčbou cukrovky začínají, sacharidy pečlivě odvažovali pomocí přesné kuchyňské dietní váhy.

Které potraviny obsahují sacharidy

• všechny moučné výrobky
• rýže
• brambory
• ovoce
• luštěniny
• oříšky
• mák
• mléko a mléčné výrobky
• výrobky slazené řepným cukrem i náhradními sladidly

Už z výčtu je jasné, že diabetik se nemůže vzdát sacharidů. Musí se však naučit vyhledávat vhodné kombinace potravin podle obsahu sacharidů, aby dodržel jejich možnou gramáž, která odpovídá jeho výdaji energie.

6x denně

Takto vyvážený jídelníček by měl být rozdělen do 6 jídel (porcí) denně. Malé porce snížují nebezpečí hypoglykémií. U diabetiků 2. typu šetří toto opatrné stravování slinivku.

Lékaři radi: Na začátku svého života s diabetem by si každý nemocný měl vážit porce rýže, brambor, luštěnin, chleba, aby si zvykl, že nejsou velké!

Pomoci s nácvikem stravování by při zjištění onemocnění měla diabetická sestra. Lékař stanoví dietu, tedy denní rozpis přijmu sacharidů v gramech. Nejčastěji se jedná o diety o celkovém obsahu 175 g nebo 225 g sacharidů. Tak lze udržet vyrovnanou glykemii a odpovídající hmotnost.

Jak by měl vypadat recept vhodný pro diabetiky  

1. Každé sladidlo stejně jako každý jiný výrobek by mělo mít na obale uvedeno množství sacharidů, které obsahuje ve 100 g.

   Hořká čokoláda není totéž co dia čokoláda, obsahuje poměrně velké množství cukru a malé menší množství tuku, není pro diabetiky vhodná.

   Množství surovin použitých při přípravě pokrmu musí být uvedeno v gramech, aby bylo možné spočítat množství sacharidů v pokrmu a jeho jedné porci.
2. Neměl by být použit řepný, třtinový cukr (sacharóza) ani med.
3. Množství umělých sladidel použitých při přípravě pokrmu by mělo být co nejmenší.
4. Pokrm by měl obsahovat co nejmenší množství složených sacharidů, zejména se toto týká moučníků. Proto bývají používány v maximální možné míře suroviny neobsahující žádné sacharidy nebo jen malé množství, například tvaroh, bílý jogurt, cuketa, jablka, apod.

Základní zásady diety

Tělo diabetiků není samo o sobě schopno udržet normální hladinu cukru v krvi. Diabetická dieta má proto za úkol regulovat přísun sacharidů a pomoci udržovat glykemii (hladinu cukru v krvi) v přijatelných mezích.

Každý člověk by měl dodržovat pravidelný denní režim, ale diabetik by měl tento požadavek chápat doslova jako nezbytnost. Základem režimu je jíst pět nebo šest menších jídel denně.

Z toho by měla být tři jídla hlavní (snídaně, oběd, večeře), mezi nimiž musí být pěti-, lépe šestihodinová prodleva. Do této přestávky bývá vhodné asi po třech hodinách vložit malé jídlo (dopolední a odpolední svačina, druhá večeře).

Tento režim je možné po dohodě s ošetřujícím lékařem upravit, například v některých případech je vhodné nebo možné druhou večeři vynechat.

Cukry jednoduché i složené

Jedinou součástí stravy, která může přímo ovlivnit hladinu cukru v krvi, jsou sacharidy. Diabetik nesmí jíst cukr, med ani pokrmy jimi slazené. Pod pojmem cukr rozumíme hlavně cukr řepný (sacharózu) nebo hroznový (glukózu). Tyto takzvané jednoduché cukry se rychle vstřebávají ze střeva do krve, takže jejich množství v ní prudce vzroste.

Organismus nemocného na to odpovídá nedostatečně – ze slinivky se vyplaví málo inzulinu nebo se uvolní pozdě, případně inzulin chybí v těle úplně. Hladina cukru může u nemocných cukrovkou při přísunu těchto potravin vzrůstat až k život ohrožujícím hodnotám.
V naší stravě se objevují také složené cukry.

Bývají označovány přesnými i méně přesnými názvy: polysacharidy, složené sacharidy, pomalé glycidy, uhlohydráty a škroby.

Těchto cukrů smí diabetik denně sníst jen určité množství, přičemž jejich obsah v dietě určí ošetřující lékař s přihlédnutím k fyzické aktivitě pacienta, typu cukrovky, pohlaví a zdravotnímu stavu.

Základní diabetická dieta jich obsahuje 225 g na den a opět je nutno je v průběhu každého dne rovnoměrně rozdělit: 60 g sacharidů by mělo připadnout na každé hlavní jídlo, 10–15 g sacharidů na jednotlivé svačiny a druhou večeři.

Při pevně nastavené léčbě je nezbytné zachovávat v jednotlivých jídlech stále stejný obsah sacharidů, jinak nebudou hladiny cukru v krvi stabilní.

Vážit a počítat?

Diabetici tedy musí všechny pokrmy, jež obsahují složené sacharidy, vážit. Podle tabulek, ze kterých zjistí, kolik sacharidů obsahuje 100 g každé potraviny, spočítají, kolik gramů sacharidů je v odváženém množství jídla.

Z tabulek například zjistíme, že 100 g pečiva obsahuje 60 g sacharidů. Rohlík o hmotnosti 50 g tedy obsahuje 30 g sacharidů.

Stejná množství sacharidů ovlivní hladinu cukru v krvi stejně, což znamená, že porce jídel se shodným obsahem těchto cukrů můžeme v jídelním plánu zaměňovat.

Odtud také pochází název „výměnná jednotka“, se kterým se můžete někdy setkat. V našich podmínkách se jedna výměnná jednotka rovná 12 g sacharidů.

Kde především najdeme sacharidy

Složené cukry jsou obsaženy v obilí a mouce a ve všech produktech z nich vyrobených – v luštěninách a ve výrobcích z luštěnin, v bramborách a ve výrobcích z brambor, v ovoci, ořeších, máku… Mouka, obilí a všechny potraviny z nich vyrobené obsahují velká množství sacharidů. Chléb, bílé i celozrnné pečivo jsou z hlediska diabetické diety srovnatelné, protože obsah složených cukrů v nich je téměř totožný. Výhoda chleba a celozrnného pečiva spočívá také v přítomnosti vlákniny a vitaminů skupiny B.

Při vaření je proto také užitečné používat co nejmenší objemy mouky, škrobu, strouhanky k zahušťování a obalování, abychom se tak nešidili o přílohu.

Dáváme jednoznačně přednost vývarům se zeleninou, masu ve vlastní šťávě před hustými polévkami a omáčkami nebo použijeme jiné suroviny k zahuštění, například svíčkovou a rajskou omáčku můžeme velmi dobře zahustit jemně rozmixovanou zeleninou.

Luštěniny obsahují vedle složených cukrů také vlákninu. Patří sem hrách, fazole, čočka, sója apod. Pokud chceme do jídelníčku zařadit sójové maso, mějme na paměti, že na rozdíl od skutečného masa je to hmota složená z bílkovin a sacharidů.

Brambory jsou přílohou s nejmenším obsahem složených sacharidů, ve 100 g brambor jich je 20 g. Všechny zmíněné potraviny je nutné odvažovat.
Sacharidy se vyskytují také v mase, vnitřnostech, zelenině, vejcích, mléce a mléčných výrobcích. Zde je jejich obsah malý, tyto potraviny diabetici vážit nemusí. Tuky a oleje sacharidy neobsahují a na hladinu cukru v krvi vliv nemají.

Voda, čaj, káva

Voda je významnou součástí potravy. Když hladina cukru v krvi překročí jistou mez, tzv. ledvinný práh, cukr odchází močí a strhává s sebou vodu. Proto je velmi důležitý dostatečný příjem tekutin u diabetiků.

Měl by být asi 2,5–3 l denně, podle počasí a eventuální fyzické aktivity, pokud ovšem není nutné příjem vody omezit z důvodu jiného onemocnění. Toto množství doplníme tělu vodou nebo minerálními vodami, které ochutíme citronem.

Mohou být slazené umělými sladidly jako všechny ostatní nápoje.

Diabetici mohou pít čaj černý i zelený. Výhodné jsou bylinkové čaje, které střídáme.
Zrnková káva působí močopudně, proto ji do celkového příjmu tekutin raději nezapočítáme. Stoprocentní ovocné šťávy, i když nejsou přislazené cukrem, raději nepopíjíme. Obsahují ve velkém množství cukr z ovoce, proto použijeme nejvýše několik kapek k ochucení vody.

Všechny nápoje slazené řepným cukrem (sacharózou), hroznovým cukrem (glukózou) nebo glukózovým sirupem jsou nevhodné, velmi rychle a výrazně by zvýšily hladinu cukru v krvi.

Co produkt Zlaté Slazení skutečně je?

Dotaz na produkty Zlaté Slazení www.cukrstop.cz.

Je u nás skutečně možné propagovat naprostou nezdravost jako zdraví prospěšnou potravinu pro těhotné, nejmenší děti a nemocné – diabetiky? Tvrdit, že jde fruktózou sladit bez výčitek, mít produkt kde na titulní straně obalu je: Sirup se sladidly z rostliny Stévie a přitom v obsahu na prvním místě fruktóza?

Osobně si myslím, že posoudit je třeba produkt nejen z pohledu nutričního ale i legislativního.

Výrobek s názvem Zlaté slazení je stále na trhu, nabízí ho firma na svém e-shopu https://www.zlateslazeni.cz/ , prodává se také v mnoha prodejnách zdravé výživy a některých obchodech s potravinami.
Dodavatel:

TANNE TRADE GROUP s.r.o.
Fráni Šrámka 2302/15,

150 00 Praha 5 – Smíchov

Na webu https://www.zlateslazeni.cz/ jsou uvedeny tyto skutečnosti:
,,Produkt Zlaté Slazení představuje jedinečné spojení velmi oblíbených sladidel z rostliny Stévie a ovocného cukru. Vyváženou kombinací těchto složek vznikl nový revoluční způsob slazení, který v sobě spojuje hned několik zásadních výhod:

• Nezvyšuje hladinu krevního cukru
• Hodí se pro diabetiky i celiaky
• Je vhodné při redukci hmotnosti
• Mohou ho užívat děti i kojící matky
• Má vysokou sladivost díky Stévii
• Nenese žádnou chuťovou stopu po Stévii

Cukr Stop Zlaté slazení neobsahuje chemické konzervanty, barviva a umělá sladidla. Slouží jako podpůrný prostředek k redukčním dietám a jako doplněk dietní stravy.

Sirup má vysokou sladivost, 1 kávová lžička =  1 kostka cukru. Neobsahuje zdroj fenylalaninu, proto ho mohou konzumovat nemocní fenylketonurií a celiakií.

Též vhodný pro sportovce, děti, těhotné, kojící matky a diabetiky. Glykemický index 25.”

• Složení: fruktóza, pitná voda, steviol glykosidy do 0,5%
• Nutriční hodnocení produktu Zlaté slazení – názor SPV
• 1 – Problematika fruktózy
  Fruktóza patří mezi monosacharidy a společně s glukózou tvoří molekulu sacharózy (řepný cukr).

Narozdíl od glukózy organismus fruktózu nevyužívá přímo, musí ji nejdříve v játrech konvertovat na glukózu. Někteří lidé nejsou schopni vstřebat fruktózu vůbec (fruktózová malabsorpce).

Přestože tedy fruktóza nevstupuje přímo do krve a nezvyšuje hladinu glykemie po jídle, není její excesivní konzumace bez rizika.

Dříve bývala součástí jídelníčku jen fruktóza původem z ovoce, toho však nelze sníst neomezené množství, proto benefity vyplývající z konzumace ovoce převažovaly.

Nyní se však fruktóza vyskytuje v řadě potravin a nápojů, často jako levnější náhražka řepného cukru (glukózo-fruktózový nebo fruktózo-glukózový sirup).

Obavy z nadměrného přívodu fruktózy pramení z faktu, že:
– může zvyšovat hladinu VLDL cholesterolu

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2673878/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19403641

–  způsobovat nealkoholické ztukovatění jater
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0168827808001645
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28273805

– způsobovat nebo zhoršovat syndrom inzulinorezistence, což může vést k obezitě nebo diabetu.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27194405/

– může provokovat přejídání
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23280226

– může urychlovat přibírání na váze tím, že indukuje vznik leptinové rezistence
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18703413

Vzhledem k všudypřítomnosti fruktózy v běžných potravinách a nápojích, není podle našeho názoru žádoucí její příjem ještě zvyšovat pomocí produktu Zlaté slazení.

2 – Problematika gykemického indexu

Výrobce uvádí na obalu výrobku hodnotu glykemického indexu 25 (GI 25).
Na telefonický dotaz, jak získali číslo, které uvádějí na obalu výrobku, odpovídají, že se jedná o tabulkovou hodnotu, produkt nebyl testován.

3 – Problematika zavádějící informací a vyvolávání falešného pocitu bezpečí

Výrobce na webu příklad uvádí:
,,Chcete se vyhnout konzumaci bílého cukru? Bojujete s chutí na sladké? Už nemusíte! Zlaté Slazení a sirupy v mnoha příchutích Vám pomohou vypustit cukr z Vašeho jídelníčku, aniž byste poznali rozdíl v chuti”.

Fakt, že se člověk vyhne konzumaci bílého cukru a nahradí ho cukrem jiným, neznamená žádný benefit. Některé sirupy můžou mít dokonce horší dopad na hladinu krevního cukru.

Je tedy krajně nezodpovědné podněcovat ve spotřebiteli falešný pocit jistoty, že pokud nekonzumuje bílý cukr, dělá dobře svému organismu.

Sirup Zlaté slazení obsahuje na 100 ml 72 g cukru !!! Pro redukční diety se tedy nehodí.

Zavádějící je též tvrzení:
,,Cukr Stop Zlaté slazení neobsahuje chemické konzervanty, barviva a umělá sladidla.”

Steviolglykosidy jsou ve složení, tedy umělé sladidlo obsahuje.

V rámci objektivity je nutno podotknout, že nemůžeme Zlaté slazení popsat jako ,,nezdravé”. Jeho skutečný dopad na zdraví bude záviset na konzumovaném množství a na tom, zda je jídelníček daného člověka zatížen fruktózou z jiných zdrojů či nikoli.

1. Rozlišování potravin na zdravé a nezdravé nepodporujeme.
2. 4 – Legislativní problematika
3. Posouzení legislativní správnosti marketingové komunikace a označení výrobku by mě provést odborník na reklamní právo a označování potravin.

Dle našeho názoru komunikace výrobku  Zlaté slazení používá nepovolená zdravotní tvrzení, která jsou v rozporu s nařízením EU č. 1924/2006 např.
,,udržuje normální hladinu krevního cukru, je velmi vhodné i pro diabetiky (i celiaky), Doplňte energii zdravě, můžete dětem dopřát sladkou chuť s jistotou, že mlsají zdravě“.

Dále pak podle zákona o regulaci reklamy a nařízení EU č. 1169/2011 nesmí reklamou a označováním nabýt spotřebitel dojmu, že potraviny mají zvláštní charakteristické vlastnosti, když ve skutečnosti mají tyto vlastnosti všechny podobné potraviny.

Firma neuvádí, že díky konzumaci sirupu zhubnete, ale že je vhodná při redukci hmotnosti. Toto vyjádření je samozřejmě z odborného hlediska diskutabilní nebo spíše nepravdivé (viz výše), z druhé strany je fakt, že pokud někdo vytvoří dostatečně velký energetický deficit, zhubne přesto, že bude daný sirup konzumovat. Podle našeho názoru je to velmi hraniční.

Komunikace výrobku Zlaté slazení může vyvolávat neopodstatněný dojem, že Zlaté slazení je výrobkem vhodnějším a zdravějším ke slazení než je cukr řepný (např. Zlaté Slazení a sirupy v mnoha příchutích Vám zaručí dostatečný přísun energie k práci nebo sportovním výkonům, aniž byste své tělo zbytečně zatěžovali bílým cukrem) a mohla by být posuzována za klamavou reklamu a označení.

• Jak již jme zmínili, vše by musel posoudit expert na reklamní právo a označování potravin.
• 5 – Cena
• 140 Kč za 670 ml se nám jeví jako nepřiměřeně vysoká, v podstatě je shodná s cenou medu.

Za SPV vypracovaly:
MUDr. Václava Kunová
Ing. Kamila Toušková

Prof. Ing. Jana Dostálová CSc.

Náhradní sladidla

V dnešní době se nám nabízí ohromný výběr možností slazení pokrmů. Mimo klasického řepného cukru narazíme v obchodech na cukr třtinový, cukr kokosový, med, sirupy nejrůznějšího rostlinného původu a umělá sladidla kalorická či nekalorická.

Přirozené náhradní cukry

Od výrobců se dozvíme, že přirozené cukry (např. med, třtinový cukr, kokosový cuk, palmový cukr a různé rostlinné sirupy) obsahují oproti řepnému cukru spoustu prospěšných látek jako jsou antioxidanty, vitamíny a minerály.

Toto tvrzení je sice pravdivé, ale stále tato sladidla obsahují zdroje energie v podobě sacharózy, fruktózy či glukózy. Obsahují tedy rychlé cukry, které přinášejí energii a rozhodně ovlivňují hladinu cukru v krvi.

Navíc běžně konzumovaná dávka těchto sladidel nám poskytuje velmi zanedbatelné množství těch „pozitivních živin“ jak jsou vitaminy apod. Pokud dodržujeme pravidla racionální stravy, tyto živiny ze sladidel „navíc“ opravdu nepotřebujeme.

Energetická hodnota všech přirozených cukrů je téměř shodná se sacharózou. Proto jejich používání místo řepného cukru u obézních diabetiků 2 typu či diabetiků 1. typu není vhodné.

Drobnou výhodou pro diabetiky může být někdy fakt, že při požití jiných cukrů (např. fruktózy) stoupá glykémie pomaleji než při použití sacharózy (má nižší glykemický index).

Avšak negativní metabolické důsledky pravidelné konzumace vyššího množství fruktózy jsou srovnatelné nebo i výraznější než při konzumací sacharózy.

Fruktóza

Fruktóza patří ke sladidlům s velmi nízkým GI. I proto ji lze najít v některých „DIA“ potravinách. Fruktóza a další nezdravé přísady (jako např. palmový tuk) jsou v těchto potravinách důvodem, proč dnes nejsou diabetikům příliš doporučovány.

Sladidla
Glykemický index

Glukóza	100
Sacharóza	68
Med	55
Laktóza	46
Fruktóza	19

Ačkoliv sladidlo fruktóza nemá takový efekt na glykémii jako např. glukóza, z dlouhodobého hlediska má zvýšený příjem fruktózy nepříznivý efekt na hladinu cholesterolu, vznik či zhoršení inzulínové rezistence, zahajuje lipogenezi (tvorbu tuku do zásoby) a může být důvodem steatózy (ztukovění) jater.

Fruktóza není dostupná pouze jako sladidlo. My ji známe především jako cukr obsažen v ovoci. Fruktóza pocházející z běžně konzumovaného množství ovoce nemá tento negativní efekt na lidský organismus. Je to dáno i tím, že ovoce obsahuje další prospěšné látky, jako např. vlákninu.

• Nejvíce zdraví škodlivá je nejspíše fruktóza (fruktózo-glukozový či glukózo–fruktózový sirup) obsažená ve slazených nápojích.
• Dále je si třeba si uvědomit, že cukr sacharóza (řepný či třtinový cukr) je z 50 % procent tvořen z glukózy a z 50% fruktózy.
• To může být matoucí při výběru přirozeně náhradních sladidel, které mnohdy tvrdí, že fruktózu neobsahují, ačkoliv jsou složeny právě ze sacharózy.

To se týká např. agávového sirupu, palmového či kokosového cukru. Ti jsou vyzdvihovány pro jejich nízký GI a velké množství mikroživin. Stejně jako běžný cukr jsou ale složeny ze sacharózy, a proto ani tato přirozeně náhradní sladidla nejsou vhodnější o nic více než cukr či med.

Čekankový sirup Original – výjimka mezi sirupy

Toto sladidlo obsahuje z 91 % výtažek z kořene čekanky, dále karamel a náhradní sladidlo sukralózu. Jeho kalorické složení je o 45% nižší a obsahuje o 95 % méně cukru v porovnání s jinými přírodními sladidly. Vyniká mimořádně vysokým obsahem prospěšné vlákniny a velmi nízkým glykemickým indexem.

Čekankový sirup lze přidávat do studených i horkých nápojů, sladit s ním veškeré pokrmy, lze jej použít na vaření i pečení. Dokonce výrobce uvádí, že jím lze při pečení nahradit pokrmový tuk. Dávkování je při slazení stejné jako u medu, při náhradě tuku v potravinách nahrazuje 1g sirupu zhruba 4 g tuku.

POZOR! Na českém trhu najdeme dva velmi podobné výrobky. A to zde popsaný ČEKANKOVÝ SIRUP ORIGINAL, který obsahuje pouze 5% cukru. A ČEKANKOVÉ SLADIDLO KLASIK, které obsahuje již 13% cukru.

Čekanka obecná

Čekanka obecná je léčivá bylina vyskytující se i ve volné v přírodě. Ve velkém se pěstuje v Belgii či Nizozemí. Nejznámější výrobek z čekanky je alternativa kávy – Melta.

Čekanka je z 20 % složena z inulinu. To je polysacharid, který u některých rostlin nahrazuje jiný zásobní polysacharid – škrob. Inulin náš organismus neumí rozložit, v tenkém střevě se nevstřebává, a tedy jej ani nelze využít.

Jeho kalorická hodnota je téměř nulová a téměř nezvyšuje glykémii (hladinu cukru v krvi). Přínosný je také jeho prebiotický efekt v tlustém střevě. Mezi nevýhody patří, že v tlustém střevě bakterie štěpí inulin za vzniku oxidu uhličitého či metanu.

To může způsobovat, při vyšší nežli doporučené konzumaci, plynatost.

Sukralóza

Sukralóza je náhradní sladidlo získané ze sacharózy. Na rozdíl od aspartamu je stabilní vůči teplotě i v širokém intervalu hodnot pH. Používá se proto při pečení nebo do výrobků, u kterých se vyžaduje dlouhá údržnost. Sukralózu uznaly četné národní i mezinárodní orgány zabývající se bezpečností potravin. Nebyly u ní prokázány žádné karcinogenní, reprodukční ani neurologické účinky.

sladidlo
energie
sacharidy
vláknina
GI
Bílkoviny
Tuky

Čekankový sirup	650	4	71