Jiří Sedláček: Farmářských trhů je moc, ale ne těch kvalitních
Boom farmářských trhů odstartoval před dvěma lety a nyní je vyhledávají spotřebitelé i farmáři. „Ale zlobilo nás, že někdo dělá farmářské tržiště poctivě a někdo jiný nepoctivě.
Běžný občan rozdíly občas nevidí, mrkev na sobě nemá vyraženo, odkud pochází.
Proto jsme se snažili vytvořit profesní organizaci, která dá mimo jiné záruku spotřebitelům, že kdo je členem, musí se chovat podle jasných pravidel,“ říká předseda asociace Jiří Sedláček.
E15: Jaká základní pravidla po svých členech požadujete?
Přistoupivší člen musí vyplnit vstupní dotazník, kterým čestně prohlašuje, jak trhy provozuje. Poté na jeho tržiště vyšleme inspektora a podíváme se, jestli to, co napsal do dotazníku, je pravda.
Zda má opravdu minimálně deset stánků, jestli má opravdu jen do deseti procent zahraničního zboží, zda má do deseti procent nepotravinových produktů.
Také se podíváme, dbá-li na standardy uvedené v pravidlech asociace týkající se čistoty, kvality zboží, jestli má vyvěšený tržní řád a tak dále. Všechna kritéria budou zveřejněna na webu asociace.
E15: Vaše sdružení Archetyp pořádající dvoje trhy v Praze vydává svým prodejcům certifikáty, které prokazují, že daný produkt opravdu pěstují či vyrábějí, případně že jej odebírají od jiného pěstitele, chovatele či výrobce. Bude to časem povinné pro všechny členy asociace?
Provozujeme trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad a na náplavce pod Palackého náměstím a máme 17 certifikovaných farem. Je to pilotní projekt. Zatím nepředepisujeme, že je to podmínkou, ale rádi bychom byli členům asociace jakýmsi vzorem.
Mechanismy certifikace se nám osvědčily, vyzkoušeli jsme je, šlo by na to navázat. Budoucím cílem asociace je, aby každý člen měl certifikované všechny své farmáře.
Abyste, když přijedete do Roudnice nebo do Jihlavy, viděl, že toto je certifikované tržiště, tady si s důvěrou nakoupím, aniž bych musel vše zkoumat, prohlížet stánky a mít paranoiu, že mě někdo podvádí.
E15: V čem certifikace spočívá?
Ověříme osobně přímo na farmě či ve výrobně, čím se zabývá, jak to dělají, co pěstují. Projdeme pracoviště, pole, výrobnu. Z návštěvy uděláme fotodokumentaci, kde je vidět osobní přítomnost manažera tržiště.
Není tedy možné, aby došlo k nějaké záměně nebo nedorozumění. Fotodokumentaci nám neposílají farmáři, děláme si ji sami.
Farmář či výrobce uvede případně i to, co nepěstuje on sám, uvede zdroj a my ověřujeme i tento zdroj.
E15: A když napíše původ zboží: obchodní řetězec?
Tak to by nejenže certifikaci nedostal, ale nemohl by být účastníkem farmářského trhu vůbec. Je to i ve vstupních pravidlech našeho občanského sdružení. Kdo nakupuje ve velkoskladech či konvenčních řetězcích, nesmí prodávat na našem tržišti.
E15: Na vašem tržišti na náměstí Jiřího z Poděbrad ale někdo prodává i krevety. To tuzemského původu není…
Můžou se prodávat, pokud to splňuje kvótu do 10 procent zahraničního (nečeského) zboží. Další podmínkou je, že zahraniční zboží nesmí mít obdobný ekvivalent v Česku.
Je tak vyloučeno, aby někdo prodával argentinské hovězí, když máme českou stračenu a poměrně hodně dobytčích farem, které chceme podporovat.
Ale povolíme olivový olej z česko-španělské rodinné firmy, protože ten tady nikdo vyrobit neumí a navíc jde o velmi kvalitní a k surovině šetrnou domácí produkci.
Mezi prodejci je i Maďar, který prodává slaninu a salámy z Egeru. Prochází naším sítem, protože pro maďarskou čabajku či maďarský salám – je mi líto – nenacházím ekvivalent u našich uzenářů při vší úctě k nim. Oni zase umějí úžasné taliány či špekáčky. Tyto výjimky jsou ale velmi omezené.
E15: Členem
se nemůže stát organizátor farmářských trhů na parkovištích u obchodních řetězců. Proč?
Prvotní myšlenka farmářských trhů byla založena na pomoci českému zemědělci a odbytu jeho zboží, který, eufemisticky vyjádřeno, naráží na nepochopení konvenčních řetězců.
Na farmářském tržišti si může pěstitel prodávat jablka bez prostředníků, dostane spravedlivě zaplaceno za svůj produkt a nikdo jiný na tom zbytečně neprofituje.
Proč farmářským trhem podporovat konvenční řetězec v jeho blízkosti, když je svým způsobem jeho konkurentem? A konečně farmářský trh si zaslouží důstojné místo, a to myslím parkoviště obchodního domu rozhodně není.
E15: Farmářské trhy se podle odhadu zástupce sdružení Envic konají asi na 150 až 170 místech. Není jich už moc?
Je. Ale nikoli moc na to, aby byly kvalitní. Přáli bychom si, aby každý farmářský trh, který se tak nazývá, byl místem, které deklaruje kvalitu a především zastoupení pro tuzemské výrobce a pěstitele.
Proto se snažíme přimět další organizátory trhů, aby do asociace vstoupili a naším logem a označením na první pohled dali jednoznačně najevo, že je to farmářský trh.
Mnohé další se sice farmářskými trhy nazývají, ale farmářské trhy to nejsou a prodává se tam lecco, mix zboží různého původu a druhu.
E15: Někteří farmáři asi mají problém jezdit každý druhý den na nějaký trh, aby tam osobně prodávali.
Dostat farmáře na tržiště je vzácnost. Má svou farmu, kde musí vést účetnictví, orat, sledovat produkci, jestli mu ji třeba nenapadla mandelinka či jiný škůdce. Ale spotřebitel rád chodí na farmářské trhy i proto, že si tady může „sáhnout“ na skutečného farmáře a popovídat si s ním. Zhodnotit mu jeho výrobky, jídlo, třeba mu to i pohanit, protože i kritika je důležitá.
- Čtěte také:
- Farmáři chystají bohaté vánoční stoly
- Biopotraviny a ekologické zemědělství čeká revoluce
- Sezona farmářských trhů je tu!
Do příštího trhu se může farmář zlepšit. To je v konvenčních obchodech téměř nemožné.
E15: Jak jste se dostal k pořádání farmářských trhů?
To bylo už v roce 2007. Opakovaně jsem se tehdy vracel z cest po Evropě, kde jsem rád chodil na tržiště a trhy a radoval se, jak to tam funguje. S kolegou z Nadace Partnerství jsme se tehdy vypravili za radním hlavního města Prahy Petrem Štěpánkem.
Předložili jsme mu koncepci, že by bylo dobře, kdyby Praha uvažovala nad tím takové farmářské trhy pro odbyt malých farem z regionu mít. Štěpánek na to uslyšel, zadal našemu občanskému sdružení studii, my jsme ji vypracovali a vytipovali 22 vhodných míst v Praze.
Skutečně na mnohých z nich dnes tržiště fungují.
E15: Kdy jste otevřeli první tržiště vy z Archetypu?
V roce 2010, 23. května. Ale úplně první jsme nebyli, první farmářský trh byl v Tišnově u Brna, pak v Praze–Klánovicích. V Tišnově se to ale ještě farmářským trhem nenazývalo, jmenovalo se to Sousedské trhy. Ale svým obsahem jednoznačně naplňovaly myšlenku farmářských trhů, kteréžto označení se vžilo až později.
- E15: Uvažujete ještě o dalším farmářském trhu?
- Zatím o tom neuvažujeme, ale nikdy neříkej nikdy.
- E15: Praha 3 o nějakém dalším uvažuje, například směrem na Jarov…
To bychom jí rádi byli partnerem. My ale ještě k trhům pořádáme 15 velkých slavností za rok, takže máme práce hodně. Nedávno jsme měli Jablečnou slavnost, na podzim je Den medu, pak budou Svatomartinské slavnosti…
E15: Má smysl přemýšlet o krytých tržištích, která zatím chybějí?
Byl bych pro. Také bývalé vedení radnice Prahy 3 uvažovalo na jednom náměstí o výstavbě kryté tržnice. Je to dobrá věc. Dalo by to stabilní zázemí ve všech povětrnostních podmínkách pro odbyt zemědělské produkce.
To, co tady děláme, totiž zajišťuje farmě obživu. Když se zeptáte prodejců, co pro ně znamená být na našich trzích, tak vám, předpokládám, řeknou, že je to živí a že kdyby farmářské trhy nebyly, jen tak by si odbyt nenašli.
A když si zemědělec nenajde odbyt, může to zabalit.
E15: Znáte nějaký takový případ?
Ještě na začátku našeho počínání jsme viděli řadu nadějných farem, které skončily s výrobou. Na Českolipsku byla úžasná farma, měli prasata, velký statek, dělali skvělé uzeniny.
A paní skončila někde za kasou v Lidlu, manžel u bezpečnostní služby střeží nějaký areál. Katastrofa. Tehdy v roce 2009 totiž nebyla vůbec možnost jejich věci prodat.
Neměli možnost se dostat do řetězce, které ovládají velcí, často nadnárodní velkovýrobci. S nimi se malá farma nemůže vůbec srovnávat.
E15: Kolik průměrně utratí návštěvník tržiště?
V minulých obdobích jsme si něco podobného zjišťovali. Na náplavce jsme přišli na to, že by mohl utratit kolem 500 korun, na Jiřáku asi 400 korun. Přijdou sem řádově tři čtyři tisíce lidí denně, tak z toho nějaký obrat vyplývá, i když každý prodejce má obrat jiný. Určitě to stojí za ekonomickou pozornost. Rozhodně to není pro malé pěstitele a výrobce nezajímavé.
Jiří Sedláček (45)
Absolvent pražské konzervatoře, oboru herectví, v minulosti účinkoval v České televizi, Českém rozhlase i v divadle. Spoluzakladatel občanského sdružení Archetyp pořádajícího farmářské trhy v Praze na náměstí Jiřího z Poděbrad a na náplavce pod Palackého náměstím. Od letošního roku je předsedou nově vzniklé Asociace farmářských trhů ČR.
Farmářské trhy po měsíci: Poptávka je obrovská, zpět je občerstvení i busking
Trhy hned po jejich znovuobnovení navštívily tisíce lidí. Bezpečnostní a hygienická pravidla důsledně dodržují zákazníci i prodejci.
„Co se návštěvnosti týče, u menších trhů, jako jsou Heřmaňák a Kubáň, můžeme hovořit o stovkách návštěvníků denně, u náplavky pak o tisících.
Je vidět, že se lidem po trzích stýskalo a že byli vyprahlí po kvalitních čerstvých potravinách od českých farmářů,“ říká Jiří Sedláček, předseda Asociace farmářských tržišť České republiky.
„Všichni se chovají i v rámci bezpečnostních opatření velmi disciplinovaně a my jsme nezaznamenali žádné excesy. Prodejci jsou samozřejmě rádi, že mohou opět nabízet své produkty, že mají odbyt. Pokud vím, na opatření si nijak nestěžují,“ dodává Jiří Sedláček.
Poptávka je obrovská, určitě srovnatelná s dobou před pandemií, ne-li větší.
Jeho slova potvrzuje Hana Veverková, spolumajitelka rodinné firmy Marmeládový mlýn: „Bezpečnostní opatření respektujeme, neliší se v podstatě od všech opatření, na která jsme si už během posledních dvou měsíců zvykli. Pokud díky nim mohou trhy fungovat, nemáme s tím problém.“
Zpět do normálu
Farmářské trhy se pomalu vracejí do podoby, v jaké je zákazníci znají. Zpět je občerstvení i pouliční umělci. Organizátoři navyšují i počty stánků. „Na menších trzích se počet stánků blíží obvyklému stavu, na větší náplavce jsme po odmlce začínali sotva se třetinou, trh od trhu stánky postupně přidáváme. Na farmářských trzích je možné od pondělka 11.
května tak jako na restauračních zahrádkách podávat potraviny a nápoje k jídlu i na místě při zachování bezpečnostních opatření. Druhou květnovou neděli se na farmářské trhy vrátili také pouliční umělci.
Jsou povoleny akce, včetně kulturních, do stovky osob, což obě tržiště, Kubáň i Náplavka, na kterých buskeři pravidelně vystupují, splňují,“ popsal Jiří Sedláček.
Teď se obáváme spíš dlouhodobých důsledků, tedy jaký bude mít zpomalení ekonomiky vliv na naše dodavatele surovin a naše velkoodběratele.
Kvůli omezení dovozu začíná být na českých pultech nedostatek ovoce a zeleniny a jejich cena roste. Lidé o drahé zboží nemají zájem. Naopak na farmářských trzích jde tuzemská zelenina na odbyt. „Největším hitem je sezónní zelenina a bylinky.
Zákazníci mohou na trzích koupit špenát, pórek, chřest, první skleníková rajčata, různé druhy salátů, ředkvičky, cibulku, ředkev, kedlubny, kopr, koriandr, mátu, meduňku, rozmarýn a další.
Poptávka je obrovská, určitě srovnatelná s dobou před pandemií, ne-li větší,“ doplnil Jiří Sedláček.
Zánik ne, ztráty ano
Kromě okamžitého propadu tržeb – například farma Krasolesí po uzavření farmářských trhů uváděla osmdesátiprocentní ztráty – se farmáři obávají dopadu restrikcí na jejich podnikání.
„Naše rodinná farma se díky prodeji výrobků jinými kanály, jako byly e-shop, přímé rozvozy a zásobování prodejen, v přímém ohrožení neocitla, i tak jsme samozřejmě kvůli uzavření trhů ekonomické dopady pocítili. Teď se obáváme spíš dlouhodobých důsledků, tedy jaký bude mít zpomalení ekonomiky vliv na naše dodavatele surovin a naše velkoodběratele,“ uzavřela Hana Veverková.
foto: AFT ČR, zdroj: Asociace farmářských tržišť ČR
Farmáři žádají omezeně otevřít trhy. Jsou bezpečnější než prodejny, potvrzují experti
S koronavirovou krizí zmizely z českých ulic farmářské trhy. Zatímco kamenné obchody s potravinami fungují dál, menší farmy své produkty prodávat nemohou a dostávají se tak do existenční krize.
S řešením přišla Asociace farmářských tržišť, která vládě navrhla povolení fungování trhů v omezeném režimu. Kabinet se bude v pondělí tématem zabývat. Farmáře již podpořila řada opozičních politiků.
Koronavirová krize a s ní spojená omezení mohou mít zásadní dopad na menší české podnikatele. Jednou z nejohroženějších firem jsou rodinné farmy a drobní prodejci ovoce a zeleniny, kteří od 10. března po zákazu farmářských trhů nemají kde prodávat své zboží.
Podle předsedy Asociace farmářských tržišť ČR Jiřího Sedláčka je prodej na tržišti pro většinu menších farmářů dominantním způsobem prodeje. „Situace farem je zoufalá. Nemají možnost, jak jinak to prodat, nemají smlouvy s řetězci. Když se jich chopí nějaký obchodník, tak jim sebere až padesát procent marže. Je to neúnosné,“ řekl Sedláček Aktuálně.cz.
Problém by se navíc nemusel týkat jen zemědělců, ale i běžných občanů. Česko má podle Sedláčka nízkou potravinovou soběstačnost. „Perspektiva pro zemědělce je kvůli zákazu trhů nyní špatná, a pokud kvůli zákazu nezasejí a nepřipraví se na nastávající sezonu, zmizí v létě z trhu velká část čerstvé zeleniny a různé druhy sezonního ovoce,“ uvedl Sedláček.
Proto přišli farmáři s vlastním řešením. Sedláček navrhl ministerstvu zdravotnictví nový model, podle kterého by mohli trhovci prodávat lidem své zboží i nadále a nezvyšovat přitom riziko nákazy koronavirem. Odpovědi se mu ale nedostalo. „Pan Vojtěch ani paní hlavní hygienička se k tomu nevyjádřili,“ řekl Sedláček. Na začátku dubna adresoval další dopis na Úřad vlády ČR.
Bod k projednání vládě navrhl ministr zemědělství Miroslav Toman v pondělí, řekl Aktuálně.cz mluvčí rezortu Vojtěch Bílý. „Pro ministerstvo zemědělství bude zásadní stanovisko resortu zdravotnictví, které budeme respektovat. V případě uvolnění prodeje by zodpovědnost za dodržování pravidel měl provozovatel farmářského trhu,“ uvedl Bílý.
Ministerstva zdravotnictví ani průmyslu a obchodu na dotaz Aktuálně.cz nereagovaly a na tiskové konference po skončení jednání vlády se k tématu šéfové rezortů nevyjádřili.
Rozestupy, omezení počtu prodejců a žádné občerstvení
Model bezpečného výdeje farmářských potravin počítá s řadou tvrdých omezení. „Jsou to opatření, která nenajdeme v kamenných prodejnách. Jsou mnohem přísnější,“ řekl Sedláček.
Systém bude fungovat na základě výdeje předem objednaných potravin, který by měl probíhat skrze snadno omyvatelný pult. Na něm bude navíc také volně k použití dezinfekce na ruce. Platit by měli lidé buď předem, nebo bezkontaktně. Bezpečné rozestupy mezi lidmi budou hlídat organizátoři trhů. „Vytvořili bychom koridory a možná i značky na zemi, aby ten odstup byl patrný,“ popsal Sedláček.
Dále nebude možná konzumace potravin na místě či prodej občerstvení, celý proces by tak měl proběhnout co nejrychleji. „Jen nakoupit, zaplatit a odnos domů, aby si lidi mohli vařit z čerstvých kvalitních českých potravin,“ uvedl.
Počet prodejců na trhu by se také znatelně snížil. Například na pražské náplavce, kde se na trhy obvykle sjede kolem stovky různých prodejců, by nově mohlo své zboží nabízet jen asi patnáct z nich. „Omezili bychom se v prvních týdnech jen na základní potraviny. Opravdu například dvě farmy se zeleninou, jedna s ovocem, dvě mléčné, jedna uzenářská,“ objasnil plány Sedláček.
Prodej venku je bezpečnější, potvrdil posudek
Asociace má také k dispozici posudky Státního zdravotního ústavu a Ústavu hematologie a krevní transfuze, které stvrzují, že prodej potravin venku je o poznání méně rizikový než v kamenném obchodě. „Venku nemá vir takovou šanci se lokalizovat. Vevnitř na to má čas a je tam větší koncentrace lidí, navíc je tam vzduchotechnika, která ho může dynamizovat,“ řekl Sedláček.
Na tržišti je navíc předem vyloučen kontakt s klikami, madly dveří, nákupními košíky, regály a podobně.
„Potraviny jsou prodány přímo z rukou farmáře, na rozdíl od supermarketu, kde prošly desítkami rukou při expedici a logistice skladování,“ uvedl Sedláček.
„Jestliže někdo otevře potraviny v kamenných prodejnách a zakáže prodej faremních potravin na trhu, tak je to prostě ryzí diskriminace,“ dodal.
Svůj návrh opírá Sedláček o fakt, že v okolních zemích zůstávají farmářské trhy v omezené míře otevřeny i během koronavirové krize.
„Fungují na základě některých zpřísněných pravidel, nebyly nikdy zakázány,“ řekl Sedláček.
„Velká města v Evropě, například Berlín nebo Vídeň, ponechala dokonce samotné farmářské trhy během koronakrize plně funkční, protože je považují za plnohodnotný prvek v zásobování obyvatel země potravinami,“ dodal.
Farmáři se snaží pomoct si na internetu, stačit to ale nebude
Štvalo je, že v Praze není žádný farmářský trh. Tak to zkusili
Oba trhy má na svědomí jeden muž: bývalý herec, zakladatel občanského sdružení Archetyp a Asociace farmářských tržišť Jiří Sedláček.
Co člověka, který má vystudovanou konzervatoř a hraje divadlo, přivede k tomu pořádat farmářské trhy?
V rodině nás dlouhodobě zajímaly věci jako čerstvé potraviny a zdravá výživa. Moje žena napsala o těchto tématech dvě knihy… Tržiště, na kterém by se daly takové potraviny koupit, u nás však vůbec nebyla.
Snad až na pankráckou tržnici… Ta ale ustoupila developerskému projektu Arkády Pankrác a definitivně se tak zavřely dveře za nákupem zboží mimo řetězce. Což nás štvalo.
Viděli jsme přitom na západ od nás, v Německu, Rakousku nebo Švýcarsku, jak to tam i v různých malých městech funguje. A říkali jsme si, že to musíme přivézt i k nám.
Prý jste to rovnou navrhli na magistrátu…
Ano. Zašli jsme na odbor životního prostředí a řekli, že máme takový záměr, kterým bychom rádi radnici oslovili. Oni ho přijali a vyzvali nás k vypracování studie, kde by farmářská tržiště v Praze mohla vzniknout. To bylo v roce 2007. Pak se nějakou dobu nic nedělo.
Magistrát naši studii rozeslal městským částem, které nějaký čas nereagovaly… Až se ozvala první vlaštovka – v roce 2009 Klánovice. Rok nato pak Kulaťák a Kubáň. Trhy mezitím začínaly i jinde, třeba v Tišnově, kde funguje sdružení Za sebevědomé Tišnovsko.
Nebyla to samozřejmě zdaleka jen naše aktivita, společnost celkově cítila, že se něco musí změnit. Po roce 2010 pak začala tržiště vyrůstat jako houby po dešti.
Ještě předtím, než jste našli svoje dvě stálá místa – na Náplavce a náměstí Jiřího z Poděbrad – jste provozovali už zmíněnou Kubáň.
Kubáň se otevírala 23. května 2010 a provozovali jsme ji do konce roku 2011. Poté ji převzala akciová společnost zřízená Prahou 10, a popravdě, je mi docela líto, když vidím, jak trhy na Kubáni vypadají dnes.
Řada lidí má k farmářským trhům stále nedůvěru. Jak si hlídáte, aby vám na nich zboží neprodávali kupříkladu překupníci, co nakoupí v hypermarketu česnek, a pak ho prezentují jako ten jejich?
Od počátku ve smlouvách, které s farmáři a autorizovanými prodejci uzavíráme, trváme na tom, aby nám deklarovali původ prodávaného zboží.
Slovo autorizovaný je docela důležité, protože podmínkou účasti na našich tržištích je, že zboží může prodávat buď prvovýrobce, nebo jím pověřený autorizovaný prodejce. Což neznamená jenom to, že by se dva lidé domluvili: „Franto, tohle mi budeš prodávat na trhu.
“ Farmář musí prodejce do svého sortimentu a výroby řádně zasvětit, aby na něho nevrhal špatné světlo. I přesto se samozřejmě objevovaly různé pochybnosti, proto jsme přistoupili ještě k vlastní certifikaci.
Co to znamená?
Řekli jsme si, že jednoduše budeme farmáře kontrolovat sami. Ustanovili jsme tým, který navštěvoval a navštěvuje farmy. Jezdíme po nich, fotíme, necháváme si předkládat dokumentace, kde farmáři dokládají rozsah svých pozemků… zkrátka fyzicky kontrolujeme, jestli nám někdo nelže.
Fungujete jako občanské sdružení, takže se nemůžu nezeptat, kde na tohle všechno berete peníze?
U zmíněných kontrol nám hodně pomáhá, že jsme začali před rokem spolupracovat s Českou zemědělskou univerzitou. Uzavřeli jsme memorandum, v rámci něhož nám někteří studenti ČZU pomáhají. Výhodou je, že na rozdíl od nás mají i kamerovou techniku, díky čemuž vznikla i první kolekce šesti krátkometrážních dokumentů, které byly s velkým úspěchem na zemědělské univerzitě prezentovány.
Jinak s penězi se to má tak, že jediným naším zdrojem příjmů jsou vybrané nájmy od prodejců na tržištích. Ještě musím zmínit, že v roce 2011 tehdejší ministerstvo životního prostředí vymyslelo grantové schéma, v rámci něhož byla podporována nově vznikající farmářská tržiště. Tehdy jsme čerpali na rozjezd trhu Na Františku. Ale to bylo jedinkrát.
Nejsme příjemci žádných dalších dotací nebo grantů.
Zmínil jste trh Na Františku, ten se však neuchytil. Proč?
I přes veškerou snahu se nám tam bohužel v tamní tržní den – čtvrtek – nepodařilo přilákat zákazníky tak, aby byli prodejci spokojeni. Možná je to i místem, náplavka je tam dost úzká a trošku nepřehledná, i když jste šli kolem, mohli jste trh přehlédnout.
Naopak náplavka na Rašínově nábřeží, která je hodně široká, se ukázala být výborným místem.
Nejen, že si tam lidé našli cestu, ale optimální je i z technického hlediska, možností odebírání elektrické energie, parkování… Třeba zelináři nutně potřebují stánky doplňovat co nejrychleji a bylo by pro ně velmi komplikované, kdyby měli mít sklad v autě zaparkovaném někde na druhé straně ulice.
A pořádáte ještě tržiště na náměstí Jiřího z Poděbrad (jeho provozovatelem je Praha 3). Tam začínáte už tuto sobotu a na rozdíl od Náplavky trhy na Jiřáku jsou i během všedních dní ve středu a v pátek. Co podle vás zafungovalo tam?
Je to pěkné místo s výbornou dostupností, i díky stanici metra. Lidé se tam často zastaví, protože si zkrátka chtějí nakoupit.
Pozorujeme trochu rozdíl v tom, že zatímco Náplavka je výletní zóna, kam se chodí posedět, Jiřák je v pravém smyslu trh.
Což neznamená, že by ani tam lidé nechodili posedět, ale je jich o něco méně a pravda je, že si tam často na místo počkáte, protože bývají všechny židličky obsazené.
Co nového od vás můžeme očekávat ve farmářské sezoně 2014?
Díky velkému zájmu bychom chtěli přidat na Jiřáku nový tržní den: v nejvyšší sezóně, kdy mají farmáři nejvíce výrobků, tedy zhruba od dubna do října, by měly být trhy i ve čtvrtek. A jinak, plánujeme představit veřejnosti nové tváře z řad výrobců a farmářů, kteří se nám zaplaťpánbůh stále hlásí, a stále potřebujeme mezi nimi vybírat. Někdy je to docela oříšek.
Jak vybíráte, když se vám přihlásí dejme tomu čtyři výrobci medu?
To je zrovna ten složitý příklad. V první řadě preferujeme spíš výrobce než prodejce, protože je vždycky příjemné, když jako zákazník můžete přímo mluvit s člověkem, který dané zboží vyrábí.
A dál musíme vybírat, aby nebyla zbytečně velká konkurence v rámci jednoho dne.
Takže třeba prodejci medu mohou na jeden tržní den, pokud samozřejmě nejde o specializovanou akci typu medobraní, maximálně dva.
Co si sám na farmářském trhu obvykle neopomenete koupit?
Manželka mě vždy vybaví dlouhým seznamem zeleniny a ovoce. Osobně si pak téměř pravidelně kupuji kvalitní žitný nebo pšenično-žitný chléb. Dva litry čerstvého kozího mléka. Semtam nějaký sýr a kvalitní uzeninu bez dusitanů. A samozřejmě, když u stánku zavoní polévka nebo jiná dobrota, taky občas neodolám.
| Narozen v srpnu, rok před vpádem vojsk Varšavské smlouvy, v Praze. Absolvent Státní konzervatoře, oboru herectví. Zahrál si s Divadlem Járy Cimrmana nebo ABC, ve stálém angažmá byl v Městském divadle v Kolíně, v Příbrami nebo v Klicperově divadle v Hradci Králové. Objevil se v několika televizních seriálech (Synové a dcery Jakuba skláře, Dobrodružství kriminalistiky, Arabela se vrací…) Postupně ale „přeběhl“ k jiné svojí vášni – dobrému jídlu. Je spoluzakladatelem občanského sdružení Archetyp pořádajícího farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad a na náplavce pod Palackého náměstím. Též je předsedou Asociace farmářských trhů ČR. |