Školní jídelny mají podle ombudsmana vycházet vstříc dietám dětí - Úvod

Toho samozřejmě většina škol neměla, a tak, i když měla původně vyhláška školám pomoct, ve skutečnosti mnohým dost zkomplikovala fungování školní kuchyně. Kdo chtěl vyhovět dětem se speciálními dietami, musel se se změnou nějak vypořádat. Jaké cesty zvolily základní školy v Jihočeském kraji?

Písecko – V Písku vyřešili vyhlášku nařizující dohled nutričního specialisty nad přípravou dietních jídel tak, že do škol dováží obědy z nemocnice, která pochopitelně odborníky na výživu má. S nápadem na spolupráci nemocnice a škol přišel ředitel ZŠ J. K. Tyla Písek Pavel Koc, kterého pak následovaly ostatní školy.

Dnes dováží z nemocnice oběd dvanácti dětem v píseckých školách. Podle vedoucí stravovacího provozu písecké nemocnice Moniky Liškové jde o oboustranně fungující spolupráci. „Pro nás to při 900 obědech denně není komplikace a školám to pomůže,“ uvedla.

Z devadesáti procent jde podle ní o bezlepková jídla. „Výjimečně se jedná také o bezlaktózovou dietu či závažné alergie,“ podotkla Monika Lišková. Náklady na jedno dietní jídlo bez dopravy jsou v Písku 72 korun, z čehož 30,50 koruny hradí rodiče a zbytek doplácí město. Za rok 2016 šlo o částku 135 tisíc korun včetně dopravy, která šla z městské kasy.

Českobudějovické školy vozí obědyz menzy. Ve čtyřech diety vaří

Českobudějovicko – Intolerance na lepek (celiakie) dnes trápí čím dál tím více lidí. Připravovat ve školách či dalších institucích obědy pro tyto lidi tak už není v současné době nic mimořádného.

Iva Nováková, mluvčí českobudějovické nemocnice, uvedla, že denně v nemocničním stravovacím zařízení připravují v závislosti na počtu hospitalizovaných v průměru deset bezlepkových obědů pro pacienty a kolem osmi porcí pro vlastní zaměstnance.

O víkendech a státních svátcích je dle jejích slov počet obědů pro zaměstnance nižší, a to tři, počet obědů pro pacienty s celiakií je stejný.

„Pro zaměstnance připravujeme každý den obědy sestávající z polévky, hlavního chodu a doplňku (salát, kompot nebo něco sladkého), pro pacienty připravujeme stravu celodenní počínaje snídaní a konče večeří,“ řekla více Iva Nováková s tím, že v nemocničním stravovacím zařízení jsou schopni připravit i další různé modifikace jídel, jako jsou například jídla bezlepková, bezlaktózová, bezlepková diabetická a další.

Přečíst článek ›

Speciální obědy pro lidi s celiakií vaří také v menze Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Dle slov mluvčí univerzity Dagmar Dvořákové se jedná přibližně o 70 takových obědů denně. „V nabídce obědů v menze je každý den vždy jedno jídlo pro celiaky.

Toto jídlo se ale musí dopředu objednat,“ upřesnila Dagmar Dvořáková, jak to v menze univerzity funguje. „Přibližně 30 až 40 porcí je pro studenty a zaměstnance Jihočeské univerzity, dalších zhruba 30 až 40 porcí je pro děti celiaky z českobudějovických mateřských a základních škol.

Tyto obědy do škol rozváží Červený kříž,“ dodala Dagmar Dvořáková.

Náměstek primátora Petr Podhola upřesnil, že obědy pro děti s celiakií vozí z menzy Jihočeské univerzity do devíti českobudějovických škol (ZŠ Grünwaldova, ZŠ a MŠ L. Kuby, ZŠ O. Nedbala, ZŠ a MŠ Nerudova , ZŠ Dukelská – odloučené pracoviště Nové Hodějovice, ZŠ Pohůrecká, ZŠ a MŠ T.G. Masaryka, MŠ K. Štěcha, Školní jídelny U Tří lvů.

Doplnil, že v celkem čtyřech českobudějovických základních vaří pro své žáky s celiakií jídlo sami (ZŠ Máj I, ZŠ Matice školské, MŠ Papírenská a MŠ E. Pittera). „Na výrobu stravy a dovoz hotových jídel do jednotlivých škol uvolnilo město v letošním roce čásku 430 tisíc korun,“ dodal náměstek primátora.

Jindřichohradecko: Nutriční specialisté ve školách chybí. Děti s dietou si obědy většinou nosí z domova

Jindřichohradecko – Podle vyhlášky z roku 2015 by školy, které chtějí nabízet ve svých jídelnách speciální jídelníček například pro celiaky, měly mít nutričního specialistu, který na správné hodnoty a sestavení pokrmů dohlédne. Většinou tomu tak ale není.

Pokud dítě se speciální dietou do některé školy chodí, stravování řeší rodiče se školou po domluvě většinou tak, že dítěti dají jídlo z domova a ve škole mu jej ohřejí, aby se mohlo naobědvat se svými spolužáky. Je tomu tak například i v Popelíně, což potvrdila ředitelka Lenka Macků. „Takového strávníka máme. Ale jídlo mu neposkytujeme. Rodiče si nosí jídlo z domu a v jídelně jej ohřejeme,“ informovala.

Stejně tak je tomu i v základní škole ve Studené, kde podle ředitele Libora Hrbka také dietu nikomu nevaří. „Máme dvě děti s bezlepkovou dietou, ty si přinesou jídlo připravené maminkou z domova a jídelna jim to ohřeje. Je o tom uzavřená smlouva mezi školou a rodiči,“ objasnil.Děti se speciální dietou chodí také do 5. základní školy v Jindřichově Hradci.

Jak uvedla zástupkyně ředitele Alena Mazancová, je jich ve škole několik. U některých velmi těžkých případů si dodávají obědy rodiče a kuchařky pouze jídlo v poledne ohřejí. U jiných dětí stačí pouze drobná úprava v jídelníčku, kterou školní kuchyně zajistí. Například místo knedlíků brambory.

„Vše řešíme ke spokojenosti rodičů a dětí tak, aby se dítě oběda mohlo účastnit,“ říká.

Zdroj: Deník / Lucie Kotrbová

Navíc město Jindřichův Hradec jako zřizovatel místních základních škol plánuje navázat spolupráci s nutričním specialistou tak, aby se ve všech hradeckých školách mohlo vařit i pro děti se speciálními dietami.

Jak informovala vedoucí odboru školství Jitka Čechová, v době, kdy vyhláška určila, že školy bez nutričního specialisty tato jídla připravovat nesmí, bylo takového pracovníka obtížné sehnat, protože dotyčného muselo schválit ministerstvo a v Jihočeském kraji byl jediný.

„Byla to opravdu komplikace,“ zmínila. Nyní již ale tuto podmínku splňovat nemusí a školy si mohou zajistit specialistu vlastního. „Právě jsem to řešili s řediteli a budeme se snažit nutriční specialistku zajistit. Nemusí to být zaměstnanec školy, takže hledáme,“ říká Jitka Čechová.

Specialista bude mít za úkol běžné receptury upravit pro speciální dietu, například bezlepkovou.

„Požadavků od rodičů sice není tolik, ale sama se přikláním k tomu, že bychom v tomto měli vycházet rodičům vstříc. Doba si to nese, dětí s dietami je čím dál víc. Chtěli bychom tuto možnost nabízet všude,“ dodala.

Přečíst článek ›

Město se sice obrátilo také na hradeckou nemocnici, která nabídla, že by speciální jídla do škol mohla být odtud dovážena.

„Nakonec jsme se ale domluvili, že bude lepší, když se budou vařit přímo ve školních jídelnách,“ doplnila Jitka Čechová. Jak to ale bude s cenou takových obědů v hradeckých školách zatím není jasné.

Podle vedoucí odboru školství by rodiče víc než za běžný oběd ale platit neměli.

Jitka Čechová dále upozornila na to, že s vařením speciálních diet jsou nejen legislativní, ale také technické problémy, protože se musí vše vařit odděleně.

Školy, které například nemají zvláštní sporák pro přípravu speciálně upraveného jídla, mohou od města získat spotřebiče, které původně sloužily žákům v cvičné kuchyňce 1. základní školy. Nyní zde došlo k rekonstrukci a stále funkční sporáky byly vyměněny za varné desky.

Kuchařky se navíc mohou těšit na další ročník speciálních kurzů vaření s Danielem Kopálem. Loni si s ním zkusily připravit zdravá jídla převážně z luštěnin, letos se zaměří právě na bezlepkovou dietu.

V Táboře platí školám nutriční specialistku

Táborsko – Bezlepkovou dietu v Táboře potřebuje osm školáků, pro které ji vaří v Základní škole Zborovská. Jak uvedla Markéta Brtnová z táborského odboru školství, rozhodli se pro tento způsob z důvodu obtížného dovozu obědů.

„Jednou z možností bylo vozit obědy z nemocnice, ale kvůli komplikované dopravní situaci v Táboře by mezi uvařením obědů a jejich předáním do škol uběhla neúměrně dlouhá doba,“ vysvětlila Markéta Brtnová.

Proto se Tábor rozhodl zaplatit nutriční terapeutku, která následně proškolila personál školní jídelny v ZŠ Zborovská, a pravidelně schvaluje jídelníček základky. Roční náklady na nutriční terapeutku se pohybují kolem 20 tisíc korun.

Jak sdělila vedoucí školní jídelny ZŠ Zborovská Hana Sárová, náklady na pořízení potravin pro bezlepkovou dietu jsou sice vyšší než u normálních surovin, ovšem do cen obědů se nepromítají. „S rodiči jsme se domluvili, že dětem na bezlepkové dietě nevaříme polévku, a tím se to finančně vyrovnává. Místo toho dostávají po hlavním jídle zeleninu nebo ovoce,“ upřesnila Hana Sárová.

Budete mít zájem: Obvodní Lékař Průměrný Plat?

Jedinou další školou v okrese, která bezlepkovou dietu připravuje, je Základní škola v Jistebnici. Diety pro diabetiky se na jednotlivých školách řeší dohodou mezi rodiči dětí a vedoucími jídelen.

Ve Strakonicích konzultují jídelníčky se specialistkou

Strakonicko – Strakonické školy mají podle vedoucí odboru školství a cestovního ruchu města Strakonice Libuše Řeřábkové nastavený svůj systém. Ve všech školních jídelnách ve městě dokážou kuchařky upravit stravu tak, aby byla i pro děti se speciálními stravovacími programy.

Ale byla vybrána jedna mateřská a v návaznosti pak další školní jídelny základních škol, které se případně vaří speciální stravu pro děti, které mají alergie na různé potraviny. Jedná se o mateřskou školu Šumavská. V tuto chvíli jí navštěvují čtyři děti s intolerancí lepku.

Speciální nádobí a prostory na vaření stravy pro děti s alergií si vytvořili na ZŠ F. L. Čelakovského, a to jak v jídelně na prvním stupni v Chelčického ulici, tak i na druhé budově, kam chodí starší děti na ZŠ Jezárky.

„Pravidelně konzultujeme jídelníčky s nutriční specialistkou,“ řekla vedoucí školní jídelny na Jezárkách Jitka Šefčíková. Podle jejích slov dětí s různými potravinovými alergiemi přibývá.

V základní škole ve Štěkni se denně vaří pro 189 dětí základní školy a 42 dětských strávníků je v mateřské škole. V tuto chvíli ji navštěvují dvě děti s potravinovou alergií.

Vedoucí školní jídelny Jaroslava Smolová komentuje: „Je to o dohodě s rodiči, pravidelně konzultujeme jídelníček, někdy si děti nosí svoje obědy, které jim ohřejeme, ale stravu dokážeme upravit tak, aby neobsahovala problematické potraviny pro obě děti.

“ Ve Štěkni nejsou kapacitně vybaveni na to, aby mohli vařit odděleně další samostatná jídla, ale snaží se vyjít vstříc.

Bezlepková dieta je velký zásah do rodinného rozpočtu

Čečelovice – Do svých 37 let byla Vendula Zíbarová z Čečelovic více méně zdravým člověkem.

Únavu, bolesti kloubů a svalů nebo potíže se zažíváním připisovala nemalým životním starostem. Samoživitelka se čtyřmi dětmi, vedená na úřadu práce, na kontě nezaviněné dluhy.

Když se ale potíže nemírnily, vyhledala lékaře. Verdikt byl neúprosný – celiakie. V běžné řeči nesnášenlivost lepku.

Jedinou možností byla bezlepková dieta. „Když si vzpomínám na ten okamžik pravdy, ani jsem necítila zklamání nebo strach. Spíše úlevu, že se našla příčina mých potíží,“ vzpomíná Vendula na dobu před šesti lety.

Školní jídelny mají podle ombudsmana vycházet vstříc dietám dětí

Zdroj: Deník / Petr ŠkotkoVendula Zíbarová:
„Děti chodí do ZŠ TGM v Blatné, která ale bezlepková jídla nevaří. Takže dělám obědy doma do krabiček a ve škole jim je ohřejí.“

Ale bezlepková dieta znamená obrovský zásah do rodinného rozpočtu. Běžný chléb pořídíte cca za 25 korun. Půl kilogramu bezlepkového za 80 a více korun. A tak by se dalo pokračovat donekonečna.

Mouka, uzeniny, omáčky. A protože nemůže nic, kde je lepek (směs bílkovin obsažená v pšenici, ječmeni a ovsu), nemůže si dopřát ani doušek vychlazeného piva.

Nic na tom nemění ani skutečnost, že je téměř abstinent.

Jenže neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Vendula nechala vyšetřit také své děti. Dvě mají stejnou chorobu. Rázem stouply problémy do obrovských výšin. „Děti chodí do ZŠ TGM v Blatné, která ale bezlepková jídla nevaří. Takže dělám obědy doma do krabiček a ve škole jim je ohřejí,“ pokračuje Vendula Zíbarová.

A tak třeba obyčejný výlet, který je pro běžnou rodinu jen otázkou volného času, je pro tu její dlouhodobým plánováním a seznamem maličkostí. „Jídlo s sebou, na internetu si najít, zda jsou po cestě obchody bezlepkových potravin a stejně tak i restaurace. A to nemluvím o dost velkých finančních nákladech,“ krčí rameny.

Určitou pomoc jí skýtá pomoc pojišťovny. Ale i ta není tak jednoduchá. „Mám ji díky tomu, že jsem vedená na úřadu práce a mám i čas na účtenky a potvrzení lékařů. Musím dokládat úplně všechno.

Chvilkami mám pocit, že jsme na obtíž,“ zní smutek v jejím hlase.

Malou útěchou při vědomí, že celiakie není v současné době léčitelná, jí tak může být, že se podstatně zlepšily možnosti nákupu bezlepkových potravini v běžných obchodech.

Redaktoři Deníku

Diskriminace? Školky odmítají děti se zdravotní dietou, i když nosí vlastní oběd

Pokud je dítě celiak a vyžaduje speciální dietu, některé mateřské školky ho nemusí přijmout. A to ani v tom případě, že si bude nosit vlastní oběd z domova. Takový přístup ředitelů a ředitelek je ale podle ombudsmanky Anny Šabatové diskriminační.

„Školka v žádném případě nesmí začít na rodiče vyvíjet nátlak, aby dítě docházku do školky ukončilo.

Naopak, je povinností školky hledat a přijmout jiné opatření, zejména umožnit, aby si dítě nosilo z domu vlastní dietní jídlo, které mu školka v době oběda ohřeje.

Pokud by totiž školka odmítla i donášku vlastního jídla, fakticky by úplně znemožnila stravování, což by znamenalo porušení školského zákona a antidiskriminačního zákona,“ uvedla veřejná ochránkyně práv na oficiálním webu.

V posledních letech se na ni totiž obrátilo se stížností několik rodičů – především dětí s celiakií. Upozornili na špatné zkušenosti a odmítání ze strany školek.

Jedna ze stěžovatelek například vnímala jako ponižující a diskriminující, když ředitelka školky odmítla přijmout jejího syna do školky proto, že vyžadoval bezlepkovou a bezlaktózovou dietu.

V tomto případě dokonce školka ani nechtěla dovolit, aby speciální stravu zajistila sama stěžovatelka donáškou.

Konkrétně celiakie je ovšem z hlediska antidiskriminačního zákona považována za zdravotní postižení a stravování ve školkách spadá pod oblast poskytování služeb.

Pokud by školka odmítla připravit dietní stravu a ani by nedovolila rodičům donášku dietní stravy, mohla by se dopustit nepřímé diskriminace v přístupu ke vzdělání z důvodu zdravotního postižení, popisuje na webu ombudsmanka.

Školky jsou vstřícné

Podle průzkumu, který následně úřad uskutečnil, ale ve většině školek vycházejí speciálním požadavkům dětí vstříc. Pouze 5 % dotazovaných školek uvedlo, že požadavek na speciální stravování zamítlo nebo vyhovělo pouze částečně.

„Zjistili jsme, že pokud to jde, snaží se školky s rodiči domluvit například tak, že některá jídla podává školka, některá si dítě nosí z domu. Důvodem úplného odmítnutí byla nejčastěji skutečnost, že se v mateřské škole nevaří a strava se pouze dováží z jiného zařízení,“ shrnuje zjištění z výzkumu Šabatová.

Z 213 požadavků na bezlepkovou dietu vyhověly školky ve 201 případech, tedy u 94 % žádostí, a obdobně ze 155 žádostí o bezlaktózovou stravu školky umožnily tuto dietu 152 dětem, tedy u 98 % žádostí. Školky vycházejí vstříc například i vegetariánům – ze 47 požadavků na vegetariánskou stravu jich 41 vyhovělo (87 %).

Do výzkumu bylo zapojeno 799 mateřských škol zapsaných v Rejstříku škol a školských zařízení.

Alternativní stravování dětí závisí na možnostech školky

Mají školky povinnost vyhovět rodičům, kteří žádají dietní stravu pro své děti trpící celiakií, potravinovou alergií nebo intolerancí, nebo by pro ně chtěli vegetariánskou či veganskou stravu?

Ombudsmanka se pravidelně setkává se stížnostmi a dotazy rodičů, kterým nevyhovuje strava poskytovaná dětem v mateřské školce.

Snahu zajistit dítěti alternativní stravu nejčastěji odůvodňují zdravotním stavem dítěte (typicky má dítě celiakii, potravinovou alergii nebo intoleranci), případně přesvědčením (veganská nebo vegetariánská strava).

Obvykle rodiče namítají neochotu školky zajistit dítěti jiné stravování, ale celkově z podnětů vyplývá především nejistota rodičů, jaká jsou práva jejich dětí, co mohou od školky v oblasti stravování požadovat, jak mají postupovat. Z podnětů je rovněž patrná nejistota školek, jak mají požadavek na alternativní stravování řešit.

Stravování má povahu služby a není součástí práva na vzdělání. V mateřských školách se mimo jiné řídí vyhláškou o předškolním vzdělávání, podle níž má dítě stravování po dobu, kdy je ve školce přítomno, garantováno.

Vyhláška přímo říká, že ředitel či ředitelka mateřské školy má způsob a rozsah stravování dítěte stanovit po dohodě se zákonným zástupcem tak, aby se dítě stravovalo vždy, je-li v době podávání jídla přítomno ve školce.

Školky tedy mají povinnost poskytnout dětem stravu, která splňuje stanovené výživové normy, nemusí se však nutně jednat o stravu, která vyhovuje všem dětem. Ředitelé a ředitelky školek nemají obecně povinnost zajišťovat dětem zvláštní stravu.

Současně jsou ale povinni respektovat zásadu rovného zacházení a zákaz diskriminace. V případě stravování ve školce se to vztahuje zejména právě na děti s celiakií nebo potravinovými alergiemi a intolerancí.

Jejich onemocnění totiž lze chápat jako zdravotním postižení, které je jedním z chráněných důvodů v antidiskriminačním zákoně. Školky mají proto povinnost přijmout přiměřená opatření, aby mohly službu stravování využívat i děti s tímto zdravotním postižením.

Výjimkou by byla situace, kdy by přijetí takového opatření představovalo pro školku nepřiměřené zatížení. To by pak ale v případě sporu musel posoudit soud.

Jako přiměřené opatření obvykle rodiče požadují vaření dietní stravy přímo ve školce nebo její dovážení, případně možnost ohřívání jídla připraveného doma nebo kombinaci doma a v jídelně připraveného jídla (např. jídlo ze školky se doplní doma připravenými bezlepkovými potravinami).

Nelze ale obecně říct, jestli takovým žádostem mají školky vyhovět nebo ne. Vždy je třeba se v konkrétním případě zabývat přiměřeností požadavku vzhledem k možnostem školky, zdravotnímu stavu dítěte apod.

Rodičům proto doporučujeme se v první řadě snažit dohodnout se s ředitelem či ředitelkou na způsobu stravování dítěte, společně hledat řešení, které by vyhovovalo dítěti, školce i rodičům.

Pokud neuspějí a budou přesvědčeni, že školka porušuje své povinnosti při poskytování stravování, je vhodné obrátit se na Českou školní inspekci, která může zjednat nápravu.

V rámci monitorování práv lidí se zdravotním postižením se ombudsmanka plánuje komplexně věnovat problematice celiakie – různým problémům, s nimiž se lidé s tímto onemocněním setkávají. Jedním z dílčích témat bude i stravování ve školkách a školách. Výsledné doporučení by v budoucnu mohlo školám, školkám i rodičům pomoct se v tématu dietního stravování ve školách zorientovat.

Poslání, cíle a působení AZŠJ, z. s. – Asociace zřizovatelů školních jídelen, z.s

Působení Asociace zřizovatelů školní jídelen, z. s. vychází z předpokladu, že zařízení školního stravování, které odpovídá standardu kvality, musí mít nastaveny mechanismy organizace provozu tak, aby obstálo nejen v hodnocení svých zřizovatelů, při kontrolách, ale také při hodnocení svých strávníků a jejich zákonných zástupců.

Standard kvality školního stravování vychází ze základního cíle školního stravování. Tím je nasytit strávníky zdravě a chutně v souladu se specifickými potřebami růstu a vývoje.

Asociace zřizovatelů školních jídelen, z. s.

si plně uvědomuje nesmírný dopad školního stravování na zdraví dětí a dospívajících, za velmi alarmující považuje zjištění, že existuje vysoké procento dětí ohrožených podvýživou a současně dětí, jejichž rodiče mají finanční problémy s úhradou stravného za školní stravování. Výsledky dotazníků a dalších šetření poukazují dále na to, že pro mnohé děti je školní stravování jedinou formou teplého a komplexního jídla za celý den a odkrývají nevyhovující stravovací návyky v rodinách.

V rámci školního stravování dochází k formování důležitých vzorců chování, které se týkají nejenom výživových zvyklostí a chuťových preferencí, ale celkového životního stylu, který si pak strávníci odnášejí do života. Přesto není školnímu stravování ze zákona přiznána výchovná funkce, jedná se pouze o školskou službu, která je součástí hmotného zabezpečení.

Snahou Asociace zřizovatelů školních jídelen, z. s. je dosáhnout toho, aby školnímu stravování byla zákonně přiznána funkce výchovná.

Školní stravování plní funkci zdravě sytící

Strávník se ve školní jídelně chutně nasytí tak, aby z ní neodcházel hladový a aby doplnil obědem energii a živiny v objemu cca 35% jeho denní potřeby.

Porce a složení podávaného jídla jsou přiměřené věku a fyzickým potřebám strávníka.

Školní stravování respektuje výživové potřeby dospívajícího organismu

V období dospívání přeměna látek a energie musí zajišťovat u rostoucího organismu nejen pracovní výkon, obnovu a zachování organismu jako u dospělého jedince, ale také, a to především, musí zajišťovat vývoj a růst. Nedostatek funkčně využitelných živin nebo energie v aktuálním čase vývoje, může způsobit poruchu vývoje nebo funkce vyvíjejícího se organismu a má celoživotní negativní důsledky.

Od strávníka se očekává, že se bude odpoledne věnovat kromě jiného i zájmovým a pohybovým aktivitám. Jídelní lístek je sestaven tak, aby dospívající organismus měl k těmto činnostem dostatečný přísun potřebných živin a energie.

Pro strávníky ze tříd se sportovním zaměřením, strávníkům vykonávajícím sportovní přípravu a strávníkům v konzervatoři, kteří se připravují v oboru tanec, je celková denní výživová dávka zvýšena, na doporučení lékaře tak, jak umožňuje vyhláška o školním stravování.
Nabídka pokrmů v rámci školního stravování není přizpůsobována požadavkům dospělých strávníků.
Školní stravování nabízí plně energeticky a výživově plnohodnotnou stravu také strávníkům s potřebou stravování v dietním režimu.

Školní stravování v rámci systému vzdělávání plní výchovnou funkci

V rámci RVP jsou žáci seznamováni se zásadami správného životního stylu, mezi něž patří i správný přístup k výživě. V tomto směru je tedy potřebná propojenost se vzdělávací a výchovnou složkou.

Propojenost školního stravování se zásadami zdravého životního stylu a zapojení zařízení školního stravování do školních projektů. V rámci vzdělávacího procesu jsou děti, žáci a studenti seznamováni s potřebou správné výživy, která má přímý dopad na jejich vývoj a jsou jim vysvětlována nebezpečí, která jim hrozí v případě alternativního způsobu stravování, především při dodržování striktně vegetariánského, veganského nebo dokonce frutariánského či raw způsobu stravování.
V rámci vzdělávacího procesu jsou děti, žáci a studenti vzdělávání v tom, jak rozvíjet svou tělesnou stránku. Jsou upozorňovány na to, že jejich tělo stavební živiny a energie pro svůj rozvoj potřebuje. Cílem školního stravování není nabízet redukční dietu, pro tento věk, potřeby růstu a vývoje dítěte, nevhodnou.

Školní stravování je veřejné stravování, které je určeno definovanému okruhu strávníků a tomu je přizpůsobeno i prostředí školní jídelny, které je kulturní a motivující:

rozvrh školy je uzpůsoben tak, aby se ve školní jídelně nenahromadil nadměrný počet strávníků, kteří budou nuceni své jídlo sníst co nejrychleji;
skladba stravy učí strávníka sestavovat plnohodnotné stravování a učí, jak má vypadat hlavní jídlo dne (tedy kombinace polévky a hlavního jídla, ne pokrmy jednostranné, typu rychlého občerstvení);

pedagogický dozor podporuje klidnou a pohodovou konzumaci stravy v přátelské atmosféře, bez nutnosti zkonzumovat jídlo co nejrychleji;
prostředí školní jídelny a organizace školního stravování určuje chování strávníků. Strávníci dobu stravování se ve školní jídelně vnímají jako společenskou událost nikoli jako nepříjemnou životní nutnost.
barevné sladění školní jídelny působí optimisticky, jsou voleny barvy, které podporují chuť k jídlu a relaxaci;

na výzdobě školní jídelny se svými např. výtvarnými pracemi podílí sami strávníci;
vybavení školní jídelny působí v maximální míře příjemně, relaxačně a při používání způsobuje minimální hlučnost;
strávníkům je k dispozici dostatečné a udržované zázemí (toalety, šatna, atd.);

v zimních měsících nebo při nepřízni počasí je zajištěn průběžný úklid prostor i během výdeje.

Spolupráce zařízení školního stravování se školou

Zařízení školního stravování je vnímáno jako moderní instituce, která vystupuje jako rovnocenný partner škole a jeho služby jsou využívány např.

zapojením do školních projektů;

zapojením do RVP (kroužky vaření, výchova ke zdraví, pracovní výchova);
při kulturních nebo sportovních aktivitách školy.

zástupce zařízení školního stravování

je zván na pedagogické porady a jeho požadavky, stanoviska, návrhy a námitky jsou brány v úvahu a jsou řešeny;
se účastní třídních schůzek, v rámci nichž má možnost projednat s rodiči připomínky nebo návrhy na školní stravování.

ve spolupráci se školou řeší především

řeší podezření na to, že se strávník rozhodl pro některý způsob nebezpečného alternativního stravování;
případy podezření na to, že strávník trpí poruchou příjmu potravy.

pokud jsou podmínky, podílí se školní stravování na přípravě svačin, popř. i snídaní pro žáky a studenty školy.

Školní stravování je kvalitní veřejnou stravovací službou

Školní stravování v ČR se řídí výživovými normami stanovenými v dohodě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s Ministerstvem zdravotnictví.

Výživové normy vyjadřují, kolik potřebuje zdravý organizmus dítěte a dospívajícího průměrně makroživin a nejdůležitějších mikroživin za den, a to s přihlédnutím k tomu, že potřeba živin se mění vlivem věku, pohlaví, fyzické zátěže.

Jsou v nich uplatněny nejen zásady správné výživy, ale i snahy čelit poruchám z nedostatku nebo nadbytku jednotlivých složek potravy.

Zařízení školního stravování:

používá při přípravě pokrmů svou vlastní „knihu receptur a technologických postupů“, kterou průběžně doplňuje novými recepturami. Receptury, které se neosvědčily, jsou z „knihy receptur“ vyřazeny.
sestavuje jídelní lístky tak, aby:

nabídka splňovala vyváženost v denním a pestrost v měsíčním horizontu;
vyhovovaly sezónní dostupnosti surovin;
splňovaly požadavky na příjem živin a energie pro jednotlivé věkové kategorie strávníků;

v rámci denní nabídky je (pokud má školní jídelna personální a materiální podmínky) nabízena strava pro strávníky, jejichž zdravotní stav vyžaduje dle doporučení pediatra stravování dle dietního režimu;
skladba jídelního lístku je sestavena tak, aby všechny chody spolu tvořily navzájem se doplňující celek.

používá receptury, které:

zajišťuje pitný režim tak, že:
volí technologické postupy přípravy pokrmů, které plně využívají moderní technologické možnosti vybavení kuchyně;

má zavedené postupy kontroly kvality surovin při jejich dodání a postupy při jejich skladování a zpracování;
má vypracované postupy pro případ havárií a nestandardních situací (výpadek elektrické energie, vody apod.).

Personální zajištění školního stravování

Bez spokojeného, odborně způsobilého personálu není možno dosáhnout kvalitní služby.

Zařízení školního stravování má dostatečné personální a odborné zabezpečení. Tedy počet pracovníků je schopen zabezpečit kvalitní stravovací službu, kterou má školní jídelna ve své hlavní činnosti, a to i s ohledem např. na počet jídel na výběr, velikost provozu, počet výdejních míst apod.
Pokud pracovník zařízení školního stravování je v krátkodobé pracovní neschopnosti nebo je dlouhodobě vyřazen z pracovního procesu, jsou vypracovány postupy, jak tuto situaci řešit, aby byla udržena kvalita stravovacího zařízení.
Je podporováno odborné školení pracovníků.

Pracovníkům školního stravování je přiznána výše platového tarifu podle obecně platných pravidel.
Pracovníci školního stravování jsou odměňováni dle stanovených, transparentních pravidel, podle nichž jsou také hodnoceni.

Školní stravování je služba dostupná maximálnímu počtu strávníků

Stravné je stanoveno v rozmezí finančního limitu určeného vyhláškou. Při nákupu surovin je nutno brát ohled na kvalitu a cenu. V tomto ohledu je dobré využívat nestranných testů, které kvalitu a cenu jednotlivých výrobků porovnávají. (např. dTest):

vedení zařízení školního stravování společně s pedagogy si všímá strávníků ze sociálně slabých rodin, které z finančních důvodů nemohou využívat služeb školního stravování a tyto případy řeší ve spolupráci se školou a sociálními partnery;
pokud zařízení školního stravování z důvodu nedostatečného materiálního nebo personálního vybavení nemůže vyjít vstříc strávníkům, jejichž zdravotní stav vyžaduje stravování dle dietního režimu, hledá způsoby jiného možného zabezpečení stravovací služby pro tyto strávníky.

Zařízení školního stravování vychází vstříc zdravotním specifikům strávníků

Vyhláška o školním stravování v § 2 odst. 4 umožňuje poskytovat školní stravování strávníkům, jejichž zdravotní stav podle potvrzení registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost vyžaduje stravovat se s omezeními podle dietního režimu

škola má nastaven garantovaný systém dietního stravování Sekcí výživy a nutriční péče, z. s. Pokud personální nebo materiální podmínky školního stravování neumožňují nastavení systému, je toto Sekcí výživy a nutriční péče, z. s. písemně dokladováno.

Zařízení školního stravování monitoruje spokojenost strávníků