Šedý zákal (katarakta) – příčiny, příznaky a léčba

Toto oční onemocnění je nejčastěji způsobené stárnutím, přesné příčiny jeho vzniku však dosud nikdo neobjasnil. Naštěstí se dnes dá šedý zákal úspěšně léčit.

Šedý zákal (katarakta) je oční onemocnění, při kterém dochází k zakalení normálně čiré oční čočky. Zakalení způsobí sníženou průhlednost oční čočky, brání průchodu světelných paprsků na sítnici, a tak je vidění zastřené, jakoby překryté šedým závojem.

Zpočátku nemusí šedý zákal vidění nijak ovlivňovat, zakalení se však postupně zvětšuje, vidění se zhoršuje a postižený může dokonce přestat vidět. Člověk postižený kataraktou přitom nepociťuje žádné podráždění očí, bolest ani jiné potíže.

Teprve rozsáhlý šedý zákal je na oku vidět.

Katarakta se objevuje zejména v souvislosti se stárnutím, jedná se o přirozený proces stárnutí lidského oka – oční čočky. Nejčastěji se objevuje po 65. roku věku života, ale může se objevit až v osmdesáti. Udává se, že po 75. roce života je tímto onemocněním postiženo více než 75 % populace.

Pravá příčina vzniku katarakty není známa. Je však jisté, že vznik šedého zákalu uspíší vyšší refrakční (dioptrické) vady, některá onemocnění (například cukrovka), záněty a úrazy oka.

 Kromě věku hrají určitou roli dědičné předpoklady, pohlaví (častěji ženy), rasa (černoši), ale i užívání některých léků (kortikoidy, cytostatika apod.), dlouhodobé používání některých očních kapek, metabolická a systémová onemocnění.

Na rozvoj katarakty má negativní vliv také nezdravý životní styl – hlavně kouření, drogy, špatná výživa i nadměrné působení infračerveného a ultrafialového záření. Šedý zákal může postihovat jedno i obě oči.

Katarakta u dětí

Katarakta (šedý zákal) se ale objevuje i u dětí, může být vrozená nebo získaná. Onemocnění je stejné u dětí i u dospělých – jde o onemocnění očí, při kterém dochází k zakalení čiré oční čočky. U seniorů je katarakta mnohem častější než v dětském věku.

Léčba šedého zákalu u dětí se liší od léčby šedého zákalu u dospělých. U dětí je zásadní včasná diagnóza a operační řešení, v pooperačním období je pak důležitá správná dioptrická korekce a stimulace vidění.

Příznaky a projevy katarakty u dospělých

Šedý zákal se projevuje zakalením oční čočky, které způsobí nepříjemné, ale nebolestivé pocity – pokles zrakové ostrosti, zamlžené vidění, citlivost na oslnění, dvojité vidění, zkreslení pozorovaného obrazu, zvyšující se krátkozrakost. Častá je také změna ve vnímání barev – barvy při pohledu přes postižené oko mají jinou intenzitu.

Zkalení čočky se v průběhu času zvyšuje, rychlost rozvoje onemocnění je však individuální, trvá měsíce i roky a může vést až k úplné slepotě. K tomu ale dochází jen v rozvojových zemích. V České republice je šedý zákal operačně odstraněn mnohem dříve, než slepotu způsobí.

Vhodné načasování operace se řídí obtížemi pacienta, jeho zhoršeným viděním, nebo nálezem, který zjistí lékař při očním vyšetření.

Jak se šedý zákal řeší

Kataraktu nelze odstranit žádnými léky ani brýlemi, jedinou možností léčby je operační zákrok, při kterém se zkalená oční čočka pomocí ultrazvuku nebo nejmoderněji pomocí laseru z oka odstraní a nahradí čočkou umělou.

Umělá nitrooční čočka zůstává v oku natrvalo, v průběhu života ji není třeba vyměňovat. Dokonale nahrazuje dioptrickou sílu původní oční čočky, takže volbou vhodného typu čočky lze odstranit krátkozrakost i dalekozrakost.

Pacient si může zvolit také multifokální čočku, která zlepšuje vidění na všechny vzdálenosti. Operace probíhá ambulantně, je nebolestivá a šetrná.

Při operaci na našich klinikách můžete počítat s tím, že vám bude implantována žlutá nitrooční čočka. Je k oku šetrná, má výborné optické vlastnosti a navíc díky svému žlutému filtru omezuje průnik škodlivé části modrého spektra světla do oka a tak preventivně chrání oční sítnici.

Naše kliniky v Praze a Brně jsou vybaveny nejmodernější technikou, a tak můžete podstoupit operaci šedého zákalu pomocí femtosekundového laseru LenSx. Ten umožňuje provést operaci zcela bez dotyku ostrých nástrojů. Každý krok přístroje je řízen a kontrolován počítačem, stejně jako jednotlivé laserové řezy.

Počítačové řízení tohoto přístroje dává navíc operatérům možnost dokonale „otevřít“ pouzdro původní oční čočky, vytvořit tak požadovaný prostor pro přesné umístění umělé nitrooční čočky a navíc během operace zkorigovat také astigmatismus.

Operace šedého zákalu pomocí femtosekundového laseru je největším přínosem v oční chirurgii za posledních 20 let – pacientům přináší pohodlí, maximální přesnost a šetrnost.

Průvodce operací šedého zákalu ke stažení zdarma

Nechte si ZDARMA na váš e-mail zaslat návodného průvodce operací šedého zákalu od NeoVize. Stačí zadat váš e-mail na této stránce: www.operacesedehozakalu.cz a průvodce vám rádi zdarma zašleme.

Šedý zákal (katarakta) – příčiny, příznaky a léčba

Co se děje při šedém zákalu?

Při šedém zákalu jde o poškození čočky. Správná funkce čočky je předpokladem pro zachování zraku. Zrak je nenahraditelná smyslová funkce. Zachování kvalita zraku je základní podmínkou udržení kvality života.

Čočka láme světelné paprsky, které vcházejí do oka tak, že obraz, který vzniká na sítnici je ostrý při pohledu do dálky i do blízka. Každá změna čočky, která snižuje její průhlednost vede ke zhoršení vidění. Přímou příčinou šedého zákalu je zakalení čočky.

Zakalení čočky má šedou barvu, proto mluvíme právě o šedém zákalu.

Stařecká katarakta (stařecký šedý zákal) dominuje

Nejčastější příčinou zkalení rohovky je stařecká katarakta. Ve vzácných případech může být katarakta i vrozená nebo způsobená poraněním, či jinými onemocněními oka. Statisticky jasně a neohroženě dominuje stařecká katarakta. Katarakta je typickým onemocněním seniory. Vyskytuje se po 60 tom roce života a zvyšujícím se věkem její výskyt narůstá.

Příznaky šedého zákalu

Typickým příznakem šedého zákalu je rozmazané vidění. Pacienti to popisují jako postupné mlžení. K tomu se přidává světloplachost, zhoršení vnímání barev i zdvojené vidění. Katarakta postupně progreduje a vidění se zhoršuje. Tak jako přibývají zákaly v čočce tak se snižuje kvalita zraku. Pacient pociťuje zhoršování zraku a vyhledá lékaře.

Protože se při kataraktu jedná o pomalu postupující proces, cítí se pacient “poškozený” často až v pozdním stádiu. Okolí se mu jeví neostře a matně, zamlžené a zkresleně. Kontrasty ztrácejí na ostrosti, barvy na zářivosti. Někdy mívá člověk pocit, že pozoruje všechno jako přes mléčné sklo.

Někteří pacienti se nejprve stěžují na silné příznaky oslnění, když svítí slunce nebo při protiosvětlení, jako při reflektorech protijedoucího auta. Někteří s radostí zjišťují, že si najednou vystačí bez svých brýlí na čtení.

To je způsobeno změnou vlastnosti čočky lámat světlo, která je zapříčiněna zamlžením čočky; postižený se stává krátkozrakejším, čímž se nejprve kompenzuje jeho stařecká dalekozrakost. Někdy se mohou objevovat i zdvojené obrazy.

Diagnostika šedého zákalu

Diagnostika a léčba šedého zákalu patří do rukou očního lékaře, očního lékaře. Základem je přesná a spolehlivá diagnostika. Je třeba vyloučit jiné oční onemocnění, například glaukom a věkem podmíněnou degeneraci makuly.

Léčba šedého zákalu je individuální. Vyžaduje zohlednění všem doprovodných faktorů a přidružených onemocnění.

Katarakta se většinou vyvíjí pomalu, během několika let, ale v některých případech může být tento vývoj podstatně rychlejší.

Diagnóza katarakty je pro očního lékaře jednoduchá a vyžaduje si zpravidla jen vyšetření štěrbinovou lampou, případně po medikamentózním (kapkami) rozšíření zorničky.

Štěrbinová lampa umožňuje mikroskopické vyšetření vnějšího oka a speciálním nasměrováním světla umožní i optický řez okem, takže mohou být dobře posouzeny změny různých struktur týkajících se lokalizace a hloubkového rozsahu. Při rozvinuté kataraktě se čočka může jevit jako bílá. To je patrné už i pouhým okem.

V takovém pokročilém stadiu katarakty může docházet bobtnání nebo zkapalnění čočky s vystoupením částí čočky do přední komory, čímž může být způsoben glaukom. Proto by se člověk měl rozhodnout pro léčbu dříve a nečekat až do takového stavu.

Při vrozené kataraktě je mimořádně důležité to, aby se diagnóza stanovena velmi brzy po porodu, aby byla prognóza podle možností dobrá a nedošlo k takzvané slabozrakosti postiženého oka.

Léčba šedého zákalu je operační

Spolehlivá medikamentózní terapie na odstranění katarakty neexistuje. K dosažení zlepšení zrakové schopnosti se musí provést operace. Operace katarakty je dnes jedním z nejjistějších operačních postupů vůbec.

Mezi všemi operacemi, ať už ve všeobecné chirurgii nebo v jiných operativních disciplínách, je s odstupem absolutní špičkou na celém světě.

Principem operace katarakty je znovuobnovení původní zrakové ostrosti, a to odstraněním zkalené čočky.

Rizika operace šedého zákalu jsou dnes tak malé, že se už nemusí čekat na to, kdy je k odstranění čočky poskytnuta čistě lékařská indikace. Doba operace by měla být stanovena podle přání pacienta a jeho postihu v každodenním životě. Výjimku představuje vrozená katarakta, při které se čas operace musí podle možnosti zvolit co nejdříve po stanovení diagnózy.

Operace šedého zákalu se zpravidla provádí při lokálním umrtvení. U zkušeného operatéra často netrvá déle než 15 až 20 minut. V zásadě existují dvě různé možnosti odstranění čočky: intrakapsulární a extrakapsulární operační technika.

Intrakapsulární

Při intrakapsulární metodě se čočka z oka odstraní kompletně spolu s jejím pouzdrem. Tato technika se používá již jen zřídka, protože možné komplikace jsou zde častější než u extrakapsulární odstranění čočky. Tato metoda se v první řadě používá tehdy, když kontraindikace hovoří proti extrakapsulární metodě.
 

Extrakapsulární

Při extrakapsulární operaci se otevře přední pouzdro čočky, aby se vzápětí odstranilo vnitřek čočky, přičemž chirurg nechává zachovanou zadní stěnu pouzdra. Tak oku zůstane přirozená bariéra mezi zadní a přední částí oka. Nejmodernější formou extrakapsulární operační techniky je takzvaná fakoemulzifikace. Při ní se čočkovité jádro ultrazvukem zmenší a vzápětí se odsaje.

Prognóza

Pokud neexistují žádné další onemocnění oka, jsou vyhlídky na znovuobnovení celkové zrakové ostrosti díky operaci velmi dobré. Míra komplikací operace šedého zákalu je velmi malá.

Při operaci vrozené katarakty je prognóza závislá i na době operace, neboť je tím ovlivněn i stupeň slabozrakosti. Při jednostranné vrozené kataraktě je nebezpečí slabozrakosti velmi vysoké, takže operace zde musí nastat velmi brzy.

Již existující zrak, který se vytváří již v prvních týdnech života, se nedá více ovlivnit ani pozdější operací katarakty.

Prevence šedého zákalu

Dodnes neexistují žádné spolehlivé opatření, které by mohly vytvoření katarakty zabránit nebo ji zpomalit. Při vzniku katarakty hraje s jistotou roli množství faktorů. Jde však hlavně o proces stárnutí.

TIP: Přečtěte si také o zeleném zákalu

VIDEO: Šedý zákal, katarakta – rozhovor s doc. MUDr. Drahomírou Barákovou, CSc

VIDEO: Moderní operace šedého zákalu

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Šedý zákal: příznaky, příčiny a operace

Vážné oční onemocnění známé jako šedý zákal nejčastěji postihuje stárnoucí část populace, může být ovšem i vrozené. Dochází při něm k zakalení čočky, která je za normálního stavu čirá, což brání průchodu světelných paprsků na sítnici a způsobuje zastřené vidění. Ačkoliv přesný mechanismus vzniku této nemoci prozatím není známý, dnes se dá úspěšně léčit pomocí operace.

Co je šedý zákal?

Šedý zákal neboli katarakta je poměrně vážné onemocnění oka, které postihuje oční čočku. Ta spolu s rohovkou láme světlo, aby mířilo přímo na sítnici, má schopnost akomodace, díky čemuž dokážeme sledovat blízké i vzdálené předměty, a zároveň funguje jako přirozená ochrana před škodlivým UV zářením.

Pokud se ovšem u pacienta rozvine katarakta, čočka, která je za normálních okolností čirá, se zakalí a přestane být stoprocentně průhledná.

Zakalení čočky znemožňuje průchod světelných paprsků na sítnici a pacienta trápí zastřené vidění, které působí dojmem, jako by měl oči překryté šedým závojem nebo jako by se na svět díval skrze špinavé sklo.

Problém postupem času nabývá na intenzitě a v nejhorších případech může vést až k úplné slepotě.

Odborný název pro šedý zákal (katarakta), který se dnes celkem běžně používá, původně pochází z řeckého slova katar(rh)aktes. To bylo odvozeno z výrazu katarassein, což v překladu znamená padat dolů. Staří Řekové totiž přirovnávali katarakt k vodopádu. Pokud jde o šedý zákal latinsky, jednalo se o výraz portcullis, který se překládá jako padací mříž.

Šedý zákal: příčiny vzniku

Nejčastějším typem šedého zákalu je tzv. senilní katarakta, která postihuje starší část populace. Vznik šedého zákalu je v tomto případě spojený s přirozeným stárnutím lidského oka, konkrétně pak oční čočky.

Většinou trápí osoby starší 65 let, ale může se objevit i mnohem později, zhruba kolem 80. roku věku. Pokud jde o četnost tohoto onemocnění, údajně se s ním potýkají až tři čtvrtiny pacientů nad 75 let, přičemž častěji postihuje ženy.

Šedý zákal sice patří mezi nemoci, které jsou v naší populaci velice časté, přesný mechanismus jeho vzniku ovšem prozatím není známý.

Ačkoliv senilní katarakta tvoří naprostou většinu případů, s nimiž se lékaři ve svých ordinacích setkávají, toto onemocnění je považováno za multifaktoriální, což znamená, že se na jeho rozvoji podílí více různých faktorů. Svou roli zde kromě věku hraje například:

• pohlaví,
• rasa,
• složení stravy,
• genetické vlivy,
• kouření a užívání drog,
• ultrafialové záření,
• míra znečištění ovzduší,
• radiační působení.

Šedý zákal může vzniknout také v důsledku dlouhodobého užívání některých léčiv (toxická katarakta), jako jsou například kortikosteroidy. Další možnou příčinou tohoto onemocnění je pak úraz či vážnější poranění oka (traumatická katarakta), těžší oční zánět, nádor oka, zánět duhovky, glaukom (zelený zákal) či jiná oční onemocnění.

Tvorbu šedého zákalu ovšem mohou ovlivnit také jiné choroby, kam patří například různá systémová onemocnění, jako je cukrovka, myotonie či tetanie, ale i kožní onemocnění (atopický ekzém) či nemoci kloubů. Mezi další možné příčiny katarakty se pak řadí zarděnky nebo třeba toxoplazmóza a k rychlejšímu rozvoji šedého zákalu mohou přispět i nitrooční operace (například odstranění sklivce).

Někteří pacienti se s tímto onemocněním již narodí (tzv. kongenitální katarakta nebo také vrozený šedý zákal), přičemž zde hraje důležitou roli hlavně dědičnost. Šedý zákal u novorozenců se však může rozvinout také na základě infekce, kterou matka prodělala v průběhu těhotenství. Pokud se šedý zákal u pacientů projeví v mladém věku, označuje se pak jako juvenilní katarakta.

Druhy šedého zákalu

• Subkapsulární katarakta – tento typ se obvykle vyskytuje na zadní ploše čočky. Nejvíce ohroženi přitom bývají pacienti s diabetem a lidé, kteří užívají vyšší dávky kortikosteroidů.
• Nukleární katarakta – jedná se o druh šedého zákalu, který vzniká v centrální zóně oční čočky. Často bývá spojený se stárnutím a může významně ovlivnit počet dioptrií.
• Kortikální katarakta – pro tento druh šedého zákalu, který se vyskytuje v kůře čočky (kolem centrálního jádra), jsou typické bílé, klínovité sklivcové zákalky, které začínají na periferii čočky a postupují až do jejího středu.

Jaké má šedý zákal příznaky?

Pacienty, které trápí zastřené vidění, většinou zajímá, jak se projevuje šedý zákal a podle čeho je možné tento zdravotní problém včas rozpoznat.

Začínající šedý zákal nemusí zrak pacienta nijak výrazně ovlivnit, postupem času se však vidění výrazně zhoršuje.

Dochází k zakalení normálně čiré oční čočky, což brání průchodu světelných paprsků na sítnici a snižuje její průhlednost.

Šedý zákal může být pouze jednostranný, ale často postihuje obě oči. Zakalení čočky následně u pacientů vyvolává celou řadu nepříjemných projevů, jako je pokles zrakové ostrosti, zamlžené vidění, nepříjemné oslňování, citlivost na silnější světlo (například přímé sluneční paprsky), dvojité vidění či zkreslené vnímání pozorovaných předmětů.

Dalším projevem šedého zákalu, na který si pacienti stěžují, je skutečnost, že barvy nejsou tak syté jako dříve či jako na druhém oku.

Lámou se, mají jinou intenzitu nebo odlišné odstíny.

Při pohledu jedním okem se pak pozorované předměty mohou zdát zdvojené až ztrojené, u pacienta narůstá krátkozrakost či astigmatismus a v nejhorších případech může dojít k úplnému oslepnutí.

Příznaky šedého zákalu:

• zastřené vidění,
• rozostřený obraz,
• větší citlivost na světlo,
• jiné vnímání barev,
• dvojité vidění,
• narůstající krátkozrakost,
• narůstající astigmatismus,
• oslňování při nočním řízení,
• omezování zorného pole,
• úplné oslepnutí.

Pokud jde o procesy, které se odehrávají uvnitř oka, u pacientů trpících šedým zákalem dochází k chemickým změnám bílkovin tvořících čočku. Jinak průhledná tkáň čočky, která je tvořená vodou a bílkovinami, se začne zakalovat, což se navenek může jevit jako zbělání nebo zešednutí prostoru zornice.

Některé pacienty pak trápí druhotný šedý zákal, což je zakalení pouzdra čočky.

Rychlost rozvoje onemocnění je velice individuální. Zatímco u některých pacientů ke zhoršení dochází poměrně rychle, u jiných trvá měsíce i roky, přičemž v České republice bývá problém operativně odstraněn dříve, než může způsobit celkovou slepotu. V rozvojových zemích však tato zdravotní komplikace šedého zákalu není výjimkou.

Diagnostika

Máte-li podezření, že se u vás rozvíjí šedý zákal, je nutné navštívit očního lékaře. Toho bude samozřejmě zajímat vaše rodinná anamnéza, ale zároveň se vyptá také na všechny zrakové komplikace, které vás v poslední době trápí. Pak bude následovat oční vyšetření, které vaše podezření na šedý zákal buď potvrdí, nebo vyvrátí.

Lékař změří zrakovou ostrost (s brýlemi i bez brýlí) a refrakci oka.

Při vyšetření se pak zaměří na sklivec a přední část oka, ale centrem jeho pozornosti bude čočka, oční pozadí a periferní sítnice.

Používá přitom různé přístroje, jako je štěrbinová lampa nebo oftalmoskop, přičemž zkoumá také zornicový reflex a pohyby očí. Pomocí tonometru pak může vyšetřit také nitrooční tlak a obvykle se zkoumá i zorné pole pacienta.

Léčba šedého zákalu

Šedý zákal se nedá žádnou terapeutickou cestou zastavit ani zpomalit. Jediným řešením, jak se tohoto problému zbavit, je odstranění šedého zákalu prostřednictvím operace. Během takového zákroku se zkalená oční čočka z oka odstraní a lékaři ji nahradí čočkou umělou. Ta pak zůstává v oku natrvalo a není potřeba ji už nikdy vyměňovat.

Operaci vždy indikuje oftalmolog, probíhá ambulantně, je šetrná a nebolestivá. Umělá čočka navíc nahradí dioptrickou sílu čočky původní, její pomocí lze ovšem odstranit také krátkozrakost nebo dalekozrakost. Pacient si zároveň může zvolit čočku multifokální, která dokáže zlepšit vidění na všechny pozorované vzdálenosti.

Lidé si často myslí, že se šedý zákal musí nechat uzrát, než bude možné podstoupit operaci. To je však hojně rozšířený a zároveň velice nebezpečný mýtus.

Naopak je důležité, aby operace šedého zákalu proběhla co nejdříve, ideálně hned v okamžiku, kdy pacient zaznamená, že se začalo zhoršovat jeho vidění.

Čím pokročilejší katarakta je, tím se čočka stává tvrdší a její odstranění je pak náročnější.

Jak probíhá operace šedého zákalu?

Spoustu lidí, kteří se s kataraktou potýkají, trápí otázka, jaký má operace šedého zákalu průběh. Nejprve se samozřejmě provádí předoperační vyšetření před operací šedého zákalu, aby se lékař ujistil, v jakém je onemocnění stavu. Zároveň s pacientem vybere vhodnou umělou čočku, která nahradí tu původní a případně zkoriguje optické vady.

Zákrok se vždy provádí v lokální anestezii (tzv. topická anestezie). Lékař nejprve oko znecitliví pomocí speciálních anestetických kapek, které se kapou na rohovku a spojivku, a poté dojde k odstranění zkalené čočky. Pacient je během operace při plném vědomí.

Dříve se prováděla hlavně extrakapsulární extrakce, která je dnes ovšem v rozvinutých zemích již překonaná. Momentálně se zkalené jádro čočky odstraňuje rozmělněním pomocí ultrazvuku a odsáním zbytků řízeným podtlakem, což se označuje jako fakoemulzifikace. Do čočkového pouzdra se následně vkládá umělá čočka vytvořená dle požadavků pacienta.

Další metodou je pak odstranění šedého zákalu pomocí femtosekundového laseru, který při operaci plně nebo částečně nahrazuje ultrazvuk a skalpel.

Laserová operace šedého zákalu je totiž přesnější, jemnější a o mnoho šetrnější než ultrazvuk.

Samotný výkon přitom trvá zhruba 15 minut, přičemž celkově s předoperační přípravou zabere odstranění šedého zákalu přibližně 2 až 3 hodiny.

Režim po operaci šedého zákalu

Pokud se pacienti rozhodnou podstoupit zákrok, který kataraktu odstraní, zajímá je také, jak dlouho trvá rekonvalescence po operaci šedého zákalu.

Vzhledem k tomu, že se operace provádí ambulantně v lokální anestezii, následně by měl pacient s doprovodem odejít domů.

Obnova vidění je pak poměrně rychlá, přičemž k úplné stabilizaci zraku dochází zhruba v rozmezí 2 až 4 týdnů.

Zdravotní omezení po operaci šedého zákalu

Především v prvních dnech po operaci šedého zákalu může pacient vnímat pocit mírného škrábání, řezání nebo slzení očí. Pokud ovšem pociťuje velkou bolestivost a pozoruje výrazné zčervenání, světloplachost či náhlé zhoršení vidění, měl by rychle vyhledat lékaře. K prevenci zánětlivé reakce se pak používají kapky na šedý zákal nebo umělé slzy.

A jak se chovat po operaci šedého zákalu? Aby se oko dobře zahojilo, pacient by měl dodržovat pooperační režim a oči příliš nezatěžovat.

Jakékoliv aktivity, kdy se dostaví zraková únava, je dobré po operaci omezit. Během slunečných dnů se doporučuje nosit sluneční brýle, což snižuje namáhání očí.

Vyhnout by se pacient měl návštěvám sauny či bazénu, ale také příliš prašnému prostředí.

Důležité je omezit také činnosti, které zvyšují nitrooční tlak, jako je ohýbání se do hlubokého předklonu, spaní na břiše či na operované straně nebo zvedání těžkých předmětů. Oko si člověk nesmí mnout, líčení se doporučuje nejdříve týden po operaci a pozor si je třeba dávat také na jakékoliv mechanické poškození.

Komplikace po operaci šedého zákalu

Ačkoliv je riziko pooperačních komplikací poměrně nízké, nelze je zcela vyloučit. V časném období po operaci se může dostavit zánět nebo krvácení a pacientům hrozí také změna nitroočního tlaku. Později může dojít třeba k odchlípnutí sítnice nebo ke zkalení zadního pouzdra oční čočky, ale může se změnit i samotná poloha nové čočky.

Šedý zákal: prevence

Brzkému nástupu šedého zákalu se dá alespoň částečně předcházet, pacient tomu však nedokáže zcela zabránit. Důležité je chránit zrak před UV zářením a myslet také na vyváženou stravu, jež bude dostatečně bohatá na antioxidanty, které zpomalují stárnutí tkání. V jídelníčku by neměly chybět hlavně vitamíny A, C a E.

Zdroje: nzip.cz, neovize.cz, wikiskripta.eu

Jedná se o vážné onemocnění oka, které postihuje oční čočku. Ta je za normálních okolností čirá, ovšem při šedém zákalu (odborně katarakta) se zakaluje a přestává být stoprocentně průhledná, což znemožňuje průchod světelných paprsků na sítnici. Pacienti pak pociťují zastřené vidění a trápí je další nepříjemné projevy.

Nejčastější je tzv. senilní katarakta, jejíž rozvoj souvisí s přirozeným stárnutím lidského oka. Jedná se však o multifaktoriální onemocnění, takže při jeho vzniku může hrát roli celá řada faktorů.

Na vině může být například dlouhodobé užívání některých léků, úraz, vážné poranění či onemocnění oka, systémová choroba či nitrooční operace.

U novorozenců se pak někdy objevuje vrozený šedý zákal, který souvisí s genetickými vlivy či infekcí matky v době těhotenství.

Zakalení normálně čiré oční čočky způsobuje celou řadu zdravotních komplikací.

Pacienty trápí pokles zrakové ostrosti, zamlžené vidění, nepříjemné oslňování, citlivost na silnější světlo, dvojité vidění a zkreslené vnímání pozorovaných objektů.

Barvy nejsou tak syté, lámou se, mají jinou intenzitu či odlišné odstíny. Dále může narůstat krátkozrakost nebo astigmatismus a někdy dochází k úplnému oslepnutí.

Jediným řešením, jak se šedého zákalu jednou provždy zbavit, je operace, která probíhá ambulantně, šetrně a bezbolestně. Lékař během tohoto zákroku odstraní zkalenou oční čočku a nahradí ji čočkou umělou. To se provádí pomocí ultrazvuku (fakoemulzifikace) nebo prostřednictvím femtosekundového laseru.

Šedý zákal: příznaky, léčba (katarakta)

Katarakta je onemocnění, které postihuje oční čočku.
Je to část oka, která je uložena za duhovkou a její složení je
převážně z proteinů a z vody.

Čočka funguje na podobném principu jako optika kamery.
Má schopnost měnit svou optickou mohutnost a tím zaostřovat buď na dálku,
nebo na blízko. Láme paprsky jí procházející tak, aby směřovaly do
místa nejostřejšího vidění na sítnici.

Při kataraktě neboli šedém zákalu, jak
již z názvu vyplývá, dochází k zakalování čočky.
Příčinou bývá nejčastěji stárnutí oční čočky, onemocnění
cukrovkou (diabetes mellitus), úraz nebo je navozená léčivy, zejména
kortikosteroidy.

Důvodem, proč dochází ke vzniku zakalení čočky, je změna chemického
složení čočky, hlavně proteinů. Mění se iontové složení, zvýšeně
se zde ukládá pigment a zadržuje se více vody. Čočka tak mohutní,
zvětšuje se její rozměr a zvyšuje se hmotnost.

Při vyšetření na mikroskopické štěrbinové lampě jsou v čočce
patrné kaskádovité bílé útvary, které mohou vzdáleně připomínat
vodopády.

Tyto patologické struktury způsobují pokles zrakové
ostrosti, zejména do dálky, protože paprsky, které
takovou čočkou prochází, jsou lámány do jiných míst na sítnici a jejich
obraz rozluštěný mozkem je neostrý, rozmazaný, jako by se člověk díval
přes mléčné sklo.

Úraz je častou příčinou vzniku
jednostranného šedého zákalu.

Vytvoří se po poranění,
která okem prochází, po tupém úderu do oka, kdy dojde k jeho
pohmoždění, ale i po úrazech elektrickým proudem.

Samozřejmě, že není
pravidlem, že praštíte-li se do oka, případně se vám do oka zabodne
nějaký předmět, že hned musíte myslet na vznik zákalu! Ale je dobré
vědět, že taková možnost existuje.

Tak zvaná toxická katarakta je způsobena léčivy,
konkrétně kortikosteroidy (bližší popis níže),
miotiky (látky, které působí uměle zúžení zornice) a
některé účinné látky, které jsou součástí látek ovlivňujících
psychiku. Vznik zákalu je závislý na dávkách léků a to je někdy
problém, protože každý organismus reaguje po svém, pro každý má taková
již „nebezpečná“ jinou hodnotu.

Šedý zákal se může vyskytnout i jako přidružené
onemocnění jiných chorob, jmenujme zde kupříkladu zelený zákal
(glaukom).

Toto onemocnění může být i vrozené. Vrozená
(kongenitální) katarakta se může vyvinout u plodu, jehož matka prodělala
během těhotenství infekční chorobu.

Rizikové faktory šedého zákalu

Jsou různorodé, proto si je probereme jeden po druhém.

1.) UV záření – hlavně dlouhodobé vystavení očí
slunečním paprskům bez dostatečné ochrany. Je nutné používat sluneční
brýle, které mají schopnost odfiltrovat převážnou většinu škodlivých
paprsků UVA i UVB. Nejdůležitější je ochrana očí malých dětí.

2.) Kouření – zvláště dlouhodobě kouření 15 a
více cigaret za den zvyšuje pravděpodobnost vzniku šedého zákalu
trojnásobně.

3.) Cukrovka – u diabetiků se katarakta vyskytuje
dříve a častěji, než u zdravé populace.

4.) Obezita

5.) Léčba kortikosteroidy – kortikosteroidy jsou látky,
které se žně v lidském organismu tvoří a to kůrou nadledvin. Jsou často
využívané k léčbě širokého spektra chorob.

Léčba bohužel přináší
řadu nepříznivých vedlejších účinků a jedním z nich je právě
možnost vzniku šedého zákalu. Bohužel není známa bezpečná dávka
kortikosteroidů, při níž by nežádoucí účinky nevznikaly.

Co se týče
vzniku šedého zákalu, je dávka velmi individuální jedinec od jedince.

6.) Genetická dispozice – dědičný výskyt šedého
zákalu v rodině může vývoj tohoto onemocnění urychlit. Katarakta se tak
může vyvinout v ranějším věku.

Prevence šedého zákalu

Oči jsou citlivým orgánem a je třeba se o ně opravdu starat. V době
slunění je chránit kvalitními slunečními brýlemi,
omezit kouření a změnit stravovací návyky
a životní styl, aby se předcházelo obezitě, která může mít na rozvoj
onemocnění také vliv.

V případě cukrovky je lze jen doporučit dodržování dietního režimu
a pravidelné kontroly očním lékařem.

Příznaky a projevy šedého zákalu

Šedý zákal je onemocnění, které se vyvíjí pomalu,
takže v prvních fázích o něm nemáte ani tušení, protože vás nijak
neomezuje. Jakmile se čočka zakalí více, začněte to pociťovat
snížením zrakové ostrosti, zejména do dálky. Najednou ani
s brýlemi nejste schopni na dálku přečíst ceduli nebo poznat dopravní
značku.

Vidění se postupně stává zamlžené, jako byste se
dívali na svět přes mléčně zakalené sklo. Začíná najednou vadit
prudké osvětlení, protože pacient má pocit, že ho oslňuje, i když před
tím mu stejná intenzita světla problémy nedělala.
Je také možné, že každým okem uvidíte jinak ostré barvy předmětů.

Léčba šedého zákalu

Léčba šedého zákalu vede jen cestou operace. Jiná
možnost bohužel není k dispozici. Možností, jakým způsobem operovat je
několik, ale všechny sledují stejný cíl. Cílem je odstranit
čočku, v níž došlo k zakalení.

Možnou variantou je například operace, která je pojmenovaná
extrakapsulární extrakce. V překladu to znamená vyjmutí
čočky z jejího pouzdra. Pouzdro se zachovává a je do něj vložena
(implantována) čočka umělá, která zajistí, že pacient
na oko i nadále uvidí. Operace se provádí pod mikroskopem.

Základním důvodem k operaci je pokles zrakové ostrosti, ale indikace je
velmi individuální a vždy je třeba brát v úvahu potřeby a přání
pacienta. Časná operace je vhodná u pacientů, kteří navíc mají
zelený zákal.

Člověk si ale musí na oko dávat dobrý pozor, protože je zde možnost,
že vlivem prudkého nárazu dojde k uvolnění čočky z pouzdra a ta může
„vypadnout“ do vnitřku oční koule. Příznak je jeden a dosti jasný –
okamžitě na oko přestanete vidět.

Jak si pomoci sám

V tomto případě je nejlepší pomocí navštívit včas očního
lékaře, který jediný může v léčbě pomoci, protože jak již bylo
řečeno, jedinou možnou terapií je zde operace. Prvotní informace vám podá
také lékařská online
poradna.

Komplikace šedého zákalu

Komplikací je snížení zrakové ostrosti.

Diskuse

• Čeká
  mě operace šedého zákalu
• Šedý
  zákal operace Motol – dítě 1,5 roku

Další názvy: katarakta, cataracta

Šedý zákal (katarakta)

U katarakty je zakalena oční čočka, odtud pochází i název „šedý zákal“. Jednou z nejčastějších příčin katarakty je pokročilý věk. Člověk postižený šedým zákalem
vidí čím dál rozmazaněji a méně ostře, jako kdyby měl před očima
závoj. Barvy vnímá matněji a reaguje citlivěji na jasné světlo.

K poruchám vidění, resp. zakalenému zraku, však mohou vést i jiné příčiny. Kataraktu lze léčit operačním zákrokem, při kterém je z oka vyňata zakalená čočka (viz článek Oko: struktura a funkce) a nahrazena čočkou umělou.

Katarakta: co to je?

Katarakta je onemocnění oka, při kterém dochází k zakalení čočky a následkem toho i k poškození zraku. Zákal může být různě silný a většinou se vyvíjí postupně. Poruchu vidění postižený člověk většinou zaznamená až v pokročilejším stadiu onemocnění
.

Katarakta může mít různé příčiny vzniku:

• věk – převážná většina případů (asi 90 %) se vyskytne v průběhu stárnutí; u tzv. senilní katarakty (stařeckého zákalu, lat. cataracta senilis) se zrak zhoršuje postupně;
• různá systémová
  onemocnění (např. cukrovka
  , tetanie
  , myotonie, atopický ekzém
  , Downův syndrom
  apod.) nebo onemocnění oka (např. uveitida
  , nitrooční záněty); k rychlejšímu rozvoji katarakty většinou dochází i po nitroočních operacích (např. operační léčba glaukomu
  nebo odstranění sklivce);
• poranění oka;
• působení záření (rentgenové záření
  , radioaktivní záření, tepelné záření); málokdo si uvědomuje, že ke vzniku senilní katarakty může přispět i intenzivní sluneční záření;
• pravděpodobně i některé léky, např. kortizon
  .

U vrozeného šedého zákalu hraje roli dědičnost: takto postižené děti mají zakalenou čočku již od narození. Kromě dědičného šedého zákalu
se u novorozenců může vyskytnout i tzv. získaný šedý zákal (např. pokud matka během těhotenství prodělala infekci
zarděnek). U dětí postižených galaktosemií se může vyskytnout tzv.

galaktosemická katarakta. Galaktosemie je vrozená porucha metabolismu
, v jejímž důsledku organismus neumí správně odbourávat cukr; tato porucha se však vyskytuje poměrně vzácně. Šedý zákal, který se projeví v mladém věku, se označuje jako juvenilní katarakta. Odborníci rozlišují různé typy juvenilní katarakty, jedním z nich je tzv.

koronární
katarakta.

Diagnóza šedého zákalu

Při anamnestickém
rozhovoru se oční lékař pacienta důkladně vyptá na všechny obtíže a problémy související se zrakem.

Následuje oční vyšetření pomocí různých měřicích přístrojů, které potvrdí či vyvrátí podezření na šedý zákal. Lékař přesně změří zrakovou ostrost i refrakci oka (ta se měří pomocí přístroje označovaného jako refraktometr). Zrak se měří s brýlemi i bez brýlí; lékař přitom používá tabulku určenou k měření zrakové ostrosti nebo speciální projektor.

Kromě vyšetření sklivce
, přední části oka, kde je centrem lékařovy pozornosti zejména čočka (vyšetření pomocí štěrbinové lampy), a očního pozadí
(pomocí oftalmoskopu
neboli „očního zrcátka“) se lékař zaměří na vyšetření zornicového reflexu a pohybů očí
. Aby lékař mohl řádně vyšetřit čočku a periferní sítnici
(část sítnice sloužící k perifernímu vidění), nakape do pacientova oka mydriatikum, což je roztok s látkou rozšiřující zornici.

Lékař může navíc vyšetřit i nitrooční tlak
(pomocí přístroje označovaného jako tonometr) a zorné pole, případně pomocí specializovaných přístrojů provést i některá další vyšetření oka.

Léčba šedého zákalu

Metodou volby při léčbě šedého zákalu je operační zákrok, při kterém je z pacientova oka vyňata jeho přirozená (avšak zakalená) čočka a nahrazena čočkou umělou. Tento zákrok je pacientům doporučován v případech, kdy se již cítí výrazněji omezeni v práci i ve volném čase (např.

při čtení nebo při řízení auta) a nezvládají již každodenní činnosti tak dobře jako předtím. Na operaci většinou není nutné spěchat. Za jistých okolností se však potřeba operačního zákroku může stát naléhavou (např. u tzv. přezrálé katarakty, kdy se tkáň čočky „rozpouští“), v některých případech naopak nelze operaci provést vůbec (např.

když je u pacienta zároveň diagnostikováno i jiné onemocnění oka).

Poznámka: Léčebný plán by měl být v každém případě konzultován s očním lékařem a pacient by měl chodit na pravidelná kontrolní vyšetření. Jedině tak může lékař zjistit, zda a jak šedý zákal postupuje, a podle toho pacientovi navrhnout vhodný termín operace.

Oční lékař informuje pacienta o různých typech čočky, o samotné operaci, jejích výhodách a rizicích, a také o tom, na co by si pacient po operaci měl dávat pozor. Samotný chirurgický zákrok pak lze provést ambulantně (tak je tomu ve většině případů) nebo za hospitalizace
.

Operace probíhá nejčastěji v lokální anestezii
(místní znecitlivění), jen zřídka je zapotřebí provádět operaci v celkové anestezii
. V průběhu operace chirurg původní čočku zmenší a odstraní a na její místo implantuje umělou čočku (tzv. nitrooční čočka). Umělá čočka většinou zlepší vidění do dálky.

Má-li pacient po operaci potíže s viděním
na blízko, lze tuto vadu korigovat brýlemi na čtení.

Pro léčbu katarakty zatím neexistuje žádný lék, jehož účinnost by byla vědecky prokázána. U některých pacientů se alespoň na nějakou dobu podaří zhoršování zraku „korigovat“ pomocí brýlí nebo kontaktních čoček.

Operace u kojenců a malých dětí

Operaci u novorozenců s vrozenou kataraktou je potřeba provést co možná nejdříve, aby bylo minimalizováno riziko vzniku tupozrakosti, která by pak mohla přetrvávat po celý život. U dětí se oko i trojrozměrné vidění teprve vyvíjí a během několika málo let se refrakce oka silně mění.

Při operačním zákroku u kojence je odstraněna jeho zakalená čočka, do věku jednoho roku je oko ponecháno bez čočky. Po dosažení jednoho roku věku je do oka dítěte implantována
umělá nitrooční čočka.

U některých dětí je potřeba korigovat refrakční vadu
pomocí kontaktních čoček nebo brýlí; často je nutné léčit i tupozrakost, která se většinou po chirurgickém zákroku objeví.

Na koho se mohu obrátit?

Kataraktu diagnostikuje oční lékař (neboli oftalmolog či odborný lékař v oboru oční lékařství), který pacienta zároveň informuje o možnostech léčby a případně mu doporučí operační zákrok.

Rodiče nebo zákonní zástupci
by měli nechat co možná nejdříve vyšetřit zrak dítěte, pokud zpozorují nápadné nebo podezřelé změny. Vyvíjející se zrak dítěte může posoudit i jeho ošetřující dětský lékař
v rámci všeobecných preventivních prohlídek, který v případě potřeby může vydat doporučení k vyšetření u očního lékaře
.

Na diagnostiku
a léčbu onemocnění očí se specializují oční ambulance v nemocnicích. V některých případech může být vyžadována hospitalizace pacienta na specializované klinice či oddělení. Na procesu diagnostiky a léčby se však někdy mohou podílet i lékaři jiných odborností, např. diabetologové
(u pacientů trpících cukrovkou) apod.

Na diagnostice a léčbě se mohou podílet i optometristé
, kteří vyrobí a upraví optické pomůcky a poučí pacienta, jak má s těmito pomůckami manipulovat. Optometristé však neprovádějí oftalmologické vyšetření.