Saturované (nasycené) tuky – co to je a proč jsou nebezpečné?

​

Jak to s těmi tuky vlastně je?

A kolik a kterých je nutno denně zkonzumovat?

Nejdříve si zkusíme opět tuky co nejjednodušeji popsat (odborníci prominou). Jde vlastně také o „řetězy“, ale z atomů UHLÍKU. A těmto řetězům se říká MASTNÉ KYSELINY.

Opět se spolu drží za ruce (vazbou).

Někdy se drží jen jednou vazbou, těmto tukům říkáme NASYCENÉ MASTNÉ KYSELINY, a jindy se drží pro jistotu dvojnou vazbou i několika dvojnými vazbami v jednom řetězci.

Čím víc dvojných vazeb mají, tím jsou větší „fiflenky“, co se tepelné stálosti týká. …Ale „fiflenky“ naše tělo potřebuje více a jsou nám prospěšnější než nasycené mastné kyseliny. Ty ovšem také potřebujeme. Takže vidíte, že všichni jsou k něčemu dobří. Tak je to i v životě. Každý zastává nějakou velice důležitou funkci a jen je nutné vědět jakou a proč.

Na začátku bychom si mohli rozdělit tuky podle zdroje, to byste všichni jistě dokázali.

Podle zdroje tedy dělíme tuky na:

ŽIVOČIŠNÉ – obsahují většinou nasycené mastné kyseliny (jednu výjimku přece jen najdeme. Jsou to RYBY. Tváří se „živočišně“, ale … dočteme se dál ).

ROSTLINNÉ – obsahují nenasycené mastné kyseliny (a zde je další výjimka – a tou je třeba čokoláda). Ta vypadá, že je rostlinná, ale… nenechme se zmást .

Toto dělení není z pohledu výživy nejdůležitější, ale pár informací o zdrojích je jistě užitečné znát.

Na co tedy přikládáme ve výživě větší důraz, jsou již zmíněné mastné kyseliny. Už víme, že si je můžeme představit jako různě dlouhé řetězce navázaných atomů uhlíku a podle toho, jakou vazbou společně „drží“, je dělíme podle nasycení do dalších důležitých skupin.

NASYCENÁ MASTNÁ KYSELINA (SFA)

Neobsahují žádné dvojné vazby v uhlíkovém řetězci, a proto jsou tepelně stálejší. Tuky v nasycené formě jsou vhodné ke smažení, protože vydrží vyšší teplotu.

Nejsou to žádné „fiflenky“! Takže nasycené mastné kyseliny jsou přítomny především v tucích živočišného původu (sádlo, tuk v mase, mléčný tuk).

Z rostlinných zdrojů nasycené mastné kyseliny obsahuje palmojádrový tuk, kokosový tuk (který se přidává jako rostlinný zdroj tuků do zmrzlin a mražených krémů), kakaové máslo (tady je ukrytá čokoládka) a veškeré ztužené pokrmové tuky, které jsou součástí téměř všech cukrářských dobrot!! (oplatky s náplní, polevy z polotovaru, výrobky z listového těsta, zákusky, müsli tyčinky). … Tyto ukryté tuky se tváří skoro až nevinně, ale opak je pravdou .

Konzumaci nasycených mastných kyselin bychom měli snižovat na minimum!

Kontrolní otázka pro Bohuša …“Když už smažit, tak na jakém tuku, Bohušu?“ … ANO,ANO, na sádle. A nebo na jiném zástupci nasycených mastných kyselin.

Žádná „fiflenka“ není na smažení stavěná! Snadno by se přepálila a způsobila by nám víc škody než užitku. Takže ještě jednou, pokud budu chtít osmažit (delší doba) řízek anebo kapra, nejlepší bude zvolit některý ze „stálých“ tuků.… Sádlo, palmový olej.

A jaké jsou tedy „bezpečnější“ a zdravější tuky? Jistě je dobře znáte.

Mezi zástupce „zdravých“ tuků patří:

NENASYCENÉ MASTNÉ KYSELINY (UFA) – obsahují ve svém řetězci 2 a více dvojných vazeb. Ha, tady už začíná naše řada „fiflenek“. Znamená to, že NEJSOU příliš tepelně stálé, takže smažit na rostlinných olejích zcela jistě vhodné NENÍ!!!! Krátkodobě teplotu vydrží, orestovat kuřecí maso na nich jistě můžeme, ale žádné dlouhé „povalování“.

Nenasycené mastné kyseliny jsou pro naše tělo esenciální (neumí si je vyrobit samo), a tak je nutné tyto tuky přijímat v potravě. Mezi důležité zástupce nenasycených mastných kyselin patří kvalitní rostlinné oleje, ořechy a ryby.

Obzvláště polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) jsou pro naše zdraví velice prospěšné. Konzumace PUFA omega-3 vede dokonce i ke zlepšení glukózové tolerance a zlepšení stavu inzulínové rezistence, k celkovému poklesu glykemie a množství tuků v krvi.

PUFA – omega 3 má vynikající vliv na prevenci onemocnění srdce a cév a dokonce dokáže i obnovit napáchané škody předchozího nesprávného životního stylu, souvisejícího s nadměrnou konzumací „špatných“ tuků a jednoduchých cukrů.

Nenasycené mastné kyseliny by měly tvořit 2/3 z celkového příjmu tuků a tuky společně asi 30% z celkového energetického denního příjmu!V praxi to znamená, že pokud nemáme nadváhu a jsme-li dospělí, mohli bychom si sami vypočítat ideální množství přijatého tuku následujícím pomocným přepočtem.

Nemáme-li nadváhu, můžeme si dopřát 1g tuku/1kg váhy/den.

Příklad: Mamka Jitka, která váží 55 kg a nadváha ji jistě netrápí, může denně zkonzumovat okolo 55 g tuků. To ji bude stačit na pokrytí denních „nákladů“.

Děti jsou na příjem tuků malinko náročnější. V období tělesného a duševního rozvoje potřebují více všech živin než my dospělí.

Tak a máme to za sebou. Společně si tedy pojďme shrnout, co jsme se o tucích dozvěděli​.

Kdy tuky (ne)škodí?

Mezi lidmi je rozšířen mýtus, že vše „tučné“ automaticky znamená nezdravé. Jaký je názor odbornice na výživu?

Tuk patří k základním makroživinám, které bychom v jídelníčku rozhodně neměli opomíjet. Tuky dělíme podle původu buďto na rostlinné a živočišné, anebo podle struktury (nasycení) na nasycené a nenasycené.

Mezi nasycené (též saturované) patří převážně živočišné tuky, které bývají obecně označovány jako škodlivé, to však není úplně přesná informace. V malém množství jsou pro nás vhodné – pokud si tedy dopřejeme rozumnou porci libového masa, vajec a mléčných výrobků několikrát týdně, je to zcela v pořádku.

Problém nastává v případě, když tuk zoxiduje či změní svoji přirozenou strukturu. To se stává například zahřátím na vysokou teplotu, průmyslovým zpracováním či žluknutím – tuk v této podobě je pro náš organismus toxický.

Z toho důvodu doporučuji vyhýbat se praženým ořechům, uzeninám, smaženým jídlům a ztuženým tukům, které jsou například přítomny ve většině průmyslově vyráběných cukrovinek.

Zdravé tuky, které nalezneme převážně v rybách, čerstvých ořeších, semenech či za studena lisovaných olejích, jsou naprosto nezbytné pro zdraví nervové soustavy, reprodukčního ústrojí, kardiovaskulárního a imunitního systému. Kromě toho napomáhají správnému metabolismu (a dokonce i zdravému hubnutí), snižují riziko deprese a kognitivních poruch, vyživují pokožku a mají mnoho dalších přínosů…

Často se hovoří o zdravotních benefitech nenasycených mastných kyselin. Jaké potraviny bychom si měli dopřávat, chceme-li tělu zajistit dostatek těchto látek?

Mezi nenasycené mastné kyseliny patří mononenasycené a polynenasycené mastné kyseliny. Z této skupiny jsou nejznámější omega-3 a omega-6 mastné kyseliny, které ve správném poměru zdraví prospívají.

Omega-3 se v různých poměrech nacházejí ve lněném či konopném semínku, sójových bobech, vlašských ořeších, pšeničných klíčkách, studenovodních rybách a měkkýších. Trochu překvapující je, že je najdeme i v ostružinách.

Omega-6 jsou obsaženy v listové zelenině, oříšcích a semenech obecně, zrnech a rostlinných olejích.

Které typy tuků obyvatelům Česka nejčastěji chybí s ohledem na geografickou polohu naší země a zažité stravovací návyky z dob dávno minulých?

Jednoznačně je to konzumace omega-3 mastných kyselin, které se kromě ořechů ve větším množství nacházejí zejména v tučných rybách, jako je losos, tuňák, halibut, sardinky a makrely.

Jejich nedostatek pak způsobuje významný nepoměr mezi příjmem omega 6 a omega 3, což posléze snadno vede k různým zánětům.

A zánět je počátkem mnoha chorob – kardiovaskulárních obtíží, diabetu, onkologického bujení, kognitivních poruch, jako je například Parkinson, Alzheimer, stařecká demence a celé řady dalších.

Lze jejich nedostatek kompenzovat doplňky stravy?

Pokud nezměníme jídelníček celkově, tak si pouze zařazením doplňku s obsahem omega-3 (například rybího tuku) nebo lžíce lněného oleje do stravy moc nepomůžeme. Jídelníček musí být brán jako celek.

Z hlediska tuků je však určitě nezbytné pohlídat si poměr konzumace omega-6 ku omega-3. Západní společnost se pohybuje kolem průměru 16–20 : 1.

Správný poměr, který si dokáže poradit například s zánětem revmatoidní artritidy a jinými chronickými chorobami, je však 3 : 1. V praxi to tedy znamená výrazně snížit příjem omega-6.

Na jaře se mnoho lidí ve snaze zhubnout vrhá po výrobcích s označením light, je to rozumné řešení?

Light výrobky obsahují místo tuku cukr, v horším případě pak glukózový fruktózový sirup a nebo umělá sladidla, stevii, různá plnidla a škroby. Při hubnutí si jejich konzumací nijak nepomůžeme, neboť cukr, který tělo nespotřebuje, je stejně přeměněn na tuk.

Navíc v potravinářském průmyslu často používaný glukózo-fruktózový sirup má prokázanou spojitost mj. se vznikem diabetu a v některých případech dokonce s onkologickým bujením. Umělá sladidla včetně zdravějších náhražek, jako je stevie, nadměrně stimulují slinivku a diabetes mohou zapříčinit také.

Konzumace výrobků označených jako light tedy rozhodně není vhodným řešením.

Jak tedy rozumně odlehčit stravu po zimních hodech?

Vsadila bych na kvalitní vývar, zeleninové polévky, dušenou zeleninu, ryby nebo drůbeží maso a rýži, vše ve vyváženém poměru a rozumném množství. Zcela stěžejní je také dostatek čerstvé zeleniny a ovoce.

Samozřejmostí by mělo být omezení konzumace červeného a tučného masa, jakýchkoliv přepálených tuků, smažených potravin a dalších pokrmů s vysokou koncentrací tuku obecně.

Dále je nutné z jídelníčku vypustit potraviny s obsahem jednoduchých cukrů (sladkosti, bílé pečivo, průmyslově vyráběné limonády a alkoholické nápoje).

Pokud nemáte nějaké zdravotní obtíže, můžete zkusit i jednodenní částečný půst, během něhož budete pít pouze tekutiny – filtrovanou vodu, zeleninové džusy, bylinné čaje či miso polévku. Určitě ale pružně reagujte na potřeby svého těla, základem je nevychylovat organismus a psychiku z rovnováhy extrémy a drastickými opatřeními.

Kateřina Boesenberg BHSc, ND

Kvalifikovaná klinická naturopatka a nutriční terapeutka. Vzdělání získala v australském Sydney. Od začátku studií v roce 2003 spolupracovala s naturopatickými klinikami a zdravotnickými zařízeními s rozličným odborným zaměřením, aby získala co nejširší zkušenosti v oboru. Roku 2005 založila vlastní naturopatickou poradnu. Na počátku roku 2010 se přestěhovala ze Sydney do Prahy a vede privátní praxi v Čechách. V roce 2013 založila Českou naturopatickou společnost, jejímž cílem je mj. přiblížit naturopatii české veřejnosti.

Více na: www.klinickanaturopatie.cz

Autor: Eva Karlasová

Časté mýty a skutečnosti ve výživě

Mýty a fakta ve výživě nebo doplňcích stravy, to by mohlo být nekonečné téma. Problém je ten, že většina lidí věří všemu, co je na internetu napsáno a nesnaží se danou problematiku probrat hlouběji a zjistit, jak to doopravdy funguje.

Tyto zavádějící informace ve fitness často bývají založeny na nejasných nebo špatně zpracovaných studiích, ze kterých se vyvodí špatné, a hlavně nepravdivé účinky.

Takovýchto různých mýtů na internetu můžeme najít stovky, já tu pro začátek vybral 10 příkladů, které si tu podrobněji vysvětlíme, abyste se nemuseli dále obávat nějakých vedlejších nebo zdravý škodlivých účinků.

Sacharidy ve večerních hodinách

Musím říct, že tohle je patrně ten největší, nejvíce probíraný mýt, se kterým jsem se kdy setkal.

Je až smutné, kolik lidí se tímto nepsaným pravidlem řídí, ale málokdo vlastně ví, že se sacharidů ve večerních hodinách nemusí vůbec obávat.

Každý, koho znám mi vždycky tvrdil, že sacharidy se nemají jíst po páté hodině večerní, vlastně ani nevím, jak tento mýt mohl vzniknout, zřejmě se všichni obávali, že z toho rapidně ztloustnou…

Můžu vám ale říct, že já sám dlouhodobě konzumuji sacharidy ve večerních hodinách a nijak se to na mně nepodepisuje ve formě tukové tkáně.

Vždyť vaše jídlo nepozná, kolik je zrovna hodin, v těle se bude chovat pokaždé stejně, nezáleží na tom, jestli si dáte rýži ráno, v poledne nebo večer.

Celá tato problematika hubnutí je dána tím, že jednoduše přijímáme příliš velké množství kalorií, které naše tělo za den nedokáže spálit, to je ten důvod, proč člověk přibírá.

Moje rada je tedy taková, že se sacharidů večer rozhodně nemusíte bát, pokud máte dobře vyvážený jídelníček a víte, kolik kalorií můžete denně zkonzumovat tak stejně nepřiberete, rozhodně ne vinnou sacharidů.

Když hubnu, musím vynechat tuk

Hubnutí je sice primárně o tuku, nicméně o tom, který dokážete využít jako energetický zdroj pro vaše pochody v organismu.

Hubnutí je tedy zejména hlavně o tom, jestli dokážete svoje tělo dostat do kalorického deficitu, aby dokázalo využít svoje vlastní zásoby tuku.

Pokud bude právě v tomto stavu, tedy v negativní energetické bilanci, nebude mít důvod a ani prostor pro to, aby si ukládalo další zásoby, bude je muset naopak vydávat.

Pravda je tedy taková, že tuku můžete teoreticky zkonzumovat kolik budete chtít, musíte si jen dávat pozor na to, abyste vaše tělo udrželi v tzv. kalorickém deficitu.

Správné řešení: přijímejte 1 g/kg tuku denně a omezujte svůj energetický příjem ve formě sacharidů

Nasycené (saturované) tuky jsou nezdravé

Před několika lety se snažili odborníci na zdraví určit příčinu nadváhy, obezity a prudkého nárůstu srdečních onemocnění.

Jako viníka zvolili právě nasycené (saturované) tuky, ale neuvědomili si, že lidstvo konzumovalo nasycené tuky ze zvířat a z mateřského mléka už od počátku věků.

Strava kmenů Tokelajů, Masajů a Inuitů obsahuje více než 50 % nasycených tuků a vykazují výrazně lepší zdraví kardiovaskulárního systému.

Současné studie potvrzují, že nasycené tuky nemají nic společného se srdečními onemocněními, na rozdíl od rafinovaných olejů, hydrogenovaných tuků a cukrů.

Příjem velkého množství bílkovin poškozuje ledviny

Tohle je další mýt, který slýchám velice často, ale opět to není vůbec pravda.

Současná vědecká studie tvrdí, že ani dlouhodobě zvýšený příjem bílkovin u zdravých lidí nemá žádný negativní vliv na ledviny.

Bavíme se tu o rozmezí bílkovin mezi 1,5 – 2,2 g/kg a u sportovců dokonce až 3 g/kg. Ani takto vysoká konzumace bílkovin nemá žádné negativní účinky, stačí dodržovat tyto zásadní pravidla.

Nejdůležitější ze všeho je dodržovat pitný režim (při vyšším příjmu bílkovin je vhodné navýšit i příjem vody).
Nenavyšovat množství bílkovin skokově, ale postupně (při skokovém zvýšení by se opravdu zdravotní problémy mohly vyskytnout).

Nadbytečné množství kreatinu poškozuje ledviny a způsobuje vypadávání vlasů

Kreatin je ten nejvíce prostudovaný a nejbezpečnější doplněk stravy vůbec. Nemá žádné negativní vlastnosti, je to látka tělu vlastní (tělo si ji samo vytváří). Na druhou stranu tato informace o poškození ledvin má své opodstatnění, ale pozor by si měli dávat pouze lidé, kteří trpí nějakou nemocí ledvin anebo ti, kteří užívají diuretika.

Co se týká vypadávání vlasů, které je zapříčiněno kreatinem to se také vyvrátilo. Bylo provedeno mnoho studií v tomto ohledu a ani jedna z nich nevykazovala ani sebemenší vliv kreatinu na vypadávání vlasů.

Umělá sladidla mají karcinogenní účinky

• Tady je nutné podotknout, že všechna sladidla musela být schválená v EU, to znamená, že prošla důkladným testováním a posouzením z hlediska zdravotní nezávadnosti a jsou tedy pro nás naprosto bezpečné, tedy alespoň v mezích doporučených dávek.
• Poplašné zprávy o karcinogenních účincích byly založeny na výzkumu na laboratorních myších, kterým se podávaly extrémně vysoké dávky, kterým se běžný člověk nemůže ani zdaleka přiblížit.
• Jako obyčejní uživatelé se žádných karcinogenních účinků nemusíme obávat a umělá sladidla si klidně dopřávat každý den.

Musím se vyhýbat cholesterolu!

Cholesterol je významnou složkou buněčných membrán, obsahuje proteiny, které cholesterol dostávají do krve.

V krvi se cholesterol objevuje buď v podobě HDL, který přijímám hlavně z potravin a je pro naše tělo pozitivní, anebo v podobě LDL, jehož nadbytečné množství může ucpat cévy, a proto bychom se měli snažit o jeho snížení.

Dát si ke snídani vajíčko (které také obsahuje cholesterol) se ale určitě bát nemusíte, i při dlouhodobé konzumaci žloutků či červeného masa se žádné nebezpečné navýšení cholesterolu odehrávat nebude nebojte.

Cholesterol v potravinách jako jsou vejce, maso, sýry apod. nemá nic společného s hladinou cholesterolu jedince v krvi. Mnohé studie naopak prokázaly, že cholesterol např. ve vejcích zvyšuje HDL “dobrý” cholesterol a není spojený s rizikem srdečních onemocnění.

Zhubnu jen díky cvičení!

Pokaždé, když slyším od nějakého člověka tuto větu, vykouzlí mi to úsměv na tváři, protože já sám vím, že to je prakticky nemožné. Dlouhodobě se špatný jídelníček prostě přetrénovat nedá, to je jednoduché. Pokud chcete efektivně zhubnout, budete muset alespoň trochu poupravit jídelníček, a hlavně se dostat do tolik probíraného kalorického deficitu.

Zásadní je se nepřejídat, jíst střídmě, ale pestře. Nároky na stravování nejsou zase tak veliké, aby se nedaly naučit. Navíc zvýšená tělesná aktivita může vést k fyzickému vyčerpání, přetížení kloubů, kostí, ke vzniku křečí nebo zranění. S cvičením se musí začínat pomalu a postupně, to samé platí i u změny jídelníčku.

Jsem tlustý kvůli genetice

Oblíbená věta spousty lidí, ale pravda je taková, že každý může zhubnout. Je pravda, že někdo má v tomto ohledu život jednodušší, a někdo musí vynaložit hodně snahy, a prokázat velkou motivaci, aby zhubnul.

Ale ta myšlenka, že zrovna vy nemůžete zhubnout, je pouze výmluva (jedinou výjimkou jsou zdravotní problémy a jimi způsobená obezita).

Navíc jen málokdy je tloušťka opravdu v genech, spíše si přebíráme rodinné návyky špatného životního stylu, špatně se stravujeme a neradi sportujeme.

Pokud se snažíte zhubnout, ale nejde to, kontaktuje odborníka, konzultujte, zda postupujete správně.

10. Doplňky stravy udělají veškerou práci za nás

Je pravda, že bez doplňků stravy to dnes již bohužel nejde. Pokud si představíme současnou kvalitu potravin, které máme dnes k dispozici, tak to není v tom nejlepším stavu.

Je tedy nutné svoji běžnou výživu lehce doplnit. Ale i přesto si nemyslete, že doplňky stravy zachrání vaše špatné stravovací návyky nebo snad opraví chyby, které ve výživě děláte.

Doplňky stravy jsou stále jen doplňky, nic víc.

Po doplňcích stravy sáhněte až v té době, kdy budete mít sestavený kvalitní jídelníček a kvalitní trénink. Nemá cenu řešit doplňky stravy, které používají profesionálové, když nemáte správně ani svůj vlastní jídelníček. Nejprve se podívejte kriticky na svoji stravu a až poté hledejte řešení, jak ji obohatit.

Seznam použité literatury:

VAŠÁKOVÁ, Martina. aktin: 50 nejčastějších mýtů o hubnutí (I. část) [online]. 2012 [cit. 15.11.2018]. Dostupný na WWW: https://aktin.cz/2250-50-nejcastejsich-mytu-o-hubnuti-i-cast

Pravda o tucích: potřebujeme i nasycené tuky

Abychom plně pochopili, v čem spočívá škodlivost sacharidů a prospěšnost tuků, připomeňme si základní fakta o zužitkovávání živin v našem těle: Cukry, škroby a všechny ostatní sacharidy se v něm štěpí na glukózu. Na zvýšení její hladiny reaguje slinivka tím, že do krve vyloučí inzulín.

Ten dopraví glukózu do buněk a uloží ji ve formě glykogenu v játrech a svalech. Inzulín je také hlavním katalyzátorem tvorby tuků v těle: pokud už se do jater a svalů nevejde víc glykogenu, přemění glukózu v tělesný tuk. Jsou to sacharidy, nikoli tuky, co je hlavní příčinou přibývání na váze.

(Proč myslíte, že chovatelé vykrmují zvířata určená na porážku kupříkladu kukuřicí nebo obilím?)

Zčásti se tím vysvětluje váhový úbytek při dietě s nízkým obsahem sacharidů, který představuje jeden z jejích základních přínosů pro naše zdraví.Tato dieta navíc snižuje u diabetiků hladinu cukru v krvi a zlepšuje citlivost na inzulín. Proto se taky při léčbě cukrovky 2. typu stále častěji doporučuje zařazovat do jídelníčku namísto sacharidů tuky.

Pokud je ve vaší stravě trvalý nadbytek sacharidů, takže slinivka neustále pumpuje do krve inzulín, pak svému tělu bráníte (ne-li úplně znemožňujete) získávat energii odbouráváním tělesného tuku. Organismus si navykne, že má pořád k dispozici glukózu.

I když se třeba všechna spotřebuje, tělo stejně ke svým tukovým zásobám nesáhne, jelikož hladina inzulínu neklesá. Z toho důvodu mnoho obézních lidí nedokáže shodit přebytečná kila, pokud nepřestanou konzumovat sacharidy.

Vysoká úroveň inzulínu drží tyto zásobní tuky pod zámkem.

A teď k tukům. Tuky jsou a vždy byly základním pilířem naší výživy. Nejenže tvoří víc než 70 % hmoty lidského mozku, ale hrají rovněž klíčovou úlohu v našem imunitním systému.

Jednoduše řečeno, prospěšné tuky jako omega-3 mastné kyseliny nebo mononenasycené tuky tlumí zánět – kdežto upravené tuky, tak rozšířené v průmyslově vyráběných potravinách, jeho rozvoj silně podporují.

Určité vitaminy, a sice A, D, E a K, které se nerozpouštějí ve vodě, potřebují ke své absorpci v tenkém střevě součinnost tuků – musíme je proto tělu dodávat, aby tyto vitaminy „rozpustné v tucích“ dokázalo vstřebat. Nedostatečná absorpce těchto nepostradatelných vitaminů má vždy vážné následky a je mimo jiné spojena i s rizikem onemocnění mozku.

Při nedostatku vitaminu K dochází například k narušení srážlivosti krve, jež může vést až ke spontánnímu krvácení (jen si představte, co to asi natropí v mozku).

Vitamin A je důležitý pro zdravé fungování mozku a zraku – pomáhá omezovat riziko senilní demence a makulární degenerace (a příjem tuků ve stravě má v prevenci degenerace sítnice důležité místo).

Mozek se bez dostatečného množství vitaminu A řádně nevyvíjí; jestliže nám tento vitamin chybí, čeká nás slepota a extrémní citlivost vůči infekcím.

Nedostatek vitaminu D je zase spojen se zvýšenou náchylností k určitým chronickým onemocněním, například schizofrenii, Alzheimerově a Parkinsonově nemoci, depresím, sezónní afektivní poruše, a řadě autoimunitních nemocí, jako je cukrovka 1. typu.

Pokud máte přehled o tom, jaký přístup dnes v oblasti zdravé výživy převládá, pak víte, že se doporučuje, aby podíl tuků na celkovém kalorickém příjmu nepřevyšoval 20 % (a nasycené tuky byly zastoupeny méně než 10 %). Možná jste se i přesvědčili o tom, že je dost obtížné se těmito doporučeními řídit.

(Můžete si oddechnout: Je to špatná rada, a nemusíte se bát, že po vás budu chtít, abyste počítali gramy či procenta tuků ve svém jídelníčku.

) Zatímco však ztužené tuky, které jsou součástí margarínu a průmyslově vyrobených potravin, jsou pro nás jedovaté, o mononenasycených tucích (jaké jsou například v avokádu, olivách či oříšcích) už víme, že nám prospívají.

Víme taky, že zdravé jsou polynenasycené omega-3 mastné kyseliny obsažené ve studenomilných rybách (lososovi) a některých rostlinách (lněném semínku). Ale co přírodní nasycené tuky v mase, vaječném žloutku, sýrech nebo másle? Vysvětlili jsme si, jak přišly saturované tuky ke své špatné pověsti.

Většina z nás už se ani neptá, proč jsou vlastně nezdravé. Vycházíme jednoduše z toho, že věda odpověď zná; nebo je mylně zařazujeme do stejné kategorie jako ztužené tuky. My ale nasycené tuky potřebujeme. Během svého dlouhého vývoje se lidské tělo přizpůsobilo konzumaci přirozených zdrojů těchto tuků – i ve velkém množství.

Málokdo si uvědomuje, že nasycené tuky hrají ústřední roli v řadě biochemických procesů, které naše tělo udržují v chodu. U kojenců tvoří hlavní složku výživy, jelikož na ně připadá 54 % z celkového obsahu tuků v mateřském mléce.

Z 50 % se podílejí na stavbě buněčných membrán, takže se bez nich neobejde žádná buňka našeho těla. Nefungovaly by bez nich naše plíce, srdce, kosti, játra, imunitní systém.

Z jednoho konkrétního saturovaného tuku, kyseliny palmitové, je složen surfaktant v našich plicích – látka, která snižuje povrchové napětí v plicních sklípcích: tyto malinké komůrky, v nichž se předává kyslík ze vzduchu do krve, se díky němu můžou při nádechu roztáhnout.

Bez plicního surfaktantu by se vnitřní stěny plicních sklípků přilepily k sobě, takže bychom do plic nemohli nasát vzduch. Správná funkce plicního surfaktantu brání vzniku astmatu a dalších dýchacích problémů.

Určitý druh nasyceného tuku se přednostně podílí na výživě buněk srdečního svalu a v kostech jsou tyto tuky potřebné pro účinnou asimilaci vápníku. Napomáhají odbourávání škodlivin v játrech, a tak nás chrání před negativními účinky toxinů, mimo jiné například alkoholu a látek obsažených v lécích.

Nasyceným tukům, které se nacházejí v másle a kokosovém oleji, bílé krvinky částečně vděčí za svou schopnost rozpoznávat a likvidovat patogeny napadající naše tělo a ničit nádorové buňky.

I fungování endokrinního systému závisí na nasycených mastných kyselinách, protože se účastní regulace vylučování určitých hormonů, mezi nimi například inzulinu. Spolupodílejí se na zprostředkování pocitu sytosti,

kdy mozek dostává signál, že máme dost a je čas odejít od stolu.

To všechno zde nevyj měno vávám proto, že bych považoval za nezbytné, abyste si to pamatovali, ale jako názorný doklad nepostradatelnosti nasycených tuků pro náš organismus.

Zdroj: David Perlmutter s Kristin Lobergovou- Moučný mozek – zdravě bez pšenice, sacharidů a cukru, tichých zabijáků vašeho mozku, nakldatelství Paseka

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál! Přidat komentář

Novinky

• STOP NEMOCEM
• Tomáš Husák
• Pět nejúčinnějších opatření pro zlepšení zdraví
• 4.
• Nahrazení běžně používaných tuků a olejů oleji převážně mononesaturovanými.
• (čtvrté nejúčinnější opatření pro zlepšení zdraví)
• Nahrazení dnes běžně používaných tuků a olejů olivovým olejem či olejem Oliol, tedy tuky a oleji převážně mononesaturovanými by umožnilo snížit úmrtnost o více než 10%.

Tuky jsou estery vyšších mastných kyselin s glycerolem. Kostru mastných kyselin tvoří dlouhé uhlíkaté řetězce.

Pokud v tomto řetězci není ani jedna dvojná vazba, jsou to tuky, resp. mastné kyseliny saturované (nasycené). Je-li v uhlíkatém řetězci jedna dvojná vazba, jsou to tuky, resp. mastné kyseliny mononesaturované (nenasycené kyseliny s jednou dvojnou vazbou). Jsou-li v uhlíkatém řetězci dvě či více dvojných vazeb, jsou to tuky, resp.

mastné kyseliny polynesaturované (vícenenasycené). Již v padesátých letech tohoto století bylo známo a uznáváno, že hlavní příčinou sklerózy cév – aterosklerózy a následně nemocí srdce a cév jsou saturované tuky a cholesterol.

Jako hlavní mechanismus jejich škodlivého účinku se uvažovalo a uvažuje to, že saturované tuky a cholesterol zvyšují hladinu cholesterolu v krvi a následně dochází k usazování cholesterolu na stěnách cév. To nastartuje celý řetěz změn vedoucí k „tvrdnutí“ cév, k zužování průsvitu cév a pak třeba k jejich náhlému ucpání (infarkt).

K tomuto procesu mononesaturované tuky nepřispívají. Pokud jde o polynesaturované tuky, ty podle Keysových rovnic naopak hladinu cholesterolu snižují. Z hlediska prevence sklerózy cév, infarktu myokardu atd., je tedy ideální složení tuků např. 0:1:1, tedy žádný saturovaný tuk a pouze směs mononesaturovaných a polynesaturovaných tuků.

Od šedesátých let máme mnohonásobně dokumentovánu další nesmírně důležitou závislost. Pokud v pokusech se zvířaty (a takovýchto pokusů byly provedeny stovky) ponecháváme složení stravy beze změny a měníme pouze složení požívaného tuku, potom úmrtnost na rakovinu je tím vyšší, čím vyšší je podíl polynesaturovaného tuku.

I když celkové množství tuku zůstane stejné, tak zvýšení podílu polynesaturovaných tuků může v krajních případech výskyt rakoviny zvýšit až třikrát.

Z tohoto hlediska jednoznačně vyplývá požadavek, abychom v zájmu našeho zdraví, konkrétně v zájmu prevence rakoviny, co nejvíce snížili podíl polynesaturovaných tuků v naší stravě.

Polynesaturované tuky samy o sobě, ovšem v minimálním množství, jsou přitom pro zdraví nepostradatelné. Podle klasického nazírání žádoucí je ta dávka, při které již téměř u nikoho v populaci nelze zaznamenat nějaké projevy nedostatku.

Ale podle zdravého lidského rozumu je optimální příjem takový, při kterém nám vznikne co nejmenší škoda. Propuknutí rakoviny je samozřejmě mnohem škodlivější než nějaké mírné projevy nedostatku polynesaturovaných mastných kyselin.

Optimální výše spotřeby polynesaturovaných tuků je tedy ve skutečnosti rovna jen asi pouhé jedné čtvrtině dávky, která se běžně považuje za minimální doporučenou denní spotřebu.

Pokud budeme mít jakoukoliv rozumně představitelnou stravu, tak v ní vždycky budeme mít polynesaturovaných tuků více, než je optimální množství.

I kdybychom totiž nejedli vůbec žádné čisté tuky a oleje, ale jedli bychom pouze obiloviny, brambory a jinou zeleninu, tak i v těchto rostlinných potravinách je nepatrné množství tuků.

V tomto tuku je ovšem velmi vysoký podíl polynesaturovaných tuků, čili stejně bychom měli více než dostatek polynesaturovaných mastných kyselin.

Chceme-li se tedy chránit před nemocemi srdce a cév, pak bychom měli vyloučit ze stravy saturované tuky a požívat hlavně mononesaturované a polynesaturované tuky.

Chceme-li se chránit před rakovinou, pak bychom měli ze stravy vyloučit polynesaturované tuky a požívat pouze mononesaturované a saturované tuky.

Z toho tedy vyplývá, že nejvhodnější pro zachování zdraví jsou z tuků tuky mononesaturované.

Za přednost polynesaturovaných tuků se vždy považovalo to, že snižují hladinu cholesterolu. Z tohoto hlediska se polynesaturované tuky pro prevenci nemocí srdce a cév jeví ještě vhodnější než tuky mononesaturované.

Jenže nové poznatky získané v posledních třiceti letech vedou k závěru, že lze velmi těžko rozhodnout, zda pro prevenci nemocí srdce a cév jsou vhodnější tuky polynesaturované nebo mononesaturované.

Podle četných šetření u lidí i u pokusných zvířat polynesaturované tuky skutečně více snižují hladinu cholesterolu v krvi než tuky mononesaturované. Jenže při požívání polynesaturovaných tuků je v krvi vyšší poměr LDL/HDL.

(LDL, to jsou low density lipoproteins, čili lipoproteiny nízké hustoty a HDL, to jsou high density lipoproteins, čili lipoproteiny vysoké hustoty.) Zjednodušeně řečeno, LDL se považuje za tu složku, která nejvíce přispívá ke skleróze cév, HDL se považuje za složku ochrannou.

Při požívání mononesaturovaných tuků je vyšší poměr HDL/LDL, což působí ochranně, při požívání polynesaturovaných tuků je tento poměr horší, ale celková hladina cholesterolu je nižší. Je těžké rozhodnout, který z těchto dvou efektů převažuje a tedy je těžké říci, zda pro ochranu před sklerózou cév jsou lepší mononesaturované či polynesaturované tuky.

Existuje ovšem důvod, proč se domnívat, že mononesaturované tuky jsou zdravotně vhodnější. V lipoproteinech obsažené polynesaturované tuky obsahují dvě či více dvojných vazeb. Tyto dvojné vazby jsou velmi reaktivní, mohou být oxidovány. Tím se zahajuje sled nežádoucích chemických reakcí a v konečném důsledku to může být jedna z hlavních příčin poškození stěny cévy.

Živočišné tuky ohrožují naše zdraví hlavně tím, že je v nich hodně saturovaných tuků a tuk je doprovázen cholesterolem. Živočišné tuky tedy výrazně přispívají k nemocem srdce a cév.

Z tuků běžných na trhu je daleko nejškodlivější máslo, protože oproti sádlu má podstatně více saturovaných tuků a více má i cholesterolu.

Pokud tedy již musíme požívat živočišné tuky, sádlo je vhodnější než máslo (a sádlo kromě toho výborně snáší tepelné zpracování).

Z rostlinných olejů a tuků velké množství saturovaných tuků obsahuje palmový (běžně přes 50%) a zvláště kokosový olej, v němž je podíl saturovaných tuků zhruba 90%.

Tyto dva rostlinné oleje tedy velmi výrazně přispívají k nemocem srdce a cév.

V naprosté většině rostlinné oleje ovšem obsahují málo saturovaných tuků, čili jsou vhodné pro ochranu před nemocemi srdce a cév, ale současně obsahují velké množství polynesaturovaných tuků, čili výrazně zvyšují nebezpečí rakoviny.

Pokud jde o současnou prevenci nemocí srdce a cév i rakoviny, nejvhodnější jsou mononesaturované tuky. Jejich podíl v běžných tucích, např. v másle, sójovém oleji, běžném slunečnicovém oleji, je ovšem pouze 20-30%. Z klasických olejů je proto nejvhodnější olivový olej, který je v průměru ze 70% tvořen mononesaturovanými tuky.

Olivový olej má ovšem dvě určité nevýhody, je poměrně drahý a má velmi výraznou chuť. Z hlediska podílu mononesaturovaných tuků lze nejvíce doporučit olej Oliol, který vyrábí Palma Bratislava zpracováním speciálních odrůd slunečnice, a který má dokonce 83% žádoucích mononesaturovaných tuků a pouze 9% nežádoucích saturovaných tuků.

Shrnutí

Nahradíme-li dosavadní běžné používané tuky a oleje oleji s vysokým podílem mononesaturovaných mastných kyselin, můžeme tím úmrtnost snížit o více než 10%. Na našem trhu je nejvyšší podíl mononesaturovaných tuků v olivovém oleji, ještě vyšší podíl mononesaturovaných tuků je v oleji Oliol vyráběném v Palmě Bratislava.

Prověřenost toho, že zdravotně nejvhodnější jsou tuky mononesaturované

Stovky pokusů se zvířaty ukazují, že ke vzniku rakoviny nejvíce přispívají polynesaturované tuky. Máloco je ve světově odborné literatuře tak dobře dokumentováno.

Ještě jasnější je, že z hlediska nemocí srdce a cév jsou nejškodlivější tuky saturované. Je to prokázáno stovkami a stovkami pokusů se zvířaty a stovkami šetření.

Nejasné zůstává pouze to, zda pro prevenci nemocí srdce a cév jsou vhodnější tuky mononesaturované nebo polynesaturované.

I když však tato otázka je otevřená a jsou argumenty pro i proti, tak je jasné, že z hlediska celkového zdraví jsou mononesaturované tuky neporovnatelně vhodnější než polynesaturované tuky.

O tom, že mononesaturované tuky jsou vhodnější z hlediska prevence rakoviny totiž není nejmenší pochyby.

V souladu s tím také většina obyvatel třeba v západní Evropě ví, že z hlediska péče o zdraví jednoznačně jako velice vhodný se jeví olivový olej. Mononesaturované tuky doporučují rovněž přední američtí odborníci.

POKRAČOVÁNÍ ZA TÝDEN

Poradna

Obsah článku:

• Jak stres ovlivňuje vaše tělo
• Nenasycené tuky a esenciální mastné kyseliny

Na vysoké hladině cholesterolu může mít podíl strava, v níž chybí esenciální tuky nebo která obsahuje hodně sacharidů. Srdeční choroby rovněž souvisejí s vysokým krevním tlakem, kouřením, cukrovkou, s nevyváženým poměrem mezi „dobrým“ HDL a „špatným“ LOL cholesterolem, s nadváhou a nedostatkem pohybu.

Mějte však na paměti, že určité množství cholesterolu naše tělo potřebuje. Máme-li ho nedostatek, začne si jej vyrábět samo.

Cholesterol plní v těle několik velice důležitých funkcí: podílí se na tvorbě pohlavních hormonů, myelinové pochvy (obal nervů), vitaminu D a žluči, kterou potřebujeme k trávení tuků. Když jsme ve stresu, hladina cholesterolu se zvýší, bez ohledu na to, co jíme.

Tělo ho začne rychle vyrábět, protože nadledviny, které mají důležitou roli při zvládání stresu, ho potřebují pro svou práci. Takže není náhoda, že hladina cholesterolu v krvi účetních výrazně stoupá kolem uzávěrky.

JSOU PRO NÁS NASYCENÉ TUKY VHODNÉ?

Nasycené tuky jsou pevné a nacházejí se v mase, mléčných výrobcích, sádle, hovězím loji, ale i v tropických olejích, jako palmovém a kokosovém. Lidé se jim dlouho vyhýbali, protože věřili, že souvisí se srdečními chorobami.

Podle nejnovějších teorií jsou příčinou srdečních chorob oxidované tuky a oxidované lipoproteiny. Proto je nesmysl vinit z toho chemicky stálé, neoxidovatelné nasycené tuky. Většina lidí, kteří považují nasycené tuky za špatné, si neuvědomuje, že naše buňky čile vyrábějí nasycené mastné kyseliny ze sacharidů a nadbytečných bílkovin.

Nasycené tuky hrají v lidském těle pozitivní roli. Jsou kvalitním zdrojem uložené energie, chrání orgány před otřesy a izolují důležité tkáně proti chladu. Schopnost skladovat energii v podobě tukových buněk je učiněný evoluční zázrak.

Trvalo miliony let, než se naše tělo adaptovalo na opakované hladovění tak, že si vybudovalo zásobárny energie. Moudrá příroda poskytla zvláštní ochranu ženám, aby mohly nosit a kojit děti tukové vrstvy na hýždích, stehnech a prsou.

KDY JSOU NASYCENÉ TUKY ŠKODLIVÉ?

S nasycenými tuky mohou ovšem být také problémy, zvláště pokud obsahují příliš málo esenciálních mastných kyselin, nebo pokud jich konzumujeme mnoho. Nasycených tuků přijímáme nadměrné množství, když jíme hamburgery či mražené, konzervované nebo jinak zpracované potraviny. Tuky v těchto potravinách jsou izolované z původních přirozených zdrojů a dnes se přidávají do spousty potravin.

Pokud se často stravujete v restauracích (včetně řetězců rychlého občerstvení), přijímáte další nasycené tuky, které jste nezapočítali, což činíte i v případě, že máte mrazák plný polotovarů, jež stačí ohřát v mikrovlnce. Běžné mražené jídlo obsahuje až padesát procent tuku (Nízkotučné varianty zase mají obrovské množství sacharidů, což je pro zdraví skoro stejně špatné.).

Nadměrný příjem nasycených tuků přispívá ke vzniku srdečních chorob, protože brání tvorbě prostaglandinů. Hlavní příčinou vysoké hladiny cholesterolu je stres.

Tělo reaguje na stres zvýšenou tvorbou cholesterolu, který v případě potřeby může přetvářet na hormony nadledvin, jež mu pomáhají stres zvládat.

Když snížíte stres, klesne také hladina cholesterolu (Cholesterol v krvi snižuje pravidelná konzumace kokosového oleje – jezte ho pouze pokud ho máte doporučený ve vaší metabolické skupině).

Zpět na začátek »

JAK STRES OVLIVŇUJE NAŠE TĚLO

Stres podlamuje naše fyzické zdraví. Kromě srdce, cév a imunitního systému působí zhoubně také na nadledviny (které v těle řídí hospodaření s minerály a společně se štítnou žlázou udržují naši energetickou hladinu). Existují tři fáze, jimiž nadledviny procházejí během stresu, přičemž každá zcela specificky ovlivňuje náš zdravotní stav:

1. Poplašná reakce je tělesná příprava na stres: nadledviny začnou horečnatě pracovat a vyprodukují mimořádné množství hormonů, aby odpověděly na stresový poplach. Toto je jedna z běžných funkcí nadledvin. Když stres odezní, nadledviny se zklidní a pokračují ve své obvyklé činnosti.
2. Fáze odporu nastává, když stres trvá delší dobu. Nadledviny se mu přizpůsobí tím, že se zvětší a rozšíří svoje funkce. Kvůli tomu musí odčerpávat živiny a energii z tělesných zásob. Tato fáze může trvat týdny, měsíce, ba dokonce roky, dokud se tělo neoslabí z nedostatku energetických a nutričních zásob.
3. Fáze vyčerpání se dostavuje, když jsou energetické a nutriční rezervy zcela vyčerpány. Větší poškozování již tělo nesnese, a tak nastává vyčerpanost nebo chronická únava.

Ovšem emoční stres není jedinou formou stresu, jemuž jsou vystaveny naše nadledviny. Trpí také fyzickým stresem, jenž zahrnuje fyzická poranění, přepracování a nedostatek spánku.

Každá chemická látka, ať už pochází ze škodlivin v životním prostředí nebo ze stravy s vysokým podílem rafinovaných a vysoce zpracovaných potravin, musí být naším tělem detoxikována – a to je další zátěž pro nadledviny.

K jejich přetížení rovněž přispívají pracovní stres, nedostatek nebo přemíra tělesného cvičení a užívání povzbuzujících prostředků, jako jsou káva, cukr a „rekreační“ drogy. Na jakýkoli stres reaguje naše tělo úplně stejně, bez ohledu na to, co ho vyvolalo.

Mezi první varovné signály oslabení nadledvin patří chronicky nízký tlak, únava, chabá výdrž, přecitlivělost na chlad a závislost na sladkých či slaných jídlech. Takzvaní noční ptáci často trpí oslabením nebo vyčerpaností nadledvin.

Když vstanou, bývají unaveni a stráví skoro celý den stimulováním unavených nadledvin kofeinem, nikotinem, cukrem, limonádami nebo zuřivým cvičením.

Večer jim jejich oslabené, ale uměle vybičované nadledviny dodají tolik energie, že by mohli probdít celou noc, a tak se ocitají v bludném kruhu.

Bylo zjištěno, že kdo jí potraviny, které jsou pro jeho tělo nejvhodnější, a má dostatek pohybu, zvládá stres mnohem lépe.

Avšak je-li tělo oslabeno příjmem kaloricky chudé, nezdravé či nevhodné stravy a nemá-li dostatek pohybu, je velice obtížné zvládat stres vyvolaný náročným šéfem, příliš živými dětmi nebo nešťastným vztahem. Pokud nad stresem ztrácíte kontrolu, pečujte v první řadě o svoje tělo.

Jakmile budete opět zdraví a silní, mnohem snadněji se vypořádáte s veškerými stresovými faktory svého života.

A nezapomínejte na pestrou škálu relaxačních technik: jóga, dechová cvičení, meditace a masáže jsou jen některé z nich. Pomohou vám k uvolnění a osvobození se z hektického způsobu života.

Zpět na začátek »

NENASYCENÉ TUKY A ESENCIÁLNÍ MASTNÉ KYSELINY

Esenciální mastné kyseliny (známé též pod názvem vitamin F), zajišťují intaktnost buněčných membrán, jež nás chrání například před bakteriálními a virovými infekcemi.

Když nepřijímáme dostatek esenciálních mastných kyselin, jsou buněčné membrány oslabené, a tak je tělo náchylnější k infekcím.

Možná vás to překvapí, ale když budete jíst tuky, snáze zhubnete, protože esenciální mastné kyseliny zbavují tělo jiných tuků, včetně špatného LDL cholesterolu. Emulgují nasycené tuky a cholesterol a odstraňují je z tepen a tkání, což ocení zejména lidé s nadváhou.

Obzvlášť důležité jsou dva druhy esenciálních mastných kyselin:

• Omega-3 oleje se nacházejí ve lněných semenech, vlašských ořeších, v dýňovém a kanolovém oleji a v tučných rybách (například losos, makrela, sardinky tuňák a ančovičky).
• Omega-6 oleje se nalézají v nezpracovaných rostlinných olejích, například světlicovém, slunečnicovém a sezamovém, a v některých bylinách, zejména v brutnáku lékařském a pupalce dvouleté.

• Esenciální mastné kyseliny obsahuje Kril olej, který si můžete objednat zde.
• Vyvarujte se doplňků z rybího tuku – zde naleznete důvody proč.
• Esenciální mastné kyseliny jsou také v nasyceném živočišném tuku, ovšem pokud si zvolíte tento zdroj, doporučuji pouze maso z ekologických chovů, protože maso z velkochovů obsahuje velice málo esenciálních mastných kyselin, zato v sobě má různé chemické látky.

Esenciální mastné kyseliny rychle pronikají do buněčných membrán a neukládají se v těle jako zásobní tuk. Jejich nedostatek může způsobit suchou až šupinatou kůži, záněty, artritidu, akné, ekzémy a řadu jiných potíží. Většina lidí si neuvědomuje, že na esenciální mastné kyseliny se vážou molekuly cholesterolu, které jsou potom krví odplavovány z těla.

Pokud nemáme dostatek esenciálních mastných kyselin, cholesterol se místo nich váže na molekuly nasyceného tuku, což vede ke kornatění tepen. Proto je příjem dostatečného množství esenciálních mastných kyselin tak důležitý pro snižování cholesterolu a předcházení srdečním chorobám.

Množství tuku, které denně potřebujete, závisí samozřejmě opět na vašem metabolickém typu. Rychlí spalovači potřebují relativně hodně tuku a nemusí nijak omezovat příjem nasycených mastných kyselin.

Mohou jíst více másla a tučných jídel a zpravidla mívají nižší hladinu cholesterolu, než pomalí spalovači. Ti by měli konzumaci tuků omezit.

Chcete-li předejít chorobám věnčitých tepen a jiným degenerativním onemocněním, nejezte margaríny ani ztužené rostlinné tuky.

TAKÉ NÍZKÝ PŘÍJEM TUKŮ MŮŽE BÝT NEBEZPEČNÝ

Někteří lidé zašli v posedlosti odstranit ze své stravy veškerý tuk příliš daleko, takže nepokrývají svou denní potřebu esenciálních mastných kyselin. Jejich zdraví tím trpí, a navíc se jim nedaří zhubnout.

Esenciální mastné kyseliny nejenom napomáhají při hubnutí, ale mohou také přinést úlevu ženám trpícím premenstruačním syndromem.

Zejména kyselina gama-linolenová (GLA), obsažená v pupalkovém oleji, aktivuje spalování tuků, ale především zmírňuje menstruační problémy.

Zpět na začátek »

Zdroj: Ordinace Hany Červenkové